30.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 315/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2107

ze dne 15. listopadu 2017,

kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem společné rybářské politiky (SRP), jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání biologických mořských zdrojů, které umožní dlouhodobou environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost.

(2)

Unie schválila rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která obsahuje mimo jiné určité zásady a pravidla pro zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)

Podle rozhodnutí Rady 86/238/EHS (5) je Unie od 14. listopadu 1997 smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „úmluva ICCAT“).

(4)

Úmluva ICCAT stanoví rámec pro regionální spolupráci za účelem zachování a řízení populace tuňáků a příbuzných druhů v Atlantském oceánu a přilehlých mořích vytvořením Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

(5)

ICCAT má pravomoc přijímat závazná rozhodnutí (dále jen „doporučení“) pro zachování a řízení rybolovu ve své působnosti, která jsou pro smluvní strany závazná. V zásadě jsou tato doporučení určena smluvním stranám úmluvy ICCAT, obsahují však rovněž povinnosti pro soukromé provozovatele (např. velitele plavidla). Doporučení ICCAT vstupují v platnost šest měsíců po přijetí a v případě Unie musí být provedena do práva Unie co nejdříve.

(6)

V nařízení Evropského parlamentu a o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (6) bude stanoveno, že se uvedené nařízení použije, aniž jsou dotčena ustanovení práva Unie, jimiž se provádějí předpisy přijaté regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jichž je Unie smluvní stranou.

(7)

Doporučení ICCAT pro ochranu a vynucování byla naposledy provedena nařízeními Rady (ES) č. 1936/2001 (7) a (ES) č. 520/2007 (8).

(8)

Doporučení ICCAT pro víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři bylo provedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (9). Toto nařízení takový víceletý plán obnovy nezahrnuje.

(9)

Při provádění těchto doporučení by Unie a členské státy měly usilovat o podporu pobřežních rybolovných činností a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, včetně zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k přiměřené životní úrovni v rámci místních ekonomik.

(10)

Právní předpisy Unie by měly provádět doporučení ICCAT pouze s cílem poskytnout rybářům z Unie i ze třetích zemí rovné podmínky a zajistit, že pravidla jsou všemi přijímána.

(11)

Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení by nemělo být dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právních předpisech Unie řádným legislativním postupem.

(12)

Za účelem rychlého provedení budoucích závazných změn doporučení ICCAT v právu Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 (10) o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(13)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(14)

Za účelem zajištění souladu s pravidly SRP byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a vynucování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (dále jen „NNN rybolov“). Konkrétně nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (12) zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem, aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel SRP. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (13) stanoví podrobná prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (14) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění NNN rybolovu. Tato nařízení již provádějí řadu ustanovení obsažených v doporučeních ICCAT. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.

(15)

Doporučení ICCAT ve spojení s platnými pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 1224/2009 umožňují velkým plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru vykonávat překládky na moři mimo vody Unie v rámci zóny ICCAT. Unie by se však měla touto otázkou vážně a systematicky zabývat v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu s cílem rozšířit unijní zákaz překládek na moři ve vodách Unie na všechny vody.

(16)

V čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 byla zavedena povinnost vykládky použitelná ode dne 1. ledna 2015 na drobný pelagický rybolov a pelagický rybolov velkých druhů, komerční rybolov a rybolov lososa obecného v Baltském moři. Podle čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení však povinností vykládky nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, jako například závazky vyplývající z doporučení ICCAT. Podle téhož ustanovení je Komise za účelem provedení takových mezinárodních závazků do práva Unie, a to zejména včetně výjimek z povinnosti vykládky, zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci. Výměty v některých drobných pelagických rybolovech a pelagických rybolovech velkých druhů a komerčních rybolovech jsou proto v některých situacích stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 (15) přípustné.

(17)

Nařízením Rady (ES) č. 1984/2003 (16) se zavádí programy statistické dokumentace pro mečouna obecného a tuňáka velkookého v souladu s příslušnými ustanoveními ICCAT. Vzhledem k tomu, že ICCAT přijala nová ustanovení o statistických programech týkající se překládky na moři, je vhodné změnit nařízení (ES) č. 1984/2003 za účelem provedení těchto ustanovení v právu Unie.

(18)

Celá řada doporučení ICCAT byla v posledních letech změněna nebo zrušena. Z důvodu srozumitelnosti, zjednodušení a právní jistoty je proto vhodné změnit nařízení (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 520/2007,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení obsahuje ustanovení o řízení, zachování a kontrole týkající se rybolovu vysoce stěhovavých druhů ryb řízeného Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která provádějí rybolovnou činnost v oblasti úmluvy ICCAT a v případě překládek rovněž mimo oblast úmluvy ICCAT, pokud překládají druhy ulovené v této oblasti;

b)

plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí druhy ICCAT nebo rybí produkty z takových druhů pocházející, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech;

c)

rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí rybolovnou činnost ve vodách Unie.

Článek 3

Vztah k jiným aktům Unie

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (17) a ustanovení nařízení (EU) 2016/1627.

Opatření stanovená v tomto nařízení doplňují opatření stanovená v nařízeních (ES) č. 1005/2008 a (ES) č. 1224/2009.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„druhy ICCAT“ druhy uvedené v příloze I;

2)

„tropickým tuňákem“ tuňák velkooký, tuňák žlutoploutvý a tuňák pruhovaný;

3)

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů nebo pastí na tuňáka obecného;

4)

„plavidlem provádějícím odlov“ rybářské plavidlo používané pro účely odlovu mořských biologických zdrojů;

5)

„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

6)

„oprávněním k rybolovu“ oprávnění vydané rybářskému plavidlu Unie, které jej opravňuje provozovat určité rybolovné činnosti během určitého období v dané oblasti nebo pro daný typ rybolovu za stanovených podmínek;

7)

„zvláštním oprávněním k rybolovu“ oprávnění vydané rybářskému plavidlu Unie, které jej opravňuje provozovat určité rybolovné činnosti pomocí určitých lovných zařízení během určitého období v dané oblasti a pro daný typ rybolovu za stanovených podmínek;

8)

„překládkou“ vyložení všech nebo některých produktů rybolovu z paluby plavidla na jiné plavidlo;

9)

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

10)

„údaji souvisejícími s úkolem I“ údaje definované ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ jako úkol I;

11)

„údaji souvisejícími s úkolem II“ údaje definované ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ jako úkol II;

12)

„smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy ICCAT a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami;

13)

„oblastí úmluvy ICCAT“ veškeré vody Atlantského oceánu a přilehlých moří;

14)

„dohodou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu“ mezinárodní dohoda ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení (EU) č. 1380/2013;

15)

„délkou plavidla“ vzdálenost měřená jako přímá vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem přídě a nejvzdálenějším bodem zádě;

16)

„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

17)

„velkým rybářským plavidlem“ rybářské plavidlo, jehož celková délka přesahuje 20 metrů;

18)

„velkým plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo provádějící odlov, jehož celková délka přesahuje 20 metrů;

19)

„evidencí ICCAT velkých rybářských plavidel“ seznam velkých rybářských plavidel, která jsou oprávněna lovit druhy ICCAT v oblasti úmluvy ICCAT, vedený sekretariátem ICCAT;

20)

„podpůrným plavidlem“ plavidlo jiné než plavidlo přepravované na palubě, které není vybaveno provozuschopným lovným zařízením a které usnadňuje rybolovné činnosti, pomáhá při nich nebo zajišťuje přípravy na ně, mimo jiné poskytnutím plavidla provádějícího odlov;

21)

„přepravním plavidlem“ podpůrné plavidlo, které se účastní překládek a přejímek druhů ICCAT z velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru;

22)

„evidencí ICCAT přepravních plavidel“ seznam plavidel oprávněných přijímat překládku na moři z velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru v oblasti úmluvy ICCAT, vedený sekretariátem ICCAT;

23)

„evidencí ICCAT, v níž jsou vedena plavidla oprávněná k lovu tropických tuňáků“ seznam velkých rybářských plavidel, která jsou oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat tropické tuňáky v oblasti úmluvy ICCAT, vedený sekretariátem ICCAT;

24)

„zařízením s uzavíracím mechanismem“ nebo „zařízením FAD“ jakékoli zařízení plující při hladině moře, které slouží k přilákání ryb;

25)

„NNN rybolovem“ rybolovné činnosti ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (ES) č. 1005/2008;

26)

„seznamem ICCAT uvádějícím plavidla provozující NNN rybolov“ seznam plavidel, jež ICCAT považuje za plavidla provozující nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov;

27)

„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu;

28)

„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena;

29)

„háčkem“ zahnutý a ostrý kousek ocelového drátu.

HLAVA II

OPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ, ZACHOVÁNÍ A KONTROLU NĚKTERÝCH DRUHŮ

KAPITOLA I

Tropičtí tuňáci

Článek 5

Omezení počtu unijních velkých plavidel provádějících odlov tuňáka velkookého

Počet a celková kapacita v hrubé prostornosti (BT) unijních velkých plavidel provádějících odlov tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT se stanoví:

a)

podle průměrného počtu a kapacity vyjádřené v BT plavidel Unie, která v období 1991/1992 prováděla cílený odlov tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, a

b)

na základě omezení počtu plavidel Unie provádějících cílený odlov tuňáka velkookého v roce 2005, které bylo sděleno ICCAT dne 30. června 2005.

Článek 6

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov tropického tuňáka a podpůrným plavidlům

1.   Členské státy vydávají oprávnění v souladu s nařízením o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (18) velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov, která plují pod jejich vlajkou, k lovu tropického tuňáka v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Členské státy vydávají oprávnění podpůrným plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, která jsou používána za účelem jakéhokoli typu podpory pro plavidla uvedené v odstavci 1.

Článek 7

Evidence ICCAT plavidel oprávněných lovit tropické tuňáky

1.   Členské státy bezodkladně a nejpozději do 30 dnů informují Komisi o jakékoli události vyžadující doplnění, výmaz nebo změnu v evidenci ICCAT plavidel oprávněných lovit tropické tuňáky. Komise bezodkladně a nejpozději do 45 dnů od data této události předloží tuto informaci sekretariátu ICCAT.

2.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných lovit tropické tuňáky, nesmějí lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat ani zpracovávat či vykládat tropické tuňáky z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

Článek 8

Seznam plavidel provádějících v daném roce lov tropických tuňáků

Každoročně do 30. června předloží členské státy Komisi seznam oprávněných plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v předchozím kalendářním roce lovila tropického tuňáka v oblasti úmluvy ICCAT. Komise každoročně do 31. července uvědomí ICCAT o těchto seznamech obdržených od členských států.

Článek 9

Plány řízení pro lovná zařízení s uzavíracím mechanismem

1.   Pokud jde o plavidla provádějící odlov používající košelkové nevody a návnadová plavidla, která loví tropického tuňáka s využitím lovných zařízení s uzavíracím mechanismem (dále jen „zařízení FAD“), členské státy předloží Komisi do 31. prosince každého roku plány řízení pro používání takových zařízení FAD plavidly plujícími pod jejich vlajkou. Komise předá tyto informace do 31. ledna následujícího roku sekretariátu ICCAT.

2.   Cílem plánů řízení uvedených v odstavci 1 je:

a)

zlepšit znalosti o vlastnostech zařízení FAD, vlastnostech bójí, rybolovu pomocí zařízení FAD, včetně intenzity rybolovu, a souvisejících dopadech na cílové a necílové druhy;

b)

účinně řídit umístění a zpětné vyzvednutí zařízení FAD a plovoucích signálních znaků a jejich případnou ztrátu;

c)

snížit a omezit dopad zařízení FAD a rybolovu pomocí zařízení FAD na ekosystém, případně včetně zohlednění různých prvků míry úmrtnosti způsobené rybolovem (např. počet umístěných zařízení FAD, včetně počtu zařízení FAD na plavidlech lovících vlečnou sítí s košelkovým nevodem, rybolovná kapacita, počet podpůrných plavidel).

3.   Plány řízení uvedené v odstavci 1 musí obsahovat informace stanovené v příloze II.

4.   Členské státy zajistí, aby současně nebylo aktivních více než 500 instrumentálních bójí pro každé plavidlo lovící košelkovými nevody plující pod jejich vlajkou a lovící tropické tuňáky s využitím zařízení FAD.

Článek 10

Požadavky na zařízení FAD

1.   Zařízení FAD musí splňovat tyto požadavky:

a)

konstrukce zařízení FAD nad hladinou buď není pokryta žádným materiálem, nebo je pokryta výlučně materiálem, který představuje minimální riziko zachycení necílových druhů, a

b)

složky pod hladinou jsou výlučně z materiálu, který nezachycuje necílové druhy.

2.   Při navrhování zařízení FAD musí být pokud možno upřednostněny biologicky rozložitelné materiály s tím, že materiály, které nejsou biologicky rozložitelné, budou do roku 2018 postupně staženy.

3.   Členské státy v rámci výroční zprávy uvedené v článku 71 informují Komisi o krocích podniknutých k zajištění souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Článek 11

Informace o zařízeních FAD předkládané plavidly

1.   Vždy, když plavidla Unie lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem, návnadová plavidla Unie provádějící odlov a podpůrná plavidla Unie umístí zařízení FAD, shromažďují a oznamují k němu tyto informace a údaje:

a)

poloha zařízení FAD;

b)

datum umístění zařízení FAD;

c)

typ zařízení FAD (ukotvené zařízení FAD, unášené umělé zařízení FAD);

d)

identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení nebo plovoucího signálního znaku zařízení FAD, typ bóje – například jednoduchá bóje nebo bóje s echolotem) nebo jakákoli informace umožňující identifikaci vlastníka;

e)

konstrukční vlastnosti zařízení FAD (rozměry a materiál části plovoucí na hladině a závěsné konstrukce pod hladinou a mechanismus zachycování této závěsné konstrukce).

2.   Vždy, když se plavidla Unie lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem, návnadová plavidla Unie provádějící odlov a podpůrná plavidla Unie vydají k zařízení FAD, a to bez ohledu na to, zda jsou pak instalovány sítě, nebo ne, shromažďují a oznamují tyto informace:

a)

důvod návštěvy (vytažení, odstranění zařízení, práce na elektronickém vybavení);

b)

poloha zařízení FAD;

c)

datum návštěvy;

d)

typ zařízení FAD (ukotvené zařízení FAD, unášené přírodní zařízení FAD, unášené umělé zařízení FAD);

e)

identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení nebo plovoucího signálního znaku zařízení FAD anebo jakákoli informace umožňující identifikaci vlastníka);

f)

pokud jsou po provedení návštěvy instalovány sítě, informace o úlovcích a vedlejších úlovcích, ať už jsou uchovány na palubě, nebo jsou – uhynulé či živé – předmětem výmětu nebo, pokud po provedení návštěvy sítě instalovány nejsou, důvod pro takové rozhodnutí (například nedostatečný počet nebo nedostatečná velikost ryb).

3.   Vždy, když dojde ke ztrátě zařízení FAD, plavidla Unie lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem, návnadová plavidla Unie provádějící odlov a podpůrná plavidla Unie shromažďují a oznamují tyto informace:

a)

poslední registrovaná poloha;

b)

datum poslední registrované polohy;

c)

identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení nebo plovoucího signálního znaku zařízení FAD) nebo jakákoli informace umožňující identifikaci vlastníka).

4.   Rybářská plavidla Unie čtvrtletně aktualizují seznam používaných zařízení FAD, který obsahuje přinejmenším informace stanovené v příloze III.

Článek 12

Informace o zařízeních FAD předkládané členskými státy

Členské státy předkládají každoročně 15 dnů před uplynutím lhůty, kterou stanoví ICCAT pro daný rok, Komisi následující informace za účelem jejich předání sekretariátu ICCAT:

a)

čtvrtletně zaznamenávaný počet momentálně umístěných zařízení FAD, rozdělených podle typů, přičemž se uvede přítomnost či nepřítomnost plovoucího signálního znaku/bóje nebo echolotu k zařízení FAD;

b)

čtvrtletně zaznamenávaný počet a typ momentálně umístěných plovoucích signálních znaků/bójí (např. rádiových, s echolotem);

c)

čtvrtletně zaznamenávaný průměrný počet aktivních plovoucích signálních znaků/bójí, které každé z plavidel sledovalo;

d)

čtvrtletně zaznamenávaný průměrný počet ztracených aktivních zařízení FAD;

e)

u každého podpůrného plavidla počet dní strávených na moři, a to měsíčně podle oblastí po 1° souřadnicové sítě a členského státu vlajky.

Článek 13

Lodní deníky

Členské státy zajistí, aby:

a)

lodní deníky rybolovu v papírové a elektronické podobě, jakož i v příslušných případech lodní deníky zařízení FAD, byly rychle shromážděny a zpřístupněny vědcům Unie;

b)

údaje související s úkolem II předané Komisi podle článku 50 zahrnovaly informace shromážděné z lodních deníků rybolovu nebo v příslušných případech z lodních deníků zařízení FAD.

Článek 14

Zákaz rybolovu v daném období nebo v dané oblasti v souvislosti s ochranou nedospělých jedinců

1.   Lov nebo podpora činností za účelem rybolovu tropických tuňáků s využitím předmětů, které by mohly ovlivnit shromažďování ryb, včetně zařízení FAD, jsou zakázány:

a)

každý rok od 1. ledna do 28. února a

b)

v oblasti, která je vymezena takto:

severní hranice – rovnoběžka o souřadnici 5° severní šířky,

jižní hranice – rovnoběžka o souřadnici 4° jižní šířky,

západní hranice – poledník o souřadnici 20° západní délky,

východní hranice – africké pobřeží.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 zahrnuje:

a)

vypouštění jakýchkoli plovoucích předmětů, s bójemi nebo bez nich;

b)

rybolov kolem umělých předmětů, pod nimi nebo s jejich pomocí, včetně plavidel;

c)

rybolov kolem přírodních předmětů, pod nimi nebo s jejich pomocí;

d)

vlečení plovoucích předmětů z této oblasti ven.

3.   Každý členský stát, jehož plavidla provozují rybolov v zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje zákaz rybolovu v daném období nebo v dané oblasti:

a)

přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby všechna plavidla plující pod jeho vlajkou, včetně podpůrných plavidel, při provozování rybolovných činností během zákazu rybolovu v období a oblasti uvedených v odstavci 1 tohoto článku, měla na palubě pozorovatele. Program pozorovatelů je v souladu s přílohou IV tohoto nařízení, aniž je dotčen článek 73 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b)

předloží informace shromážděné pozorovateli uvedenými v písmenu a) každoročně do 30. června Komisi, která pak do 31. července informuje ICCAT;

c)

přijme vhodná opatření proti rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou, která nesplňují požadavky zákazu rybolovu v období a oblasti uvedených v odstavci 1;

d)

předloží Komisi zprávu o dodržení zákazu rybolovu v daném období a oblasti v rámci výroční zprávy uvedené v článku 71.

Článek 15

Lov tropických tuňáků v některých portugalských vodách

Je zakázáno uchovávat na palubě jakékoli množství tropického tuňáka uloveného pomocí košelkových nevodů ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36°30′ severní šířky nebo v oblastech spadajících pod CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) severně od 31° severní šířky a východně od 17°30′ západní délky nebo tyto druhy v uvedených oblastech takovými lovnými zařízeními lovit. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

Článek 16

Identifikace NNN rybolovu

Pokud výkonný tajemník ICCAT Komisi informuje o možném porušení čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 a 2 rybářskými plavidly Unie, Komise neprodleně informuje příslušný členský stát vlajky. Členský stát vlajky okamžitě situaci prošetří, a jestliže plavidlo loví pomocí předmětů, které by mohly ovlivnit shromažďování ryb – včetně zařízení FAD – musí požadovat, aby takové plavidlo ukončilo rybolovnou činnost a aby případně danou oblast neprodleně opustilo. Příslušný členský stát vlajky neprodleně oznámí Komisi výsledky šetření a odpovídající opatření, která byla přijata. Komise tyto informace předá pobřežnímu státu a výkonnému tajemníkovi ICCAT.

KAPITOLA II

Tuňák křídlatý v severním Atlantiku

Článek 17

Omezení počtu plavidel

Maximální počet plavidel Unie provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT se stanoví podle průměrného počtu plavidel Unie, která v období 1993–1995 lovila jako cílový druh tuňáka křídlatého v severním Atlantiku.

KAPITOLA III

Mečoun obecný

Oddíl 1

Mečoun obecný v Atlantiku

Článek 18

Plány řízení pro mečouna obecného v severním Atlantiku

Členské státy, kterým byla přidělena kvóta a jejichž plavidla loví mečouna obecného v severním Atlantiku, předkládají Komisi každoročně do 15. srpna své plány řízení. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá sekretariátu ICCAT.

Článek 19

Minimální velikost mečouna obecného loveného v severním Atlantiku

1.   Je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, přepravovat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji, prodávat nebo uvádět na trh mečouna obecného, pokud jeho živá hmotnost nedosahuje 25 kg, příp. pokud jeho délka od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve nedosahuje 125 cm. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

2.   Odchylně od odstavce 1 se mohou uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji náhodné úlovky mečouna obecného o hmotnosti menší než 25 kg živé hmotnosti nebo o délce od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 125 cm, pokud jeho množství nepřesahuje 15 % úlovku mečouna obecného.

3.   Tolerance 15 % úlovku uvedená v odstavci 2 se vypočítá na základě počtu kusů mečouna obecného z celkového počtu kusů mečouna obecného ulovených daným plavidlem na jednu vykládku.

Část 2

Mečoun obecný ve Středozemním moři

Článek 20

Plavidla oprávněná k rybolovu mečouna obecného ve Středozemním moři

1.   Členské státy vydají povolení k rybolovu mečouna obecného ve Středozemním moři v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (19).

2.   Členské státy předloží Komisi do 8. ledna každého roku ve formátu uvedeném v Pokynech pro předkládání údajů a informací vyžadovaných ICCAT:

a)

seznam plavidel provádějících odlov, která plují pod jejich vlajkou a která jsou oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři;

b)

seznam plavidel, která jsou jimi oprávněna lovit mečouna obecného ve Středozemním moři v rámci rekreačního rybolovu.

3.   Komise předá informace uvedené v odst. 2 písm. a) a b) do 15. ledna každého roku sekretariátu ICCAT.

4.   Členské státy bezodkladně a nejpozději do 30 dnů uvědomí Komisi o doplnění, výmazu nebo změně provedených v seznamech plavidel uvedených v odst. 2 písm. a) a b). Komise bezodkladně a nejpozději do 45 dnů od data, k němuž bylo provedeno doplnění, výmaz nebo změna v uvedených seznamech, předloží tyto informace sekretariátu ICCAT.

Článek 21

Vedlejší úlovky

Plavidla Unie provádějící odlov, která nejsou zapsána na seznamu uvedeném v čl. 20 odst. 2 písm. a), nejsou oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat úlovek mečouna obecného v množství větším než 5 % celkového úlovku na palubě vyjádřeno v hmotnosti nebo počtu kusů.

Článek 22

Zvláštní oprávnění k rybolovu

1.   Plavidla Unie provádějící odlov, která jsou zapsána na seznamu uvedeném v čl. 20 odst. 2 písm. a) a která používají harpuny nebo dlouhé lovné šňůry, musí mít zvláštní oprávnění k rybolovu.

2.   Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku v elektronické podobě seznam oprávnění podle odstavce 1, která byla vydána pro předchozí rok. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT do 31. července každého roku.

Článek 23

Období zákazu rybolovu

1.   V obdobích od 1. do 31. března a od 1. října do 30. listopadu každého roku je ve Středozemním moři zakázáno lovit (jako cílový druh i jako vedlejší úlovek), uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo nebo vykládat mečouna obecného.

2.   Členské státy monitorují účinnost tohoto zákazu a předloží Komisi do 15. srpna každého roku všechny relevantní informace o příslušných kontrolách a inspekcích provedených za účelem zajištění souladu s odstavcem 1. Komise tyto informace předá sekretariátu ICCAT alespoň dva měsíce před výročním zasedáním ICCAT.

Článek 24

Minimální velikost mečouna obecného loveného ve Středozemním moři

1.   Uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat a přepravovat lze pouze celé jedince mečouna obecného, aniž je odstraněna jakákoli vnější část, nebo jedince bez žaber a vykuchané.

2.   Je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, přepravovat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mečouna obecného ze Středozemního moře, pokud jeho délka od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve nedosahuje 90 cm, příp. pokud jeho zaokrouhlená živá hmotnost nedosahuje 10 kg nebo je nižší než 9 kg po odstranění žaber a vnitřností anebo je nižší než 7,5 kg po opracování (bez žaber, vykuchaný, bez ploutví, bez části hlavy).

3.   Odchylně od odstavce 2 se mohou uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, přepravovat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji náhodné úlovky mečouna obecného ve Středozemním moři o velikosti menší, než je minimální velikost stanovená v uvedeném odstavci, pokud nepřevyšují 5 % celkového úlovku mečouna obecného ve Středozemním moři na palubě na jednu vykládku, vyjádřeno v hmotnosti nebo počtu kusů.

Článek 25

Technické specifikace lovného zařízení pro plavidla oprávněná lovit mečouna obecného ve Středozemním moři

1.   Odchylně od článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (20) je maximální počet háčků, které lze nastražit nebo vzít na palubu plavidel lovících mečouna obecného ve Středozemním moři, stanoven na 2 800.

2.   Kromě maximálního počtu uvedeného v odstavci 1 je v případě výjezdů delších než dva dny povoleno uchovávat na palubě druhý set připravených háčků za předpokladu, že jsou řádně připevněny a uloženy na spodních palubách tak, aby nebyly připraveny k okamžitému použití.

3.   Velikost háčků nesmí být menší než 7 cm.

4.   Délka unášených dlouhých lovných šňůr nesmí přesahovat 30 námořních mil (55,56 km).

Článek 26

Povinnost podávat zprávy týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři

1.   Členské státy předkládají Komisi do 30. června každého roku tyto informace týkající se plavidel provádějících odlov, která plují pod jejich vlajkou a která v předchozím roce měla oprávnění provozovat rybolov s pomocí unášených dlouhých lovných šňůr nebo s využitím harpun, jehož předmětem je mečoun obecný ve Středozemním moři:

a)

informace o plavidlech provádějících odlov:

i)

název plavidla (v případě, že plavidlo název nemá, se uvede registrační číslo bez písmenné zkratky země);

ii)

číslo v rejstříku rybářského loďstva Unie podle přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (21);

iii)

číslo v evidenci ICCAT;

b)

informace týkající se rybolovných činností založené na odběru vzorků nebo celém loďstvu:

i)

rybolovné(á) období a celkový počet dnů, po které plavidlo v daném roce provozovalo rybolov, dle cílových druhů a oblasti;

ii)

zeměpisné oblasti, rozdělené podle statistických obdélníků ICCAT, v nichž plavidlo provádělo rybolovné činnosti, dle cílových druhů a oblasti;

iii)

typ plavidla, dle cílových druhů a oblasti;

iv)

počet háčků použitých plavidlem, dle cílových druhů a oblasti;

v)

počet jednotek dlouhé lovné šňůry použitých plavidlem, dle cílových druhů a oblasti;

vi)

celková délka všech jednotek dlouhé lovné šňůry použitých plavidlem, dle cílových druhů a oblasti;

c)

údaje o úlovcích v co nejmenším časovém úseku/oblasti:

i)

rozdělení úlovků podle velikosti a pokud možno i podle stáří;

ii)

úlovky a složení úlovků pro každé plavidlo;

iii)

intenzita rybolovu (průměrný počet dnů rybolovu připadající na každé plavidlo, průměrný počet háčků na každé plavidlo, průměrný počet jednotek dlouhé lovné šňůry na každé plavidlo, průměrná celková délka dlouhé lovné šňůry na každé plavidlo).

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se předloží ve formátu určeném ICCAT.

3.   Komise do 31. července každého roku předá informace uvedené v odstavci 1 sekretariátu ICCAT.

KAPITOLA IV

Marlín modrý a marlín bělavý v Atlantiku

Článek 27

Vypuštění ulovených živých jedinců marlína modrého a marlína bělavého

1.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 zajistí členské státy, které se blíží vyčerpání přidělené kvóty, aby plavidla plující pod jejich vlajkou vypouštěla zpět do vody všechny jedince marlína modrého (Makaira nigricans) a marlína bělavého (Tetrapturus albidus), kteří jsou v době nakládání na palubu živí.

2.   Členské státy uvedené v odstavci 1 přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby jedinci marlína modrého a marlína bělavého byli zpětně vypouštěni do vody způsobem, který maximalizuje jejich šance na přežití.

Článek 28

Vykládka jedinců marlína modrého a marlína bělavého ulovených nad rámec stanovených rybolovných práv

Jakmile členský stát vyčerpá kvótu, která mu byla přidělena, zajistí, aby vyložení jedinci marlína modrého a marlína bělavého, kteří byli při naložení na palubu plavidla uhynulí, nebyli předmětem prodeje nebo uvedení na trh. Tyto vykládky se nezapočítávají do omezení odlovu pro tento členský stát, jak je stanoveno v bodě 1 doporučení ICCAT 2015-05, za předpokladu, že tento zákaz je jasně vysvětlen ve výroční zprávě podle článku 71 tohoto nařízení.

Článek 29

Rekreační rybolov marlína modrého a marlína bělavého

1.   Členské státy, jejichž plavidla provozují rekreační rybolov marlína modrého nebo marlína bělavého, zachovají 5 % přítomnost vědeckých pozorovatelů při vykládkách jedinců marlína modrého a marlína bělavého.

2.   Pro rekreační rybolov marlína modrého se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 251 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

3.   Pro rekreační rybolov marlína bělavého se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 168 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

4.   Je zakázáno prodávat nebo nabízet k prodeji upravená těla nebo části těl jedinců marlína modravého nebo marlína bělavého ulovených v rámci rekreačního rybolovu.

KAPITOLA V

Žraloci

Článek 30

Obecná ustanovení

1.   V rámci rybolovů, při nichž nejsou cíleně loveni žraloci, musejí být náhodně ulovení živí žraloci, kteří nejsou použiti k přípravě potravin nebo pro obživu, vypuštěni zpět do vody.

2.   Členské státy pokud možno provádějí výzkum druhů žraloků ulovených v oblasti úmluvy ICCAT s cílem zlepšit selektivitu rybolovných zařízení, určit potenciální oblasti, kde dochází k líhnutí, a zvážit zákazy rybolovu v určitém časovém období / oblastech a další vhodná opatření. Takový výzkum poskytne informace o klíčových biologických a ekologických parametrech, vývoji a rysech chování, jakož i informace týkající se určení potenciálních teritorií, v nichž dochází k tření, líhnutí a potěru.

Článek 31

Žralok nosatý (Lamna nasus)

1.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloků nosatých ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.

2.   Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, žraloky nosaté ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 32

Liškoun velkooký (Alopias superciliosus)

1.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounů velkookých ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.

2.   Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, liškouny velkooké ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 33

Žralok mako (Isurus oxyrinchus)

Členské státy přijmou vhodná opatření ke snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem v rámci rybolovných činností zaměřených na lov žraloků mako a informují Komisi o dosaženém pokroku ve výroční zprávě uvedené v článku 71.

Článek 34

Žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus)

1.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo jakoukoli část upravených těl žraloků dlouhoploutvých ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.

2.   Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, žraloky dlouhoploutvé ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 35

Kladivounovití

1.   Při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů rodu Sphyrnidae (vyjma druhu Sphyrna tiburo).

2.   Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, kladivouny ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 36

Žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis)

1.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloků hedvábných ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.

2.   Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, žraloky hedvábné ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT nejpozději před umístěním úlovku do prostoru pro skladování ryb, přičemž se klade patřičný ohled na bezpečnost členů posádky.

3.   Plavidla Unie lovící košelkovým nevodem v oblasti upravené pravidly ICCAT přijmou další opatření ke zvýšení míry přežití náhodně ulovených žraloků hedvábných. Členské státy informují Komisi o dosaženém pokroku ve výroční zprávě uvedené v článku 71.

Článek 37

Odběr vzorků z jednotlivých druhů žraloků vědeckými pozorovateli a dalšími pověřenými jednotlivci

1.   Odchylně od zákazu uchovávat na palubě žraloky nosaté, liškouny velkooké, žraloky dlouhoploutvé, kladivouny (rodu Sphyrnidae, vyjma druhu Sphyrna tiburo) a žraloky hedvábné, jak je uvedeno v článcích 31, 32, 34, 35 a 36, se odběr biologických vzorků v rámci obchodních rybolovných činností vědeckými pozorovateli nebo jednotlivci oprávněnými smluvními stranami úmluvy k odběru biologických vzorků povoluje za těchto podmínek:

a)

biologické vzorky se odebírají pouze z uhynulých zvířat zachycených v síti;

b)

biologické vzorky se odebírají v rámci výzkumného projektu oznámeného Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku a vyvinutého při zohlednění priorit výzkumu doporučených tímto výborem. Výzkumný projekt by měl zahrnovat podrobný dokument popisující cíl projektu, metodiky, které mají být použity, počet a druh vzorků, které mají být odebrány, a čas a oblast odběru vzorků;

c)

biologické vzorky se uchovávají na palubě do doby vykládky nebo překládky a

d)

povolení členského státu vlajky nebo – v případě pronajatých plavidel – pronajímající smluvní strany úmluvy a členského státu vlajky musí být přiloženo ke všem vzorkům odebraným podle tohoto článku a doprovázet je do konečného přístavu vykládky. Tyto vzorky a další části jedinců žraloků, z nichž se odebírají vzorky, nesmí být předmětem prodeje nebo uvedení na trh.

2.   Biologické vzorky uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat zejména obratle, tkáň, rozmnožovací ústrojí, žaludky, vzorky kůže, spirální řasy, čelisti, celé ryby nebo kostry pro účely taxonomických studií a soupisů živočichů.

3.   Odebírání vzorků může být zahájeno pouze na základě povolení vydaného dotčeným členským státem.

KAPITOLA VI

Mořští ptáci

Článek 38

Zmírňující opatření pro mořské ptáky v oblasti mezi 20° a 25° jižní šířky

1.   Všechna plavidla lovící v oblasti mezi 20° a 25° jižní šířky musí mít na palubě a používat šňůry na plašení ptáků (šňůry tori) a tyče tori, které splňují požadavky a doplňkové pokyny uvedené v příloze V.

2.   Šňůry tori musí být vždy nasazeny předtím, než jsou ponořeny dlouhé lovné šňůry.

3.   Je-li to prakticky možné, použije se v dobách, kdy jsou ptáci v hojném počtu nebo jsou velmi aktivní, druhá tyč a šňůra tori.

4.   Na palubě každého plavidla musí být záložní šňůry tori, které musí být připraveny k okamžitému použití.

5.   Na plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru z jednoho provazce, která loví mečouna, se nevztahují požadavky odstavců 1, 2 a 3 za předpokladu, že splní tyto podmínky:

a)

dlouhé lovné šňůry jsou kladeny v noci, přičemž noc je definována jako období mezi námořním východem a západem slunce, jak jej pro danou zeměpisnou polohu, kde je provozován rybolov, vymezuje námořní almanach pro stanovení východu a západu slunce, a

b)

používá se minimální hmotnost otočného úchytu 60 g umístěného nejvýše 3 metry od háčku s cílem dosáhnout optimálních rychlostí ponořování.

Členské státy vlajky plavidel, na něž se vztahuje výjimka uvedená v prvním pododstavci, informují Komisi o svých vědeckých zjištěních, k nimž došly na základě účasti pozorovatelů na palubě těchto plavidel.

Článek 39

Zmírňující opatření pro mořské ptáky v oblasti jižně od 25° jižní šířky

Plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru používají alespoň dvě z těchto zmírňujících opatření v souladu s požadavky a doplňkovými pokyny uvedenými v příloze V:

a)

noční kladení sítí s minimálním osvětlením paluby;

b)

šňůry na plašení ptáků (šňůry tori);

c)

závaží šňůr.

Článek 40

Povinnost podávat zprávy týkající se mořských ptáků

1.   Plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru shromažďují a členskému státu vlajky sdělují informace o interakci s mořskými ptáky, včetně náhodných úlovků. Členské státy předloží tyto informace do 30. června každého roku Komisi. Komise bezodkladně předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

2.   Členské státy informují Komisi o provádění opatření stanovených v článcích 38 a 39 a o pokroku dosaženém v provádění akčního plánu Unie pro omezení náhodných úlovků mořských ptáků v rybolovných zařízeních.

KAPITOLA VII

Mořské želvy

Článek 41

Obecná ustanovení týkající se mořských želv

1.   Plavidla lovící košelkovým nevodem se vyvarují obkličování mořských želv a vyprostí mořské želvy zamotané či zachycené do sítí, včetně zařízení FAD. Interakce mezi košelkovými nevody nebo zařízením FAD a mořskými želvami oznámí svému členskému státu vlajky.

2.   Plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru musí mít na palubě a používat snadno manipulovatelné zařízení sloužící k vyprošťování mořských želv a jejich vypouštění do vody, které umožňuje vypustit mořské želvy do vody způsobem, který maximalizuje jejich šance na přežití.

3.   Rybáři na plavidlech provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru používají zařízení uvedené v odstavci 2 způsobem vymezeným v příloze VI s cílem maximalizovat šance mořských želv na přežití.

4.   Členské státy zajišťují pro rybáře na plavidlech provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru výcvik zaměřený na bezpečné zacházení s uvedeným zařízením a na techniky vyprošťování.

Článek 42

Povinnost podávat zprávy týkající se mořských želv

1.   Členské státy shromažďují a předávají Komisi do 30. června každého roku informace o interakcích svých plavidel s mořskými želvami v oblastech upravených pravidly ICCAT podle typu lovného zařízení. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Tyto informace musí zahrnovat:

a)

míru odlovu, vlastnosti lovného zařízení, časy a polohy, cílové druhy a údaje o tom, jak bylo s želvami naloženo (tj. zda byly vráceny do moře uhynulé nebo vypuštěny živé);

b)

přehled interakcí podle druhů mořských želv a

c)

povahu zachycení nebo uvěznění do sítí (včetně zařízení FAD), typ návnady, velikost a typ háčku a velikost zvířete.

2.   Členské státy v rámci své výroční zprávy uvedené v článku 71 informují Komisi o provádění článku 41 a dalších příslušných opatřeních přijatých za účelem provedení Pokynů ke snížení úmrtnosti mořských želv při rybolovných činnostech, vydaných v roce 2010 Organizací pro výživu a zemědělství (FAO), pokud jde o oblasti upravené pravidly ICCAT.

KAPITOLA VIII

Rybolovná práva pro tuňáka obecného a mečouna

Článek 43

Obecné pravidlo

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 uplatňují členské státy při přidělování rybolovných práv na populace tuňáka obecného a mečouna, která mají k dispozici, transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a snaží se rovněž spravedlivě rozdělit vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva, přičemž zvláště zohledňují tradiční a drobný rybolov, a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

HLAVA III

SPOLEČNÁ KONTROLNÍ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Oprávnění

Článek 44

Evidence ICCAT velkých rybářských plavidel

1.   Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (22) oprávnění velkým rybářským plavidlům, která plují pod jejich vlajkou, lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat druhy ICCAT v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Po vydání oprávnění předloží členské státy Komisi seznam velkých rybářských plavidel, kterým bylo uděleno oprávnění k rybolovu podle odstavce 1. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu ICCAT za účelem jejich zahrnutí do evidence ICCAT velkých rybářských plavidel.

3.   Členské státy bezodkladně a nejpozději do 30 dnů informují Komisi o jakékoli události vyžadující doplnění, výmaz nebo změnu v evidenci ICCAT velkých rybářských plavidel. Komise nejpozději do 45 dnů od data události předloží tuto informaci sekretariátu ICCAT.

4.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT velkých rybářských plavidel, nesmějí lovit, přechovávat na palubě, překládat nebo vykládat druhy ICCAT z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

KAPITOLA II

Pronájem

Článek 45

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na ujednání o pronájmu rybářských plavidel, vyjma ujednání o pronájmu plavidel bez posádky, uzavřené mezi plavidly Unie provádějícími odlov a těmi smluvními stranami úmluvy, v nichž příslušná plavidla Unie provádějící odlov nemění vlajku.

Článek 46

Obecná ustanovení

1.   Plavidla Unie provádějící odlov se smějí účastnit ujednání o pronájmu rybářského plavidla uzavřeném se smluvními stranami úmluvy pouze jako pronajatá plavidla za předpokladu, že splní tyto podmínky:

a)

pronajatá plavidla mají oprávnění k rybolovu vydané pronajímající smluvní stranou úmluvy a nefigurují na seznamu ICCAT uvádějícím plavidla provozující NNN rybolov;

b)

pronajatá plavidla nesmí lovit na základě více než jedné dohody o pronájmu současně;

c)

úlovky pronajatých plavidel se vykládají výhradně v přístavech pronajímajících smluvních stran úmluvy, pokud dohoda o pronájmu rybářského plavidla nestanoví jinak, a

d)

pronajímající společnost je právně usazena v zemi pronajímající smluvní strany.

2.   Jakákoli překládka na moři musí být předem řádně povolena pronajímající smluvní stranou úmluvy a musí být v souladu s kapitolou IV této hlavy.

Článek 47

Oznámení

1.   V době uzavření ujednání o pronájmu rybářského plavidla oznámí členský stát vlajky Komisi svůj souhlas s ujednáním o pronájmu rybářského plavidla.

2.   Pokud si do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy jí bylo předáno oznámení e uvedené v odstavci 1, Komise nevyžádá další informace, může pronajaté plavidlo zahájit příslušné rybolovné činnosti.

3.   Členský stát vlajky neprodleně informuje Komisi o ukončení každého pronájmu.

4.   Komise bezodkladně předá informace uvedené v odstavcích 1 a 3 sekretariátu ICCAT.

KAPITOLA III

Kontrola úlovků

Článek 48

Dodržení požadavků na kvóty a minimální velikost

1.   Členské státy předloží Komisi do 20. srpna každého roku informace o úlovcích druhů ICCAT za předchozí rok, které podléhají kvótám, a informace o dodržení požadavků na minimální velikost.

2.   Komise do 15. září každého roku tyto informace předá sekretariátu ICCAT.

Článek 49

Odběr vzorků z úlovků

1.   Odběr vzorků z úlovků pro účely zlepšování znalostí o biologii příslušných druhů ICCAT a odhadu potřebných parametrů pro jejich hodnocení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 (23), prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/1251 (24) a „Terénní příručkou pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ vydanou ICCAT v roce 1990.

2.   Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na odběr vzorků uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Článek 50

Oznámení o úlovcích a intenzitě rybolovu

1.   Pokud Komise nestanoví jinak za účelem splnění každoročních lhůt stanovených ICCAT, předají členské státy Komisi do 30. června každého roku tyto údaje (údaje související s úkolem I):

a)

informace o vlastnostech jejich loďstva za minulý rok;

b)

odhady údajů o ročních nominálních odlovech (včetně údajů o vedlejších úlovcích a výmětech) druhů ICCAT za předchozí rok.

2.   Pokud Komise nestanoví jinak za účelem splnění každoročních lhůt stanovených ICCAT, předají členské státy Komisi do 30. června každého roku tyto údaje (údaje související s úkolem II) pro druhy ICCAT:

a)

údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu za předchozí rok, rozepsané podle místa a času; tyto údaje zahrnují odhady výmětů a vypuštěných jedinců s uvedením statusu těchto ryb (živé, nebo uhynulé);

b)

veškeré údaje, které mají ohledně úlovků v rámci rekreačního rybolovu za předchozí rok.

3.   Komise bezodkladně předá informace uvedené v odstavcích 1 a 2 sekretariátu ICCAT.

4.   Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na údaje související s úkoly I a II uvedenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

KAPITOLA IV

Překládky

Článek 51

Oblast působnosti

1.   Tato kapitola se vztahuje na tyto překládky:

a)

překládky prováděné v oblasti úmluvy ICCAT, pokud jde o druhy ICCAT a další druhy ulovené společně s těmito druhy, a

b)

překládky prováděné mimo oblast úmluvy ICCAT, pokud jde o druhy ICCAT a další druhy ulovené společně s těmito druhy, které byly odloveny v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) se tato kapitola nevztahuje na překládky na moři mimo oblast úmluvy ICCAT ryb ulovených v oblasti úmluvy ICCAT, kde se na takovou překládku vztahuje program pro překládku zavedený jinou regionální organizací pro řízení rybolovu tuňáků.

3.   Tato kapitola se nevztahuje na plavidla používající harpuny, která na moři provádějí překládky čerstvých mečounů obecných.

Článek 52

Překládky v přístavech

1.   Všechny překládky probíhají v určených přístavech, s výjimkou překládek uskutečňovaných velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru podle článků 53 až 60.

2.   Rybářská plavidla Unie musí při provádění překládek v přístavu splňovat povinnosti stanovené v příloze VII.

3.   Tímto článkem nejsou dotčeny články 17 až 22 nařízení (ES) č. 1224/2009 a články 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1005/2008.

Článek 53

Překládky na moři

Překládky na moři realizované velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru se uskuteční v souladu s články 54 až 60.

Článek 54

Evidence ICCAT přepravních plavidel

1.   Členské státy vydají v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (25) oprávnění přepravním plavidlům, kterým je povoleno přijímat překládky na moři z velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Po vydání oprávnění předloží členské státy Komisi seznam přepravních plavidel, kterým bylo uděleno oprávnění podle odstavce 1. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu ICCAT za účelem jejich zahrnutí do evidence ICCAT přepravních plavidel.

3.   Členské státy vlajky neprodleně informují Komisi o jakémkoli doplnění, výmazu nebo změně provedených v jejich seznamech přepravních plavidel. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu ICCAT.

4.   Oznámení uvedené v odstavcích 2 a 3 zohlední formát a rozvržení stanovené sekretariátem ICCAT a zahrnuje tyto informace:

název plavidla, registrační číslo,

(případně) číslo v evidenci ICCAT,

(případně) číslo IMO,

(případně) dřívější název,

(případně) předchozí vlajku,

(případně) dřívější podrobné údaje o výmazu z jiných rejstříků,

mezinárodní rádiovou volací značku,

typ plavidla, délku, hrubou registrovanou prostornost a nosnost,

jméno a adresu majitele a provozovatele nebo majitelů a provozovatelů,

období, v němž je povolena překládka.

5.   Překládka na moři uvedená v článku 53 může být přijata pouze přepravními plavidly zanesenými v evidenci ICCAT přepravních plavidel.

Článek 55

Oprávnění pro velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru provádět překládky v oblasti úmluvy ICCAT

1.   Členské státy vydají oprávnění v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (26) velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která plují pod jejich vlajkou, provádět překládky na moři.

2.   Po vydání oprávnění předloží členské státy Komisi seznam velkých rybářských plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, kterým bylo uděleno oprávnění podle odstavce 1. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu ICCAT.

3.   Členské státy vlajky neprodleně informují Komisi o jakémkoli doplnění, výmazu nebo změně provedených v jejich seznamu velkých rybářských plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která jsou oprávněna překládat na moři. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu ICCAT.

4.   Oznámení uvedené v odstavcích 2 a 3 zohlední formát a rozvržení stanovené sekretariátem ICCAT a zahrnuje tyto informace:

název plavidla, registrační číslo,

číslo v evidenci ICCAT,

období, v němž je povolena překládka na moři,

vlajka (vlajky), jméno (jména) a registrační číslo (registrační čísla) přepravního plavidla (přepravních plavidel) oprávněného (oprávněných) pro použití velkými rybářskými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Článek 56

Předběžná oprávnění pro překládky na moři

1.   Překládky uskutečňované velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve vodách pod jurisdikcí smluvní strany úmluvy podléhají předběžnému oprávnění uděleného touto smluvní stranou. Originál nebo kopie tohoto oprávnění se uchovávají na plavidle a jsou na požádání zpřístupněna regionálnímu pozorovateli ICCAT.

2.   Velkým plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru není povoleno uskutečňovat překládky na moři, pokud nezískala předběžné oprávnění od členského státu vlajky, pod níž plují. Originál nebo kopie dokumentace tohoto oprávnění se uchovávají na plavidle a jsou na požádání zpřístupněna regionálnímu pozorovateli ICCAT.

3.   Pro obdržení předběžného oprávnění uvedeného v odstavcích 1 a 2 oznámí velitel nebo vlastník velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru orgánům svého členského státu vlajky a pobřežním smluvním stranám úmluvy alespoň 24 hodin před zamýšlenou překládkou tyto informace:

a)

název velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a jeho číslo v evidenci ICCAT velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která jsou oprávněna provádět překládky na moři;

b)

název přepravního plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT přepravních plavidel;

c)

produkt, který má být přeložen, podle druhů, jsou-li známy, a případně podle populace;

d)

množství druhů ICCAT, pokud možno podle populace, které má být přeloženo;

e)

množství dalších druhů ulovených společně s druhy ICCAT podle druhů, jsou-li známy, které má být přeloženo;

f)

datum a místo překládky;

g)

zeměpisnou polohu úlovků podle druhů a případně podle populace, v souladu se statistickými oblastmi ICCAT.

Článek 57

Prohlášení ICCAT o překládce

1.   Velitel nebo vlastník velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru vyplní a předá svému členskému státu vlajky a pobřežní smluvní straně úmluvy nejpozději 15 dní po provedení překládky prohlášení ICCAT o překládce.

2.   Velitel přijímajícího přepravního plavidla do 24 hodin od provedení překládky vyplní a předá sekretariátu ICCAT, smluvní straně úmluvy, pod jejíž vlajkou velké plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru pluje, a svému členskému státu vlajky prohlášení ICCAT o překládce, společně se svým číslem v evidenci ICCAT přepravních plavidel.

3.   Velitel přijímajícího přepravního plavidla předá alespoň 48 hodin před vyložením příslušným orgánům státu, v němž se má vykládka uskutečnit, prohlášení ICCAT o překládce, společně se svým číslem v evidenci ICCAT přepravních plavidel.

4.   Všechny druhy ICCAT a jakékoli další druhy ulovené společně s těmito druhy, vyložené nebo dovezené na území smluvní strany úmluvy, ať už nezpracované, nebo poté, co byly zpracovány na palubě, které jsou přeloženy na moři, musí být doprovázeny prohlášením ICCAT o překládce do okamžiku, kdy se uskuteční první prodej.

Článek 58

Regionální program pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři

1.   Každý členský stát zajistí, aby na palubě všech přepravních plavidel provádějících překládky na moři byl přítomen regionální pozorovatel ICCAT v souladu s regionálním programem pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři, jak stanoví příloha VIII.

2.   Aniž je dotčen článek 73 nařízení (ES) č. 1224/2009, je regionální pozorovatel ICCAT pověřen ověřením souladu s touto kapitolou, a zejména ověřením toho, zda překládaná množství odpovídají úlovku ohlášenému v prohlášení ICCAT o překládce a úlovkům zaznamenaným v lodním deníku rybářského plavidla.

3.   Plavidlům se zakazuje zahájit překládku nebo pokračovat v překládce v oblasti úmluvy ICCAT, pokud není na palubě plavidla přítomen regionální pozorovatel ICCAT, s výjimkou případů vyšší moci řádně oznámených sekretariátu ICCAT.

Článek 59

Povinnost podávat zprávy

1.   Členský stát vlajky plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která provedla překládky, a členský stát vlajky přepravních plavidel, která přijala překládky v průběhu předchozího roku, oznamují do 15. srpna každého roku Komisi:

a)

množství úlovků, které bylo přeloženo v průběhu předchozího roku, pokud jde o druhy ICCAT, a to podle druhů a – pokud možno – podle populací;

b)

množství dalších úlovků, které bylo přeloženo v průběhu předchozího roku, pokud jde o druhy ulovené společně s druhy ICCAT podle druhů, jsou-li známy;

c)

seznam plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která provedla v průběhu předchozího roku překládky;

d)

souhrnnou zprávu posuzující obsah a závěry zpráv regionálních pozorovatelů ICCAT přiřazených přepravním plavidlům, která přijala překládky z plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

2.   Komise do 15. září každého roku předá tyto informace obdržené podle odstavce 1 sekretariátu ICCAT.

Článek 60

Konzistentnost nahlášených údajů

Členský stát vlajky plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, které provádí překládky na moři, přezkoumá informace obdržené podle tohoto nařízení za účelem určení souladu mezi nahlášenými úlovky, překládkami a vykládkami každého plavidla, v případě potřeby ve spolupráci se státem, v němž proběhla vykládka. Toto ověření se provede takovým způsobem, který zajistí, aby rybářské plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

KAPITOLA V

Programy vědeckých pozorovatelů

Článek 61

Zavedení vnitrostátních programů vědeckých pozorovatelů

1.   Členské státy zavedou tuzemské programy vědeckých pozorovatelů, přičemž zajistí splnění těchto bodů:

a)

alespoň 5 % účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu jak u odlovu na unášené dlouhé lovné šňůry, tak u odlovu s košelkovými nevody, či odlovu návnadovými čluny;

b)

v případě pronajatých plavidel odchylně od písmene a) alespoň 10 % účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu jak u odlovu na unášené dlouhé lovné šňůry, tak u odlovu s košelkovými nevody, či odlovu návnadovými čluny;

c)

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost při operacích loďstva s cílem zajistit shromáždění přiměřených a vhodných údajů, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

d)

shromáždění údajů o všech aspektech rybolovné činnosti, včetně odlovu, jak je specifikován v čl. 63 odst. 1.

2.   Účast pozorovatelů uvedená v odstavci 1 písm. a) a b) se vypočítá tímto způsobem:

a)

na základě počtu instalací sítí nebo výjezdů v případě rybolovu košelkovým nevodem;

b)

na základě dnů rybolovu, počtu instalací sítí nebo výjezdů v případě rybolovu na unášené dlouhé lovné šňůry, nebo

c)

na základě dnů rybolovu v případě rybolovu návnadovými čluny.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může členský stát v případě plavidel, jejichž celková délka nepřesahuje 15 metrů, existují-li významné obavy ohledně bezpečnosti, které brání využití pozorovatele na palubě, použít alternativní vědecký přístup ke sledování. Takový alternativní přístup zajistí míru účasti srovnatelnou s účastí uvedenou v odst. 1 písm. a) a rovnocenné shromažďování údajů. Dotčený členský stát předloží Komisi podrobnosti týkající se zvoleného alternativního přístupu.

4.   Komise předloží podrobné údaje o tomto alternativním přístupu uvedeném v odstavci 3 Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku k hodnocení. Alternativní přístupy podléhají před svým provedením souhlasu komise ICCAT na výročním zasedání ICCAT.

Článek 62

Kvalifikace vědeckých pozorovatelů

Členské státy zajistí, aby pozorovatelé absolvovali požadovaný odborný výcvik, měli náležitou kvalifikaci a byli před svým nasazením schváleni. Pozorovatelé musí mít tuto kvalifikaci:

a)

dostatečné znalosti a zkušenosti pro identifikaci druhů a shromáždění informací o různých konfiguracích lovných zařízení;

b)

uspokojivou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení;

c)

schopnost pozorovat a přesně zaznamenat údaje, které mají být v rámci programu shromážděny;

d)

schopnost odebírat biologické vzorky;

e)

nesmí být členy posádky pozorovaného rybářského plavidla a

f)

nesmí být zaměstnanci společnosti provozující rybářské plavidlo, která se účastní rybolovu, jenž je předmětem pozorování.

Článek 63

Povinnosti vědeckých pozorovatelů

1.   Členské státy od pozorovatelů zejména požadují, aby:

a)

zaznamenávali a hlásili informace o rybolovné činnosti, které budou zahrnovat přinejmenším:

i)

údaje týkající se celkového úlovku cílových druhů, druhů představujících vedlejší úlovek a výmětů (včetně žraloků, mořských želv, mořských savců a mořských ptáků), složení z hlediska velikostí, způsobu, jakým bylo s ulovenými druhy naloženo (tj. uchované na palubě, uhynulé k výmětu, vypuštěné živé) a biologické vzorky pro účely studia o vývoji druhů (např. gonády, ušní kaménky, páteř, šupiny);

ii)

informace o rybolovné operaci, včetně oblasti úlovku v zeměpisné délce/šířce, informace o rybolovné intenzitě (např. počet instalací sítí, počet háčků atd.), datum každé rybolovné operace, případně včetně času zahájení a ukončení rybolovné činnosti;

b)

pozorovali a zaznamenávali používání zmírňujících opatření týkajících se vedlejších úlovků a další relevantní informace;

c)

předkládali návrhy, které považují za vhodné pro zlepšení účinnosti opatření pro zachování a vědeckého monitorování.

2.   Členské státy zajistí používání spolehlivých protokolů o shromažďování údajů, včetně případného využití fotografií nebo fotoaparátů.

3.   Velitelé plavidel zajistí náležitý přístup k plavidlu a jeho činnostem s cílem umožnit pozorovateli, aby účinně plnil své povinnosti.

Článek 64

Předložení shromážděných informací

Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku informace shromážděné v rámci svých tuzemských programů vědeckých pozorovatelů. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

KAPITOLA VI

Kontrola rybářských plavidel třetích zemí v přístavech členských států

Článek 65

Povinnost podávat zprávy týkající se určených přístavů a kontaktních míst

1.   Členské státy, jež si přejí poskytnout přístup ke svým přístavům rybářským plavidlům třetí země majícím na palubě druhy ICCAT nebo produkty rybolovu z takových druhů, které předtím nebyly vyloženy nebo přeloženy v přístavech, musí:

a)

určit přístavy, do nichž rybářská plavidla třetích zemí mohou požádat o vstup podle článku 5 nařízení (ES) č. 1005/2008;

b)

určit kontaktní místo pro účely obdržení předběžného oznámení podle článku 6 nařízení (ES) č. 1005/2008;

c)

určit kontaktní místo pro účely předávání zpráv o inspekcích v přístavu podle článku 66 tohoto nařízení.

2.   Členské státy předloží Komisi veškeré změny provedené v seznamu určených přístavů a kontaktních míst nejméně 30 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace oznámí sekretariátu ICCAT nejméně 14 dní před nabytím účinnosti daných změn.

Článek 66

Povinnost podávat zprávy týkající se inspekcí v přístavu

1.   Členský stát provádějící inspekci předá Komisi kopii zprávy o inspekci v přístavu uvedené v čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nejpozději do 10 dnů od data dokončení inspekce. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT nejpozději do 14 dnů od data dokončení inspekce.

2.   Jestliže zpráva o inspekci v přístavu nemůže být předána ve lhůtě deseti dnů uvedené v odstavci 1, členský stát provádějící inspekci oznámí Komisi v této lhůtě důvody zpoždění a datum, k němuž bude zpráva předložena.

3.   Pokud informace shromážděné v průběhu inspekce odůvodňují domněnku, že rybářské plavidlo třetí země porušilo opatření pro zachování a řízení zdrojů ICCAT, uplatní se článek 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.

KAPITOLA VII

Vymáhání

Článek 67

Domnělá porušení předpisů nahlášená členskými státy

1.   Kromě požadavků stanovených v čl. 48 odst. 4 nařízení (ES) č. 1005/2008 předloží členské státy Komisi nejméně 140 dní před výročním zasedáním ICCAT veškeré doložené informace, z nichž vyplývá možné nedodržení opatření pro zachování a řízení zdrojů ICCAT smluvními stranami úmluvy. Komise tyto informace přezkoumá a případně předá sekretariátu ICCAT nejméně 120 dnů před výročním zasedáním ICCAT.

2.   Členské státy předloží Komisi seznam plavidel provádějících odlov, jejichž celková délka dosahuje 12 či více metrů, zpracovatelských plavidel, vlečných člunů a plavidel, plavidel účastnících se překládky a podpůrných plavidel, která měla provádět NNN rybolov v oblasti úmluvy ICCAT v průběhu stávajícího a předchozího roku, k němuž se připojí podpůrné důkazy týkající se předpokládaného NNN rybolovu. Tento seznam se předloží nejméně 140 dní před výročním zasedáním ICCAT. Komise předložené informace přezkoumá, a pokud jsou dostatečně zdokumentovány, předloží je sekretariátu ICCAT nejméně 120 dní před výročním zasedáním ICCAT pro účely vypracování návrhu seznamu ICCAT uvádějícího plavidla provozující NNN rybolov.

Článek 68

Návrh seznamu ICCAT uvádějícího plavidla provozující NNN rybolov

Členské státy pečlivě sledují plavidla figurující na návrhu seznamu ICCAT uvádějícího plavidla provozující NNN rybolov zaslaném výkonným sekretariátem ICCAT s cílem určit činnosti a možné změny názvu, vlajky nebo registrovaného vlastníka těchto plavidel.

Článek 69

Domnělá nedodržení povinností nahlášená výkonným sekretariátem ICCAT

1.   Obdrží-li Komise od výkonného sekretariátu ICCAT informaci svědčící o domnělém nedodržení povinností členským státem, neprodleně tuto informaci předá dotčenému členskému státu.

2.   Dotčený členský stát nejpozději 45 dnů před výročním zasedáním ICCAT informuje Komisi o závěrech jakéhokoli šetření zahájeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností a jakýchkoli opatřeních přijatých za účelem nápravy této situace. Komise tyto informace předá výkonnému sekretariátu ICCAT alespoň 30 dnů před výročním zasedáním ICCAT.

Článek 70

Domnělá porušení předpisů nahlášená smluvní stranou úmluvy

1.   Členské státy určí kontaktní místo pro účely přijímání zpráv o inspekcích v přístavu od smluvních stran úmluvy.

2.   Členské státy nahlásí Komisi jakékoli změny kontaktního místa uvedeného v odstavci 1 nejméně 30 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace předá sekretariátu ICCAT nejméně 14 dní před nabytím účinnosti daných změn.

3.   Jestliže kontaktní místo určené členským státem obdrží od smluvní strany úmluvy zprávu o inspekci v přístavu s důkazem o tom, že rybářské plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu porušilo opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů, daný členský stát dotčené porušení rychle vyšetří a uvědomí Komisi do 160 dnů od přijetí takové zprávy o inspekci přístavu a případných vynucovacích opatřeních, která byla přijata.

4.   Není-li členský stát vlajky s to dodržet lhůtu uvedenou v odstavci 3, oznámí Komisi důvody zpoždění a datum, ke kterému bude zpráva o stavu vyšetřování předložena.

5.   Komise tuto informaci zašle sekretariátu ICCAT do 180 dnů od přijetí zprávy o inspekci přístavu a zahrne do výroční zprávy uvedené v článku 71 informace týkající se stavu vyšetřování a případná vynucovací opatření přijatá členským státem vlajky.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 71

Výroční zpráva

1.   Členské státy předloží Komisi do 20. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí kalendářní rok, která obsahuje informace o rybolovu, výzkumu, statistikách, řízení, inspekcích a prevenci NNN rybolovu, jakož i případné další informace.

2.   Výroční zpráva zahrnuje informace o krocích přijatých ke zmírnění vedlejších úlovků a snížení výmětů a informace o případném relevantním výzkumu v této oblasti.

3.   Komise shromáždí informace, které obdržela v souladu s odstavci 1 a 2, a neprodleně je předá sekretariátu ICCAT.

4.   Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na formát výroční zprávy uvedené v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Článek 72

Důvěrnost

S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení je zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 73

Postup pro provádění změn

1.   Je-li to nezbytné v zájmu provedení změn stávajících doporučení ICCAT do práva Unie, které se tak pro Unii stanou závaznými, a pokud změny práva Unie nejdou nad rámec doporučení ICCAT, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 74, pokud jde o změnu:

a)

příloh II až VIII;

b)

lhůt stanovených v čl. 7 odst. 1, článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 14 odst. 1 a 3, článku 18, čl. 20 odst. 2, 3 a 4, čl. 22 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 40 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 44 odst. 3, čl. 47 odst. 2, čl. 48 odst. 1 a 2, čl. 50 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 3, čl. 57 odst. 1, 2 a 3, čl. 59 odst. 1 a 2, článku 64, čl. 65 odst. 2, čl. 66 odst. 1 a 2, čl. 67 odst. 1 a 2, čl. 69 odst. 2, čl. 70 odst. 2, 3 a 5 a čl. 71 odst. 1;

c)

oblasti stanovené v čl. 14 odst. 1 písm. b);

d)

minimální velikosti stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2, čl. 24 odst. 2, čl. 29 odst. 2 a 3;

e)

tolerance stanovené v čl. 19 odst. 2 a 3, článku 21 a čl. 24 odst. 3;

f)

technické specifikace háčků a dlouhých lovných šňůr stanovené v článku 25 a čl. 38 odst. 5 písm. b);

g)

účasti vědeckých pozorovatelů stanovené v čl. 29 odst. 1 a čl. 61 odst. 1 písm. a) a b);

h)

druhu informací a údajů stanovených v čl. 11 odst. 1, 2 a 3, článku 12, čl. 20 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 50 odst. 1 a 2, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 3 a čl. 59 odst. 1;

i)

maximálního počtu instrumentálních bójí stanoveného v čl. 9 odst. 4.

2.   Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn dotčeného doporučení ICCAT do práva Unie.

Článek 74

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 73 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 3. prosince 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 73 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 73 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 75

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 76

Změna nařízení (ES) č. 1936/2001

V nařízení (ES) č. 1936/2001 se zrušují články 4, 5, 6, 6a, 7, 8a, 8b, 8c, 9, 9a a 10 až 19.

Článek 77

Změna nařízení (ES) č. 1984/2003

Nařízení (ES) č. 1984/2003 se mění takto:

a)

v článku 3 se doplňují nová písmena, která znějí:

„g)

„velkými rybářskými plavidly“ rybářská plavidla, jejichž celková délka činí či přesahuje 20 m;

h)

„velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jejichž celková délka činí či přesahuje 24 m.“;

b)

v čl. 4 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)

Pokud byl rybolov proveden velkým rybářským plavidlem, je statistický dokument přijat pouze tehdy, je-li toto plavidlo zaneseno v evidenci plavidel ICCAT.“;

c)

v čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

Pokud byl rybolov proveden velkým rybářským plavidlem, je správnost údajů potvrzena pouze tehdy, je-li toto plavidlo zaneseno v evidenci plavidel ICCAT.“;

d)

v kapitole 2 se doplňuje nový oddíl, který zní:

„Oddíl 4

Požadavky na členské státy ohledně přeložených produktů v oblasti úmluvy ICCAT

Článek 7a

Statistické dokumenty a podávání zpráv

1.   Při potvrzování správnosti statistických dokumentů členský stát vlajky velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru zajistí, aby překládky byly v souladu s ohlášeným množstvím úlovku každého takového plavidla.

2.   Členský stát vlajky velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru potvrdí správnost statistických dokumentů pro přeložené ryby až poté, co potvrdí, že překládka byla provedena v souladu s články 51 až 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (*1). Toto potvrzení je založeno na informacích obdržených prostřednictvím programu regionálních pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři.

3.   Členské státy musí požadovat, aby druhy, na které se vztahují programy statistické dokumentace a které byly uloveny velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru v oblasti úmluvy ICCAT, byly při dovozu na jejich území doprovázeny statistickými dokumenty potvrzenými pro plavidla zahrnutá na seznamu ICCAT velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, kterým je povoleno uskutečňovat překládky na moři, a kopií prohlášení ICCAT o překládce.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).“"

Článek 78

Změna nařízení (ES) č. 520/2007

V nařízení (ES) č. 520/2007 se zrušují čl. 4 odst. 1, hlava II a přílohy II, III a IV.

Článek 79

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 15. listopadu 2017.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

M. MAASIKAS


(1)  Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 142.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. října 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. října 2017.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(6)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 ze dne 8. dubna 2003, kterým se zavádí systém statistického sledování obchodu s mečounem obecným a tuňákem velkookým ve Společenství (Úř. věst. L 295, 13.11.2003, s. 1).

(17)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(18)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(19)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(21)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).

(22)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

(24)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1251 ze dne 12. července 2016, kterým se přijímá víceletý program Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a akvakultury na období 2017–2019 (Úř. věst. L 207, 1.8.2016, s. 113).

(25)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(26)  Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


PŘÍLOHA I

DRUHY ICCAT

Čeleď

Latinský název

Český název

Scombridae

Acanthocybium solandri

Makrela Solandrova

Allothunnus fallai

Auxis rochei

Tuňák makrelovitý

Auxis thazard

Tuňák nepravý

Euthynnus alletteratus

Tuňák malý

Gasterochisma melampus

Katsuwonus pelamis

Tuňák pruhovaný

Orcynopsis unicolor

Tuňák jednobarvý

Sarda sarda

Pelamida obecná

Scomberomorus brasiliensis

Makrela brazilská

Scomberomorus cavalla

Makrela královská

Scomberomorus maculatus

Makrela španělská

Scomberomorus regalis

Makrela skvrnitá

Scomberomorus tritor

Makrelovec západoafrický

Thunnus alalunga

Tuňák křídlatý

Thunnus albacares

Tuňák žlutoploutvý

Thunnus atlanticus

Tuňák atlantský

Thunnus maccoyii

Tuňák australský

Thunnus obesus

Tuňák velkooký

Thunnus thynnus

Tuňák obecný

Istiophoridae

Istiophorus albicans

Plachetník atlantský

Makaira indica

Marlín indický

Makaira nigricans

Marlín modrý

Tetrapturus albidus

Marlín bělavý

Tetrapturus belone

Marlín štíhlý

Tetrapturus georgii

Marlín Georgiův

Tetrapturus pfluegeri

Marlín dlouhorypý

Xiphiidae

Xiphias gladius

Mečoun obecný

Alopiidae

Alopias superciliosus

Liškoun velkooký

Carcharhinidae

Carcharhinus falciformis

Žralok hedvábný

Carcharhinus longimanus

Žralok dlouhoploutvý

Prionace glauca

Žralok modrý

Lamnidae

Isurus oxyrinchus

Žralok mako

Lamna nasus

Žralok nosatý

Sphyrnidae

Sphyrna spp.

Kladivounovití

Coryphaenidae

Coryphaena hippurus

Zlak nachový


PŘÍLOHA II

POKYNY PRO PŘÍPRAVU PLÁNŮ ŘÍZENÍ PRO LOVNÁ ZAŘÍZENÍ S UZAVÍRACÍM MECHANISMEM (ZAŘÍZENÍ FAD)

Plán řízení FAD pro loďstva smluvních stran úmluvy používající košelkové nevody a návnadové čluny musí zahrnovat:

1.

Popis

a)

typy zařízení FAD: AFAD = ukotvené, DFAD = unášené;

b)

typ plovoucího signálního znaku/bóje;

c)

maximální počet zařízení FAD, která mohou být použita na každé plavidlo lovící košelkovým nevodem, podle typu zařízení FAD;

d)

minimální vzdálenost mezi ukotvenými zařízeními FAD;

e)

strategie týkající se omezování a využívání vedlejších úlovků;

f)

zvážení interakcí s jinými typy lovných zařízení;

g)

prohlášení nebo strategie týkající se „vlastnictví zařízení FAD“.

2.

Institucionální opatření

a)

institucionální odpovědnost za plán řízení FAD;

b)

postupy pro předkládání žádostí o schválení nasazení zařízení FAD;

c)

povinnosti vlastníků a velitelů plavidla týkající se nasazení a používání zařízení FAD;

d)

strategie týkající se nahrazování zařízení FAD;

e)

další povinnosti související s podáváním zpráv jdoucí nad rámec tohoto nařízení;

f)

strategie pro řešení konfliktů ohledně zařízení FAD;

g)

podrobné údaje o oblastech nebo obdobích, v nichž je rybolov zakázán, například teritoriální vody, námořní trasy, blízkost oblastí drobného rybolovu atd.

3.

Specifikace a požadavky týkající se konstrukce zařízení FAD

a)

konstrukční vlastnosti zařízení FAD (popis);

b)

požadavky na osvětlení;

c)

radarové odražeče;

d)

viditelnost;

e)

označení a identifikační kód zařízení FAD;

f)

označení a identifikační kód radiových bójí (požadavek na sériová čísla);

g)

označení a identifikační kód bójí s echolotem (požadavek na sériová čísla);

h)

satelitní vysílače s přijímačem;

i)

výzkum, pokud jde o biologicky rozložitelná zařízení FAD;

j)

prevence ztráty nebo opuštění zařízení FAD;

k)

koncepce zpětného vyzvednutí zařízení FAD.

4.

Příslušné období pro plán řízení FAD

5.

Prostředky pro monitorování a přezkum provádění plánu řízení FAD


PŘÍLOHA III

SEZNAM POUŽÍVANÝCH FAD ZA ČTVRTLETÍ

Identifikátor zařízení FAD

Typy zařízení FAD a elektronického vybavení

Konstrukční vlastnosti zařízení FAD

Poznámka

Označení zařízení FAD

Plovoucí signální znak

Identifikační č.

Typ zařízení FAD

Typ souvisejícího plovoucího signálního znaku a/nebo elektronických zařízení

Plovoucí část zařízení FAD

Závěsná konstrukce zařízení FAD pod hladinou

Rozměry

Materiály

Rozměry

Materiály

 (1)

 (1)

 (2)

 (3)

 (4)

 (5)

 (4)

 (6)

 (7)


(1)  Chybí-li označení zařízení FAD a identifikační číslo souvisejícího plovoucího signálního znaku nebo jsou-li nečitelná, uveďte tuto skutečnost a poskytněte veškeré dostupné informace, které pomohou určit vlastníka zařízení FAD.

(2)  Ukotvené zařízení FAD, unášené přírodní zařízení FAD nebo unášené umělé zařízení FAD.

(3)  Např. GPS, sonar atd. Pokud k zařízení FAD nenáleží žádné elektronické zařízení, uveďte neexistenci takového vybavení.

(4)  Např. šířka, délka, výška, hloubka, velikost ok atd.

(5)  Uveďte materiál konstrukce a krytu, a zda jsou biologicky rozložitelné.

(6)  Např. sítě, provazy, palmové listy atd. a uveďte mechanismus zachycování a/nebo schopnost biologické rozložitelnosti materiálu.

(7)  V tomto oddílu se uvede specifikace týkající se osvětlení, radarové odražeče a viditelnost.


PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY NA PROGRAM POZOROVATELŮ PRO PLAVIDLA LOVÍCÍ TROPICKÉ TUŇÁKY V ZEMĚPISNÝCH OBLASTECH, NA NĚŽ SE VZTAHUJE ZÁKAZ RYBOLOVU V UVEDENÉM OBDOBÍ NEBO UVEDENÉ OBLASTI

1.

Pozorovatelé mají pro účely plnění svých povinností tuto kvalifikaci:

dostatečnou zkušenost s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení,

dostatečnou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů, doloženou osvědčením, které poskytly členské státy a které vychází ze školicích pokynů ICCAT,

schopnost provádět přesné sledování a zaznamenávání údajů,

dostatečnou znalost jazyka státu vlajky sledovaného plavidla.

2.

Pozorovatelé nesmí být členy posádky sledovaného rybářského plavidla a:

a)

musí být státními příslušníky jedné ze smluvních stran úmluvy;

b)

musí být schopni plnit úkoly stanovené v bodě 3;

c)

nesmí mít aktuální finanční zájmy či jiný prospěch v souvislosti s rybolovem tropických tuňáků.

Úkoly pozorovatele

3.

Úkolem pozorovatele je zejména:

a)

sledovat, zda rybářská plavidla dodržují příslušná opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá komisí ICCAT.

Pozorovatelé zejména:

i)

zaznamenávají údaje a podávají zprávy o provedené rybolovné činnosti;

ii)

sledují a odhadují úlovky a ověřují záznamy v lodním deníku;

iii)

pozorují a zaznamenávají plavidla, která pravděpodobně provádějí rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů;

iv)

ověřují polohu plavidla při provádění rybolovné činnosti;

v)

vykonávají vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů souvisejících s úkolem II, pokud tak ICCAT požaduje, na základě instrukcí Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

b)

neprodleně oznamovat, s náležitým ohledem na bezpečnost pozorovatele, jakoukoli rybolovnou činnost s pomocí zařízení FAD prováděnou plavidlem v oblasti a v období uvedených v článku 11.

c)

vypracovávat obecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s tímto bodem 3, a poskytovat veliteli plavidla příležitost, aby do těchto zpráv zahrnuli všechny příslušné informace.

4.

Pozorovatelé se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a překládek na rybářských plavidlech, nakládají jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce pozorovatele písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

5.

Pozorovatelé dodržují požadavky stanovené v právních předpisech a nařízeních členského státu vlajky, do jehož pravomoci spadá plavidlo, k němuž je pozorovatel přidělen.

6.

Pozorovatelé dodržují hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly pozorovatelů v rámci tohoto programu a s povinnostmi stanovenými v bodě 7.

Povinnosti členského státu vlajky

7.

Pravomoci svěřené pozorovatelům členských států vlajky rybářských plavidel a jejich velitelů zahrnují zejména toto:

a)

pozorovatelům je umožněn přístup k posádce plavidla a k jejímu zařízení a vybavení;

b)

s cílem usnadnit pozorovatelům plnění úkolů stanovených v bodě 3 mají pozorovatelé na požádání přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

i)

družicové navigační zařízení;

ii)

radiolokační displeje, pokud se používají;

iii)

elektronické komunikační prostředky;

c)

pozorovatelům se poskytne ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, jež jsou rovnocenné s tím, jaké mají k dispozici důstojníci;

d)

pozorovatelům se pro jejich administrativní práci poskytne dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování a

e)

členský stát vlajky zajistí, aby velitelé, členové posádky a vlastníci plavidla nebránili pozorovatelům při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je ani se o uplácení nepokoušeli.


PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ NORMY PRO ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ

Zmírňující opatření

Popis

Specifikace

Noční instalace zařízení s minimálním osvětlením paluby

Žádná instalace zařízení mezi námořním východem a západem slunce. Udržovat minimální osvětlení paluby

Námořní východ a západ slunce jsou definovány v souladu s definicí vymezenou v tabulkách námořního almanachu pro příslušnou zeměpisnou šířku, místní čas a datum. Minimální osvětlení paluby by nemělo být v rozporu s minimálními normami pro bezpečnost a navigaci.

Šňůry na plašení ptáků (šňůry tori)

Šňůry na plašení ptáků se rozmístí při instalování dlouhých lovných šňůr s cílem odradit ptáky od přiblížení se k vedlejší udici.

V případě plavidel o délce 35 m a delších:

umístit alespoň 1 šňůru na plašení ptáků. Pokud je to možné, měla by plavidla použít druhou tyč tori a šňůru na plašení ptáků pokaždé, když jsou ptáci v hojném počtu nebo velmi aktivní; obě šňůry tori by měly být umístěny současně, na každé straně instalované lovné šňůry,

dosah šňůr na plašení ptáků musí být nejméně 100 m,

musí být použity dlouhé stuhy dostatečné délky, které se za klidných meteorologických podmínek dotýkají hladiny moře,

dlouhé stuhy musí být rozmístěny v rozestupech nepřesahujících 5 m.

V případě plavidel kratších než 35 m:

umístit alespoň 1 šňůru na plašení ptáků,

dosah šňůr musí být nejméně 75 m,

dlouhé a/nebo krátké (každopádně však o délce přesahující 1 m) stuhy musí být použity a rozmístěny v rozestupech následujícím způsobem:

krátké: rozestupy maximálně 2 m,

dlouhé: rozestupy maximálně 5 m pro prvních 55 m šňůry na plašení ptáků.

Další pokyny týkající se konstrukce a nasazení šňůr na plašení ptáků jsou obsaženy v doplňkových pokynech pro konstrukci a instalaci šňůr tori uvedených níže.

Zatěžkání šňůr

Závaží šňůry se před jejím instalováním umístí na návazce

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 45 g se připevní ve vzdálenosti do 1 m od háčku; nebo

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 60 g se připevní ve vzdálenosti do 3,5 m od háčku; nebo

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 98 g se připevní ve vzdálenosti do 4 m od háčku.


DOPLŇKOVÉ POKYNY PRO KONSTRUKCI A INSTALOVÁNÍ ŠŇŮR TORI

Preambule

Minimální technické normy pro nasazení šňůr tori jsou stanoveny v tabulce uvedené výše. Cílem těchto pokynů je pomoci při přípravě a provádění předpisů týkajících se šňůry tori pro plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr. Ačkoli jsou tyto pokyny dostatečně názorné, doporučuje se zlepšit účinnost šňůr tori na základě pokusů v rámci požadavků výše uvedené tabulky. Pokyny berou v úvahu proměnné týkající se životního prostředí a provozu, např. povětrnostní podmínky, rychlost instalování a velikost plavidla, z nichž všechny ovlivňují konstrukci šňůr tori a jejich schopnost chránit návnady před ptáky. Konstrukce šňůr tori a jejich použití se může měnit v závislosti na těchto parametrech za předpokladu, že jejich účinnost zůstane neměnná. Šňůry tori jsou neustále zdokonalovány, a proto by bylo vhodné tyto pokyny v budoucnu podrobit přezkumu.

Konstrukce šňůry tori

1.

Vhodné tažené zařízení připevněné k části šňůry tori ponořené ve vodě může zlepšit prodloužení nad hladinou.

2.

Vynořená část šňůry by měla být dostatečně lehká, aby se náhodně pohybovala a ptáci si na ni nezvykli, a zároveň dostatečně těžká, aby ji vítr nevychyloval.

3.

Nejlépe je připevnit šňůru k plavidlu pomocí masivní otočné hlavice, aby se omezilo zamotávání šňůry.

4.

Stuhy by měly být vyrobeny z nápadného materiálu, který se náhodně a živě pohybuje (např. pevný jemný provázek obalený červenou polyuretanovou trubičkou), a zavěšeny na masivním třísměrném otočném závěsu (který omezuje zamotání šňůry), jenž je připevněn ke šňůře tori.

5.

Každá stuha by měla sestávat ze dvou nebo více vláken.

6.

Každý pár fáborků by měl být odpojitelný pomocí svorky tak, aby se šňůra lépe skladovala.

Instalace šňůr tori

1.

Šňůra by měla být zavěšena na tyč, která je připevněna k plavidlu. Tato tyč tori by měla být umístěna co nejvýše, aby šňůra chránila návnadu ve správné vzdálenosti od zádi plavidla a nezamotávala se s lovným zařízením. Čím je tyč výše, tím lépe chrání návnadu. Například je-li přibližně 7 m nad vodní hladinou, chrání návnadu do vzdálenosti asi 100 m.

2.

Používají-li plavidla pouze jednu šňůru tori, měla by být tato šňůra umístěna na návětrné straně ponořených návnad. Pokud jsou háčky s návnadou umístěny na vnější straně lodní brázdy, bod připevnění šňůry tori k plavidlu by měl být situován několik metrů vně strany plavidla, na níž jsou umístěny návnady. Používají-li plavidla dvě šňůry tori, háčky s návnadou by měly být umístěny v rámci prostoru vymezeného těmito dvěma šňůrami.

3.

Doporučuje se nasazovat více šňůr tori najednou, aby se zvýšila ochrana návnad před ptáky.

4.

Vzhledem k nebezpečí přetrhnutí nebo zamotání šňůry je vhodné mít na palubě rezervní šňůry tori, aby bylo možné nahradit poškozené šňůry a zajistit nerušené pokračování rybolovných činností. Utržené části lze ke šňůře tori připojit s cílem minimalizovat bezpečnostní a provozní problémy pro případ, že by se dlouhá lovná šňůra zamotala do části šňůry tori ponořené do vody.

5.

Pokud rybáři používají stroj na nahazování návnady (BCM), musí zabezpečit koordinaci šňůry tori a stroje tím, že zajistí, aby BCM nahazoval přímo pod ochranu šňůry tori. Při použití (jednoho nebo více) BCM umožňujícího/umožňujících nahazovat na levobok i pravobok by měly být používány dvě šňůry tori.

6.

Při ručním nahazování vedlejší udice by rybáři měli zajistit, aby háčky s návnadou a stočené části vedlejší udice byly nahozeny pod ochranou šňůry tori s cílem zabránit vzniku turbulencí lodního šroubu, které mohou zpomalit rychlost ponořování.

7.

Rybářům se doporučuje, aby nainstalovali ruční, elektrické nebo hydraulické navijáky, které usnadní instalaci a vytahování šňůr tori.


PŘÍLOHA VI

PODROBNÉ POŽADAVKY NA ZPĚTNÉ VYPOUŠTĚNÍ MOŘSKÝCH ŽELV

Pokud jde o postupy bezpečného zacházení:

i)

Když je třeba vyjmout mořskou želvu z vody, použije se vhodný zvedák s košem nebo ponorná síť, za jejichž pomoci se mořské želvy, které jsou zachyceny na háček nebo zamotány do lovného zařízení, vytáhnou na palubu. Mořské želvy se nesmějí vytahovat z vody lovnou šňůrou připevněnou k tělu mořské želvy nebo omotanou kolem ní. Jestliže mořskou želvu nelze bezpečně vyjmout z vody, posádka přetne šňůru co nejblíže háčku, aniž mořské želvě způsobí další zbytečná zranění.

ii)

V případech, kdy se mořské želvy dostanou na palubu, provozovatelé plavidla nebo posádka před jejich zpětným vypuštěním posoudí stav mořských želv, které jsou chyceny nebo uvězněny. Mořské želvy, které se obtížně pohybují nebo nereagují, se před zpětným vypuštěním v rámci možností ponechají na palubě a je jim poskytnuta pomoc způsobem, který maximalizuje jejich naději na přežití. Tyto praktiky jsou podrobněji popsány v pokynech FAO, jejichž cílem je omezit míru úmrtnosti mořských želv v rámci rybolovných činností.

iii)

V proveditelném rozsahu se s mořskými želvami, s nimiž je manipulováno během rybolovných činností nebo v rámci vnitrostátních programů pozorovatelů (například označování), zachází způsobem, který je v souladu s pokyny FAO, jejichž cílem je omezit míru úmrtnosti mořských želv v rámci rybolovných činností.

Pokud jde o používání nůžek na šňůry:

i)

Plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr mají na palubě k dispozici nůžky na šňůry, které používají v případech, kdy vyproštění mořských želv z háčků za účelem jejich zpětného vypuštění není možné, aniž by jim bylo způsobeno zranění.

ii)

Další typy plavidel používající lovná zařízení, jež mohou uvěznit mořské želvy, mají na palubě k dispozici nůžky na šňůry a použijí tyto nástroje k bezpečnému odstranění lovného zařízení, aby poté mohli mořské želvy vypustit zpět do vody.

Pokud jde o používání zařízení pro vyproštění z háčků:

i)

Plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr mají na palubě k dispozici zařízení pro vyproštění z háčků, která se používají k odstranění háčků z mořských želv.

ii)

Dojde-li ke spolknutí háčku, nebude učiněn žádný pokus k jeho odstranění. Namísto toho musí být šňůra přestřižena co nejblíže háčku, aniž jsou mořské želvě způsobena další zbytečná zranění.


PŘÍLOHA VII

PŘEKLÁDKY V PŘÍSTAVU

1.   Překládka v přístavu plavidly Unie nebo překládka v přístavech Unie, pokud jde o tuňáky a příbuzné druhy a jakékoli další druhy ulovené společně s těmito druhy v oblasti úmluvy ICCAT, se řídí těmito postupy:

Oznamovací povinnosti

2.   Rybářské plavidlo

2.1   Nejméně 48 hodin před zahájením překládky musí kapitán rybářského plavidla oznámit orgánům státní přístavní inspekce název přepravního plavidla a datum/čas překládky.

2.2   Kapitán rybářského plavidla v době překládky sdělí svému členskému státu vlajky následující informace:

množství tuňáků a příbuzných druhů, pokud možno podle populace, které má být přeloženo,

množství dalších druhů ulovených společně s tuňáky a příbuznými druhy podle druhů, jsou-li známy, které má být přeloženo,

datum a místo překládky,

název, registrační číslo a vlajku přijímajícího přepravního plavidla a

zeměpisnou polohu úlovků podle druhů a případně podle populace, v souladu se statistickými oblastmi ICCAT.

2.3   Kapitán dotčeného rybářského plavidla vyplní a předá svému členskému státu vlajky prohlášení ICCAT o překládce, v příslušných případech společně s číslem plavidla v evidenci ICCAT přepravních plavidel, a to nejpozději 15 dní po provedení překládky.

3.   Přijímající plavidlo

3.1   Nejpozději 24 hodin před zahájením a na konci překládky informuje velitel přijímajícího přepravního plavidla orgány státní přístavní inspekce o množství úlovků tuňáka a příbuzných druhů překládaných na jeho plavidlo a do 24 hodin vyplní a předá příslušným orgánům prohlášení ICCAT o překládce.

3.2   Velitel přijímajícího přepravního plavidla nejméně 48 hodin před vykládkou vyplní a předá prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům státu vykládky.

Spolupráce státu přístavu a státu vykládky

4.   Stát přístavu a stát vykládky uvedené v předcházejících bodech přezkoumají informace obdržené podle ustanovení této přílohy, v případě potřeby ve spolupráci se smluvní stranou úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, s cílem určit soulad mezi oznámenými úlovky, překládkami a vykládkami každého plavidla. Toto ověření bude provedeno způsobem, který zajistí, aby rybářské plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

Podávání zpráv

5.   Každý členský stát vlajky rybářského plavidla zahrne do své výroční zprávy předkládané ICCAT podrobnosti o překládkách prováděných jeho plavidly.


PŘÍLOHA VIII

REGIONÁLNÍ PROGRAM POZOROVATELŮ ICCAT PRO PŘEKLÁDKY NA MOŘI

1.

Členské státy požadují, aby přepravní plavidla zanesená v evidenci ICCAT plavidel, která jsou oprávněna přijímat překládky v oblasti úmluvy ICCAT a která provádějí překládky na moři, měla na palubě regionálního pozorovatele ICCAT během každé překládky v oblasti úmluvy ICCAT.

2.

Pozorovatelé jsou jmenováni ICCAT a jsou přiděleni na palubu přepravních plavidel, která jsou oprávněna přijímat překládky v oblasti úmluvy ICCAT od velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, plujících pod vlajkou smluvních stran úmluvy, které provádějí program regionálních pozorovatelů ICCAT.

Ustanovení pozorovatelů

3.

Ustanovení pozorovatelé musí mít pro účely plnění svých úkolů tuto kvalifikaci:

prokázanou schopnost rozpoznávat druhy ICCAT a rybolovná zařízení, přičemž jsou výrazně upřednostněny osoby se zkušeností jako pozorovatelé na plavidlech provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru,

dostatečnou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů,

schopnost provádět přesné sledování a zaznamenávání údajů,

dostatečnou znalost jazyka státu vlajky sledovaného plavidla.

Povinnosti pozorovatele

4.

Pozorovatelé:

a)

musí mít dokončený odborný technický výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;

b)

nesmí být státními příslušníky nebo občany státu vlajky přijímajícího přepravního plavidla;

c)

musí být schopni plnit úkoly uvedené v bodě 5;

d)

musí být zahrnuti na seznam pozorovatelů, který vede ICCAT;

e)

nesmí být členy posádky velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru nebo přepravního plavidla ani zaměstnanci společnosti provozující velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru nebo přepravní plavidla.

5.

Pozorovatel sleduje, zda velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a přepravní plavidla dodržují příslušná opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá ICCAT. Úkolem pozorovatele je zejména:

5.1

Navštívit velké plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jež zamýšlí provést překládku na přepravní plavidlo, přičemž musí vzít v potaz obavy uvedené v bodě 9, a před uskutečněním překládky musí:

a)

zkontrolovat platnost povolení nebo licence rybářského plavidla umožňujícího lov tuňáků a příbuzných druhů a jakýchkoli dalších druhů ulovených společně s těmito druhy v oblasti úmluvy ICCAT;

b)

ověřit předběžná oprávnění rybářského plavidla k překládce na moři udělená smluvní stranou úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, a v příslušných případech pobřežním státem;

c)

zkontrolovat a zaznamenat celkové množství úlovku na palubě podle druhů a, pokud možno, podle populací, a množství, která mají být přeložena na přepravní plavidlo;

d)

zkontrolovat, že funguje systém sledování plavidel (VMS), a prověřit lodní deník a ověřit záznamy, je-li to možné;

e)

ověřit, zda určitá část úlovku na palubě nepochází z překládek z ostatních plavidel, a zkontrolovat dokumentaci takových překládek;

f)

v případě náznaků toho, že se rybářské plavidlo účastní jakéhokoli porušení, neprodleně oznámit takové/á porušení veliteli přepravního plavidla (s náležitým ohledem na bezpečnostní zájmy) a společnosti provádějící program pozorovatelů, která o něm ihned zpraví orgány smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, a

g)

zaznamenat do zprávy pozorovatele výstupy těchto povinností týkající se rybářského plavidla.

5.2

Sledovat činnosti přepravního plavidla a:

a)

zaznamenat údaje a podat zprávy o provedených překládkách;

b)

ověřit polohu plavidla při provádění překládek;

c)

sledovat a odhadovat přeložené množství tuňáků a příbuzných druhů podle druhů, jsou-li známy, a pokud možno podle populace;

d)

sledovat a odhadovat množství dalších druhů ulovených společně s tuňáky a příbuznými druhy podle druhů, jsou-li známy;

e)

ověřit a zaznamenat název dotčeného velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a jeho číslo v evidenci ICCAT;

f)

ověřit údaje obsažené v prohlášení o překládce, mimo jiné za pomoci porovnání s lodním deníkem velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, je-li to možné;

g)

potvrdit údaje obsažené v prohlášení o překládce;

h)

spolupodepsat prohlášení o překládce a

i)

sledovat a provést odhad množství produktu podle druhů při vyložení v přístavu, kde se pozorovatel vylodí, aby ověřil soulad s množstvími přijatými během překládek na moři.

5.3

Kromě toho pozorovatel:

a)

sestavuje denní zprávu o činnostech překládky, které provádí přepravní plavidlo;

b)

vypracovává všeobecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s povinnostmi pozorovatele, a poskytne kapitánovi příležitost, aby do těchto zpráv zahrnul všechny relevantní informace;

c)

předkládá sekretariátu ICCAT všeobecné zprávy uvedené v písmenu b) do 20 dnů od skončení období sledování;

d)

vykonává jakékoli jiné funkce určené ICCAT.

6.

Pozorovatelé se všemi informacemi, které se týkají rybolovných činností velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a vlastníků velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, nakládají jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce pozorovatele písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

7.

Pozorovatelé dodržují požadavky stanovené v právních předpisech a nařízeních členského státu vlajky a případně pobřežního státu, do jejichž pravomoci spadá plavidlo, k němuž je pozorovatel přidělen.

8.

Pozorovatelé dodržují hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly pozorovatelů v rámci tohoto programu a s povinnostmi posádky plavidla stanovenými v bodě 9.

Odpovědnost členských států vlajky přepravních plavidel

9.

Podmínky spojené s prováděním regionálního programu pozorovatelů, které musí splnit státy vlajky přepravních plavidel a jejich kapitáni, zahrnují zejména toto:

a)

pozorovatelům je umožněn přístup k posádce plavidla, relevantní dokumentaci a lovnému zařízení a vybavení;

b)

s cílem usnadnit pozorovatelům plnění úkolů stanovených v bodě 5 mají pozorovatelé na požádání přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

i)

družicové navigační zařízení;

ii)

radiolokační displeje, pokud se používají;

iii)

elektronické komunikační prostředky a

iv)

váha používaná k vážení překládaného produktu;

c)

pozorovatelům se poskytne ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, jež jsou rovnocenné s tím, jaké mají k dispozici důstojníci;

d)

pozorovatelům se pro jejich administrativní práci poskytne dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování;

e)

pozorovatelům je umožněno určit nejvýhodnější místo a metodu pro sledování překládek a provedení odhadu překládaných druhů/populací a překládaných množství. V tomto ohledu velitel přepravního plavidla vyhoví s náležitým ohledem na bezpečnostní a praktické záležitosti pozorovatelům, včetně – na základě žádosti – dočasného umístění produktu na palubu přepravního plavidla za účelem provedení inspekce pozorovateli a poskytnutí dostatečné doby pozorovatelům pro splnění jejich úkolů. Pozorování se provádí způsobem omezujícím zásahy na minimum a zabraňujícím snížení jakosti překládaných produktů;

f)

ve světle ustanovení bodu 10 velitel přepravního plavidla zajistí, aby pozorovateli byla poskytnuta veškerá pomoc nezbytná k zajištění bezpečné dopravy mezi přepravním a rybářským plavidlem, za předpokladu, že počasí a další podmínky takovou výměnu umožní, a

g)

členské státy vlajky zajistí, aby kapitáni, členové posádky a vlastníci plavidla nebránili pozorovatelům při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je ani se o uplácení nepokoušeli.

Povinnosti velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru během překládek

10.

Pozorovatelé mají možnost navštívit rybářské plavidlo, pokud to počasí a další podmínky dovolí, a je jim umožněn přístup k posádce, veškeré relevantní dokumentaci a prostorám plavidla potřebným ke splnění úkolů stanovených v bodě 5. Velitel rybářského plavidla zajistí, aby pozorovateli byla poskytnuta veškerá pomoc nezbytná k zajištění bezpečné dopravy mezi přepravním a rybářským plavidlem. V případě, že nastanou podmínky představující nepřijatelné riziko pro bezpečnost pozorovatele, které znemožní návštěvu velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru před zahájením překládky, může být taková překládka přesto provedena.

Poplatky za pozorovatele

11.

Náklady na provádění tohoto programu jsou financovány smluvními stranami, pod jejichž vlajkou plují velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která si přejí provádět překládky. Poplatek se vypočítá na základě celkových nákladů programu. Tento poplatek se hradí na zvláštní účet sekretariátu ICCAT a sekretariát ICCAT je správcem účtu pro provádění dotčeného programu.

12.

Žádné plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru se nesmí účastnit programu překládky na moři, pokud neuhradí poplatky stanovené v bodě 11.


  翻译: