(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Činnosti v oblasti letectví byly do systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) začleněny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES (5). Evropská unie má pravomoc rozšířit systém EU ETS na všechny lety, které přilétají na letiště nacházející se v členském státě nebo z něj odlétají.

(2)

Ochrana životního prostředí je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým čelí Unie i zbytek světa. Pařížská dohoda (6) přijatá dne 12. prosince 2015 podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a tyto smluvní strany se zavázaly, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby urychlily opatření v oblasti klimatu v tomto kritickém desetiletí a odstranily rozdíl v ambicích, pokud jde o cíl 1,5 °C. Aby bylo dosaženo cílů Pařížské dohody, je třeba, aby k dosažení snížení emisí skleníkových plynů přispěla všechna odvětví hospodářství, včetně mezinárodního letectví.

(3)

Na letectví připadá 2 až 3 % celosvětových emisí CO2 a celkový dopad letectví na klima je nejméně dvakrát vyšší než jeho dopad ze samotného CO2. Letectví je po silniční dopravě druhým největším zdrojem dopadů dopravy na klima. V roce 2022 předvídal Eurocontrol nárůst evropského leteckého provozu do roku 2050 o 44 % ve srovnání s rokem 2019. Potřeba přijmout opatření ke snížení emisí CO2 je stále naléhavější, jak uvedl Mezivládní panel pro změnu klimatu ve svých posledních zprávách ze dne 7. srpna 2021 nazvané „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“, ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: dopady, adaptace a zranitelnost“ a ze dne 4. dubna 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: zmírňování změny klimatu“. V uvedené zprávě ze dne 4. dubna 2022 je mezinárodní letectví označeno za odvětví, v němž se v odvětvových dohodách přijaly cíle v oblasti zmírňování změny klimatu, které zdaleka nedosahují toho, co by bylo zapotřebí k dosažení dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody. Unie by proto měla tuto naléhavou potřebu přijmout opatření řešit tím, že zintenzivní své úsilí a zaujme na mezinárodní úrovni vůdčí úlohu v boji proti změně klimatu.

(4)

Dne 27. června 2018 na desáté schůzi svého 214. zasedání přijala Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) první vydání přílohy 16 svazku IV Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, podepsané dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“) – Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „program CORSIA“), kterým se zavádějí mezinárodní normy a doporučené postupy v oblasti ochrany životního prostředí CORSIA (dále jen „normy a doporučené postupy pro program CORSIA“). Unie a její členské státy provádějí program CORSIA od začátku pilotní fáze 2021–2023 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2020/954 (7).

(5)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2018/2027 (8) oznámily členské státy sekretariátu ICAO rozdíly mezi programem CORSIA a systémem EU ETS. Cílem bylo zachovat acquis Unie a budoucí politické výsady, jakož i úroveň ambicí Unie v oblasti klimatu a výhradní úlohu Evropského parlamentu a Rady při rozhodování o obsahu práva Unie. Po přijetí této směrnice by mělo být oznámení o rozdílech mezi programem CORSIA a systémem EU ETS sekretariátu ICAO aktualizováno druhým oznámením o rozdílech v souladu s právem Unie tak, aby odráželo revize provedené ve směrnici 2003/87/ES.

(6)

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“).

(7)

V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Letectví by mělo k tomuto úsilí o snížení emisí přispět.

(8)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (9) Unie zakotvila v právních předpisech cíl snížit emise nejpozději do roku 2050 na čistou nulu a poté usilovat o dosažení negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcených emisí) nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

(9)

Změny zavedené touto směrnicí mají zásadní význam pro zajištění integrity a účinného řízení systému EU ETS, aby tento systém jako politický nástroj přispíval k dosažení cílů Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 55 % a nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, a následně k dosažení cíle negativních emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Cílem těchto změn je proto rovněž zavedení příspěvků Unie podle Pařížské dohody týkajících se letectví. Celkové množství povolenek pro letectví by proto mělo být konsolidováno a mělo by podléhat lineárnímu redukčnímu faktoru uvedenému v článku 9 směrnice 2003/87/ES.

(10)

Vedle CO2 má letectví vliv na klima prostřednictvím emisí jiných látek než CO2, jako jsou oxidy dusíku (NOx), částice sazí, oxidované sloučeniny síry a dopady vodních par, jakož i prostřednictvím atmosférických procesů způsobených těmito emisemi, například vytvářením ozonu a cirrů z kondenzačních stop po letadle. Dopad emisí jiných látek než CO2 na klima závisí na druhu použitého paliva a motorů, místě emisí, zejména na letové hladině letadla, jeho pozici z hlediska zeměpisné šířky a délky, čase uvolnění emisí a na povětrnostních podmínkách. Na základě posouzení dopadů začlenění letectví do systému EU ETS vypracovaného Komisí v roce 2006 bylo ve směrnici 2008/101/ES uznáno, že letectví má dopad na globální klima v důsledku uvolňování emisí jiných látek než CO2. V čl. 30 odst. 4 směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (10) se požadovalo, aby Komise do 1. ledna 2020 předložila aktualizovanou analýzu dopadů letectví nesouvisejících s CO2, ke které měla případně připojit návrh, jak tyto dopady nejlépe řešit. Za účelem splnění tohoto požadavku provedla Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) aktualizovanou analýzu dopadů letectví na změnu klimatu, které nesouvisí s CO2, a dne 23. listopadu 2020 svou studii zveřejnila. Výsledky studie potvrdily dřívější předpoklady, totiž že dopad činností v oblasti letectví na klima, které nesouvisí s emisemi CO2, je celkově přinejmenším stejně důležitý jako dopad emisí CO2 samotných.

(11)

Ze zjištění studie EASA ze dne 23. listopadu 2020 vyplývá, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti již nelze dopady jiných látek z letectví než CO2 ignorovat. K dosažení snížení emisí podle Pařížské dohody jsou zapotřebí regulační opatření Unie. Komise by proto měla vytvořit rámec pro monitorování, vykazování a ověřování dopadů jiných látek z letectví než CO2. Na základě jeho výsledků by měla do 1. ledna 2028 předložit zprávu a případně na základě posouzení dopadů předložit legislativní návrh obsahující opatření ke snížení dopadů jiných látek z letectví než CO2 rozšířením oblasti působnosti systému EU ETS na tyto emise.

(12)

Dosažení vyššího cíle v oblasti klimatu bude vyžadovat nasměrování co největšího množství zdrojů na transformaci související s klimatem, která by rovněž měla být spravedlivou transformací. V důsledku toho by měly být všechny příjmy z dražby, které nejsou zahrnuty do rozpočtu Unie, použity na účely související s klimatem.

(13)

Celkové množství povolenek pro letectví by mělo být konsolidováno na úrovni přidělení pro lety nebo na úrovni povolenek, které je v souladu se směrnicí 2003/87/ES třeba vyřadit. Přidělení pro rok 2024 by mělo být založeno na celkovém množství přiděleném aktivním provozovatelům letadel v roce 2023 sníženém o lineární redukční faktor podle uvedené směrnice. Úroveň přidělení by měla být zvýšena, aby se zohlednily trasy, které nebyly zahrnuty do systému EU ETS v roce 2023, ale od roku 2024 se na ně systém EU ETS bude vztahovat.

(14)

Zvýšený podíl dražeb od roku následujícího po vstupu této směrnice v platnost by měl být pravidlem pro přidělování povolenek v odvětví letectví, s přihlédnutím ke schopnosti odvětví přenést zvýšené náklady z CO2. V letech 2024 a 2025 by mělo být postupně ukončováno přidělování bezplatných povolenek a od roku 2026 by měla být zavedena dražba všech povolenek.

(15)

Směrnice 2003/87/EC by měla přispět k pobídkám pro dekarbonizaci obchodní letecké dopravy. K dosažení této dekarbonizace by pomohl přechod od používání fosilních paliv. Vzhledem k velké konkurenci mezi provozovateli letadel, rozvoji trhu Unie s udržitelnými leteckými palivy a významnému cenovému rozdílu mezi fosilním petrolejem (kerosinem) a udržitelnými leteckými palivy by však tento přechod měl být podpořen pobídkami pro ty, kteří se k němu rozhodnou mezi prvními. V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030 by proto mělo být vyhrazeno 20 milionů povolenek, které budou přiděleny jednotlivým provozovatelům letadel na pokrytí části zbývajícího cenového rozdílu mezi fosilním leteckým palivem a způsobilými leteckými palivy. Tyto povolenky by měly pocházet ze souboru celkových povolenek dostupných pro letectví a měly by být přidělovány nediskriminačním způsobem pouze pro lety, na něž se vztahuje povinnost vyřazování povolenek podle směrnice 2003/87/ES. Na základě hodnocení fungování této rezervy by mohla Komise rozhodnout, že předloží legislativní návrh na přidělování omezeného množství povolenek s časovým omezením. Toto přidělování by mělo trvat pouze do 31. prosince 2034.

(16)

Nadzvukové obchodní lety přestaly být k dispozici mimo jiné z důvodu neúměrně zvýšených škod na životním prostředí, které způsobují. Současné trendy nicméně ukazují, že probíhá intenzivní výzkum opětovného zavedení nadzvukového letectví. Přímá úměrnost mezi rychlostí cestování a úrovní emisí v důsledku spalování paliva ospravedlňuje rozdíl v zacházení mezi podzvukovými a nadzvukovými lety. Je proto vhodné vyloučit možné budoucí nadzvukové lety z podpory poskytované podle této směrnice pro nefosilní paliva.

(17)

Směrnice 2003/87/ES by měla být rovněž pozměněna s ohledem na přijatelné emisní jednotky pro dosažení souladu, aby byla zohledněna kritéria způsobilosti emisních jednotek programu CORSIA přijatá Radou ICAO na jejím 216. zasedání v březnu 2019 jako podstatný prvek programu CORSIA. Provozovatelé letadel se sídlem v Unii by měli mít možnost využívat u letů do třetích zemí, které jsou považovány za účastníky programu CORSIA, z těchto zemí nebo mezi nimi emisní jednotky pro dosažení souladu s programem CORSIA. Aby se zajistilo, že provádění programu CORSIA v Unii podporuje cíle Pařížské dohody a poskytuje pobídky k široké účasti v programu CORSIA, měly by emisní jednotky pro dosažení souladu pocházet ze států, které jsou stranami Pařížské dohody a které se účastní programu CORSIA, a mělo by se zamezit dvojímu započtení.

(18)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro využívání emisních jednotek v souladu se směrnicí 2003/87/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí seznamu emisních jednotek na základě emisních jednotek, které Rada ICAO považuje za přijatelné, pokud jde o jejich využití pro dosažení souladu programu CORSIA, a které splňují podmínky způsobilosti stanovené touto směrnicí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro nezbytná opatření pro schvalování zúčastněnými stranami, pro včasné úpravy vykazování antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů, na které se vztahují příspěvky stanovené zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni, a pro zamezení dvojího započtení a čistého nárůstu globálních emisí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se stanovení podrobných požadavků na tato opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(20)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro výpočet kompenzačních požadavků pro program CORSIA pro provozovatele letadel se sídlem v Unii by měly být Komisi svěřeny odpovídající prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(21)

Provádění a prosazování programu CORSIA pro provozovatele letadel se sídlem mimo Unii má být výlučnou odpovědností jejich domovské země, a proto by tito pozorovatelé neměli mít povinnost rušit emisní jednotky pro dosažení souladu programu CORSIA podle této směrnice.

(22)

Provádění a prosazování programu CORSIA pro provozovatele letadel se sídlem mimo Unii má být výlučnou odpovědností jejich domovské země, a proto může stát, v němž má sídlo takový provozovatel produkující značné emise z letů uvnitř Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo odlétajících z letiště nacházejícího se v EHP na letiště nacházející se ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, oznámit rovněž rozdíly týkající se uplatňování programu CORSIA u vnitroevropských letů. Směrnice 2003/87/ES by měla být s ohledem na vývoj v tomto směru průběžně přezkoumávána.

(23)

K zajištění rovného zacházení na trasách by měly být lety do států a ze států, které neprovádějí program CORSIA pro účely práva Unie, kromě letů odlétajících z letiště nacházejícího se v EHP a přilétajících na letiště nacházející se v EHP, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, osvobozeny od povinnosti vyřadit povolenky nebo povinnosti zrušit emisní jednotky. Za účelem podpory úplného zavedení programu CORSIA od roku 2027 by se tato výjimka měla v souvislosti s vyřazováním povolenek vztahovat pouze na emise vyprodukované do 31. prosince 2026.

(24)

Článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k podpoře opatření na mezinárodní úrovni v boji proti změně klimatu, a požaduje, aby Unie a členské státy v rámci svých pravomocí spolupracovaly se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Tyto cíle jsou relevantní rovněž pro ICAO a další rozvoj programu CORSIA.

(25)

Transparentnost údajů a přístup veřejnosti k informacím mají zásadní význam pro zvýšení odpovědnosti a vymahatelnosti. Komise by proto měla uživatelsky vstřícným způsobem zveřejňovat údaje o emisích a kompenzaci provozovatelů letadel. Takové zveřejnění by usnadnilo posuzování dopadu programu CORSIA na celosvětové snížení emisí CO2 a jeho úlohy při dosahování cílů Pařížské dohody.

(26)

Lety do většiny a z většiny nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, jak je definuje Organizace spojených národů, které neprovádějí program CORSIA pro účely práva Unie a nepatří mezi státy, jejichž HDP na obyvatele se rovná průměru Unie nebo jej překračuje, by měly být od povinnosti vyřazovat povolenky nebo povinnosti rušit emisní jednotky osvobozeny. Tato výjimka by neměla být časově omezena.

(27)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro osvobození provozovatelů letadel od kompenzačních požadavků podle této směrnice, pokud jde o emise z letů do států a ze států, které ve svém vnitrostátním právu používají program CORSIA méně přísně nebo nevymáhají ustanovení programu CORSIA od všech provozovatelů letadel stejně podle této směrnice, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k osvobození provozovatelů letadel se sídlem v Unii od kompenzačních požadavků týkajících se emisí z letů, u kterých dochází k významnému narušení hospodářské soutěže na úkor provozovatelů letadel se sídlem v Unii v důsledku méně přísného provádění nebo vymáhání programu CORSIA ve třetích zemích. Narušení hospodářské soutěže by mohlo být způsobeno méně přísným přístupem ke způsobilým emisním jednotkám nebo ustanoveními o dvojím započtení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(28)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro vytvoření rovných podmínek na trasách mezi dvěma různými státy uplatňujícími program CORSIA, umožňujícími provozovatelům letadel používat jiné emisní jednotky, než jsou emisní jednotky uvedené na seznamu emisních jednotek pro dosažení souladu přijatém podle prováděcího aktu v souladu s touto směrnicí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem umožnit provozovatelům letadel se sídlem v členském státě používat typy emisních jednotek nad rámec uvedeného seznamu emisních jednotek pro dosažení souladu nebo nebýt vázáni podmínkami způsobilosti pro emisní jednotky zavedenými touto směrnicí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(29)

Komise by měla podávat zprávy o provádění programu CORSIA a souboru opatření ICAO ke splnění dlouhodobého globálního aspiračního cíle pro mezinárodní letectví, kterým jsou nulové čisté emise uhlíku do roku 2050 (dále jen „dlouhodobý globální aspirační cíl“), jejž přijalo 41. shromáždění ICAO dne 7. října 2022.

(30)

V zájmu usnadnění pokroku v ICAO přijala Unie třikrát časově omezené odchylky od systému EU ETS, kterými omezila povinnosti dodržování předpisů pouze na emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích EHP a zajistila provozovatelům letadel na stejných trasách stejné zacházení stejně bez ohledu na to, kde mají sídlo. Poslední odchylka od systému EU ETS, stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 (12), omezila povinnosti dodržování na emise z letů uvnitř EHP vyprodukované do roku 2023 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o lety na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP ode dne 1. ledna 2024 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. Aby bylo možné posoudit provádění programu CORSIA, jehož pilotní fáze již začala, a způsob jeho uplatňování v praxi, měla by být stávající odchylka od povinností v rámci systému EU ETS prodloužena pro povinnosti vyřazení povolenek do 31. prosince 2026 ve vztahu k letům provozovaným provozovateli letadel na trasách, na něž se nevztahuje program CORSIA, do relevantních třetích zemí a z nich, na něž by se jinak do 31. března 2027 a 30. září 2027 vztahovaly povinnosti v systému EU ETS týkající se vykazování a vyřazování povolenek. Tato odchylka by měla být poslední časově omezenou odchylkou od systému EU ETS. Přezkum programu CORSIA by měl být proveden do 1. července 2026. Pokud shromáždění ICAO do 31. prosince 2025 neposilní program CORSIA v souladu s dosažením svého dlouhodobého globálního aspiračního cíle směrem ke splnění cílů Pařížské dohody, nebo pokud státy uvedené v prováděcím aktu, který přijme Komise, představují podle nejnovějších dostupných údajů méně než 70 % emisí z mezinárodního letectví, měla by Komise případně navrhnout, aby se systém EU ETS vztahoval na emise z odlétajících letů od roku 2027 a aby provozovatelé letadel měli možnost odečíst veškeré vzniklé náklady z kompenzace programu CORSIA na těchto trasách, aby se zabránilo dvojímu zpoplatnění. Souběžně s tím, pokud některá třetí země nebude od roku 2027 uplatňovat program CORSIA, měl by se systém EU ETS vztahovat na emise z letů odlétajících do této třetí země.

(31)

Informace o využívání emisních jednotek pro dosažení souladu s kompenzačními požadavky v rámci programu CORSIA by měly být veřejně dostupné neméně transparentním způsobem, než jak jsou zpřístupněny informace o využívání mezinárodních kreditů podle směrnice 2003/87/ES do roku 2020 podle přílohy XIV nařízení Komise (EU) č. 389/2013 (13).

(32)

Dne 7. října 2022 a v souvislosti s pandemií COVID-19 se 41. shromáždění ICAO rozhodlo změnit předchozí výchozí hodnotu programu CORSIA pro období od roku 2024 do roku 2035 z průměrných emisí CO2 za roky 2019 a 2020 na 85 % emisí CO2 v roce 2019. Průměr všech vykázaných emisí CO2 za roky 2019 a 2020 činil 435 859 594 tun. Emise CO2 v roce 2019 činily 608 076 604 tun a 85 % z toho 516 865 113 tun. Skutečné výchozí nastavení, které ICAO používá pro výpočet růstového faktoru odvětví, se však určuje za použití podmnožiny emisí CO2, přičemž zohledňuje pouze emise na trasách, na které se vztahují kompenzační požadavky. U podmnožiny všech dvojic států, na něž se vztahovaly kompenzační požadavky v roce 2021, organizace ICAO průměr emisí CO2 za roky 2019 a 2020 nezveřejnila, ale odhaduje se na 245 milionů tun, a emise CO2 v roce 2019 činily 341 380 188 tun, z čehož 85 % činí 290 173 160 tun. U všech dvojic států, na něž se mají vztahovat kompenzační požadavky v roce 2027, se průměr emisí CO2 za období 2019 a 2020 odhaduje na přibližně 373 milionů tun, zatímco 85 % odpovídajících emisí CO2 v roce 2019 se odhaduje na přibližně 439 milionů tun.

(33)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro sestavení seznamu států, které jsou pro účely směrnice 2003/87/ES považovány za státy používající program CORSIA, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí a spravování seznamu států jiných než země EHP, Švýcarsko a Spojené království, které jsou pro účely práva Unie považovány za účastníky programu CORSIA. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(34)

Při transformaci odvětví letectví na udržitelné letectví je třeba zohledňovat sociální rozměr tohoto odvětví a jeho konkurenceschopnost, aby se zajistila sociální spravedlnost této transformace a odborná příprava, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování této směrnice a jejích sociálních dopadech na odvětví letectví.

(35)

Lety do vzdálenosti 1 000 kilometrů a méně představují 6 až 9 % celkových emisí CO2 z letectví. Komise by měla předložit zprávu o opatřeních na podporu přechodu k alternativním, udržitelnějším druhům dopravy, dokud nedojde k technologickému průlomu a nebudou k dispozici letecká paliva a letadla s nulovými emisemi.

(36)

Přestože se systém EU ETS vztahuje na lety od roku 2012, obsahuje balíček „Fit for 55“ doplňující opatření, která by spolu se systémem EU ETS mohla mít na toto odvětví kumulativní dopad. V zájmu zajištění letecké konektivity pro lety obsluhující ostrovní regiony nebo malá letiště by měl mechanismus této směrnice k překlenutí zbývajícího cenového rozdílu mezi fosilními palivy a jejich alternativami omezit nepříznivé dopady na leteckou konektivitu a zmírnit riziko úniku uhlíku. Do roku 2026 by Komise měla podat zprávu o možných účincích na leteckou konektivitu.

(37)

Emisní faktor leteckého petroleje (Jet A1 nebo Jet A) v systému EU ETS by měl být sladěn s emisním faktorem pro toto palivo stanoveným v normách a doporučených postupech pro program CORSIA. V důsledku zvýšení emisního faktoru leteckého petroleje by nemělo docházet ke změně úrovní přidělování povolenek, protože v důsledku této směrnice se přidělování bezplatných povolenek pro letectví postupně ukončuje ve prospěch dražeb s cílem dosáhnout většího snížení emisí.

(38)

Obnovitelná paliva nebiologického původu využívající vodík z obnovitelných zdrojů, která jsou v souladu s článkem 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (14), by měla být hodnocena jako paliva produkující nulové emise pro provozovatele letadel, kteří je používají, dokud nebudou stanovena podrobná pravidla pro vhodné započítávání podle této směrnice.

(39)

Za účelem stanovení podrobných pravidel pro roční výpočet rozdílu v nákladech mezi fosilním petrolejem a způsobilými palivy v souladu s nařízením o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, pro přidělování povolenek na čerpání takových způsobilých paliv a pro výpočet emisí skleníkových plynů ušetřených v důsledku použití takových způsobilých paliv, jakož i stanovení opatření pro zohlednění pobídek vyplývajících z ceny uhlíku a z harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Navíc by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem stanovení podrobných ustanovení pro dražby povolenek pro letectví prováděné členskými státy, včetně podrobných ustanovení o dražbách, která jsou nezbytná pro převod podílu z příjmů z těchto dražeb do souhrnného rozpočtu Unie jakožto vlastních zdrojů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(40)

Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře dostupnosti pro nejvzdálenější regiony Unie. Proto by měla být do 31. prosince 2030 poskytnuta dočasná odchylka od systému EU ETS pro emise z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu některého členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státě mimo tento nejvzdálenější region, s cílem reagovat na nejdůležitější potřeby obyvatel, pokud jde o zaměstnání, vzdělání a jiné příležitosti. Tato odchylka by se měla ze stejných důvodů vztahovat na lety mezi letišti, která se nacházejí ve stejném nejvzdálenějším regionu nebo v různých nejvzdálenějších regionech téhož členského státu.

(41)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/136 (16) se má na oznámení, které mají členské státy učinit provozovatelům letadel do 30. listopadu 2023 podle směrnice 2003/87/ES, použít za podmínky, že růstový faktor odvětví pro emise za rok 2022, který má zveřejnit ICAO, se rovná nule.

(42)

Pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a pro konkurenceschopnost evropského průmyslu je důležitý komplexní přístup k inovacím. To je obzvlášť důležité pro odvětví, která je obtížné dekarbonizovat, jako jsou letectví a lodní doprava, kde je potřebné zavést kombinaci provozních vylepšení, alternativních klimaticky neutrálních paliv a technologických řešení. Proto by členské státy měly zajistit, aby ustanovení provádějící směrnici ve vnitrostátním právu nebránila inovacím a byla technologicky neutrální. Na úrovni Unie je nezbytné úsilí v oblasti výzkumu a inovací podporováno mimo jiné prostřednictvím rámcového programu Horizont Evropa, který zahrnuje významné finanční krytí a nové nástroje pro odvětví, která spadají do systému EU ETS.

(43)

Inovační fond zřízený směrnicí 2003/87/ES má podporovat výzkum, vývoj a zavádění dekarbonizačních řešení, včetně technologií s nulovými emisemi, a snižovat dopady odvětví letectví na klima a životní prostředí. Má rovněž podporovat elektrifikaci a opatření ke snížení celkových dopadů letectví.

(44)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajistit příspěvek letectví k cíli Unie v oblasti snižování emisí a vhodně provést program CORSIA v právu Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků této směrnice, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(45)

Členské státy by měly tuto směrnici provést ve svém vnitrostátním právu do 31. prosince 2023 z důvodu potřeby naléhavosti opatření v oblasti klimatu a přispění všech odvětví k nákladově efektivnímu snížení emisí.

(46)

Zjednodušení správních postupů a jejich přizpůsobení osvědčeným postupům by omezilo administrativní zátěž na minimum.

(47)

Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

2)

Článek 3c se mění takto:

3)

Článek 3d se mění takto:

4)

Články 3e a 3f se zrušují.

5)

Článek 11a se mění takto:

6)

Článek 12 se mění takto:

7)

V článku 14 se doplňují nové odstavce, které znějí:

(*3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1)."

(*4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ze dne 18. července 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o opatření přijatá Mezinárodní organizací pro civilní letectví pro monitorování, vykazování a ověřování emisí z letectví pro účely provádění celosvětového tržního opatření (Úř. věst. L 250, 30.9.2019, s. 10).“ "

8)

Článek 18a se mění takto:

9)

Článek 25a se mění takto:

10)

Články 28a a 28b se nahrazují tímto:

(*5)  Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 25).“ "

11)

V článku 30 se doplňuje nový odstavec, který zní:

12)

Přílohy I a IV se mění v souladu s přílohou této směrnice.