22.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 234/46 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Mládež v akci pro období 2007-2013
(CKOM(2004) 471 finalv konečném znění – 2004/0152 (COD))
(2005/C 234/11)
Postup
Dne 9. září 2004 se Rada rozhodla v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.
Sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství, která odpovídala za přípravu práce výboru na tomto tématu, přijala své stanovisko dne 18. února 2005. Zpravodajem byl pan Rodríguez García-Caro.
Na svém 415. plenárním zasedání ve dnech 9. a 10. března 2005 (zasedání dne 10. března) přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 196 hlasy pro; žádný člen nebyl proti a 3 členové se hlasování zdrželi.
1. Úvod
1.1 |
Od roku 1988 postupnými fázemi programu Mládež pro Evropu, programu Evropská dobrovolnická služba pro mladé a stávajícího programu YOUTH (který zahrnuje akce jeho předchůdců), podnikla Evropská unie řadu kroků k uskutečnění článku 149 odst. 2 Smlouvy, který stanoví, že „Akce Společenství se zaměřují na podporu výměn mládeže a výměny instruktorů sociálního vzdělávání“. |
1.2 |
Různé specifické programy zaměřené na mládež, které byly přijaty, byly a jsou nadále velmi oceňovány a jejich akce se těšily vysokému stupni účasti cílových skupin populace. Tyto programy umožnily členským státům zaměřit své úsilí na iniciativy, které mladým občanům umožňují posílení vztahů a získání zkušeností a znalostí výměnami mezi různými účastnickými zeměmi. Tyto výměny nejsou spojeny s pracovními záležitostmi nebo záležitostmi výuky. |
1.3 |
Důležitost, které se dostává občanství EU ve článcích 17 až 22 Smlouvy, podporuje úlohu, kterou tento program musí hrát v blízké budoucnosti. Tato úloha se soustředí na podporu aktivního občanství mladých lidí a posílení jejich sounáležitosti s Evropou. |
1.4 |
První dvě období programu Mládež pro Evropu se zabývalo hlavně dvěma základními typy akcí: přímou podporou projektů mládeže, včetně výměn a mobility mladých lidí mezi zúčastněnými zeměmi, a studijními a pracovně-výukovými návštěvami pracovníků s mládeží. Třetí fáze, která proběhla od r. 1995 do r. 1999, rozšířila opatření k výměně a mobilitě i na třetí země a pokračovala v akcích zaměřených na pracovníky s mládeží. Zahrnula rovněž akce na podporu aktivit zaměřených na mládež, prohloubení spolupráce členských států v oblasti politik mládeže a informačních kampaní zaměřených na mladé a povzbuzení výzkumu otázek týkajících se mládeže. |
1.5 |
Program Evropská dobrovolnická služba pro mladé (který proběhl v letech 1998 až 2002) otevřel iniciativy pro mládež i specifickým dobrovolnickým a solidárním činnostem, které se staly součástí politiky spolupráce na poli mládeže. Účelem bylo podpořit účast mladých lidí a povzbudit podnikatelství, iniciativu a podpořit Evropskou myšlenku. |
1.6 |
Konečně program YOUTH, který bude probíhat do roku 2006, zahrnuje předchozí programy na poli mládeže, oživuje je a modernizuje ve světle nových výzev. Kromě pokračujících iniciativ spolupráce a mobility zahrnuje další konkrétní akce podporující inovační a tvůrčí projekty sestavené mladými lidmi. |
1.7 |
V nedávné době Rada ministrů a Evropská rada při několika příležitostech jasně zdůraznily potřebu zajištění kontinuity stávajícího programu. Aktivně vystoupil Evropský parlament, vyzývající Komisi k návrhu programu, který by nahradil stávající a sloužil rostoucím nárokům na poli politiky mládeže. Obdobně Smlouva o ústavě pro Evropu staví na formulaci článku 149 a stanoví, že akce Společenství mají být zaměřené na povzbuzení účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě. |
1.8 |
Kromě důvodů uvedených výše (které samy o sobě zdůvodňují rozšíření opatření zaměřených na mladé lidi), ukazuje zatímní hodnocení stávajícího programu i veřejné konzultace vyvolané Komisí potřebu zachování specifického programu, který podpoří akce a prosazení evropské identity mladých lidí a aktivního občanství. |
1.9 |
Společně vedla tato hlediska k představení programu Mládež v akci pro léta 2007-2013. K tomuto programu je podle článku 149 odst. 4 Smlouvy Výbor požádán o stanovisko. |
2. Obsah návrhu
2.1 |
Program má tuto úlohu:
|
2.2 |
Obecné cíle programu, kterým odpovídají jeho akce, jsou tyto:
|
2.3 |
Akce programu (které se zřetelně vztahují ke každému obecnému cíli uvedenému výše) a opatření, která obsahují, jsou tyto:
|
2.4 |
Program, naplánovaný na léta 2007-2013 s rozpočtem 915 milionů euro, je zaměřený na mladé lidi od 13 do 30 let. |
3. Připomínky k návrhu
3.1 |
Výbor soustavně podporoval předchozí programy zaměřené na mládež. Vítá proto stávající návrh rozhodnutí celkově a těší ho skutečnost, že komunitární akce v této oblasti bude pokračovat. Od roku 1986 Výbor podporuje tento typ akce a předkládá názory a zjištění, zaměřená ke zlepšení náplně takových akcí. Výbor zaujal tato stanoviska:
|
3.2 |
Výbor je povzbuzen skutečností, že text návrhu zahrnuje doporučení vyjádřené v jeho stanovisku z vlastní iniciativy k Bílé knize: politika mládeže (7) . Výbor, integrální součást evropské občanské společnosti, působí jako komunikační kanál mezi občanskou společností a evropskými institucemi, přináší své zkušenosti a znalosti, aby se podílel na všech akcích přinášejících prospěch občanům Evropské unie. |
3.3 |
Fakt, že akce založené předchozími programy pro mládež mají nadále pokračovat, ukazuje, že nezávisle na cílích vytýčených těmito programy jsou tyto akce přínosné a hodné pokračování. Výbor uznává potřebu návrhu a všechny jeho pozitivní body, shledává nicméně, že celkem vzato návrh představuje spíše prodloužení akcí stávajícího programu než iniciativu zahrnující inovativní opatření k podpoře hlavního cíle, tj. posílení aktivního občanství mladých lidí a jejich sounáležitosti s Evropou. Výbor zastává názor, že je třeba podpořit nová opatření v některých akcích programu, například podporovat projekty participativní demokracie (obsažené v akci 1) a specificky opatření pro organizování dialogu mezi osobnostmi rozhodovací sféry a mladými lidmi, zřizování parlamentů mládeže nebo projektů upevňujících vědomí aktivního občanství. Přestože výše uvedený hlavní cíl zůstává v platnosti, je důležité, aby byl program konsistentní s koncepcí celoživotního učení včetně poznávání získaného zkušeností. Neformální vzdělání získané mladými lidmi v tomto programu bude doplňkem jiných forem vzdělávání a učení, podporovaného v jiných programech Evropské unie. |
3.4 |
Výbor si přeje doplnit nové opatření k akci nazvané podpora pro spolupráci nad politikami: Tématické semináře, konference, studijní cesty a návštěvy ověřující proveditelnost projektů připravené organizacemi mládeže, zaměřené na mladé lidi a různé oblasti evropského zájmu. |
3.5 |
Rozpočet pro akce, které program obsahuje, činí 915 milionů euro v období sedmi let. Tato částka se blíží sumě jedné miliardy eur, které Výbor považuje za potřebné pro program YOUTH na období 2000-2006. Je skutečností, že rozpočet se zvyšuje ze zhruba 657 milionů euro určených na program YOUTH na 915 milionů euro na program Mládež v akci. Tato pozitivní skutečnost si zaslouží dvě připomínky. Zaprvé, rozpočet programu YOUTH pokrývá období pěti let, zatímco program Mládež v akci období sedmi let. Zadruhé, populační skupina, na kterou se stávající program zaměřuje, se skládá z 50 milionů mladých lidí, zatímco budoucí program se zaměří na 75 milionů. To znamená, že se nadále na mladého člověka přiděluje 12 euro, což nedosahuje částky 20 euro, navrhované Výborem v jeho stanovisku k programu YOUTH (8). Rozpočtové krytí je tedy nadále jasně nedostatečné. |
3.6 |
Výbor si přeje zdůraznit jedno z doporučení uvedených v návrhu vycházejícím ze zatímního vyhodnocení programu YOUTH. Specificky je Výbor rozhodně v souhlase, že by se nový program zaměřený na všechny složky mládeže měl soustředit zejména na mladé lidi s nedostatečnými příležitostmi v nejširším slova smyslu. V tomto ohledu je rovněž důležité dohlížet na to, aby byly prostředky spravedlivě rozděleny mezi mladé ženy a mladé muže. Výbor znovu zdůrazňuje podporu, kterou těmto skupinám mladých vyjadřuje již od svých prvních stanovisek, zaujatých k oblasti mládeže. Rovněž si přeje mít přesné informace o skutečné účasti na tomto programu mládeže, která nemá dostatek příležitostí. |
3.7 |
Rovněž v důsledku doporučení vyslovených na základě zatímního vyhodnocení programu YOUTH, je Výbor názoru, že profil nového programu Mládež v akci by měl být zvýšen tak, aby se účinné informování o programu a jeho akcích dostalo k co největšímu počtu mladých lidí a asociací. Výbor je toho názoru, že tyto informace by měly být pohotově dostupné ve všech vzdělávacích zařízeních, personálních agenturách, sportovních klubech a federacích a v jakýchkoliv jiných institucích nebo organizacích, kde se obvykle schází větší množství mladých lidí. |
3.8 |
Prosazování koncepce evropského občanství a podněcování smyslu pro příslušnost k Evropské unii, stále nabývající na významu, jsou cíle, které všichni podporujeme. Akce Společenství se orientují na dosažení těchto cílů a jednu z oblastí jeho působnosti pokrývá zkoumaný návrh. Ve svém sdělení nazvaném Uplatňování občanství: podpora evropské kultury a rozlišnosti cestou programů pro mládež, kulturu, audiovizuální a občanskou participaci (9) Komise zdůraznila, že je třeba, aby se evropským občanům dostalo příležitosti pociťovat příslušnost k EU, konstatuje však, že ve skutečnosti mnozí občané pociťují unii jako vzdálenou a odtažitou politickou a hospodářskou entitu. Výbor věří, že akce tohoto druhu jsou potřebné k povzbuzení smyslu pro občanství a příslušnost k Evropské unii. Je nicméně toho názoru, že instituce i členské státy musí zhodnotit vlastní zodpovědnost za to, že tyto cíle nejsou plně dosahovány, a za to, že v očích mnoha občanů je Evropská unie souhrnem vládních ekonomických zájmů, které je občas třeba dojednat. |
3.9 |
Prosazování hodnot založených na toleranci, solidaritě, vzájemném pochopení a dialogu s jinými kulturami a mezi generacemi je cílem, který musí mít pevnou a bezvýhradnou podporu. Tyto hodnoty jsou v návrhu výslovně uvedeny a Výbor podporuje snahu o jejich naplnění. Vzhledem k tomu, že program je specificky zaměřený na mladé lidi a určité věkové skupiny (dospívající), stejně jako na mladé dospělé, kterým nejsou poskytnuty dostatečné příležitosti, shledává Výbor, že by měl návrh pokládat zvláštní důraz na některé stejně významné hodnoty, které však stávající text neobsahuje. Tyto hodnoty jsou základem, mají-li mladí lidé sehrát integrální a aktivní úlohu ve společnosti, souvisejí se zodpovědností, uspokojením z dobře vykonané práce, souladem se společenskými normami atd. Ve vyspělé společnosti, kde jsou občané jasně informováni o svých právech, je rovněž důležité využívat každé příležitosti ke sdělování těchto hodnot občanům, zejména mladým lidem. Program Mládež v akci by mohl být nástrojem prosazování těchto hodnot. |
3.10 |
Výrazná jazyková rozlišnost Evropské unie je dalším důkazem jejího kulturního bohatství. Výbor pravidelně zdůrazňuje důležitost jazykové výuky, aby se zvýšilo vědomí a porozumění mezi občany Evropské unie. Výbor je názoru, že program Mládí v akci by měl také napomoci prosazování jazykové výuky, protože odkaz na ni je součástí všeobecných i specifických cílů. Výbor navrhuje, aby byla jazyková rozlišnost zmíněna v článku 2, odst. 3 návrhu, společně s Evropskou kulturní a multikulturní rozlišností. Cíl 1 c) článku 3 by tedy měl být formulován takto: „prosazování interkulturního a jazykového vzdělávání mezi mladými lidmi“. |
3.11 |
Jedním z nejdůležitějších aspektů programu ve vztahu ke sdělování hodnot mladým lidem je iniciativa Evropské dobrovolnické služby. Založená zvláštním programem v roce 1998, stala se cenným nástrojem podporování solidarity mezi mladými lidmi a obohacení osobního rozvoje. Výbor tedy podporuje široké možnosti pole působnosti akce, které tato iniciativa pokrývá. Opět s potěšením zaznamenává citlivost Komise ke dřívějším doporučením Výboru v této záležitosti. |
3.12 |
Výboru se zdá že plánovaný rozpočet na tuto akci je dostatečně vysoký, (částka přidělená akci ve finanční části návrhu) protože je poměrně malý počet mladých lidí, kteří na ní participují. Na druhé straně přicházejí informace z jednotlivých členských států o tom, že nelze uspokojit zájem mladých o účast na dobrovolných akcích. Možná je toto způsobeno podmínkami žádosti a efektivitou těchto akcí. Výbor je toho názoru, že akce 1, Mládež pro Evropu, má větší naději vytvoření participace a dosažení většího účinku na mladé lidi s omezenými příležitostmi. Z pohledu Výboru by tedy mělo být přezkoumáno, zda přidělování prostředků z rozpočtu na jednotlivé akce odpovídá potřebám a důležitosti. Při tom je třeba vzít v úvahu možnost zvýšení efektivity jednotlivých akcí. |
3.13 |
„Politika mládeže by měla usilovat o zapojení mladých lidí na všech úrovních rozhodovacího procesu, aby jednak získali bezprostřední zkušenosti a rovněž aby byli motivování k činnému a odpovědnému občanství.“ Tato věta, která tvoří část doporučení stanoviska z vlastní iniciativy k Bílé knize: politika mládeže (10) , definuje záměr, který by mohl sloužit jako referenční rámec tohoto programu. Pokud bude program sledovat tento základní směr, spojí dva hlavní principy vytčené v jeho záměrech: občanství a participaci. |
3.14 |
Velký podíl externího zajišťování činností programu znamená, že bude potřebné další úsilí k zajištění konsistence a transparentnosti. Výbor oceňuje požadavek udržet řízení v dosahu prostých lidí, ale je názoru, že by se Komise měla účastnit rozhodovacího procesu, když se budou vybírat organizace, které budou z programu čerpat. |
3.15 |
Zavádění programu, z velké části delegované na národní, regionální a místní úroveň, s rozsáhlou účastí organizací i jednotlivců, bude vyžadovat nejvyšší míru finanční kázně, transparentnosti a viditelnosti, aby bylo zajištěno řádné využití veřejných zdrojů. |
3.16 |
V průběhu procesu výběru organizací a přidělování zdrojů navrhovaným projektům je nezbytná bdělost institucí Společenství i příslušných institucí účastnících se zemí, aby bylo zaručeno, že prostředky z programu Mládí v akci nebudou zneužity k financování asociace nebo organizace, která by tolerovala nebo zaštiťovala – ať již ze své podstaty nebo z nedbalosti – jakékoliv netolerantní, násilnické, rasistické nebo xenofobní postoje. Je proto třeba, aby organizace zodpovědné za výběr a schvalování projektů na úrovni Společenství i v rámci členských států takové případy identifikovaly a vyloučily je z jakéhokoliv výběrového řízení. Při výběru organizací s možností získat prostředky Společenství musí být rovněž zajištěno, že takové organizace budou skutečně reprezentativní a budou sdružovat určitý počet členů. |
3.17 |
Výbor se ztotožňuje s formulací v textu návrhu, že jeho evropská přidaná hodnota je přímo provázána s povahou akcí, tedy s posilováním spolupráce států, umožňující mladým lidem pohyb mezi různými zeměmi. Toho státy nemohou dosáhnout vlastními silami. Proto je vrcholně důležité, aby účastnící se země braly v úvahu ustanovení článku 6, odst. 5 návrhu a podnikly všechny možné kroky k vyloučení jakýchkoliv přetrvávajících překážek mobilitě. Výbor vyslovil opakovaně k tomuto hledisku připomínky ve stanoviscích k jiným fázím tohoto programu a problémům, které se mobility týkají (11). V těchto stanoviscích Výbor naléhavě zdůraznil potřebu urychlení iniciativ, které by umožnily občanům, zejména mladým lidem, účastnit se tohoto programu, aniž by jim bránily byrokratické překážky, omezující jeho dostupnost. Tyto překážky by měly členské státy odstranit. |
3.18 |
Rozšíření věkového rozpětí účastníků snížením dolní meze na 13 a zvýšením horní meze na 30 je pozoruhodným zlepšením, které odpovídá předchozím doporučením Výboru. Program se tím otevírá širší části populace a může se na něm tedy podílet 75 milionů účastníků. Výbor je toho názoru, že by bylo vhodné uskutečnit studii, která by poskytla jasnější obraz o této věkové skupině (byla by to studie historicky bezprecedentní z hlediska diversity i jednotnosti) a podpořit tak program pro mládež Evropské unie, zejména pokud by měla v úmyslu řídit se doporučeními skupiny na vysoké úrovni o budoucnosti sociální politiky, která usiluje o změnu generačního paktu. Výbor nicméně opakuje své doporučení snížit minimální věk účastníků výměn na 11 let. Přestože tato věková skupina může být chápána jako preadolescentní, je zřejmé, že učení a předávání hodnot, ke kterému dochází v raném věku, umožňuje dosáhnout specifických způsobů osvojení. Účast by měla vždy mít formu řádně organizovaného plánu, nikdy by neměla probíhat na individuálním základě. |
3.19 |
Článek 15 návrhu směrnice vyžaduje povinné vyhodnocení programu v jeho průběhu a po jeho ukončení. Pokud se týká vyhodnocení během průběhu, je Výbor názoru, že jedním z důležitých hledisek, které je třeba vyhodnotit, je dopad programu v různých účastnických zemích. Vyhodnocením jeho dopadu získáme možnost se soustředit na zvyšování povědomosti o programu v zemích, kde je nízká účast na iniciativách Mládí v akci. Tak bychom se mohli pokusit o vážené rozdělování prostředků, aby se nesoustředily ve strukturálně silných oblastech s rozsáhlými zkušenostmi s tímto typem akcí. Napomohlo by to předání těchto zkušeností do oblastí s nižšími úrovněmi participace na akcích programu. |
3.20 |
Jak již bylo ve stanovisku uvedeno, program Mládež v akci staví na základech položených akcemi předchozích programů pro oblast mládeže. Sociální partneři se tedy musí účastnit na prvotních přípravách a následné hodnotící práci a organizace mládeže musí být zapojeny do implementace některých akcí programu, zejména těch, které zahrnují neplacenou práci. To napomůže vyloučit případná narušení pracovního trhu a zabrání to situacím, kdy by se dobrovolnická práce používala jako náhrada za placenou práci, zejména práci kvalifikovanou. |
3.21 |
Dále Výbor zdůrazňuje potřebu užší spolupráce mezi sociálními partnery a mládeží, případně organizacemi orientovanými na mládež, pokud se týká opatření podporujících mládežnické iniciativy v rámci programu Mládež pro Evropu. Zkušenosti našich organizací mohou posloužit jako silný stimul pro iniciativu, podnikavost a tvořivost mladých Evropanů. |
3.22 |
Výbor vítá zařazení opatření k podpoře asociací mládeže mezi prostředky povzbuzení mladých lidí k účasti v občanské společnosti. Je tudíž toho názoru, že zvláštní důraz by měl být položen na podporování takových asociací v místech a mezi skupinami mladých lidí, které stávající organizace nedostatečně pokrývají. Ve vztahu k finančním opatřením v příloze doprovázející návrh vyjadřuje Výbor nespokojenost se snížením části rozpočtu vyhrazené organizacím aktivním na poli mládeže v Evropském měřítku. Výbor je názoru, že pro zachování konsistence s cíli nového programu nesmí podíl určený pro tuto akci poklesnout pod úroveň programu YOUTH. |
3.23 |
Výbor vítá novou iniciativu představitelů států a vlád Francie, Německa, Španělska a Švédska podepsat Pakt evropské mládeže jako součást Lisabonské strategie, aby se rozvíjely nové způsoby účasti mladých lidí na politickém životě. Výbor je názoru, že tento pakt by měl být chápán jako prostředek dosažení výsledků v oblastech jako je zaměstnanost, sociální inkluze a vzdělávání v rámci politiky mládeže Evropské unie a programu Mládež v akci a jako nové téma agendy politiky Evropská mládež. |
V Bruselu dne 10. března 2005.
Předsedkyně
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Anne-Marie SIGMUND
(1) CES 769/1986
(2) Úř. věst. C 159 ze dne 17.06. 1991.
(3) Úř. věst. C 148 ze dne 30.05. 1994.
(4) Úř. věst. C 158 ze dne 26.05. 1997.
(5) Úř. věst. C 410 ze dne 30.12. 1998.
(6) Úř. věst. C 10 ze dne 14.01. 2004.
(7) Úř. věst. C 116 ze dne 20.4.2001.
(8) Úř. věst. C 410 ze dne 30.12.1998.
(9) COM (2004) 154 final
(10) Úř. věst. C 116 ze dne 20.04.2001.
(11) Úř. věst. C 133 ze dne 28.04.1997. Stanovisko k Zelené knize o vzdělání, přípravě a výzkumu: překážky přeshraniční mobilitě.
Úř. věst. C 149 ze dne 21.06.2002 Stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech občanů Unie a jejich rodinných příslušníků na volný pohyb a usídlení na území členských států.
PŘÍLOHA
ke stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru
Níže uvedený pozměňovací návrh byl během jednání plenárního schůze zamítnut, ale získal více než jednu čtvrtinu platných hlasů.
Nový článek 3.14:
Komise musí zajistit, že práce národních agentur řídících program Mládež bude koordinována tak, aby decentralizace jeho zavádění v členských státech nestavěla nové bariéry bránící přístupu k tomuto programu.
Práce a metody národních agentur během zavádění nového programu Mládež v akci musí být monitorovány a hodnoceny výborem složeným z úředníků Evropské komise a odpovídajících sociálních partnerů.
Odůvodnění
Navrhovaný program Mládež v akci je mnohem decentralizovanější než stávající program Mládež. Během jeho zavádění národní agentury mládeže zúčastněných zemí hrají významnou úlohu a přijímají významná rozhodnutí, stanoví národní priority a rozhodují o řadě okolností implementace programu. Decentralizace je pro mnohé evropské organizace a sítě mládeže závažným problémem, protože národní agentury mají různé národní priority a rozdílný přístup k partnerství. Evropské organizace mládeže a jejich pobočky v různých zemích nemohou žádoucím způsobem spolupracovat.
Výsledek hlasování:
Pro: 51
Proti: 72
Zdrželi se hlasování: 30