(1)

Vnitřní trh se zemním plynem, který se ve Společenství od roku 1999 postupně zavádí, si klade za cíl poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Evropské unii (občanům i podnikům), nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo zvýšení efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.

(2)

K vytvoření ║ vnitřního trhu se zemním plynem výrazně přispěla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem ║ (4).

(3)

V současnosti však nelze zaručit právo na prodej zemního plynu v jakémkoli členském státě za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění všem společnostem ve všech členských státech . Zatím ve všech členských státech neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti a stejně účinná úroveň regulačního dohledu, neboť ║ právní rámec není dostatečný.

(4)

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“║ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem a vytvoření rovných podmínek pro všechny plynárenské společnosti usazené ve Společenství. Ze sdělení Komise se stejným datem o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou a z její závěrečné zprávy o šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektrické energie v Evropě vyplynulo, že stávající předpisy a opatření neposkytují potřebný rámec pro dosažení cíle dobře fungujícího vnitřního trhu.

(5)

Bez účinného oddělení sítí od činností výroby a dodávek bude ▐ existovat riziko diskriminace, a to nejen v provozování sítě, ale také v pobídkách pro vertikálně integrované společnosti, aby adekvátně investovaly do svých sítí.

(6)

Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni. Řada členských států již předložila návrh, díky kterému by bylo tohoto cíle dosaženo.

(7)

V současnosti platná pravidla pro právní a funkční oddělení doposud nevedla ve všech členských státech k účinnému oddělení provozovatelů přepravní soustavy , a to částečně z důvodu nedostatečného provedení platných právních předpisů Společenství . Na zasedání v Bruselu ve dnech8. a 9. března 2007 vyzvala Evropská rada Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy pro účinné oddělení činností dodávek a výroby od provozování sítí.

(8)

Účinné oddělení je možné zajistit, pouze pokud se z mechanismu fungování vertikálně integrovaných společností odstraní inherentní podněty, na jejichž základě takové společnosti diskriminují konkurenci, pokud jde o přístup k síti a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen provozovatelem sítě a byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je zjevně nejúčinnějším a nejstabilnějším způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z tohoto důvodu Evropský parlament ve svém usnesení o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou přijatém dne 10. července 2007 (5) označil oddělení vlastnictví na úrovni přenosových/přepravních soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k soustavě pro nové účastníky a průhlednosti trhu. Členským státům by proto měla být uložena povinnost zajistit, aby táž osoba nebo osoby nebyly oprávněny vykonávat kontrolu, mimo jiné prostřednictvím práv blokovat rozhodnutí strategického významu, například o investicích, z pozice menšinového akcionáře, nad výrobním nebo dodavatelským podnikem a zároveň mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy nebo k přepravní soustavě. Kontrola nad provozovatelem přepravní soustavy by naopak měla vyloučit možnost mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k dodavatelskému podniku.

(9)

Jakýkoli budoucí systém oddělení by měl účinně odstranit veškeré střety zájmů mezi výrobci a provozovateli přepravní soustavy, a vytvořit tak pobídky pro nezbytné investice a zaručit přístup na trh novým subjektům za průhledného a účinného regulačního režimu, přičemž by neměl vytvořit zatěžující a nákladný režim pro vnitrostátní regulační orgány, jehož provedení by bylo složité a drahé.

(10)

Plyn se do Evropské unie dováží převážně a v rostoucí míře ze třetích zemí. Právní předpisy Společenství by proto měly zohledňovat specifickou integraci plynárenského odvětví do světového trhu, včetně rozdílů mezi trhy na začátku a na konci řetězce.

(11)

Vzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých případech vyžádá restrukturalizaci podniků, by členským státům , které se rozhodnou provést oddělení vlastnictví, měla být poskytnuta dodatečná lhůta na uplatnění příslušných ustanovení. S ohledem na vertikální vztahy mezi elektroenergetikou a plynárenstvím by se ustanovení o oddělení měla navíc uplatňovat provázaně na obě odvětví.

(12)

Členské státy, které si to přejí, mohou uplatnit ustanovení této směrnice týkající se efektivního a účinného oddělení přepravních soustav a jejich provozovatelů. Takovéto oddělení je účinné, pokud napomáhá zajistit nezávislost provozovatelům přepravních soustav a pokud poskytuje regulační rámec, jenž zaručuje spravedlivou hospodářskou soutěž, dostatečné investice, přístup nových subjektů na trh a integrace trhů se zemním plynem. Oddělení mimoto spočívá na pilíři organizačních opatření, která se týkají správy provozovatelů přepravních soustav, a na pilíři opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Oddělení splňuje požadavky stanovené Evropskou radou na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 .

(13)

Členské státy by měly podporovat regionální spolupráci s možností stanovit regionálního koordinátora, který by byl zodpovědný za usnadňování dialogu mezi příslušnými vnitrostátními orgány. K síti by navíc měly být účinně připojeny nové dodavatelské a výrobní podniky, a to v přiměřené době.

(14)

V zájmu zajištění řádného provádění této směrnice by měla Komise pomoci členským státům, které se v této oblasti potýkají s problémy.

(15)

Cíl integrované evropské energetické sítě je zásadní pro bezpečnost dodávek a dobře fungující vnitřní trh s plynem. Komise ve spolupráci se zúčastněnými stranami (zejména provozovateli přepravních soustav a Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů („agenturou“) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne … [kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů] (6)) by proto měla posoudit, zda je uskutečnitelné vytvořit jediného evropského provozovatele přepravních soustav a analyzovat náklady a výhody v souvislosti s tržní integrací a efektivním a bezpečným provozem přepravní sítě .

(16)

Aby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by být táž osoba členem představenstva jak provozovatele přepravní soustavy, tak podniku vykonávajícího funkce výroby či dodávek. Ze stejného důvodu by táž osoba neměla být oprávněna jmenovat členy představenstva provozovatele přepravní soustavy a mít jakýkoli zájem ve vztahu k dodavatelskému podniku.

(17)

Vytvoření provozovatelů přepravních soustav, nezávislých na zájmech v oblasti dodávek a výroby, by vertikálně integrovaným společnostem mělo umožnit, aby si zachovaly vlastnictví majetku tvořícího síť, a současně zajistit účinné oddělení zájmů, za předpokladu, že by nezávislý provozovatel přepravní soustavy plnil všechny funkce provozovatele sítě a že by byla zavedena podrobná regulace spolu s rozsáhlým mechanismem regulační kontroly.

(18)

Je-li podnik vlastnící přepravní soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být členským státům poskytnuta možnost volby mezi dvěmi možnostmi: oddělením vlastnických vztahů nebo vytvořením nezávislého provozovatele soustavy.

(19)

Má-li se rozvinout hospodářská soutěž na vnitřním trhu s plynem, měli by mít zákazníci mimo domácnosti možnost zvolit si své dodavatele a uzavřít smlouvy o dodávkách plynu s několika z nich. Takovíto zákazníci by měli být chráněni před výhradními doložkami, jejichž cílem je vyloučení konkurence nebo doplňkových nabídek služeb.

(20)

V zájmu provedení účinného oddělení by měla být dodržena zásada nediskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem. Za tímto účelem by tatáž osoba neměla mít možnost uplatňovat vliv, sama ani společně s jinými, na složení, hlasování či rozhodování orgánů jak provozovatelů přepravní soustavy, tak podniků zabývajících se dodávkami. ▐

(21)

Oddělení činností v oblasti sítě a dodávek by mělo platit v celém Společenství. ▐ Toto pravidlo musí platit stejně tak pro společnosti se sídlem v EU, jako pro společnosti se sídlem ve třetích zemích. Aby se zajistilo oddělení činností v oblasti sítě a dodávek v celém Společenství, měly by vnitrostátní regulační orgány mít pravomoc odmítnout udělení certifikace provozovatelům přepravní soustavy, kteří nesplňují pravidla pro oddělení. K zajištění jednotného uplatňování v celém Společenství a dodržení mezinárodních závazků Společenství by agentura měla mít právo na přezkum rozhodnutí o certifikaci přijatých vnitrostátními regulačními orgány.

(22)

Ochrana dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti, a nutně tedy souvisí s účinným fungováním trhu se zemním plynem v EU a s integrací izolovaných trhů členských států . Pokud má zemní plyn proudit k občanům EU, nelze se obejít bez využití sítě. Fungující otevřené trhy se zemním plynem, které disponují skutečnými obchodními příležitostmi, a zejména sítě a další majetek související s dodávkami zemního plynu, jsou nezbytné pro veřejnou bezpečnost, konkurenceschopnost hospodářství a pro blaho občanů Unie. Aniž jsou dotčeny jeho mezinárodní závazky, má Společenství za to, že odvětví přepravní soustavy zemního plynu má pro Společenství velký význam, a jsou proto nezbytné další záruky ohledně vlivu třetích zemí s cílem zamezit jakémukoli ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti ve Společenství a blahobytu občanů Společenství. Tato opatření jsou také nezbytná k zajištění souladu s pravidly pro účinné oddělení.

(23)

Je třeba zajistit nezávislost provozovatelů skladovacího zařízení s cílem zlepšit přístup třetích osob ke skladovacím zařízením, která jsou technicky nebo hospodářsky nezbytná k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům. Je proto vhodné, aby byla skladovací zařízení provozována právně samostatnými subjekty, které mají účinná rozhodovací práva, pokud jde o majetek potřebný pro údržbu, provoz a rozvoj skladovacích zařízení. Je rovněž nezbytné zvýšit průhlednost ohledně skladovací kapacity, která je nabízena třetím osobám, a to stanovením povinnosti, aby členské státy vymezily a zveřejnily nediskriminační, jasný rámec, který stanoví vhodný regulační režim pro skladovací zařízení.

(24)

Nediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. Rozsah diskriminace, pokud jde o přístup třetích osob a investice, je však na distribuční úrovni méně významný než na úrovni přepravy, protože na distribuční úrovni jsou překročení kapacity a vliv zájmů v oblasti výroby obecně méně důležité než na úrovni přepravy. Kromě toho je funkční oddělení provozovatelů distribuční soustavy podle směrnice 2003/55/ES povinné až od 1. července 2007 a jeho vliv na vnitřní trh je ještě třeba vyhodnotit. V současnosti platná pravidla pro právní a funkční oddělení mohou vést k účinnému oddělení, pokud budou jasněji definována, řádně prováděna a důkladně sledována. V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribuční soustavy měly být sledovány, aby tito provozovatelé nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich konkurenční postavení na trhu, zejména ve vztahu k malým zákazníkům v domácnostech i mimo ně.

(25)

Členské státy by měly přijmout konkrétní opatření na podporu širokého využívání bioplynu a plynu z biomasy, jejichž výrobcům musí být zaručen nediskriminační přístup do plynárenské soustavy za předpokladu, že je tento přístup trvale v souladu s příslušnými technickými pravidly a bezpečnostními normami.

(26)

Směrnice 2003/55/ES zavedla požadavek, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační orgány vybavené specifickými pravomocemi. Zkušenosti však ukazují, že účinnost regulace je často omezena nedostatečnou nezávislostí vnitrostátních regulačních orgánů na vládě, nedostatečnými pravomocemi a nedostatečnou volností rozhodování. Z tohoto důvodu Evropská rada na výše zmíněném zasedání v Bruselu ║ vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy na další harmonizaci pravomocí a posílení nezávislosti vnitrostátních energetických regulačních orgánů.

(27)

Vnitrostátní regulační orgány musejí být schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách, má-li vnitřní trh řádně fungovat, a musejí být plně nezávislé na jakýchkoli jiných zájmech veřejných či soukromých společností.

(28)

Vnitrostátní regulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se provozovatelů sítí a udělovat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm provozovatelům sítí , kteří nedodrží své povinnosti. Musí jim být rovněž udělena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o jakýchkoli vhodných opatřeních , které se týkají přístupu k sítím s cílem dosáhnout účinné hospodářské soutěže a která jsou nutná pro řádné fungování trhu; jakož i zajišťovat vysoké standardy veřejné služby v souladu s otevřením trhu, ochranu ohrožených zákazníků a plnou účinnost opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny ani pravomoci Komise, pokud jde o uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkoumávání spojení s významem pro celé Společenství, ani pravidla pro vnitřní trh, například volný pohyb kapitálu.

(29)

Vnitrostátní regulační orgány pro trh s energií a finanční trh by měly spolupracovat, aby si vzájemně umožnily získat přehled o příslušných trzích. Měly by být oprávněny požadovat od plynárenských podniků relevantní informace prostřednictvím vhodných a dostatečných šetření, urovnávat spory a ukládat účinné sankce.

(30)

Je zapotřebí výrazně podporovat investice do větších nových infrastruktur a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem. K posílení pozitivního vlivu infrastrukturních projektů, pro které byly uděleny výjimky, na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek by měl být ve fázi plánování projektu ověřen zájem trhu a měla by být zavedena pravidla pro řízení překročení kapacity. Nachází-li se infrastruktura na území více než jednoho členského státu, měla by žádost o udělení výjimky zpracovat agentura ║, aby byly lépe zohledněny její přeshraniční důsledky a usnadnilo se administrativní zpracování. S ohledem na mimořádně rizikový profil těchto větších infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, by navíc mělo být možné dočasně udělit dodavatelským a výrobním podnikům na dané projekty částečné výjimky z pravidel pro oddělení. Toto by se z důvodů bezpečnosti dodávek mělo týkat zejména nových plynovodů ve Společenství přepravujících do Společenství zemní plyn ze třetích zemí.

(31)

Vnitřní trh se zemním plynem trpí nedostatkem likvidity a průhlednosti, který brání účinnému přidělování zdrojů, zajištění rizik a vstupu nových účastníků na trh. Musí vzrůst důvěra v trh, jeho likvidita a počet účastníků trhu, a proto je třeba zvýšit regulační dohled nad podniky působícími v oblasti dodávek zemního plynu. Těmito požadavky by neměly být dotčeny stávající právní předpisy Společenství týkající se finančních trhů a měly by s nimi být v souladu. Vnitrostátní regulační orgány a regulační orgány pro finanční trh by měly spolupracovat, aby si vzájemně umožnily orientaci na dotčených trzích.

(32)

(33)

Požadavky veřejné služby a společné minimální standardy, jež z nich vyplývají, je třeba dále zpřísnit, aby se zajistilo, že hospodářská soutěž přináší prospěch všem spotřebitelům. Klíčovým aspektem při poskytování dodávek zákazníkům je přístup k údajům o spotřebě, přičemž spotřebitelé musejí mít přístup ke svým údajům, aby mohli na základě těchto údajů vyzvat konkurenci k předložení nabídky. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie. Pravidelně poskytované informace o nákladech na energii budou vytvářet pobídky k energetickým úsporám, protože poskytnou zákazníkům přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a ohledně vlivu změny chování.

(34)

Požadavky veřejné služby a společné minimální standardy, jež z nich vyplývají, je třeba dále zpřísnit, aby se zajistila dostupnost plynárenských služeb pro veřejnost a malé a střední podniky.

(35)

Členské státy by měly v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách  (7) zajistit poskytnutí individuálních inteligentních měřičů, aby spotřebitelé získávali přesné informace o spotřebě energie a aby byla zajištěna účinnost u koncového uživatele.

(36)

Spotřebitel by měl být středem zájmu této směrnice. Stávající práva spotřebitelů je potřeba posílit a zaručit, přičemž by měla zahrnovat větší průhlednost a zastoupení. Ochrana spotřebitelů znamená, že konkurenční trh by měl být pro všechny spotřebitele výhodný. Vnitrostátní regulační orgány by měly prosazovat práva spotřebitelů prostřednictvím pobídek a sankcí vůči podnikům, které neplní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.

(37)

Je třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici jasné a ucelené informace o svých právech týkajících se energetického odvětví. Na základě sdělení Komise ze dne 5. července 2007 s názvem „Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“ by měla Komise ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně vnitrostátních regulačních orgánů, spotřebitelských organizací a sociálních partnerů, předložit přístupnou, pro uživatele srozumitelnou chartu uvádějící práva spotřebitelů energie, která jsou již obsažena ve stávajících právních předpisech Společenství, včetně této směrnice. Dodavatelé energie by měli zajistit, aby všichni spotřebitelé obdrželi kopii této charty a aby byla veřejně přístupná.

(38)

V zájmu zvýšení bezpečnosti dodávek a v duchu solidarity by členské státy měly , zejména v případě krize dodávek energie, úzce spolupracovat. Základem pro tyto účely by měla být směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu  (8).

(39)

S výhledem na vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem by členské státy měly podporovat integraci svých vnitrostátních trhů a spolupráci provozovatelů sítí na evropské a regionální úrovni. Iniciativy pro regionální integraci jsou přechodnou etapou nezbytnou pro uskutečnění integrace vnitřních trhů s energií, což zůstává konečným cílem. Regionální měřítko umožní urychlit proces integrace tím, že umožní různým dotčených subjektům, jako jsou členské státy, vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přepravních soustav, spolupracovat ve věci konkrétních otázek.

(40)

Jedním z hlavních cílů této směrnice by mělo být vytvoření skutečné sítě plynovodů v měřítku celého Společenství, a za tímto účelem by měla být otázkou regulace přeshraničního propojení sítí a regionálních trhů pověřena agentura.

(41)

Vnitrostátní regulační orgány by měly poskytovat informace trhu rovněž proto, aby Komise mohla vykonávat svou úlohu, jež spočívá v pozorování a sledování evropského trhu se zemním plynem a jeho krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého vývoje, včetně hledisek, jakými jsou například nabídka a poptávka, přepravní a distribuční infrastruktury, přeshraniční obchod, investice, velkoobchodní a spotřebitelské ceny, likvidita trhu, zlepšení ve prospěch životního prostředí a zvyšování účinnosti.

(42)

Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně funkčního vnitřního trhu se zemním plynem, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jeho rozsahu a účinků, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(43)

Členské státy by měly společně s dotčenými sociálními partnery zvážit dopady pozměňovacích návrhů ke směrnici 2003/55/ES, zejména různých modelů pro zajištění nezávislých provozovatelů přepravní soustavy, pokud jde o zaměstnanost, pracovní podmínky a poskytování informací, poradenství a spolurozhodovací práva pracovníků ve snaze zmírnit negativní dopady.

(44)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (9) dává Komisi možnost přijímat pokyny k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto pokyny, které tak jsou závaznými prováděcími opatřeními, jsou užitečným nástrojem, jenž lze v případě potřeby rychle upravovat.

(45)

Směrnice 2003/55/ES stanoví, že některá opatření mají být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(46)

(47)

Směrnice 2003/55/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„ 2.     Pravidla, která tato směrnice stanoví pro zemní plyn, včetně zkapalněného zemního plynu (LNG) se nediskriminačně použijí také na bioplyn a plyn z biomasy nebo na jiné druhy plynu, pokud tyto druhy plynu mohou být technicky bezpečně do soustavy zemního plynu zavedeny a touto soustavou přepravovány. “

(2)

Článek 2 se mění takto:

(3)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

(4)

V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„ 2.     Pokud mají členské státy povolovací řízení, stanoví cíle a nediskriminační kritéria, které musí splnit podnik žádající o povolení pro výstavbu nebo provozování plynárenských zařízení nebo žádající o povolení dodávat zemní plyn. Členské státy nejsou v žádném případě oprávněny vázat povolení na kritéria, která dávají příslušným orgánům pravomoci svobodného rozhodování. Povolovací řízení a nediskriminační kritéria musí být zveřejněny. Členské státy zajistí, aby povolovací řízení pro zařízení, plynovody a související vybavení zohledňovalo význam projektu pro vnitřní trh s energií. “

(5)

Vkládají se nové články 5a a 5b, které znějí:

„Článek 5a

Regionální solidarita

1.   K zajištění bezpečných dodávek zemního plynu na vnitřní trh členské státy spolupracují, aby podpořily regionální a dvoustrannou solidaritu , aniž by však kladly na účastníky trhu nepřiměřenou zátěž .

2.   Tato spolupráce se vztahuje na situace, které v krátkodobém horizontu vedou nebo mohou vést k vážnému narušení dodávek do členského státu. Zahrnuje:

3.   Komise , ostatní členské státy a účastníci trhu jsou o této spolupráci průběžně informováni.

▐

Článek 5b

Podpora regionální spolupráce

1.     Vnitrostátní regulační orgány členských států ║vzájemně spolupracují za účelem harmonizace struktury trhu a integrace svých vnitrostátních trhů přinejmenším na jedné regionální úrovni, což je prvním a přechodným krokem k plně liberalizovanému vnitřnímu trhu pro plyn. Podporují zejména spolupráci provozovatelů sítí na regionální úrovni a usnadňují jejich integraci na regionální úrovni s cílem vytvořit konkurenceschopný vnitřní trh, usnadnit harmonizaci svého právního , regulačního a technického rámce , a především začlenit ‚plynárenské ostrovy‘, jež v Evropské unii přetrvávají. Členské státy rovněž podporují přeshraniční i regionální spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů.

2.     Agentura spolupracuje s vnitrostátními regulačními orgány a provozovateli přepravních soustav v souladu s kapitolami III a IV s cílem zajistit sbližování předpisových rámců mezi regiony za účelem vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu. Pokud se agentura domnívá, že jsou potřebná závazná pravidla pro tuto spolupráci, vydá vhodná doporučení. Na regionálních trzích se bude agentura povazovat za příslušný orgán pro oblasti uvedené v článku 24d. “

(6)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Oddělení přepravních soustav a provozovatelů přepravních soustav

1.   Členské státy zajistí, aby od … (15):

2.   Zájmy a práva podle odst. 1 písm. b) zahrnují zejména:

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) pojem ‚podnik vykonávající funkci výroby či dodávek‘ zahrnuje ‚podnik vykonávající funkci výroby a dodávek‘ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ║ a termíny ‚provozovatel přepravní soustavy‘ a ‚přepravní soustava‘ zahrnují ‚provozovatele přenosové soustavy‘ a ‚přenosovou soustavu‘ ve smyslu směrnice 2003/54/ES.

║

4.     Členské státy sledují proces oddělení vertikálně integrovaných podniků a předloží Komisi zprávu o dosaženém pokroku.

5.   Členské státy mohou povolit odchylky od odst. 1 písm. b) a c) do … (16) za podmínky, že provozovatelé přepravní soustavy nejsou součástí vertikálně integrovaného podniku.

6.   Má se za to, že povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) je splněna v situaci, kdy několik podniků, které vlastní přepravní soustavy, vytvořilo společný podnik, který působí jako provozovatel přepravní soustavy v několika členských státech pro dotčené přepravní soustavy. ▐

7.     Pro účely uplatňování tohoto článku se má za to, že pokud je osobou uvedenou v odst. 1 písm. b) až e) členský stát nebo jiný veřejný orgán, nejsou dva různé veřejné orgány, z nichž jeden kontroluje provozovatele přepravní soustavy nebo přepravní soustavu a druhý podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek, považovány za stejnou osobu nebo stejné osoby.

8.   Členské státy zajistí, aby informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvedené v čl. 10 odst. 1 a uchovávané provozovatelem přepravní soustavy, který byl součástí vertikálně integrovaného podniku, nebyly přeneseny a pracovníci tohoto provozovatele přepravní soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci výroby a dodávek.

9.     V případě, že k … (17), patří přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout nepoužít odstavec 1.

V takovém případě členské státy plní ustanovení kapitoly IVa.

Vertikálně integrovaným podnikům, které vlastní přepravní soustavu, nesmí být v žádném případě bráněno přijmout kroky k dosažení souladu s odstavcem 1 .

(7)

Vkládají se nové články 7a, 7b a 7c, které znějí:

„Článek 7a

Kontrola nad vlastníky přepravní soustavy a provozovateli přepravní soustavy

1.   Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, nesmí být přepravní soustavy ani provozovatelé přepravní soustavy kontrolováni osobou nebo osobami ze třetích zemí.

2.   Odchylku od odstavce 1 může umožnit dohoda zaměřená na vytvoření společného rámce pro investice do odvětví energetiky a otevření trhu s energií třetí země rovněž pro podniky usazené v Evropské unii, uzavřená s jednou nebo několika třetími zeměmi, jejíž stranou je Společenství.

Článek 7b

Určení a certifikace provozovatelů přepravní soustavy

1.   Podniky, které vlastní přepravní soustavu a které byly podle ║ certifikačního postupu uvedeného v tomto článku certifikovány vnitrostátním regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky čl. 7 odst. 1 a článku 7a, členské státy schválí a určí jako provozovatele přepravní soustavy. Určení provozovatelů přepravní soustavy se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, žádost o certifikaci vznesená vlastníkem přepravní soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy kontrolovanými osobou nebo osobami ze třetích zemí v souladu s článkem 7a, se zamítá s výjimkou případů, kdy vlastník přepravní soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy prokáží, že dotčený subjekt nemůže být ovlivňován v rozporu s čl. 7 odst. 1 přímo či nepřímo jakýmkoli hospodářským subjektem působícím ve výrobě či dodávkách zemního plynu či elektřiny nebo třetí zemí.

3.   Provozovatelé přepravní soustavy oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by si mohla vyžádat nové posouzení jejich souladu s čl. 7 odst. 1 nebo článkem 7a.

4.   Vnitrostátní regulační orgány sledují trvalý soulad provozovatelů přepravní soustavy s čl. 7 odst. 1 a článkem 7a. K zajištění tohoto souladu zahájí certifikační postup:

5.   Vnitrostátní regulační orgány přijmou rozhodnutí o certifikaci provozovatele přepravní soustavy do čtyř měsíců ode dne oznámení podaného provozovatelem přepravní soustavy nebo ode dne žádosti Komise. Pokud po uplynutí této lhůty vnitrostátní regulační orgán nepřijal žádné rozhodnutí, má za to, že certifikace byla udělena. Výslovné či automatické rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu může nabýt účinnosti až po dokončení postupu stanoveného v odstavcích 6 až 9 a pouze pokud proti němu Komise nevznese námitky.

6.   Výslovné či automatické rozhodnutí o certifikaci provozovatele přepravní soustavy oznámí vnitrostátní regulační orgán neprodleně Komisi spolu s veškerými významnými informacemi, které se rozhodnutí týkají.

7.   Komise oznámení ihned po obdržení přezkoumá. Pokud Komise do dvou měsíců po obdržení oznámení shledá, že rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho slučitelnosti s čl. 7 odst. 1, článkem 7a nebo čl. 7b odst. 2, rozhodne o zahájení řízení. V takovém případě vyzve dotčený vnitrostátní regulační orgán a dotčeného provozovatele přepravní soustavy, aby předložili připomínky. Vyžaduje-li Komise další informace, může být dvouměsíční lhůta prodloužena o další dva měsíce počínaje obdržením úplných informací.

8.   Pokud se Komise rozhodla zahájit řízení, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:

9.   Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o zahájení řízení nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 7 a 8, má se za to, že proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu nevznesla námitky.

10.   Vnitrostátní regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující změnu či zrušení rozhodnutí o certifikaci do čtyř týdnů a uvědomí o tom Komisi.

11.   Vnitrostátní regulační orgány a Komise mohou vyžadovat od provozovatelů přepravní soustavy a podniků vykonávajících funkci výroby či dodávek jakékoli informace významné pro plnění svých úkolů podle tohoto článku.

12.   Vnitrostátní regulační orgány a Komise musí zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

▐

13.     Postupy stanovené v tomto článku se zvláštním odkazem na omezení stanovená v odstavci 2 se nepoužijí na těžební plynovody, jež jsou výhradně zaměřeny na přímé propojení sítí zemí původu dodávek plynu a míst určení na území Společenství, a na jejich modernizaci.

Článek 7c

Určení provozovatelů skladovacího zařízení a zařízení LNG

Členské státy určí nebo požádají plynárenské podniky, které vlastní skladovací zařízení nebo zařízení LNG, aby na dobu stanovenou členskými státy a s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze určily jednoho nebo více provozovatelů soustavy.“

(8)

Čl. 8 se mění takto:

(9)

Článek 9 se zrušuje.

▐

(10)

Článek 10 se mění takto:

„Článek 10

Zachování důvěrnosti z hlediska provozovatelů přepravní soustavy a vlastníků přepravní soustavy

1.   Aniž je dotčen článek 16 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí každý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího zařízení nebo zařízení LNG a vlastník přepravní soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby se informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovaly diskriminačním způsobem, a zejména nesmí informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, poskytovat ostatním částem společnosti, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení informací musí být rovněž zajištěno, aby vlastník přepravní soustavy a zbývající část společnosti nevyužívali společné služby, kromě funkcí čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy (je např. vyloučena společná právní služba).

2.   Provozovatelé přepravní soustavy, skladovacího zařízení nebo zařízení LNG nesmí v souvislosti s prodeji či nákupy zemního plynu realizovanými podniky ve skupině zneužívat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

3.     Informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, budou určeny na základě objektivních a průhledných kritérií .“

(11)

Článek 12 se mění takto :

(12)

Za Kapitolu IV se vkládají se následující kapitoly:

„ KAPITOLA IVa

Nezávislí provozovatelé přepravních soustav

Článek 12a

Rozsah

Ustanovení této kapitoly se použijí, pokud se některý členský stát rozhodne nepoužít čl. 7 odst. 1 v souladu s čl. 7 odst. 7.

Článek 12b

Majetek, zařízení, pracovníci a identita

1.     Provozovatelé přepravních soustav jsou vybaveni lidskými, fyzickými a finančními zdroji nezbytnými pro plnění jejich povinností v souladu s touto směrnicí a pro realizaci podnikatelské činnosti v oblasti přepravy plynu, jestliže:

2.     Podnikatelská činnost v oblasti přepravy plynu zahrnuje navíc k činnostem vyjmenovaným v článku 8 alespoň tyto činnosti:

3.     Provozovatelé přepravních soustav jsou organizováni v právní formě společnosti s ručením omezeným podle článku 1 směrnice 68/151/EHS.

4.     Provozovatel přepravní soustavy nesmí ve své podnikové identitě, ve svých sděleních, v obchodní značce a v prostorách uvádět v omyl, pokud jde o oddělenou totožnost vertikálně integrovaného podniku.

5.     Audit účetnictví provozovatelů přepravních soustav provádí auditor, který zároveň neprovádí audit vertikálně integrovaného podniku nebo kterékoli jeho části.

Článek 12c

Nezávislost provozovatele přepravní soustavy

1.     Aniž by byly dotčeny pravomoci členů dozorčí rady jmenované vertikálně integrovaným podnikem podle článku 12f, musí mít provozovatel přepravní soustavy účinné právo rozhodovat o majetku, který je zapotřebí k provozu, údržbě a rozvoji sítě, nezávisle na vertikálně integrovaném podniku. Provozovatel přepravní soustavy má pravomoc získávat peníze na kapitálovém trhu, zejména formou výpůjček a navyšování kapitálu v rámci ročního finančního plánu podle článku 12f.

2.     Dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávající funkce výroby či dodávek nemají přímý ani nepřímý podíl v provozovateli přepravní soustavy. Provozovatel přepravní soustavy nemá ani přímý, ani nepřímý podíl v žádné dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávajícího funkce výroby či dodávek, nepřijímá dividendy, ani mu z této dceřiné společnosti neplyne žádná jiná finanční výhoda s výjimkou příjmů odvozených z používání sítě.

3.     Celková řídicí struktura a podnikové stanovy provozovatele přepravní soustavy zajistí skutečnou nezávislost provozovatele přepravní soustavy podle ustanovení této kapitoly. Vertikálně integrovaný podnik nesmí přímo ani nepřímo určovat konkurenční chování provozovatele přepravní soustavy ve vztahu ke každodenním činnostem provozovatele přepravní soustavy a řízení sítě nebo ve vztahu k činnostem nezbytným pro přípravu desetiletého investičního plánu vyvíjeného podle článku 12h.

4.     Veškeré obchodní nebo finanční vztahy mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přepravní soustavy, včetně půjček poskytnutých provozovatelem přepravní soustavy vertikálně integrovanému podniku, musí odpovídat tržním podmínkám. Provozovatel přepravní soustavy vede podrobné záznamy o těchto obchodních a finančních vztazích a na požádání je zpřístupní vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

5.     Provozovatel přepravní soustavy předloží vnitrostátnímu regulačnímu orgánu všechny obchodní a finanční smlouvy s vertikálně integrovaným podnikem.

6.     Provozovatel přepravní soustavy informuje vnitrostátní regulační orgán o dostupných finančních zdrojích podle čl. 12b odst. 1 písm. d).

7.     Podnik, který byl vnitrostátním regulačním orgánem certifikován jako podnik splňující požadavky této kapitoly, je příslušným členským státem schválen a určen za provozovatele přepravní soustavy. Použije se certifikační postup podle článku 7b.

8.     V zájmu zajištění nediskriminace, zejména pokud jde o odkazy na sazby, služby v oblasti přístupu pro třetí strany, přidělení kapacity a vyrovnávání, je povinná průhlednost. Vertikálně integrovaný podnik se musí zdržet jakýchkoli činností, které brání provozovatelům přepravních soustav v plnění těchto povinností.

Článek 12d

Nezávislost pracovníků a vedení provozovatele přepravní soustavy

1.     Rozhodnutí týkající se jmenování a obnovení jmenování, pracovních podmínek včetně odměn a ukončení funkčního období osob odpovědných za vedení nebo členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy přijímá dozorčí rada provozovatele přepravní soustavy jmenovaná v souladu s článkem 12f.

2.     Vnitrostátnímu regulačnímu orgánu se oznámí identita a podmínky funkčního období, doby trvání a ukončení funkčního období osob jmenovaných dozorčí radou pro jmenování nebo obnovení jmenování jako osob odpovědných za řízení nebo jako členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy, jakož i důvody pro jakékoli navrhované rozhodnutí o ukončení takových funkčních období. Tyto podmínky a rozhodnutí podle odstavce 1 se stanou závaznými pouze v případě, že do tří týdnů po oznámení vnitrostátní regulační orgán proti nim nevznese námitku. Vnitrostátní regulační orgán může vznést námitku, objeví-li se vážné pochybnosti ohledně odborné nezávislosti jmenované osoby odpovědné za řízení nebo člena správních orgánů nebo v případě předčasného ukončení funkčního období, existují-li vážné pochybnosti o jeho odůvodnění.

3.     Osoby odpovědné za vedení nebo členové správních orgánů provozovatele přepravní soustavy jmenované dozorčí radou přímo ani nepřímo nezastávají žádnou odbornou funkci a nenesou odbornou odpovědnost po dobu pěti let před jmenováním, ani nemají podíl ve vertikálně integrovaném podniku či jakékoli jeho částí nebo jeho ovládajících akcionářích, a to jiných, než je provozovatel přepravní soustavy, ani s nimi nemají obchodní vztah.

4.     Osoby odpovědné za vedení nebo členové správních orgánů a zaměstnanci provozovatele přepravní soustavy přímo ani nepřímo nezastávají žádnou jinou odbornou funkci, ani nenesou odbornou odpovědnost, ani nemají podíl v žádné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho ovládajících akcionářích, ani s nimi nemají obchodní vztah.

5.     Osoby odpovědné za vedení nebo členové správních orgánů provozovatele přepravní soustavy a zaměstnanci provozovatele přepravní soustavy nemají přímo ani nepřímo žádný podíl v jakékoli jiné části vertikálně integrovaného podniku, než je provozovatel přepravní soustavy, a nemají v tomto směru žádný finanční prospěch. Jejich odměna nezávisí na činnostech či výsledcích jiného vertikálně integrovaného podniku, než je provozovatel přepravní soustavy.

6.     Pro jakékoli stížnosti osob odpovědných za vedení nebo členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy proti předčasnému ukončení jejich funkčního období jsou zaručena účinná práva na odvolání k vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

7.     Po ukončení jejich funkčního období u provozovatele přepravní soustavy nesmějí osoby odpovědné za jeho vedení nebo členové jeho správních orgánů po dobu minimálně pěti let přímo ani nepřímo zastávat odbornou funkci či nést odbornou odpovědnost, a nesmějí mít podíl v žádné části jiného vertikálně integrovaného podniku, než je provozovatel přepravní soustavy, jeho ovládajících akcionářích, ani s nimi nesmějí mít obchodní vztah.

Článek 12e

Svěřenecký správce

1.     Vnitrostátní regulační orgán jmenuje na návrh a na náklady vertikálně integrovaného podniku nezávislého svěřeneckého správce. Svěřenecký správce jedná výhradně v legitimním zájmu vertikálně integrovaného podniku při zachování hodnoty majetku provozovatele přepravní soustavy, přičemž zajišťuje nezávislost provozovatele přepravní soustavy vůči vertikálně integrovanému podniku. Při výkonu svých funkcí nebere svěřenecký správce ohled na zájmy vertikálně integrovaného podniku v oblasti výroby a dodávek.

2.     Svěřenecký správce nezastává po dobu pěti let před jmenováním přímo ani nepřímo odbornou funkci a nenese odbornou odpovědnost, ani nemá podíl ve vertikálně integrovaném podniku či v jakékoli jeho části, jeho ovládajících akcionářích nebo v jakémkoli podniku vykonávajícím funkce výroby či dodávky, ani s nimi nemá obchodní vztah.

Podmínky mandátu svěřeneckého správce včetně trvání, podmínek ukončení a finančních podmínek schvaluje vnitrostátní regulační orgán.

Během svého mandátu nesmí svěřenecký správce přímo ani nepřímo zastávat odbornou funkci či nést odbornou odpovědnost a nesmí mít podíl v žádné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho ovládajících akcionářích, ani s nimi nesmí mít obchodní vztah.

Po ukončení mandátu nesmí svěřenecký správce po dobu minimálně pěti let přímo ani nepřímo zastávat odbornou funkci či nést odbornou odpovědnost a nesmí mít podíl v žádné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho ovládajících akcionářích, ani s nimi nesmí mít obchodní vztah.

3.     Svěřenecký správce odpovídá za:

Článek 12f

Dozorčí rada

1.     Provozovatel přepravní soustavy má dozorčí radu, která je odpovědná za přijímání rozhodnutí, jež mohou mít značný vliv na hodnotu majetku akcionářů v provozovateli přepravní soustavy, zejména rozhodnutí týkajících se schválení ročního finančního plánu, úrovně zadlužení provozovatele přepravní soustavy a výše dividend vyplácených akcionářům.

2.     Dozorčí radu tvoří:

3.     Na členy dozorčí rady se vztahuje čl. 12d odst. 2 až 7.

4.     Svěřenecký správce má právo veta v souvislosti s rozhodnutími, která mohou dle jeho názoru výrazně snížit hodnotu majetku provozovatele přepravní soustavy. Při posuzování, zda rozhodnutí může výrazně snížit hodnotu majetku, jsou zvlášť důležité roční finanční plán a výše zadlužení provozovatele přepravní soustavy. Dvě třetiny členů dozorčí rady mohou toto veto zrušit a v takovém případě se použije čl. 12h odst. 7.

Článek 12g

Program shody a kontrolor shody

1.     Členský stát zajistí, aby provozovatelé přepravních soustav vypracovali a realizovali program shody, jenž stanoví přijatá opatření, která mají zajistit vyloučení diskriminačního jednání a vhodné sledování plnění tohoto programu. Program stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců vedoucí ke splnění tohoto cíle. Program podléhá schválení vnitrostátním regulačním orgánem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu, shoda s programem je nezávisle sledována kontrolorem shody.

2.     Kontrolora shody jmenuje dozorčí rada. Kontrolor shody může být fyzická nebo právnická osoba. Na kontrolora shody se vztahuje čl. 12d odst. 2 až 7. Vnitrostátní regulační orgán může vznést námitku proti jmenování kontrolora shody z důvodů nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti.

3.     Kontrolor shody odpovídá za:

4.     Kontrolor shody předkládá vnitrostátnímu regulačnímu orgánu navrhovaná rozhodnutí o investičním plánu nebo o individuálních investicích do sítě. Činí tak nejpozději v okamžiku, kdy vedení nebo příslušný správní orgán provozovatele přepravní soustavy předkládá tato rozhodnutí dozorčí radě.

5.     Pokud vertikálně integrovaný podnik v rámci valného shromáždění nebo volbou provedenou jím jmenovanými členy dozorčí rady zabránil přijetí rozhodnutí za účelem odmítnutí nebo odkladu investic v síti, kontrolor shody to oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

6.     Podmínky upravující mandát či pracovní podmínky kontrolora shody podléhají souhlasu vnitrostátního regulačního orgánu a musí zajišťovat nezávislost kontrolora shody.

7.     Kontrolor shody pravidelně podává ústní nebo písemné zprávy vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a má právo pravidelně podávat ústní nebo písemné zprávy dozorčí radě provozovatele přepravní soustavy.

8.     Kontrolor shody se může účastnit všech zasedání řídicích nebo správních orgánů provozovatele přepravní soustavy a zasedání dozorčí rady a valného shromáždění. Kontrolor shody navštěvuje všechna jednání, na nichž se řeší tyto záležitosti:

9.     Kontrolor shody sleduje, zda provozovatel přepravní soustavy plní ustanovení článku 10.

10.     Kontrolor shody má přístup ke všem relevantním údajům, do kanceláří provozovatele přepravní soustavy a ke všem informacím nezbytným k plnění svého úkolu.

11.     Po předchozím souhlasu vnitrostátního regulačního orgánu může dozorčí rada kontrolora shody propustit.

12.     Povinnosti provozovatele přepravní soustavy a vertikálně integrovaného podniku zejména v souvislosti s obchodními a finančními smlouvami mezi provozovatelem přepravní soustavy a vertikálně integrovaným podnikem by měly být vnitrostátnímu regulačnímu orgánu oznámeny bez potřeby schválení. Jmenování a pracovní podmínky vedení a kontrolora shody by měly být vnitrostátnímu regulačnímu orgánu oznámeny bez potřeby schválení.

Článek 12h

Rozvoj soustavy a pravomoci činit investiční rozhodnutí

1.     Každý rok po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými osobami předkládají provozovatelé přepravních soustav vnitrostátnímu regulačnímu orgánu desetiletý plán rozvoje sítě, který vychází ze stávající a předpovídané nabídky a poptávky. Plán obsahuje účinná opatření, která mají zaručit vhodnost soustavy a zabezpečení dodávek.

2.     Desetiletý plán rozvoje sítě musí zejména:

3.     Při vypracovávání desetiletého plánu rozvoje sítě provede provozovatel přepravní soustavy přiměřené odhady vývoje své výroby, dodávek, spotřeby a výměn s jinými zeměmi a vezme při tom v úvahu investiční plány pro regionální sítě a sítě pro celou EU a investiční plány pro skladovací zařízení a zařízení pro zpětné zplynování LNG.

4.     Vnitrostátní regulační orgán uskutečňuje otevřené a průhledné konzultace se všemi současnými nebo potenciálními uživateli sítě ohledně desetiletého plánu rozvoje sítě. Osoby či podniky, které o sobě tvrdí, že jsou potenciálními uživateli, mohou být požádány o odůvodnění takových tvrzení. Zveřejní výsledek konzultačního procesu, zejména případné potřeby investic.

5.     Vnitrostátní regulační orgán přezkoumá, zda desetiletý plán rozvoje sítě zahrnuje všechny investiční potřeby identifikované během konzultací a zda je v souladu s desetiletým plánem rozvoje sítí ve Společenství podle čl. 2c odst. 1 nařízení (ES) č. 1775/2005. Pokud se objeví pochybnosti o souladu s desetiletým plánem rozvoje sítí ve Společenství, konzultuje vnitrostátní regulační orgán agenturu. Vnitrostátí regulační orgán může požádat provozovatele přepravní soustavy, aby svůj plán změnil.

6.     Vnitrostátní regulační orgán sleduje a hodnotí provádění desetiletého plánu rozvoje sítě.

7.     V případech, kdy provozovatel přepravní soustavy z jiných než převládajících důvodů mimo jeho kontrolu nerealizuje investici, která měla být v souladu s desetiletým plánem rozvoje sítě realizována v následujících třech letech, zajistí členské státy, aby byl vnitrostátní regulační orgán povinen přijmout alespoň jedno z následujících opatření s cílem zajistit realizaci dotčené investice:

Pokud vnitrostátní regulační orgán využil své pravomoci uvedené v písmenu b), může provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby přijal tato opatření:

Provozovatel přepravní soustavy poskytne investorům veškeré informace potřebné pro realizaci investice, připojuje nový majetek k přepravní síti a obecně vynaloží maximální úsilí s cílem usnadnit provádění investičního projektu.

Příslušná finanční ujednání musí schválit regulační orgán.

8.     Pokud vnitrostátní regulační orgán využil své pravomoci podle odstavce 7, jsou náklady daných investic pokryty odpovídajícími nařízeními v oblasti sazeb.

Článek 12i

Rozhodovací pravomoci týkající se připojení skladovacích zařízení, zařízení pro zpětné zplynování LNG a velkoodběratelů k přepravní síti

1.     Provozovatelé přepravních soustav jsou povinni vytvořit a zveřejnit průhledné a účinné postupy a sazby pro nediskriminační připojení skladovacích zařízení, zařízení pro zpětné zplynování LNG a velkoodběratelů k síti. Tyto postupy podléhají schválení vnitrostátním regulačním orgánem.

2.     Provozovatelé přepravních soustav nejsou oprávněni odmítnout připojení nového skladovacího zařízení, zařízení pro zpětné zplynování LNG a velkoodběratele z důvodu případných budoucích omezení dostupné kapacity soustavy nebo dalších nákladů spojených s nezbytným zvýšením kapacity. Provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit pro nové připojení dostatečnou vstupní a výstupní kapacitu.

3.     Provozovatelé přepravních soustav udělují a spravují přístup třetích osob k soustavě, zejména přístup pro nové hospodářské subjekty na trhu a producenty bioplynu v souvislosti s bezpečnostními pravidly soustavy.

KAPITOLA IVb

Článek 12j

Ustanovení o revizi

1.     Agentura předloží nejpozději do … (21) Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu, ve které uvede, v jakém rozsahu byly požadavky na oddělení podle této směrnice úspěšné a zajistily plnou a skutečnou nezávislost provozovatelů přepravní soustavy.

2.     Pro účely svého hodnocení podle odstavce 1 vezme agentura v úvahu zejména tato kritéria: spravedlivý a nediskriminační přístup do soustavy, účinnou regulaci, rozvoj soustavy, investice a nenarušené investiční pobídky, rozvoj propojovací infrastruktury a zabezpečení dodávek ve Společenství.

3.     Komise předloží nejpozději do … (21) Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o proveditelnosti vytvoření jediného evropského provozovatele přepravních soustav a analýzu nákladů a výhod v souvislosti zejména s vlastnickými právy, tržní integrací a efektivním a bezpečným provozem přepravní soustavy. Zpráva je sepsána ve spolupráci se zúčastněnými stranami, zejména s provozovateli přepravních soustav a agenturou. .

4.     Pokud je to vhodné a zejména v případě, že podle podrobné zprávy uvedené v odstavci 1 nebyly podmínky uvedené v odstavci 2 v praxi zabezpečeny, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do … (22) návrhy s cílem zajistit skutečnou nezávislost provozovatelů přepravních soustav.

(13)

Článek 13 se mění takto:

▐

(14)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Kombinovaný provozovatel

Tato směrnice nebrání činnosti provozovatele kombinace přepravní soustavy, zařízení LNG, skladovacího zařízení a distribuční soustavy, pokud ve vztahu ke každé své činnosti dodrží příslušná ustanovení článku 7 ║a čl. 13 odst. 1.“

(15)

Vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

Přístup k zařízením LNG

1.     Pro organizaci přístupu k zařízením LNG se použije buď postup pro regulovaný přístup, nebo postup sjednaného přístupu uvedený v odstavci 2. Tyto postupy se uplatňují v souladu s objektivními, průhlednými a nediskriminačními kritérii. Vnitrostátní regulační orgány dohlížejí na dodržování těchto kritérii.

Členské státy rozhodnou o tom, jaký postup se použije, na základě přesně vymezených a zveřejněných kritérií. Tato kritéria zejména určí, zda na příslušném trhu probíhá mezi zařízeními LNG hospodářská soutěž a zda je přístup k LNG sjednán prostřednictvím nezávislého provozovatele infrastruktury, který poskytuje otevřený přístup. Vnitrostátní regulační orgány sledují dodržování těchto kritérií a zveřejní, nebo provozovatelům zařízení LNG uloží povinnost, aby zveřejnili, která zařízení LNG nebo které jejich části jsou nabízeny k s postupu jednaného přístupu podle odstavce 2.

2.     V případě sjednaného přístupu členské státy přijmou nezbytná opatření pro to, aby plynárenské podniky a oprávnění zákazníci uvnitř nebo mimo území pokryté propojenou soustavou byli schopni sjednat přístup k zařízením LNG. Zúčastněné strany jsou povinny sjednat přístup k zařízením LNG v dobré víře. “

(16)

Článek 19 se nahrazuje tímto :

„Článek 19

Přístup ke skladovacím zařízením

1.     Pro organizaci přístupu ke skladovacím zařízením, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům, se členské státy rozhodnou, zda zvolí postup pro regulovaný přístup uvedený v odstavci 4 nebo postup sjednaného přístupu uvedený v odstavci 3. Tyto postupy se uplatňují v souladu s objektivními, průhlednými a nediskriminačními kritérii. Vnitrostátní regulační orgány dohlíží na dodržování těchto kritérií.

Vnitrostátní regulační orgány vymezí a zveřejní kritéria, podle nichž je možno vymezit režim pro přístup ke skladovacím zařízením a která zejména určí, zda na příslušném trhu probíhá mezi skladovacími zařízeními hospodářská soutěž a zda je tato organizace sjednána prostřednictvím nezávislého provozovatele infrastruktury, který poskytuje otevřený přístup. Vnitrostátní regulační orgány sledují dodržování těchto kritérií a zveřejní nebo provozovatelům skladovacího zařízení uloží povinnost, aby zveřejnili, která skladovací zařízení nebo které jejich části jsou nabízeny podle různých postupů uvedených vodstavcích 3 a 4.

2.     Odstavec 1 se nevztahuje na pomocné služby a prozatímní skladování, které se týká zařízení LNG a které jsou nezbytné k procesu znovuzplynování a následného dodání do přepravní soustavy.

3.     V případě sjednaného přístupu přijmou vnitrostátní regulační orgány nezbytná opatření, aby plynárenským podnikům a oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou sítí nebo mimo ni umožnily sjednat přístup ke skladování, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k síti. Strany jsou povinny sjednat svůj přístup ke skladování v dobré víře.

Smlouvy o přístupu ke skladování se sjednávají s odpovídajícím provozovatelem skladovacího zařízení. Vnitrostátní regulační orgány požadují, aby provozovatelé skladovacích zařízení zveřejnili své hlavní obchodní podmínky pro využívání skladování během šesti měsíců po provedení této směrnice a poté každý rok. Při vytváření těchto podmínek se zohlední názor uživatelů zařízení, kteří mají právo předložit proti nim námitky vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

4.     Vnitrostátní regulační orgány, které zvolí regulovaný přístup, přijmou nezbytná opatření, aby poskytly plynárenským podnikům a oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou sítí nebo mimo ni právo přístupu ke skladování na základě zveřejněných sazeb nebo jiných podmínek a závazků pro používání daného skladování je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k síti. Při vytváření těchto sazeb nebo jiných podmínek a závazků se zohlední názor uživatelů zařízení, kteří mají právo předložit proti nim námitky vnitrostátnímu regulačnímu orgánu. Toto právo přístupu může být oprávněným zákazníkům poskytnuto tím, že se jim umožní uzavřít smlouvy o dodávkách s konkurenčními plynárenskými podniky jinými než vlastníkem nebo provozovatelem soustavy nebo podnikem ve skupině. “

(17)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Nová infrastruktura

1.   Větším novým plynárenským infrastrukturám, tj. propojovacímu vedení mezi členskými státy, zařízením LNG a skladovacím zařízením mohou být na základě žádosti uděleny na určitou dobu výjimky z článků 7, 18, 19 a 20 a čl. 24c odst. 4, 5 a 7 za těchto podmínek:

2.   Odstavec 1 se týká rovněž všech významných zvýšení kapacity stávajících infrastruktur a změn infrastruktur, které umožňují rozvoj větších a dalších množství .

3.   Vnitrostátní regulační orgán uvedený v kapitole VIa může v jednotlivých případech rozhodnout o výjimkách uvedených v odstavcích 1 a 2. Nachází-li se příslušná infrastruktura na území více než jednoho členského státu, vykonává úkoly svěřené tímto článkem regulačnímu orgánu agentura. Rozhodnutí agentury podléhá předchozí konzultaci s dotčenými vnitrostátními regulačními orgány a žadatelem.

Výjimka se může vztahovat ke kapacitě nové infrastruktury nebo stávající infrastruktury s významně zvýšenou kapacitou, nebo pouze k určitým jejím jednotlivým částem.

Při rozhodování o udělení výjimky musí být v každém jednotlivém případě posouzena potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře. Při rozhodování o těchto podmínkách se zejména zohlední dodatečná kapacita, která má být vybudována, nebo změny stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před poskytnutím výjimky stanoví vnitrostátní regulační orgán pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacity, které mohou být v době, kdy je infrastruktura z uplatňování uvedených ustanovení vyjmuta, v případě nutnosti změněny, aby se přizpůsobily hospodářským a tržním požadavkům. Tato pravidla musí vyžadovat, aby všichni potenciální uživatelé infrastruktury byli vyzváni k tomu, aby projevili zájem na nasmlouvání kapacity před tím, než je kapacita v nové infrastruktuře přidělena, a to rovněž pro vlastní potřebu. Vnitrostátní regulační orgán musí vyžadovat, aby pravidla pro řízení překročení kapacity zahrnovala povinnost nabídnout nevyužitou kapacitu na trhu, a stanoví právo uživatelů zařízení, které jim umožní obchodovat s jejich smluvními kapacitami na sekundárním trhu. Při hodnocení kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) ║ zohlední vnitrostátní regulační orgán výsledky zmíněného postupu přidělování kapacity tam, kde třetí osoby závazně projevily svůj zájem .

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

4.   Vnitrostátní regulační orgán předá Komisi kopii každé žádosti o výjimku neprodleně po jejím obdržení. Příslušný orgán Komisi neprodleně oznámí rozhodnutí společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Tyto informace mohou být předloženy v úhrnné podobě, což Komisi umožní přijmout podložené rozhodnutí. Tyto informace obsahují zejména:

5.   Do dvou měsíců po obdržení oznámení může Komise přijmout rozhodnutí ukládající vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, aby rozhodnutí o udělení výjimky změnil nebo zrušil. Tato lhůta začíná prvním dnem po obdržení oznámení. Pokud si Komise vyžádá doplňující informace, může být tato dvouměsíční lhůta prodloužena o dva měsíce. Tato náhradní lhůta začíná prvním dnem po obdržení úplných doplňujících informací. Tato dvouměsíční lhůta může být rovněž prodloužena se společným souhlasem Komise a vnitrostátního regulačního orgánu. Nejsou-li požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže před uplynutím uvedené lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a vnitrostátního regulačního orgánu, nebo vnitrostátní regulační orgán v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné.

Vnitrostátní regulační orgán do čtyř týdnů naplní rozhodnutí Komise o změně nebo zrušení rozhodnutí o výjimce a uvědomí o tom Komisi.

Komise zabezpečí zachování důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Rozhodnutí Komise ▐ o výjimce pozbývá platnosti pět let po přijetí všech vnitrostátních a regionálních rozhodnutí a po vydání všech povolení, pokud ▐ ještě infrastruktura nebyla uvedena do provozu, ledaže je zpoždění důsledkem okolností mimo kontrolu osoby, jíž byla výjimka udělena.

6.     Výjimky uvedené v odstavci 1 se automaticky uplatní na výjimky udělené podle tohoto článku k … (23). Podmínky pro udělení výjimky podle tohoto článku nelze změnit zpětně, aniž by se na tom dohodly všechny dotčené strany.

(18)

Za článek 24 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA VIa

VNITROSTÁTNÍ REGULAČNÍ ORGÁNY

Článek 24a

Určení a nezávislost regulačních orgánů

1.   Každý členský stát určí jediný vnitrostátní regulační orgán.

2.   Každý členský stát zaručí nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a průhledně. Za tímto účelem členský stát zajistí, aby byl vnitrostátní regulační orgán při výkonu regulačních úkolů určených touto směrnicí a jinými souvisejícími právními předpisy právně odlišený od jakéhokoli jiného veřejného či soukromého subjektu a byl na něm funkčně nezávislý a aby jeho zaměstnanci a osoby pověřené jeho řízením jednali nezávisle na jakýchkoli tržních zájmech a aby při výkonu regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od žádných vládních ani jiných veřejných či soukromých subjektů.

3.   Za účelem ochrany nezávislosti vnitrostátního regulačního orgánu musejí členské státy zajistit zejména:

Článek 24b

Cíle politiky vnitrostátního regulačního orgánu

Při plnění svých regulačních úkolů specifikovaných v této směrnici přijme regulační orgán veškerá přiměřená opatření k dosažení těchto cílů:

Článek 24c

Povinnosti a pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu

1.   Vnitrostátní regulační orgán má následující povinnosti, které musí v případě potřeby provádět za těsné konzultace s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány a orgány Společenství, provozovateli přepravních soustav a dalšími účastníky trhu a aniž by byly dotčeny jejich vlastní konkrétní pravomoci :

2.   Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátním regulačním orgánům uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 ║. Za tímto účelem musí vnitrostátní regulační orgán disponovat alespoň následujícími pravomocemi:

3.     Je-li podle kapitoly IVa určen provozovatel přepravní soustavy, musí mít vnitrostátní regulační orgán kromě úkolů, které jsou mu svěřeny podle odstavce 1 a 2, alespoň tyto úkoly a pravomoci:

4.   Vnitrostátní regulační orgány jsou příslušné pro stanovování nebo schvalování podmínek před tím, než vstoupí v platnost, pro:

5.   Při stanovování či schvalování podmínek nebo metod výpočtu pro sazby a vyrovnávací služby musí regulační orgány zajistit, aby byla provozovatelům sítě poskytnuta přiměřená pobídka, jak z krátkodobé, tak z dlouhodobé perspektivy, pro zvyšování účinnosti a podporu integrace trhu , zajištění bezpečnosti dodávek a souvisejících výzkumných činností.

6.     Vnitrostátní regulační orgány sledují řízení přetížení v rámci vnitrostátních přepravních plynových soustav.

Provozovatelé přepravních soustav předloží své postupy pro řízení přetížení, včetně přidělování kapacity, ke schválení vnitrostátním regulačním orgánům. Vnitrostátní regulační orgány mohou před schválením požadovat změny těchto postupů.

7.   Vnitrostátní regulační orgány mají právo požádat v případě potřeby provozovatele přepravní soustavy, ▐ zařízení LNG a distribuční soustavy, aby změnili podmínky, včetně sazeb uvedených v tomto článku, tak, aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem.

8.   Každá osoba, která si stěžuje na provozovatele přepravní soustavy, skladovací zařízení, zařízení LNG nebo distribuční soustavy, může podat stížnost vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud vnitrostátní regulační orgány potřebují další informace. Tuto lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě s navrhovatelem. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno nebo odvoláno.

9.   Každá osoba, které se dotýká rozhodnutí o metodách přijaté podle tohoto článku nebo které se dotýkají navržené sazby a metody, má-li vnitrostátní regulační orgán konzultační povinnost, a která má právo si na ně stěžovat, může podat stížnost s ohledem na přezkoumání rozhodnutí ve lhůtě nejvýše dvou měsíců po zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost nemá odkladný účinek.

10.   Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro ▐ kontrolu a průhlednost tak, aby zabránily veškerému zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto mechanismy berou v úvahu ustanovení Smlouvy, a zejména její článek 82.

11.     Vnitrostátní regulační orgány zřídí nezávislou službu pro stížnosti a alternativní systém opravných prostředků, jako je nezávislý ombudsman pro energetiku nebo orgán sdružující spotřebitele. Tyto služby nebo systémy odpovídají za účinné vyřizování stížností a vyhovují kritériím pro osvědčené postupy. Vnitrostátní regulační or4ány stanoví normy a obecné pokyny pro vyřizování stížností výrobci a provozovateli sítí.

12.   Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy byla přijata vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o důvěrnosti stanovená touto směrnicí.

13.   Stížnosti uvedené v odstavcích 8 a 9 se podávají, aniž je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle právních předpisů Společenství a členských států.

14.   Rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů musí být plně odůvodněná a musí být dostupná veřejnosti, aby byla umožněna právní kontrola.

15.   Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu týká, právo podat opravný prostředek k vnitrostátnímu soudu nebo jinému nezávislému vnitrostátnímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách a jakékoli vládě.

▐

Článek 24d

Regulační režim pro přeshraniční otázky

1.   Vnitrostátní regulační orgány úzce spolupracují a vzájemně konzultují a poskytují si navzájem i agentuře jakékoli informace nezbytné pro plnění jejich úkolů podle této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgánu, který informaci poskytl.

2.    S cílem zajistit, aby tam, kde se objevují regionální trhy s plynem, integrace odrážela odpovídající regulační opatření, příslušné vnitrostátní regulační orgány zajistí v úzké spolupráci s agenturou a podle jejích pokynů, aby ve vztahu k jejich regionálním trhům byly prováděny alespoň tyto regulační úkoly:

Vnitrostátní regulační orgány mají právo uzavírat vzájemné dohody za účelem rozvoje spolupráce v oblasti regulace a činnosti uvedené v prvním pododstavci jsou případně prováděny za těsné konzultace s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány, aniž by byly dotčeny jejich vlastní konkrétní pravomoci.

3.   Agentura rozhodne o regulačním režimu pro infrastrukturu spojující alespoň dva členské státy:

▐

Článek 24e

Soulad s pokyny

1.   Komise nebo kterýkoli regulační orgán ║ si mohou vyžádat stanovisko agentury k tomu, zda je rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s pokyny uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 1775/2005.

2.   Agentura poskytne do dvou měsíců své stanovisko Komisi nebo vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který si jej vyžádal, ║a rovněž vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který dotyčné rozhodnutí vydal.

3.   Pokud vnitrostátní regulační orgán, který rozhodnutí vydal, nevyhoví stanovisku agentury do čtyř měsíců ode dne, kdy jej obdržel, uvědomí o tom agentura Komisi.

4.   Kterýkoli vnitrostátní regulační orgán může Komisi uvědomit, má-li za to, že rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu není v souladu s pokyny uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 1775/2005, a to do dvou měsíců od dne tohoto rozhodnutí.

5.   Pokud Komise ║ shledá, že dané rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho slučitelnosti s pokyny uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 1775/2005, do dvou měsíců poté, co ji uvědomila agentura v souladu s odstavcem 3 nebo regulační orgán v souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnětu do tří měsíců ode dne rozhodnutí může Komise rozhodnout o zahájení řízení. V takovém případě vyzve vnitrostátní regulační orgán a účastníky řízení před vnitrostátním regulačním orgánem, aby předložili připomínky.

6.   Pokud se Komise rozhodla zahájit řízení, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:

7.   Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o zahájení řízení nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu nevznesla námitky.

8.   Vnitrostátní regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující změnu či zrušení jeho rozhodnutí do dvou měsíců a uvědomí o tom Komisi.

9.   Komise přijme pokyny, které podrobně stanoví postup pro uplatňování tohoto článku. Toto opatření, jehož předmětem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 30 odst. 3.

Článek 24f

Vedení záznamů

1.   Členské státy musí vyžadovat, aby dodavatelské podniky uchovávaly pro potřebu příslušných orgánů za účelem plnění jejich úkolů alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech transakcí se smlouvami na dodávky zemního plynu a deriváty na zemní plyn s velkoodběrateli a provozovateli přepravní soustavy, jakož i s provozovateli skladovacího zařízení a zařízení LNG.

2.   Údaje mohou obsahovat podrobnosti o vlastnostech příslušných transakcí, jako například pravidla upravující trvání, dodání a plnění, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotčeného velkoodběratele, jakož i stanovené podrobnosti o všech nenaplněných smlouvách na dodávky zemního plynu a derivátech na zemní plyn.

3.   Vnitrostátní regulační orgán může rozhodnout, že části těchto informací poskytne účastníkům trhu, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu či jednotlivých transakcí. Tento odstavec se nevztahuje na informace o finančních nástrojích, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES.

▐

4.   Ustanovení tohoto článku nezakládají vzhledem k orgánům uvedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES.

5.   Potřebují-li orgány uvedené v odstavci 1 přístup k údajům, které uchovávají subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES, poskytnou požadované údaje orgánům uvedeným v odstavci 1 orgány příslušné podle uvedené směrnice.

(19)

Článek 25 se zrušuje.

(20)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 26a

Výjimka pro průmyslové zóny

1.     Členské státy mohou vyjmout průmyslové zóny z působnosti článku 4, článku 7, čl. 8 odst. 1 a 2, článku 11, čl. 12 odst. 5, článků 13, 17 a 18, čl. 23 odst. 1 nebo článku 24 této směrnice.

2.     Výjimkami uvedenými v odstavci 1 nesmí být dotčen přístup třetích stran. Zákazníci v průmyslových zónách musí mít možnost svobodně si zvolit svého dodavatele plynu a v případě neshody s provozovatelem sítě se mohou obrátit na vnitrostátní regulační orgány. “

(21)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

(22)

▐ Příloha A se nahrazuje tímto:

„ Aniž jsou dotčeny předpisy Společenství o ochraně spotřebitele, zejména směrnice 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady a směrnice Rady 93/13/EHS, měla by opatření uvedená v článku 3 zákazníkům zabezpečit, aby: