3.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 294/35

A.

vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise ve svých oznámeních zdůraznily, že cílem evropské energetické politiky a politiky v oblasti ochrany klimatu je boj proti změně klimatu, zlepšení zabezpečení dodávek energie a konkurenceschopnosti evropského hospodářství,

B.

vzhledem k tomu, že hrozba, kterou představuje změna klimatu, stále roste a jednání skupiny COP14 v Poznani a COP15 v Kodani budou mít zásadní význam pro dosažení mezinárodní dohody o změně klimatu, která by měla nahradit režim zavedený Kjótským protokolem,

C.

vzhledem k tomu, že Sternova zpráva o ekonomických aspektech klimatických změn uznává, že náklady vyplývající z nečinnosti při zmírňování změny klimatu zdaleka převyšují náklady na aktivní přístup,

D.

vzhledem k tomu, že závislost EU na dovozu fosilních paliv by se do roku 2030 mohla zvýšit na 65 % celkové spotřeby,

E.

vzhledem k tomu, že Komise odhadla, že dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v oblasti obnovitelných zdrojů energie bude Evropskou unii do roku 2020 stát 70 miliard EUR ročně,

F.

vzhledem k tomu, že zlepšení energetické účinnosti je jedním z opatření s nejlepším poměrem nákladů a přínosů, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů,

G.

vzhledem k tomu, že výzkum a technologický rozvoj jsou klíčové pro splnění cílů evropské energetické politiky,

H.

vzhledem k tomu, že lepší součinnost v budoucím evropském výzkumu energetických technologií může jen povzbudit udržitelný hospodářský růst, přispět ke komparativním výhodám evropského hospodářství, zlepšit zaměstnanost, a tím pomoci k dosažení cílů Lisabonské strategie a v boji proti změnám klimatu,

I.

vzhledem k tomu, že sedmý rámcový program vyčleňuje na energetický výzkum ve stanoveném sedmiletém období pouze 2,3 miliard EUR,

J.

vzhledem k tomu, že investice soukromého sektoru do výzkumu energetických technologií jsou v Evropské unii velmi omezené ve srovnání s úsilím našich konkurentů ze třetích zemí, a dokonce i ve srovnání s jinými evropskými průmyslovými odvětvími,

K.

vzhledem k tomu, že se od 80. let 20. století v Evropské unii značně snížil objem finančních prostředků z veřejných a soukromých zdrojů určených na výzkum a že si Evropa v mezinárodním srovnání ukazatele inovací „výše výdajů na výzkum technologií“ vede špatně,

L.

vzhledem k tomu, že veřejný zásah do podpory nových, čistších energetických technologií je nezbytný a odůvodněný, neboť tyto technologie jsou zpočátku nákladnější než ty, které nahrazují, a v počáteční fázi zavádění na trh nemusí být proto doprovázeny v krátkodobém výhledu obchodními zisky nebo lepšími cenami pro spotřebitele,

1.

vítá Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET); má za to, že evropská politika pro energetické technologie a její dostatečná finanční podpora jsou zásadní pro dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetiky a změny klimatu do roku 2020;

2.

zdůrazňuje, že Evropská unie musí do roku 2020 dosáhnout cílů v oblasti snižování skleníkových plynů, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie při zachování konkurenceschopného a trvale udržitelného hospodářství; domnívá se, že je třeba rozvíjet a využívat inovační, nízkonákladové, nízkouhlíkové energetické technologie, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, aby se snížily náklady na omezování emisí, vytvořily nové trhy pro průmysl EU a aby došlo k celosvětovému zapojení do boje proti změně klimatu;

3.

domnívá se, že pro splnění těchto cílů je zásadní snížit náklady na čistou energii a posílit inovaci v odvětví energetiky; domnívá se, že to nezbytně vyžaduje zlepšení procesu přenosu technologií z výzkumných středisek do podniků, snížení času potřebného pro zavedení na trh, ukončení stávající technologické a regulativní setrvačnosti a zlepšení vzájemného propojení sítí;

4.

domnívá se, že v zájmu zabezpečení energetických dodávek je třeba také zavést nové technologie, zejména technologie obnovitelných zdrojů energie a technologie pro energetickou účinnost, usnadňující diverzifikaci zdrojů energie, snižující poptávku po energii a zajišťující čistší a bezpečnější metody využívání původních zdrojů; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení zdrojů energie v Evropské unii;

5.

domnívá se, že plán SET by měl podporovat širokou škálu činností, které podněcují veřejnou diskusi o výhodách jednotlivých nových energetických technologií, a to prostřednictvím kampaní zaměřených na osvětu a informování spotřebitelů;

6.

domnívá se, že levnější a účinnější nízkouhlíkové technologie mohou přispět k dosažení nové mezinárodní dohody o změně klimatu, která má nahradit režim zavedený Kjótským protokolem;

7.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci strategických energetických technologií na různých úrovních a mezi různými partnery; zdůrazňuje také, že je třeba zamezit nadměrné byrokratické zátěži, zajistit jednoduchost, jasnost a širokou účast všech potenciálních partnerů při zlepšování koordinace, například prostřednictvím řídící skupiny Evropských společenství pro strategické energetické technologie a navrženého evropského spojenectví pro energetický výzkum, které by měly být otevřeny všem evropským výzkumným střediskům bez ohledu na jejich velikost či zdroje;

8.

podporuje ustanovení řídící skupiny na vysoké úrovni a vytvoření transparentního a snadno dostupného informačního systému o energetických technologiích, zejména pro malé a střední podniky, a žádá Komisi, aby Parlament průběžně informovala o ustavení této skupiny a její práci a o informační strategii;

9.

konstatuje, že nástroje vyvinuté dle rámcových programů (programy ERA-NET, sítě excelence, evropské technologické platformy) lze použít na podporu evropského informačního systému pro energetické technologie;

10.

zdůrazňuje, že koordinovaná spolupráce s členskými státy je zásadní pro dosažení stanovených cílů, maximalizaci přínosů a snížení nákladů; je přesvědčen, že nástroje Společenství uplatňované na úrovni členských států, jako jsou strukturální fondy, mohou posílit výzkum, vývoj a inovační potenciál v těchto oblastech;

11.

zdůrazňuje, že zásadní význam má zlepšení koordinace se třetími zeměmi a posílení mezinárodní spolupráce v zájmu uplatňování vzájemně provázané a diferencované strategie ve vztahu k zemím s rozvinutým a rozvojovým hospodářstvím i k rychle se rozvíjejícím ekonomikám;

12.

zdůrazňuje, že musí být rozšířena kapacita výzkumné základny Evropské unie a že další vzdělávání a odborná příprava jsou zásadní pro zajištění lidských zdrojů v kvantitě i kvalitě nutné pro plné využití technologických příležitostí, které se otevírají; domnívá se, že by v tomto ohledu mohl být integrovaný přístup napříč zvláštními projekty sedmého rámcového programu přínosem;

13.

upozorňuje na možné riziko zdvojování a znásobování nových iniciativ; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak se budou nové evropské průmyslové iniciativy slučovat se stávajícími programy, včetně sedmého rámcového programu, a zejména evropských technologických platforem a společných technologických iniciativ, o kterých bylo rozhodnuto na základě sedmého rámcového programu, s rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace, a zejména s Evropským inovačním a technologickým institutem a jeho znalostními a inovačními komunitami zabývajícími se změnou klimatu a energetikou; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jakým způsobem evropské průmyslové iniciativy podpoří synergie mezi vnitrostátní úrovní a úrovní Společenství;

14.

připomíná, že plán SET musí vybudovat kapacitu pro energetický výzkum a inovace v evropském měřítku; souhlasí s Komisí, že celoevropské výzkumné infrastruktury jsou součástí tohoto řešení; žádá proto Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), aby zjistilo potřebu evropských výzkumných infrastruktur v oblasti inovačních energetických technologií, jako jsou technologie pro obnovitelné zdroje energie;

15.

domnívá se, že transevropské energetické sítě a zjednodušené schvalovací postupy v této oblasti hrají zásadní úlohu ve strategické energetické politice Evropské unie;

16.

zdůrazňuje, že je potřeba rozšířit nezbytnou koordinaci na různé vědecké a technologické oblasti, které vzhledem ke své víceoborové povaze hrají roli při výzkumu a vývoji energetických technologií; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu posílit výzkum v oblasti základních věd, jako jsou biologie, informační technologie, vývoj materiálů a makrotechnologie;

17.

žádá Komisi, aby zvážila možnosti využití energetických technologií v nově přistoupivších členských státech a zavedla mechanismy podpory založené na politikách EU;

18.

zdůrazňuje potřebu zlepšit přenos technologií z výzkumných středisek k podnikům; naléhavě žádá, aby nový Evropský inovační a technologický institut byl do této činnosti zapojen;

19.

naléhavě žádá soukromý sektor, aby více investoval do výzkumu a přebíral větší rizika, což je předpokladem pro to, aby se Evropská unie stala předním hráčem v tomto odvětví;

20.

je přesvědčen, že je třeba zvýšit podporu nízkouhlíkových technologií ve fázi demonstrace nových decentralizovaných technologií pro obnovitelné zdroje a jejich uvádění na trh; vítá proto navržené evropské průmyslové iniciativy; zdůrazňuje však, že je také třeba zvýšit podporu výzkumu a vývoje v technologiích, které budou nezbytné z dlouhodobého hlediska, se zvláštním důrazem na strategicky významné technologie, jako jsou například technologie pro výrobu solární energie, které mohou vést k tomu, že se Evropská unie stane v dlouhodobém výhledu energeticky nezávislou;

21.

domnívá se, že evropské průmyslové iniciativy by se měly zaměřit na oblasti, které mohou nejvíce přispět k udržitelnému dosažení cílů Evropské unie týkajících se změny klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a ke snižování nákladů a replikaci v dlouhodobém výhledu;

22.

žádá, aby ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o prioritách mezi jednotlivými iniciativami, byl zohledněn životní cyklus každé technologie a její dopady na životní prostředí v každé etapě výrobního procesu; žádá, aby byla zvážena možnost přesunutí těchto technologií do rozvojových zemí s cílem snížit zaostávání těchto států v oblasti technologického vybavení;

23.

žádá intenzivnější přenos technologií z rozvinutých zemí a navázání vědecké spolupráce s těmito zeměmi v oblasti vývoje nových energetických technologií;

24.

podporuje návrh Komise, aby byly evropské průmyslové iniciativy rozvíjeny různým způsobem, aby odpovídaly potřebám jednotlivých technologií; domnívá se, že tato pružnost může umožnit rozvoj strategických spojenectví mezi členskými státy, místními a regionálními orgány, výzkumnými středisky a soukromým sektorem za účelem vývoje konkrétních technologií; vyzývá tyto subjekty, aby spolupracovaly na urychleném vytvoření podrobných návrhů evropských průmyslových iniciativ;

25.

jednoznačně podporuje navržené evropské průmyslové iniciativy pro větrnou energii, solární energii, bioenergii, pro zachycování, přepravu a uchovávání CO2, distribuční soustavy pro elektřinu a jaderné štěpení;

26.

požaduje zejména zintenzivnění výzkumu v oblasti biopaliv ve snaze dosáhnout jednoznačně pozitivní bilance jejich výroby, pokud jde o životní prostředí;

27.

poukazuje na význam rozvoje velkokapacitní přeměny biomasy na plyn pro výrobu vodíku a kapalných syntetických paliv pro technologie v dopravě;

28.

zdůrazňuje, že by evropské průmyslové iniciativy v oblasti jaderného štěpení měly umožnit kontinuitu a zahrnovat výzkum a vývoj technologií 3. a 4. generace;

29.

vyjadřuje politování nad tím, že plán SET upřednostňuje opatření zaměřená na nabídku a opomíjí opatření, která by mohla vést ke snížení poptávky po energii, jako je úspora energie nebo energetická účinnost;

30.

trvá na tom, že energetická účinnost by měla být v plánu SET více zdůrazněna, neboť tato oblast nabízí největší možnosti pro hospodárné snižování emisí ve střednědobém výhledu; zejména ve stavebnictví, které je odpovědné za 40 % celkové spotřeby energie EU; vyzývá proto Komisi, aby zařadila technologie zaměřené na energetickou účinnost, včetně kogenerace a polygenerace, mezi oblasti, na které se vztahují evropské průmyslové iniciativy; podporuje zařazení energetické účinnosti mezi priority, na které se vztahují evropské průmyslové iniciativy;

31.

žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti rozšíření navrhovaných evropských průmyslových iniciativ do jiných odvětví, v nichž lze dosáhnout výrazného snížení emisí, jako je kombinovaná výroba, vodík, odvětví stavebnictví a bytové výstavby, otopné a chladicí soustavy, kvalitnější infrastruktury pro uchovávání energie a její distribuci a propojení rozvodných soustav;

32.

domnívá se, že pokud bude zajištěna účinnost a bezpečnost technologie zachycování a uchovávání uhlíku, mohla by tato technologie hrát roli při snižování emisí skleníkových plynů; vyzývá Komisi, aby v rámci evropských průmyslových iniciativ napomohla uskutečnění až 12 navrhovaných demonstračních projektů v plném rozsahu v oblasti zachycování a uchovávání uhlíku; bere na vědomí, že podpora technologií čistého uhlí, jako je přeměna uhlí na plyn, usnadní a zlevní využití možnosti zachycování a uchovávání uhlíku, které by se mohlo v budoucnu stát závazným;

33.

očekává sdělení o financování nových nízkouhlíkových technologií a technologií zachycování a uchovávání uhlíku avizované Komisí; vyjadřuje politování nad tím, ze toto sdělení nebylo zveřejněno spolu s plánem SET;

34.

zdůrazňuje, že plán SET by neměl být financován přerozdělením zdrojů, které jsou k dispozici pro energetiku podle sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace;

35.

domnívá se, že s ohledem na prvořadou důležitost změny klimatu a otázek energetiky, je třeba vyčlenit další zdroje EU na technologie pro energetickou účinnost a technologie obnovitelných zdrojů, a tyto zdroje využít k dosažení cílů EU do roku 2020;

36.

doporučuje Komisi, aby urychleně zajistila odpovídající financování a podporu výzkumu, vývoje, demonstrací a uvádění na trh nových nízkouhlíkových a bezuhlíkových technologií, aby od roku 2009 byly na podporu těchto technologií vydávány nejméně 2 miliardy EUR ročně z rozpočtu Evropské unie, a to nezávisle na sedmém rámcovém programu a rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace; vyzývá rovněž Komisi, aby předložila návrhy na vyčlenění dalších zdrojů ve střednědobém přezkumu finančního rámce 2007–2013;

37.

domnívá se, že je důležité lépe využívat a celkově zvýšit jak finanční, tak lidské zdroje s cílem urychlit rozvoj a zavádění čistých technologií budoucnosti;

38.

zdůrazňuje potřebu zvýšit výzkumnou kapacitu EU; žádá proto, aby bylo poskytnuto více finančních prostředků na lidské zdroje a na odbornou přípravu v odvětví energetických technologií; dále žádá větší koordinaci mezi finančními nástroji Společenství a vnitrostátními finančními nástroji na podporu odborné přípravy a výzkumu, zejména sedmého rámcového programu;

39.

s ohledem na potřebu větší doplňkovosti mezi fondy EU podporuje návrhy ve sdělení Komise nazvaném „Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací“; (KOM(2007)0474) vítá pro tyto účely praktického průvodce Komise o koordinaci finančních prostředků EU z regionálních a vnitrostátních zdrojů a ze zdrojů EU a Evropské investiční banky v oblasti výzkumu a vývoje a inovací; souhlasí s Komisí, že existuje potřeba lépe informovat zúčastněné strany ohledně čl. 54 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (8) o využívání finančních prostředků ze dvou různých zdrojů Společenství pro tytéž soubory způsobilých nákladů;

40.

40 vyzývá Komisi, aby v souvislosti s předložením plánu financování vysvětlila, v čem spočívá přínos společného evropského úsilí v jednotlivých technologických oblastech, a aby vyložila poznatky týkající se udržitelnosti rozvoje jednotlivých technologií;

41.

konstatuje, že je třeba, aby se zdroje využívaly v partnerství s průmyslem, a tak se podpořily investice soukromého sektoru do nových nízkouhlíkových technologií; zdůrazňuje potřebu jasné dlouhodobé vize a finančního rámce podporovaných finančními institucemi, například Evropskou investiční bankou, aby partneři ze soukromého sektoru měli dostatek jistoty pro investice; zdůrazňuje, že je nutné zapojit malé a střední podniky, zejména v případě technologií u rozptýlených systémů dodávek energie;

42.

poznamenává, že podle navržené změny systému pro obchodování s emisemi by mohly příjmy z dražeb představovat významný zdroj financování pro zvyšování bezpečnosti dodávek energie Evropské unie a současně plnit její cíle v oblasti klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů;

43.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.