C_2010267CS.01001201.xml

Stanovisko Výboru regionů – Strategie rozšíření a hlavní výzvy 2009–2010: Potenciální kandidátské země

1. vítá sdělení Evropské komise Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2009–2010 a sdělení týkající se žádosti Islandu o členství;

2. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v potenciálních kandidátských zemích a který vedl k tomu, že Albánie a Srbsko podaly v roce 2009 žádost o členství, nepřetržité uplatňování prozatímní dohody o obchodu a otázkách s ním spojených a dohod o stabilizaci a přidružení s EU ve všech potenciálních kandidátských zemích, jakož i pokračování reforem v Kosovu;

3. konstatuje, že EU vynaložila značné úsilí na přiblížení potenciálních kandidátských zemí k EU. V poslední době se úsilí soustředilo mj. na zmírnění dopadů finanční krize a na navrhovaná zjednodušení v otázkách vízové povinnosti. V obou případech se jedná o iniciativu, která obyvatelstvu objasňuje význam EU;

4. vítá zrušení vízové povinnosti pro občany Černé Hory a Srbska, které umožnilo bezvízové cestování do většiny členských států EU, a doufá, že Albánie a Bosna a Hercegovina budou brzy splňovat kritéria nutná ke zrušení víz;

5. bere na vědomí závěry Rady ke strategii Evropské unie pro region Baltského moře přijaté 26. října 2009 a prohlášení rady Jadersko-jónské iniciativy o podpoře strategie Evropské unie pro oblast Jaderského a Jónského moře, které přijali 5. května 2010 (1) v Anconě ministři zahraničních věcí osmi zemí Jadersko-jónské iniciativy (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Itálie, Řecka, Slovinska a Srbska), a s uspokojením konstatuje, že evropská strategie pro makroregiony představuje významný nástroj urychlení integračního procesu, v němž se rovněž uplatňují regionální a místní orgány;

6. zdůrazňuje, že podpora budoucího členství v EU u široké veřejnosti je důležitým faktorem úspěchu integračního procesu. Místní a regionální úroveň k tomu může přispět, stejně jako k takzvané absorpční schopnosti acquis EU a finanční pomoci. Proto je mimořádně důležité:

7. konstatuje, že místní a regionální úroveň má vynikající předpoklady k podpoře dialogu s občany a jejich informování o integračním procesu i o výzvách vyvstávajících v souvislosti se sblížením právních předpisů s acquis EU;

8. zdůrazňuje, že je důležité, aby EU vybízela k účasti a dobrému přístupu k informacím na všech úrovních společnosti. Přístup k informacím má klíčový význam i v nových demokraciích. Tyto země jsou totiž často vystaveny populistickým proudům, které vždy nejsou vyváženy pluralitní diskusí;

9. zdůrazňuje, že informace poskytované EU i analýzy situace v potenciálních kandidátských zemích musí být konkrétní a jasné. Jinak hrozí riziko chybného výkladu. To může způsobit, že se vlády, které nesou odpovědnost za integrační proces, budou potýkat s obtížemi při řešení všech aspektů tohoto procesu. Otevřená debata a dobře informovaní občané naopak mohou přispět k vytvoření lepších předpokladů pro to, že budou oslabena konfliktní systémová řešení, která postupem času prohloubila etnické rozdíly;

10. domnívá se, že program NPP by měl být využíván lépe, aby obce, regiony a občanská společnost měly předpoklady přispět svými schopnostmi k rozšíření integračního procesu. NPP navíc může přispět k budování institucionálních kapacit na všech úrovních společnosti;

11. sdílí názor Komise, že vnitřní souhra v regionech má pro integrační proces klíčový význam. Na regionální úrovni byl místními orgány vytvořen NALAS (2), který je vzorem pro výměnu mezi jednotlivými zeměmi;

12. konstatuje, že zpráva Komise by podstatně získala na významu, pokud by více zohledňovala místní a regionální úroveň. Zde se totiž bude uplatňovat největší část právních předpisů vyplývajících z integrace;

13. lituje, že Komise v kandidátských zemích pravidelně neprovádí posouzení kapacit, které by bylo zaměřeno i na nižší úrovně společnosti, než je ústřední úroveň;

14. domnívá se, že občanská společnost má velký význam pro budování stabilních demokracií. Proto by v integračním procesu měl být zastoupen i občanský sektor;

15. doporučuje více se zasazovat o podporu zranitelných společenských skupin prostřednictvím přijímání právních předpisů. V mnoha kandidátských zemích jsou opomíjeny otázky veřejného zdraví a sociální politiky i problematika zranitelnosti a rovného postavení žen;

16. konstatuje, že pro integrační proces je mimořádně důležitá schopnost potenciálních kandidátských zemí naplňovat zájmy menšin. Praktická společná řešení lze často nalézt právě na místní a regionální úrovni;

17. sdílí názor Komise, že je třeba posílit institucionální kapacity potenciálních kandidátských zemí. Až Regionální institut pro veřejnou správu plně rozvine svoji činnost, bude velmi důležité, aby se místní a regionální zástupci mohli účastnit vzdělávacích programů;

18. vítá, že se opozice opět účastní parlamentních prací, i když s určitými omezeními. V Albánii i nadále chybí koordinace mezi různými úrovněmi společnosti, která je důležitá pro integrační proces;

19. poznamenává, že v harmonizaci právních předpisů byl v mnoha oblastech, které jsou součástí acquis EU, dosažen úspěch, zejména od doby, kdy země podala oficiální žádost o členství v EU. Když se zahajují oficiální jednání, řídí se postupem stanoveným v Lisabonské smlouvě, který vyžaduje, aby byla provedena analýza obcí a regionů a aby byly obce a regiony zapojeny;

20. zdůrazňuje, že je důležité zapojit obce do procesu, před nímž nyní Albánie stojí, tj. do nadcházejícího procesu vyjednávání;

21. zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby se nástroje Komise na budování kapacit v Albánii v současné reformě veřejné správy využívaly na všech úrovních (twinning, TAIES, SIGMA). To má mimořádný význam jak pro zřizování efektivních a transparentních institucí, tak pro podporu opatření na boj proti závažnému problému korupce;

22. zdůrazňuje, že je důležité, aby Albánie urychlila kroky k rozvoji fungujícího trhu s nemovitostmi. Tento proces rovněž obcím umožní dlouhodobě zlepšit svůj základ daně;

23. připomíná, že proces decentralizace je v Albánii stále v počáteční fázi. Přijaté právní předpisy, které mají být prováděny na místní úrovni, se ne vždy uplatňují. Uplatňování právních předpisů je důležité i kvůli ochraně zájmů menšin;

24. dále konstatuje, že se Komise v části své zprávy pojednávající o hospodářských a sociálních právech omezila na hodnocení právních předpisů, zatímco by se měla zaměřit například i na uplatňování a analýzu toho, jak se nedostatky v provádění nových právních předpisů dotýkají zranitelných skupin;

25. sdílí názor Komise, že bylo dosaženo pokroku v oblasti daní, nicméně zároveň konstatuje, že nerovnováha mezi rozdělením odpovědností a zdrojů v procesu decentralizace představuje riziko;

26. konstatuje, že ústava Bosny, která vychází z Daytonské mírové dohody, přispěla k vybudování komplexní správní struktury. Koncepce Daytonské mírové dohody byla jedním z důvodů, proč Bosně a Hercegovině chybí rozhodovací moc, která je nezbytná k přizpůsobení se evropským právním předpisům. Rozdělená Bosna potřebuje vedení, které by bylo s to překlenout rozdíly a začít hledat společná řešení. Vedení, pro něž je při rozhodování řídícím faktorem etnicita, není v zájmu bosenských občanů;

27. lituje, že selhala jednání o ústavních reformách z Camp Butmiru, a vyzývá vedení všech etnických skupin v Bosně a Hercegovině, aby dospěla k přijatelnému řešení, a země tak získala úplnou svrchovanost a byla schopná pokračovat v reformách a procesu integrace do EU;

28. konstatuje také, že až budou důsledky tohoto bosenského vedení způsobujícího rozštěpenost veřejnosti jasné, dostane se rozhodovací systém pod tlak, který povede k reformám. Aby tento popud vznikl, musí dát EU jasně najevo, jaké existují reálné politické alternativy, tzn. trvalé zaměřování se na otázky zostřující rozdíly nebo politika, která tuto zemi připraví na čtyři svobody vnitřního trhu;

29. dochází k závěru, že otázka vízové politiky naznačuje, že se diskuse musí ubírat novým směrem a musí mít nový obsah. Vízová problematika ukazuje, že pokud to veřejnost bude požadovat, budou odhodláni i národní političtí představitelé. Odpovědnost nese v tomto ohledu EU i Výbor regionů. Jde o to, aby měli občané Bosny prostřednictvím svých místních politických představitelů možnost porozumět tomu, co integrace vyžaduje a jaký může mít přínos. V této souvislosti je třeba se více zaměřit na účast a soudržnost i na otázky hodnot a myšlenek, které jsou v souladu s úctou k člověku a jeho právům;

30. souhlasí s Komisí, že současná struktura společnosti je neefektivní, což má nepříznivý vliv na podnikatelské prostředí;

31. domnívá se, že je možné podpořit reformní úsilí v Bosně, které je zaměřeno nejen na vybudování pevnějšího státu, ale i na proces decentralizace se silnějšími obcemi. Občané, kteří chtějí mít možnost cestovat a chápou, proč se neinvestuje nebo proč jsou strukturální fondy stále v nedohlednu, mohou být skupinou, která bude směrovat diskusi do jiných oblastí než do vízové politiky. Výbor regionů by se měl účastnit informačních opatření a setkání s místními zvolenými představiteli v Bosně, kteří mohou přispět ke změnám;

32. konstatuje, že komplexní struktura společnosti přispěla k tomu, že obce a jejich svazy mají pouze omezený přístup k informacím o EU a k podpoře z NPP;

33. dochází k závěru, že národní úroveň musí být posílena v různých oblastech působnosti, v neposlední řadě tím, že bude odpovědná za společné místní předpisy;

34. vybízí k tomu, aby byl NPP přístupný i opatřením na místní úrovni;

35. vítá souhlas srbského parlamentu s novým statutem Autonomní oblasti Vojvodina, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010 a posiluje regionální pravomoci Vojvodiny, a konstatuje, že Srbsko činí v integračním procesu významné pokroky. V souvislosti s procesem decentralizace jsou nicméně ještě poněkud dílčí a dochází k nevhodnému prolínání v oblasti působnosti různých ministerstev. Reformy jsou prováděny s cílem rozvíjet regionální úroveň s pravomocemi v otázkách rozvoje a růstu, stále však přetrvává nejasnost ohledně praktického provádění. Posilování kapacit, jež za mezinárodní pomoci provádí srbský svaz obcí (3), je podle názoru Výboru regionu důležitým faktorem pro modernizaci obcí;

36. domnívá se, že integrační procesu musí být provázen vnitřními reformami na všech úrovních společnosti;

37. vítá, že Národní rada pro decentralizaci Republiky Srbsko, která byla zřízena v březnu 2009, byla spolu se skupinou odborníků pověřena vypracováním rozsáhlé strategie decentralizace v souladu s evropskými standardy. To by mohlo zintenzivnit započaté reformy;

38. vítá pokroky učiněné v institucionálním upevnění obcí. Pevné, a tedy předvídatelné finance jsou prioritou, která vedle opatření na budování kapacit vyžaduje podniknutí kroků k tomu, aby obce v plném rozsahu splnily kodaňská kritéria týkající se stabilních veřejných institucí. V krátkodobém výhledu je důležitou otázkou vracení nemovitostí obcím a vytvoření možnosti pro obce nabývat majetek;

39. konstatuje, že určité obce se potýkají s problémy při zajištění základní úrovně služeb, přestože má Srbsko k dispozici systém pro vyrovnávání daňových pohledávek a závazků. K nezbytným reformám patří úsilí o zvýšení míry samofinancování v obcích. To lze uskutečnit v kombinaci se zásadou financování, podle níž se náklady na nové oblasti působnosti budou vyrovnávat prostřednictvím státního financování;

40. vítá iniciativu, kterou zahájilo Srbsko s cílem usnadnit obcím přijímání environmentálních opatření tím, že poskytne fond pro životní prostředí financovaný z ekologických daní. To je dobrý příklad opatření, která mohou obcím usnadnit přizpůsobit se EU. Část z těchto příjmů z daní připadne obcím jako účelové příjmy, které lze využít mj. na rozvoj schopností nezbytných k posuzování vlivů na životní prostředí;

41. konstatuje, že NPP je většinou považován za nástroj k reformě ústřední správy v Srbsku a k podpoře větších infrastrukturních opatření. V tomto ohledu je politováníhodné, že pouze velmi omezená část je určena na naléhavě nutná opatření, například na budování kapacit na místní úrovni;

42. vítá usnesení srbského parlamentu ze dne 31. března 2010 o událostech ve Srebrenici v červenci 1995 odsuzující hromadné vraždy, jež tam byly spáchány. Přijetí usnesení je důležitým krokem k vyrovnání se s minulostí. Srbská vláda tím vyslala pozitivní signál ke smíření, k vlastnímu vývoji v Srbsku a také k dalšímu přiblížení se Evropské unii;

43. vítá proces stabilizace v Kosovu. Opatření, která přijaly mezinárodní organizace, a mezi nimi velký počet členských států EU, připravila půdu pro zachování právního státu a větší jistotu pro občany. Vývoj směřující k větší stabilitě zároveň nese známky, které připomínají situaci v Bosně a Hercegovině, a skrývá riziko etnického rozdělení, které může zhoršit budoucí integraci. To může znesnadnit integrační proces v této zemi, jejíž občané mají pouze nízkou úroveň vzdělání a v níž jsou veřejné instituce dosud jen málo rozvinuté;

44. zdůrazňuje, že v Kosovu musí být dodržovány zásady právního státu, a uznává zásadní význam mezinárodní přítomnosti v Kosovu pro úsilí o mírové soužití jednotlivých etnických skupin v zemi;

45. vítá iniciativy zaměřené na komunální reformy a současné decentralizační snahy v Kosovu;

46. konstatuje, že stávající vývoj v Kosovu vede k dalšímu vzniku řady etnicky formovaných obcí. To zároveň vyžaduje intenzivnější dialog na místní úrovni. Vzhledem k tomuto vývoji mají i spolupracující orgány místní úrovně důležitou úlohu při podpoře spolupráce na této úrovni. Při tomto úsilí by mohly být určitým překlenujícím mostem společné projekty NPP. Pro budoucí vývoj v Kosovu, a vzhledem jednak k omezeným veřejným zdrojům v této zemi i k důležité úloze institucí v podpoře sociální solidarity a všeobecných základních veřejných služeb, je mimořádně důležité, aby se zamezilo zakládaní etnicky zdůvodněných dvojích institucí, jako např. škol a nemocnic. Taková opatření by totiž byla symbolem politického selhání a špatného hospodaření s veřejnými zdroji a jen by ještě více prohloubila etnické rozdíly;

47. doporučuje zaměřit se na vzdělávací kapacity Kosova, aby jeho demografické složení bylo pro zemi přínosem. Hrozí velké nebezpečí, že velká část dnešního značného počtu mladých lidí po ukončení školní docházky Kosovo opustí;

48. zdůrazňuje význam budování kapacit v institucích pro účinné využívání omezených veřejných zdrojů Kosova. Zároveň by tak bylo možné uvolnit zdroje na zlepšení situace například ve zdravotnictví;

49. podporuje názor Komise, že je třeba přijmout rozsáhlá opatření v oblasti vzdělávání s cílem zlepšit provádění nově přijatých právních předpisů o zadávání veřejných zakázek;

50. doporučuje zachovat program NPP jako zdroj plošného budování kapacit v Kosovu. Tak bude v této zemi možné zajistit široké pochopení požadavků na integraci a výhod, které plynou z členství v EU;

51. vítá, že Černá Hora přistupuje k integračnímu procesu s rozhodností. Ta se projevuje v institucionalizovaném dialogu mezi vládou a zástupci místní úrovně, který probíhá několikrát do roka;

52. sdílí názor Komise, že všechny úrovně veřejné správy v Černé Hoře mají naléhavou potřebu kvalifikovaných zaměstnanců. Proto vláda spojila své zdroje k cílené koordinaci, kde je místní úroveň dostatečným způsobem zastoupena. To se projevilo nejen v tempu reforem, ale i na schopnosti této země koordinovat externí financování. Všechno toto úsilí umožnilo zaměřit se v rámci programu NPP na místní úroveň;

53. konstatuje, že přes zdlouhavost reformního procesu předcházela současným reformám obcí široká diskuse o úloze starostů i o dobrovolném slučování obcí, aby byly obce lépe připraveny na strukturální pomoc;

54. vítá, že byly přijaty přísnější právní předpisy v zájmu boje proti korupci při volbách do místních zastupitelstev a korupci obecně díky častějším externím kontrolám;

55. konstatuje, že vliv obcí na výši daní je omezený, což má dopad na místní samosprávu;

56. dále konstatuje, že období tří let mezi plánováním programu a jeho zahájením, které je nezbytné k uskutečnění prvních projektů v zemi financovaných z NPP, je nepřijatelně dlouhé. I kdyby byl proces přípravy v příštím roce podpory NPP kratší, musí být v zájmu zkrácení časových lhůt zjednodušena pravidla;

57. připojuje se k doporučení Evropské komise zahájit přístupová jednání EU s Islandem a zahrnout tuto zemi mezi příjemce předvstupní finanční podpory v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP).

V Bruselu dne 9. června 2010

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO