15.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 169/49

—

s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii, zejména na druhou a čtvrtou až sedmou odrážku,

—

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku, články 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií (KOM(2010)0573),

—

s ohledem na veškeré související úmluvy a doporučení Rady Evropy a Organizace spojených národů, včetně specializovaných organizací pro monitorování, v oblasti základních práv,

—

s ohledem na rozhodnutí a judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva,

—

s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií (1),

—

s ohledem na Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je,

—

s ohledem na činnosti a výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

—

s ohledem na zprávy nevládních organizací o lidských právech,

—

s ohledem na veřejné slyšení zorganizované Evropským parlamentem ve dnech 21. a 22. června 2010 o důsledcích Listiny základních práv pro vývoj evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2009 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v letech 2004–2008 (2),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7- 0344/2010),

A.

vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že je Unie společenstvím, jež je založené na nedělitelných a univerzálních hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, solidaritě, právním státu a dodržování lidských práv všech osob na území Evropské unie, včetně osob patřících k menšinám; vzhledem k tomu, že účinná ochrana a podpora práv musí být obecným cílem veškerých evropských politik, včetně jejich vnějších dimenzí, a základní podmínkou k upevnění Evropské unie, a přispívat k podpoře míru, hodnot a zásad týkajících se lidských práv, základních svobod a blahobytu lidí,

B.

vzhledem k tomu, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost vznikla v oblasti lidských práv EU nová situace, neboť Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) se stala právně závaznou a přetváří tedy základní hodnoty v konkrétní práva; vzhledem k tomu, že se od svého přijetí Listina stala zdrojem inspirace pro judikaturu evropských soudů; vzhledem k tomu, že Komise musí vydat výroční zprávu o uplatňování Listiny a že prosazování a uplatňování základních práv zakotvených v Listině musí být zahrnuto ve výročních zprávách agentury Evropské unie pro základní práva,

C.

vzhledem k tomu, že v orgánech EU i v členských státech je nutno vytvořit, podporovat a posilovat skutečnou kulturu základních práv, zejména pokud se vztahují na právní předpisy Unie a jejich provádění, a to jak interně, tak i ve vztahu ke třetím zemím,

D.

vzhledem k tomu, že se Evropský parlament může podle svého jednacího řádu každoročně zabývat situací v oblasti základních práv, přezkoumat ji, zhodnotit a vydat doporučení,

1.

zdůrazňuje, že účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod vytváří společný základ demokracie a právního státu v EU a je nezbytnou podmínkou pro upevnění evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a že si žádá kroky na různých úrovních (mezinárodní, evropské, vnitrostátní, regionální a místní); kromě toho zdůrazňuje úlohu, kterou v konkrétním prosazování a podpoře těchto práv mohou hrát regionální a místní orgány; vyzývá proto orgány Evropské unie a vlády a parlamenty členských států, aby na základě nového institucionálního a právního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou navrhly komplexní vnitřní politiku v oblasti lidských práv, která zajistí účinné mechanismy odpovědnosti s cílem řešit porušování lidských práv, jak na národní úrovni, tak na úrovni EU;

2.

upozorňuje na svá usnesení, ústní otázky s rozpravou a na svá zjištění z misí z roku 2009 o konkrétních případech v oblasti základních práv, jako je soukromí, lidská důstojnost a ochrana údajů, zákaz mučení, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda tisku a sdělovacích prostředků, zásada nediskriminace, dále o používání jazyků menšin, romské otázce a volném pohybu, romských ženách, diskriminaci svazků nebo registrovaných partnerství osob stejného pohlaví, nezletilých, pobytových střediscích pro přistěhovalce a o nezákonném zadržování vězňů v rámci programu CIA týkajícího se vydávání osob k trestnímu stíhání; zdůrazňuje, že všechna tato usnesení odrážejí hodnoty zakotvené v Listině, prokazují jednoznačný závazek Parlamentu každodenně ochraňovat základní práva a vysílají evropským občanům, jednotlivým členským státům, orgánům a institucím EU, jakož i mezinárodním partnerům politický signál;

3.

vyslovuje politování nad tím, že se Rada a Komise neřídily žádným z doporučení obsažených ve zprávě Evropského parlamentu za rok 2007 o údajném využívání Evropských zemí ze strany CIA pro transport a nezákonné zadržování vězňů (3) a nesdílely s Evropským parlamentem informace o rozhovorech na toto téma mezi EU a USA;

4.

považuje za nezbytné vyjádřit se k vývoji v oblasti ochrany základních práv po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, přičemž má toto usnesení vyjasnit, jakou roli každý orgán, instituce a každý mechanismus hrají v nové evropské struktuře základních práv;

5.

připomíná, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se zásadně změnila právní podoba EU, která by se stále více měla stávat politickým společenstvím sdílených hodnot a zásad; vítá proto nový víceúrovňový systém EU na ochranu lidských práv, který vychází z mnoha zdrojů a je posílen různými mechanismy, včetně právně závazné Listiny a práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jejichž uznání vyplývá z povinnosti Unie přistoupit k této Úmluvě, práva založená na ústavních tradicích jednotlivých členských států a jejich výkladu podle jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora;

6.

znovu připomíná, že Listina má stejnou právní hodnotu jako Smlouvy a představuje nejmodernější kodifikaci základních práv s vyváženým vztahem mezi právem a solidaritou, zahrnuje práva občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva a tzv. práva třetí generace (např. práva na řádnou správu, svobodu informací, zdravé životní prostředí a ochranu spotřebitelů); domnívá se, že by EU měla vytvořit regulační rámec na ochranu proti porušování základních lidských práv ze strany podniků;

7.

zdůrazňuje, že začlenění Listiny do primárních právních předpisů EU, jež však nezakládá rozšíření kompetencí Unie, a dodržování zásady subsidiarity, jak ji vymezuje článek 51, vytváří nové oblasti odpovědnosti zákonodárných a výkonných orgánů i členských států při uplatňování legislativy Evropské unie na vnitrostátní úrovni; zároveň zdůrazňuje, že se ustanovení Listiny tudíž stávají přímo vymahatelnými u evropských a vnitrostátních soudů; žádá orgány a instituce EU a členské státy o posílení soudržnosti mezi svými kontrolními a výkonnými orgány v zájmu účinného uplatňování zřízeného všeobecného rámce a o posílení monitorovacích mechanismů v rámci celé Evropy i systému včasného varování, jako je všeobecný pravidelný přezkum;

8.

připomíná, že respektování základních hodnot EU, ochrana a podpora lidských práv a základních svobod představují společný základ pro vztahy Unie se třetími zeměmi, a zdůrazňuje, že EU je také v tomto ohledu vázána Listinou; v této souvislosti připomíná, že podpora demokracie a právního státu jde ruku v ruce s dodržováním, ochranou a podporou lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje skutečnost, že v rámci nové institucionální struktury EU Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) může nabídnout možnost posílit soudržnost a účinnost v oblasti vnější politiky na podporu lidských práv a demokracie, pouze bude-li potvrzen přístup ke struktuře služby, jejím zdrojům a činnosti založený na respektování lidských práv; zdůrazňuje, že Unie hraje přední úlohu při podpoře lidských práv ve světě; v této souvislosti vyzývá EU, aby zaručila co největší účinnost doložky o lidských právech v platných mezinárodních dohodách a aby zohlednila zásady Listiny při uzavírání dohod se třetími zeměmi a zároveň zachovala soudržnost mezi svými vnitřními a vnějšími politikami v oblasti lidských práv;

9.

opětovně konstatuje, že přistoupení EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod představuje minimální úroveň ochrany lidských práv a základních svobod v Evropě a poskytne další mechanismus na podporu lidských práv, a sice možnost podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva v souvislosti s porušením lidských práv vyplývajícím z činnosti některého orgánu EU nebo členského státu v souvislosti s uplatňováním právních předpisů EU, pokud toto jednání spadá do oblasti působnosti Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a že judikatura Evropského soudu pro lidská práva tak zvláště napomáhá současným i budoucím činnostem EU v oblasti dodržování a podpory základních svobod, občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí spolu s judikaturou Soudního dvora týkající se této oblasti;

10.

vyzývá všechny členské státy EU a Radu Evropy, aby jednoznačně vyjádřily své politické odhodlání a vůli podporovat proces a dohodu o přistoupení a aby zajistily transparentnost procesu přistoupení a současně zdůraznily potřebu řádné konzultace se zúčastněnými stranami; dále vyzývá Komisi, aby ukončila své vnitřní konzultace a jednání s Radou Evropy a nalezla vhodná řešení hlavních technických otázek s cílem dokončit v rozumné časové lhůtě proces přistoupení a zajistit nejvyšší možnou úroveň ochrany lidských práv v Evropě;

11.

žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily informovanost o výhodách přistoupení k EÚLP a o povinnostech, které z tohoto přistoupení plynou, prostřednictvím pokynů pro správné využívání tohoto dodatečného mechanismu a jeho účincích s cílem zajistit, aby mohl být účinně a efektivně využíván, jakož i pomocí jeho zařazení do odborné přípravy příslušných odborníků;

12.

dále vítá nové obecné povinnosti uložené Lisabonskou smlouvou v boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podpoře sociální spravedlnosti a ochrany, rovného postavení mužů a žen, respektování soukromého a rodinného života, solidarity mezi generacemi a ochrany práv dětí s cílem vyvinout společnou politiku týkající se azylu a přistěhovalectví a boje proti obchodu s lidmi, jakož i explicitní odkaz na příslušníky menšin, což odráží další základní hodnotu Unie; vítá rovněž skutečnost, že Unie nabyla právní subjektivity, což jí umožňuje uzavírat mezinárodní dohody a zlepšovat soudní ochranu rozšířením soudní pravomoci Soudního dvora na oblasti zjevně související s ochranou základních práv, jako jsou policejní a justiční spolupráce v oblasti trestního práva, posílená role Evropského parlamentu a národních parlamentů v evropském rozhodovacím procesu, zejména v hodnocení provádění politik EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a posílení úlohy evropských občanů, kteří nyní mohou díky evropské občanské iniciativě spustit legislativní proces EU, a vítá institucionální povinnost zachovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností (čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU);

13.

žádá úplné a důsledné uplatňování Stockholmského programu v souladu s mezinárodními a evropskými předpisy v oblasti lidských práv, který pomáhá převést povinnosti a zásady vyplývající ze Smlouvy do praxe pomocí stanovení strategických pokynů pro prostor svobody, bezpečnosti a práva;

14.

je přesvědčen, že evropské orgány často jednají v oblasti ochrany základních práv paralelně a vyzývá tedy k zamyšlení nad uskutečněnými kroky a k lepší spolupráci těchto institucí, jako je stanovená interinstitucionální spolupráce pro každoroční sledování situace v oblasti lidských práv v EU, aby se každý orgán mohl opírat o zprávy ostatních;

15.

vítá nové portfolio „spravedlnost, základní práva a občanství“, které Komise vypracovala, aby ukázala, že se v oblasti základních práv a svobod zavazuje k maximálnímu úsilí, a aby vstřícně zareagovala na opakované požadavky Parlamentu spojené s touto problematikou; takové dělení mezi spravedlnost a bezpečnost by nemělo posílit nevhodnou dichotomii mezi potřebou chránit lidská práva všech lidí a potřebou zaručit jejich bezpečnost; nový komisař by měl věnovat zvláštní pozornost politikám EU určeným pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a terorismu, a k tomu, aby mohl zachovat vysokou úroveň, je zásadní plná podpora kolegia komisařů;

16.

vyzývá Komisi, aby vyhlásila rok 2013 Evropským rokem občanství a dala tak impulz diskusi o evropském občanství a informovala evropské občany o jejich právech, zejména nových právech vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

17.

očekává konkrétní kroky nového komisaře odpovědného za tuto problematiku, které mají být v souladu s již vyslovenými záměry: zejména a jako nejdůležitější záležitost vítá závazek zavést hodnocení dopadů na základní práva u všech nových návrhů právních předpisů, dohlížet nad zákonodárným procesem, aby byly nové texty v konečném znění v souladu s Listinou, uplatnit politiku „nulové tolerance“ v případě porušení Listiny, provést důkladné šetření a zahájit řízení o jejím porušení, pokud členské státy porušují své závazky týkající se lidských práv při provádění právních předpisů EU a zajistit, aby občané EU byli řádně informováni o nové struktuře systému základních práv; žádá, aby byly podniknuty následné kroky navazující na sdělení k článku 7 Smlouvy o Evropské unii (KOM(2003)0606) z roku 2003, které by definovaly transparentní a soudržné způsoby, jakými je možno řešit porušení lidských práv a jakými využívat článek 7 Smlouvy o EU jako varování na základě nové struktury základních práv;

18.

připomíná Komisi, aby sledovala, zda všechny nové návrhy právních předpisů Listinu respektují, a aby v tomto ohledu prověřila stávající nástroje; navrhuje, aby hodnocení dopadů, která doprovázejí návrhy Komise, jasně určila, zda jsou tyto návrhy v souladu s Listinou, čímž se toto kritérium stane nedílnou součástí předkládání návrhů právních předpisů; připomíná Komisi její výslovný úkol vést se zúčastněnými stranami rozsáhlé konzultace s cílem zajistit soudržnost a transparentnost činností Unie (čl. 11 odst. 3 Smlouvy o EU); v této souvislosti zdůrazňuje význam platformy Agentury Evropské unie pro základní práva jako významného zdroje pro plnění tohoto úkolu;

19.

připomíná Komisi, aby provedla objektivní vyšetřování a zahájila řízení pro porušení právních předpisů v případě, že členský stát při uplatňování právních předpisů EU poruší práva stanovená v Listině; dále připomíná Komisi, aby požádala členské státy o poskytnutí spolehlivých údajů a faktů a aby tyto informace shromáždila i od nevládních organizací a aby o informace požádala Agenturu Evropské unie pro základní práva a další subjekty zabývající se lidskými právy;

20.

upozorňuje na nedávné opětné oživení nacionalismu, xenofobie a diskriminace v některých členských státech a zdůrazňuje ústřední roli, kterou by měla Komise převzít s cílem předejít a bojovat proti těmto případným porušením základních práv;

21.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise každoročně sledovala dodržování Listiny, a konstatuje, že by její zprávy o sledování měly obsahovat hodnocení uplatňování zaručených práv, posouzení nespornějších záležitostí včetně situace nejohroženějších skupin obyvatel v Unii, stávajících mezer v ochraně práv, klíčových trendů a strukturálních problémů na vnitrostátní úrovni a úrovni EU s cílem navrhnout konkrétní iniciativy a opatření, a doporučuje, aby se do členských států šířily osvědčené postupy;

22.

vítá sdělení Komise o strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, které mimo jiné uvádí její preventivní přístup při účinném uplatňování právních předpisů, význam interního školení v oblasti základních práv, systematické ověřování aspektu týkajícího se základních práv v posouzeních dopadu Komise, které vypracovává Výbor pro posouzení dopadu, jakož i činnosti zaměřené na cílenou komunikaci, jež bude přizpůsobena různým situacím, potřebné v této souvislosti; dále vítá důraz, který klade výše zmíněné sdělení Komise na význam politických kritérií pro přistoupení stanovených na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993, podle nichž má kandidátská země dosáhnout takové institucionální stability, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin; zachování těchto kritérií podporuje ochranu základních práv v budoucích členských státech;

23.

vyzývá Komisi, aby vydala konkrétní návrhy právních předpisů a tak prosazovala hodnoty a principy zakotvené ve Smlouvě, Listině a strategii stanovené Stockholmským programem, přičemž při provádění této činnosti zohlední judikaturu Evropského soudu pro lidská práva; dále vyzývá k „lisabonizaci“ současného acquis v oblasti policejní a soudní spolupráce a k posílení demokratické odpovědnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

24.

navrhuje vytvoření pracovního vztahu mezi komisaři odpovědnými za spravedlnost, základní práva a občanství a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci tím, že komisaři budou pravidelně zváni na schůze výboru s cílem vyměnit si názory na současná témata a vývoj v oblasti základních práv;

25.

zdůrazňuje, že i Evropský parlament by měl posílit své nezávislé posuzování dopadu na základní práva v případě návrhů právních předpisů a pozměňovacích návrhů, které procházejí legislativním procesem, aby se posuzování stalo více systematickým, a to zejména rozšířením možností, jež jsou v současné době uvedeny v článku 36 jednacího řádu Parlamentu o dodržování Listiny, a měl by požádat právní službu o stanoviska k právním otázkám týkajícím se problematiky základních práv v EU;

26.

vyzývá Radu, aby se při své legislativní činnosti přizpůsobila změnám stanoveným ve Smlouvě a aby dodržovala Listinu; vítá proto zřízení stálé pracovní skupiny Rady pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob a zdůrazňuje význam toho, aby tento nový subjekt měl široký mandát, pod který by mohly spadat otázky ve vztahu k základním právům týkající se EU a členských států a zajistily fórum pro výměnu názorů v rámci Rady o vnitřních otázkách v oblasti lidských práv, a aby byla práce tohoto nového subjektu transparentní a účinná i ve vztahu k Evropskému parlamentu;

27.

znovu potvrzuje interinstitucionální dohodu o společném přístupu k posuzování dopadu (4), na kterou se odkazuje ve sdělení Komise o strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, jež stanoví, že Parlament a Rada odpovídají za posouzení dopadu změn, které samy provedly;

28.

vyzývá Radu, aby zajistila, aby pracovní skupina Rady pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob (FREMP) měla široký mandát, pod který by mohlo například spadat projednávání zpráv Agentury Evropské unie pro základní práva a oficiální reakce na tyto zprávy (navíc k doporučením orgánů ustavených smlouvami OSN, zvláštním řízením a mechanismům), posuzování vnějšího dopadu nástrojů a politik EU na lidská práva, v koordinaci s pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM), zajišťování koordinace s agenturami, které sice nemají mandát v oblasti lidských práv, ale jejich činnost má vliv na lidská práva (např. EIB nebo FRONTEX), zkoumání podepsání, ratifikace a dodržování mezinárodních nástrojů o lidských právech ze strany EU a členských států a poskytování fóra pro výměnu interních informací v oblasti lidských práv na úrovni Rady;

29.

vyzývá k respektování práva Parlamentu na demokratickou kontrolu na základě smluv; trvá na nutnosti zlepšit i v rámci orgánů EU transparentnost a přístup k dokumentům s cílem dosáhnout účinnější spolupráce orgánů, včetně odpovědnosti za záležitosti týkající se základních práv; zdůrazňuje svou roli spočívající v navázání na svá usnesení týkající se základních práv v EU a v posuzování práce ostatních orgánů EU, pokud jde o jejich činnost či nečinnost při hodnocení rozvoje v této oblasti (např. prostřednictvím výročních zpráv) a propojování politických záležitostí s přístupem založeným na faktech; zdůrazňuje své právo zakotvené v čl. 218 odst. 10 SFEU být okamžitě a plně informován ve všech etapách postupu uzavírání mezinárodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi;

30.

opětovně poukazuje na významnou roli Soudního dvora, neboť ověřuje, zda všechny orgány EU, agentury a členské státy uplatňující legislativu EU respektují náležitě Listinu; zároveň připomíná, že tento fakt umožní Soudnímu dvoru posílit a dále rozvíjet svou judikaturu v oblasti základních práv; zdůrazňuje nutnost užší spolupráce vnitrostátních soudů, Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva při podporování rozvoje jednotného systému judikatury v této oblasti;

31.

zdůrazňuje roli Agentury Evropské unie pro základní práva při trvalém dodržování základních práv v Unii a dopady Lisabonské smlouvy na tuto oblast tím, že poskytne analýzu, asistenci a odborné znalosti, což je úkolem, který vyžaduje kvalitu, objektivitu, skutečnou nestrannost a transparentnost; vyzývá Komisi, aby přezkoumala a posílila mandát Agentury pro základní práva tak, aby její práce byla v souladu s novými požadavky založenými na Lisabonské smlouvě a Listině; zdůrazňuje, že v rámci revidovaného mandátu by se její dozorčí funkce měla rozšířit na přistupující země; proto je zapotřebí adekvátních zdrojů k plnění posílených úkolů týkajících se uplatňování Listiny; připomíná svůj požadavek být plně začleněn do kontroly víceletých programů této Agentury; vítá zařazení přílohy do výroční zprávy Agentury pro základní práva, která poukazuje na ratifikaci mezinárodních nástrojů na ochranu lidských práv členskými státy;

32.

zdůrazňuje, že hlavním úkolem Agentury pro základní práva je poskytovat institucím podílejícím se na rozhodování fakta a údaje o záležitostech týkajících se základních práv a že za tímto účelem sbírá a analyzuje informace a údaje a zároveň zvyšuje povědomí prováděním vědeckých studií a průzkumů, vydáváním tematických a výročních zpráv a navazováním kontaktů a podporou dialogu s občanskou společností;vítá její výroční zprávu za rok 2009 a pozitivně přijímá poskytování srovnávacího přehledu a oceňuje dodržování správných postupů ve 27 členských státech;

33.

žádá rozhodovací orgány EU, aby během přípravné fáze zákonodárné činnosti, v procesu rozhodování a/nebo v procesu sledování využívaly údaje a fakta poskytnuté zmíněnou Agenturou a aby s ní trvale a úzce spolupracovaly při zapojování její platformy pro nevládní organizace;

34.

vyzývá všechny evropské agentury, aby dodržely své závazky na ochranu základních práv a aby hledisko základních práv začlenily do veškeré své činnosti; dále vyzývá EU, aby v tomto ohledu zajistila plnou právní odpovědnost svých agentur;

35.

je toho názoru, že agentura FRONTEX by měla vytvořit strukturovanou spolupráci s agenturami zabývajícími se základními právy, nebo migranty či azylem a Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR) s cílem usnadnit operace zaměřené na ochranu lidských práv; v tomto ohledu vítá dohodu o spolupráci podepsanou mezi agenturou Frontex a Agenturou pro základní práva v roce 2010;

36.

zdůrazňuje skutečnost, že EU a členské státy sdílejí v souladu se zásadou subsidiarity povinnosti týkající se provádění a vymáhání lidských a základních práv v oblastech svých odpovědností, a že tyto sdílené odpovědnosti a kompetence jsou pro členské státy a orgány a instituce EU jak příležitostí, tak povinností;zdůrazňuje posílenou úlohu národních parlamentů vyplývající z Lisabonské smlouvy a podporuje navázání formálního dialogu mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty;

37.

připomíná členským státům jejich povinnost poskytnout Komisi jakožto strážkyni smluv na požádání spolehlivé údaje a fakta;

38.

zdůrazňuje důležitost soudních subjektů v členských státech, které hrají základní úlohu v zajišťování dodržování a prosazování základních práv, a naléhavě proto podporuje snadný přístup k soudům a řízením v rozumné lhůtě s cílem posilovat ochranu základních a lidských práv;naléhá na členské státy, aby se zasadily o právě probíhající školení vnitrostátních soudců o základních právech a svobodách, včetně nových aspektů v této oblasti po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

39.

domnívá se, že příslušné kroky EU by neměly pouze postihovat porušování lidských práv poté, co k němu dojde, ale měly by se spíše snažit tomuto porušování zabránit; v důsledku toho vyzývá ke zvážení mechanismů pro včasné zjištění možného porušování základních práv v EU a ve členských státech, k dočasnému pozastavení opatření, jež představují taková porušení, zrychlenému právnímu řízení pro stanovení, zda nějaké opatření není v rozporu se základními právy EU, a sankcím v případě, že jsou taková opatření přesto přijata v rozporu s právními předpisy EU;

40.

vyzývá orgány EU a členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí a řádně informovaly a zvyšovaly povědomí veřejnosti, jelikož základní práva lze efektivněji chránit, pokud si sami občané jsou vědomi vlastních práv a mechanismů na jejich ochranu; žádá o aktivní využití zkušeností občanských organizací a příslušných nevládních organizací a o udržování stávajících pracovních vztahů se všemi takovými subjekty při uplatňování nové struktury základních práv a podnikání nezbytných kroků v konkrétních případech;

41.

potvrzuje své právo na každoroční vydávání zprávy o situaci v oblasti základních práv v EU, v níž se zabývá otázkami základních práv v rámci orgánů EU, agentur nebo členských států, pokud to považuje za nutné;

42.

navrhuje, aby byly nalezeny způsoby lepší spolupráce orgánů EU a agentur s mezinárodními organizacemi, které chrání základní práva a svobody, a aby se lépe využily a efektivněji předávaly zkušenosti z této oblasti;

43.

vyzývá orgány Evropské unie, aby využily plného potenciálu memoranda o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií s cílem vylepšit součinnost a jednotnost na evropské úrovni, a navrhuje lépe využít odbornost vyplývající z mechanismů, norem a zjištění, ke kterým Rada Evropy došla při sledování lidských práv, a tím zabránit zdvojování práce; znovu konstatuje nutnost více zapojit Unii do práce komisaře pro lidská práva v rámci Rady Evropy a že je třeba, aby EU více zohledňovala tuto práci při provádění politik v oblasti svobody, spravedlnosti a bezpečnosti;

44.

vyzývá členské státy EU, aby podepsaly a ratifikovaly základní úmluvy Rady Evropy a OSN o lidských právech a dodatkové opční protokoly, mimo jiné Evropskou sociální chartu (po revizi), Úmluvu o opatřeních proti obchodování s lidmi, Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků Rady Evropy, jakož i Úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu OSN o postavení uprchlíků, Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, Úmluvu OSN o organizovaném zločinu a její dva protokoly o nedovoleném obchodování s lidmi a převaděčství, Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; dále navrhuje, aby se v evropském legislativním procesu více braly v úvahu mezinárodní dokumenty a aby se na ně více odkazovalo;

45.

zdůrazňuje, že je potřeba věnovat řádnou pozornost rozličným mechanismům sledování OSN a poznatkům subjektů OSN zabývajících se lidskými právy, a navrhuje pečlivě se řídit jejich doporučeními, která se týkají členských států; poukazuje na důležitost Univerzálního periodického přezkumu Rady OSN pro lidská práva; doporučuje spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; vítá otevření prvního evropského regionálního Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

46.

zdůrazňuje význam a aktivní práci Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a zvláštních zástupců OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků a boj proti obchodování s lidmi, jakož i práci vysokého komisaře pro národnostní menšiny;

47.

vyzývá členské státy zasedající v Radě bezpečnosti OSN, aby zajistily záruky procesních práv při zařazování předpokládaných teroristických skupin či jednotlivců na příslušné seznamy, jak to požaduje judikatura Soudního dvora;

48.

zdůrazňuje, že tato nová struktura bude hodnocena podle toho, jak efektivně přistupují odpovědné instituce k současným nejnaléhavějším záležitostem a nejčastěji se opakujícím případům porušování základních práv, a to jak ve členských státech, tak na úrovni EU, rovněž v souvislosti s jejich vnějšími vztahy;

49.

dále připomíná veškerá svá usnesení a rozpravy, i nálezy z misí roku 2009 o záležitostech základních práv, které ukázaly, že existuje mnoho nevyřešených otázek a specifických případů porušení základních práv, což vyžaduje okamžitý zákrok, střednědobé strategie a dlouhodobá řešení a další kroky ze strany orgánů EU; jako je například:

50.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Spojeným národům, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.