3.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 132/3

1.1

EHSV děkuje maďarskému předsednictví za to, že mu dalo příležitost vypracovat stanovisko k základním otázkám týkajícím se rozvoje příležitostí evropských spotřebitelů v rámci vnitřního trhu, a že tak mohl přispět k činnosti předsednictví EU během prvního pololetí roku 2011.

1.2

EHSV se domnívá, že je nutné obnovit diskusi o novém přístupu ke spotřebitelské politice do roku 2030, a přeje si, aby maďarské předsednictví, ostatní instituce i sociální partneři souhlasili s tím, že se tohoto úkolu ujmou.

1.3

Výbor je potěšen, že Rada dne 24. ledna 2011 schválila společný přístup ve věci práv spotřebitelů, avšak další vývoj v Evropském parlamentu sleduje s obavami, a proto naléhavě žádá maďarské předsednictví, aby pokračovalo cestou vytyčenou Radou a dohlédlo na to, že konečný výsledek bude moci obnovit důvěru spotřebitelů.

1.4

Pokud jde o přezkum směrnice o nekalých obchodních praktikách, EHSV doporučuje maďarskému předsednictví, aby se již na začátku diskusí podrobněji zabývalo problémem úplné harmonizace, po provedení studie dopadů a zohlednění podstatného snížení úrovně ochrany spotřebitelů v členských státech, které tuto směrnici provedly do vnitrostátního práva.

1.5

Co se týče právního nástroje pro skupinovou žalobu na úrovni EU, EHSV žádá maďarské předsednictví, aby prokázalo politickou odvahu a zasadilo se o jeho okamžité přijetí, zvláště vzhledem k tomu, že mnoho studií již prokázalo náležitost a proveditelnost takového projektu.

1.6

Pokud jde o přezkum směrnice o souborných službách pro cesty a právního předpisu o právech cestujících v letecké dopravě, EHSV doporučuje maďarskému předsednictví, aby se jimi zabývalo současně a stanovilo práva, povinnosti a odpovědnost v případě sporů a poskytnutí špatných či klamných služeb.

1.7

V rámci vnitřního trhu s maloobchodními finančními službami doporučuje EHSV maďarskému předsednictví, aby pokročilo v činnosti v oblastech minimální úrovně bankovních služeb pro všechny evropské občany, spolehlivého systému elektronických plateb, jenž bude totožný ve všech členských státech, pevného vymezení odpovědnosti bank při poskytování úvěru, jednotného systému pojištění po celé Evropě, typologie nepřiměřených podmínek a nekalých obchodních praktik ve finančních službách, srovnatelnosti bankovních poplatků, pojištění vkladů a zesílení povinnosti poradenství o složitých finančních produktech. Posílení finančního dohledu v souvislosti s finanční krizí, jíž stále procházíme, je minimálním požadavkem.

1.8

Maďarské předsednictví bude v rámci Digitální agendy vyzváno, aby přijalo naléhavé rozhodnutí týkající se přesné definice základních práv spotřebitelů v digitálním světě a přezkumu rámcové směrnice o ochraně údajů a autorských práv v digitálním prostoru.

1.9

Co se týče provádění nových ustanovení Smlouvy a Listiny základních práv týkajících se služeb obecného zájmu, ESHV vyzývá maďarské předsednictví, aby aktivně navázalo na závěry ze zasedání Rady, které proběhlo ve dnech 6. a 7. prosince 2010, a služby obecného zájmu tak nebyly ponechány stranou při provádění strategie Evropa 2020.

1.10

Maďarské předsednictví zaujal především případ přeshraničního obchodu v místním měřítku, jehož dopad v členských státech zatím nevyhodnotila žádná studie. První krok, jenž EHSV doporučuje maďarskému předsednictví, je požádat Komisi o přesnou statistickou analýzu těchto transakcí a dále vypracování studií, které jsou nezbytné k tomu, aby se určilo, zda je tento druh obchodu natolik specifický, aby vyžadoval právní přístup na úrovni EU. Poté je třeba zhodnotit potřeby spotřebitelů v tomto druhu obchodu (informace, jazyk, v němž jsou sepsány smlouvy, porovnatelnost cen, pokud jedna z měn není euro, směnný kurz, bankovní poplatky atd.) a nejúčinnější způsob, jak toho na místní úrovni dosáhnout.

2.1

EHSV je potěšen, že maďarské předsednictví jej požádalo o vypracování průzkumného stanoviska k jednomu z jeho oblíbených témat, ke kterému se v posledních dvaceti letech již mnohokrát vyjádřil. EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy k tématu Jednotný trh a ochrana spotřebitelů – příležitosti a výzvy ze dne 7. listopadu 1995 (1) shrnul všechna předcházející stanoviska, která se již touto tematikou zabývala, a zároveň zde uvedl tuto problematiku, jakož i hlavní obavy spotřebitelů ohledně potíží a překážek bránících plnému využívání výhod jednotného trhu. Většina otázek položených v tomto stanovisku je však bohužel stále aktuálních.

2.2

Dotváření jednotného trhu, jednoho z největších strategických projektů pro Evropu, který zahájil Jacques Delors, přičemž stanovil též přesné datum jeho dokončení, stále probíhá, přestože již uběhlo více než 30 let. Nedávné sdělení Na cestě k Aktu o jednotném trhu to dokazuje. Výbor vždy bojoval za jednotný trh jakožto nástroj ve prospěch občanů-spotřebitelů. Musí tedy být přijata evropská spotřebitelská politika, jež bude jasná, konzistentní a ucelená.

2.3

Žádost maďarského předsednictví, která je pro EHSV poctou, je tedy opodstatněná a umožňuje Výboru přispět k plánované činnosti v rámci programu Komise na první pololetí roku 2011 v návaznosti na práce posledních předsednictví, zejména předsednictví belgického.

2.4

Toto průzkumné stanovisko bude též pro EHSV příležitostí vzdát hold maďarskému členovi panu Istvánu Garaiovi, jenž byl v čele prestižní maďarské spotřebitelské organizace, byl velkým zastáncem zájmů a práv spotřebitelů a rovněž zpravodajem k důležitým stanoviskům k tomuto tématu. Pan István Garai nás bohužel v roce 2008 navždy opustil, a to při výkonu své funkce.

3.1

Délka jednoho předsednictví je příliš krátká na to, aby umožnila vypracovat transparentním a participativním způsobem hlavní směry jakékoli politiky, hodnocení ex ante jejího dopadu, demokratické přijetí institucemi EU, provádění členskými státy a její hodnocení ex post.

3.2

Pětileté strategické programy, které jsou většinou ovlivněny čistě konjunkturálními důvody, jsou také nedostačující, pokud nejsou součástí politiky s jistou vizí. Strategie 2007/2013 přijatá dne 13. července 2007, jež se právě provádí, je dobrým příkladem toho, co již EHSV odsoudil.

3.3

Hlavním cílem strategie Evropa 2020 by měla být podpora a ochrana spotřebitelů, avšak není tomu tak.

3.4

Jediným náznakem politického přístupu tohoto druhu byl v roce 1985 tzv. „Nový impuls“, který zahájil Jacques Delors a jenž poté přejala a rozvinula komisařka Emma Bonino (1995/1999). Sledované cíle však bohužel z důvodu nedostatečné politické vůle nebyly dosaženy, nepočítáme-li několik symbolických kroků.

3.5

Položení základů a nalezení hlavních směrů politiky, jež bude podporovat a chránit spotřebitele do roku 2030, podle příkladu Gonzálezovy zprávy, by mohlo být klíčovou výzvou, kterou by předsednictví EU mohlo splnit; avšak musíme si uvědomit, že pokud jde o další strategické iniciativy (strategii Evropa 2020, Akt o jednotném trhu, Inteligentní regulaci atd.), máme již zpoždění.

3.6

Ze střednědobého a dlouhodobého pohledu by byly hlavní body této politiky následující:

3.7

Poslední bod by si zasloužil zvláštní pozornost, neboť nebyl předmětem systematických jednání na evropské úrovni. Definice obecných zásad a hlavních směrů pro organizaci a participativní zastoupení spotřebitelů je totiž požadována již dlouhou dobu, ať už veřejnými orgány členských států pověřenými ochranou spotřebitelů, tak i organizacemi a sdruženími na ochranu spotřebitelů. Systematizace podle jednotných zásad pro zastoupení spotřebitelů ve všech členských státech, zejména v regulačních orgánech různých odvětví, by přispěla jak k věrohodnosti dotčených organizací, tak i k efektivní ochraně spotřebitelů.

4.1

V rámci plně dotvořeného jednotného trhu by spotřebitel měl mít možnost plně uplatňovat svá práva, jež mu jsou přiznána acquis communautaire, ať už se nachází kdekoli v EU, a to za stejných podmínek jako ve své vlastní zemi. Pokud jde o oprávněná očekávání spotřebitelů, ani jednotlivé spotřebitelské politiky, ani probíhající iniciativy však neposkytují uspokojující odpověď.

4.2

Politická agenda maďarského předsednictví obsahuje důležité cíle, z nichž některé budou samozřejmě postoupeny budoucím předsednictvím.

4.3

Co se týče návrhu směrnice o právech spotřebitelů, EHSV se domnívá (3), že by se její znění mělo změnit tak, aby se omezovala pouze na některé základní zásady o právech na přístup k informacím a o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy v případě prodeje mimo obchodní prostory a prodeje na dálku a byly zrušeny body týkající se nepřiměřených podmínek, prodeje a záruk na zboží.

4.4

EHSV si je vědom vývoje v postoji Komise, který dokládají nedávná veřejná prohlášení komisařky Redingové, a konstatuje, že dne 24. ledna 2011 přijala Rada postoj, jenž je v naprostém souladu s jeho stanoviskem, čímž je potěšen.Vzhledem k nedávnému vývoji v této oblasti v Evropském parlamentu, k protichůdným postojům přijatým výborem IMCO a výborem JURI a výsledku očekávaném v příštích měsících však EHSV naléhavě žádá maďarské předsednictví, aby pokračovalo cestou vytyčenou Radou ve složení pro zemědělství v lednu letošního roku a realisticky ji skloubilo s budoucím společným referenčním rámcem v oblasti evropských smluv tak, jak EHSV uvádí ve svém stanovisku (4).

4.5

Pokud jde o přezkum směrnice o nekalých obchodních praktikách, EHSV se domnívá, že její pozdní provedení v členských státech je politováníhodné, což předpověděl ve svém stanovisku (5). V podobném smyslu se vyjádřil i Soudní dvůr.

4.6

EHSV tedy doporučuje maďarskému předsednictví, aby vycházelo ze studií prokazujících podstatné snížení úrovně ochrany spotřebitelů a související důsledky v rámci hospodářské soutěže v členských státech, které provedly směrnici o nekalých obchodních praktikách do vnitrostátního práva, a více se zamyslelo nad opodstatněností necíleného použití zásady úplné harmonizace, a to již od počátku diskusí o přezkumu této směrnice.

4.7

V případě právního nástroje pro skupinovou žalobu na úrovni EU bere EHSV na vědomí úmysl Komise obnovit diskusi formou nové konzultace zúčastněných stran, avšak má pochybnosti o existenci skutečné politické vůle nalézt konkrétní řešení po přibližně třiceti letech diskusí, konzultací, zpráv, stanovisek, zelených a bílých knih, sdělení a usnesení, studií, konferencí a sympozií různých druhů.

4.8

EHSV se již ve svých dřívějších i nedávných stanoviscích jasně vyjádřil pro vytvoření evropského právního nástroje, jenž by umožnil spotřebitelům, kteří se domnívají, že utrpěli kolektivní škodu, podat skupinovou žalobu a získat odškodnění. Byl by plně začleněn do evropského trestního práva a uvedl by v platnost náhradu kolektivní hmotné škody nebo psychické újmy (systém „opt-out“) způsobené spotřebitelům z jakéhokoli členského státu za jednotných podmínek. Jestliže maďarské předsednictví přijme tento postoj, pro spotřebitele i ostatní držitele kolektivních práv by to mohlo být velice přínosné a prospělo by to i dotvoření jednotného trhu a spravedlivé hospodářské soutěži.

4.9

Pokud jde o přezkum směrnice o souborných službách pro cesty, EHSV ještě nebyl požádán o vypracování stanoviska. Komise pravděpodobně předloží návrh na počátku roku 2011 a začala již shromažďovat informace ohledně případného přezkumu právního předpisu o právech cestujících v letecké dopravě.

4.10

Aniž by byla dotčena stanoviska EHSV k těmto dvěma tématům, EHSV doporučuje maďarskému předsednictví, aby se jimi zabývalo současně s cílem zajistit jednotný přístup a rozšířilo působnost směrnice na smlouvy individuální a hromadné přepravy, s doplňkovými službami nebo bez nich, a stanovilo práva, povinnosti a odpovědnost v případě sporů a poskytnutí špatných či klamných služeb. Zvláštní pozornost musí být rovněž věnována nepřiměřeným podmínkám a nekalým obchodním praktikám v tomto odvětví. Důsledkům krachu cestovních kanceláří, poskytovatelů zájezdů a leteckých společností by se rovněž měl věnovat velice přísný právní rámec.

4.11

K částečnému pokroku došlo i při dotváření vnitřního trhu s maloobchodními finančními službami, lze připomenout směrnici SEPA po přijetí eura, směrnici MiFID, směrnici CAD a rovněž nedávné návrhy Komise ze dne 12. července 2010 o systémech pojištění vkladů a systémech pro odškodnění investorů (6), avšak stále zbývá mnoho práce: chybí celková politická orientace skutečně schopná přinést spotřebitelům a malým a středním podnikům prospěch z jednotného trhu. Samotná Komise považuje maloobchodní finanční služby za odvětví, v němž se spotřebitelé potýkají s velkým počtem problémů (7).

4.12

Jedná se o tematiku, k níž se již EHSV několikrát vyjádřil v rámci žádostí o vypracování stanoviska či stanovisek z vlastní iniciativy, avšak trvalá, praktická a účinná řešení ještě nebyla nalezena. Lze připomenout odpovědné poskytování úvěrů a nadměrné zadlužení (8), na něž směrnice o spotřebitelském úvěru nebyla schopna odpovědět; neúspěch návrhů ohledně hypotečního úvěru, ačkoli návrh na jeho harmonizaci je již dlouhá léta uznáván, křehkost ustanovení týkajících se přeshraničních plateb a používání kreditních a debetních karet; chybějící skutečnou mobilitu bankovních účtů a minimální úrovně bankovních služeb pro všechny, nedostatečné normy, které by umožnily čelit finančním krizím a zajistit okamžitou náhradu ztrát a škod způsobených klientům bank.

4.13

Hospodářská a finanční krize má stále velký vliv na spotřebitele a malé investory. Bylo by rovněž možné uvažovat o vypracování praktických opatření, jako jsou vytvoření univerzálního bankovního účtu, minimální úroveň bankovních služeb pro všechny evropské občany, spolehlivý systém elektronických plateb, jenž bude totožný ve všech členských státech, pevné vymezení odpovědnosti bank při poskytování úvěru, ale rovněž jednotný systém pojištění po celé Evropě, typologie nepřiměřených podmínek a nekalých obchodních praktik ve finančních službách, srovnatelnost bankovních poplatků a zesílení povinnosti poradenství o složitých finančních produktech. Také finanční dohled by se měl zaměřit na potřeby spotřebitelů a měly by být zavedeny efektivní mechanismy pro řešení sporů a náhrady ztrát a škod vzniklých selháním finančních systémů (bank a pojišťoven).

4.14

EHSV vítá přístup Komise, pokud jde o práva spotřebitelů v digitálním prostředí, který je doložen v Digitální agendě v rámci strategie Evropa 2020 (9), avšak stále je třeba učinit mnoho pro to, aby měl každý přístup k univerzální službě v oblasti telekomunikací a informovanosti; rychlé přijetí nového sdělení Komise by bylo vítané a pro maďarské předsednictví by bylo příležitostí přijmout rozhodující postoj ve věci neutrality internetu a začlenění vysokorychlostního přístupu do univerzální služby tak, jak to již EHSV v minulosti požadoval.

4.15

EHSV se zvláště zajímá o uznání a ochranu práv spotřebitelů v digitálním prostředí obecně, a nikoli pouze v rámci elektronického obchodu. Bude třeba rychle zvážit nejen přezkum směrnice o právních aspektech elektronického obchodu, ale nalézt též způsob, jak řešit jeho slabý rozvoj.

4.16

Maďarské předsednictví bude též vyzváno, aby přijalo naléhavá rozhodnutí týkající se přesné definice základních práv spotřebitelů v digitálním světě a revize rámcové směrnice o ochraně údajů a autorských práv v digitálním prostoru.

4.17

EHSV si skutečně přeje, aby maďarské předsednictví navázalo na závěry ze zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele z 6. a 7. prosince 2010 o sociálních službách obecného zájmu tak, aby byly plně zohledněny doporučení třetího fóra o sociálních službách obecného zájmu pořádaného belgickým předsednictvím 26. a 27. října a aby tím přispělo k provádění nových ustanovení Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv týkajících se služeb obecného zájmu.

5.1

Maďarské předsednictví požádalo EHSV o vypracování stanoviska k tématu, které se i přes svůj význam ještě nestalo předmětem podrobnějších studií na úrovni EU. Jedná se o problematiku přeshraničního obchodu v místním měřítku, konkrétně nákupy zboží a služeb, které spotřebitelé provádějí na obou stranách zeměpisné hranice jejich státu, tedy mezi členskými státy EU nebo třetími zeměmi.

5.2

Některé členské státy se již tímto jevem zabývaly ještě před zavedením eura, aby identifikovaly typ výměn, devizové toky, ceny, jejich dopad na přeshraniční regiony a hospodářskou soutěž atd.

5.3

Na evropské úrovni však žádná studie neumožňuje zhodnotit počet meziregionálních přeshraničních transakcí a jejich dopad na členské státy. Tímto druhem obchodu se totiž nezabývá ani sdělení Komise z roku 1991 (10) ani zelená kniha o obchodu z roku 1996 (11) ani bílá kniha z roku 1999 (12). Prvním krokem je tedy požádat Komisi o přesnou topografii a statistickou analýzu těchto transakcí.

5.4

Na počátku devadesátých let nicméně Komise a vybrané regionální organizace spotřebitelů vytvořily síť informačních a poradenských center, jejichž cílem bylo podporovat spotřebitele, kteří se při přeshraničních výměnách setkali s problémy. Jednalo se o tzv. „Euroguichets“ (europřepážky). Soustředily se především na informování spotřebitelů a nacházely se v pohraničních městech.

5.5

V roce 2001 Komise uvedla do provozu evropskou mimosoudní síť (EEJ-Net), která se zabývala mimosoudním urovnáváním sporů. V té době poskytovalo jedenáct „Euroguichets“ z devíti členských států kromě svých tradičních služeb i právní poradenství pro spotřebitele.

5.6

Dále byla v lednu 2005 díky spojení EEJ Net a „Euroguichets“ vytvořena současná síť evropských spotřebitelských center (EEC Net).

5.7

Vzhledem k zavedení eura a očekávanému rozvoji elektronického obchodu a prodeje na dálku bylo spojení těchto dvou sítí logické. Avšak tímto spojením zaniklo regionální rozmístění „Euroguichets“ a jejich funkce spojené s přeshraničním obchodem v místním měřítku.

5.8

Musíme si tedy položit otázku, zda je ještě dnes tento druh obchodu natolik specifický, aby vyžadoval konkrétní opatření ze strany Unie.

5.9

Je třeba se též pozastavit nad potřebami spotřebitelů v tomto druhu obchodu (informace, jazyk, v němž jsou sepsány smlouvy, porovnatelnost cen, pokud jedna z měn není euro, směnný kurz, bankovní poplatky atd.) a nejúčinnějším způsobem, jak je plnit na místní úrovni.