C_2011318CS.01008201.xml

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“

Dne 20. října 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor na téma

Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 24. června 2011.

Na 473. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. července 2011 (jednání dne 14. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 114 hlasy pro, 6 hlasů bylo proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.1 Výbor souhlasí, že EU musí do strategie Evropa 2020 zahrnout inteligentní růst, aby dostála dnešním i budoucím výzvám. Velká část EU se potýká nejen s problémem pomalého růstu a nedostatečného výzkumu, vývoje a inovací, ale řeší i otázky jako vysokou nezaměstnanost, zejména u mladých lidí, sociální problémy, chudobu a začlenění, osoby předčasně ukončující školní docházku bez znalostí nezbytných k získání pracovního místa, demografické výzvy a rozpočtová omezení.

1.2 Politika soudržnosti se zrodila s cílem chránit evropský model společnosti tam, kde se k volné hospodářské soutěži a sociálně tržní ekonomice přidávají cíle solidárnosti a podpory určitých priorit hospodářského, sociálního a územního rozvoje v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.3 Výbor souhlasí, že regionální politika je klíčovým nástrojem k uskutečnění strategie Evropa 2020, neboť úspěšné dosažení jejích cílů bude do velké míry záviset na rozhodnutích, která musí učinit místní a regionální orgány, jak prohlásil evropský komisař Johannes Hahn (1).

1.4 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že jeden z nejvýznamnějších cílů politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti – a to je „správná“ reference, na niž by Komise měla poukazovat v souvislosti s inteligentním růstem v rámci strategie Evropa 2020 (2) – musí i nadále spočívat v propagaci celkově harmonického rozvoje po celé Unii, v prvé řadě prostřednictvím snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů s cílem plně je integrovat do EU.

1.5 EHSV pozitivně hodnotí a oceňuje záměr Komise podporovat inovace ve všech regionech, aniž by se plýtvalo zdroji, a zároveň zajistit vzájemnou doplňkovost podpory pro inovace, výzkum a vývoj poskytované na úrovni EU, na vnitrostátní a na regionální úrovni, nicméně se domnívá, že by bylo vhodné výzkum financovat ze všech dalších fondů, a ne pouze z politiky soudržnosti.

1.6 Sdělení Komise o přínosu regionální politiky k inteligentnímu růstu by mělo být bráno jako doplněk stěžejní iniciativy „Unie inovací“ a jako výzva k zahájení procesu urychlení investic do inovací bez čekání na začátek dalšího finančního období, v němž bude strategie Evropa 2020 bezpochyby středem pozornosti Fondu soudržnosti (3).

1.7 EHSV vyjadřuje své obavy z toho, že politika soudržnosti bude odtrhnuta a odvrácena od svého původního cíle financovat nerovnosti mezi regiony prostřednictvím odvětvových politik, který byl stvrzen i v Lisabonské smlouvě. Musí být zajištěno, že tento přístup zohlední výzvy, potřeby a potenciál, tj. východiska každého z dotyčných regionů a členských států, a nenaruší soudržnost, a to nejen z hlediska hospodářského, sociálního a územního, ale především politického a kulturního.

1.8 EHSV je toho názoru, že politika podpory výzkumu a inovací navržená Komisí má zásadní význam, nicméně k těmto tématům je třeba přistupovat s velkou obezřetností, co se týče územních specifik. Inovace ve výrobním procesu mohou být výsledkem výzkumné činnosti prováděné na určitém území jinými subjekty než těmi, které je uplatňují, a proto je třeba věnovat pozornost i problematice přenosnosti a opakovatelnosti inovačních procesů a jejich šíření v územních celcích. Pokus vytvořit synergii mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami EU a zlepšit využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj je však pozitivní.

1.9 EHSV se domnívá, že jak je uvedeno ve sdělení, uskutečňování cíle inteligentního růstu musí mít svoji územní členitost zdůvodněnou konkrétními potřebami daného odvětví, zóny, metazóny či makroregionu a napojenou na výzkumná střediska a vysoké školy, které již existují a/nebo je třeba je posílit, a na místní podniky a komunikační sítě, které mohou umožnit její upevnění a rozvoj na daném území a podpořit specializaci a regionální správu.

1.10 EHSV se dále domnívá, že politika soudržnosti a strategie Evropa 2020 by měly být předmětem odpovídajícího summitu Evropské rady. Politika soudržnosti se nemůže změnit ze strategické politiky EU v „chudou příbuznou“, ani si nelze myslet, že by se sama mohla stát setrvačníkem strategie Evropa 2020.

1.11 Předložení tohoto návrhu Komise se nesmí stát podnětem k příležitostnému, nahodilému rozdělování prostředků i bohatým regionům s vidinou „velkého“ cíle, ale spíše příležitostí využít tohoto návrhu ke snaze o dosažení konvergence mezi regiony s cílem stvrdit evropský projekt ideální soudržnosti na základě společných ukazatelů.

1.12 Je rovněž třeba bezpodmínečně zajistit, aby se všechny členské státy mohly účastnit různých programů EU, a podporovat vytváření synergií mezi různými programy EU zjednodušováním postupů a bouráním zdí tyčících se mezi různými generálními ředitelstvími a mezi Komisí jako celkem, členskými státy a regiony, s vědomím, že veřejná správa slouží občanům, podnikům a společenstvím, kterým je třeba zjednodušit život, a ne ho ztěžovat.

1.13 Výbor se domnívá, že Komise správně navrhuje široké pojetí inovací, aniž by se omezovala na technické či technologické otázky. Přesto by Výbor uvítal, kdyby Komise věnovala více pozornosti praktickým možnostem využívání programů inovací různými subjekty. Například malé a střední podniky by mohly mít z programů inovací prospěch, jen málo z nich však má k dispozici výzkumné pracovníky. Četné malé a střední podniky skutečně inovativní jsou, nicméně nevyužívají jim dostupné možnosti k získání podpory z programů EU, přestože by z takové podpory měly velký prospěch. Měl by se zlepšit přístup k rizikovému kapitálu a v tomto ohledu by měl být posílen program JEREMIE, přestože využití tohoto nástroje by nemělo být závazné a rozhodnutí, zda využít dotace, půjčky či jejich kombinaci, a volba tematického účelu využití by měla být přenechána členským státům. V tomto směru je nezbytné další zjednodušení.

1.14 Jedním z nástrojů by v tomto ohledu mohly být nové formy „účinného partnerství“, tzv. platforma souhlasu, které budou provázet inovační strategii a do nichž budou zapojeny a konkurovat si všechny zainteresované strany, veřejné i soukromé (včetně bank), za jednoduchých, jasných a účinných pravidel platných pro celý soubor projektů a stanovujících lhůty, odpovědnosti a případné sankce.

1.15 EHSV se kromě toho domnívá, že je třeba změnit stávající přístup Komise, která se více zajímá o formální aspekty programů než o jejich obsah a zejména dosažené výsledky, což je právě hlavní cíl, o jehož dosažení by se mělo usilovat.

1.15.1 Bylo by naopak třeba poskytnout na základě územních analýz paralelní a společnou podporu dvěma protikladům, jimiž jsou odstranění rozdílů a inovace.

1.16 EHSV je znepokojen závažnými nerovnostmi, které existují nejen mezi regiony EU, ale rovněž v rámci členských států. Tyto nerovnosti se projevují rovněž v odvětvích výzkumu, vývoje a inovací a ukazují, že je nezbytné do roku 2020 posílit politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

1.17 Zároveň s tím EHSV konstatuje, že členské státy EU musí rovněž čelit rostoucí světové konkurenci ze strany nově industrializovaných zemí, jež procházejí rychlým vývojem také v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a které již zejména v oblasti vyspělých technologií získaly jistý náskok.

1.18 Proto je EHSV potěšen tím, že Evropská komise svou iniciativou Unie inovací v rámci strategie Evropa 2020 a svým sdělením o inteligentním růstu klade důraz na určité problémy a zapojuje do řešení regionální politiku, jelikož obnovu do velké míry podporují právě decentralizovaná opatření – to však není možné provádět bez podpory a je třeba, aby tato podpora a rovněž politiky byly všude stejné.

1.19 EHSV souhlasí s názorem, že rozdíly existující mezi regiony je třeba využít, k čemuž je třeba zavést úplně nové formy spolupráce a využít veškerých sil, jež jsou k dispozici na celostátní, regionální a místní úrovni.

1.20 EHSV se domnívá, že zaměření větší pozornosti na inovační pracoviště je v souladu s politikou inteligentního růstu a s rozvojem strategií inteligentní specializace (4). Výbor ve svém stanovisku SC/034 Inovační pracoviště jako zdroj produktivity a kvalitních pracovních míst zdůrazňuje, že inovační pracoviště jsou centrálním prvkem strategie Evropa 2020. EHSV doporučuje, aby Komise zahájila pilotní projekt inovačních pracovišť jako součást stěžejní iniciativy „Unie inovací“.

1.21 Výbor je potěšen tím, že Komise v příštím roce plánuje rozsáhlejší výzkumný program pro veřejný sektor a sociální inovace. Souhlasí se zavedením srovnávacího přehledu pro inovace ve veřejném sektoru, s pilotními projekty týkajícími se evropských sociálních inovací s cílem podpořit sociální inovátory a s návrhy na sociální inovace v programech spadajících do Evropského sociálního fondu. Dále souhlasí s názorem, že je třeba zapojit organizovanou občanskou společnost. Tyto iniciativy lze považovat za cestu k inteligentnímu růstu.

1.22 EHSV podporuje myšlenku rozvoje strategií inteligentní specializace, které musí regionální a místní orgány vypracovat samy vycházejíce ze svých specifických potřeb a s přihlédnutím k úrovni svého rozvoje. Inteligentní růst v některých regionech stále ještě spočívá v rozvoji základní infrastruktury, například v oblasti telekomunikací, energetiky či vodohospodářství.

1.23 Regionální politika, a zejména financování regionů v EU, má rozhodující význam pro dosažení inteligentního růstu, a tím i pro motivování a podporování národních a regionálních vlád při přípravě strategií inteligentní specializace, které regionům pomohou určit jejich nejsilnější stránky.

1.24 Komise ve svém sdělení tvrdí, že soustředění zdrojů na omezený počet činností zaručí účinnější a efektivnější využívání prostředků a pomůže zvýšit míru soukromých investic, budou-li prioritní oblasti činnosti a investic určovat příslušné místní orgány spolu se svými partnery z oblasti hospodářství a občanské společnosti.

1.25 Cíle strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti jsou konec konců stejné. Politika soudržnosti je díky své jedinečné struktuře víceúrovňové správy schopna poskytovat konkrétní stimuly a podporu k zajištění toho, že makroregionální, meziregionální, regionální a místní úroveň přijmou cíle strategie Evropa 2020 za své. Nicméně institucionální rámec jejich uskutečňování postrádá společné finanční a právní aspekty, které by se v případě své součinnosti mohly stát faktory růstu účinnosti.

1.25.1 Proto by v zájmu uskutečňování shora uvedených cílů bylo vhodné navázat posílenou spolupráci.

2.1 Definice: Existuje mnoho definic inovací. V plánu Unie inovací jsou inovace chápány jako změna, která urychluje a zlepšuje způsob, jakým navrhujeme, vyvíjíme, vyrábíme a využíváme nové produkty, průmyslové procesy a služby. Změny, které vytváří více pracovních míst, zlepšují životy lidí a budují zelenější a lepší společnost. Výbor tuto definici podporuje především z toho důvodu, že pokrývá mnoho oblastí politiky.

2.1.1 Definice zároveň ukazuje, že do inovací v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti musí být zapojeno mnoho útvarů generálních ředitelství Evropské komise a že se na rozvoji musí podílet všechny fondy EU.

2.2 Integrace zdrojů: EHSV zastává názor, že za účelem dosažení cíle regionální inovace jakožto nástroje, který „může uvolnit růstový potenciál EU“, je třeba se uchýlit i k jiným zdrojům EU, například ke SZP – alespoň co se týče investic do inovací a inteligentního růstu v zemědělství – a Evropskému sociálnímu fondu. Finanční nástroje EU musí být navíc koordinované a součinné s nástroji jednotlivých členských států a regionů. Kromě toho musí mít všechny členské státy možnost plně využívat příležitosti, které jim poskytují finanční nástroje EU, a nutné je i zjednodušení v této oblasti.

2.3 Volba priorit: EHSV se domnívá, že by bylo vhodné určit typy inovací a zachovat je na regionální úrovni, zvolit programy, zainteresovaná odvětví (např. udržitelný rozvoj, energetika, životní prostředí, doprava atd.) a regiony, které je třeba zapojit, a zohlednit jejich výzvy, potřeby a potenciál, tj. východiska, a také podnikatelské předpoklady, podmínky pro výzkum a jejich schopnost modernizovat zařízení či změnit výrobní zaměření. Je nezbytné podpořit propojení mezi makroregiony a upustit od „slepované“ politiky. Priority musí být zvoleny po dohodě mezi veřejnými orgány, soukromými subjekty a organizovanou občanskou společností na různých úrovních.

2.4 Znalosti, komunikace a informace: Je mimořádně důležité šířit a vyměňovat si pozitivní zkušenosti mezi zainteresovanými odvětvími a územími, a proto je zapotřebí vhodná komunikační a informační strategie, která musí být přímo stanovena v programech Komise.

2.5 Vzdělávání: Vzdělávání je dalším zásadně důležitým nástrojem k dosažení cílů, které si Komise v tomto sdělení vytyčila. Mělo by velký užitek především pro mladé, kdyby bylo podpořeno šíření kultury inovací. EHSV se navíc domnívá, že pokud by tento nástroj byl uplatňován, podpořil by využívání fondů, omezil nedoplatky výdajů a zamezil plýtvání, aby bylo dosaženo optimálního využití fondů, a usnadnila se tak správa území.

2.6 Upevnění partnerství: Podle EHSV by se měly upřednostňovat programy a projekty přímo vypracované již existujícími sdruženími malých a středních podniků či výzkumnými středisky ve spolupráci se zástupci zaměstnanců a zainteresované občanské společnosti a za účasti místních orgánů. Partnerství jakožto metoda na všech úrovních je přidanou hodnotou velkého významu, a proto by v projektech vypracovaných tímto postupem mělo mít prioritu. Velký přínos by mělo i pro územní správu.

2.7 Zhodnocení výsledků: Musí být povinné a podporované Komisí bez sebemenšího zaváhání. Musí se provádět na základě společných parametrů a systémů hodnocení výsledků inovací i výzkumu, což je prioritní cíl Komise a EU. Členské státy a/nebo Komise, které by tento proces měly řídit, musí pro regiony či oblasti, které těchto cílů nedosáhnou nebo nevyužijí prostředky, určit náhradní formy činnosti.

2.8 Je třeba podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, a to i prostřednictvím systému kombinovaného financování programů zvláštního významu či zvláštního zájmu jak v oblasti výzkumu, tak i inovací.

2.9 Je třeba vybízet členské státy, aby společně s Komisí a EU jednaly rozhodněji. Nesmějí se vzdát své funkce z důvodů, které již byly několikrát uvedeny. Je třeba upřednostňovat meziregionální projekty, které mají evropskou ideu a evropský rozměr. Komise se musí opět ujmout své vůdčí úlohy i ve fázi vypracování, provádění a zejména hodnocení výsledků.

2.10 Motivace k podpoře a poradenství: EHSV se domnívá, že malé a střední podniky, a v prvé řadě mikropodniky, které nemají k dispozici vlastní výzkumné pracovníky a odborníky, musí mít v zájmu překlenutí tohoto nedostatku snadný přístup k účinným individuálně přizpůsobeným podpůrným a poradenským službám. Požaduje politiku podpory činnosti zprostředkovatelských organizací s cílem podpořit jejich podpůrné a poradenské aktivity, zejména na základě smluv o regionálních cílích a financování pracovních míst pro poradce v oblasti inovací v těchto zprostředkovatelských organizacích.

2.11 Vyjasnit sdělení: Podle EHSV musí být sdělení jednodušší a jasnější, co se týče cílů, které si vytyčuje. Je třeba změnit přístup a upřednostňovat návrhy vycházející zdola, v přesvědčení, že „peníze“ musí následovat myšlenku a ne naopak.

2.12 Zjednodušení: Zjednodušení je výchozím cílem na všech úrovních. Neustále a za všech okolností je třeba uplatňovat strategii zjednodušení s cílem uspořit čas a náklady tím, že bude vytvořen jednotný formulář a bude dodržována zásada „jednou a dost“. Dalším cílem je urychlit platby a usnadnit podnikům – zejména malým a středním podnikům – předběžné financování, jakož i harmonizovat finanční předpisy a provádět jednotné kontroly účetnictví ve všech orgánech.

3.1 Komise ve svém sdělení o přezkumu rozpočtu věnuje rozsáhlou kapitolu politice soudržnosti a podstatně méně se zabývá například SZP, na niž doposud připadá 43 % výdajů EU. Část pojednávající o soudržnosti je nazvána „růst, který podporuje začleňování“, což je sice líbivý název, ale je třeba ho uvést do praxe.

3.2 Již názvy kapitol hovoří samy za sebe: a) Politika soudržnosti a Evropa 2020; b) Větší koncentrace a soudržnost; c) Společný strategický rámec; d) Smlouva o rozvoji a investičním partnerství; e) Zkvalitňování výdajů. Až na naposledy uvedený významný cíl by všechny ostatní již měly být uskutečněny.

3.3 EHSV hodnotí kladně úsilí a návrhy Komise zaměřené na vytvoření synergie mezi politikou soudržnosti a ostatními politikami EU a členských států, včetně některých priorit uvedených ve strategii Evropa 2020, nicméně se domnívá, že k uskutečnění cílů „inteligentního růstu“ musí být využity veškeré zdroje.

3.4 Přezkum rozpočtu by měl být příležitostí ke sladění politiky soudržnosti, SZP a strategie Evropa 2020, přičemž pozornost by se měla věnovat přezkoumávanému Paktu o stabilitě a růstu, s cílem přezkoumat a přepracovat evropský rozpočet a rozpočty členských států eurozóny (např. vzdělávání a výzkum by neměly spadat mezi běžné výdaje).

3.5 Prioritním předpokladem pro úspěšnost návrhu je pomoc malým a středním podnikům. Musí spočívat ve zjednodušení a usnadnění financování s pomocí politiky podpory a asistence, a to i prostřednictvím zajištění rizik souvisejících s poskytováním úvěrů – v souladu se zásadami uvedenými v přezkumu iniciativy Small Business Act – nebo přímého financování pro inovace. To lze usnadnit i díky konsolidaci a zapojení sdružení malých a středních podniků a mikropodniků. Rozhodnutí, zda využít dotace, půjčky či jejich kombinaci, by mělo být přenecháno příslušné správní úrovni v členských státech.

4.1 EHSV hodnotí pozitivně činnosti, které by měla Komise provádět s cílem podpořit dosažení cílů, a to zejména co se týče analýz a informování o dosažených výsledcích, poskytování rizikového kapitálu a záruk inovujícím malým a středním podnikům a poskytování financování uzpůsobeného malým a středním podnikům a mikropodnikům.

4.2 Pět oblastí inteligentní specializace uvedených ve sdělení Komise se jeví poněkud neurčitě a náleží do referenčních odvětví a oblastí, které se vzájemně velmi liší. Nejsou uzpůsobeny konkrétním podmínkám v regionech, nezohledňují možné synergie vyplývající z politik podporujících inovace v jiných oblastech činnosti EU (hospodářská soutěž, zemědělství, vnitřní trh, životní prostředí a energetika, vzdělávání atd.) nebo v jiných programech EU. Sdělení se mimo jiné vůbec nezmiňuje ani o sociální ekonomice. Stejně tak se nepředpokládá zapojení sociálních partnerů ani jiných subjektů organizované občanské společnosti do definování a provádění politik týkajících se inteligentní specializace.

4.3 Není zde však žádná zmínka o nutnosti koordinovat činnost EU v oblasti inovací s příslušnými politikami pro inovace v členských státech, které mají přirozeně k dispozici více prostředků a již vypracovaly a začaly provádět výzkumné programy a činnosti v oblastech, v nichž je nutno výzkum a vývoj posílit. Jelikož jsou nedostatečně zanalyzovány důvody, které zabránily nebo neumožnily využívání fondů, je tato otázka závažnější než jakékoli jiné. A to Evropská komise obvykle analýzami nešetří.

4.4 Komise se však zabývá převážně regiony s lepšími podmínkami, například v místě, kde uvádí, že některé regiony v celosvětové konkurenci obstojí, zatímco jiné se potýkají s tím, aby se světové úrovni přiblížily. To však zároveň neznamená, že některé regiony jsou naprosto zaostalé. Pro odstranění těchto nerovností je třeba reorganizovat regionální politiku tak, aby se jejím hlavním záměrem postupně stal rozvoj slabých regionů, právě tak, jak tento cíl sleduje celá politika soudržnosti.

4.5 EHSV nicméně vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozdíly mezi bohatými a chudými regiony EU neustále rostou a že země EU, jež jsou ekonomicky nejslabší, jsou také nejméně vyspělé, pokud jde o výzkum, vývoj a inovace. Konstatuje však, že – jak ukazuje nová hodnotící tabulka – právě výzkum a vývoj skýtají největší možnosti růstu pro nejméně vyspělé země a regiony.

4.6 V tomto smyslu by Evropská komise měla spolupracovat s jednotlivými členskými státy na propagaci politiky výzkumu, vývoje a inovací, tak aby bohaté regiony nezískaly všechny prostředky pro sebe, což by dále narušilo také rozdělení prostředků na vnitrostátní úrovni.

4.7 Sdělení otevírá cestu k tomu, aby mohly být různé finančně nástroje výzkumu lépe využívány k podpoře inovací. Jedná se o půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou, o úvěrové záruky a rizikový kapitál. Skupina EIB je rovněž jedním z orgánů, které by měly získat dodatečné prostředky určené především malým a středním podnikům.

V Bruselu dne 14. července 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) To prohlásil v lednu u příležitosti zveřejnění sdělení Komise Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020, růstu, který je třeba považovat i za „inteligentní“.

(4) Nové zprávy z Dánska ukazují, že nemocnice zvýšily svoji účinnost (více operací) a že zaměstnanci jsou zároveň spokojenější se svou prací, přestože došlo ke škrtům v rozpočtu a v nemocnicích pracuje méně lidí. Pracovní postupy byly změněny, lékařům bylo v některých případech zakázáno vedlejší zaměstnání a pacientům se věnuje větší péče. Zprávy dokládají, že i pacienti jsou spokojenější. Závěrem tedy je, že nelze jen dělat škrty v rozpočtu, ale musí se změnit pracovní postupy a organizace práce.