11.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 380/84

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 (1) o financování evropského programu družicové navigace (Galileo) na základě interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a víceletého finančního rámce pro období 2007–2013,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS (3),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (COM(2010)0308),

—

s ohledem na „zprávu o trhu pro GNSS“ Agentury pro evropský GNSS (říjen 2010),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Přezkum rozpočtu EU“ (KOM(2010)0700),

—

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Střednědobý přezkum evropských programů družicové navigace“ (KOM(2011)0005),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A7-0165/2011),

A.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament důsledně a plně podporuje evropský globální družicový navigační systém (GNSS), zaváděný prostřednictvím programů Galileo a EGNOS, jehož cílem je zlepšit každodenní život evropských občanů, zajistit samostatnost a nezávislost Evropy a získat významný podíl na celosvětovém trhu s vyspělými technologiemi závislými na družicové navigaci,

B.

vzhledem k tomu, že v současné době je EU závislá na americkém globálním systému určování polohy (GPS) s přibližně 7 % HDP hodnoty činností, jež jsou odkázány na tento systém,

C.

vzhledem k tomu, že program Galileo má ve srovnání s GPS nabídnout výhody, a to větší přesnost, globální integritu, ověřování a záruku služby, a zajistit Unii strategickou samostatnost,

D.

vzhledem k tomu, že globální trh s technologiemi GNSS exponenciálně roste a odhaduje se, že v roce 2020 dosáhne hodnoty kolem 150 miliard EUR, z nichž méně než 20 % vzniká v EU,

E.

vzhledem k tomu, že program EGNOS už denně využívá 80 000 evropských zemědělců a nedávno byl certifikován pro civilní letectví, a vzhledem k tomu, že certifikace pro námořní dopravu se očekává v blízké budoucnosti;

F.

vzhledem k tomu, že cílem je dosáhnout, aby se program Galileo stal technologicky nejvyspělejším, nejmodernějším systémem globální družicové navigace na světě, schopným stanovit univerzální standard pro budoucnost tím, že výrazně zapojí vědu, vyspělé technologie a kvalifikované lidské zdroje a přispěje k inovacím a konkurenceschopnosti průmyslu EU,

G.

vzhledem k tomu, že programy EGNOS a Galileo nepřímo vytvoří hospodářství a společnosti EU zisk ve výši 60 miliard EUR v podobě větší silniční a letecké bezpečnosti, nižšího znečištění ovzduší a spotřeby pesticidů, nových pracovních míst a veřejné bezpečnosti a ve srovnání s jinými porovnatelnými investicemi přinese mít velmi výraznou efektivitu nákladů,

H.

vzhledem k tomu, že na mezinárodní úrovni budují různí aktéři čtyři globální a dva regionální družicové navigační systémy, je v případě Galilea zásadním prvkem rychlost zpřístupnění služeb, aby se tento evropský systém stal co nejdříve dalším velkým referenčním systémem při volbě GNSS,

I.

vzhledem k tomu, že neúspěch počátečního partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o financování programů GNSS, vedl v roce 2007 k rozhodnutí realizovat tyto programy s využitím finančních prostředků výlučně z rozpočtu Unie (3,4 miliardy EUR na fáze definování, ověřování a zavádění až do roku 2013), přičemž by je následně v plné míře vlastnila Evropská unie, což by vedlo k tomu, že by Galileo a EGNOS byly prvními velkými projekty tohoto druhu ve vlastnictví EU;

J.

vzhledem k tomu, že program Galileo je civilním systémem pod kontrolou civilních složek a všechny jeho služby by měly být v souladu s mezinárodním kosmickým právem, Smlouvami EU a zásadami stanovenými v Chartě OSN a ve Smlouvách,

K.

vzhledem ke zvýšeným nákladům programu, mimo jiné v důsledku nepřesných odhadů nákladů a strategií řízení nákladů, umožňuje současný rozpočet financovat pouze zavedení počáteční operační schopnosti (IOC), sestávající z 18 družic,

L.

vzhledem k tomu, že před přijetím rozhodnutí o dalším finančním závazku z rozpočtu EU v dalším víceletém finančním rámci musí Komise předložit jasné posouzení všech případných technických variant a s nimi souvisejících nákladů a přínosů,

1.

vítá zprávu Komise, která popisuje současnou situaci a budoucí výzvy této důležité stěžejní iniciativy;

2.

vyslovuje však politování nad opožděným zveřejněním přezkumu v polovině období, které vyvolalo příliš dlouho trvající nejistotu ohledně celkového pokroku projektu a jeho finanční situace, což je na škodu uvádění aplikací GNSS na trh a veřejné podpoře;

3.

s cílem zvýšit transparentnost vyzývá Komisi, aby ve světle současné situace aktualizovala strategický rámec GNSS (C(2008)8378), včetně hlavních opatření, odhadovaného rozpočtu a časového harmonogramu potřebného ke splnění cílů;

4.

s cílem zabránit překračování nákladů v budoucnu vyzývá Komisi, aby zavedla přísnou politiku k omezení rostoucích nákladů a ke zmírnění rizika, včetně politiky nezbytné k tomu, aby byly udrženy pod kontrolou náklady na vypuštění družic; navrhuje, aby dosud získané výsledky Komise prostudovala a zvážila za tímto účelem využití nezávislých odborníků, včetně představitelů průmyslu, aby tak podstatně zlepšila účinnost řízení projektu;

5.

vyzývá Komisi, aby při zadávání zakázek všech rozhodujících pracovních balíčků prováděla doporučovaná opatření ke zmírnění rizik, např. využívání dvou zdrojů, aby bylo možné dodržet ambiciózní časový harmonogram, a to i s ohledem na úroveň skutečné konkurence na příslušných trzích i politickou vůli zachovat kapacitu na vypuštění družic v Evropě v budoucnosti, jak je uvedeno v usnesení 7. zasedání Rady pro vesmír ze dne 25. listopadu 2010;

6.

je přesvědčen, že IOC, schopná poskytnout počáteční služby na základě 18 družic, by měla být dokončena nejpozději do roku 2014 s cílem zajistit, aby se program Galileo skutečně stal druhým vzorovým modelem GNSS, zejména pro výrobce přijímačů; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve vypustila čtyři družice pro ověřování na oběžné dráze (IOV), stanovila jasný harmonogram pro zbývajících 14 družic a dokončila všechny finální pracovní balíčky;

7.

je přesvědčen, že dosažení plné operační schopnosti (FOC), založené na konstelaci 27 družic a přiměřeném počtu náhradních družic a odpovídající pozemní infrastruktuře, je základní podmínkou pro dosažení přidané hodnoty programu Galileo z hlediska ověřování, vysoké přesnosti a nepřetržitého fungování, a tudíž i pro dosažení hospodářského a společenského přínosu; domnívá se, že přesvědčit uživatele a investory o dlouhodobém závazku EU lze pouze zřetelnou a jednoznačnou podporou dosažení FOC ze strany všech evropských orgánů a institucí; a vyzývá Komisi, aby v tomto směru vyslala pozitivní signál trhu;

8.

vyslovuje politování nad skutečností, že úpravou stávajícího víceletého finančního rámce nebylo navrženo žádné dodatečné financování tohoto programu, což vedlo k dalším zpožděním, dodatečným nákladům a možná ke ztrátě příležitosti; v této souvislosti se domnívá, že plné operační schopnosti (FOC) by mělo být dosaženo nejpozději do roku 2018, což si podle odhadů Komise vyžádá dodatečné financování ve výši 1,9 miliardy EUR a roční financování na pokrytí provozních nákladů ve výši přibližně 800 milionů EUR počínaje rokem 2014; vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o dosažení veškerých možných úspor z hlediska finanční efektivnosti a aby zavedla vhodnou finanční strukturu (zohledňující mimo jiné příjmy plynoucí z obchodní služby systému Galileo) s cílem omezit nezbytné dodatečné financování;

9.

zdůrazňuje, že stávající finanční prostředky EU věnované na výzkum a vývoj GNSS nepřekračují částku 15 milionů EUR ročně; varuje před oslabením jiných programů výzkumu a vývoje, pokud budou dodatečné finanční prostředky pro tyto činnosti odebrány ze stávajícího rámcového programu (RP7); zastává názor, že k usnadnění vývoje výrobků a služeb založených na GNSS by v budoucnu mělo být zajištěno více finančních prostředků prostřednictvím RP7 a dalších opatření;

10.

zdůrazňuje nutnost zvýšit finanční prostředky s cílem posílit rozvoj aplikací a služeb GNSS, jenž je nezbytným předpokladem pro to, aby investice do infrastruktury, kterou představuje systém Galileo, byly plně využity a aby byla bezezbytku rozvinuta kapacita tohoto systému,

11.

je pevně přesvědčen, že další finanční prostředky pro GNSS mohou být zajištěny pouze tehdy, pokud se u politických představitelů a široké veřejnosti výrazně zvýší informovanost o přínosech GNSS pro hospodářství a společnost v EU; vítá vytvoření konkrétních iniciativ, jako je každoroční soutěž Galileo Masters, do níž bylo v roce 2010 zasláno 350 nápadů ze 44 zemí, dětská soutěž Galileo a cena za inovace v oblasti GNSS;

12.

naléhavě žádá Komisi a Agenturu pro evropský GNSS, aby mnohem více usilovaly o zvýšení informovanosti o GNSS mezi potenciálními uživateli a investory, podporovaly využívání služeb založených na GNSS a stanovily a propojily poptávku po těchto službách v Evropě; v této souvislosti zdůrazňuje, že program Galileo odpovídá evropskému veřejnému zájmu, a proto má odůvodněný nárok na financování z veřejných prostředků;

13.

vyzývá Komisi a Agenturu pro evropský GNSS (GSA), aby se prostřednictvím vhodných výběrových řízení, osvětových kampaní a mechanismů přenosu technologií za tímto účelem obracely na vnitrostátní orgány a malé a střední podniky, které se zabývají technologiemi souvisejícími s vesmírem, jako na potenciální koncové uživatele aplikací GNSS, zároveň však zdůrazňuje, že je důležité zachovat evropskou regionální rovnováhu;

14.

vyzývá Komisi k aktivnímu zapojení světových regionů, v nichž by přijetí technologie a aplikací evropského GNSS mohlo pomoci rozvoji trhu, jako je Latinská Amerika, jihovýchodní Asie nebo Afrika;

15.

podporuje Komisi v jejím úsilí o zajištění kompatibility a interoperability systému Galileo s dalšími družicovými navigačními systémy a o univerzální standardizaci; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vynaložily veškeré dostupné prostředky a rychle vyřešily stávající problémy kompatibility s Čínou;

16.

zdůrazňuje strategický význam kosmické politiky a programu GNSS ve snaze o zavedení skutečné evropské průmyslové strategie založené na konkrétních projektech, které veřejnosti a podnikům přinášejí hmatatelné výhody; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby uznala důležitou úlohu, kterou může družicová navigace hrát, a aby začlenila družicovou navigaci do všech politiky dalších příslušných politik Společenství;

17.

poukazuje na to, že pro minimalizaci dalšího zpoždění, nákladného přepracování a destabilizace uživatelské základny je důležitá dlouhodobá stabilita; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby urychleně předložila legislativní návrhy týkající se budoucí úrovně služeb, financování a správy programů GNSS; dále je přesvědčen, že pro dobré řízení programů je naprosto nezbytné zajistit zachování příslušného know-how a získaných odborných zkušeností;

18.

vyzývá Komisi, aby do posouzení dopadu provedeného v rámci připravovaného legislativního návrhu začlenila jasné a úplné informace o:

19.

domnívá se, že programy Galileo a EGNOS by jako evropské programy vlastněné EU, které reagují na zájem veřejnosti na úrovni EU, měly být financovány hlavně z rozpočtu EU; je přesvědčen, že vedle příspěvku z rozpočtu EÚ by se měly přezkoumat veškeré případné finanční zdroje včetně inovativních forem financování; zdůrazňuje, že pravděpodobným důsledkem nouzových rozpočtových řešení vypracovaných ad hoc, jakých jsme byli svědky v minulosti, je ohrožení úspěchu a přínosu takovýchto strategických a rozsáhlých projektů EU a oslabení politicky vhodného momentu, jenž je s nimi spojen; je přesvědčen, že by se mělo nalézt vhodné, globální a dlouhodobé řešení financování; navrhuje, aby se z rozpočtu EU poskytla předem stanovená roční částka (na financování zbývající infrastruktury programu Galileo a na provozní náklady); poukazuje na to, že odhadované částky uvedené v posouzení v polovině období provedeném na dobu po roce 2013 jsou orientační, a vyzývá Komisi, aby do léta 2011 předložila podrobný rozpis odhadovaných finančních požadavků s cílem zvýšit odpovědnost, předvídatelnost a transparentnost projektu;

20.

je přesvědčen, že by neočekávané dodatečné náklady měly být financovány z rozpočtu Společenství, aniž by byly ohroženy jiné stávající programy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posoudila možnost vytvoření „rezervního fondu pro program Galileo“ pro pokrytí takových neočekávaných nákladů;

21.

je přesvědčen, že dlouhodobá řídící a správní struktura GNSS by měla řešit rozdělení úkolů a odpovědností mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu (ESA), jakož i další důležité otázky, jako je odpovídající sdílení nákladů, mechanismus rozdělování příjmů, režim odpovědnosti, cenová politika a případné zapojení a příspěvek soukromého sektoru do programů GNSS; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby rychle pokročila ve stávajících úvahách o budoucích podobách správy a řízení operací programů, převzala odpovědnost za dlouhodobé operace a přizpůsobení infrastruktury, zajistila trvalé poskytování údajů a služeb uživatelům a maximalizovala možnosti rozvoje obchodních služeb;

22.

zdůrazňuje význam jakékoli dlouhodobé řídicí a správní struktury GNSS, která je zcela transparentní, finančně stabilní a odpovědná a je spravována co možná nejrozvážněji; v této souvislosti konstatuje, že by měla probíhat pravidelná koordinace s Radou a Evropským parlamentem, jejíž součástí by bylo podrobné informování o aktuálním stavu;

23.

vyzývá Komisi, aby vytvořila vhodné mechanismy, kterými by zajistila, aby služby a aplikace založené na GNSS, regulované veřejně i soukromě, byly v souladu se základními právy občanů, jako je právo na soukromí a ochranu údajů;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a ESA.