2.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/39

—

podle zásady subsidiarity by měl být jednotný trh řízen unijními předpisy pouze do té míry, do jaké je to nezbytné. To, že zásada subsidiarity není zohledňována, může vést k problémům během provádění této legislativy, kdy už na vnitrostátní úrovni není žádný manévrovací prostor, a ohrozit tak hospodářský rozvoj daného státu;

—

při přípravě právních předpisů je nutné brát v úvahu významnou roli místních a regionálních orgánů. Zejména zásada „zelenou malým a středním podnikům“ klade důraz na význam místní aktivity a na podmínky pro podnikání vytvářené na místní úrovni. Ačkoli je rámec vytvářen na evropské úrovni, ekonomická prosperita a činnost vzniká vždy na místní úrovni. Toto je nutné zohlednit při přípravě legislativy o jednotném trhu, jelikož jde o jediný způsob, jak sladit koncepci „místního rozměru“ s celoevropským hospodářstvím;

—

místní a regionální orgány provádějí velkou většinu právních předpisů o jednotném trhu. Aby se předešlo problémům, k nimž dochází při zavádění těchto pravidel do praxe, je důležité, aby VR a místní a regionální správa měly úlohu v přípravě unijní legislativy;

—

při Identifikaci klíčových oblastí je nutné upřednostňovat ty oblasti, které jsou v dobré pozici pro inovace a vytváření kvalitních pracovních míst. Řádně fungující digitální jednotný trh a služby jako celek jsou oblastmi nejvyššího zájmu a maximální naléhavosti.

Zpravodaj

pan Markku MARKKULA (FI/ELS), člen zastupitelstva města Espoo

Odkaz

sdělení Komise Lepší správa pro jednotný trh

COM(2012) 259

1.

jednotný trh je klíčovým tahounem evropského hospodářského růstu. Po celá dvě desetiletí je volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil hnací silou evropské prosperity i evropského hospodářství. Tyto svobody a zlepšení jejich správy jsou však rovněž příležitostí k dalšímu urychlení obnovy po hospodářské krizi a k vytvoření podmínek pro soudržné dosažení sociálně tržního hospodářství v Evropské unii. Politika soudržnosti vedle toho hraje doplňkovou úlohu při dosahování jednotného trhu napříč všemi regiony Evropské unie především posilováním konkurenceschopnosti MSP, ekologizací hospodářství a důrazem, který klade na know-how a inovace, zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech;

2.

Výbor regionů upozorňuje na to, že členské státy musejí mít současně možnost samy si zvolit nástroje pro oživení svých ekonomik s přihlédnutím ke konkrétním národohospodářským potřebám a zájmům;

3.

v tomto sdělení Komise předkládá svůj plán rozvoje jednotného trhu a plnění cílů strategie Evropa 2020;

4.

podle sdělení činil v únoru letošního roku průměrný deficit v provedení 1,2 % a provedení právních předpisů o jednotném trhu trvá stále déle. Navíc ne vždy fungují pravidla dobře v praxi, i když k jejich provedení došlo na národní úrovni;

5.

sdělení Komise volá po obnoveném závazku učinit jednotný trh efektivním nástrojem zajišťujícím růst. Návrh se skládá ze dvou samostatných částí:

6.

zájem Komise na rozvoji jednotného trhu je odůvodněný. Avšak zatímco sdělení stanovuje obecná opatření, může se provádění pravidel ukázat jako zvláště problematické třeba pouze ve specifických oblastech či v určitých členských státech;

7.

cílem Komise je zlepšit fungování jednotného trhu na základě opatření uvedených ve sdělení. Návrhy Komise směřují ke dvěma klíčovým cílům. Na straně jedné se jednotný trh musí rychle rozvíjet v oblastech s nejvyšším potenciálem růstu a na straně druhé by měla být přijata opatření, která cyklus správy jednotného trhu zefektivní. Ke sledování vývoje hodlá Evropská komise využít procesu evropského semestru. Výbor regionů je přesvědčen, že se jedná o krok správným směrem;

8.

záměrem sdělení je zejména lepší provádění na národní úrovni a pevnější odhodlání členských států;

9.

do určité míry lze pomalý postup provádění vysvětlit slabým politickým závazkem členských států k provádění jednotlivých pravidel. Jedinou odpovědí na tento problém je zajistit ochotu a odhodlání na politické úrovni. K rozdílům mezi legislativními a správními kulturami se musí přihlížet hned od počátku přípravy právních předpisů v oblasti jednotného trhu;

10.

Výbor regionů souhlasí s Komisí v tom, že „goldplating“ je vážný problém, který způsobil zbytečnou zátěž podnikům a občanům;

11.

v některých ohledech jsou návrhy Komise „ex post“ a sdělení dostatečně neupozorňuje na důvody pomalého postupu provádění;

12.

podle sdělení jsou oblastmi s nejvyšším růstovým potenciálem odvětví služeb (včetně maloobchodu a velkoobchodu, podnikatelských služeb a služeb ve stavebnictví), finanční služby, doprava, digitální hospodářství a energetika;

13.

k zajištění účinného provádění unijních pravidel jednotného trhu se navrhuje, aby se členské státy pevněji zavázaly k jejich provádění a ke spolupráci s Komisí během prováděcí fáze;

14.

priority Komise se zaměřují na provedení unijních pravidel a jejich účinné uplatňování. Komise připraví výroční zprávu o integraci jednotného trhu, jež bude fungování jednotného trhu sledovat v praxi a stanoví další opatření na úrovni EU a na úrovni vnitrostátní. Komise podnikne opatření, s jejichž pomocí zajistí, aby v klíčových oblastech byla pravidla EU prováděna včasně, správně a účinně;

15.

hlavním cílem sdělení Komise je zlepšit fungování jednotného trhu. Výběr klíčových oblastí je cesta správným směrem. V zájmu rozvoje evropského jednotného trhu je nezbytné identifikovat opatření, která budou nejúčinnější;

16.

v současném hospodářském klimatu je status finančních služeb coby jedné z oblastí s nejvyšším růstovým potenciálem významný, ale zároveň problematický;

17.

při identifikaci klíčových oblastí je nutné upřednostňovat ty oblasti, které jsou v dobré pozici pro inovace a vytváření kvalitních pracovních míst. Výběr klíčových oblastí má pozitivní význam pro místní správu. Řádně fungující digitální jednotný trh a služby jako celek jsou oblastmi nejvyššího zájmu a maximální naléhavosti;

18.

členským státům ještě zbývá učinit mnoho v rámci usnadňování činností digitálního trhu. Svoji roli zde mohou sehrát místní orgány, např. prostřednictvím veřejných zakázek. Elektronické zadávání veřejných zakázek a plné využití elektronické fakturace by mohlo výrazně přispět k rozvoji digitálního trhu. Překážky a výzvy spojené s prováděním elektronického obchodu ve veřejném sektoru jdou nad rámec technické funkčnosti. Klíčovými faktory úspěchu digitálního trhu na místní a regionální úrovni a souvisejícího elektronického zadávání veřejných zakázek jsou podpora od vyššího managementu, organizační úpravy a odborná příprava zaměstnanců;

19.

elektronické zadávání veřejných zakázek bude vyžadovat řadu opatření na vnitrostátní i místní úrovni. Na evropské úrovni se ovšem musí přistoupit k opatřením, která usnadní přechod na elektronické prostředí. Na evropské úrovni je rovněž nutno efektivněji šířit osvědčené postupy;

20.

odpovědnost za přípravu vnitrostátní legislativy spočívá na celostátních orgánech, od nichž se požaduje provedení unijní legislativy z celostátní perspektivy korektním a vhodným způsobem;

21.

Výbor vítá skutečnost, že směrnice o opožděných platbách je zahrnuta do seznamu klíčových legislativních aktů, jejichž provádění bude pečlivě sledováno. Opožděné platby ze strany veřejných orgánů jsou velkým problémem pro malé a střední podniky, který je třeba neprodleně řešit;

22.

návrhy na sledování stavu provádění legislativy v členských státech je třeba uvítat. Zveřejnění výroční zprávy bude pro členské státy příležitostí, jak si vzájemně porovnat svou situaci. Na základě této výroční zprávy a analýzy Komise určí hlavní politické výzvy a stanoví kroky pro příští rok jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní. Výroční zpráva poskytne doporučení pro jednotlivé země na základě hloubkové analýzy výkonnosti v jednotlivých členských státech provedené v rámci procesu evropského semestru;

23.

ve sdělení Komise se zdůrazňuje, že by EU měla při přípravě nařízení o jednotném trhu zajistit, aby:

24.

k dosažení souladu s těmito zásadami by zúčastněné strany měly být před přípravou navrhovaných právních předpisů konzultovány;

25.

Komise navrhuje, aby použitým nástrojem byla případně nařízení namísto směrnic, zejména pokud při provádění navrhovaných pravidel EU není nutná žádná další diskreční pravomoc;

26.

Výbor plně souhlasí s kvalitativními cíli legislativy. Jasnost a srozumitelnost právních předpisů je významným cílem na úrovni EU i pro vnitrostátní zákonodárce;

27.

Výbor se domnívá, že systém pro výměnu informací o vnitřním trhu je zásadním nástrojem a že by regionální a místní orgány měly požadovat plný přístup do tohoto systému, ovšem také že by pracovníci místních a regionálních orgánů měli mít k dispozici takovou odbornou přípravu, která by jim umožňovala efektivní využívání tohoto systému;

28.

podle zásady subsidiarity by měl být jednotný trh řízen unijními předpisy pouze do té míry, do jaké je to nezbytné. To, že zásada subsidiarity není zohledňována, může vést k problémům během provádění této legislativy, kdy už na vnitrostátní úrovni není žádný manévrovací prostor, a ohrozit tak hospodářský rozvoj daného státu;

29.

Výbor zdůrazňuje užitečnost center SOLVIT pro občany a malé podniky, zejména v příhraničních regionech, a vyzývá Komisi, aby dále podporovala jejich činnost, a všechny členské státy, aby jim zajistily dostatečné personální i materiální zdroje;

30.

Výbor poznamenává, že evropské řízení o drobných nárocích znají příslušné soudy nedostatečně a stále je využívají velmi zřídka. Zvláštním problémem občanů, kteří tohoto postupu využívají, je pak výkon soudního rozhodnutí v jiném členském státě;

31.

špatná kvalita některých pravidel rozmělňuje vlastní legitimnost EU v očích veřejnosti i podniků. Například právní předpisy v oblasti veřejných zakázek v praxi omezily možnosti členských států a samospráv při rozhodování o tom, jak si organizovat své aktivity. Pravidla jednotného trhu a strach z jejich porušení vede způsob organizace služeb směrem, který není z provozního hlediska vždy úplně vhodný;

32.

Komise uvádí, že by se nástrojů IT mělo využívat inteligentnějším způsobem k informování podniků a občanů. Komise zdůrazňuje, že by se členské státy měly více snažit poskytovat uživatelsky přístupné informace o aktivitách jednotného trhu;

33.

mělo by se umožnit provádět správní opatření elektronicky, zejména pokud činnost probíhá v jiném členském státě. Spolupráci mezi orgány by měl usnadnit systém pro výměnu informací o vnitřním trhu;

34.

ve sdělení se navrhuje, že pro řešení problémů podniků a občanů by měla existovat jediná snadno přístupná služba první pomoci na vnitrostátní úrovni, na niž by se mohli obracet;

35.

členské státy by se měly zavázat, že zaručí rychlou a účinnou soudní nápravu;

36.

podle sdělení by měl na vnitrostátní úrovni existovat jeden subjekt pověřený dohledem nad jednotným trhem a jeho sledováním. Komise doporučuje v členských státech zavést „střediska jednotného trhu“ a má v úmyslu zřídit evropskou síť těchto středisek;

37.

netřeba zdůrazňovat, že identifikaci a šíření osvědčených postupů je nutné přivítat. To by mělo být vždy součástí běžných rozvojových činností Komise;

38.

rozvoj spolupráce mezi orgány v intencích navrhovaných Komisí je také nutno přivítat. Kupříkladu zřizování středisek jednotného trhu lze odůvodnit tím, že se usnadní výměna informací mezi orgány členských států a Komisí. Úkoly středisek jednotného trhu musí být slučitelné s ostatními aspekty administrativy členských států;

39.

při přípravě právních předpisů je nutné brát v úvahu významnou roli místních a regionálních orgánů. Zejména zásada „zelenou malým a středním podnikům“ klade důraz na význam místní aktivity a na podmínky pro podnikání vytvářené na místní úrovni. Ačkoli je rámec vytvářen na evropské úrovni, ekonomická prosperita a činnost vzniká vždy na místní úrovni. Toto je nutné zohlednit při přípravě legislativy o jednotném trhu, jelikož jde o jediný způsob, jak sladit koncepci „místního rozměru“ s celoevropským hospodářstvím;

40.

místní a regionální orgány provádějí velkou většinu právních předpisů o jednotném trhu. Aby se předešlo problémům, k nimž dochází při zavádění těchto pravidel do praxe, je důležité, aby VR a místní a regionální správa měly úlohu v přípravě unijní legislativy;

41.

inovace se rodí na místní úrovni. Místní a regionální orgány mohou sehrát klíčovou roli při podpoře a pilotním zavádění inovací. Pro rozvoj evropského jednotného trhu by měl být vyvinut model, v němž by místní i evropští aktéři měli své vlastní, přirozené role. Například Komise by mohla propagovat přístup, v rámci něhož by se společné úsilí různých generálních ředitelství orientovalo na rozvoj oblastí s největším potenciálem růstu, zatímco na místní úrovni by se zkoušely osvědčené postupy;

42.

ovšem ani osvědčené postupy nelze šířit bez evropské sítě. Pro vytváření těchto sítí má nejlepší pozici Komise. V oblastech politiky a regionech s nejvyšším inovačním potenciálem by měly být zahájeny průkopnické projekty financované EU, v nichž výzkum poskytuje účinnou podporu inovacím, ale i výuce a vzdělávání. Za podpory Komise by všichni místní aktéři měli mít přístup k postupům vyvinutým na tomto základě;

43.

Evropská komise dokončila své sdělení Akt o jednotném trhu II (COM(2012) 573 final). Podle tohoto sdělení vedlo společné zapojení Evropského parlamentu, Rady EU, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a mnoha zúčastněných stran k vytvoření široce sdílené politické vize dalšího rozvoje jednotného trhu a umožnilo soustředit politickou pozornost na důležité oblasti. VR souhlasí s Komisí, že vzhledem k výzvám spojeným s hospodářskou krizí musí dojít k zintenzivnění následných opatření;

44.

faktory nového růstu uvedenými v tomto sdělení jsou:

45.

sítě jsou páteří modernizace hospodářství. Významným cílem je dosáhnout jednotného trhu, kde by občané a podniky mohli těžit z jednotného dopravního a energetického trhu. Digitální oblast je bezpochyby hlavním faktorem produktivity i tvořivosti. Sociální podnikání znamená provedení aktivních kroků k zapojení veřejnosti a třetího sektoru, ale i prudký vzestup různých činností v rámci partnerství. VR očekává praktická opatření tak, aby bylo možné neprodleně splnit očekávání spojená s těmito cíli;

46.

vedle uvedených bodů existuje řada otázek a problémů týkajících se fungování jednotného trhu, které by se měly projednat na politické úrovni. Vzhledem ke zkušenostem s finanční krizí je nutné tyto otázky vyřešit. Ačkoli na mnohé z nich upozorňuje již strategie Evropa 2020 a stěžejní iniciativy, řešení se teprve budou muset hledat. Požadovaná opatření byla rovněž projednána v řadě stanovisek VR. VR si přeje zdůraznit zejména opatření uvedená níže;

47.

VR navrhuje (CdR 330/2010), aby „byly zavedeny územní pakty, v jejichž rámci by místní a regionální orgány na základě flexibilního regionálního přístupu soustředily svou činnost a financování na provádění strategie Evropa 2020 a stěžejních iniciativ. Je třeba klást zvláštní důraz na projekty, které propagují společenské inovace v daném regionu a mají co největší společenský dopad.“ Stěžejní význam mají opatření pro klíčové oblasti uvedené ve sdělení Komise, jako je plné využití digitálních možností při modernizaci poskytování služeb a struktur;

48.

VR doporučuje (CdR 330/2010) „Komisi, aby v rámci Aktu pro jednotný trh uvedla do praxe všechny pokroky dosažené Lisabonskou smlouvou, jež mohou vést k opětovnému nastolení důvěry občanů EU v jednotný trh, zejména článek 3 Smlouvy o EU, který stanovuje nové sociální cíle pro Unii, pokud jde o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu sociální spravedlnosti a ochrany, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.“ Zde jde také o to, jak vytvářet nové společenské inovace, aby Evropa mohla rozvíjet průkopnické projekty s inovacemi v několika oblastech a spolupráci mezi oblastmi, jež by přinášela zásadní řešení k všeobecnému využití.