14.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 230/72

Zpravodaj:

pan Pedro Augusto ALMEIDA FREIRE

1.1.

EHVS souhlasí s obecným přístupem Komise, který spočívá v přijetí:

jelikož porušování duševního vlastnictví je celosvětovým jevem, který musí být tedy globálně řešen.

1.2.

EHSV podporuje cíl akčního plánu, jenž spočívá v potírání porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku, jelikož má negativní dopad na investice do inovací a vytváření trvalých pracovních míst v Evropské unii a způsobuje ušlé daňové výnosy.

1.3.

EHSV bere náležitě na vědomí, že Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu plní stále významnější úlohu při přípravě a doprovázení strategií Evropské komise v oblasti prosazování a ochrany práv duševního vlastnictví, jejíž přístup s více cíli je předmětem tohoto akčního plánu.

1.4.

EHSV souhlasí s pragmatickým přístupem Komise, jenž upřednostňuje nástroje jako „sledování peněz“ a zapojení zainteresovaných subjektů.

1.5.

EHSV může souhlasit s přístupem Komise s více cíli, pokud tyto cíle budou lépe definovány a pokud budou lépe popsány jejich kvantitativní a kvalitativní aspekty, a vítá zejména komunikační kampaně Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví zaměřené na zvyšování povědomí mladých lidí (1), ale také soudců a právníků (2), o dopadu porušování práv duševního vlastnictví.

1.6.

EHSV vítá, že se Komise zaměřuje na malé a střední podniky, aby jim usnadnila přístup k soudním nápravným postupům, a podporuje také evropský projekt IPorta – podpůrný systém malých a středních podniků (3), který zohledňuje otázky související s ochranou práv duševního vlastnictví a koordinuje vnitrostátní podporu.

1.7.

EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že pro všechny podniky v Evropě jsou dostupné možnosti přístupu k duševnímu vlastnictví a k jeho účinné ochraně, a to i z finančního hlediska, a to nehledě na jejich velikost.

1.8.

Lituje však, že přístup Komise se omezuje na nelegislativní nástroje a není uvedena možnost posoudit stávající legislativní nástroje a význam jejich přezkoumání. V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že Komise mohla být ambicióznější a rovněž zohlednit tento parametr.

1.9.

EHSV vyjadřuje výhrady k úloze, již Komise zřejmě přisuzuje dobrovolnému zavádění režimů, vytváření dobrovolných memorand o porozumění a zavádění osvědčených postupů v oblasti, kde dochází k padělání a pirátství.

2.1.

Akční plán EU „Cesta k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví“ obsahuje deset specifických opatření stanovujících novou politiku, která spočívá ve vytváření a používání nástrojů konkrétně zaměřených na potírání činností, které porušují práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku. Tyto činnosti jsou nejvíce škodlivé a představují pro EU velkou výzvu, jelikož mají negativní dopad na investice do inovací a na vytváření trvalých pracovních míst v Evropské unii a způsobují ušlé daňové výnosy.

2.2.

Tyto nové nástroje, které jsou prozatím nelegislativní, zahrnují řadu činností vycházejících z přístupu „sledování peněz“, jehož cílem je zabránit porušovatelům práv působícím v „komerčním měřítku“ v propagaci a distribuci padělaných výrobků a zbavit je jejich příjmů.

2.3.

Cíle akčního plánu EU „Cesta k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví“ uvedené ve sdělení Komise, které je předmětem tohoto stanoviska, a cíle strategie ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích jsou totožné:

2.4.

Důležitou součástí této činnosti je rovněž zvyšování povědomí spotřebitelů a výrobců ohledně důsledků porušování práv duševního vlastnictví prostřednictvím diskusí a osvěty.

2.5.

Na evropské úrovni provede opatření Komise, v případě potřeby ve spolupráci s Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který od června 2012 spravuje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (4). Ze studie, kterou toto středisko vydalo 25. listopadu 2013 (5), bylo patrné, že zejména nejmladší respondenti nejsou nedostatečně vnímaví, pokud jde o rozsah dopadů porušování práv duševního vlastnictví na ochranu a tvorbu pracovních míst, která jsou na duševním vlastnictví založena. Rovněž z ní vyplynulo, že mladí Evropané mají dojem, že z infrastruktury v oblasti práv duševního vlastnictví mají prospěch především velké společnosti.

2.6.

Komise tedy zvolila přístup s více cíli a bere ohled na analýzu důvodů, kvůli nimž digitální generace stále více vyhledává výrobky, které porušují práva duševního vlastnictví. Část této strategie se zabývá vytvořením komunikačních prostředků tímto střediskem, jejich účelem je zvýšit povědomí občanů Unie o dopadech porušování práv duševního vlastnictví, zejména na zaměstnanost a hospodářství.

3.1.

Komise prozatím podrobně neuvádí obsah těchto opatření, ale ujišťuje, že uskuteční konzultaci o nelegislativních nástrojích včetně přístupu „sledování peněz“, jejichž účelem je zabránit porušovatelům práv působícím v „komerčním měřítku“ v propagaci a distribuci padělaných výrobků a zbavit je jejich příjmů. Tyto nástroje budou vytvořeny transparentním a důkladným způsobem, aby byla zajištěna jejich účinnost v boji proti porušování práv duševního vlastnictví.

3.2.

Tento mechanismus bude podporovat spolupráce mezi evropskými orgány a diskuse/jednání se třetími zeměmi. Bude se například jednat o to, „používat veškeré možné prostředky k účinnému odrazování a zabránění přístupu padělaných výrobků na vnitřním trh a na trh třetích zemí a jejich šíření“.

3.3.

Tyto „nelegislativní“ nástroje budou vycházet z dobré vůle subjektů a nebudou tedy využívány nové legislativní nástroje, ale budou se naopak opírat o stávající legislativní nástroje. Výhoda těchto dojednaných řešení spočívá v jejich rychlém zavedení. Tato preventivní opatření umožní zlepšit účinnost nápravných postupů podle občanského práva. Tohoto cíle bude dosaženo pouze tehdy, pokud budou tato opatření vypracována transparentně a zohlední také dané veřejné zájmy.

3.4.

EHSV má za to, že tento omezený přístup, tj. samoregulace v podobě „dobrovolných dohod“ nebo „osvědčených postupů“, nenahrazuje legislativní opatření v oblastech, které musí být účinně regulovány.

4.1.

Pojem „komerční měřítko“, který se zaměřuje na opatření uvedená v akčním plánu Komise, je mnohem širší, než plyne z jeho názvu. Akční plán je v této souvislosti ostatně dosti stručný, ale EHSV poznamenává, že tento pojem existuje již v unijním acquis a umožňuje posílit intenzitu opatření v podobě soudního příkazu a občanskoprávních postihů.

4.2.

EHSV zdůrazňuje, že „komerční měřítko“ se může týkat operací, které nemusí být nutně prováděny za „komerčním účelem“.

4.3.

Pojem je uveden ve směrnici 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví (6) a je základem některých nápravných postupů podle občanského práva. „Komerční měřítko“ je například okolností, která umožňuje soudu členského státu nařídit předběžné opatření, jako je zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiného majetku (čl. 9 odst. 2 směrnice). V některých členských státech toto kritérium rovněž rozhoduje o trestním postihu, ačkoliv bylo vyjmuto z unijního acquis.

4.4.

Další legislativní nástroje EU používají podobné pojmy, jako je „komerční měřítko“. Směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (7) odkazuje na pojmy „komerční ráz“, „komerční cíl“, „přímá či nepřímá hospodářská nebo komerční výhoda“ a „komerční využití“.

Čl. 13 odst. a) směrnice 98/71/ES ze 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů (8) ohledně omezení práv vyplývajících ze zápisu (průmyslového) vzoru stanoví: „Práv vyplývajících ze zápisu (průmyslového) vzoru se nelze dovolávat u úkonů prováděných soukromě a k neobchodním účelům“.

4.5.

Závěrem tedy soud musí rozhodnout jednotlivě o každém případu, přičemž hrozí, že vznikne nejednotná, neuzpůsobená a tedy nejistá judikatura.

4.6.

Útvary Komise si uvědomují, že nejednoznačnost pojmu a právní nejistota, která z toho plyne, motivovaly Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, aby shromáždilo judikaturu jednotlivých států týkající se porušování práv duševního vlastnictví mimo jiné za účelem upřesnění tohoto pojmu. 19. září 2014 byl také na základě výzvy k vyjádření zájmu z léta tohoto roku v akademickém prostředí uspořádán první hospodářský workshop za účelem analýzy ekonomických pojmů duševního vlastnictví. Při této příležitosti někteří specialisté diskutovali o praktickém používání pojmu „komerční měřítko“ a „komerční účel“ v kontextu porušování duševního vlastnictví (9) a způsobech, jak o nich pojednávat z ekonomického hlediska.

4.7.

Vzhledem k závažnosti těchto úvah by si EHSV přál, aby útvary Komise tuto otázku analyzovaly a informovaly o svých závěrech zainteresované subjekty včetně občanské společnosti.

5.1.

Sdělení se zaměřuje jak na Internet, tak na fyzické distribuční sítě. Týká se digitálních i nedigitálních výrobků a porušování práv duševního vlastnictví, které má negativní dopad na jejich rozvoj, propagaci, distribuci a používání. Používání přístupu „sledování peněz“ tedy spočívá v odrazování subjektů porušujících práva duševního vlastnictví, aby s padělanými výrobky nelegálně obchodovaly.

5.2.

Při tom bude třeba dbát na to, aby všechny příslušné subjekty tohoto odvětví s vysokou přidanou hodnotou pro duševní vlastnictví přijaly nezbytná předběžná opatření na ochranu své konkurenceschopnosti na trhu. Pojítkem těchto trhů musí zůstat inovace, aby docházelo ke stimulaci investic do tvořivé a vynalézavé činnosti.

5.3.

To by mělo posílit důvěru v digitální trhy a umožnit distribuci konkurenceschopných výrobků s vysokou přidanou hodnotou duševního vlastnictví a také růst a rozmach těchto trhů. Cílem je přechod od politiky duševního vlastnictví soustředěné na postihy a nápravy porušování práv duševního vlastnictví k preventivnějšímu a inkluzivnějšímu přístupu, který spotřebiteli na vnitřním trhu zaručí a poskytne širokou a pestrou nabídku výrobků s vysokou přidanou hodnotou duševního vlastnictví.

5.4.

Komise navrhuje, aby každé dva roky byla předkládána zpráva o realizaci této strategie. EHSV bude klást důraz na to, aby první zpráva obsahovala hodnotné ukazatele a byla dobře načasována.

5.5.

Posílení bezpečnosti platebních služeb nápravnými postupy v případě neúmyslného zakoupení padělaných výrobků rovněž umožní posílit ochranu spotřebitelů a jejich důvěru ve vnitřní trh. Komise v této souvislosti informuje o konání veřejné konzultace týkající se vlivu režimů ochrany spotřebitelů na potírání porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku.

5.6.

Vzhledem k úzké návaznosti mezi těmito dvěma iniciativami Komise a důležitosti přístupu „sledování peněz“ si EHSV přeje, aby Komise zahájila rozsáhlou konzultaci o zásadní otázce ochrany spotřebitelů v oblasti platebních služeb a rovněž všeobecně rozšířila přístup „sledování peněz“.

5.7.

EHSV také vyzývá útvary Komise, aby konzultovaly hospodářské subjekty s cílem získat jejich zpětnou vazbu týkající se zohlednění zisku porušovatele při posuzování náhrady škody v případě padělání výrobků (10).

6.1.

V některých členských státech se problematika duševního vlastnictví netýká více než poloviny malých a středních podniků (54 %), v ostatních případech je duševní vlastnictví známým tématem (46 %), ale je vnímáno jako nákladné, složité a zdlouhavé. V hospodářství, kde převládají znalosti a kde nemateriální prvky jako dovednosti, dobré jméno, vzor či imidž mají zásadní význam, je tato situace překvapující (11).

6.2.

Dále se zdá, že malé a střední podniky, pro něž je duševní vlastnictví součástí jejich rozvojové strategie, mají lepší ekonomické výsledky než ostatní, což vyplývá z určitých číselných údajů. 32 nositelů ceny INPI (Institut duševního vlastnictví) za inovaci v kategorii malých a středních podniků v roce 2010 vytvořilo od roku 2006 614 pracovních míst, mezi lety 2006 a 2009 zpětinásobilo svůj obrat a zdvojnásobilo svůj vývozní obrat. Tyto podniky zároveň zintenzivnily své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, přičemž jejich rozpočet stoupl o 65,6 % (12).

6.3.

EHSV tedy podporuje přístup Komise, která usiluje o obecné zlepšení dostupnosti soudních nápravných postupů pro malé a střední podniky (13) a zvláště v oblasti sporů týkajících se duševního vlastnictví. Vysoké náklady na soudní řízení a jeho složitost totiž často odrazují inovativní malé a střední podniky od prosazování jejich práv duševního vlastnictví, včetně práv plynoucích ze základních patentů.

6.4.

Rozhodujícím faktorem pro to, aby evropské podniky investovaly do inovací, jsou finanční náklady. Ochrana duševního vlastnictví, obnova práv duševního vlastnictví a jejich ochrana musí být dostupné. V této souvislosti by mohl jednotný patent motivovat podniky, včetně malých a středních podniků, mladých podnikatelů a podniků typu startup, aby své vynálezy chránili, pokud náklady na jeho získání budou rozumné a přijatelné. Podniky by rovněž měly mít zaručený přístup ke spravedlnosti za rozumnou cenu, a to i k jednotné jurisdikci týkající se patentu.

6.5.

Malé a střední podniky musí rovněž uplatňovat strategie uvádění na trh nebo distribuce, ale často to neprovádějí účinně, jelikož postrádají nezbytné dovednosti a odbornost, aby mohly účinně chránit své duševní vlastnictví, jak správně zdůrazňuje akční plán Komise.

6.6.

EHSV v této souvislosti podporuje evropský projekt IPorta – podpůrný systém (14), který zohledňuje otázky související s ochranou práv duševního vlastnictví a koordinuje vnitrostátní podporu.