8.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 332/20

Zpravodajka:

Vladimíra DRBALOVÁ

1.1.

EHSV podporuje společnou iniciativu Evropské komise a trojice předsednictví Evropské rady, jejímž záměrem je zaměřit se na podnikatelské vzdělávání (1) a podporovat podnikatelské myšlení v Evropě.

1.2.

EHSV doporučuje, aby se členské státy vrátily ke strategickému rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), který vychází ze stále ještě velmi platné Agendy z Osla z roku 2006.

1.3.

EHSV doporučuje, aby členské státy vypracovaly vlastní strategie podnikatelského vzdělávání nebo zapracovaly podnikatelské koncepce do svých vnitrostátních strategií celoživotního učení.

1.4.

EHSV požaduje postupný rozvoj klíčových schopností (kompetencí), jak je popsáno v doporučeních EP a Rady z roku 2006 (2), s cílem přispět k lepší přizpůsobivosti, zaměstnatelnosti, sociálnímu začlenění a mobilitě.

1.5.

Vysoce kvalitní stáže, praxe, učňovské vzdělávání, duální nebo jiné systémy učení se v praxi, programy pro začínající podniky a podnikatelské inkubátory, dobrovolnictví a sportovní aktivity mohou usnadnit přechod ze školy do zaměstnání nebo k samostatné výdělečné činnosti.

1.6.

Je zapotřebí výrazně zlepšit postupy uznávání znalostí získaných mimo školu, přičemž studenti, pedagogové a zaměstnavatelé musí být zapojeni do navrhování procesů uznávání, které je musí motivovat (3).

1.7.

Podnikatelské vzdělávání je třeba vidět v kontextu celkového společenského, nejen podnikatelského prostředí. Podnikatelské dovednosti by měly být součástí všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy přiměřeně již od raného věku tak, aby bylo možné je neustále rozvíjet napříč učebními osnovami.

1.8.

EHSV podporuje návrh Evropské komise členským státům, aby vytvořily referenční rámec schopností pro podnikání v kontextu rámce klíčových kompetencí. To by pomohlo zajistit koordinovaný přístup napříč jednotlivými úrovněmi vzdělávání a zohledňování neformálního a informálního učení.

1.9.

EHSV vyzývá členské státy, aby zavedly programy pro učitele, školitele a vedoucí pracovníky v oblasti vzdělávání zaměřené na rozvoj podnikatelských dovedností a postojů. Vzdělávací zařízení by na druhé straně měla nabízet studijní prostředí, jež podporuje podnikatelské myšlení a je otevřeno širšímu společenství.

1.10.

EHSV by rád zdůraznil význam partnerství mezi různými zainteresovanými stranami – státní správou, školami, podniky, službami zaměstnanosti a rodinami, přičemž upozorňuje zejména na úlohu sociálních partnerů při rozvoji odborných a průřezových kompetencí odpovídajících realitě.

1.11.

EHSV vyzývá členské státy, aby využívaly všechny dostupné programy a nástroje, které podporují podnikání ve vzdělávání a odborné přípravě, tvořivost, inovace a mobilitu. EHSV vyzývá Komisi, aby členské státy odpovídajícím způsobem podporovala při provádění programu Erasmus + a zaručila, že všechny nástroje tohoto programu budou řádně fungovat.

2.1.

Jednou z priorit závěrů Evropské rady ze dne 26. a 27. června 2014, jak je stanoveno v příloze I nazvané Strategická agenda pro Unii v čase změn  (4), bylo napomáhat při rozvoji dovedností a podporovat rozvoj talentu a životní příležitosti pro všechny prostřednictvím podpory dovedností vyžadovaných moderní ekonomikou a celoživotního učení.

2.2.

S cílem přispět k přezkumu strategie Evropa 2020 zahájilo italské předsednictví (5) politickou diskusi o budoucí úloze vzdělávání a odborné přípravy ve vnitrostátních a unijních programech pro růst. Lotyšské předsednictví rovněž nadále podporuje příležitosti v digitální oblasti a také podnikatelské vzdělávání, zejména na regionální úrovni (6).

2.3.

Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport zdůraznila ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2014 (7), že podnikavost i vzdělávání jsou prioritami strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Rozvíjení podnikatelského myšlení může být pro občany značným přínosem v jejich profesní a životní dráze.

3.

3.1.

Zaměření na podnikatelské vzdělávání představuje návrat k Agendě z Osla týkající se podnikatelského vzdělávání v Evropě  (8), což urychlí podporu podnikatelského smýšlení ve společnosti a také strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)  (9).

3.2.

Tvořivost a inovace mají zásadní význam pro rozvoj podniků a pro konkurenceschopnost Evropy v mezinárodním měřítku. Investice do vzdělávání a odborné přípravy pro rozvoj dovedností mají zásadní význam pro podporu růstu a konkurenceschopnosti. Prvním úkolem je podpora procesu, v němž by si všichni občané osvojili klíčové průřezové kompetence, jako jsou kompetence v oblasti digitálních technologií, schopnost učit se, smysl pro iniciativu a podnikání a kulturní povědomí (10).

3.3.

Také konference SSTP o „podpoře začínajících podniků při vytváření růstu a pracovních míst“ (11) jasně ukázala, že podnikatelské vzdělávání by mělo být zvažováno v kontextu širšího společenského prostředí. Podnikatelské prostředí by nicméně mělo směřovat k usnadnění zahájení podnikání, snižování byrokracie a vytváření pracovních příležitostí. Pobídky ke zvažování, zahájení a rozvoji podnikání mohou být účinně propojeny s řadou dalších aktivních politik na trhu práce a také je třeba je vidět v kontextu širšího rámce pro podporu a rozvoj podnikání.

3.4.

Přezkum iniciativy „Small Business Act“ (12) představuje jedinečnou příležitost k posílení vazeb mezi opatřeními zaměřenými na malé a střední podniky a podnikatelským vzděláváním za použití všech dostupných nástrojů, jako je např. program COSME. Podpora zvyšování kvalifikace v malých a středních podnicích a všech forem inovací je jednou z 10 hlavních zásad pro vytvoření rovných podmínek pro malé a střední podniky v rámci EU.

4.1.

Začlenění prvků podnikatelského vzdělávání do vzdělávání a odborné přípravy by mělo všem studentům bez ohledu na jejich pohlaví, sociálně-ekonomické zázemí nebo zvláštní potřeby umožnit rozvinout dovednosti a schopnosti potřebné k podnikání.

4.2.

Kromě základních dovedností, jako je čtení, psaní a počítání, vyžaduje podnikavost postupný rozvoj řady klíčových kompetencí, jak je popsáno v doporučeních EP a Rady z roku 2006, včetně smyslu pro iniciativu a podnikání a schopnosti převádět myšlenky do praxe. To předpokládá tvořivost, schopnost zavádět novinky a nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů.

4.3.

Komunikace v cizích jazycích je nezbytným předpokladem k zajištění toho, aby se evropští občané mohli svobodně pohybovat, pracovat a studovat v celé Evropě, a jsou pro mladé lidi stále důležitější (13).

4.4.

Digitální podnikání má v době jednotného digitálního trhu zásadní význam pro tvorbu nových pracovních míst, pro inovativní nápady a pro klastry, které urychlují tempo inovací. EU musí vytvořit politický rámec, který bude podporovat dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a vybízet členské státy, aby si navzájem vyměňovaly zkušenosti o tom, jak mohou zvýšit počet a zlepšit kvalitu absolventů s dovednostmi v IKT podle potřeb jednotlivých společností.

4.5.

Musíme využít obrovského potenciálu žen a prozkoumat jejich specifický přístup k vedení a k řízení podniků. Členské státy by měly v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami provádět programy, které se zaměřují na rozvoj obchodních a podnikatelských dovedností a na zapojení podniků vedených ženami do celosvětových dodavatelských řetězců (14).

5.1.

Podnikatelské dovednosti jsou důležité pro život obecně a pro to, aby lidé získali větší kontrolu nad svou budoucností. Podnikatelské dovednosti by měly být součástí všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy přiměřeně již od raného věku tak, aby bylo možné je neustále rozvíjet napříč učebními osnovami.

5.2.

Všichni žáci by měli mít možnost účastnit se programů pracovní praxe, jež by napomohly rozvíjet tyto dovednosti, přičemž nástroje pro posuzování pokroku a prokázání nabytí podnikatelských dovedností by se měly zaměřit na zlepšování kvality budoucích pracovních zkušeností. Dobrým příkladem je finský pracovní program, který stanoví školení v oblasti podnikání na různých úrovních vzdělávání, „Yrittäjyyskasvatus“ (15).

5.3.

Vzdělávání v oblasti podnikání je definováno jako „soubor formálního učení pro účely informování, vzdělávání a výchovy každého, kdo se chce účastnit sociálně-ekonomického rozvoje, prostřednictvím projektu na podporu podnikatelského ducha, zakládání podniků nebo rozvoje podnikání“ (16).

5.3.1.

Evropa v dnešní době upíná veškerou svou naději k podpoře a rozvoji duálních systémů a podobných forem učení se prací. Členské státy, které takové systémy mají, dosahují dlouhodobě dobrých výsledků a jejich míra nezaměstnanosti mladých lidí je pod průměrem EU.

5.3.2.

Stáže jsou důležitým prostředkem k řešení nezaměstnanosti a nesouladu mezi dostupnými a požadovanými dovednostmi a k zajištění hladkého přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce. Zařazování stáží do vzdělávacích osnov by se mělo dostat větší podpory (17).

5.3.3.

Stáže, které mají podpořit podnikatelského ducha zaměstnanců, a podnikání vycházející z podnětu zaměstnanců či sociální podnikání mohou být úspěšnými příklady programů s účastí zaměstnanců zaměřených na dosažení hospodářských a sociálních cílů organizací, pro něž pracují.

5.3.4.

Cenný přínos pro rozvoj dovedností může mít dobrovolná činnost. Hlavními poskytovateli neformálního vzdělávání jsou organizace mládeže. Svými vzdělávacími programy přispívají k rozvoji řady průřezových kompetencí, jako je týmová práce, řízení mezilidských vztahů, smysl pro iniciativu či podstupování rizik. Mladí lidé se mohou učit ze svých chyb v bezpečném prostředí (na rozdíl od skutečných podmínek podnikání).

5.4.

V roce 2012 zveřejnila Evropská komise zprávu s názvem Entrepreneurship Education at School in Europe (Vzdělávání v oblasti podnikání na školách v Evropě) (18) se zaměřením na národní strategie, výukové programy a výsledky učení. Podnikatelské vzdělávání je v současnosti podporováno ve většině evropských zemí a na základě řady různých přístupů: 1) specifické strategie/akční plány zaměřené výhradně na podnikatelské vzdělávání, 2) rozsáhlejší vzdělávací či hospodářské strategie začleňující cíle pro podnikatelské vzdělávání a 3) jednotlivé či opakující se iniciativy v oblasti podnikatelského vzdělávání.

5.5.

Ne všichni lidé jsou rozenými podnikateli. Podnikatelský duch jim pouze umožňuje více způsobů, jak dosáhnout úspěchu v profesní a životní dráze. Je však třeba podporovat ty, kdo mají k podnikání talent a mají odvahu využít svého podnikatelského ducha k činům.

5.5.1.

Podnikatelské inkubátory jsou středisky inovací a podnikatelských aktivit. Jsou k dispozici na mnoha vysokých školách a poskytují bezpečné prostředí, v němž mohou studenti získat odborné poradenství pro přeměnu podnikatelských nápadů do praxe a podstupovat riziko bez nebezpečí negativního dopadu a kultury neúspěchu. Studenti ekonomicky zaměřených škol s těmito inkubátory mohou mít přímější cestu k zapojení se do zakládání podniku nebo k zahájení vlastního podnikání.

5.5.2.

Podnikatelské dovednosti lze rovněž získat prostřednictvím programů rozvoje dovedností prováděných mimo veřejné systémy vzdělávání. Tyto programy mohou zahrnovat coaching a mentoring ze strany zkušených školitelů, podnikatelů a odborníků na podnikání. Ti nejenom pomáhají předávat potenciálním podnikatelům cenné podnikatelské know-how, ale umožňují jim též budovat síť kontaktů se stávajícími podniky a podnikateli.

5.5.3.

Školení v oblasti podnikatelských dovedností poskytovaná obchodními a průmyslovými komorami v celé Evropě ukazují rozmanitost způsobů učení a praxí, které lidem pomáhají hledat a uskutečňovat podnikatelské záměry, najít a získat potřebné zdroje a přebírat rizika spojená s podnikáním: Entrepreneurial Skills Pass (Rakousko) (19), Startup@campus (Belgie) (20), Incuba’School (Francie), Long night of Startups (Německo) (21), New Entrepreneurs Day (Španělsko) a BRight & YOung (Belgie) (22).

5.6.

Zainteresované strany a organizace občanské společnosti mohou hrát klíčovou úlohu v účinném přispívání k zavádění a provádění iniciativ zaměřených na podporu podnikání a rozvoj podnikatelského myšlení. Příkladem je finská nadace „Startup Sauna“ (23) založená finskými podnikateli ve spolupráci s několika zainteresovanými veřejnými subjekty.

6.1.

Přetrvávající obtíže při uznávání a transparentnosti dovedností a kvalifikací brání rozvoji správné kombinace dovedností a kvalifikací, jakož i mobilitě potřebné k dosažení lepšího souladu mezi dovednostmi a pracovními místy nezbytnými ke zvýšení konkurenceschopnosti a prosperity.

6.2.

Na evropské úrovni byla stanovena řada nástrojů s cílem usnadnit spolupráci prostřednictvím transparentnosti a uznávání dovedností a schopností získaných v rámci odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání v celé EU (24).

6.3.

Kromě těchto nástrojů si řada iniciativ klade za cíl překonat nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a to konkrétně evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolaní (ESCO) a Přehled dovedností EU. Na podporu mobility máme rovněž rámec Europass, včetně Europass-životopisu a Evropského znalostního pasu, a nedávný přezkum směrnice o uznávání odborných kvalifikací (25).

6.4.

Zajištění větší soudržnosti mezi evropským rámcem kvalifikací (ERK), evropským systémem přenosu a akumulace kreditů (ECT a ECVET) a vícejazyčnou evropskou klasifikací dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolaní (ESCO) by mohlo pomoci zajistit uznávání kvalifikací, ověřování neformálního a informálního učení a poskytování celoživotní poradenství. Tento proces musí být i nadále komplexní a měl by být doprovázen hodnocením nejrůznějších souvisejících nástrojů, aby byla zajištěna jejich účinnost.

6.5.

Sdělení Přehodnocení vzdělávání (26) dále uvádí, že je třeba uznat, zhodnotit a ověřit dovednosti, které lidé získávají mimo školu, a tím poskytnout kvalifikační profil pro potenciální zaměstnavatele. Uznávání kvalifikací získaných mimo školu je důležité, uvažujeme-li o někom jako o kandidátovi na pracovní místo, nicméně toto břímě hodnocení a ověřování těchto kvalifikací by neměli nést pouze zaměstnavatelé.

6.6.

Politiky a rámce na podporu přenositelnosti kvalifikací se navíc obecně vztahují k platným právním předpisům EU a existuje řada vnitrostátních iniciativ v oblasti uznávání získaných kompetencí na úrovni členských států. Systematický přezkum a monitorování těchto vnitrostátních iniciativ by se měly zaměřit na určení osvědčených postupů a podporu vzájemného učení a společných zásad (27).

6.7.

EHSV podporuje návrh EK vytvořit referenční rámec schopností pro podnikání v kontextu rámce klíčových kompetencí a rozdělit schopnosti na jednotlivé položky na základě deskriptorů a úrovní výsledků učení stanovených v ERK. To pomůže zajistit koordinovaný přístup mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání a zohledňování neformálního a informálního učení.

1)

Entrepreneurship360  (28) je zaměřena na posílení podnikatelského ducha ve školách a v rámci technických institucí a institucí odborné přípravy a poskytuje volně dostupný nástroj pro sebehodnocení, který bude podporovat instituce a jednotlivé učitele tím, že jim pomůže rozvíjet jejich strategie a postupy s cílem podporovat podnikání.

2)

HEInnovate je internetový nástroj, který pomáhá institucím vysokoškolského vzdělávání podporovat myšlení v mezinárodním kontextu, zaměřené na větší podnikavost a inovativnost (29).

7.1.

Učitelé a pedagogové hrají klíčovou roli při usnadňování učení a dalším šíření myšlenek. Začlenit nové vzdělávací procesy a technologické učební pomůcky do výuky ve třídách není jednoduchý úkol. Vyžaduje kvalifikované učitele s motivací k provedení změn (30). Ti musejí podporovat alternativní a neformální přístupy k učení a uplatňovat individuální přístup.

7.1.1.

Kvalita učitelů a mentorů má zásadní význam pro zajištění úspěchu a účinnosti vzdělávacích programů v oblasti podnikání. V tomto ohledu oceňují potenciální podnikatelé, kteří se nacházejí v počáteční fázi svého podnikatelského života, zejména zkušenosti a know-how například zkušených učitelů a zkušenějších podnikatelů, kteří se mohou podělit o své vlastní zkušenosti (31).

7.1.2.

Jedním z příkladů účinnosti vzdělávacích programů v oblasti podnikání je program prováděný irskou nadací pro výchovu k podnikání (Irish National Foundation for Teaching Entrepreneurship) (32), která nabízí intenzivní školení pro školitele, aby středoškolské učitele a osoby pracující s mládeží vybavila dovednostmi a zdroji, jež jsou nezbytné k úspěšnému školení mladých lidí v oblasti podnikání. Úspěšní absolventi tohoto programu získají kvalifikaci „Certified Entrepreneurship Trainers“ (CET).

7.1.3.

Dalším příkladem je nizozemský akční program podnikání a vzdělávání (33), jehož cílem je posílit podnikatelského ducha a podnikatelské myšlení studentů tím, že do nizozemského systému vzdělávání zakotví podnikatelské dovednosti a znalosti. Program tvoří různé složky, jejichž účelem je nabízet jednak širokou škálu aktivit zaměřených na rozvoj podnikatelských dovedností studentů v různých fázích jejich vzdělávání a jednak školení pro učitele, která jim mají usnadnit výuku v oblasti podnikatelského vzdělávání.

7.2.

Učitelé, školitelé a vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání by se měli snažit rozvíjet svou tvořivost a inovativní postoje, zatímco školy by měly nabízet studijní prostředí, jež podporuje podnikatelské myšlení a je otevřeno širšímu společenství.

7.3.

V červnu 2013 zveřejnila Komise příručku pro pedagogy  (34), která obsahuje seznam základních zásad pro učitele vyučující podnikání, podle nichž je třeba hodnotit kvalitu výsledků učení, pro mezioborové učení, základní vzdělání a odbornou přípravu učitelů, mentorství a inovace v pedagogice v oblasti podnikání a která předkládá klíčová sdělení obsažená v praktických příkladech.

7.3.1.

Instituce zaměřené na odbornou přípravu učitelů v oblasti podnikání by měly vypracovat jasnou koncepci vzdělávání, díky níž by učitelé nabyli schopnosti učit i s ohledem na potřeby trhu práce. Vzdělávání podporující podnikatelské myšlení musí být začleněno jako horizontální přístup a interdisciplinární předmět do studijního programu.

7.3.2.

Podnikatelské vzdělávací programy pro učitele by měly motivovat budoucí učitele k rozvíjení jejich vlastních podnikatelských znalostí, dovedností a postojů.

7.3.3.

Je třeba podporovat rozvoj bezplatných a volně přístupných digitálních a online nástrojů, které usnadňují získávání podnikatelských dovedností, a prozkoumat možnosti spolupráce s uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem v zájmu propagace bezplatných podnikatelských nástrojů, jakož i odborné přípravy, pro účely uvedených nástrojů.

7.3.4.

Důležitým faktorem je mobilita pedagogů v rámci Evropy, zvláště na vyšších stupních vzdělávání, v rámci programu EU pro celoživotní učení anebo dalších nástrojů, jež byly speciálně vytvořeny pro tento účel. Větší mobilita a výměna zkušeností je v Evropě zapotřebí, a to nejen v rámci vysokých škol, ale také mezi akademickou obcí, je-li to vhodné, a podnikatelskou sférou. Je třeba vyvinout programy, které pedagogům umožní trávit čas v jiných institucích anebo v soukromém sektoru, aby se mohli skutečně angažovat, učit a rozvíjet.

8.1.

Podniky by měly být konzultovány ohledně formulace vzdělávacích činností v oblasti podnikání. To je nezbytné, aby se zajistilo, že absolventi budou vybaveni odpovídajícími dovednostmi, které potřebují k tomu, aby uspěli. Podniky by měly být vyzvány, aby se více zapojily do odborné přípravy manažerů a pracovníků v oblasti podnikání, spolupráce a účasti při řízení svých organizací. Podniky by měly rovněž školit své pracovníky v potřebných dovednostech a nových poznatcích, jakož i v činění rozhodnutí v pracovních podmínkách, aby získali přístup k těmto vzdělávacím programům. Kromě toho by měly spolupracovat se vzdělávací komunitou, aby se mladí lidé mohli učit o trhu práce a uplatnit se na něm.

8.2.

Vazba mezi odborovými organizacemi a mladými lidmi v oblasti vzdělávání je zvláště důležitá. Odborové organizace se mohou zapojit do odborné přípravy mladých lidí v pracovním prostředí jiném než ve školách nebo vzdělávacích střediscích. Nejzkušenější a nejkvalifikovanější pracovníci mohou s mladými pracovníky, stážisty a dobrovolníky pracovat jako mentoři a instruktoři anebo se mohou stát učiteli ve specifických zařízeních učňovské přípravy. Tyto vazby na podniky jsou důležité k výuce mladých lidí v oblasti fungování trhu práce a průmyslových vztahů. Odborové organizace učitelů jsou nepostradatelným zdrojem pro práci v oblasti účinné tvorby politik ve vzdělávání a odborné přípravě, ale důležité jsou i vztahy s podniky.

8.3.

V rámci sociálního partnerství je především nutné zapojit organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců do vytváření vnitrostátních strategií celoživotního učení a akčních plánů pro provádění záruk pro mladé lidi. EHSV podporuje rámec opatření pro zaměstnanost mladých lidí (35), který vypracovali evropští sociální partneři.

8.4.

Je velice důležité zajistit, aby byly zapojeny organizace občanské společnosti. To by umožnilo různým organizacím občanské společnosti (se zaměřením na ženy, mladé lidi, rodiny, osoby se zdravotním postižením, migranty, menšiny a další skupiny), aby se účinněji zaměřovaly na potřeby a priority konkrétních skupin občanů ve vzdělávacím systému a na trhu práce.

8.5.

Rodina hraje i nadále významnou úlohu, jak již bylo uvedeno ve stanovisku Výboru (36).

9.1.

Cílem programu Erasmus+  (37), což je nový program Komise týkající se vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na období 2014–2020, je rozvíjet dovednosti mladých lidí a zvýšit jejich šance získat dobré zaměstnání a také modernizovat vzdělávání, odbornou přípravu a práci s mládeží. Tento sedmiletý program bude mít k dispozici rozpočet ve výši 14,7 miliard EUR, což představuje 40 % navýšení oproti současným výdajům a svědčí o zájmu EU investovat do této oblasti. Program Erasmus + umožní více než čtyřem milionům Evropanů studovat, získat pracovní zkušenosti a provádět dobrovolnou činnost v zahraničí. Jedná se o důležitý krok vpřed s výrazným potenciálem, pokud jde o podporu podnikatelské výchovy, například vybízením k začleňování spolupráce mezi oblastí vzdělávání a podniky do znalostních aliancí v případě vysokoškolského vzdělávání a do aliancí odvětvových dovedností v případě odborného vzdělávání a přípravy.

9.2.

Existují i další programy a nástroje, které podporují podnikatelské vzdělávání v EU: ESF  (38) , Evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolaní (ESCO)  (39) , COSME  (40) , HORIZONT 2020  (41) , Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí  (42) a Kreativní Evropa  (43).