17.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 383/44

Zpravodajka:

An LE NOUAIL MARLIÈRE

1.1.

EHSV doporučuje členským státům Unie pro Středomoří a EU potvrdit dohodnuté cíle udržitelného rozvoje prostřednictvím ratifikace mezinárodních úmluv.

1.2.

EHSV doporučuje členským státům Unie pro Středomoří a EU účinně ochraňovat veřejné investice potřebné k dosažení cílů udržitelného rozvoje.

1.3.

EHSV doporučuje členským státům Unie pro Středomoří a EU organizovat provádění zapojením občanské společnosti a regionů na místní úrovni co nejblíže občanům.

1.4.

Výbor bere na vědomí závěry Rady pro zahraniční věci a mezinárodní vztahy ze dne 26. května 2015 a výroční zprávy Evropské komise za rok 2015 o závazcích a výsledcích EU a členských států v oblasti oficiální rozvojové pomoci.

1.5.

Lituje však, že EU si stanovila pro dosažení cíle 0,7 % HDP až rok 2030 (1).

1.6.

Výbor podporuje EU v jejím záměru posílit nefinanční aspekty (ratifikace mezinárodních právních nástrojů, boj proti finanční trestné činnosti).

1.7.

Vyzývá ji, aby zaujala jednotný postoj vůči bilaterálním a multilaterálním obchodním zájmům a cílům udržitelného rozvoje s cílem zachovat důvěryhodnost cílů ohledně pomoci EU.

1.8.

Výbor doporučuje rozšířit dialog mezi sociálními partnery a evropskými institucemi odborného vzdělávání a odborné přípravy v průběhu celého života, ke kterému byl řádně přizván a rovněž přispěl k jeho vytvoření (2), jakož i k akčním programům v této oblasti.

1.9.

Výbor zdůrazňuje, aby tato doporučení byla zahrnuta do programu EU a do její politiky sousedství: soudržnost mezi politikami v oblasti obchodu, vnějších vztahů, rozvoje, financování a ochrany demokracie a lidských práv, v souladu se závazky místopředsedkyně Federiky MOGHERINI vůči občanské společnosti dne 28. května 2015 (3).

2.1.

Diskuse ohledně cílů udržitelného rozvoje na období po roce 2015 se v příštích letech stane důležitým bodem evropského i světového programu jednání. Evropsko-středomořský region se vyznačuje některými zvláštními společnými rysy, jež vyžadují pozornost, pokud jde o to, jak zakomponovat cíle udržitelného rozvoje do evropské politiky sousedství a politik zemí jižního Středomoří. Zabezpečení potravin, chudoba a sociální vyloučení, omezený přístup k vodě, zvláštní situace zemí regionu procházejících demokratickou a hospodářskou transformací a nutnost obnovit mír a bezpečnost, to vše je důvodem pro vypracování stanoviska EHSV, jehož cílem bude stanovit pokyny k provádění a monitorování agendy na období po roce 2015 ve Středomoří.

2.2.

Usnadněním identifikace konkrétních problémů a vypracováním návrhů pro evropsko-středomořský region s občanskou společností může EHSV účinně radit vládám tohoto strádajícího regionu a orgánům Evropské unie.

2.3.

Tímto stanoviskem chce EHSV pokračovat v práci, kterou vykonává obecně v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje, a to tím, že se zaměří na určitou geografickou oblast – pobřeží Středozemního moře.

2.4.

Generální tajemník OSN předložil zprávu obsahující shrnutí příspěvků otevřených pracovních skupin, které byly pověřeny posouzením univerzálních cílů udržitelného rozvoje po roce 2015, vyplývající z přijetí prohlášení vlád s názvem „Jakou budoucnost chceme?“ po konferenci Rio + 20, které stanovilo rozhodnutí učinit z rozvojových cílů tisíciletí, které jsou specifické pro rozvojové země, cíle univerzální – ač různé –, které by se týkaly celého lidstva jak v průmyslových zemích, tak v rozvojových, rozvíjejících se nebo nejméně rozvinutých zemích. Proběhly rozsáhlé konzultace na různých regionálních a subregionálních úrovních a klíčové skupiny organizované občanské společnosti zastoupené v Organizaci spojených národů měly příležitost se jich zúčastnit a vyjádřit svůj zájem. Bylo přijato 17 cílů a 169 úkolů týkajících se „způsobů provádění a globálního partnerství pro udržitelný rozvoj“.

2.5.

V roce 2015 se uskuteční dvě akce, které jsou nerozlučně spojeny s cíli udržitelného rozvoje na období pro roce 2015: mezinárodní konference o financování rozvoje v červenci 2015 v Addis Abebě a 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu koncem roku 2015 v Paříži.

2.6.

Program udržitelného rozvoje na období po roce 2015 má za cíl vytvořit rámec pro budoucí činnost OSN na místě s novým zaměřením na rovnost, sociální začlenění a důstojnou práci při zachování udržitelných zdrojů příjmů pro osoby, které pracují, životního prostředí a tempa obnovy přírodních a biologických zdrojů. Tento program však vychází z tvrzení, že hospodářský model, kterým se řídí naše společnosti, není udržitelný. To znamená, že čelní světoví představitelé budou muset být i nadále velice ambiciózní. Situace na úrovni hospodářské, sociální, environmentální a nakonec i politická situace není v mnoha částech světa udržitelná, zejména v evropsko-středomořském regionu. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je dle mnoha lidí třeba přinejmenším pozměnit hospodářské a finanční zásady, kterými se v současné době řídí ekonomiky s cílem změnit situaci.

2.7.

Severně od Středozemního moře, v zemích jižní Evropy panují sociální a hospodářské situace, které již nejsou přijímány občany a které neumožňují řešit výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu, které by Evropanům poskytly příležitosti vybudovat jiný druh environmentálního, ekonomického a sociálního prostoru. Mladí lidé navzdory investicím do jejich vzdělávání prostřednictvím vnitrostátního nebo evropského systému nedisponují rámcem příležitostí k rozvoji a přispění k posílení hospodářské, sociální a environmentální konkurenceschopnosti EU.

2.8.

Od roku 2008 vznikl pouze omezený počet pracovních míst, ba naopak, mnoho míst zaniklo a míra počtu nových míst neodpovídá ani demografickému vývoji, ani příchodu na trh nových absolventů, což vede k odmítání úsporných politik bez perspektivy. Politiky a veřejné služby v oblasti vzdělávání, zdraví, dopravy a bydlení jsou zasaženy úspornými opatřeními, ačkoli dosažení cílů udržitelného rozvoje vyžaduje posílení těchto služeb. Počet bezdomovců a osob žijících v nevyhovujícím bydlení v EU 28 nepřetržitě roste, většina pracovních míst je příliš flexibilní, nejistá a bez budoucnosti. Počet málo nebo špatně placených stážistů rychle narůstá, jsme svědky radikalizace evropské společnosti, nesnášenlivosti, zamítnutí druhých, neporozumění, generační propast se zvětšuje a individualismus a přežití vytváří propast mezi profesionálními politiky a frustrovanými občany.

2.9.

Na jihu Středozemního moře došlo k zamítnutí diktatur, které se zmocnily ekonomických zisků, svobody projevu a rovnosti mezi občany. Několik zemí změnilo způsob přechodu od očekávaného národního konsensu pro demokracii směrem k autoritářskému vládnutí všemocné vojenské třídy. Radikalizované skupiny zároveň využily příležitosti zapojit se do ozbrojené okupace anebo do zločinných režimů. Část Afriky je nyní pod tímto stálým nebezpečím a Blízký a Střední východ čelí největšímu přesidlování obyvatel a vojenským a politickým vlivům, stručně řečeno, civilní obyvatelstvo nemá čas si odpočinout.

2.10.

Je pravděpodobné, že v těchto podmínkách nemůže být žádný cíl udržitelného rozvoje důvěryhodný jakožto způsob obnovit mír, materiální blahobyt a hospodářský rozvoj regionu. Do demokraticky, sociálně a environmentálně nestabilních regionů není možné trvale přivést žádné investice, které by zde setrvaly a prosperovaly. Kromě toho skutečnost, že po mnoho desetiletí těžila z hospodářského rozvoje pouze menšina rodin, osob nebo diktátorů, oslabila instituce schopné fungovat spravedlivě, transparentně a demokraticky.

3.1.

Fakta ukazují, že evropsko-středomořský region je zranitelný vůči přírodním katastrofám, a to jak na pevnině, tak i na moři. Ze zprávy z roku 2013 vyplývá, že středomořské prostředí v pobřežních oblastech poskytuje obživu pro nejméně 150 milionů lidí. Tatáž zpráva cituje UNEP a uvádí, že v oblasti podél pobřeží Středozemního moře se nachází 13 plynových elektráren, 55 rafinerií, 180 elektráren, 750 přístavů pro jachty, 286 obchodních přístavů, 112 letišť a 238 odsolovacích stanic, přičemž většina z nich jsou potenciálními zdroji ekologické katastrofy. Zpráva rovněž uvádí, že stanovení odpovídajících opatření pro zmírnění dopadu v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof je hlavní prioritou pro celý region (4).

4.1.

Komisař Johannes HAHN ve svém projevu ze dne 28. května zdůraznil potřebu vytvořit 5 milionů nových pracovních míst každý rok, aby byla zajištěna práce pro rostoucí pracovní sílu a pro zajištění sociálního začlenění. Rovněž připomněl, že k dosažení tohoto cíle bude nutné zajistit hospodářský růst nad 6 %.

4.2.

Podpora důstojných pracovních míst (cíl 8) musí být klíčová, neboť práce nízké kvality (nestabilní, špatně placená, bez sociální ochrany) je počátkem chudoby. Proto by bylo dobré se opět zaměřit na kvalitu růstu, kvalitu pracovních podmínek a jistého a zdravého zaměstnání, na sociální ochranu pro pracovníky a jejich rodiny jako základního nástroje boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

5.1.

Příspěvek soukromého sektoru k obchodním partnerstvím pro rozvoj průmyslu, má-li být produktivní a účinný, musí jít ruku v ruce s agendou pro důstojnou práci, která by byla více nekompromisní ohledně spokojenosti s pracovními podmínkami, než tomu bylo doposud. Vytvořená pracovní místa musí být více než kdy dříve kvalitní, dobře placená, šetrná k životnímu prostředí a lidskému zdraví a musí být zajištěna účinnou sociální ochranou (5). To je obzvláště důležité pro země Blízkého východu a severní Afriky, kde nezaměstnanost mladých lidí patří mezi nejvyšší na světě a neustále se zvyšuje, a proto značná část mladých lidí v aktivním věku není zaměstnaných a ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Zabezpečení zaručující minimální příjem pro osoby v neformálním sektoru je zásadní pro sociální a politickou stabilitu a předcházení konfliktům, neboť snižuje radikalismus a extremismus, a tím přispívá k politické stabilitě a bezpečnosti (6). Počáteční vzdělávání a odborná příprava, rovnost, zapojení mladých lidí a žen do trhu práce, přání občanů být respektováni, svoboda projevu, důstojné mzdy, bezpečnost, ochrana životního prostředí a veřejného zdraví, vzdělávání dětí v předškolním věku a mezigenerační solidarita jsou společné aspirace na obou stranách Středozemního moře. Tyto aspirace musí být zaručeny vládami bez hrozby nadnárodního soudu, který jednostranně chrání soukromé zájmy, s náležitým významem, který by měl mít mezinárodní obchod pro financování všeobecných cílů (7).

6.1.

Mnohostranná jednání v rámci WTO se zaměřují na obchod jako na nástroj provádění pozitivního udržitelného rozvoje. Řada stávajících procesů vyjednávání však vykazuje nedostatek soudržnosti mezi některými cíli volného obchodu a provádění cílů udržitelného rozvoje. Patří sem dohody o službách, jež plánují liberalizovat či privatizovat řadu veřejných služeb, které jsou dostupné velkému počtu občanů a nutné pro provádění cílů, dohody o environmentálních výrobcích, transfery technologií, práva průmyslového vlastnictví, dohody o nových informačních technologiích, o těžebním průmyslu a o orgánech urovnávajících spory mezi nadnárodními společnostmi a státy. Existuje mnoho oblastí, v nichž chvályhodné záměry ztratily důvěryhodnost z důvodu jednání mezi obchodní a státní mocí.

6.2.

Obchodní politika by měla poskytnout rozvojovým zemím politický prostor, včetně možnosti, aby se zaměřily na dopady na nezaměstnanost, zranitelné osoby, rovnost pohlaví a udržitelný rozvoj – spíše než aby podporovaly liberalizaci jako cíl sám o sobě. Za tímto účelem doporučujeme provést úplný přezkum všech obchodních dohod a investičních smluv s cílem určit všechny oblasti, ve kterých mohou omezit schopnost rozvojových zemí předcházet krizím a zvládat je, regulovat kapitálové toky, chránit právo živobytí a vytváření důstojných pracovních míst, prosazovat spravedlivé zdanění, poskytovat základní veřejné služby a zajistit udržitelný rozvoj.

6.3.

Vlády by měly provádět povinné posouzení dopadu na lidská práva mnohostranných, vícestranných a dvoustranných dohod o obchodu a investicích se zvláštním zaměřením na právo na rozvoj, a rovněž zvláštní práva na potraviny, zdraví a živobytí, přičemž se zohlední dopady na skupiny na okraji společnosti. To bude zahrnovat provádění návrhu usnesení, jenž byl přijat v Radě pro lidská práva v Ženevě v červnu 2014, s cílem vytvořit pracovní skupinu, která by vypracovala nástroj, který by upravoval mezinárodní právní závazky v oblasti lidských práv pro činnost nadnárodních společností.

6.4.

V dané době, kdy se lze domnívat, že se svět vzpamatovává z finanční krize z roku 2008 a z krize demokracie z roku 2011, by investice směřující do zaměstnanosti a životního prostředí související s cíli rozvoje po roce 2015 měly být odečteny z veřejných deficitů a měly by být považovány za investice ve veřejném zájmu, které jsou univerzální, trvalé a udržitelné a měly by být financovány s nulovou sazbou a vyňaty ze spekulativních fondů.

6.5.

Boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, proti nezákonným finančním tokům určených k praní špinavých peněz pocházejících z protiprávní činnosti, včetně neformální práce, obchodování s lidmi, migrantů či vývozu nezhodnocených odpadů musí umožnit uvolnit další zdroje, které budou zapotřebí pro provádění cílů udržitelného rozvoje (8).

6.6.

Konečně je třeba zohlednit, že stávající mezinárodní právní nástroje jsou rovněž prostředky provádění a že kdyby některé úmluvy – například základní úmluvy MOP týkající se práce, Úmluva Organizace spojených národů ze dne 18. prosince 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen, úmluva OSN o ochraně migrujících pracovníků a jejich rodin, úmluva č. 189 o ochraně pracovníků v domácnosti, úmluva č. 184 o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemědělství, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a jeho opční protokol, to jsou pouze příklady – byly ratifikovány a provedeny do vnitrostátních předpisů v pozitivním právu všech států, které jsou členy Unie pro Středomoří, představovaly by prioritní nefinančních prostředky provádění, které by již samy o sobě zajišťovaly právní ochranu (de iure) osob, která je nutná pro uskutečnění (de facto) řady cílů udržitelného rozvoje:

Cíle udržitelného rozvoje (9)

6.7.

Dne 28. května 2015 Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádaly společně s Evropskou komisí fórum občanské společnosti zemí Euromed, kterého se zúčastnili komisař Johannes HAHN, místopředsedkyně Komise, Federica MOGHERINI a také předseda Evropského parlamentu.

6.8.

Během tohoto fóra zaměřeného na projednání nových směrů politiky sousedství EU komisař Johannes HAHN připomněl různé prostředky, které byly přímo přiděleny na humanitární krizi v Sýrii a v sousedních zemích – resp. 52 milionů EUR v rámci nástroje sousedství pro občanskou společnost, a popsal přijatá opatření, k nimž je třeba připočíst 40 miliónů v rámci regionálního svěřeneckého fondu Evropské unie.

6.9.

Konečně je třeba odkázat na evropskou agendu v oblasti migrace, kterou Evropská komise zveřejnila dva týdny po summitu hlav států a předsedů vlád a která navrhuje konkrétní rozdělení akcí na znovuusídlení a přijímání uprchlíků podle čl. 78 odst. 3 SFEU (11).