31.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 288/120

Zpravodaj:

Luca JAHIER

1.1

Kultura hraje za současné globální politické situace, kdy je opět ohroženo respektování lidských práv, tolerance, spolupráce a vzájemná solidarita, důležitou roli. EHSV tudíž vítá společné sdělení, z něhož je patrné jednoznačné pochopení dopadu kultury a které podává působivý přehled stávajících programů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a upozorňuje na možné oblasti činnosti ohledně mezinárodní kulturní výměny.

1.2

EHSV nyní vyzývá k uskutečnění dalšího kroku – od dokumentu „směrem ke strategii EU“ k přijetí a následnému provedení jasné strategie a akčního plánu. Akční plán by měl reagovat na čtyři strukturální potřeby: zajistit jasnou správu na úrovni EU, usilovat o koordinaci činností a poskytnout doplňkovou podporu na úrovni členských států, vyjasnit finanční aspekty a podporovat sítě vzájemně provázaných kulturních činitelů zastupujících prosperující kulturní občanskou společnost.

1.3

EHSV požaduje, aby byla kultura uznána jako čtvrtý pilíř udržitelného rozvoje, na stejné úrovni jako ekonomický, sociální a environmentální pilíř, aby tak bylo umožněno plné uznání významu kultury pro udržitelnost.

1.4

EHSV je potěšen tím, že byla kultura označena za jeden z nezbytných předpokladů pro mír a stabilitu. Kultura má tedy klíčový význam při naplňování hlavního cíle Evropské unie, tj. „podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ (článek 3 SEU). EHSV proto vyzývá EU, aby se na základě vlastních zkušeností v Evropě ujala vedoucí úlohy při uskutečňování, ochraně a prosazování míru na celém světě.

1.4.1

Mohlo by to být podpořeno například vypracováním experimentálních iniciativ, jako je nová iniciativa „White Dove“, na základě úlohy EU v mírovém procesu v Severním Irsku, čímž by se strategiím řešení konfliktů dodal tolik potřebný prvek kultury a budování míru.

1.4.2

Prosazování kultury jakožto pilíře míru a stability musí jít ruku v ruce s upozorňováním na svobodu uměleckého projevu jakožto lidské právo a s podporou globálních iniciativ na ochranu práv umělců, ale také s dalším rozvojem takovýchto iniciativ na evropské úrovni.

1.4.3

EHSV je si vědom toho, že může dojít ke zneužití a zmanipulování kultury za účelem posílení autoritativní, populistické či jiné politické agendy. Výměny v rámci EU umožňují vyjadřovat názory četných zúčastněných stran a pluralitní přístupy a jsou prosté prvku kontroly, který je typický pro propagandu. Kultura bude vzhledem k tomu, že je založená na mimořádném bohatství pramenícím z různorodosti, přirozeně bojovat proti populistickým tendencím a státem vedené kulturní propagandě, bude budovat mosty mezi lidmi a otevírat příležitosti pro užší spolupráci a výměnu.

1.5

EHSV zdůrazňuje význam občanské společnosti coby hlavního aktéra v rámci udržitelné společnosti a při rozvoji veškerých iniciativ v oblasti kultury. EU by proto měla investovat do podpory rozvoje strukturované občanské společnosti v oblasti kultury.

1.5.1

EHSV zdůrazňuje přínos programů, které zkoumají souvislosti kultury se strategiemi hospodářského, sociálního a politického rozvoje a přesouvají kulturu z okrajů do středu politické sféry.

1.5.2

EHSV vybízí k vypracování studijních a výměnných programů v oblasti kultury v širším slova smyslu, a to po vzoru úspěšného programu ERASMUS+.

1.5.3

EHSV vítá výzvu k vytvoření fóra kulturní občanské společnosti, do něhož by byly zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany. EHSV se bude v nadcházejících letech snažit tuto strukturovanou konzultaci a dialog podporovat.

1.6

EHSV uznává význam kultury a kreativních odvětví jakožto jednoho z klíčových faktorů hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a udržitelného rozvoje. Toto sdělení vyzdvihuje řadu aspektů a programů, které EHSV plně podporuje. Výbor proto vybízí k tomu, aby se do této oblasti investovaly dostatečné prostředky.

1.6.1

Rozvoj dovedností v oblasti kultury a kreativních odvětví je základem pro rozvoj tohoto potenciálu.

1.6.2

EHSV podporuje rozšíření iniciativy „hlavní město kultury“ v mezinárodním měřítku ve spolupráci s Radou Evropy a UNESCO a také posílení stávajících sítí měst, pokud jde o výměny v kulturní oblasti.

1.7

Výbor zdůrazňuje, že by kulturní hledisko mělo být jakožto stěžejní prvek začleněno do všech budoucích mezinárodních dohod, například do nových dohod o partnerství se státy AKT po roce 2020.

1.8

EHSV se domnívá, že by pozitivní dynamika nadcházejícího Evropského roku kulturního dědictví 2018 měla být využita k přijetí a následnému provedení akčního plánu pro kulturu v mezinárodních vztazích.

2.1

Společné sdělení popisuje přístupy ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy v rámci úlohy EU jako celosvětového aktéra.

2.2

Sdělení navrhuje na podporu této strategie tři pilíře: 1) hlavní zásady činnosti EU, 2) tři hlavní oblasti takové činnosti a 3) návrh strategického přístupu ke kulturní diplomacii.

2.3

Navrhované hlavní zásady zdůrazňují nutnost podporovat kulturní rozmanitost a dodržování lidských práv, která jsou nezbytnými základy demokracie, stability a udržitelného rozvoje, včetně svobody přesvědčení a uměleckého projevu, a potřebu jít nad rámec pouhého šíření rozmanitosti evropských kultur a zdůrazňovat vzájemnost, a tudíž i vzájemnou úctu a mezikulturní dialog. Kromě toho sdělení vyzdvihuje nezbytnost doplňkovosti a subsidiarity se stávajícím úsilím členských států. Vybízí k přijetí průřezového přístupu, který přesahuje rámec umění v užším slova smyslu a zahrnuje opatření a činnosti v oblasti mezikulturního dialogu, cestovního ruchu, vzdělávání, výzkumu a kreativních odvětví. Sdělení rovněž objasňuje potřebu zamezit duplicitnímu provádění činností tím, že budou zohledněny stávající rámce spolupráce a finanční nástroje – tj. konkrétní tematické programy a rámce zeměpisné spolupráce, které již EU navrhla.

2.4

Tři oblasti činnosti navrhované za účelem zlepšení kulturní spolupráce s partnerskými zeměmi jsou a) podpora kultury jakožto hnací síly udržitelného sociálního a hospodářského růstu, b) prosazování kultury a mezikulturního dialogu pro mírové vztahy mezi komunitami a c) posílení spolupráce v oblasti mezikulturního dědictví.

2.5

V rámci oblasti podpory kultury jakožto hnací síly udržitelného sociálního a hospodářského růstu se navrhuje pomoci ostatním zemím s rozvojem kulturních politik, posílit kulturní a kreativní odvětví a podpořit úlohu místních orgánů v partnerských zemích.

2.6

Rozvoj kulturních politik lze podpořit prohloubením politického dialogu a posílením systémů správy a také prostřednictvím cílené výměny zkušeností.

2.7

Je zde zdůrazněna úloha kulturních a kreativních odvětví při podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a poukazuje se na to, že kultura tvoří v zemích s nízkými a středními příjmy 1,5–3,7 % HDP (ukazatele UNESCO vypovídající o vlivu kultury na rozvoj). Ve sdělení se tedy navrhuje sdílet odborné znalosti s cílem dále toto odvětví rozvinout, posílit kreativní střediska a klastry, rozvíjet příslušné dovednosti a vytvořit náležitý regulační rámec na podporu malých a středních podniků a územní spolupráce.

2.8

Je zde vyzdvižen význam podpory kultury v rozvoji měst, přičemž důraz se klade na její dopad z hlediska růstu a sociální soudržnosti. Hovoří se také o potřebě zpřístupnit veřejný prostor pro všechny a o dopadu audiovizuálních programů a architektury.

2.9

V druhé oblasti činnosti, která je ve sdělení navržena, tj. prosazování kultury a mezikulturního dialogu pro mírové vztahy mezi komunitami, se navrhuje podporovat spolupráci, dialog a mobilitu mezi kulturními subjekty a uměleckými díly.

2.10

Je zde zmíněna schopnost mezikulturního dialogu podporovat budování míru, přičemž kultura slouží jako nástroj jak k předcházení konfliktům, tak i v procesu usmíření ve společnostech po skončení konfliktu, a jsou vyjmenovány rozmanité existující nástroje.

2.11

Třetí oblast navrhovaná sdělením je posílení spolupráce v oblasti kulturního dědictví jakožto důležitého projevu kulturní rozmanitosti a nástroje pro podporu cestovního ruchu a hospodářského růstu. Navrhuje se tedy podporovat výzkum v oblasti kulturního dědictví, bojovat proti nelegálnímu obchodování a přispívat k mezinárodnímu úsilí na ochranu kulturních památek, v jehož čele stojí UNESCO.

2.12

V rámci třetího pilíře sdělení navrhuje strategický přístup EU ke kulturní diplomacii, přičemž vybízí ke spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami s cílem zajistit vzájemnou doplňkovost a součinnost: mezi všemi úrovněmi státní správy, místními kulturními organizacemi a občanskou společností, Komisí a její vysokou představitelkou, členskými státy a jejich kulturními instituty. Navrhují se různé formáty pro posílenou spolupráci.

2.13

Kromě toho sdělení zdůrazňuje význam mezikulturní výměny studentů, výzkumných pracovníků a absolventů prostřednictvím stávajících a připravovaných výměnných programů.

3.1

EHSV vítá společné sdělení navrhované Komisí a vysokou představitelkou. V současné době, kdy se prohlubuje sociální roztříštěnost a jsou na vzestupu populistické tendence, hraje kultura čím dál významnější roli při posilování vazeb v rámci občanské společnosti, podpoře vzájemného porozumění, podněcování rozmanitosti a výměny a vyvažování zjednodušujících názorů.

3.2

Toto sdělení, z něhož je patrné jednoznačné pochopení dopadu kultury, podává působivý přehled stávajících opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a upozorňuje na různé možné oblasti činnosti ohledně kulturní výměny a kulturní diplomacie.

3.3

Výbor však nyní zdůrazňuje, že je nutné posunout tuto strategii o krok dále. Akční plán musí definovat konkrétní kontaktní místa a strategicky významné země, čímž umožní cílený přístup a konzistentní vyhodnocení první fáze strategie, s přihlédnutím ke stávajícímu nástroji pro rozvojovou spolupráci (DCI 2014–2020). Měl by být zdůrazněn význam strategie s ohledem na spolupráci se sousedními zeměmi EU a zeměmi procesu rozšíření.

3.4

Kultura ve vnějších vztazích nemůže být považována za neutrální a nezávislou na politickém kontextu dotčených zemí. Příklady z minulosti i současnosti dokládají možné zneužití a zmanipulování kultury za účelem posílení autoritativní, populistické či jiné politické agendy. Proto je důležité zdůraznit, že i když kultura v rámci výměn EU nepochybně sleduje určité cíle, na rozdíl od propagandy umožňují výměny EU vyjadřovat názory četných zúčastněných stran a pluralitní přístupy. EU tedy upouští od prvku kontroly, který je typický pro propagandu. V tomto smyslu tedy kultura založená na mimořádném bohatství pramenícím z různorodosti bude přirozeně bojovat proti populistickým tendencím a státem vedené kulturní propagandě, bude vytvářet mosty mezi lidmi, strhávat zdi, jež jsou stále častěji budovány, napravovat rostoucí předsudky a otevírat příležitosti pro užší spolupráci a výměnu.

3.5

Kulturní vzdělávání založené na kreativních procesech a zhodnocování rozmanitosti, včetně mezikulturní výměny, může dále rozvíjet povědomí lidí a odpor vůči využívání kultury k populistickým účelům.

3.6

Mimoto Výbor zdůrazňuje, že vzhledem k zapojení řady ředitelství a zúčastněných stran je třeba nastavit jasnou správní strukturu k řízení spolupráce s cílem vypracovat jasné návrhy a dosáhnout jasných výsledků. Tato struktura by nicméně měla vykazovat jistou pružnost, aby nevznikala další administrativní zátěž. Měl by být určen hlavní správce dostupných finančních prostředků.

3.7

Přestože by kultura měla mít také hodnotu sama o sobě, EHSV zdůrazňuje rovněž nutnost začlenit kulturu do souvisejících oblastí, aby tak mohla prosazovat dohodnuté cíle a opatření a aby byl uznán její význam v rámci evropského projektu. V současné době však kultura v existujících akčních plánech chybí, a to platí i pro pracovní program Komise na rok 2017. Kultura musí být ve stoupající míře zastoupena v prioritách a opatřeních Evropské komise a do pracovního programu Evropské komise na rok 2018 musí být zahrnuta první konkrétní opatření.

3.8

Kultura hraje klíčovou úlohu při posilování role EU jakožto celosvětového aktéra, a to i ve výslovně uvedených stěžejních oblastech, zejména v rámci strategie EU pro Sýrii, globální strategie EU a partnerství mezi Afrikou a EU.

3.9

S ohledem na význam kultury a kreativních odvětví EHSV navrhuje, aby byla přijata opatření s cílem zajistit, že otázky týkající se kultury a kreativních odvětví budou zohledňovány při všech budoucích jednáních na mezinárodní úrovni, a to počínaje příštím mandátem k vyjednávání o novém partnerství se státy AKT po roce 2020. Platí to také pro obchodní jednání, v jejichž rámci by EU měla učinit nezbytná opatření v zájmu podpory, ochrany a propagace evropských kulturních činností (1).

3.10

EHSV by měl téma kultury zahrnout do činnosti stálých orgánů, které řídí, i do své běžné činnosti.

3.11

EHSV vítá uznání významu kultury pro rozvoj našich společností a jejího dopadu na klíčové politické otázky. EHSV nicméně zdůrazňuje, že na umění a kulturu by se nemělo pohlížet pouze z hlediska jejich strategické či materiální hodnoty, ale také z hlediska jejich vnitřní hodnoty jakožto viditelných projevů naší společné lidskosti.

3.12

„Kulturní práva“ jsou zmíněna stručně, tato strategie by se však měla zabývat touto zásadou evropských hodnot jakožto základem kulturního porozumění, výměny a rozvoje. Mohla by rovněž zohlednit významnou činnost, již odvádí zvláštní zpravodaj pro oblast kulturních práv (OHCHR) (2).

3.13

Ve sdělení se sice uvádí, že lidé často komunikují přes hranice pomocí digitálních nástrojů a že poptávka po výměně a mezikulturní spolupráci se s digitální revolucí zvyšuje, nezabývá se však v dostatečné míře důsledky a potenciálem, které tato digitalizace má pro mezinárodní kulturní vztahy. Je proto velmi důležité prověřit a zohlednit dopad digitalizace, a to zejména s ohledem na dopad na mezikulturní výměnu mezi lidmi, a prozkoumat jak jeho potenciál, tak i rizika spočívající v předpojatosti a dezinformaci. V tomto smyslu umožňují kulturní výměny lidem rozvíjet zájem a podporují přístup k informacím a zdrojům dostupným na internetu.

3.14

Je sporné označovat digitální prostředky za hnací sílu těchto intenzivnějších výměn, jelikož za dominantní sílu vývoje globálních přesunů lze považovat hospodářské změny a sociální výzvy.

3.15

Ve světle současných událostí EHSV navrhuje, aby byl do sdělení jako součást mezikulturního dialogu zahrnut mezináboženský dialog, včetně filozofických a nekonfesních organizací, v souladu s preambulí Smlouvy o Evropské unii, v níž se hovoří o inspirování se „evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem“, a s článkem 17 SFEU. Dalo by se to podpořit prostřednictvím experimentálních iniciativ, například opatření zaměřených na studenty a akademické pracovníky církevních vysokých škol a náboženských škol v rámci programu ERASMUS+.

3.16

Sdělení zmiňuje dopad kultury na udržitelný rozvoj jako dílčí část vyváženého hospodářského růstu podporujícího začlenění (3). EHSV lituje, že tato otázka není více zdůrazněna vzhledem k úvahám o tom, aby byla kultura učiněna samostatným pilířem podporujícím udržitelnost. V posledních letech roste počet organizací (4), které přijaly toto pojetí a kladou důraz na to, že kultuře je třeba připisovat stejný význam jako ostatním rozměrům rozvoje – tj. hospodářství, sociálnímu začleňování a životnímu prostředí. EHSV tento přístup aktivně podporuje. To je pak spojeno s chápáním kultury jako klíčového prvku inkluzivního utváření komunit.

3.17

EHSV zdůrazňuje stěžejní roli společné tvorby pro umělecký rozvoj a výměnu, což je faktor, který není ve sdělení uveden. Společná tvorba nejenže zlepšuje výměnu a učení na základě rovnosti, ale může také vést k inovativním dílům, která podporují umělecký rozvoj i růst, včetně hospodářského a sociálního rozvoje.

3.18

Výbor zdůrazňuje, že kulturní výměna a dialog by měly být založeny na objektivních údajích umožňujících co nejlepší přizpůsobení kulturních a uměleckých vztahů s danou zemí či regionem. Proto je třeba prozkoumat kulturní praktiky a silné stránky a výzvy v partnerských zemích, a to ve spolupráci s těmito zeměmi. Zajímavou iniciativou je iniciativa Rady Evropy „Compendium of Cultural policies and trends in Europe“ (Přehled kulturních politik a trendů v Evropě).

3.19

Kromě toho vyžadují nezbytné dlouhodobé přístupy nepřetržité monitorování a přezkoumávání, aby bylo zajištěno, že budou mít kulturní výměny a interakce dopad a budou oboustranně přínosné.

3.20

Při koncipování programů na podporu kulturních výměn by měly být vzaty v úvahu finanční prostředky na překlady a tlumočení během těchto výměn.

3.21

Pokud jde o navrhování nových programů, EHSV zdůrazňuje, že je nutné informovat o programech jak v rámci EU, tak i partnerské země a jejich občany, vysvětlit daný přístup, podpořit iniciativy a poskytnout informace o možnostech financování. Na podporu tohoto úsilí by mohly být rozvinuty různé stávající kanály (Euronews, kulturní ocenění).

3.22

Výbor upozorňuje také na to, že musí být zohledněna úloha orgánů nižších úrovní správy, regionů a měst, jak bylo zdůrazněno ve stanovisku, které přijal Evropský výbor regionů ve dnech 7. a 8. února 2017.

3.23

Výbor zdůrazňuje, že je nesmírně důležité podporovat otevřenou výměnu a řešení sporů mezi jednotlivými státy ohledně vlastnictví artefaktů, jež jsou součástí národního kulturního dědictví.

3.24

EHSV sice toto sdělení vítá a se zájmem očekává, že budou návrhy převedeny do konkrétních kroků, rád by se však podrobněji pozastavil nad oblastmi, které nejsou v návrhu dostatečně zdůrazněny – a) kultura jakožto pilíř míru a stability, b) kultura a občanská společnost a c) kultura a kreativní odvětví pro udržitelný růst a rozvoj.

3.25

S ohledem na význam a viditelnost nadcházejícího Evropského roku kulturního dědictví EHSV navrhuje využít tento rámec a pozitivní dynamiku k tomu, aby byl vypracován a zaveden akční plán pro kulturu ve vnějších vztazích v roce 2018.

4.1

EHSV je potěšen tím, že byla kultura označena za jeden z nezbytných předpokladů pro mír a stabilitu. Kultura má tedy klíčový význam při naplňování hlavního cíle Evropské unie, tj. „podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ (článek 3 SEU).

4.2

Evropská unie se musí ujmout své právoplatné vedoucí úlohy při uskutečňování, ochraně a prosazování míru na celém světě. Její model, který získal Nobelovu cenu a zajistil nejdelší období míru a prosperity v Evropě v době po světových válkách, je důkazem její schopnosti jít v této oblasti světu příkladem. Výsledky EU v oblasti lidských práv a demokracie, rovnosti, tolerance, porozumění a vzájemné úcty nemají na mezinárodní scéně obdoby. Motto EU „Jednotná v rozmanitosti“ má vzhledem ke globálním výzvám současného světa větší ohlas než kdykoli jindy v její šedesátileté historii.

4.3

EHSV vyzdvihuje význam výměny v oblasti předcházení konfliktům, jejich řešení a usmíření po ukončení konfliktu. Prostor, který kultura a umění vytvářejí, umožňuje uskutečňovat otevřenou výměnu a budovat vzájemnou důvěru. I když je zmíněna kultura v období před konfliktem a po něm, je třeba tento aspekt rozvinout, a to zejména z toho důvodu, že kulturní subjekty třetích zemí mají v tomto ohledu také bohaté zkušenosti, což umožňuje vést oboustranně prospěšnou reflexi. Respektování kulturních lidských práv by mělo být zahrnuto do mírových dohod, což rovněž umožní, aby byly v oblastech, které prošly konfliktem, respektovány kulturní menšiny (5).

4.4

Role EU v mírovém procesu v Severním Irsku by mohla být využita jako možný základ strategie budování míru na celosvětové úrovni. Například nová iniciativa „White Dove“ by se mohla inspirovat úlohou, již EU sehrála v mírovém procesu v Severním Irsku prostřednictvím svého jedinečného programu PEACE (6). Díky celosvětovému dosahu by tato iniciativa mohla být všezahrnující a zajistit zdola vycházející příspěvek občanské společnosti a politických činitelů. Mohla by být propojena s novým Evropským sborem solidarity a napodobit model programu ERASMUS+, s tím rozdílem, že by nebyla určená výlučně mladým lidem. Mohla by být provázána se všemi opatřeními EU v oblasti obrany, bezpečnosti a diplomacie, přičemž by strategiím řešení konfliktů dodávala tolik potřebný prvek kultury a budování míru. Tím by podporovala mezikulturní dialog, vzájemnou úctu, toleranci a porozumění prostřednictvím kultury, vzdělávání a sdělovacích prostředků.

4.5

EHSV upozorňuje na úlohu organizované občanské společnosti, politických nadací a místních orgánů v rámci budování míru a procesu usmíření. Je třeba využít jejich odborných znalostí a začlenit a podpořit jejich úhel pohledu.

4.6

Výbor zdůrazňuje, že v zájmu podpory míru a stability musí být kulturní iniciativy a výměny vytvářeny ve spolupráci s místními subjekty a musí se usilovat o oslovení místních občanů, a to mimo okruh, na který se kulturní a umělecké programy obvykle zaměřují.

4.7

Na mezivládní úrovni jsou chvályhodné iniciativy Rady Evropy (RE). Mohla by být posílena spolupráce s RE, aby bylo možné čerpat z jejích odborných znalostí ohledně členských zemí RE, s nimiž EU sousedí. EHSV například upozorňuje na rámec ukazatelů pro kulturu a demokracii a na iniciativu „Youth Peace Camp“, která umožňuje mladým lidem a mládežnickým organizacím z oblastí postižených konfliktem navázat dialog a podílet se na transformaci konfliktů na základě vzdělávání o lidských právech a mezikulturního učení. Tento program by mohl být vzorem pro kulturní dialog mezi mladými lidmi.

4.8

EHSV rovněž upozorňuje na dopad kultury na problematiku bezpečnosti v městských oblastech, jak je uvedeno v jeho nedávné studii „Culture, Cities and Identity in Europe“ (Kultura, města a identita v Evropě), a navrhuje podporovat výměnu pozitivních zkušeností v této oblasti (7).

4.9

Je třeba lépe prostudovat dopad kultury – a její ztráty – na radikalizaci mladých lidí. Je nutné zdůraznit dopad kulturních činností a kulturního dědictví na sociální stabilitu a soudržnost a zároveň je třeba zabránit zneužití kultury a dědictví jako prostředků k podpoře radikální či nacionalistické agendy.

4.10

Prosazování kultury jakožto pilíře míru a stability musí jít ruku v ruce s upozorňováním na svobodu uměleckého projevu jakožto lidské právo. Na úrovni organizací občanské společnosti existují globální iniciativy na podporu pronásledovaných umělců (například Freemuse či Observatoire de la Liberté de la Création Artistique). Je třeba podporovat jejich rozvoj a vzájemnou spolupráci v rámci evropských organizací občanské společnosti.

5.1

EHSV zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet aktivní občanskou společnost na podporu participativního a inkluzivního růstu a kulturního rozvoje. Činnosti občanské společnosti by měly být posíleny prostřednictvím kulturního dialogu a výměny a budování kapacit (8). Rozvoj administrativní kapacity organizací občanské společnosti má zásadní význam pro to, aby byla zajištěna společná tvorba a výměna na základě rovnosti.

5.2

EHSV proto souhlasí se záměrem posílit podporu organizacím občanské společnosti působícím v oblasti kultury v partnerských zemích. Oprávněně je zdůrazněna potřeba začlenit kulturní subjekty a EHSV by chtěl podtrhnout význam tohoto úsilí nejen pro mezikulturní dialog, ale také pro kulturní rozmanitost a kulturní práva.

5.3

EHSV by rád zdůraznil, že je nutné zapojit nevládní organizace a nadace v Evropě i v partnerských zemích, jelikož se jedná o cenné subjekty a zdroje pro úspěšnou výměnu a dialog. Mělo by proto dojít ke zužitkování programů vnitrostátních subjektů, spojení sil a poučení se z těchto programů, například z činností Nadace Roberta Bosche v oblasti mezinárodních vztahů či projektů Interarts, mimo jiné jde o projekt financovaný EU „Communities of practice for the public value of culture in the Southern Mediterranean – SouthMed CV“ (financovaný v rámci programu EUROMED GŘ NEAR), jehož cílem je přesunout kulturu z okrajů do středu veřejné sféry a zkoumat případné souvislosti se strategiemi hospodářského, sociálního a politického rozvoje.

5.4

Upozorňuje na skutečnost, že (mezi)kulturní výměny se nesmí omezovat na umělce a subjekty v oblasti kultury, ale měly by zahrnovat silný rozměr zvyšování povědomí a účasti všech občanů. Navzdory snahám o napravení tohoto nedostatku mají kulturní a umělecké výměny tendenci oslovovat omezený počet lidí s často podobným sociálním a kulturním zázemím a vzděláním. Z toho důvodu by do kulturních programů měly být výslovně zahrnuty výměny týkající se participativních kulturních iniciativ a rozvoj vzdělávání v oblasti umění. Jen tak bude možné využít potenciál umění a kultury k podpoře stability, míru a udržitelného rozvoje.

5.5

EHSV vysoce oceňuje program ERASMUS+ a jeho význam pro výměnu a vzájemné porozumění a učení. Na úrovni EU neexistují žádné podobné iniciativy pro kulturní subjekty a občany zabývající se oblastí kultury a umění. Bylo by možné zvážit vytvoření specifického programu výměny a mobility v oblasti umění a kultury v širším slova smyslu.

5.6

Existuje mnoho výměnných a studijních pobytových programů pro umělce a kulturní subjekty, které jsou financovány na dvoustranné bázi prostřednictvím vnitrostátních kulturních institucí. Je třeba prozkoumat možnost posílení součinnosti mezi těmito programy, včetně nevládních iniciativ, jako je například fond Roberta Cimetty.

5.7

Musí být uznán přínos mezinárodní spolupráce a mobility pro rozvoj kulturní identity v době, kdy demografické, sociální a hospodářské změny rovněž naznačují zkracování vzdáleností mezi zeměmi i v rámci jednotlivých zemí. Tyto posuny mají vliv na kulturní procesy a zvětšují také potenciál pro tvorbu přeshraničních kulturních sítí. Pokud bude tato mobilita řádně podporována, mohla by kromě svého pozitivního dopadu na hospodářskou výměnu přispět také k rozvoji kulturní identity, což zase podpoří budování míru a sociální soudržnost. Tato mobilita musí být pečlivě vyvážena podporou vzniku stabilních struktur, aby byla zaručena budoucnost kulturních a kreativních iniciativ.

5.8

EHSV vyzdvihuje schopnost kulturních sítí podporovat výměnu mezi pracovníky v oblasti kultury, strukturovat kulturní oblast a rozvíjet aktivní kulturní občanskou společnost. Proto navrhuje podporovat výměnu s evropskými kulturními sítěmi prostřednictvím položky financování v rámci programu Kreativní Evropa. Mohly by být podporovány kontakty s existujícími sítěmi na mezinárodní úrovni a rozvoj sítí v různých regionech.

5.9

EHSV stejně tak zdůrazňuje přínos jiných složek současného programu Kreativní Evropa a vybízí k tomu, aby byly přezkoumány veškeré možnosti financování z hlediska jejich potenciálu pro kulturní výměnu na mezinárodní úrovni.

5.10

EHSV vítá výzvu k vytvoření fóra občanské společnosti, do něhož by byly zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany a které by hrálo klíčovou roli v rozvoji výše uvedeného akčního plánu pro mezinárodní kulturní vztahy. Mohlo by se jednat o každoročně pořádané fórum založené na horizontálních diskusích a debatách s přidruženými setkáními v různých zeměpisných regionech v EU i mimo ni.

5.11

EHSV se bude v nadcházejících letech snažit tuto strukturovanou konzultaci a dialog s příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti vnějších vztahů podporovat. EHSV se bude dále zamýšlet nad tím, jak by mohl v rámci své úlohy a svých pracovních metod konkrétním a strukturovaným způsobem přispět k lepšímu rozvoji výše uvedeného akčního plánu.

6.1

Kultura by měla být plně uznána jako čtvrtý pilíř udržitelného rozvoje. To umožní sladit vize kultury buď jako nástroje hospodářského růstu, nebo jako nositelky vlastní vnitřní hodnoty, která by neměla být podřízena hospodářským prioritám.

6.2

EHSV zdůrazňuje význam udržitelnosti a alternativních způsobů zajištění růstu, jako je například větší pohoda ve společnosti.

6.3

Sdělení vyzdvihuje řadu důležitých bodů týkajících se přínosu kultury a kreativních odvětví, v nichž působí hlavně malé a střední podniky (9), pro udržitelný rozvoj, hospodářský růst a vytváření pracovních míst, což EHSV jednoznačně podporuje. Ve sdělení se zdůrazňuje, že celosvětový obchod s tvůrčími produkty se mezi roky 2004 a 2013 více než zdvojnásobil (10) a že na kulturní a kreativní odvětví připadá přibližně 3 % světového HDP a přes 30 milionů pracovních míst (11).

6.4

Je nezbytné zdůraznit nutnost investovat do rozvoje příslušných dovedností za účelem využití potenciálu růstu v kreativním odvětví. Je nutné podporovat místní trhy. Programy mobility zaměřené na podporu rozvoje dovedností by neměly zintenzivňovat odliv mozků, který má nepříznivý dopad na partnerské země.

6.5

Zkušenosti z programu evropských hlavních měst kultury prokázaly vliv kulturního rozvoje na hospodářský a sociální rozvoj v městských oblastech. Mohla by být vypracována opatření v oblasti výměn a budování kapacit s ostatními zeměmi ohledně výzev a strategií, které k tomuto růstu vedly.

6.6

Také jiné nadnárodní organizace a regiony přijaly koncept hlavních měst kultury jako příklad osvědčených postupů (například jmenování islámských hlavních měst kultury Islámskou organizací pro vzdělávání, vědu a kulturu ISESCO). Měly by být prozkoumány možnosti spolupráce a součinnosti s cílem maximalizovat vzájemný prospěch a učení. Dalo by se zvážit vytvoření programu mezinárodních hlavních měst kultury či partnerství měst v rámci tohoto programu.

6.7

Dalším příkladem propojení lokalit a měst je program Rady Evropy Kulturní trasy. Tento program by mohl být prozkoumán a rozvinut na mezinárodní úrovni, přičemž by mohl být rozvinut jeho potenciál pro posílení kulturního cestovního ruchu a porozumění společným mezinárodním kulturním kořenům.

6.8

EHSV zdůrazňuje, že je nutné podporovat a usnadňovat spolupráci a vytváření sítí mezi městy v Evropě i mimo ni. Řada evropských měst má zkušenost s vytvářením kulturní politiky a jejím vztahem k jiným oblastem udržitelného rozvoje (například hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst, sociálnímu začleňování, kreativnímu vzdělávání, kulturnímu cestovnímu ruchu atd.). To je výhodou pro dlouhodobou spolupráci mezi Evropou a zeměmi globálního jihu a EU by mohla rovněž hrát roli při usnadňování spolupráce a vytváření sítí mezi městy v Evropě i mimo ni. V tomto ohledu již existují příslušné iniciativy, které mohou užitečným způsobem přispět k dlouhodobé spolupráci – patří mezi ně například programy „Pilot Cities“ a „Leading Cities“.

6.9

V této souvislosti by měla být rovněž považována za cenný přínos existence sítí měst, které vyvíjejí opatření v oblasti kultury, jako jsou například Eurocities, Mercociudades, Africities, síť Creative Cities organizace UNESCO, Les Arts et la Ville, australská síť Cultural Development Network nebo Creative City Network of Canada.

6.10

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že v navrhovaných krocích směrem ke společné strategii chybí genderové hledisko. Ačkoli rovnost žen a mužů představuje ústřední prvek našich evropských hodnot, studie dokládají nerovnováhu v zastoupení žen a mužů mezi umělci, kterým se dostává viditelnosti a kteří zaujímají klíčové pozice. Podobně i UNESCO popisuje předpojatost ve výhodách plynoucích z opatření v rámci kulturního cestovního ruchu a kulturního rozvoje. EHSV proto trvá na zohlednění tohoto rozměru.