15.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/32

1.

vítá dosavadní úsilí Evropské komise, členských států a regionů o podporu biohospodářství na regionální úrovni prostřednictvím udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, včetně půdy a vnitrozemských i mořských vodních zdrojů, a vyzývá k dalšímu rozvoji tohoto úsilí;

2.

spatřuje v rozvoji biohospodářství zejména ve venkovských a vhodných lesních oblastech EU značný rozvojový potenciál pro růst a zaměstnanost a připomíná, že tento potenciál lze využít jen v případě, že budou místní subjekty v regionech a obcích úzce spolupracovat a sledovat společné cíle;

3.

navrhuje proto, aby se budoucí aktualizace strategie biohospodářství a akčního plánu zaměřily na využití potenciálu a přínosů biohospodářství, a to včetně biotechnologií a biomasy, pro místní a regionální rozvoj jak v městských, tak ve venkovských oblastech;

4.

je přesvědčen, že v souladu s víceúrovňovou správou je nutná větší součinnost evropských, vnitrostátních, regionálních a místních strategií, aby byly pro rozvoj biohospodářství v Evropě vytvořeny co nejoptimálnější podmínky;

5.

požaduje zejména, aby byly prováděny regionální strategie inteligentní specializace zaměřené na biohospodářství a aby se to při přezkumu strategie biohospodářství vzalo v úvahu;

6.

navrhuje, aby byl s ohledem na iniciativu v oblasti zdokonalení tvorby právních předpisů přezkoumán stávající právní rámec pro rozvoj biohospodářství, a bylo tak případně možné mj. odstranit překážky v právních předpisech EU, které brání investicím;

7.

vyslovuje se pro to, aby Komise, členské státy a evropské regiony prováděly ofenzivní komunikační strategie s cílem zvýšit povědomí o potenciálu biohospodářství v regionech. V této souvislosti navrhuje používat výraz „bioregiony“ a „bioobce“, kterým se rozumí takové venkovské oblasti, taková města a takové regiony, které kladou mimořádný důraz na rozvoj biohospodářství;

8.

zasazuje se o úzké provázání iniciativ na podporu biohospodářství s rozvojem udržitelného oběhového biohospodářství na regionální a místní úrovni a o podporu bioregionů a bioobcí, jakož i podniků a sdružení, které využívají místní biologické zdroje k vytváření nových hodnotových řetězců, mj. prostřednictvím přímého financování vlastních regionálních výzkumných středisek působících v různých sektorech biohospodářství, včetně zemědělsko-potravinářského průmyslu;

9.

navrhuje změnit politiku podpor v EU a členských státech tak, aby bylo prioritou řešit stávající problémy a výzvy přímo v místě a nastavit podmínky podporování biohospodářství z prostředků EU tak, aby bylo možné podporovat regionálně uzpůsobená řešení a byly zohledněny i zvláštní výzvy, jimž čelí ostrovy nebo vzdálené regiony;

10.

zdůrazňuje, že posílení investic v oblasti biohospodářství lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li existovat lepší přístup k nejdůležitějším unijním nástrojům financování, jako jsou mj. EFSI, ESI fondy, program Horizont 2020 a COSME;

11.

navrhuje umožnit nové způsoby kombinování různých podpůrných programů EU, aby byly splněny požadavky integrované strategie pro rozvoj biohospodářství (podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora investic, záruky);

12.

zasazuje se o to, aby bylo společnému podniku pro průmysl založený na biotechnologiích usnadněno respektování zájmů regionů, což umožní zlepšit soudržnost opatření, optimálně využívat synergie a sdílet osvědčené postupy s cílem podpořit investice do biohospodářství;

13.

vyzývá Evropskou investiční banku, aby plně využila možností financování biohospodářství, které nabízí EFSI 2.0, a aktivně vyhledávala kontakt s bioregiony a bioobcemi;

14.

je pro to, aby se dále podporovalo prosazování meziregionální spolupráce a učení na základě srovnávání mezi bioregiony a bioobcemi, a to s pomocí programů Horizontu 2020, INTERREG a dalších programů. V této souvislosti navrhuje využívat ke spolupráci bioregionů a bioobcí i evropská sdružení pro územní spolupráci jakožto právní nástroj;

15.

vyzývá Evropskou komisi, aby ještě před započetím příštího programového období přijala opatření, jimiž podpoří koordinované využívání prostředků EU zejména v zemědělské politice, včetně zemědělsko-potravinářského průmyslu a lesnictví, a politice soudržnosti s pomocí příslušných opatření a obsahového sladění operačních programů evropských bioregionů;

16.

navrhuje vypracovat návrhy ohledně časově omezeného zavedení příslušných systémů pobídek pro zvýšení poptávky po produktech z biologických materiálů s cílem kompenzovat jejich počáteční vyšší náklady při uvádění na trh. V tomto ohledu apeluje na členské státy a regiony EU, aby upřednostňovaly biologické materiály při zadávání veřejných zakázek;

17.

je přesvědčen, že obrovský potenciál evropských regionů v oblasti biohospodářství lze využít lépe tím, že města a regiony a jejich meziregionální sdružení budou mít větší váhu v panelu zainteresovaných stran v oblasti biohospodářství. Navrhuje proto, aby se jednou za rok konalo vždy v jednom evropském bioregionu či evropské bioobci Evropské fórum bioregionů, bioobcí a biokomunit, jehož by se měli účastnit i zástupci členských států, Evropského výboru regionů a Evropského parlamentu;

18.

zdůrazňuje, že k rozvoji biohospodářství by členské státy měly provést změny v systémech vzdělávání a že by i odborná příprava, další odborné vzdělávání, odborné kvalifikace a vysokoškolské studijní obory mohly občanům umožnit reagovat na nové požadavky na dovednosti. Proto navrhuje, aby tyto požadavky byly zohledněny i v evropském programu v oblasti vzdělávání;

19.

připomíná, že biohospodářství je příležitostí i pro zdravotnictví, neboť díky vyspělým technikám výzkumu lze dnes vyvíjet inovativní terapeutické přípravky z komplexních přírodních látek, které přinášejí povzbudivé výsledky, což je přínosné i pro ekosystém. Výroba kvalitních a funkčních potravin rovněž přispívá ke zlepšení zdravotního stavu populace;

20.

navrhuje, aby byl rozvoj biohospodářství více než doposud zohledněn v příštím rámcovém programu pro výzkum i při utváření společné zemědělské politiky a budoucí politiky soudržnosti a aby byl oceněn přínos biohospodářství pro územní soudržnost v EU;

21.

domnívá se, že pro přezkum akčního plánu pro biohospodářství má zásadní význam komplexní posouzení územního dopadu a že je třeba formou zpráv o provádění pravidelně hodnotit pokrok dosažený v rámci příštího akčního plánu;

22.

zastává názor, že vzhledem ke globálním výzvám, jako je růst populace, ubývání nebo vyčerpání zdrojů a změna klimatu, je třeba hledat nové způsoby, jak i v budoucnosti zajistit udržitelný růst a účinné využívání zdrojů, které jsou nepostradatelné pro lidstvo i pro konkurenceschopnost Evropy a jejích regionů. V tomto ohledu hraje důležitou roli rozvoj ekologických zemědělských postupů. Evropský výbor regionů (VR) je přesvědčen, že znalostní biohospodářství plně respektující životní prostředí k tomu může významným způsobem přispět. Biohospodářství je klíčovým tématem budoucnosti. Jeho zvláštní potenciál spočívá mj. v podpoře environmentální udržitelnosti prosazováním nezávislosti na fosilních palivech a v boji proti změně klimatu prostřednictvím neutrální uhlíkové stopy. Výrobky a služby vytvořené udržitelným způsobem s využitím biologických zdrojů mohou navzájem skloubit tři aspekty udržitelného rozvoje, tj. hospodářský růst, sociální rozvoj a ochranu životního prostředí;

23.

neopomíjí skutečnost, že s uplatňováním biotechnologickým postupů jsou spojena i rizika. Proto při využívání biomasy jakožto základu produktů z biologických materiálů hrozí konkurenční boj o půdu a vodu (volba mezi „nádrží a talířem“). Právě z toho důvodu se dostupné suroviny musí využívat udržitelně, bez zbytečného plýtvání a k různorodým účelům. K tomu může přispět i opakované a co nejčastější inteligentní hmotné využití biomasy podle kaskádového systému. Tento přístup by se měl zohlednit i při dalším strategickém zaměřování podpory biohospodářství. Využívání biotechnologií může rovněž přispět k úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné v důsledku používání geneticky modifikovaných organismů. U všech prováděných projektů je třeba zaručit striktní uplatňování zásady obezřetnosti v souladu se zásadou unijního práva, která je stanovena v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

24.

konstatuje, že maximální využívání produktů z biologických materiálů v co největším počtu průmyslových odvětví bude přínosné i pro zachování a vytváření pracovních míst na nových udržitelných trzích, zejména též v dosud znevýhodňovaných a málo industrializovaných regionech nebo ve venkovských, horských a pobřežních oblastech. Technologicky vyspělé biochemické a biofarmaceutické komponenty jsou nejen schopné obnovovat deindustrializované lokality nebo lokality prodělávající závažnou krizi, ale jsou také přínosné pro zdraví a kvalitu života lidí. Biohospodářství tím získává i sociální rozměr, jelikož může být hnací silou i příležitostí pro strukturální změny v regionech a obcích;

25.

sleduje cíl dosáhnout během příštích deseti let cíle výrazného navýšení podílu inovativních průmyslových odvětví založených na biologických materiálech na hrubém domácím produktu a je přesvědčen, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze za pomoci regionů;

26.

konstatuje, že pro rozvoj biohospodářství jsou rozhodující nejen regionální podmínky (přítomnost přírodních zdrojů, míra hospodářského využití, rozvoj hodnotových řetězců, existence inovativního prostředí), ale i strategická rozhodnutí přijímaná místními subjekty. To znamená, že další rozvoj biohospodářství lze ovlivnit konkrétně v těchto oblastech: věda, průmyslové technologie, prvovýroba a průmyslová infrastruktura, poptávka a systémy pobídek, návyky a povědomí spotřebitelů, kultura, politika a zákony. Tato možnost by měly být využita;

27.

vítá, že mnoho regionů EU usiluje o rozvoj biohospodářství, zároveň ale upozorňuje na velké rozdíly v rozvoji biohospodářství v jednotlivých regionech a spatřuje v tomto ohledu ještě značný potenciál k rozvoji. Mezi regiony EU existují velké rozdíly již v otázce, co se rozumí pod pojmem „biohospodářství“. VR se proto domnívá, že jsou zapotřebí odpovídající komunikační strategie, aby se informovalo o možnostech, které biohospodářství přináší, a šířilo se odpovídající obecné povědomí. VR žádá Komisi, ale i členské státy a regiony EU, aby začaly vyvíjet příslušnou činnost, popř. zvýšily své úsilí. Musí se vést otevřená a transparentní diskuse o cílech a výzvách biohospodářství a možnostech jeho realizace, ale rovněž o negativních dopadech či škodách souvisejících s jeho nezavedením, a to se všemi příslušnými aktéry přímo na místě. O biohospodářství by měla být informována i veřejnost a na rozdíl od oblasti biotechnologií by měla mít možnost se do něj aktivně zapojit;

28.

spatřuje překážky bránící rozvoji biohospodářství v těchto oblastech: nejistý vývoj na trhu a vývoj technologií, s tím související vysoká rizika spojená s projekty a dlouhá doba amortizace u budování infrastruktury, vysoké náklady na výzkum a vývoj, vyšší náklady na produkty z biologických materiálů (které lze konečným uživatelům navzdory udržitelnosti jen těžko vysvětlit), velký počet jednotlivých subjektů (výrobci, politika, věda), rámcové právní podmínky a chybějící dlouhodobá strategie, která by podpořila všechny fáze rozvoje a vytvoření příznivého prostředí, jež omezí vysoké podnikatelské riziko v tomto odvětví;

29.

vítá, že bylo z programu Horizont 2020 vyčleněno 3,85 mld. eur na investice do výzkumu a vývoje v oblasti biohospodářství, že bylo rozhodnuto o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích a že prostředky z EFSI 2.0 postačí i k financování projektů v oblasti biohospodářství;

30.

zdůrazňuje, že k vybudování a rozvoji biohospodářství jsou nutné další investice, a zasazuje se o snazší přístup ke všem dostupným nástrojům financování (ESI fondy, EFSI, Horizont 2020, SZP) s využitím doplňkovosti a součinnosti. Navrhuje umožnit nové, lepší způsoby kombinování podpůrných programů EU (podpora inovací, podpora investic, záruky), které přispějí k omezení rizik pro soukromé investory a malým a středním podnikům pomohou uvádět produkty z biologických materiálů na trh;

31.

je pro více možností poskytování podpory a pro dostatečný rizikový a inovační kapitál na vývoj tržních řešení sériové výroby, aby bylo omezeno zvláštní hospodářské riziko pro malé a střední podniky, a to zejména ve fázi uvádění na trh;

32.

upozorňuje na skutečnost, že regionální podmínky pro rozvoj biohospodářství jsou velmi různorodé, a žádá Komisi, aby navrhla způsob, jakým by regionální přístupy mohly být v rané fázi zohledněny při politickém plánování koncepce možností podpory. Cílem je nalézt takový způsob koncipování možností podpory, aby je bylo možné úspěšně využívat v různorodých podmínkách jednotlivých regionů, překonat výzvy zeměpisné povahy týkající se ostrovů a nejvzdálenějších oblastí a lépe je propojit s vnitrostátními, regionálními a místními programy podpory;

33.

žádá, aby se prověřilo, jakou podporu pro biohospodářství a jaké nástroje pro produkty z biologických materiálů lze zavést na straně poptávky. Je přesvědčen, že programy tržních pobídek pro produkty z biologických materiálů mohou přispět k částečnému vyvážení nákladového znevýhodnění spotřebitelů, a v dlouhodobém horizontu tak podporovat lepší přístup udržitelných produktů z biologických materiálů na trh;

34.

zdůrazňuje, že regiony a obce plní při rozvoji biohospodářství zvláštní a stále důležitější úlohu, jelikož místně dostupné suroviny z biologických materiálů jsou východiskem pro vytváření hodnotových řetězců v oblasti biohospodářství;

35.

poukazuje na to, že je třeba regiony EU více podpořit při vypracování regionálních strategií biohospodářství a jejich provádění, a vítá v této souvislosti iniciativy jako např. European Sustainable Chemicals Support Service. Navrhuje šířit takové iniciativy i v jiných hospodářských odvětvích v oblasti biohospodářství (např. ve farmaceutickém průmyslu, automobilovém průmyslu, stavebnictví, energetice, biotechnologiích, zemědělsko-potravinářském průmyslu a lesnictví, investiční výstavbě, IKT);

36.

navrhuje, aby vesnice, města a regiony a jejich meziregionální sdružení získaly větší váhu, aby bylo možné určovat modely osvědčených postupů a dosáhnout toho, aby se jednotlivé regiony zaměřené na biohospodářství navzájem porovnávaly a učily se od sebe. Dále se domnívá, že je potřeba přijmout vhodná opatření k posílení úlohy obcí v rozvoji biohospodářství, mj. v rámci akcí, jež tyto obce pořádají. Je dobré mít na paměti, že procesy biohospodářství často začínají na místní úrovni a v malém měřítku, proto je důležité takové iniciativy podporovat;

37.

zdůrazňuje, že k rozvoji biohospodářství významným způsobem přispívají meziregionální sítě, jako je evropské biohospodářské sdružení 3BI, iniciativa Vanguard nebo Síť evropských chemických regionů (ECRN) a další sítě týkající se zemědělství a venkova (např. Euromontana, AREPO, ERIAFF atd.). Jsou důležitým prostředkem k přípravě strategií a organizování výměny znalostí na místní a regionální úrovni. Často přitom slouží jako nástroj k propojení místní, regionální, celostátní a unijní úrovně;

38.

podporuje takové iniciativy, jako je například lodžské prohlášení bioregionů (1) (na němž se dohodly regiony střední a východní Evropy a zúčastněné strany z podniků, akademické obce, nevládních organizací a zemědělců na evropském kongresu o biohospodářství, který se konal v Lodži v roce 2016), a vítá intenzivnější meziregionální propojení bioregionů v přeshraničním hodnotovém řetězci a při spolupráci makroregionů;

39.

je přesvědčen, že rozvoj biohospodářství vyžaduje celostní přístup kombinující různé oblasti politik a že je třeba více podporovat sdružení s globálním potenciálem, sítě a další platformy, aby bylo možné organizovat předávání znalostí a dialog v hodnotových řetězcích;

40.

má za to, že k podporování biohospodářství je i nadále nutná lepší harmonizace různých politických a státních úrovní, zejména co se týče mj. právních rámců. V současné době se ve 28 členských státech uplatňují rozdílná pravidla využívání biomasy jakožto základu hodnotových řetězců v oblasti biohospodářství. Stejně tak se v jednotlivých členských státech EU různým způsobem nakládá s řadou finálních produktů biohospodářství. Z pohledu VR je nutné právní předpisy harmonizovat a zjednodušit v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

41.

zdůrazňuje, že pro rozvoj biohospodářství má zásadní význam šíření vědomostí o udržitelném využívání biomasy jakožto základu hodnotových řetězců v oblasti biohospodářství. Posílení výzkumu a vývoje nových produktů a jejich uvádění na trh je dlouhodobý proces, který vyžaduje lidské a finanční zdroje;

42.

navrhuje ještě více zvýšit podporu výzkumným sítím a vzájemnou spolupráci různých subjektů z různých hodnotových řetězců, mj. vysokých škol a mimoškolních výzkumných ústavů, a úžeji tak navzájem propojit potenciál, který tkví ve vědě, výrobě a hospodářství. Konkrétně je třeba posílit vytváření celostátních a regionálních klastrů, které budou uvádět výsledky inovací na trh, a to budováním interaktivní synergické sítě výrobců, výzkumných pracovníků, podnikatelů, investorů a politiků;

43.

vyslovuje se pro sestavení obsáhlého přehledu stávajících iniciativ v oblasti biohospodářství. Musí být stále více podporováno financování pilotních, demonstračních a výrobních zařízení v tomto sektoru v regionech EU, aby byl umožněn rozvoj nízkouhlíkových výrobních a průmyslových procesů a výměna zkušeností a know-how. Tato strategie musí zamezit duplicitám a zlevnit vývoj postupů a produktů;

44.

připomíná, že rozvoj biohospodářství je spojen se změnou vzdělávacího systému. V odborné přípravě je nutné větší propojení mezi jednotlivými obory a v učebních plánech je třeba více zohlednit nové učební obory.