C_2020440CS.01011901.xml

Stanovisko Evropského výboru regionů Obnovení Lipské charty o udržitelných evropských městech

(2020/C 440/20)

Zpravodaj:

Juan ESPADAS CEJAS (ES/SES)

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Od Amsterodamského paktu k obnovené Lipské chartě

poukazuje na to, že evropská spolupráce týkající se záležitostí měst je ze své podstaty odlišná. Obnovená Lipská charta na jedné straně přímo souvisí s vnitrostátními městskými politikami a bude vyžadovat větší politickou koordinaci na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Na straně druhé je nadnárodní rozměr městské agendy EU, která se osvědčila jako inovativní nástroj víceúrovňové správy, užitečný pro zapojení měst do evropských politik;

vítá myšlenku obnovení Lipské charty během německého předsednictví EU v druhé polovině roku 2020 a hodnotí kladně inkluzivní pracovní metodu, již představila německá vláda s cílem zapojit co nejvíce aktérů;

připomíná, že v Bukurešťském prohlášení, které přijali ministři odpovědní za problematiku měst dne 14. června 2019, se uznává, že „je třeba rozvíjet funkční vztah mezi novou Lipskou chartou, městskou agendou EU a územní agendou 2020+“;

vyzývá Evropskou komisi, aby v tomto ohledu důrazněji projevila svůj politický závazek týkající se městské agendy EU a zapojila ji do svých stávajících stěžejních iniciativ, jako je např. Zelená dohoda pro Evropu nebo iniciativy v digitální oblasti. Mechanismus provádění Zelené dohody bude vyžadovat posílení konkrétní činnosti v partnerství s místní úrovní a kombinaci přístupů shora dolů s důležitým přístupem zdola nahoru, aby byly do roku 2050 postupně splněny dílčí cíle;

vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mnohem užší vazbu mezi svým budoucím programem týkajícím se zdokonalení tvorby právních předpisů a městskou agendou EU tak, aby byla zohledněna doporučení vydaná v rámci městských partnerství. V tomto smyslu by měla být posouzení územního a městského dopadu přímo začleněna do mechanismů konzultací v předlegislativní fázi i do hodnocení evropských politik a zjednodušování administrativních opatření (REFIT);

připomíná, že je nezbytné upravit evropský semestr tak, aby lépe odrážel výzvy, jimž města čelí. Jelikož hlavním nástrojem provádění Zelené dohody budou doporučení pro jednotlivé země a politika soudržnosti, musí se specifické otázky týkající se městských oblastí – např. dostupné bydlení, narůstající nerovnosti a dlouhodobé investice – zohlednit při koordinaci hospodářských politik v celé Evropské unii a je třeba na regionální či místní úrovni harmonizovat strategie pro inteligentní specializaci, integrovaný rozvoj měst a pro spravedlivou transformaci, a to prostřednictvím územních nástrojů, jako jsou strategie integrovaných územních investic;

požaduje, aby Evropská komise vypracovala koncept „aktivní subsidiarity“ jako další krok k posílení dialogu s městy, metropolitními oblastmi a regiony a k propojení městské agendy EU s programem zlepšování právní úpravy. V této souvislosti by bylo třeba posílit součinnost se sítí regionálních center (RegHubs) Evropského výboru regionů;

podporuje Evropský parlament, který vyhlásil stav klimatické nouze, a uznává, že k dosažení uhlíkové neutrality je nutné společné úsilí a konkrétní opatření na místní úrovni, kde hrají klíčovou úlohu města. Ve městech žije 75 % evropského obyvatelstva a vypouští se v nich zhruba 70 % evropských emisí CO2. Města jsou sice součástí problému, obnovená Lipská charta by však měla uznat jejich schopnost být hybateli změn a přímými aktéry v řešení globálních výzev 21. století;

domnívá se, že obnovená Lipská charta by se měla stát politickou příležitostí pro to, aby se města stala referenčním bodem pro provádění jednotlivých městských politik ve všech členských státech, což by přispělo k posílení důvěryhodnosti evropského projektu v očích občanů v jejich bezprostředním okolí. Obnovená charta musí rovněž vést k monitorování městské agendy EU zahájené Amsterodamským paktem z roku 2016 a obě musejí být součástí procesu provádění Agendy 2030 na místní úrovni za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje. V této souvislosti čelí místní a regionální orgány v Evropské unii různým problémům a novým globálním výzvám, které lze řešit pouze prostřednictvím integrovaného a víceúrovňového přístupu, a podpora Evropské unie představuje nepostradatelnou přidanou hodnotu. Za tímto účelem musí být zásady Lipské charty začleněny do závěrů Rady německého předsednictví EU (2. pololetí 2020), které přijme Rada pro obecné záležitosti a Evropská rada. Samu Lipskou chartu musí schválit členské státy, města a Evropský výbor regionů;

Transformační potenciál evropských měst za účelem rychlejšího plnění cílů stanovených na rok 2050

10.

poukazuje na to, že je nezbytné zajistit odpovídající rovnováhu mezi všemi třemi navrhovanými rozměry týkajícími se evropských měst: zvyšováním produktivity a vytvářením prosperity a pracovních míst ve městech a jejich regionech, spravedlivějším rozdělováním této prosperity mezi občany a zároveň zlepšováním environmentální kvality našeho prostředí a využíváním příležitostí, které poskytuje život ve městech;

11.

domnívá se, že je důležité vyzdvihnout činnost vykonávanou různými městskými partnerstvími a vytvořit vazby mezi současnou městskou agendou EU a budoucí obnovenou Lipskou chartou. Jedná se například o činnost, která se provádí v rámci partnerství, jako je „akademie pro integraci měst“, nebo iniciativa Výboru regionů Města a regiony za integraci, která zajišťuje platformu pro starosty z EU a čelní představitele regionů, kteří chtějí zhodnotit osvědčené postupy;

12.

připomíná, že regiony a města jsou těmi prvními, kdo v Evropě přijímá a integruje migranty a uprchlíky. Proto požaduje, aby byly v rámci nové evropské městské iniciativy, kterou navrhla Komise, vyčleněny dostatečné finanční prostředky na podporování partnerství v oblasti začleňování migrantů a uprchlíků a iniciativy VR Města a regiony za integraci a aby tato iniciativa přispěla ke zlepšení života evropských občanů v jejich městech;

13.

je toho názoru, že za účelem dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě a Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky by mělo být jedním z hlavních cílů obnovené Lipské charty prosazování inovativní mobility sestávající z kombinace používání soukromých elektrických vozidel ve městech a nízkoemisní alternativní multimodální mobility za podpory udržitelné veřejné dopravy – např. jízda na kole a chůze – a také udržitelná politika využívání půdy, jež podpoří omezení růstu měst, a lepší energetická účinnost a udržitelná obnova evropského bytového fondu;

14.

domnívá se, že je i nadále nesmírně důležité, aby Evropská komise prostřednictvím městské agendy a členské státy prostřednictvím Lipské charty podpořily za pomoci finančních pobídek vypracování plánů udržitelné městské mobility. Požadoval to již v roce 2010 ve svém stanovisku k akčnímu plánu pro městskou mobilitu;

15.

kromě toho je důležité zvážit důležitou otázku energetické renovace bytového fondu, kancelářských budov, budov využívaných k podnikatelské činnosti a průmyslových budov;

16.

opakuje svůj požadavek na to, aby byl na evropské úrovni vypracován akční plán cenově dostupného bydlení v Evropě;

17.

soudí, že stanovení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje v městských oblastech představuje strategický rámec pro zlepšení kvality života občanů, který musí města a regiony při přípravě svých politik zohledňovat. Města zastávají funkci veřejné správy, která je nejblíže občanům, a provádějí tedy politiky, které mění sociální realitu měst a jsou klíčovými faktory při plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 11, který je zaměřen na města, a cíle č. 17, který posiluje spolupráci mezi orgány veřejné správy, soukromým sektorem a občanskou společností;

18.

klíčovými prvky pro zlepšení udržitelného rozvoje městských oblastí jsou nakládání s odpady a komplexní řízení koloběhu vody, řízení emisí, nakládání s průmyslovým odpadem, omezování spotřeby, lepší využívání energie, výroba čisté energie bez emisí uhlíku, řízení dopadů extrémních povětrnostních jevů, rozvoj zelené infrastruktury a podpora biologické rozmanitosti. Místní správa musí podporovat oběhové hospodářství, aby se změnil náš výrobní model a vznikla nová zelená pracovní místa, čímž se usnadní změna paradigmatu a přechod k městům budoucnosti. Tato změna paradigmatu nebude možná bez vzdělávacích programů na místní a regionální úrovni, aby bylo možné přizpůsobit pracovní místa ekologické transformaci;

19.

domnívá se, že abychom mohli čelit některým změnám a dopadům globální změny, je zásadní podpořit zachování biologické rozmanitosti a ozeleňování městských oblastí prostřednictvím zelené infrastruktury a přírodních řešení, a přispět tak k ekologické konektivitě a kvalitě krajiny jak v samotném městě, tak v jeho blízkém okolí;

20.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat inkluzivní města, která se zaměřují na boj proti sociálním nerovnostem, na digitální propast, současné stárnutí evropské populace a demografické změny, jako je vylidňování některých oblastí. V rámci tohoto inkluzivního rozměru je nezbytné začlenit opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k bydlení za dostupnou cenu, dosáhnout jeho všeobecné dostupnosti a bojovat proti energetické chudobě, zajistit dobrou integraci migrantů do hostitelské společnosti a lépe sladit mobilitu osob mezi členskými státy, zejména mobilitu mladých lidí, s vytvářením příležitostí k profesnímu rozvoji v zemích s nižším příjmem na obyvatele a zaručit přístup k systému ochrany zdraví a zdravotní péče a systému záruky dodávek potravin, jenž bude zahrnovat základní dodávky vody a její čištění pro všechny. Přitom je potřeba vzít v úvahu životní podmínky každého jedince a každé skupiny, aby bylo možné hradit související náklady;

Inspirativní zásady obnovené Lipské charty

21.

souhlasí se zásadami fungování obnovené Lipské charty, jimiž jsou integrovaný přístup, místní přístup, víceúrovňová správa a účast a společná příprava. Všechny souvisejí se zásadami, jimiž se řídí politika soudržnosti EU;

22.

poukazuje na to, že je nezbytné, aby byly města a obce v celé Evropské unii obeznámeny s budoucí Lipskou chartou a aby její zásady určily obecný rámec pro vnitrostátní, regionální a místní politiky a strategie v oblasti měst i odpovídající evropské iniciativy, zejména ty, které by mohly být nově financovány v rámci Zelené dohody pro Evropu;

23.

respektuje nezbytnou flexibilitu, aby byly cíle evropské městské agendy uzpůsobeny realitě jednotlivých území, a podporuje návrh jednat na úrovni „sousedství“, neboť by se mohlo jednat o vhodný přístup k řešení globálních výzev z místního hlediska. Každá úroveň správy však musí převzít svůj díl odpovědnosti a pravomocí v oblasti problematiky měst (kvalita ovzduší, bydlení, digitalizace, finanční nástroje) a zároveň plně dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality;

24.

souhlasí s tím, aby byly v obnovené Lipské chartě uznány funkční městské oblasti nebo metropolitní oblasti jako prostor, který přispívá k uplatňování integrovaného územního přístupu a k nastolení vyváženého územního rozvoje, jenž bude v souladu se strategiemi EU. Rovněž doporučuje, aby byly uznány funkční městské oblasti a metropolitní oblasti s vlastním institucionálním rámcem a ty oblasti, které prostřednictvím politiky soudržnosti posílily pracovní dynamiku na metropolitní úrovni, jak již VR zmínil ve svém stanovisku z roku 2019 Výzvy metropolitních regionů a jejich postavení v budoucí politice soudržnosti na období po roce 2020;

25.

souhlasí taktéž se zásadou účasti a společné tvorby a žádá, aby se v obnovené Lipské chartě zohlednily různé typy městských sídel a respektovaly se kulturní souvislosti a situace v oblasti správy/pravomocí každého členského státu. Kromě toho je nezbytné, aby obnovená Lipská charta zaručila občanům možnost podílet se na koncepci a hodnocení městských politik, které se jich týkají, a to včetně občanů žijících v oblastech sousedících s městskými či metropolitními oblastmi;

Posílení postavení měst za účelem řešení globálních výzev

26.

připomíná, že v roce 2020 nás postihla celosvětová pandemie COVID-19. Města a regiony musely stát v první linii boje proti zdravotní krizi, která vyústila v krizi sociální a hospodářskou. Musí proto plnit ústřední úlohu při řízení fondu na podporu oživení a potřebují větší evropskou finanční podporu, aby mohly i nadále prokazovat, že nabízejí řešení problémů způsobených pandemií;

27.

vyzývá k tomu, aby byl v obnovené Lipské chartě předložen ambiciózní a konkrétní plán jejího provádění ze strany měst a aby tato charta v rámci cílů udržitelného rozvoje využívala místní městské agendy, a zejména rezervu z EFRR ve výši 6 %, která je určena na integrovaný udržitelný rozvoj měst. Z evropských strukturálních a investičních fondů by také mělo být financováno provádění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni, které by uskutečňovala města a regionální orgány zejména v oblasti udržitelné mobility, veřejné dopravy, renovace budov za účelem boje proti energetické chudobě, zajištění všeobecné dostupnosti, odstranění sociální zranitelnosti a v zájmu podpory sociálního začleňování ve znevýhodněných zónách všech městských oblastí. Místní orgány musí mít možnost rychleji a přímo spravovat finanční prostředky přidělované státům a regionům. Jedním z předpokladů pro dosažení tohoto cíle je posílení odborné přípravy ve spojení s akademickou obcí a podnikatelským sektorem;

28.

vyzývá Evropskou komisi, aby za účelem monitorování investic a výsledků dosažených v rámci mnoha vnitrostátních, regionálních a místních městských agend vytvořila nový společný referenční rámec, jenž se bude vyznačovat společnou terminologií, ukazateli a metodikou, což umožní koordinaci mezi správními orgány, vzájemné učení a srovnávání mezi jednotlivými územními celky i zapojení měst do přípravy rozpočtů určených na jejich rozvoj;

29.

vyzývá Evropskou komisi, aby zohlednila skutečnost, že rozsáhlé politiky týkající se sociální a ekologické transformace, které podporuje Zelená dohoda pro Evropu, jsou prioritou a měly by být ve městech a regionech prováděny prostřednictvím konkrétních opatření, aby se související investice nezapočítávaly do schodku veřejných financí členských států a nepodléhaly omezením týkajícím se stropu výdajů, jenž členské státy stanoví pro místní správu v rámci stávajících programů rozpočtové stability a kontroly schodku;

30.

vítá skutečnost, že je v obnovené chartě uznán zásadní význam, který má územní plánování měst pro dosažení udržitelného rozvoje měst, zejména zaměření na omezování záboru půdy, kombinování funkcí pro nové formy výroby, diverzifikaci výroby, nové způsoby života, cenově dostupné bydlení a provádění politik v oblasti veřejného využívání půdy;

31.

domnívá se, že by digitální transformace měla umožnit lepší „digitální soudržnost“ v Evropě, a to jak pro občany, tak pro územní celky. Je nutné se odklonit od přístupu zaměřeného výhradně na technologie a zaujmout přístup, který bude více zaměřen na občany, jak je uvedeno v prohlášení „Spojte se, podporujte, buďte udržitelní: spojte síly za účelem podpory udržitelné digitální transformace ve městech a obcích“. Je třeba přijmout komplexnější koncepci digitálního města, v jejímž rámci jsou digitální inovace prostředkem, a nikoli cílem podněcovaným schopností veřejného sektoru podnikat a řešeními uzpůsobenými stávajícím i novým technologiím, která poskytují soukromé podniky. Přestože digitalizace poskytuje městům a jejich občanům dobré příležitosti, je rovněž nutné pomáhat městům lépe předvídat a řešit negativní vedlejší účinky digitalizace;

32.

navrhuje, aby obnovená Lipská charta zahrnovala potřebu rozvíjet v rámci strategií pro inteligentní specializaci vypracovaných na regionální úrovni v rámci politiky soudržnosti postupy inteligentní specializace na místní úrovni a integrované programy hospodářské a územní transformace, které umožní rozvoj inteligentních měst a inteligentních vesnic;

33.

domnívá se, že města, včetně malých a středně velkých měst, jsou klíčovými aktéry při řešení velkých evropských sociálních a environmentálních výzev (zdraví, výživa, energie, doprava, změna klimatu, biologická rozmanitost, začlenění a bezpečnost). Je však nezbytné modernizovat úlohu místního veřejného sektoru v kontextu hospodářského rozvoje, a to na základě přístupu spočívajícího v podpoře podnikání, který bude zaměřen na zhodnocení jeho úlohy v souvislosti s novou výzvou v podobě globální správy;

34.

v této souvislosti vítá, že nový program na podporu strukturálních reforem spadá do pravomoci komisařky pro regionální politiku, neboť díky tomu by se mohl tento program a návrh jeho rozpočtu na období 2021–2027 stát hlavním nástrojem zlepšení institucionálních kapacit a strukturálních reforem měst pro všechny prvky, které nejsou způsobilé pro financování ze strukturálních fondů;

35.

poukazuje na to, že jednou z hlavních přidaných hodnot městské agendy EU je podpora výměny poznatků týkajících se městských záležitostí mezi evropskými, vnitrostátními, regionálními a místními orgány. Tato agenda je tedy považována za mechanismus výměny osvědčených postupů;

36.

dále se domnívá, že je potřeba, aby byly do nové Lipské charty začleněny mechanismy a metody udržitelného rozvoje měst, které již v EU existují, nejsou však mezi sebou často propojeny. Patří mezi ně mj. evropská iniciativa pro inteligentní města a obce, Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky nebo referenční rámec pro udržitelná města;

Posílená městská agenda EU pro účely nové Lipské charty

37.

připomíná tři pilíře městské agendy EU (zlepšování právní úpravy, lepší financování a lepší znalosti), které jsou definovány v Amsterodamském paktu, a že hlavním úkolem je tyto pilíře provádět. Rovněž je potřeba rozvíjet úlohu jednotlivých zúčastněných stran;

38.

zdůrazňuje, že je třeba posílit vazby mezi městem a venkovem a zaměřit se na všechny městské oblasti a jejich okolí, včetně jejich funkčních oblastí, které mají často venkovský charakter, aby byl uplatňován celostnější a integrovanější přístup a aby byly poskytnuty příležitosti k rozvoji pro všechny obyvatele městských nebo metropolitních oblastí;

39.

je toho názoru, že v obnovené Lipské chartě by mělo být uznáno úsilí, které vyvinula všechna města a místní orgány zapojené do čtrnácti tematických partnerství v oblasti měst. Kromě toho je na místě uvítat vůli některých partnerství (např. partnerství v oblasti migrace a uprchlíků nebo partnerství v oblasti městské mobility) pokračovat v činnosti i po uplynutí tříletého období. Znamená to jasný úspěch městské agendy EU. Měly by se však zajistit potřebné zdroje i dopad a soudržnost opatření, která se mají provádět v budoucnu;

40.

navrhuje seznam konkrétních doporučení za účelem řešení těchto výzev a lepšího provádění městské agendy:

—	složení budoucích partnerství musí být připraveno zcela transparentním způsobem za účasti měst a podle velikosti daného města, jak je stanoveno v obnovené Lipské chartě. Činnosti by měly být rovněž seskupeny do tří pilířů: zlepšování právní úpravy, lepší financování a lepší znalosti,

—

stávající seznam horizontálních témat je stále platný a mohl by být doplněn o pilotní činnosti, do nichž by byl zapojen člen zastupující jednotlivá partnerství, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi evropskými orgány a vnitrostátními, regionálními a místními orgány. V této souvislosti je zvlášť důležité, aby byly útvary Komise a ministerstva členských států více zapojeny do tematických partnerství, zejména při zahájení nového partnerství. Posílil by se tak tolik potřebný pocit spoluodpovědnosti ze strany Komise a členských států,

—	je nezbytné posílit součinnost mezi různými činnostmi budoucích partnerství, abychom se vyhnuli uzavřenosti a bylo možné koordinovat provádění činností,

—	na místní úrovni by bylo například možné posílit politickou podporu tím, že by se uspořádalo vrcholné setkání představitelů místních orgánů zapojených do městské agendy, kteří by působili jako velvyslanci a mohli by svými názory přispět do politických diskusí s Evropskou komisí a členskými státy,

—

Evropská komise by se v souvislosti s pilířem zlepšování právní úpravy měla zavázat, že vezme v úvahu doporučení formulovaná v rámci partnerství v oblasti měst. V tomto ohledu by partnerství mohla organizovat pracovní setkání, jichž by se účastnili odborníci, kteří by se zabývali konkrétními změnami směrnic, nařízení a politik EU, výsledky partnerství by měly být pravidelně prezentovány a projednávány v Evropském parlamentu a v Radě, aby tak byly lépe zohledňovány v evropských právních předpisech,

—	domnívá se, že víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a Evropská městská iniciativa, kterou navrhla Evropská komise v rámci budoucího nařízení o EFRR, by měly zajistit stabilní financování za účelem pokrytí provozních nákladů na účast měst zapojených do městské agendy EU,

—	do činnosti partnerství by měl být více zapojen Eurostat a jejich činnost by mohla podpořit diskusi o kvalitativních údajích dostupných na regionální úrovni, funkční městské úrovni a místní úrovni i o vytváření kvalitativních údajů,

—	rovněž je třeba do městské agendy a do partnerství lépe začlenit činnost Společného výzkumného střediska (JRC) a Znalostního centra pro územní politiky v Seville, například co se týče zprávy „Budoucnost měst“ nebo platformy pro městské údaje plus (Urban Data Platform Plus),

—	Evropská komise by s ohledem na programové období po roce 2020 a v širším kontextu mimo strukturální fondy mohla rovněž zvážit vytvoření programu financování pilotních činností za účelem rozvíjení návrhů, které byly předloženy v rámci partnerství měst,

—

Evropská komise by měla zahájit komunikační kampaň, jejímž cílem by bylo informovat o výsledcích městské agendy EU, včetně lepší komunikace o přínosech partnerství na zvláštní internetové stránce Futurium. Měla by rovněž investovat do získávání znalostí prostřednictvím osvědčených postupů, příruček, nástrojů a plánů vypracovaných v rámci městské agendy EU;

Monitorování provádění obnovené Lipské charty

41.

žádá německé předsednictví EU, aby oficiálně uznalo úlohu Výboru regionů v obnovené Lipské chartě v souladu s Amsterodamským paktem, v jehož rámci byl Výbor regionů vyzván, aby jako poradní orgán Unie, jenž oficiálně zastupuje regiony a obce EU, přispěl k dalšímu rozvoji městské agendy EU;

42.

navrhuje, aby členské státy nebo správní úrovně odpovědné za městskou politiku, pokud za ni není odpovědná celostátní úroveň, předkládaly ve spolupráci s Evropskou komisí každé tři roky zprávy o tom, jak začlenily Lipskou chartu do svých vnitrostátních nebo regionálních městských politik, a zdůraznily v nich způsob, jakým evropské politiky a financování, zejména politika soudržnosti, podpořily plnění zásad a cílů Lipské charty;

43.

připomíná, že je důležité, aby Evropská komise i nadále hrála důležitou úlohu v koordinaci a provádění městské agendy EU a Lipské charty. V této souvislosti je potřeba připomenout návrh jmenovat místopředsedu pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled koordinátorem městské agendy, který by rovněž zajišťoval těsnou vazbu na program zlepšování právní úpravy. Taková koordinace by rovněž zmírnila roztříštěnou vizi měst a městského rozměru politik založených na specializovaném pohledu jednotlivých generálních ředitelství;

44.

žádá, aby Rada pro obecné záležitosti přijala poté, co Rada ministrů odpovědných za městský rozvoj přijme na svém neformálním zasedání dne 30. listopadu 2020 obnovenou Lipskou chartu, povinné závěry s cílem zajistit, že bude Lipská charta v co nejvyšší míře závazná pro EU, členské státy a místní a regionální orgány. To by mělo být spojeno s výzvou budoucím předsednictvím Rady, aby ve svých pracovních programech pokračovala v debatách o městské agendě.

V Bruselu dne 14. října 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS