|
17.11.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 355/4 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. září 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Döhler Neuenkirchen GmbH v. Hauptzollamt Oldenburg
(Věc C-262/10) (1)
(Celní kodex Společenství - Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 - Článek 204 odst. 1 písm. a) - Režim aktivního zušlechťovacího styku - Režim s podmíněným osvobozením od cla - Vznik celního dluhu - Nesplnění povinnosti předložit vyúčtování v předepsané lhůtě)
2012/C 355/04
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesfinanzhof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Döhler Neuenkirchen GmbH
Žalovaný: Hauptzollamt Oldenburg
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 204 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1) a čl. 859 bodu 9 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (Úř. věst. L 253, s. 1), ve znění nařízení (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, s. 1) — Porušení povinnosti předložit vyúčtování režimu aktivního zušlechťovacího styku v předepsané lhůtě — Přípustnost vzniku celního dluhu pro veškeré zboží, na které se režim zušlechťovacího styku vztahuje, jako sankce za nesplnění takové povinnosti
Výrok
Článek 204 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že porušení povinnosti předložit vyúčtování režimu celnímu úřadu vykonávajícímu dohled do 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyřízení režimu stanovené v čl. 521 odst. 1 prvním pododstavci první odrážce nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 214/2007 ze dne 28. února 2007, vede ke vzniku celního dluhu za veškeré dovozové zboží, k němuž má být předloženo vyúčtování, včetně zboží, které bylo zpětně vyvezeno z území Evropské unie, má-li se za to, že podmínky stanovené v čl. 859 bodě 9 nařízení č. 2454/93, ve znění změn, nebyly splněny.
(1) Úř. věst. C 246, 11.9.2010.