18.2.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 49/17

1)

Je čl. 16 odst. 1 ZDPH, jak je vyložen v napadeném rozsudku (v tom smyslu, že poplatek za vysílání komerční reklamy je inherentní poskytování služeb spočívajících ve vysílání reklamy, a proto musí být pro účely DPH zahrnut do základu daně u poskytování služeb), slučitelný s čl. 11 části A odst. 1 písm. a) směrnice 77/388/ES (1) (nyní článek 73 směrnice Rady 2006/112/ES (2) ze dne 28. listopadu 2006) a zvláště se slovním spojením „protiplnění, které dodavatel nebo poskytovatel získal nebo má získat […] za takové dodání zboží nebo poskytnutí služby?

2)

Je čl. 16 odst. 6 písm. c) ZDPH, jak je vyložen v napadeném rozsudku (v tom smyslu, že poplatek za vysílání komerční reklamy nepředstavuje částku zaplacenou jménem a na účet příjemce služeb, přestože je zanesen do průběžných položek a je určen veřejnoprávním organizacím, jelikož není vyloučen ze základu daně pro výpočet DPH), slučitelný s čl. 11 části A odst. 3 písm. c) směrnice 77/388/ES (nyní čl. 79 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006) a zvláště se slovním spojením“částky, které osoba povinná k dani obdržela od svého kupujícího nebo zákazníka na úhradu výdajů zaplacených jménem a na účet kupujícího nebo zákazníka a které zanesla do svého účetnictví jako průběžné položky?