20.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 207/26

1)

„Je dovozní dávka podle čl. 21 odst. 5 vyhlášky ze dne 23. ledna 1991 o ochraně životního prostředí proti znečištění hnojivy, která je splatná pouze při dovozu přebytků hnojiva jak u zvířecího hnojiva tak jiných hnojiv z jiných členských států do regionu Flandry, a nezávisle na tom, zda je toto hnojivo dále zpracováváno nebo uvedeno na trh na vnitrostátním území, a podle kterého je dávka na dovezené přebytky hnojiva vybírána u dovozce, i když dávka z přebytků hnojiva vyrobených v tuzemsku se vybírá u výrobce, poplatkem s rovnocenným účinkem dovoznímu clu podle článku 30 SFEU, a to i když členský stát, ze kterého byly přebytky hnojiva vyvezeny, sám stanoví při jejich vývozu do jiných členských států snížení dávky?

2)

Pokud není třeba dovozní dávku podle čl. 21 odst. 5 vyhlášky ze dne 23. ledna 1991 o ochraně životního prostředí proti znečištění hnojivy, která je splatná pouze při dovozu zvířecího hnojiva nebo přebytků jiných druhů hnojiv z ostatních členských států do regionu Flandry, považovat za poplatek s rovnocenným účinkem jako dovozní clo: Je nutno uvedenou dovozní dávku v tomto případě považovat za diskriminující zdanění zboží z jiných členských států podle článku 110 SFEU, jelikož se u zvířecích hnojiv vyráběných v tuzemsku vybírá základní dávka, která je součástí vnitrostátní úpravy a jejíž sazba je různá v závislosti na výrobním postupu, zatímco u dovezených přebytků hnojiva se bez ohledu na postup výroby (mimo jiné zvířecí původ nebo obsah P2O5N) vybírá dovozní dávka s jednotnou sazbou, která je vyšší než nejnižší sazba základní dávky pro zvířecí hnojivo vyrobené v regionu Flandry, která je 0,00 eur, i když členský stát, ze kterého jsou přebytky hnojiva dováženy, při jejich vývozu do jiných členských států sám stanoví snížení dávky?“