17.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 409/63

—

zrušil napadené rozhodnutí v plném rozsahu;

—

podpůrně, zrušil napadené rozhodnutí plně rozsahu, v němž prohlašuje opatření podpory za neslučitelné s vnitřním trhem, ukládá Belgickému státu získat podporu zpět a zdržet se vyplacení jakékoliv záruky fyzickým osobám, které jsou členy žalobců,

—

ještě podpůrněji, zrušil články 2, 3 a 4 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládají Belgickému státu získat podporu zpět a zdržet se vyplacení jakékoliv záruky fyzickým osobám, které jsou členy žalobců,

—

uložil každopádně Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, článku 108 SFEU a čl. 296 druhého pododstavce SFEU, článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999 (1), zásady odůvodnění právních aktů a procesních pravidel použitelných v oblasti důkazního břemene a provádění důkazů v rozsahu, v němž Komise nesprávně a bez jakéhokoliv odůvodnění konstatovala, že žalobci jsou jedinými skutečnými příjemci podpory.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 296 druhého pododstavce SFEU, zásady odůvodnění právních aktů a nesprávného posouzení skutkových okolností v rozsahu, v němž Komise nesprávně a bez jakéhokoliv odůvodnění konstatovala, že režim záruky může narušit hospodářskou soutěž s dalšími družstvy a poskytovateli investičních produktů, jakož i ovlivnit obchod mezi členskými státy.

3.

Třetí žalobní důvod, uplatněný podpůrně, vychází z porušení čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a čl. 108 odst. 2 SFEU a ze zjevně nesprávného posouzení v rozsahu, v němž Komise nesprávně rozhodla, že režim záruky je neslučitelný s vnitřním trhem.

Žalobci tvrdí, že pokud se jedná o státní podporu, měla být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem jakožto podpora určená k nápravě vážné poruchy v belgickém hospodářství ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

4.

Čtvrtý žalobní důvod, uplatněný ještě podpůrněji, vychází z porušení čl. 108 odst. 2 SFEU, čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 a zásady legitimního očekávání v rozsahu, v němž očekávání, které mohli žalobci legitimně mít ohledně zákonnosti opatření, brání tomu, aby Komise požadovala vrácení podpory.

5.

Pátý žalobní důvod, uplatněný ještě podpůrněji, vychází z porušení článků 107 SFEU a 108 SFEU a nařízení (ES) č. 659/1999 a z překročení pravomoci nebo přinejmenším porušení zásady proporcionality v rozsahu, v němž rozhodnutí, kterým Komise ukládá členskému státu přijmout zvláštní opatření zrušující podporu, jako je tomu v projednávaném případě u zdržení se vyplacení jakékoliv záruky fyzickým osobám, které jsou členy žalobců, zjevně překračuje pravomoci Komise nebo je přinejmenším zjevně nepřiměřené.