—

Žalobkyně tvrdí, že je rozhodnutí založeno na několika fakticky nesprávných tvrzeních, včetně tvrzení, že oznámené opatření představovalo odpověď na výzvu Komise dopisem a že mělo za cíl ukázat kroky Polska k nápravě porušení, které bylo předmětem tohoto dopisu, tj. určitých podmínek pro získání povolení k poskytování služeb hazardních her v Polsku, přestože Polsko tyto podmínky ve skutečnosti odstranilo již před dvěma lety a přestože oznámené opatření nemá nic společného s výzvou Komise dopisem.

—

Žalobkyně ve světle rozsudku Soudního dvora ve věci C-331/15 P, France v. Schlyter, (3) tvrdí, že Komise tím, že uplatnila obecnou domněnku a neprokázala, že by se zpřístupněním požadovaných dokumentů konkrétně a skutečně narušilo řízení o nesplnění povinnosti, porušila zásadu transparentnosti, která je vlastní směrnici 2015/1535.

—

Žalobkyně tvrdí, že se na požadované dokumenty nevztahuje žádná obecná domněnka. Tvrzení Komise, že existuje „neoddělitelná souvislost“ mezi oznamovacím řízením a řízením o nesplnění povinnosti, je fakticky nesprávné a příliš vágní. V žádném případě nemůže prokázat, že se na dokumenty vztahuje obecná domněnka, protože to závisí pouze na tom, zda jsou dokumenty součástí spisu řízení o nesplnění povinnosti. Správným testem za účelem ověření, zda dokument tvoří součást tohoto spisu, je to, zda ho Komise získala v rámci plánovaného nebo probíhajícího řízení o nesplnění povinnosti, tj. zda předložila, přijala, objednala atd. daný dokument v rámci takového řízení nebo s cílem jeho zahájení. Tento test, jehož se žalobkyně dovolává, není v projednávané věci splněn.

—

Pouhá skutečnost, že Komise zamýšlí zohlednit podrobné stanovisko Malty a využít ho při svém dialogu s Polskem v rámci probíhajícího řízení o nesplnění povinnosti, nemůže odůvodnit odmítnutí ho zpřístupnit.

—

Žalobkyně tvrdí, že vzhledem k délce trvání řízení o nesplnění povinnosti a obsahu, povaze a kontextu požadovaných dokumentů nemůže jejich zpřístupnění žádným způsobem narušit ochranu tohoto řízení, a tedy vyvrátit obecnou domněnku nezveřejnění.

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise měla v každém případě zpřístupnit požadované dokumenty alespoň částečně, tj. po odstranění odkazů na otázky týkající se služeb internetových hazardních her, které jsou předmětem řízení o nesplnění povinnosti.

—

Žalobkyně tvrdí, že existuje převažující veřejný zájem na tom, aby byla známa reakce Komise na oznámené opatření, které porušuje základní svobody a práva EU. Komise podle názoru žalobkyně nevysvětlila, proč tento zájem považuje za méně důležitý než zájem na nezveřejnění.