Kasační opravný prostředek podaný dne 22. července 2021 Engie Global LNG Holding Sàrl, Engie Invest International SA, Engie SA proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 12. května 2021 ve spojených věcech T-516/18 a T-525/18, Lucemburské velkovévodství a další v. Komise

(Věc C-454/21 P)

(2021/C 382/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Engie Global LNG Holding Sàrl, Engie Invest International SA, Engie SA (zástupci: C. Rydzynski, B Le Bret, M. Struys, F. Pili, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 12. května 2021 ve spojených věcech T-516/18 a T-525/18, Lucembursko a Engie Global LNG Holding a další v. Komise;

—

vydal konečné rozhodnutí ve věci samé v souladu s článkem 61 statutu Soudního dvora, kterým vyhoví návrhovým žádáním podaným společností Engie v prvním stupni či podpůrně zruší článek 2 rozhodnutí Komise (EU) 2019/421 ze dne 20. června 2018 o státní podpoře SA.44888 (2016/C) (ex 2016/NN), kterou Lucembursko poskytlo skupině Engie (Úř. věst. 2019, L 78, s. 1) v rozsahu, v němž je tímto rozhodnutím nařízeno navrácení podpory;

—	podpůrně vrátil věc Tribunálu;

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají společnosti Engie Global LNG Holding, Engie Invest International a Engie tři důvody.

Podle navrhovatelek se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu při vymezení úzkého referenčního rámce tím, že i) při vymezení tohoto referenčního rámce vyloučil směrnici o mateřských a dceřiných společnostech, ii) spatřoval vztah mezi články 164 a 166 zákona o dani z příjmu v Lucembursku, iii) dospěl k závěru, že navýšení půjčky ZORA představuje výplatu rozděleného zisku, a iv) měl za to, že předmětná daňová rozhodnutí poskytují selektivní výhodu.

Tribunál se mimoto dopustil nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu při dokazování existence selektivní výhody z hlediska lucemburského ustanovení o zneužití práva i) v souvislosti s použitým referenčním rámcem, ii) při identifikaci selektivní výhody a iii) při výkladu lucemburského práva.

V důsledku prvního a druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky činí závěr, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl jejich argumenty uplatněné v rámci žaloby na neplatnost v souvislosti s omezenou pravomocí Komise na základě článků 2, 3, 4 a 5 SFEU týkajících se rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy, ve spojení s články 113 až 117 SFEU.

Navrácení podpory nařízené Tribunálem bylo konečně v rozporu se zásadou právní jistoty a zásadou legitimního očekávání.