24.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/1

—

vysoké školství je záležitostí jednotlivých členských států, a tudíž je utvářeno a financováno v souladu s národními prioritami, vnitrostátními právními předpisy a postupy;

—

v hospodářství a společnosti založených na znalostech je třeba vidět vysokoškolské vzdělávání v úzkém spojení s výzkumem a inovacemi.

1.

umožnit vysokoškolským institucím v Evropě zlepšit svoji výkonnost ve smyslu dosažení cílů, zlepšení přístupu a podpory výzkumu v porovnání s ostatními regiony a zeměmi ve světě;

2.

umožnit vysokoškolským institucím přizpůsobit se měnícím se podmínkám s cílem zvýšení jejich kvality, přitažlivosti a významu pro společnost a hospodářství;

3.

napomáhat rozvoji správy ve vysokoškolských institucích a zajistit, aby měly dostatečnou autonomii;

4.

zlepšit udržitelnost financování vysokoškolských institucí případným zvyšováním investic a diverzifikováním zdrojů investic;

5.

posílit sociální rozměr vysokoškolského vzdělávání, zejména rozšířením přístupu řadě socioekonomických skupin, a zároveň pracovat na snižování počtu studentů, kteří předčasně opouštějí školu;

6.

povzbuzovat instituce k vytváření pevnějších partnerství se společností, která je obklopuje, včetně místních společenství a podnikatelské obce.

1.

případného přizpůsobení regulačního rámce, ve kterém vysokoškolské instituce působí, s cílem vytvořit pružnější vztah mezi jednotlivými institucemi a orgány členských států zodpovědnými za strategické řízení vysokoškolské vzdělávací soustavy tím, že jim budou pomáhat v modernizaci a přizpůsobení se měnícím se potřebám společnosti a v převzetí odpovědnosti za svá rozhodnutí;

2.

zvyšování přitažlivosti vysokého školství pro studenty prostřednictvím vysoce kvalitních zařízení, lepší informovanosti, rozšíření diverzifikace výuky a vzdělávání, zejména prostřednictvím ICT, kvalitnější a lepší přípravy jednotlivců s cílem zajistit jim úspěšnou akademickou kariéru, udržitelné začlenění na trh práce a aktivní zapojení do společnosti;

3.

rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, a to především pro osoby ze znevýhodněného poměrů, pomáhání jednotlivcům v dosažení jejich potenciálu a umožnění větší různorodosti cest vedoucích k vysokoškolskému vzdělávání, aby se celoživotní učení stalo realitou;

4.

podpory rozmanitosti vysokoškolské vzdělávací soustavy a institucí a vytváření špičkových středisek, které mohou přispět k reformnímu procesu prostřednictvím spolupráce s jinými institucemi a orgány;

5.

podpory vysokoškolských institucí ve vytváření udržitelných partnerství s širším společenstvím a průmyslem tak, aby instituce byly schopné naplňovat měnící se požadavky ve společnosti a na trhu práce;

6.

zapojení všech zúčastněných stran do fáze přípravy a provádění reforem;

6a)

pohlížení na investice do vysokoškolského vzdělávání jako na investice do budoucnosti společnosti;

7.

posouzení výše finančních zdrojů určených pro oblast vysokoškolského vzdělávání a přezkumu možností zabezpečení dodatečných finančních prostředků nejrůznějšími způsoby, zahrnujícími případně podporu jak veřejného tak soukromého sektoru;

8.

poskytování stimulů pro reformy, například směřováním investic ke zlepšení úrovně výuky a vzdělávání, výzkumu, inovace, řízení a služeb pro studenty.

—

řešily otázky nastolené v tomto usnesení a podaly zprávu o pokroku ve svých příspěvcích pro společnou průběžnou zprávu o provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, která má být předložena v roce 2008;

—

vzájemně využily svých znalostí a aby se v příští společné průběžné zprávě o provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ vyjádřily k záležitostem nastoleným v tomto usnesení;

—

vyšly vstříc potřebám v oblasti vysokoškolského vzdělávání účinnějším využitím programů Společenství, jako například Sokrates, Leonardo a budoucích vzdělávacích programů a programů odborné přípravy, případně evropských nástrojů financování skupiny Evropské investiční banky a strukturálních fondů;

—

povzbudily mezinárodní spolupráci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání, zejména prostřednictvím jejich účasti na programech Společenství, jako jsou Tempus a Erasmus Mundus.

24.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/3

1.

Závěry Evropské rady přijaté v březnu roku 2005 (1), které byly pro Lisabonskou strategii novým podnětem, protože se zaměřily na růst a zaměstnanost s důrazem na znalosti, inovaci a lidský kapitál a na celoživotní učení jakožto podmínky nezbytné pro splnění těchto cílů;

2.

Lisabonské integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005 – 2008) (2), které požadují, aby byly systémy vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobeny prostřednictvím:

1.

Maastrichtské komuniké z prosince roku 2004 jakožto součást Kodaňského procesu vyzvalo k úsilí o „propojení odborného vzdělávání a přípravy s požadavky pracovního trhu znalostní ekonomiky pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu“ a k vytvoření Evropského rámce kvalifikací „vycházejícího především kompetencí a z pedagogických výsledků“.

2.

Společná průběžná zpráva z roku 2004 (3) jakožto součást pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ vyzvala k intenzivnější spolupráci (vnitrostátní, regionální, místní a odvětvové) při rozvíjení pružných a účinných systémů vzdělávání a odborné přípravy a k vytvoření evropského rámce kvalifikací, o němž v současné době jedná Komise.

1.

Výraz „dovednosti a kompetence“ v těchto závěrech zahrnuje celou řadu výsledků všech forem a úrovní učení, včetně výsledků formálního, neformálního a informálního učení. Dovednosti a kompetence přispívají k osobnímu naplnění, aktivnímu občanství a sociální soudržnosti a zároveň vytvářejí základ pro hospodářský růst. Rovněž přispívají k přizpůsobivosti, inovaci a růstu podnikavosti.

2.

Výkonnost hospodářství EU by mohla být zlepšena větší produktivitou, podnikáním a zaváděním výsledků výzkumu a inovace.

1.

Posílení dovedností a kompetencí pracovníků zlepšuje produktivitu. Kvalifikovaná pracovní síla je schopna lépe reagovat na změny dynamické znalostní ekonomiky, přičemž u osob s vyšší úrovní dovedností a kompetencí je sociální integrace, osobní naplnění a aktivní občanství mnohem pravděpodobnější.

2.

Znalostní společnost a ekonomika vyžadují pracovní sílu s odpovídající úrovní klíčových kompetencí, včetně digitální gramotnosti a elektronických dovedností jejích občanů a schopnosti osvojit si v případě potřeby vyšší úroveň dovedností a kompetencí.

3.

Hospodářského růstu nelze dosáhnout pokud jsou investice do dovedností a kompetencí omezeny na osoby s kvalitním vzděláním. Značných hospodářských výhod je možné dosáhnout i zlepšením klíčových kompetencí a přihlédnutím k potřebám skupin s nízkou kvalifikací a znevýhodněných skupin, včetně lepšího využívání stávajících dovedností a kompetencí například starších občanů.

1.

Rozvoj dovedností a kompetencí je klíčovým prvkem strategií celoživotního učení. Tyto strategie by měly zahrnovat získání klíčových kompetencí a stavět na účinných systémech všeobecného vzdělávání a odborné přípravy, které vedou jednotlivce k tomu, že své dovednosti a kompetence po celý svůj život obnovují a rozvíjejí. Mělo by být podporováno rovnocenné hodnocení a vytváření vazeb mezi odborným vzděláváním a přípravou a všeobecným vzděláváním. V rámci podpory jednotlivců za účelem dosahování a obnovování jejich dovedností a kompetencí je rovněž podstatné celoživotní poradenství.

2.

Při zajišťování účinných strategií v oblasti dovedností a kompetencí hrají klíčovou roli ministři pověření vzděláváním a odbornou přípravou. Za tím účelem je důležitá úzká spolupráce mezi všemi příslušnými ministerstvy.

3.

Politiky v oblasti vzdělání a odborné přípravy by měly rovněž zahrnovat perspektivní přístup s cílem předvídat kvalifikační, kompetenční a profesní potřeby společnosti a hospodářství.

4.

Příslušná ministerstva by proto měla dosáhnout aktivní účasti hospodářských a sociálních partnerů a dalších zainteresovaných stran, včetně výzkumných subjektů, za účelem určení potřeb v oblasti dovedností a kvalifikací v jednotlivých odvětvích. Takové partnerství může zlepšit produktivitu, snížit deficit v kvalifikacích a poskytnout zaměstnavatelům pobídky ke vzdělávání a odborné přípravě svých pracovních sil.

5.

Vytvoření Evropského rámce kvalifikací by mělo vést k větší průhlednosti a rozpoznávání kvalifikací a schopností potřebných na pracovním trhu a umožnit jednotlivým odvětvím zabývat se novými výzvami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na evropské úrovni.

6.

Inovativní metody zprostředkování studijních příležitostí, například s využitím informačních a komunikačních technologií, umožňují širší účast na celoživotním učení a mohou tak omezit sociální vyloučení a zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Pružné poskytování studijních příležitostí pracovníkům je možné podporovat zlepšenou spoluprací se subjekty zprostředkujícími studijní příležitosti a účinným využíváním infrastruktury informačních a komunikačních technologií.

1.

zabývaly problematikou kvalifikací v jednotlivých odvětvích v kontextu rozvoje dovedností a kompetencí v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“;

2.

využívaly budoucích nástrojů Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na podporu rozvoje odvětvově zaměřených přístupů ke dovednostem a kompetencím ve vztahu jak k odbornému vzdělávání a přípravě, tak i k vysokoškolskému vzdělávání.

1.

zajistily účinnou spolupráci mezi příslušnými ministerstvy při rozvoji strategií zaměřených na dovednosti a kompetence, a to i během přípravy jejich výročních národních zpráv o provádění Lisabonské strategie a jako součást jejich vnitrostátních strategií celoživotního učení;

2.

v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi budovaly na celostátní, regionální, místní i odvětvové úrovni partnerství s klíčovými účastníky, včetně zaměstnavatelů a odborů. Tato partnerství by měla vytvořit systém, který reaguje na poptávku, přihlíží k dlouhodobým kvalifikačním a kompetenčním potřebám, podporuje investice v oblasti kvalifikací a schopností a zabývá se zvláštními potřebami znevýhodněných skupin;

3.

podněcovaly spolupráci mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy tak, aby tito poskytovatelé využívali stávající infrastruktury informačních a komunikačních technologií s cílem rozšířit účast na celoživotním učení a zlepšit úroveň elektronických dovedností svých občanů.

1.

v roce 2006 v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ vytvořila skupinu členských států, které mají zájem o rozvoj vzájemného učení ve skupinách (tzv. peer learning) v oblasti kvalifikací pro jednotlivá odvětví;

2.

vyzvala Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání a případně Evropskou nadaci odborného vzdělávání, aby v roce 2006 dokončily přehled různých odvětvových přístupů ke dovednostem a kompetencím v rámci celé EU a v přistupujících a kandidátských zemích.

24.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/5

1.

Aktivní občanství mladých lidí je klíčem k budování demokratických společností a společností otevřených sociálnímu začlenění na všech úrovních.

2.

Mladí lidé a jejich organizace hrají roli ve vývoji Evropské unie, včetně přispění k dosažení lisabonských cílů podpory zaměstnanosti a růstu.

3.

Aby mladí lidé mohli přispět k uskutečnění lisabonských cílů zaměstnanosti, musí být plně začleněni do společnosti a musí být proto:

4.

Nástroje Společenství, které podporují lisabonské partnerství pro růst a zaměstnanost, jako jsou pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a strategie zaměstnanosti a sociálního začlenění, hrají klíčovou roli v dosažení cílů Evropského paktu pro mládež.

5.

Političtí činitelé na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni by měli vzít v úvahu specifické potřeby mladých lidí, aby bylo posíleno hledisko mládeže ve všech příslušných politikách.

6.

Mladí lidé a jejich organizace by měli být konzultováni o vývoji, provádění a kontrole politických opatření, které se jich týkají, a měli by na nich úzce spolupracovat, aby tak rovněž přispívali k posílení vědomí aktivního občanství mezi mladými lidmi.

7.

Ti, kteří se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, musí být řádně vyškoleni a kvalifikováni, s cílem poskytovat mladým lidem účinnou podporu.

—

podpora aktivního občanství mladých lidí prostřednictvím otevřené metody koordinace v oblasti mládeže;

—

Evropský pakt pro mládež, který zdůrazňuje otázky týkající se mládeže v hlavních oblastech lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost;

—

zahrnutí hlediska mládeže do jiných příslušných evropských politik.

1.

by mělo pokračovat úsilí zaměřené na podporu aktivního občanství prostřednictvím těchto priorit dohodnutých v rámci otevřené metody koordinace v oblasti mládeže: účast, informace, dobrovolné činnosti a lepší znalost mládeže, včetně zlepšení znalostí o otázkách uvedených v Evropském paktu pro mládež;

2.

cíle Evropského paktu pro mládež budou prováděny v rámci lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost;

3.

při rozvoji hlediska mládeže v jiných příslušných evropských politikách bude kladen důraz na boj proti diskriminaci, na zdravé životní styly, včetně sportu a na výzkum otázek týkajících se mládeže;

4.

Při provádění rámce pro spolupráci:

1.

pokračovaly v provádění společných cílů otevřené metody koordinace v oblasti mládeže;

2.

zajistily účinné další kroky v návaznosti na Evropský pakt pro mládež při provádění Lisabonské strategie, na příklad stanovením měřitelných cílů;

3.

rozvíjely strukturovaný dialog s mladými lidmi a jejich organizacemi na celostátní, regionální a místní úrovni o politických opatřeních, které se jich týkají, se zapojením pracovníků výzkumu v otázkách týkajících se mládeže.

1.

rozvíjela strukturovaný dialog s mladými lidmi na Evropské úrovni o politických opatřeních, které se jich týkají, například inovačním využitím informačních technologií a pořádáním pravidelných konferencí mezi mladými lidmi, jejich organizacemi, pracovníky výzkumu v otázkách mládeže a politickými činiteli;

2.

vytvořila a podporovala Portál evropské mládeže, portály EURES, PLOTEUS a EURODESK a usnadnila přístup k nim, aby mladým lidem pomohla co nejlépe využít možností pracovat, poskytovat dobrovolnické služby a studovat v zahraničí;

3.

zajistila účinné další kroky v návaznosti na Evropský pakt pro mládež při provádění Lisabonské strategie.

1.

povzbuzovaly uznávání neformálního a informálního učení u mladých lidí a těch, kdo se aktivně podílejí na práci s mládeží a na činnosti mládežnických organizací, například vytvořením „Pasu mládeže“ a zvážením jeho zahrnutí do Europasu, a zvážily potvrzování takového učení s ohledem na vnitrostátní situaci a na pravomoci členských států;

2.

určily překážky bránící mobilitě mladých lidí a vyměňovaly si, vyvíjely a používaly osvědčené postupy, které se jí týkají, s cílem s usnadnit jim práci, poskytování dobrovolnických služeb, účast na odborné přípravě a studium v rámci Evropské unie a mimo ni;

3.

optimálně využívaly možností nabízených politikami, programy a jinými nástroji Společenství a členských států ke zdokonalení aktivního občanství, sociálního začlenění, zaměstnatelnosti a úrovně vzdělání mladých lidí;

4.

vyhodnotily rámec pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže v roce 2009.

24.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/7

24.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/8

1.

Komise obdržela dne 18. listopadu 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Plastal Germany GmbH („Plastal“, Německo) kontrolovaný Nordic Capital Fund V (Jersey) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získává kontrolu nad celým podnikem Dynamit Nobel Kunststoff GmbH a jeho dceřinou společností Menzolit-Fibron GmbH („DNK“, Německo) na základě nákupu obchodního podílu.

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.4043 – Plastal Group/Dynamit Nobel Kunststoff GmbH, na následující adresu:

24.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 292/9

1.

Komise obdržela dne 17. listopadu 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Kuehne + Nagel International AG (K+N, Švýcarsko) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získává na základě nákupu akcií kontrolu nad celým podnikem ACR Logistics Holdings BV (ACR, Nizozemí).

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.4029 – Kuehne + Nagel/ACR Logistics, na následující adresu: