ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2010.105.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 105

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 53
24. dubna 2010


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2010/C 105/01

Směnné kurzy vůči euru

1

2010/C 105/02

Rozhodnutí o ukončení formálního vyšetřovacího řízení v důsledku zpětvzetí oznámení o státní podpoře členským státem – Státní podpora – Itálie (Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie) – Oznámení Komise podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU – zpětvzetí oznámení o státní podpoře – Státní podpora C 36/08 (ex NN 33/08) – Projekt elektrárny v Sulcis ( 1 )

2

 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2010/C 105/03

Státní podpora – Dánsko – Státní podpora C 30/09 (ex N 328/08) – Osvobození od daně z odpadu z výroby cementu – Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )

3

2010/C 105/04

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5803 – Eurovia/Tarmac) ( 1 )

11

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2010/C 105/05

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

12

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

24.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/1


Směnné kurzy vůči euru (1)

23. dubna 2010

2010/C 105/01

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,3311

JPY

japonský jen

125,11

DKK

dánská koruna

7,4422

GBP

britská libra

0,86730

SEK

švédská koruna

9,5910

CHF

švýcarský frank

1,4355

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

7,8765

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,405

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

264,45

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,7077

PLN

polský zlotý

3,8823

RON

rumunský lei

4,1240

TRY

turecká lira

1,9763

AUD

australský dolar

1,4464

CAD

kanadský dolar

1,3337

HKD

hongkongský dolar

10,3327

NZD

novozélandský dolar

1,8702

SGD

singapurský dolar

1,8260

KRW

jihokorejský won

1 475,95

ZAR

jihoafrický rand

9,9440

CNY

čínský juan

9,0881

HRK

chorvatská kuna

7,2588

IDR

indonéská rupie

11 993,66

MYR

malajsijský ringgit

4,2439

PHP

filipínské peso

59,006

RUB

ruský rubl

38,8592

THB

thajský baht

42,881

BRL

brazilský real

2,3447

MXN

mexické peso

16,2215

INR

indická rupie

59,2170


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


24.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/2


ROZHODNUTÍ O UKONČENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ V DŮSLEDKU ZPĚTVZETÍ OZNÁMENÍ O STÁTNÍ PODPOŘE ČLENSKÝM STÁTEM

Státní podpora – Itálie

(Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie)

Oznámení Komise podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU – zpětvzetí oznámení o státní podpoře

Státní podpora C 36/08 (ex NN 33/08) – Projekt elektrárny v Sulcis

(Text s významem pro EHP)

2010/C 105/02

Komise se rozhodla ukončit formální vyšetřovací řízení zahájené dne 16. července 2008 (1) podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (nyní čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU) a týkající se výše uvedeného opatření vzhledem k tomu, že dne 30. září 2009 vzala Itálie zpět své oznámení o státní podpoře.


(1)  Úř. věst. C 240, 19.9.2008, s. 14.


V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

24.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/3


STÁTNÍ PODPORA – DÁNSKO

Státní podpora C 30/09 (ex N 328/08)

Osvobození od daně z odpadu z výroby cementu

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

2010/C 105/03

Dopisem ze dne 28. října 2009 v závazném jazykovém znění, uvedeným na stránkách, které následují po tomto shrnutí, sdělila Komise Dánsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se výše uvedeného opatření. Komise rovněž podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 vyzvala Dánsko k podání připomínek k záměru Komise zahájit formální vyšetřovací řízení.

Zainteresované strany mohou zaslat své připomínky k opatřením do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, na adresu:

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Registry

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22961242

Připomínky budou sděleny Dánsku. Zainteresované strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

STRUČNÉ SHRNUTÍ

Popis opatření

Od roku 1987 v Dánsku existuje daň, jejímž účelem je přispět ke snižování odpadu, podporovat opětovné používání na úkor spalování a upřednostňovat spalování na úkor ukládání na skládky. Oznámené opatření se týká úplného osvobození od daně z odpadu pro odpad z vlastní výroby cementu pro podniky. Jde například o surovou moučku, nepálený slínek, prach z filtrů, betonový a slínkový odpad a prach z cementářské pece, které jsou zneškodňovány podnikem ve vlastním provozu. Tyto uvedené části odpadu z výroby cementu nejsou zařazeny mezi nebezpečný odpad. V současné době je tento odpad skladován na vlastních pozemcích podniku tam, kde těží vápenec potřebný pro výrobu cementu, a životní prostředí to významně nezatěžuje. Cílem navrhovaného osvobození je kompenzovat zvýšené náklady, které v roce 2010 vzniknou cementářskému průmyslu v důsledku zavedení daně z emisí oxidů dusíku (NOx), a tímto zabránit snížení konkurenceschopnosti nebo podílu na trhu a zároveň podpořit ochranu životního prostředí.

Osvobození bylo oznámeno na období od 1. ledna 2008 do 1. ledna 2018 či 10 let ode dne schválení Komisí a očekává se, že povede každoročně ke ztrátě státních příjmů přibližně ve výši 10 miliónů DKK. Dánským orgánům je znám pouze jeden podnik, který může osvobození využít, a to podnik Aalborg Portland A/S.

Posouzení

Komise zastává názor, že navrhované snížení daně zahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES ve prospěch výrobce cementu v Dánsku.

Slučitelnost opatření je posuzována podle kapitoly 4 Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (1).

Komise se domnívá, že osvobození od daně z odpadu přispívá alespoň nepřímo ke zlepšení ochrany životního prostředí, neboť umožňuje Dánsku udržet relativně vysokou úroveň vnitrostátních daní a neohrožuje obecný cíl zavedení daně. Proto je opatření v souladu s bodem 151 Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

V případě obdobného osvobození od daně musí Komise dále zejména posoudit, zda je opatření nezbytné a přiměřené. V tomto případě Komise vyjadřuje pochybnost, zda je osvobození od daně z odpadu nezbytné, neboť nebylo prokázáno, že tato daň vede k podstatnému zvýšení výrobních nákladů. Navíc Komise pochybuje o tom, že osvobození lze považovat za přiměřené, neboť příjemci podpory nemají již žádnou motivaci ke splnění cílů zavedení daně z odpadu.

Vzhledem k těmto pochybnostem se proto Komise rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

ZNĚNÍ DOPISU

„Kommissionen skal herved meddele de danske myndigheder, at den efter at have undersøgt deres oplysninger om ovennævnte støtte har besluttet at indlede den formelle undersøgelsesprocedure efter EF-traktatens artikel 88, stk. 2.

1.   SAGSFORLØB

1.

Den 27. juni 2008 anmeldte de danske myndigheder ovennævnte foranstaltning, som går ud på, at affald fra cementproduktion fritages for affaldsafgiften.

2.

Den 14. august 2008 anmodede Kommissionen om supplerende oplysninger, som den modtog den 22. oktober 2008.

3.

Der blev den 27. november holdt et møde mellem Kommissionens berørte tjenestegrene og de danske myndigheder.

4.

Ved brev af 19. december 2008 anmodede Kommissionen om yderligere supplerende oplysninger, hvoraf den modtog nogle ved brev af 27. marts 2009, efter at svarfristen var blevet forlænget.

5.

Da Kommissionen ikke havde modtaget alle de ønskede oplysninger, anmodede den for tredje gang de danske myndigheder om oplysninger den 28. maj 2009. De danske myndigheder besvarede anmodningen ved brev af 2. september 2009.

2.   BESKRIVELSE

6.

Siden 1987 er der i Danmark blevet opkrævet en afgift, som tager sigte på at nedbringe affaldsmængden, fremme genbrug i stedet for forbrænding og forbrænding i stedet for deponering i overensstemmelse med EU's affaldshierarki. Når affald bortskaffes ved deponering, betales en afgift på 375 DKK pr. ton.

7.

Med den anmeldte foranstaltning vil affald fra en virksomheds egen cementproduktion, dvs. råmel, uforbrændte klinker, filterstøv, kasseret cement, kasserede klinker og ovnudhugning fra cementproduktion, der deponeres på virksomhedens egen grund, blive fuldstændig fritaget for den danske affaldsafgift. Der findes kun én cementproducent i Danmark. De nævnte affaldsfraktioner fra cementproduktion er ikke klassificeret som farligt affald. Affaldet deponeres for øjeblikket på virksomhedens egen grund, hvor den udgraver kalk, som anvendes i cementproduktionen, og dette medfører ingen særlige miljøproblemer.

8.

Fritagelsen er omfattet af den energiaftale, som den danske regering indgik med en række partier i Folketinget den 21. februar 2008. Aftalen består bl.a. i, at der fra 2010 indføres en afgift på udledning af kvælstofoxider (NOX). Da NOX-afgiften vil ramme den danske cementindustri hårdt, var det ifølge de danske myndigheder afgørende i forbindelse med dens udformning at sikre cementindustrien en rimelig afgiftsbelastning. For at sikre, at cementindustrien pålægges en afgift, som den vil kunne leve med uden at miste konkurrenceevne eller markedsandele, og samtidig skabe en miljøeffekt, vil de danske myndigheder indføre to afgiftsforanstaltninger for denne industri, nemlig et bundfradrag i forbindelse med NOX-afgiften og fuldstændig fritagelse af visse typer af affald for affaldsafgiften. De to foranstaltninger blev anmeldt til Kommissionen hver for sig (2), men de danske myndigheder mener alligevel, at de bør vurderes under ét.

9.

Det nationale retsgrundlag for foranstaltningen er Lov om ændring af lov om afgift af affald og råstoffer.

10.

Danmark har givet tilsagn om at fremlægge årsrapporter, som indeholder love og/eller andre bestemmelser om indførelsen af støtten og en nærmere angivelse af, hvilke virksomhedskategorier der kan opnå afgiftslempelser og -fritagelser, og hvilke økonomiske sektorer der berøres mest af afgiftslempelserne og -fritagelserne. Endelig har Danmark forpligtet sig til at udarbejde detaljerede opgørelser over støtten, at sikre, at disse detaljerede opgørelser opbevares i 10 år fra det tidspunkt, hvor støtten blev ydet, og at fremlægge dem på Kommissionens anmodning.

11.

Fritagelsen anmeldes for perioden 1. januar 2008 til 1. januar 2018 eller, hvis Kommissionen ikke har godkendt den på dette tidspunkt, for 10 år fra godkendelsestidspunktet. Fritagelsen forventes at give staten et provenutab på ca. 10 mio. DKK årligt eller på 100 mio. DKK i den tiårige periode, som anmeldelsen omfatter.

12.

Som nævnt ovenfor findes der kun én cementproducent i Danmark, og de danske myndigheder forventer derfor, at fritagelsen kun kommer til at omfatte en enkelt virksomhed, nemlig Aalborg Portland A/S (herefter kaldet »Aalborg Portland«).

2.1.   Oplysninger om støttemodtagerens situation

13.

Som anført ovenfor ville indførelsen af NOX-afgiften ifølge de danske myndigheder ramme cementindustrien (Aalborg Portland) hårdt. Aalborg Portland fremstiller grå og hvid cement. Grå cement anvendes som bindemiddel i beton, der bruges som byggemateriale ved infrastrukturer, broer og bygninger, havne og lufthavne. Hvid cement anvendes hovedsagelig til dekorationsformål og, blandet med beton eller mørtel, som bindemiddel i hvide fugematerialer til badeværelser, til swimmingpools, bygninger og vejbarrierer. Som det fremgår nedenfor, indgår både grå og hvid cement i samhandelen mellem EU-medlemsstaterne og den internationale handel.

14.

Aalborg Portland udleder årligt over 8 mio. kg NOX  (3). De danske myndigheder har oplyst, at cementindustrien har særlig store udledninger pr. energienhed fra stationære anlæg og risikerer at blive særlig hårdt ramt af indførelsen af en NOX-afgift, når det gælder dens omsætning eller energiforbrug. Som illustration heraf har de danske myndigheder fremlagt oplysninger, der viser, at cementindustrien selv med det planlagte bundfradrag vil udlede betydeligt større mængder end den øvrige industri og off-shore aktiviteter i Nordsøen og dermed skal betale en højere afgift end disse (4).

15.

Det indgår allerede i Aalborg Portlands miljøpolitik, at udledningen og energiforbruget skal reduceres, og at der skal udvikles og anvendes renere teknologier, hvor det er muligt (5).

16.

De danske myndigheder har fremlagt oplysninger, der viser, at Aalborg Portland på trods af det planlagte bundfradrag skal afholde meromkostninger på ca. 17 mio. DKK som følge af NOX-afgiften. Det svarer til 53 % af den afgift, der skulle have været betalt uden fradraget (6). De danske myndigheder har desuden påpeget, at cementindustrien forventes at bidrage til NOX-reduktionen med 0,56 mio. kg, dvs. ca. 10 % af den samlede NOX-reduktion, som afgiften forventes at medføre.

17.

Ifølge de danske myndigheder skulle Aalborg Portland allerede i 2007 betale miljøafgifter på 50,2 mio. DKK, og indførelsen af NOX-afgiften pålægger yderligere virksomheden en tung finansiel byrde. For at lette den byrde, som den nye NOX-afgift vil medføre, ønsker Danmark at fritage støttemodtageren for affaldsafgiften.

18.

Som bevis på, at affaldsafgiften udgør en betydelig omkostning for Aalborg Portland har de danske myndigheder fremlagt følgende oplysninger:

 

2007

2008

Produktionsomkostninger (DKK pr. ton)

[…] (7)

[…]

Gennemsnitlig affaldsafgift (DKK pr. ton)

4,33

2,84

Affaldsafgift i forhold til produktionsomkostningerne

1,1 %

0,7 %

Tabel 1: Aalborg Portlands affaldsafgift i forhold til produktionsomkostningerne

19.

Ifølge de danske myndigheder er cementindustrien ikke i stand til at vælte de betydelige omkostningsstigninger over på sine kunder, fordi markedsprisen på cement fastsættes på det internationale marked, og konkurrerende importeret cement ikke i samme omfang pålægges tilsvarende afgifter, såsom NOX-afgiften.

20.

Udviklingen i importen, eksporten og omsætningen i Danmark i perioden 1999-2008 (i mio. EUR):

 

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Import

9,91

12,49

11,74

12,68

10,04

10,58

13,48

16,19

14,47

18,80

Eksport

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Skøn over omsætning

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Handelsintensitet (import + eksport)/(import + omsætning)

35 %

37 %

37 %

40 %

35 %

29 %

39 %

37 %

41 %

42 %

Tabel 2: Den danske cementindustris handelsintensitet i perioden 1999-2008

Kilde: Danmarks Statistik

21.

Ifølge disse tal steg den danske cementindustris gennemsnitlige handelsintensitet fra 35 % i 1998 til 42 % i 2008.

22.

Med henblik på en analyse af handelen pr. produkt har de danske myndigheder fremført, at Aalborg Portland eksporterer […] % af sin produktion af hvid cement og […] % af sin produktion af grå cement. Ved anvendelse af samme formel som i tabel 2 ovenfor opdelt på de enkelte produkter opnås følgende handelsintensitet i perioden 1999-2008:

 

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Hvid cement

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

Grå cement

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

Tabel 3: Den danske cementindustris handelsintensitet for hvid og grå cement i perioden 1999-2008

Kilde: Danmarks Statistik

23.

Ved at forhøje cementprisen med de stigende NOX-afgifter ville Aalborg Portland derfor miste markedsandele til udenlandske konkurrenter. Aalborg Portland har planer om en mindre prisstigning på ca. […] % til næste år samt de følgende år. Stigende priser på energi og råmaterialer vil medføre omkostningsstigninger svarende til […] % af Aalborg Portlands omsætning næste år. En NOX-afgift uden bundfradrag ville yderligere skade virksomhedens konkurrenceevne på det danske marked til fordel for udenlandske konkurrenter og ramme dens eksport hårdt. For 2009 ventes Aalborg Portlands faste produktionsomkostninger at stige med mindst […] %, og NOX-afgiften vil med bundfradraget tegne sig for 1,78 % af virksomhedens omsætning.

24.

I 2004 havde virksomheden en hjemmemarkedsandel på […] %, som siden er faldet gradvis hvert år til […] % i 2008 (8). Med hensyn til markedsandelen i andre lande i samme periode, steg den fra […] % til […] % i de nordiske lande (Norge, Sverige og Finland), holdt sig konstant på ca. […] % i Tyskland og […] i USA, mens den faldt fra […] % til […] % i Det Forenede Kongerige. Ifølge de oplysninger, de danske myndigheder har fremlagt, indstillede Aalborg Portland sin eksport til […] fra […], fordi priserne på dette marked er lavere end dens variable produktionsomkostninger.

25.

Hvad angår Aalborg Portlands gennemsnitlige salgspriser og markedsandele, har de danske myndigheder fremlagt oplysningerne i tabel 4 nedenfor, som viser, at de gennemsnitlige salgspriser ser ud til at være negativt korreleret til virksomhedens hjemmemarkedsandel.

 

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Omsætning (mio. DKK)

1 486

1 605

1 466

1 453

1 391

1 375

1 453

1 807

1 960

1 793

Salgsvolumen (1 000 ton)

2 552

2 621

2 658

2 685

2 619

2 917

2 891

2 889

2 838

2 558

Gennemsnitspris pr. ton (omsætning/salgsvolumen)

582

612

551

541

531

471

502

625

690

700

Hjemmemarkedsandel

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

[…] %

Tabel 4: Aalborg Portlands gennemsnitspriser og markedsandele i perioden 1999-2008

26.

Aalborg Portlands faldende hjemmemarkedsandel har givet andre virksomheder, der sælger cement, mulighed for at ekspandere på det danske marked. Ifølge de danske myndigheders oplysninger findes der en række aktive sælgere på det danske cementmarked, bl.a. Heidelberg Zement (Randers Zement) og Dyckerhoff Zement (9). Disse opererer med prisstigninger på omkring 2-3 %, og Aalborg Portland kan forvente at miste kunder, hvis ikke den kan matche sine konkurrenters prisstigninger. I så fald mener de danske myndigheder, at Aalborg Portland kan forvente en salgsnedgang på omkring […] %.

3.   DANMARKS HOLDNING

27.

De danske myndigheder mener, at ordningen opfylder betingelserne i EF-retningslinjerne for statsstøtte til miljøbeskyttelse (10) (herefter kaldet »retningslinjerne«), kapitel 4, punkt 155-159 om miljøafgiftslempelsers eller -fritagelsers nødvendighed og proportionalitet. Hvad især angår nødvendighed og proportionalitet, fremfører de danske myndigheder, at fritagelsen for affaldsafgiften bør ses i sammenhæng med den nævnte lempelse af NOX-afgiften for cementindustrien, da begge foranstaltninger var afgørende for aftalen om indførelse af NOX-afgiften.

4.   VURDERING

4.1.   Statsstøtte

28.

Efter EF-traktatens artikel 87, stk. 1, »er statsstøtte eller støtte, som ydes ved hjælp af statsmidler under enhver tænkelig form, og som fordrejer eller truer med at fordreje konkurrencevilkårene ved at begunstige visse virksomheder eller visse produktioner, uforenelig med fællesmarkedet i det omfang, den påvirker samhandelen mellem medlemsstaterne.«

29.

Den planlagte afgiftsfritagelse giver staten et provenutab, dvs. at den finansieres ved hjælp af statsmidler.

30.

Der foreligger nyere retspraksis (11) vedrørende fortolkningen af begreberne fordel og selektivitet. I Gibraltar-dommen blev der fastlagt en standardstatsstøtteanalyse i skattesager. Retten fastslog, at en sådan analyse skulle bestå i: (1) identifikation af referenceordningen, (2) fastlæggelse af undtagelsen fra referenceordningen og (3) muligheden for at erklære undtagelsen berettiget på grundlag af systemets karakter og almindelige opbygning (dvs. spørgsmålet om, hvorvidt fordel og selektivitet er afledt direkte af de grundlæggende eller ledende principper i den pågældende medlemsstats skattesystem).

31.

Hvad angår begrebet selektiv fordel, skal Kommissionen således først fastlægge referenceordningen. I den foreliggende sag mener Kommissionen i overensstemmelse med standardanalysen, at referenceordningen er affaldsafgiftsordningen, da den er det eneste afgiftssystem, der er relevant for afgiftsreduktionen og -håndteringen.

32.

Da fritagelsen reducerer de omkostninger, der normalt er indbefattet i den pågældende virksomheds driftsomkostninger, giver den cementproducenterne en økonomisk fordel frem for andre afgiftspligtige virksomheder.

33.

Referenceordningens formål er at afgiftsbelaste affald efter bestemte miljømæssige kriterier og ud fra et bestemt affaldshierarki. Den fuldstændige fritagelse for affaldsafgiften betyder, at støttemodtageren kommer til at stå uden for ordningen. Afgiftens incitament, nemlig at nedbringe affaldsmængderne og følge affaldshierarkiet, vil således forsvinde. Kommissionen mener derfor ikke, at den planlagte fritagelse for affaldsafgiften i forbindelse med affald fra cementproduktion kan anses for at være i overensstemmelse med det nationale afgiftssystems karakter og opbygning.

34.

Den planlagte afgiftslempelse for cementindustrien fordrejer eller truer med at fordreje konkurrencen på de relevante markeder, hvor cement konkurrerer med andre produkter. Foranstaltningen vil også kunne påvirke samhandelen mellem medlemsstaterne, da cement indgår i samhandelen såvel i EU som på verdensplan.

35.

Af ovennævnte årsager mener Kommissionen, at den anmeldte fritagelse for affaldsafgiften på cementproduktion skal betragtes som statsstøtte, der er omfattet af EF-traktatens artikel 87, stk. 1.

36.

De danske myndigheder har opfyldt deres forpligtelse efter EF-traktatens artikel 88, stk. 3, ved at anmelde støtteforanstaltningen, inden den gennemføres. Det var på anmeldelsestidspunktet planlagt, at ordningen skulle begynde den 1. januar 2008. Den indeholder dog en »standstill«-klausul, som gør dens ikrafttræden betinget af Kommissionens godkendelse.

4.2.   Støttens forenelighed

37.

Retningslinjerne, især kapitel 4 vedrørende »Støtte i form af afgiftslempelser eller afgiftsfritagelser«, omhandler den type miljøafgiftslempelse, som anmeldelsen i den foreliggende sag vedrører. Kommissionen vil derfor lægge retningslinjernes kapitel 4, og nærmere bestemt punkt 151-159, til grund for sin vurdering af, om foranstaltningen er forenelig med fællesmarkedet.

4.2.1.   Miljøfordele

38.

I henhold til retningslinjernes punkt 151 vil støtte i form af miljøafgiftslempelser eller -fritagelser blive betragtet som forenelig med fællesmarkedet, forudsat at den i det mindste indirekte bidrager til at forbedre miljøbeskyttelsesniveauet, og at afgiftslempelserne og -fritagelserne ikke underminerer det overordnede mål.

39.

De danske myndigheder fremfører, at fritagelsen for affaldsafgiften var en væsentlig del af aftalen om energipakken, idet cementindustrien så ville få et afgiftsniveau på især miljøområdet, som den generelt set kunne leve med. Herved ville Danmark få mulighed for at fastsætte høje nominelle afgiftssatser. Ifølge de danske myndigheder vil indførelsen af NOX-afgiften således indirekte forbedre miljøbeskyttelsen. Kommissionen betvivler, at fordelen ved en anden miljøafgift med et andet formål kan tages i betragtning i denne forbindelse. Uanset NOX-afgiften vil den planlagte fritagelse for affaldsafgiften sætte Danmark i stand til at opretholde de nuværende forholdsvis høje affaldsafgifter. Det indebærer derfor en indirekte miljøfordel, at det generelle affaldsafgiftsniveau kan opretholdes.

4.2.2.   Afgiftslempelser, der overstiger Fællesskabets harmoniserede minimumsafgiftssatser, og andre afgiftslempelser

40.

Statsstøttereglerne for miljøafgiftslempelser og -fritagelser bygger på det princip, at man accepterer situationer, hvor Fællesskabets afgiftssatser overholdes, men at man indtager en strengere holdning i situationer, hvor støttemodtagerne ikke får de lige vilkår, som minimumsafgiftssatserne skal sikre, eller hvor den pågældende afgift ikke er blevet harmoniseret på fællesskabsplan.

41.

Efter retningslinjernes punkt 154 sammenholdt med punkt 153 og157 betragtes støtte i form af lempelse af eller fritagelse for miljøafgifter, der ikke er harmoniserede, som forenelige med fællesmarkedet som omhandlet i EF-traktatens artikel 87, stk. 3, litra c), i en tiårig periode, forudsat at de er nødvendige og proportionelle, jf. retningslinjernes punkt 158 og 159.

42.

I den foreliggende sag er der ikke tale om en affaldsafgift, som er harmoniseret på fællesskabsplan, og Kommissionen skal derfor foretage en indgående analyse af fritagelsens nødvendighed og proportionalitet, jf. retningslinjernes punkt 158 og 159.

4.2.3.   Støttens nødvendighed

43.

Efter retningslinjernes punkt 158 er støtten nødvendig, hvis følgende tre betingelser alle er opfyldt.

1)   Objektive og klare kriterier

44.

For det første skal valget af støttemodtagere baseres på objektive og klare kriterier, og støtten skal i princippet ydes på samme måde for alle konkurrenter i samme sektor, hvis de er i samme faktuelle situation, jf. retningslinjernes punkt 158(a).

45.

Fritagelsen for affaldsafgiften gælder en bestemt type affald, og kriterierne er fastsat ved lov. Kommissionen finder, at fritagelsen i den foreliggende sag opfylder betingelsen vedrørende objektivitet og klarhed.

2)   Betydelig stigning i produktionsomkostningerne

46.

For det andet skal miljøafgiften uden lempelser føre til en betydelig stigning i produktionsomkostningerne, jf. retningslinjernes punkt 158(b).

47.

De danske myndigheder fremfører, at den stigning i produktionsomkostningerne, som indførelsen af NOX-afgiften medfører, bør tages i betragtning ved vurderingen af, om den planlagte fritagelse for affaldsafgiften er nødvendig. Selv om NOX-afgiften af politiske årsager i Danmark kan være relevant for fritagelsen for affaldsafgiften, er der dog ingen logisk forbindelse mellem NOX-afgiften og affaldsafgiften. De to afgifter har ganske vist begge miljømæssige formål, men mens den ene tager sigte på nedbringelse af NOX-udledningen, tager den anden sigte på at opnå en bedre affaldshåndtering og en reduktion af affaldsmængderne. Kommissionen tvivler derfor på, at der ved vurderingen af den planlagte fritagelse for affaldsafgiften kan tages hensyn til de øgede produktionsomkostninger, som indførelsen af NOX-afgiften medfører. Umiddelbart mener Kommissionen i stedet, at det i forbindelse med fritagelsen for affaldsafgiften er den finansielle byrde, som affaldsafgiften medfører, der skal tages i betragtning. At fritagelsen for affaldsafgiften og nedsættelsen af NOX-afgiften skal vurderes særskilt, støttes også af, at fritagelsen for affaldsafgiften efter planen skulle træde i kraft før indførelsen af NOX-afgiften, dvs. at omkostninger, som indførelsen af NOX-afgiften måtte medføre, endnu ikke ville være opstået på det tidspunkt, hvor det var planen, at fritagelsen for affaldsafgiften skulle træde i kraft. Da affaldsafgiften ikke ændres, er der ingen »stigning« i produktionsomkostningerne. Ifølge de fremlagte oplysninger udgør affaldsafgiften 0,7-1 % af produktionsomkostningerne. Kommissionen betvivler, at en så lille andel kan anses for betydelig, og er derfor foreløbig af den opfattelse, at den anmeldte fritagelse for affaldsafgiften ikke opfylder denne betingelse.

3)   Umuligt at vælte den betydelige stigning i produktionsomkostningerne over på forbrugerne

48.

For det tredje må ovennævnte betydelige stigning i produktionsomkostningerne ikke kunne væltes over på forbrugerne, uden at det fører til betydelig salgsnedgang, jf. retningslinjernes punkt 158(c). I denne forbindelse kan medlemsstaterne fremlægge skøn over bl.a. den berørte sektors priselasticitet på det relevante geografiske marked samt skøn over mistet salg og/eller lavere fortjenester for virksomhederne i den berørte sektor eller kategori.

49.

De danske myndigheder har fremlagt oplysninger, der viser, at støttemodtageren har en handelsintensitet på ca. 40 % (se tabel 2). Ifølge disse oplysninger vil handelsintensiteten for grå cement være på […] %, mens den for hvid cement vil være på […] %. Til sammenligning skal der som led i vurderingen af risikoen for kulstoflækage for visse energiintensive industrier efter Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2009/29/EF af 23. april 2009 om ændring af direktiv 2003/87/EF med henblik på at forbedre og udvide ordningen for handel med kvoter for drivhusgasemissioner i Fællesskabet (12) foretages tilsvarende beregninger af omkostningsstigningen som følge af CO2-omkostningerne. Efter dette direktivs artikel 10a, stk. 15, udgør en stigning i produktionsomkostningerne på mindst 5 %, beregnet som en andel af bruttoværditilvæksten, sammen med en handelsintensitet på mindst 10 % en risiko for industriens konkurrenceevne i forhold til konkurrenter, der er underlagt mindre CO2-restriktioner. Danmark har vist, at handelsintensiteten ligger langt over 10 % for cementproduktionen i gennemsnit, og for hvid og grå cement betragtet særskilt. Kommissionen mener derfor, at cementindustrien, hvis der skulle ske en betydelig omkostningsstigning, har en tilstrækkelig høj handelsintensitet til, at der er risiko for industriens konkurrenceevne i forhold til konkurrenter i lande såvel i som uden for EU.

50.

Dette støttes af de danske myndigheders udtalelse om, at den høje handelsintensitet og det forhold, at markedsandelene på udenlandske markeder er lave ([…] %), gør det umuligt at vælte en så betydelig stigning i produktionsomkostningerne over på kunderne. I denne forbindelse skønner de danske myndigheder, at Aalborg Portlands omsætning vil falde med […] %, hvis virksomheden udsættes for en betydelig omkostningsstigning.

51.

Endvidere bemærker Kommissionen, at oplysningerne i tabel 4 viser, at der er negativ korrelation mellem hjemmemarkedsandelen og gennemsnitsprisen som illustreret i nedenstående figur. En sådan korrelation kan være tegn på, at en prisstigning medfører, at virksomheden mister markedsandele. Andre faktorer end prisstigningen kan dog naturligvis også have forårsaget nedgangen i hjemmemarkedsandelene. Denne konklusion tager navnlig ikke højde for Aalborg Portlands konkurrenters prisadfærd. For så vidt som disse konkurrenter var udsat for de samme omkostningsudsving som Aalborg Portland og havde matchet Aalborg Portlands prisændringer, er følgerne af en ensidig prisændring fra Aalborg Portlands side undervurderet i denne figur.

Image

52.

Som det fremgår af tabel 4, er det forhold, at hjemmemarkedsandelen svinger en del, også tegn på konkurrence på markedet, hvilket naturligvis begrænser muligheden for at vælte omkostningerne over på forbrugerne.

53.

Endelig ser det ikke ud til, at Aalborg Portland ville være i stand til at vælte betydelige omkostningsstigninger over på kunderne (13). For som påpeget ovenfor forventes stigningerne i omkostningerne ved råmaterialer og energi at udgøre […] % af virksomhedens omsætning i 2009. Desuden menes Aalborg Portlands faste produktionsomkostninger at stige med mindst […] % i 2009. NOX-afgiften vil tegne sig for ca. 1,78 % af omsætningen, selv med det planlagte fradrag. På trods af disse omkostningsstigninger, og som anført i punkt 35, har de danske myndigheder også forklaret, at Aalborg Portland ikke vil kunne forhøje sine hjemmemarkedspriser med mere end de 2-3 % om året, som konkurrenterne også vil forhøje priserne med, og de har derved ladet forstå, at virksomheden ikke vil kunne vælte samtlige omkostningsstigninger over på forbrugerne, selv uden NOX-afgiften.

54.

På denne baggrund er Kommissionen nået frem til den foreløbige konklusion, at det ganske vist kan være vanskeligt for støttemodtageren at vælte en betydelig stigning i produktionsomkostningerne over på kunderne, men at det ikke er påvist, at affaldsafgiften medfører en betydelig stigning, jf. punkt 47. Kommissionen betvivler derfor, at den anmeldte fritagelse er nødvendig.

4.2.4.   Støttens proportionalitet

55.

Med hensyn til proportionalitet skal de enkelte støttemodtagere ifølge retningslinjernes punkt 159 opfylde en af følgende betingelser:

a)

de skal betale en andel af den nationale afgift, der stort set svarer til hver enkelt støttemodtagers miljøresultater sammenlignet med resultaterne for den bedste teknik inden for EØS-området. Støttemodtagerne kan højst opnå en lempelse, der svarer til stigningen i produktionsomkostningerne som følge af afgiften, med anvendelse af den bedste teknik, og som ikke kan væltes over på forbrugerne

b)

de skal betale mindst 20 % af den nationale afgift, medmindre en lavere sats kan begrundes

c)

de kan indgå aftale med medlemsstaterne, hvorved de forpligter sig til at nå miljøbeskyttelsesmål, der har samme virkning, som hvis punkt 1 eller 2 eller minimumsafgiften i Fællesskabet blev anvendt.

56.

De danske myndigheder har ikke kunnet bevise, at den anmeldte fritagelse for affaldsafgiften opfylder nogen af ovennævnte betingelser. Hvad den første betingelse angår, har de forklaret, at de ikke er i besiddelse af oplysninger om den bedste teknik, og at dette heller ikke er et krav i forbindelse med den planlagte foranstaltning. Da foranstaltningen indebærer fuldstændig afgiftsfritagelse for det pågældende affald, kan anden betingelse heller ikke anses for at være opfyldt. Den planlagte fritagelse for affaldsafgiften er ikke afhængig af, at der indgås miljøaftaler, dvs. at den tredje betingelse heller ikke er opfyldt.

57.

Med fritagelsen for affaldsafgiften ville støttemodtageren ikke længere have noget incitament til at opfylde afgiftens formål. Kommissionen er derfor nået frem til den foreløbige konklusion, at den planlagte fritagelse for affaldsafgiften ikke er proportionel.

4.3.   Konklusion

58.

På grundlag af denne foreløbige undersøgelse betvivler Kommissionen både støtteforanstaltningens nødvendighed og proportionalitet.

59.

Kommissionen finder henvisningen til indførelsen af NOX-afgiften irrelevant, idet den NOX-afgift, som støttemodtageren skal betale, på ingen måde vil bidrage til at opfylde affaldsafgiftens formål. At der ikke er nogen objektiv forbindelse mellem de to foranstaltninger, støttes desuden af, at deres planlagte varighed kun delvis falder sammen.

60.

Med hensyn til vurderingen af, om støtteforanstaltningen er nødvendig, betvivler Kommissionen desuden, at affaldsafgiften kan anses for at føre til en »betydelig stigning i produktionsomkostningerne«.

61.

På nuværende tidspunkt tvivler Kommissionen derfor på, at den planlagte foranstaltning er forenelig med fællesmarkedet, og den har i overensstemmelse med artikel 4, stk. 4, i forordning (EF) nr. 659/1999 besluttet at indlede den formelle undersøgelsesprocedure og opfordre Danmark til at fremsætte bemærkninger dertil.

5.   BESLUTNING

62.

På baggrund af ovenstående opfordrer Kommissionen efter proceduren i EF-traktatens artikel 88, stk. 2, Danmark til senest en måned efter modtagelsen af dette brev at fremsætte bemærkninger og fremlægge alle de oplysninger, der måtte være nyttige for vurderingen af foranstaltningen. De danske myndigheder bedes omgående sende de potentielle støttemodtagere en kopi af dette brev.

63.

Kommissionen skal minde Danmark om, at EF-traktatens artikel 88, stk. 3, har opsættende virkning, og henviser til artikel 14 i Rådets forordning (EF) nr. 659/1999, hvor det er fastsat, at ulovligt udbetalt støtte kan kræves tilbagebetalt af støttemodtageren.

64.

Kommissionen advarer Danmark om, at andre interesserede parter vil blive underrettet ved offentliggørelse af dette brev og et fyldestgørende resumé heraf i Den Europæiske Unions Tidende. Kommissionen vil også underrette interesserede parter i de EFTA-lande, der har undertegnet EØS-aftalen, ved offentliggørelse af en meddelelse i EØS-tillægget til Den Europæiske Unions Tidende, samt EFTA-Tilsynsmyndigheden ved fremsendelse af en kopi af dette brev. Alle interesserede parter vil blive opfordret til at fremsætte bemærkninger senest en måned efter offentliggørelsen.“


(1)  Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1.

(2)  Lempelsen af NOX-afgiften behandles i statsstøttesag N 327/08 og vil blive genstand for en særskilt kommissionsbeslutning.

(3)  I 2004 havde Aalborg Portland et brændselsforbrug på ca. 14 mio. GJ og udledte 8,1 mio. kg NOX (ca. 575 g NOX pr. GJ). I 2006 var virksomhedens brændselsforbrug på ca. 15 PJ, hvilket medførte en udledning på ca. 8,2 mio. kg NOX.

(4)  Efter det planlagte bundfradrag, vil støttemodtageren stadig have NOX-udledninger på ca. 260 g/GJ. Den tilsvarende mængde for andre virksomheder med særlig store NOX-udledninger vil være 185 g/GJ for off-shore i Nordsøen, 85 g/GJ for raffinaderier og 63-135 g/GJ for centrale kraftværker.

(5)  Virksomheden har således etableret et processtyringssystem, der opfylder følgende miljøstandarder: ISO 14001 og EMAS.

(6)  Uden fradrag skulle cementvirksomheden have betalt en NOX-afgift på 32 mio. DKK. Efter fradraget, der anslås til ca.15 mio. DKK, skal virksomheden betale en afgift på 17 mio. DKK, dvs. ca. 53 % (17 mio. DKK/32 mio. DKK) af den fulde afgift.

(7)  Omfattet af tavshedspligten.

Tabel 1: Aalborg Portlands affaldsafgift i forhold til produktionsomkostningerne

(8)  Oplysningerne vedrører kun fem år, da der i Danmark er en forpligtelse til at opbevare regnskabsmateriale i fem år, og det derfor er vanskeligt at få pålidelige oplysninger for en længere periode.

(9)  De to virksomheder er tyske.

(10)  EUT C 82 af 1.4.2008, s. 1.

(11)  Dom afsagt af Retten i Første Instans den 10. april 2008 i sag T-233/2004 (NOX-dommen), Sml. 2008 II, s. 591, Domstolens dom af 22. december 2008 i sag C-487/2006 P (British Aggregates Association mod Kommissionen), Sml. 2008 (nummer foreligger ikke), og Rettens dom af 18. december 2008 i de forenede sager T-211/2004 og T-215/2004 (Gibraltar-dommen), Sml. 2008 (nummer foreligger ikke). Både NOX-dommen og Gibraltar-dommen er appelleret. Appellen vedrører dog ikke den nævnte tretrinsanalyse som sådan.

(12)  EUT L 140 af 5.6.2009, s. 63.

(13)  Med hensyn til situationen uden for Danmark ville den omstændighed, at virksomheden altid har små markedsandele på sine eksportmarkeder, gøre det vanskeligt for den at vælte sine omkostningsstigninger over på kunderne på disse markeder.


24.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/11


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.5803 – Eurovia/Tarmac)

(Text s významem pro EHP)

2010/C 105/04

1.

Komise dne 19. dubna 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Eurovia SA („Eurovia“, Francie) kontrolovaný skupinou Vinci („Vinci“, Francie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií kontrolu nad několika částmi podniků Tarmac International Holding BV a Tarmac Deutschland International GMBH (společně „Tarmac“, Spojené království).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Eurovia: stavba a údržba silnic, železnic a letištních infrastruktur, výroba a prodej asfaltu a granulátů,

podniku Tarmac: výroba a prodej granulátů.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5803 – Eurovia/Tarmac na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).


JINÉ AKTY

Evropská komise

24.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/12


Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 105/05

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

Žádost o změnu podle článku 9

„LIMONE DI SORRENTO“

č. ES: IT-PGI-0105-0098-06.11.2007

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká:

Název produktu

Popis produktu

Zeměpisná oblast

Důkaz původu

Image

Metoda produkce

Image

Souvislost

Image

Označování

Image

Vnitrostátní požadavky

Image

Jiná (uveďte)

2.   Druh změny:

Image

Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny):

3.1   Metoda produkce:

V čl. 4 odst. 3 byl změněn popis uvedený v platné specifikaci produktu týkající se zástěn, pod nimiž se pěstují rostliny „Limone di Sorrento“, v tom smyslu, že přestože se upřednostňují sloupky z kaštanového dřeva, bylo stanoveno i použití sloupků z jiného dřeva nebo z kovových slitin (vzhledem k tomu, že materiál použitý na sloupky v zástěnách nemá vliv na kvalitu produktu).

Navíc vzhledem k tomu, že ze znění platné specifikace nevyplývá, že tradiční technika produkce citronů „Limone di Sorrento“ spočívá v pěstování rostlin buď pod zástěnami ze sloupků se zastřešením, nebo pod zástěnami z rostlinných materiálů kromě citronů, bylo změněno pořadí větných částí, aby byla koncepce jasnější.

V čl. 4 odst. 5 a v čl. 5 odst. 4 bylo změněno datum začátku sklizně citronů. Uvážíme-li totiž změny klimatu, k nimž v posledních letech na celosvětové úrovni došlo, změnila se skutečná doba zrání produktu, a abychom se této změně přizpůsobili, bylo datum začátku sklizně citronů posunuto tak, že sklizeň začíná o měsíc dříve, tedy 1. ledna, zatímco v platném právním předpisu bylo stanoveno 1. února.

V článku 4 ve třetím odstavci od konce byla změněna hodnota maximální produkce citronů na hektar. V návaznosti na uznání chráněného zeměpisného označení se zlepšením tradičních pěstebních technologií za pomoci agronomů pověřených organizací Consorzio di tutela a v důsledku změněných klimatických podmínek totiž došlo ke zvýšení produkčního potenciálu citronů „Limone di Sorrento“. Náhrada starých rostlin nebo rostlin postižených houbovou chorobou Botryosphaeria ribis jinými rostlinami, dnes již plně produktivními, a návrat k organickým hnojivům umožňuje získat v současné době mnohem vyšší roční produkci na jednu rostlinu, přičemž kvalita produktu zůstává nezměněna.

Z toho vyplývá, že ve specifikaci produkce byla změněna hodnota maximální produkce citronů z hektaru, byla aktualizována podle současných možností a byla zvýšena z 35 na 45 tun.

V článku 6 v posledním bodě byl snížen výtěžek citronové šťávy z 30 % na 25 %. Při sledování výnosů výrobních šarží při strojním lisování a při úpravě extrakčního tlaku zařízení tak, aby byla snížena přítomnost pevných látek a následné zakalení šťávy, docházelo někdy ke snížení výnosu pod 30 %, ale nicméně nad 25 %. Díky tomuto porovnání bylo nezbytné změnit údaj v platném předpisu pro produkci.

3.2   Souvislost:

Změnou dochází k přeformulování bodu 4.6 specifikace zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství (Úř. věst. C 77, 17.3.2000, s. 5).

Přeformulování se na jedné straně týkalo vložení několika informací prokazujících dávnou přítomnost citronů „Limone di Sorrento“ na Sorrentském poloostrově a významu, který mělo jejich pěstování pro místní obyvatele, a na druhé straně odstranění odkazů na druh dřeva, z něhož jsou vyrobeny sloupky používané na stavbu zástěn.

Odstranění určeného druhu dřeva, tedy kaštanového, na použití pro zástěny je logickým důsledkem změněného požadavku na metodu produkce, který umožňuje u stavby zástěn používání sloupků i z jiného materiálu, než je kaštanové dřevo. Tato změna je zdůvodněna skutečností, že pro krajinu je od 19. století do dnešních dnů typická přítomnost citroníkových hájů pod pergolami nebo zástěnami vybudovanými z rostlin s vysokým kmenem, které chrání citroníkovou rostlinu před zimní nepohodou.

Odkaz na sloupky z kaštanového dřeva je pouhým technicko-historickým detailem týkajícím se způsobu pěstování „Limone di Sorrento“ a není důležitý pro účely souvislosti mezi prostředím a produktem. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že krajina a území byly přetvářeny díky intuici místních zemědělců, kteří se svým vlastním důvtipem uměli vyprojektovat a vybudovat z nejlepších materiálů, které byly ve své době k dispozici, takové konstrukce, které byly schopny ochránit citroníkové háje a zaručit tak správné zrání plodů. Kaštanové dřevo bylo zemědělci zvoleno jen pro své technické vlastnosti, neboť bylo mnohem tvrdší, lépe zpracovatelné a trvanlivější než olšové dřevo, a proto se ukázalo, že je vhodnější na výrobu sloupků, používaných pak pro stavbu zástěn. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je vidět, jak se prvek souvislosti mezi prostředím a „Limone di Sorrento“ vytvářel na základě přítomnosti zástěn jako takových, které byly odedávna nedílnou součástí výrobní technologie, neboť jsou určeny k ochraně plodů a k záruce jejich postupného zrání, a je tedy zřejmé, že odkazy na druh dřeva používaného na stavbu zástěn jsou pouze odkazy historickými a pro účely příčinné souvislosti mezi zeměpisným územím a kvalitou citronů „Limone di Sorrento“ nemají žádný význam.

Na základě těchto úvah je tedy možno se domnívat, že navrhované přeformulování bodu 5.3 jednotného dokumentu se slučuje s podmínkami, které vedly k registraci označení.

3.3   Označování:

V prvním odstavci článku 7 bylo přidáno upřesnění týkající se uvádění produktu ke spotřebě. V platné specifikaci produkce se odkazuje pouze na uvádění produktu na trh v „pevných nádobách“, zatímco rozšířenou praxí, zejména na ovocnářských a zelinářských trzích, je dodávání nebaleného produktu na trh.

Stanovení možnosti prodeje citronů „Limone di Sorrento“ v nebaleném stavu přineslo potřebu upravit použití označení na produktu, aby jej spotřebitel mohl i nadále snadno rozpoznat a aby byla umožněna vysledovatelnost produktu. Změněná verze specifikace produkce proto stanoví, že jsou-li citrony s CHZO „Limone di Sorrento“ prodávány nebalené, musí být označení uvedeno na 80 % produktu.

Dále bylo v bodě 7 tam, kde se jedná o „zpracované produkty“, nezbytné odstranit slovo „složek“, aby měl odstavec správný smysl a nezavdával příčinu k chybnému výkladu. V platné specifikaci se totiž odkazuje na používání chráněného označení na etiketách zpracovaných produktů, a nikoli, jak by mohl chybně napovídat výklad nynější specifikace, na případ, kdy je produkt „Limone di Sorrento“ uveden ve výčtu složek zpracovaného produktu.

Přítomnost slova „složek“ v platné specifikaci produkce je výsledkem čistě věcné chyby ve znění této specifikace, takže následující odstavec správně uvádí „kontrolu řádného používání CHZO „Limone di Sorrento“ na zpracovaných produktech“.

Z předposledního odstavce článku 7 byl odstraněn termín „konsorcia“ z odkazů, které mohou být uvedeny na etiketě CHZO „Limone di Sorrento“, neboť vnitrostátní právní předpisy týkající se konsorcií na ochranu zeměpisných označení (Consorzi di Tutela delle Indicazioni Geografiche), a v tomto konkrétním případě zákon č. 526/1999 ze dne 21. prosince 1999, stanoví, že pro každé označení může být pověřeno jen jedno konsorcium. Vzhledem k tomu, že již existuje jedno konsorcium na ochranu označení „Limone di Sorrento“, které je uznáno ve smyslu výše uvedeného zákona, bylo by ve smyslu vnitrostátních právních předpisů nepochybně nevhodné vyznačovat na etiketě další konsorcia.

Nakonec byl ještě v článku 7 opraven nápis „Limoni“, který se objevuje na grafickém znázornění loga označení a v jeho popisu tak, že bylo stanoveno přesné znění registrované prostřednictvím nařízení (ES) č. 2446/2000 ze dne 6. listopadu 2000: „Limone“. Jedná se o opravu věcné chyby, neboť v platné specifikaci produkce se hovoří o „Limoni di Sorrento“ jen v popisu loga, zatímco v celém ostatním textu se hovoří vždy správně o „Limone di Sorrento“.

3.4   Vnitrostátní požadavky:

Byly vypuštěny dvě věty ve druhé a v páté odrážce článku 4 platné specifikace, jimiž se regionu fakticky přiznávala pravomoc měnit specifikaci produkce.

Z druhé odrážky článku 4 tak byla odstraněna věta, která opravňovala regionální technické orgány, aby připouštěly jiné formy pěstování „Limone di Sorrento“, než které stanoví specifikace.

Z páté odrážky stejného článku byla odstraněna věta, jíž se regionu Kampánie s ohledem na klimatický vývoj svěřovala pravomoc měnit nařízením data, kdy může probíhat sklizeň citronů.

Odstranění obou uvedených vět z platné specifikace bylo nezbytné, neboť jimi byla pravomoc měnit specifikaci nevhodně svěřena regionu, namísto Evropské komisi.

Byl změněn první odstavec článku 5 a odstraněn druhý odstavec téhož článku. Oba odstavce totiž nevhodně svěřovaly regionu Kampánie pravomoci, které náleží kontrolnímu orgánu. Proto byla v prvním odstavci článku 5 nahrazena fráze „rejstřík, aktivovaný, aktualizovaný regionem Kampánie, přímo … tento článek“ následující frází: „seznam vedený kontrolním orgánem“, jímž je v tomto případě IS.ME.CERT.

Nahrazení termínu „rejstřík“ termínem „seznam“ ve třetím odstavci tohoto článku a v bodě 4) článku 7 zapadá do již vyjasněné logiky věci.

3.5   Jiná:

Z platné specifikace byl odstraněn článek 8, kterým se stanovily tresty „podle zákona“ v případě zneužití produktu. Tento článek byl odstraněn, neboť byl naprosto nadbytečný. Je totiž jasné, že subjekty, které se dopustí podvodů, jsou trestány podle zákona. Legislativní nařízení č. 297/2004 stanoví v tomto případě „sankce při použití nařízení (EHS) č. 2081/92“, nyní nařízení (ES) č. 510/2006.

Změnu specifikace navrhlo konsorcium Consorzio di Tutela Limone di Sorrento I.G.P. se sídlem ve Vico Equense 80069 (NA) – Via Domenico Caccioppoli 25, které má na ní legitimní zájem jako konsorcium uznané ve smyslu zákona č. 525/1999, které je tvořeno producenty citronů „Limone di Sorrento“ CHZO, kteří se pravidelně podrobují kontrole ze strany kontrolního orgánu.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„LIMONE DI SORRENTO“

č. ES: IT-PGI-0105-0098-06.11.2007

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Limone di Sorrento“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.6.:

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované.

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Při uvádění ke spotřebě mají citrony „Limone di Sorrento“ CHZO eliptický tvar, jsou symetrické s výčnělkem u stopky lehce vystouplým a se středně velkou základnou.

Rozměry jsou průměrné, středně velké, hmotnost není nižší než 85 g. Citrony s hmotností nižší než 85 g, které však mají ostatní charakteristické vlastnosti uvedené v tomto bodě, mohou být určeny ke zpracování.

Stopka citronu je středně silná a středně dlouhá a připojení stopky je silné; citron má bradavku, avšak na bradavce nemá žlábek a zbytek okvětí. Semenicový sloupek je oblý, střední a poloplný.

Kůra citronů „Limone di Sorrento“ CHZO je citronově žlutá na více než 50 % povrchu, středně silná (flavedo a albedo); flavedo je bohaté na esenciální olej a silně voní; dužina je světležlutá se střední texturou, šťáva je světležlutá, vydatná (výnos není nižší než 25 %) a má vysokou kyselost (ne nižší než 3,5 g/100 ml).

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Citrony „Limone di Sorrento“ CHZO musí být uváděny ke spotřebě nebalené s označením na 80 % produktu nebo musí být prodávány ve vhodných pevných obalech s kapacitou nejméně 0,5 kg až po maximální kapacitu 15 kg vyrobených z přírodního materiálu, z lepenky nebo z jiného recyklovatelného materiálu, který je v každém případě povolen předpisy Společenství.

Na obalech s nápisem I.G.P. (CHZO) nebo na etiketách umístěných na těchto obalech musí být uvedena zřetelným a čitelným tiskacím písmem stejné velikosti označení „Limone di Sorrento“ a „Indicazione geografica protetta“ (chráněné zeměpisné označení) (nebo zkratka I.G.P.) a název, právní forma a adresa balírny nebo producenta a množství produktu skutečně obsaženého v obalu, to vše vyjádřeno v souladu s platnými předpisy.

Kromě toho musí být na produktu zobrazen grafický symbol, jímž je umělecké vyobrazení konkrétní a jednoznačné obchodní značky, která se užívá v nedílném spojení s CHZO. Grafický symbol se skládá z vyobrazení tří citronů s listy, z nichž dva malé jsou umístěny poněkud stranou, a jeden je velký. Uvnitř velkého citronu je vyobrazeno panorama sorrentského pobřeží až k Punta Scutolo. Krajina je provedena zelenou barvou Pantone 360 CV, listy jsou provedeny zelenou barvou Pantone 362 CV, oba malé citrony a rámeček s nápisem „Limone di Sorrento“ jsou provedeny žlutou barvou Pantone process yellow, moře je provedeno světlomodrou barvou Pantone 284 CV, nápis „Limone di Sorrento“ je černý.

Image

U hotových produktů, které jsou výsledkem zpracování citronů, může být v rámci označování použit odkaz na zeměpisný název „Sorrento“ pod podmínkou, že jsou dodrženy následující podmínky:

citrony použité pro přípravu produktu jsou výhradně citrony „Limone di Sorrento“ CHZO,

jsou přesně vyznačeny hmotnostní poměry mezi množstvím použitých citronů „Limone di Sorrento“ CHZO a množstvím získaného vyrobeného produktu,

ke zpracování citronů dochází výhradně na celém území obcí vymezených v bodě 4,

použití citronů „Limone di Sorrento“ CHZO se prokáže získáním a vlastnictvím stvrzenek o nákupu produktů zapsaných v seznamu a následnou poznámkou v úředních dokumentech.

K chráněnému zeměpisnému označení „Limone di Sorrento“ je zakázáno přidávat jakákoli další označení, která nejsou stanovena, včetně přívlastků „tipo“ (typický), „gusto“ (lahodný), „uso“ (používaný), „selezionato“ (výběrový), „scelto“ (vybraný) a podobně.

Připouští se však používání označení, která odkazují na podniky, názvy, právní formy nebo soukromé značky, pokud taková označení nemají pochvalný charakter nebo nejsou s to uvést spotřebitele v omyl.

Taková označení mohou být na etiketách uvedena písmem, které není ani širší, ani vyšší než poloviční velikost písma použitého pro uvedení chráněného zeměpisného označení.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Oblast produkce citronů „Limone di Sorrento“ CHZO je vymezena územím obcí: Vico Equense, Meta, Piano di Sorrento, Sant’Agnello, Sorrento, Massa Lubrense, Capri a Anacapri.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Sorrentský poloostrov je tvořen úzkým pruhem pevniny, který vybíhá do Tyrhénského moře a odděluje Neapolský záliv a Salernský záliv. Z východu je chráněn masivem Monte Faito a Sant’Angelo, zatímco jeho ústřední osu tvoří kopcovitý hřbet s několika vyššími vrcholky, jako je Monte Comune a Monte Vico Alvano.

Z geologického hlediska se vápencová mateční hornina střídá s vrstvami šedého sorrentského tufu, které zaujímají tzv. Piano di Sorrento, tedy rovinatou oblast, která se táhne od obce Meta až k Sorrentu; v některých místech (jako Massa Lubrense a Sorrento) se vyskytuje i pískovec. Povrch tvoří převážně vrstvy změněných pyroklastických materiálů; přítomnost vrstev sopečných kaménků zaručuje dobrou drenáž půdy.

Vulkanická povaha půd umožňuje dobrou kationtovou výměnnou kapacitu a přívod minerálních prvků, jako je draslík, vápník a křemík, které zaručují zvláště hodnotnou zemědělskou produkci a umožňují zejména tvorbu vysokého množství cukru.

Z klimatického hlediska je pro oblast charakteristické množství dešťových srážek (přibližně 800 mm za rok), které jsou soustředěny převážně do podzimního a jarního období. Oblast tedy není vyprahlá a umožňuje pěstování citrusů jen s omezeným zavlažováním.

Minimální zimní teploty málokdy klesají pod nulu, zatímco v letním období zmírňující působení mořského vánku teplotám obvykle nedovolí vystoupit nad 30 stupňů Celsia.

5.2   Specifičnost produktu:

„Limone di Sorrento“ velmi často kvete, takže hlavní kvetení lze pozorovat až pětkrát a charakteristickou biologickou vlastností je silný polymorfismus.

Plody jsou co do tvaru, rozměrů, tloušťky slupky, jemnosti oplodí a počtu jadérek velmi různorodé. Tato různorodost závisí kromě různého období kvetení i na rozdílu mezi jednotlivými klony a na konkrétních půdních a klimatických podmínkách v oblasti pěstování.

Tyto skutečnosti však nemění typické charakteristické organoleptické (senzorické) a reologické vlastnosti citronů „Limone di Sorrento“. Pro tyto citrony je totiž charakteristický vyrovnaný poměr rozpustných cukrů a organických kyselin (kyseliny citronové a kyseliny jablečné). Vyšší vstřebávání draslíku, na který jsou půdy bohaté, určuje vysoký obsah vzácných esenciálních olejů v olejových žlázkách ve slupce.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Pověst, jaké se již po staletí těší citrony „Limone di Sorrento“ nejen v oblasti produkce, ale i ve zbytku Itálie a v zahraničí, je nepochybná a tento produkt je nedílnou součástí kultury a historie země, jakož i charakteristickým prvkem krajiny Sorrentského poloostrova s typickými konstrukcemi ochranných zástěn.

Citrusy jsou na Sorrentském poloostrově přítomny odedávna. Dva zřetelné a krásné citroníky, které jsou vyobrazeny na starých románských mozaikách v „Casa del frutteto“ z roku 79 n.l. v archeologické oblasti Pompejí umožnily srovnání odrůdy s citrony „Limone di Sorrento“, které jsou v oblasti Sorrenta pěstovány dnes. Na Sorrentském poloostrově zobrazují kvaše z 18. století citrony a pomeranče a velké množství ořechů, oliv a vinné révy; produkce citronů začíná být v té době vyvážena také po moři do zámoří.

Intenzivní rozvoj pěstování začíná v 19. století, kdy se používají sorrentské zástěny, ochranné konstrukce, které se vyskytují pouze v této oblasti.

V 19. století jsou citrony ze Sorrenta v bedničkách z topolového dřeva vyváženy do Evropy a do Ameriky (jak o tom svědčí bohatá dokumentace o prodeji a o přepravě z té doby) a jsou zdrojem bohatství, které umožňuje významné investice do rozvoje odvětví cestovního ruchu.

Klasická sorrentská „zahrada“ s citroníky, smíšenými i se sorrentskými pomerančovníky, se v tomto období pojí s obrazem samotného města Sorrento a s jeho turistickým bohatstvím. Již v roce 1700 v době své „grand tour“ Goethe při své cestě zmiňuje a oslavuje „kraj, kde kvetou citrony“, a myslí tím Sorrento.

Na trhu byla vždy citronům „Limone di Sorrento“ přiznávána mnohem vyšší prodejní cena než citronům pocházejícím z jiných oblastí produkce, což potvrzuje význam a mimořádné kvality těchto plodů. Pro výjimečné aromatické vlastnosti slupky je „Limone di Sorrento“ kromě toho základem výroby tradičního nápoje „limoncello“ vyráběného z citronů ze Sorrenta.

Specifická kvalita citronů „Limone di Sorrento“ CHZO vyplývá z kombinace zvláštních půdních a klimatických vlastností oblasti, ze zvláštní ochrany, kterou pěstovaným plodům poskytují zástěny nebo dřeviny s vysokými kmeny a klonový výběr, který již po staletí provádí místní rolníci. To vše předurčuje produkci plodů s velmi vysokým obsahem esenciálních olejů ve slupce; šťáva má vyrovnaný objem kyselin a cukrů, což určuje její zvláštní organoleptické vlastnosti a umožňuje její konzumaci i bez přidání cukru.

Způsoby produkce a více fází kvetení umožňují získávat tyto jedinečné vlastnosti po celou dobu sklizně.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní řízení o námitce tím, že zveřejnil návrh uznání CHZO „Limone di Sorrento“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 81 ze dne 6. dubna 2007.

Úplné znění specifikace produkce je k dispozici:

na internetové adrese http://www.politicheagricole.it/DocumentiPubblicazioni/Search_Documenti_Elenco.htm?txtTipoDocumento=Disciplinare%20in%20esame%20UE&txtDocArgomento=Prodotti%20di%20Qualit%E0>Prodotti%20Dop,%20Igp%20e%20Stg

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva (http://www.politicheagricole.it) a kliknout na „Prodotti di Qualità“ (Jakostní produkty – vlevo na obrazovce) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE [regolamento (CE) n. 510/2006]“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU (nařízení (ES) č. 510/2006)).


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.


  翻译: