Úřední věstník C 370/2011

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/2

Přidělení soudců k senátům

2011/C 370/04

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2011 rozhodl přidělit p. Fernlunda ke druhému a šestému senátu.

Po zvolení předsedů senátů, v nichž zasedají tři soudci a přidělení p. Fernlunda ke druhému a šestému senátu mají tedy druhý, pátý, šestý, sedmý a osmý senát následující složení:

Druhý senát

p. Cunha Rodrigues, předseda senátu

p. Rosas, p. Lõhmus, p. Ó Caoimh, p. Arabadžev et p. Fernlund, soudci

Pátý senát

p. Safjan, předseda senátu

p. Borg Barthet, p. Ilešič, p. Levits, p. Kasel et pí Berger, soudci

Šestý senát

p. Lõhmus, předseda senátu

p. Rosas, p. Ó Caoimh, p. Arabadžev et p. Fernlund, soudci

Sedmý senát

p. Malenovský, předseda senátu

pí Silva de Lapuerta, p. Juhász, p. Arestis, p. von Danwitz et p. Šváby, soudci

Osmý senát

pí Prechal, předsedkyně senátu

p. Schiemann, p. Bay Larsen, pí Toader et p. Jarašiūnas, soudci

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/3

Seznamy pro účely sestavení soudních kolegií

2011/C 370/06

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2011 sestavil seznam uvedený v čl. 11b odst. 2 jednacího řádu pro účely sestavení velkého senátu následovně:

Velký senát

p. Rosas

p. Fernlund

pí Silva de Lapuerta

p. Jarašiūnas

p. Schiemann

pí Prechal

p. Juhász

pí Berger

p. Arestis

p. Šváby

p. Borg Barthet

p. Safjan

p. Ilešič

p. Kasel

p. Malenovský

pí Toader

p. Lõhmus

p. Arabadžev

p. Levits

p. von Danwitz

p. Ó Caoimh

p. Bay Larsen

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2011 sestavil seznam uvedený v čl. 11c odst. 2 prvním pododstavci jednacího řádu pro účely sestavení druhého senátu následovně:

Druhý senát

p. Rosas

p. Fernlund

p. Lõhmus

p. Arabadžev

p. Ó Caoimh

Soudní dvůr na schůzi konané dne 11. října 2011 sestavil seznamy uvedené v čl. 11c odst. 2 druhém pododstavci jednacího řádu pro účely sestavení senátů, v nichž zasedají tři soudci, následovně:

Pátý senát

p. Borg Barthet

p. Ilešič

p. Levits

p. Kasel

pí Berger

Šestý senát

p. Rosas

p. Ó Caoimh

p. Arabadžev

p. Fernlund

Sedmý senát

pí Silva de Lapuerta

p. Juhász

p. Arestis

p. von Danwitz

p. Šváby

Osmý senát

p. Schiemann

p. Bay Larsen

pí Toader

p. Jarašiūnas

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/5

Přidělení soudců k senátům

2011/C 370/10

Dne 25. listopadu 2011 rozhodla plenární konference Tribunálu v návaznosti na zvolení p. Kanninena předsedou šestého senátu o změně rozhodnutí plenární konference ze dne 20. září 2010 (1), 26. října 2010 (2), 29. listopadu 2010 (3) a 20. září 2011 (4) o přidělení soudců k senátům.

Na období od 25. listopadu 2011 do dne uvedení do funkce italského soudce je přidělení soudců k senátům následující:

I. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

J. Azizi, předseda senátu, E. Cremona, I. Labucka, S. Frimodt Nielsen a D. Gratsias, soudci.

1. senát, v němž zasedají tři soudci:

J. Azizi, předseda senátu;

E. Cremona, soudkyně;

S. Frimodt Nielsen, soudce.

II. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

N. J. Forwood, předseda senátu, F. Dehousse, I. Wiszniewska-Białecka, M. Prek, J. Schwarcz a M. Kančeva soudci.

2. senát, v němž zasedají tři soudci:

N. J. Forwood, předseda senátu;

F. Dehousse, soudce;

J. Schwarcz, soudce.

III. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

O. Czúcz, předseda senátu, E. Cremona, I. Labucka, S. Frimodt Nielsen a D. Gratsias, soudci.

3. senát, v němž zasedají tři soudci:

O. Czúcz, předseda senátu;

I. Labucka, soudkyně;

D. Gratsias, soudce.

IV. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

I. Pelikánová, předsedkyně senátu, V. Vadapalas, K. Jürimäe, K. O’Higgins a M. Van der Woude, soudci.

4. senát, v němž zasedají tři soudci:

I. Pelikánová, předsedkyně senátu;

K. Jürimäe, soudkyně;

M. Van der Woude, soudce.

V. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

S. Papasavvas, předseda senátu, V. Vadapalas, K. Jürimäe, K. O’Higgins a M. Van der Woude, soudci.

5. senát, v němž zasedají tři soudci:

S. Papasavvas, předseda senátu;

V. Vadapalas, soudce;

K. O’Higgins, soudce.

VI. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

H. Kanninen, předseda senátu, M. E. Martins Ribeiro, N. Wahl, S. Soldevila Fragoso a A. Popescu, soudci.

6. senát, v němž zasedají tři soudci:

H. Kanninen, předseda senátu;

N. Wahl, soudce;

S. Soldevila Fragoso, soudce.

VII. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

A. Dittrich, předseda senátu, F. Dehousse, I. Wiszniewska-Białecka, M. Prek, J. Schwarcz a M. Kančeva, soudci.

7. senát, v němž zasedají tři soudci:

A. Dittrich, předseda senátu;

a)	I. Wiszniewska-Białecka a M. Prek, soudci;

b)	I. Wiszniewska-Białecka a M. Kančeva, soudkyně;

c)	M. Prek a M. Kančeva, soudci.

VIII. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

L. Truchot, předseda senátu, M. E. Martins Ribeiro, N. Wahl, S. Soldevila Fragoso a A. Popescu, soudci.

8. senát, v němž zasedají tři soudci:

L. Truchot, předseda senátu;

M. E. Martins Ribeiro, soudkyně;

A. Popescu, soudce.

Na období od 25. listopadu 2011 do dne uvedení do funkce italského soudce budou v VII. rozšířeném senátu soudci zasedajícími s předsedou senátu k vytvoření rozšířeného kolegia oba zbývající soudci 7. senátu, kterému byla věc původně přidělena, čtvrtý soudce tohoto senátu a jeden soudce 2. senátu, v němž zasedají tři soudci. Posledně uvedený soudce, který nebude předsedou senátu, bude jmenován na dobu jednoho roku podle pořadí upraveného v článku 6 jednacího řádu Tribunálu.

Na období od 25. listopadu 2011 do dne uvedení do funkce italského soudce budou ve II. rozšířeném senátu soudci zasedajícími s předsedou senátu k vytvoření rozšířeného kolegia oba zbývající soudci 2. senátu, kterému byla věc původně přidělena a dva soudci 7. senátu, což je kolegium složené ze čtyř členů. Posledně uvedení dva soudci, z nichž žádný nebude předsedou senátu, budou jmenováni na dobu jednoho roku podle pořadí upraveného v článku 6 jednacího řádu Tribunálu.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010, s. 2.

(2) Úř. věst. C 317, 20.11.2010, s. 5.

(3) Úř. věst. C 346, 18.12.2010, s. 2.

(4) Úř. věst. C 305, 15.10.2011, s. 2.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-255/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Článek 49 ES - Sociální zabezpečení - Omezení volného pohybu služeb - Výdaje na mimonemocniční péči vzniklé v zahraničí - Neuhrazení výdajů či jejich úhrada po předchozím povolení)

2011/C 370/12

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Traversa a M. França, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, M. L. Duarte, A. Veiga Correia a P. Oliveira, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Finská republika (zástupce: A. Guimaraes-Purokoski, zmocněnec), Španělské království (zástupce: J. M. Rodríguez Cárcamo, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 49 ES — Úhrada výdajů na mimonemocniční péči vzniklých v zahraničí — Předchozí povolení — Omezující podmínky

Výrok

Portugalská republika tím, že s výjimkou případů stanovených v nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1992/2006 ze dne 18. prosince 2006, nestanovila možnost úhrady výdajů na mimonemocniční péči vynaložených v jiném členském státě, která nezahrnuje využití velkých a nákladných přístrojů uvedených v taxativním výčtu ve vnitrostátních právních předpisech, nebo v případech, kdy legislativní nařízení č. 177/92 ze dne 13. srpna 1992, kterým se stanoví požadavky pro úhradu léčebných výdajů vzniklých v zahraničí, připouští možnost úhrady uvedené péče, její úhradu podmiňuje udělením předchozího povolení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES.

2)	Portugalská republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

3)	Španělské království a Finská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 205, 29.8.2009.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/9

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof, Tribunal de grande instance de Paris — Německo, Francie) — eDate Advertising GmbH v. X, Olivier Martinez, Robert Martinez v. MGN Limited

(Spojené věci C-509/09 a C-161/10) (1).

(Nařízení (ES) č. 44/2001 - Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Příslušnost ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání (deliktní a kvazideliktní odpovědnost) - Směrnice 2000/31/ES - Zveřejnění informací na internetu - Porušení osobnostních práv - Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události - Právo použitelné na služby informační společnosti)

2011/C 370/13

Jednací jazyk: němčina a francouzština

Předkládající soud

Bundesgerichtshof, Tribunal de grande instance de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobci: eDate Advertising GmbH, Olivier Martinez, Robert Martinez

Žalovaní: X, MGN Limited

Předmět věci

(C-509/09)

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesgerichtshof — Výklad čl. 5 bodu 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) a čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399) — Určení soudní příslušnosti a rozhodného práva u žaloby podávané ve věci, jejímž předmětem je zásah do osobnostních práv, ke kterému mohlo dojít zveřejněním informací na internetu — Kritéria pro určení „místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“

(C-161/10)

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de grande instance de Paris — Výklad článku 2 a čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1) — Soud příslušný k rozhodnutí o žalobě podané z důvodu porušení soukromí a práva na vlastní zobrazení v důsledku zveřejnění informací a fotografií na internetové stránce provozované ze serveru na území jiného členského státu, než je stát, ve kterém má žalobce bydliště — Určení místa, kde došlo ke škodné události — Relevance rozsahu připojení na spornou internetovou stránku ze státu bydliště žalobce, státní příslušnosti žalobce, a případně jazyka, ve kterém jsou sporné informace šířeny, pro účely určení tohoto místa

Výrok

Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě údajného porušení osobnostních práv obsahem informací zveřejněných na internetových stránkách má osoba, která se pokládá za poškozeného, možnost podat žalobu na náhradu celé nemajetkové újmy buď k soudům členského státu, v němž je vydavatel tohoto obsahu usazen, nebo k soudům členského státu, v němž se nachází centrum jejích zájmů. Tato osoba může také místo žaloby na náhradu celé nemajetkové újmy podat žalobu k soudům každého členského státu, na jehož území je nebo byl přístupný obsah informace zveřejněné na internetu. Tyto soudy jsou příslušné pouze k rozhodování o újmě způsobené na území členského státu sídla soudu, jemuž je žaloba podána.

Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) musí být vykládán v tom smyslu, že neukládá provedení do vnitrostátního právního řádu ve formě zvláštního kolizního pravidla. Pokud se však jedná o koordinovanou oblast, musí členské státy zajistit, aby s výhradou výjimek povolených v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/31, nebyl poskytovatel služby elektronického obchodu podřízen přísnějším požadavkům, než jsou ty, které stanoví hmotné právo použitelné v členském státě, v němž je tento poskytovatel usazen.

(1) Úř. věst. C 134, 22.5.2010

Úř. věst. C 148, 5.6.2010

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 — Dongguan Nanzha Leco Stationery Mfg. Co., Ltd v. Rada Evropské unie, Evropská komise, IML Industria Meccanica Lombarda Srl

(Věc C-511/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Dumping - Dovoz pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky - Nařízení (ES) č. 1136/2006 - Určení dumpingového rozpětí - Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny - Nařízení (ES) č. 384/96 - Článek 2 odst. 7 písm. a) a odst. 10)

2011/C 370/14

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dongguan Nanzha Leco Stationery Mfg. Co., Ltd (zástupce: P Bentley QC)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, B. Driessen, zmocněnci, G. Berrisch, advokát), Evropská komise (zástupci: H. van Vliet a C. Clyne, zmocněnci), IML Industria Meccanica Lombarda Srl (zástupce: R. Bierwagen, advokát)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 23. září 2009 ve věci, Dongguan Nanzha Leco Stationery Mfg. Co., Ltd v. Rada (T-296/06), kterým se zamítá návrh na částečné zrušení nařízení Rady (ES) č. 1136/2006 ze dne 24. července 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 205, s. 1) — Určení dumpingového rozpětí

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost Dongguan Nanzha Leco Stationery Mfg. Co., Ltd ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Radou Evropské unie a společností IML Industria Meccanica Lombarda Srl.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Wojewódzki Sąd Administracyjny w Poznaniu — Polská republika) — Inter-Mark Group Sp. z o.o., Sp. komandytowa w Poznaniu v. Minister Finansów

(Věc C-530/09) (1)

(DPH - Směrnice 2006/112/ES - Článek 52 písm. a) a čl. 56 odst. 1 písm. b) a g) - Místo zdanitelných plnění - Daňová příslušnost - Vytvoření, nájem a montáž veletržních stánků)

2011/C 370/15

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny w Poznaniu

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Inter-Mark Group Sp. z o.o., Sp. komandytowa

Žalované: Minister Finansów

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Wojewódzki Sąd Administracyjny — Výklad čl. 52 písm. a) a čl. 56 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1) — Určení místa daňové příslušnosti — Kvalifikace dané obchodní činnosti jako vedlejší služby ke kulturním, uměleckým, sportovním, vědeckým, vzdělávacím, zábavním nebo podobným činnostem anebo jako reklamní služby — Pronájem veletržních stánků vystavovatelům

Výrok

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládána v tom smyslu, že na službu spočívající ve vytvoření, dočasném poskytování a případně dopravě a montáži veletržního nebo výstavního stánku pro zákazníky, kteří vystavují zboží a prezentují služby na veletrzích a výstavách, se může vztahovat:

—	článek 56 odst. 1 písm. b) této směrnice, pokud je tento stánek koncipován nebo používán pro reklamní účely;

—

článek 52 písm. a) uvedené směrnice, pokud je daný stánek vytvořen a poskytnut pro určitý veletrh nebo výstavu s kulturním, uměleckým, sportovním, vědeckým, vzdělávacím, zábavním nebo podobným námětem, nebo pokud odpovídá vzoru, jehož tvar, velikost, materiálové složení nebo vzhled stanovil organizátor určitého veletrhu nebo výstavy;

—	článek 56 odst. 1 písm. g) téže směrnice, pokud je určujícím prvkem uvedené služby úplatné dočasné poskytování hmotných součástí téhož stánku.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/11

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 — Rakouská republika v. Scheucher — Fleisch GmbH, Tauernfleisch Vertriebs GesmbH, Wech-Kärntner Truthahnverarbeitung GmbH, Wech-Geflügel GmbH, Johann Zsifkovics, Evropská komise

(Věc C-47/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Článek 87 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES - Nařízení (ES) č. 659/1999 - Rozhodnutí nevznášet námitky - Žaloba na neplatnost - Podmínky přípustnosti - Uplatnitelné důvody neplatnosti - Pojem „zúčastněná strana“ - Odůvodnění rozsudků - Důkazní břemeno - Organizační procesní opatření před Tribunálem - Články 64 a 81 jednacího řádu Tribunálu)

2011/C 370/16

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rakouská republika (zástupci: E. Riedl, zmocněnec, M. Núñez-Müller, J. Dammann, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Scheucher — Fleisch GmbH, Tauernfleisch Vertriebs GesmbH, Wech-Kärntner Truthahnverarbeitung GmbH, Wech-Geflügel GmbH, Johann Zsifkovics (zástupci: J. Hofer a T. Humer, Rechtsanwälte), Evropská komise (zástupci: V. Kreuschitz a A. Stobiecka-Kuik, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) (nyní Tribunálu) ze dne 18. listopadu 2009, Scheucher-Fleisch a další v. Komise (T-375/04), kterým Tribunál zrušil rozhodnutí Komise K(2004) 2037 v konečném znění ze dne 30. června 2004 o státní podpoře NN 34A/2000 týkající se programů jakosti a značek „AMA-Biozeichen“ a „AMA-Gütesiegel“ v Rakousku (Úř. věst. 2005, C 105, s. 30) — Chybný výklad pojmu „bezprostřední a osobní dotčení“, obsaženého v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU — Porušení čl. 108 odst. 2 SFEU v rozsahu, v němž Tribunál rozhodl, že Komise má povinnost zahájit řízení upravené v uvedeném ustanovení — Porušení pravidel o důkazním břemenu — Nedostatečné odůvodnění napadeného rozsudku — Nepřijetí nezbytných důkazních opatření

Výrok

1)	Hlavní a vedlejší kasační opravný prostředek se zamítají.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 80, 27.3.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/12

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Essen-NordOst v. GFKL Financial Services AG

(Věc C-93/10) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 2 bod 1 a článek 4 - Oblast působnosti - Pojmy „poskytování služeb za protiplnění“ a „hospodářská činnost“ - Prodej (odkoupení) rizikových pohledávek - Kupní cena nižší než jmenovitá hodnota těchto pohledávek - Převzetí operací vymáhání uvedených pohledávek a rizika neplacení ze strany dlužníků kupcem)

2011/C 370/17

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Essen-NordOst

Žalovaná: GFKL Financial Services AG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinazhof — Výklad čl. 2 bodu 1, článku 4, čl. 11 části A písm. a), jakož i čl. 13 části B písm. d) bodů 2 a 3 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Pojmy poskytování služeb za protiplnění a hospodářská činnost — Faktoring — Odkoupení rizikových pohledávek za cenu vypočtenou na základě pravděpodobnosti úpadku dlužníků — Převzetí vymáhání pohledávek a rizika úpadku faktorem

Výrok

Článek 2 bod 1 a článek 4 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládány v tom smyslu, že subjekt, který odkoupí na své riziko rizikové pohledávky za nižší cenu, než je jejich jmenovitá hodnota, neposkytuje služby za protiplnění ve smyslu uvedeného čl. 2 bodu 1 a neprovádí hospodářskou činnost spadající do působnosti této směrnice, pokud rozdíl mezi jmenovitou hodnotou uvedených pohledávek a kupní cenou těchto pohledávek odráží skutečnou hospodářskou hodnotu dotčených pohledávek v okamžiku jejich postoupení.

(1) Úř. věst. C 134, 22.5.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/12

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. října 2011 — Solvay SA v. Evropská komise

(Věc C-109/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Trh se sodou ve Společenství - Zneužití dominantního postavení - Porušení práva na obhajobu - Přístup ke spisu - Slyšení podniku)

2011/C 370/18

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Solvay SA (zástupci: P. Foriers, F. Louis, R. Jafferali a A. Vallery, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Currall, F. Castillo de la Torre, zmocněnci, N. Coutrelis, advokát)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) ze dne 17. prosince 2009, Solvay v. Komise (T-57/01), kterým Tribunál zamítl návrh navrhovatelky na zrušení rozhodnutí Komise 2003/6/ES ze dne 13. prosince 2000 v řízení podle článku 82 [ES] — Hospodářská soutěž — Trh se sodou ve Společenství (s výjimkou Spojeného království a Irska) — Zneužití dominantního postavení — Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě — Porušení práva na obhajobu — Chybné předchozí vymezení relevantního zeměpisného trhu — Chybějící odůvodnění — Mimořádné okolnosti prokazující neexistenci dominantního postavení

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 17. prosince 2009, Solvay v. Komise (T-57/01), se zrušuje.

2)	Rozhodnutí Komise 2003/6/ES ze dne 13. prosince 2000 v řízení podle článku 82 Smlouvy o ES (COMP/33.133 — C: Uhličitan sodný — Solvay), se zrušuje.

3)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/13

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. října 2011 — Solvay SA v. Evropská komise

(Věc C-110/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Trh se sodou ve Společenství - Kartelová dohoda - Porušení práva na obhajobu - Přístup ke spisu - Slyšení podniku)

2011/C 370/19

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Solvay SA (zástupci: P. Foriers, R. Jafferali, F. Louis a A. Vallery, avocats)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Currall, F. Castillo de la Torre, zmocněnci, N. Coutrelis, avocate)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) ze dne 17. prosince 2009, Solvay v. Komise (T-58/01), kterým Tribunál zamítl návrh navrhovatelky na zrušení rozhodnutí Komise 2003/5/ES ze dne 13. prosince 2000 v řízení podle článku 81 [ES] — Hospodářská soutěž — Trh se sodou ve Společenství — Kartelová dohoda — Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě — Porušení práva na obhajobu

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 17. prosince 2009, Solvay v. Komise (T-58/01), se zrušuje.

2)	Rozhodnutí Komise 2003/5/ES ze dne 13. prosince 2000 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (COMP/33.133 — B: Uhličitan sodný — Solvay, CFK), se zrušuje.

3)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/13

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-311/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2007/46/ES - Schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla - Neprovedení ve stanovené lhůtě - Neúplné provedení)

2011/C 370/20

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Zavvos a Ł. Habiak, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupce: M. Szpunar, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, s. 1) ve stanovené lhůtě

Výrok

Polská republika tím, že Evropské komisi nesdělila právní a správní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 48 této směrnice.

2)	Polská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice 2007/46, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 48 této směrnice.

3)	Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/14

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-362/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2003/98/ES - Opakované použití informací veřejného sektoru - Nesprávné provedení nebo neprovedení určitých článků ve stanovené lhůtě)

2011/C 370/21

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: S. La Pergola a K. Herrmann, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupce: M. Szpunar, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ustanovení nezbytných k dosažení souladu s články 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10 a 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, s. 90; Zvl. vyd. 13/32, s. 701)

Výrok

Polská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro provedení článků 2 až 4, 6 až 8, jakož i 10 a 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z těchto článků.

2)	Polská republika ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/14

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État — Francie) — Société Groupe Limagrain Holding v. Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer

(Věc C-402/10) (1)

(Zemědělství - Nařízení (EHS) č. 3665/87 a č. 565/80 - Vývozní náhrady - Předem vyplacená náhrada - Zboží propuštěné do režimu uskladnění v celním skladu - Nevedení evidence zboží - Prokázaní vývozu zboží - Získání celé náhrady týkající se tohoto vývozu nebo její části - Povinnost vrácení neoprávněně získaných částek - Uplatnění navýšení částky, která má být vrácena)

2011/C 370/22

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Société Groupe Limagrain Holding

Žalovaný: Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Conseil d'État (Francie) — Výklad ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 351, s. 1), ve spojení s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 565/80 ze dne 4. března 1980 o platbách vývozních náhrad předem, pokud jde o zemědělské produkty (Úř. věst. L 62, s. 5; Zvl. vyd. 03/04, s. 156) — Propuštění zboží do režimu uskladnění v celním skladu za účelem jeho vývozu s platbou vývozních náhrad předem — Vrácení předem vyplacených částek při nevedení evidence zboží — Podmínky vrácení

Výrok

Předpisy unijního práva týkající se plateb vývozních náhrad předem musí být vykládány v tom smyslu, že vedení evidence produktů umístěných pod celní dohled v souladu s celními předpisy unijního práva představuje podmínku pro platbu vývozní náhrady předem týkající se těchto produktů. Zbývající pochybnosti ohledně přesnosti některých zápisů nebo týkající se nesrovnalostí v uvedené evidenci však mohou být rozptýleny s pomocí dalších doplňujících dokumentů, jsou-li tyto dokumenty považovány příslušnými vnitrostátními orgány za dostačující.

Předpisy unijního práva týkající se plateb vývozních náhrad předem musí být vykládány v tom smyslu, že:

—

pokud nebyla splněna povinnost vést v souladu s unijní celní právní úpravou evidenci produktů umístěných pod celní dohled, pak důkaz, že bylo vyvezeno zboží v podobném množství a podobné povahy jako zboží uvedené v prohlášení o platbě zálohy, nepostačuje k tomu, aby bylo možné mít u částky vývozní náhrady týkající se tohoto zboží za to, že na ni má vývozce nárok;

—

v případě, že vývozce musí vrátit celou přijatou částku vývozních náhrad získaných předem nebo její část z důvodu nesplnění povinnosti vést evidenci produktů uskladněných v celním skladu, je na neoprávněně získanou částku, kterou je třeba vrátit, třeba uplatnit 20 % navýšení stanovené v čl. 33 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, zejména ve znění nařízení Komise (EHS) č. 1708/93 ze dne 30. června 1993.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/15

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Najvyššieho súdu Slovenskej republiky — Slovenská republika) — Tanoarch s.r.o. v. Daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky

(Věc C-504/10) (1)

(Daně - DPH - Nárok na odpočet - Převod podílu na právech k vynálezu vlastněných několika podniky na podnik, který již má právo využívat uvedený vynález jako celek - Zneužívající praktika)

2011/C 370/23

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Najvyšší súd Slovenskej republiky

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tanoarch s.r.o.

Žalovaný: Daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Najvyšší súd Slovenskej republiky — Výklad šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) a zejména jejího čl. 2 odst. 1 — Převod části práv k vynálezu vlastněných několika podniky na podnik, který již má právo využívat uvedený vynález jako celek — Případná existence nároku na odpočet daně uhrazené na vstupu

Výrok

1)	Osoba povinná k dani se v zásadě může domáhat nároku na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené nebo splatné na vstupu za poskytnutí služby za úplatu, pokud použitelné vnitrostátní právo umožňuje převod spolumajitelského podílu na právu k vynálezu.

2)	Předkládajícímu soudu přísluší, aby s ohledem na všechny skutkové okolnosti charakterizující poskytnutí služby, které je předmětem původního řízení, prokázal existenci či neexistenci zneužití práva, pokud jde o nárok na odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu.

(1) Úř. věst. C 46, 12.2.2011.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/15

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen — Belgie) — Deli Ostrich NV v. Belgische Staat

(Věc C-559/10) (1)

(Společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Sazební zařazení zboží - Zmrazené velbloudí maso nepocházející z chovu - Zařazení do podpoložky 0208 90 40 (ostatní maso ze zvěřiny) nebo 0208 90 95 (ostatní))

2011/C 370/24

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Deli Ostrich NV

Žalovaný: Belgische Staat

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen — Společný celní sazebník — Položky sazebníku — Velbloudí maso nepocházející z chovu — Zařazení do podpoložky 0208 90 40 (ostatní maso ze zvěřiny) nebo 0208 90 95 (ostatní)?

Výrok

Kombinovaná nomenklatura tvořící přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, musí být vykládána v tom smyslu, že velbloudí maso musí být zařazeno do podpoložky 0208 90 40 jako „ostatní maso ze zvěřiny“, pokud velbloudi, z nichž toto maso pochází, žili ve volné přírodě a byli uloveni.

(1) Úř. věst. C 55, 19.2.2011.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/15

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-601/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/50/EHS a 2004/18/ES - Veřejné zakázky na služby - Doplňkové služby katastrální evidence a územního plánování - Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky)

2011/C 370/25

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Patakia a D. Kukovec, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: S. Chala a D. Tsagkaraki, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 8 a čl. 11 odst. 3 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 322), jakož i článku 20 a čl. 31 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132) — Udělení zakázky bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky — Smlouva na doplňkové služby katastrální evidence a územního plánování — Obce Vasilikon, Kassandras, Egnatiias a Arethousas

Výrok

Řecká republika tím, že za použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky udělila veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou doplňkové služby katastrální evidence a územního plánování, které nebyly uvedeny v původní smlouvě uzavřené obcemi Vasiliki, Kassandra, Egnatia a Arethousa, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 8 a čl. 11 odst. 3 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, jakož i z článku 20 a čl. 31 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 63, 26.2.2011.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarsko) dne 16. září 2011 — Banif Plus Bank Zrt. v. Csaba Csipai a Viktória Csipai

(Věc C-472/11)

2011/C 370/26

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Bíróság

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Banif Plus Bank Zrt.

Odpůrci: Csaba Csipai a Viktória Csipai

Předběžné otázky

Je v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13/EHS (1) postup vnitrostátního soudu, který v případě, že konstatuje, že se jedná o zneužívající smluvní klauzuli, informuje účastníky řízení, že považuje čtvrtou větu 29. klauzule všeobecných podmínek úvěrové smlouvy uzavřené mezi nimi za neplatnou, aniž by to účastníci řízení navrhovali? Důvodem neplatnosti je porušení zákona, konkrétně § 1 odst. 1 písm. c) a § 2 písm. j) vládního nařízení č. 18/1999.

2)	V souvislosti s první otázkou může soud vyzvat účastníky řízení, aby se vyjádřili k uvedené smluvní klauzuli takovým způsobem, aby mohly být vyvozeny právní následky vyplývající z případného zneužívajícího charakteru klauzule a bylo dosaženo cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13?

3)	Může vnitrostátní soud při přezkumu zneužívající smluvní klauzule za výše popsaných okolností přezkoumat jakoukoliv smluvní klauzuli nebo může přezkoumat pouze ty klauzule, na nichž účastník řízení, který uzavřel smlouvu se spotřebitelem, zakládá svůj nárok?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29).

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hajdú-Bihar Megyei Bíróság (Maďarsko) dne 26. září 2011 — IBIS S.r.l. v. PARTIUM ’70 Műanyagipari Zrt.

(Věc C-490/11)

2011/C 370/27

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Hajdú-Bihar Megyei Bíróság

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: IBIS S.r.l.

Odpůrkyně: PARTIUM ’70 Műanyagipari Zrt.

Předběžné otázky

Musí být čl. 45 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (1) ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán v tom smyslu, že soud dožádaného členského státu může v řízení o opravném prostředku podle uvedeného článku 45 zamítnout návrh na prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí, když bylo vydáno osvědčení uvedené v článku 54 téhož nařízení, aniž by byly splněny podmínky stanovené v čl. 66 odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto nařízení?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku, jak je třeba vykládat čl. 35 odst. 3 nařízení v souvislosti s použitím článku 66 téhož nařízení?

3)	Brání čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení tomu, aby na základě osvědčení vydaného soudem v členském státu původu byl zamítnut návrh na prohlášení vykonatelnosti, když rozhodnutí, k němuž bylo vydáno osvědčení, obsahuje rozhodčí doložku?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1).

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice Queen's Bench Division (Administrative Court) (Spojené království) dne 23. září 2011 — Fruition Po Limited v. Minister for Sustainable Farming and Food and Animal Health

(Věc C-500/11)

2011/C 370/28

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fruition Po Limited

Žalovaný: Minister for Sustainable Farming and Food and Animal Health

Předběžné otázky

Za okolností, kdy

a)	členský stát posuzuje uznání subjektu jako organizace producentů podle článku 11 nařízení Rady č. 2200/96 (1);

b)	dotčený subjekt má cíle a stanovy splňující požadavky článku 11;

c)	producenti, kteří jsou členy subjektu, jsou příjemci všech služeb, které jim mají být poskytovány organizací producentů podle článku 11; a

d)	subjekt pověřil určité smluvní strany poskytováním podstatné části takových služeb,

má se článek 11 vykládat v souladu se zásadou právní jistoty tak, že vyžaduje, aby měl dotčený subjekt určitý stupeň kontroly nad uvedenými smluvními stranami?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku, jaký stupeň kontroly je požadován při správném výkladu článku 11?

Zejména disponuje subjekt potřebným stupněm kontroly případně požadovaným podle článku 11 za okolností, kdy

smluvními stranami jsou:

1)	společnost, ve které 93 % podílů drží členové subjektu; a

2)	společnost, ve které 50 % podílů drží první společnost a jejíž stanovy nebo společenská smlouva stanoví, že rozhodnutí přijímaná společností se přijímají jednomyslně;

b)	žádná ze společností nepodléhá smluvnímu závazku plnit pokyny subjektu, které jí udělil, pokud jde o předmětné činnosti; ale

c)	v důsledku struktury podílů popsané výše jednaly subjekt a smluvní strany na základě konsenzu?

Je pro zodpovězení výše uvedených otázek relevantní, že:

článek 6 odst. 2 nařízení Komise č. 1432/03 (2), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady č. 2200/96, pokud jde o podmínky uznání organizací producentů a předběžného uznání seskupení producentů, v rozhodné době výslovně stanovil, že „členské státy stanoví podmínky,“ za kterých může organizace producentů svěřit plnění svých úkolů třetím stranám;

b)	členský stát uvedený v první otázce v rozhodné době takové podmínky nestanovil?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (Úř. věst. L 297, s. 1; Zvl. vyd. 03/20, s. 55).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1432/2003 ze dne 11. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o podmínky uznání organizací producentů a předběžného uznání seskupení producentů (Úř. věst. L 203, s. 18; Zvl. vyd. 03/39, s. 424).

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di Pace di Lecce (Itálie) dne 13. října 2011 — trestní řízení proti Abdoul Khadre Mbaye

(Věc C-522/11)

2011/C 370/29

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Giudice di Pace di Lecce

Účastník původního trestního řízení

Abdoul Khadre Mbaye

Předběžné otázky

1)	Brání čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/115/ES (1) použití uvedené směrnice i tehdy, když vnitrostátní ustanovení (článek 10a T.U 286/98) stanoví v případě neoprávněného vstupu nebo pobytu opatření vyhoštění jako sankci nahrazující trest?

2)	Brání směrnice Společenství o navracení státních příslušníků třetích zemí možnosti trestně stíhat pouhou neoprávněnou přítomnost cizince na vnitrostátním území nezávisle na tom, zda je ukončeno správní řízení o navrácení stanovené vnitrostátními právními předpisy a samotnou směrnicí?

(1) Úř. věst. L 348, s. 98.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 18. října 2011 — Zuheyr Freyeh Halaf v. Darzhavna agentsia za bezhantsite pri Ministerski savet

(Věc C-528/11)

2011/C 370/30

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Zuheyr Freyeh Halaf

Žalovaná: Darzhavna agentsia za bezhantsite pri Ministerski savet

Předběžné otázky

Je třeba čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (1) ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, vykládat v tom smyslu, že připouští, aby členský stát převzal povinnost provést posouzení žádosti o azyl, pokud u žadatele o azyl neexistují osobní okolnosti, které odůvodňují použití humanitárního ustanovení podle článku 15 tohoto nařízení, a pokud s ohledem na členský stát příslušný podle čl. 3 odst. 1 nařízení platí alespoň jedna z následujících skutkových okolností:

a)	ve spisu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou uvedeny skutečnosti a závěry, podle nichž členský stát příslušný de iure poruší unijní právní předpisy v oblasti azylu, které se týkají podmínek převzetí žadatelů o azyl, přístupu k řízení nebo povahy řízení o posouzení žádostí o azyl;

b)	členský stát příslušný de iure neodpověděl podle čl. 20 odst. 1 nařízení č. 343/2003 na žádost o přijetí žadatele zpět, přičemž toto nařízení neobsahuje žádné ustanovení o dodržení zásady solidarity podle článku 80 SFEU?

Je pro účely použití čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 přípustné, aby vnitrostátní soud členského státu, k němuž byl na základě tvrzení o porušení unijního práva v oblasti azylu v členském státě příslušném podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení podán návrh na použití tohoto nařízení, přezkoumal porušení tohoto práva a důsledky, které z toho vyplývají pro práva žadatele o azyl, která jsou mu přiznána unijním právem v případě jeho přemístění do příslušného členského státu, aniž by Soudní dvůr Evropské unie konstatoval v řízení stanoveném v unijním právu, že tento členský stát porušil příslušné unijní právní předpisy?

Pokud bude tato otázka zodpovězena kladně, mohou být zodpovězeny i další otázky, které se týkají stanovení kritérií pro porušení unijního práva:

Je třeba zohlednit pouze závažná porušení unijního práva, a která kritéria musí vnitrostátní soud použít při rozhodnutí, zda bylo unijní právo porušeno, pro účely použití ustanovení nařízení č. 343/2003, jehož výklad je třeba provést? Je třeba porušení unijního práva v oblasti azylu považovat za závažné pouze tehdy, pokud vede k porušení jakéhokoli práva, které je žadateli o azyl zaručeno na základě unijního práva, nebo musí být omezeno na porušení práva na azyl ve smyslu článku 18 Listiny základních práva Evropské unie? Pokud podle obecných kritérií a pravidel unijního práva neexistuje žádný právní základ k tomu, aby bylo žádosti dotčeného o azyl vyhověno, je třeba potom pouze přezkoumat, zda byly porušeny podmínky pro převzetí žadatelů o azyl v členském státě příslušném de iure?

3)	Jaký obsah má právo na azyl podle článku 18 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s článkem 53 Listiny, jakož i ve spojení s definicí podle čl. 2 písm. c) a dvanáctého bodu odůvodnění nařízení č. 343/2003?

Je třeba čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 vykládat v tom smyslu, že umožňuje vnitrostátnímu soudu členského státu, aby vycházel ze skutečnosti, že domněnka dodržení zásady nenavracení a bezpečné země ve smyslu druhého bodu odůvodnění tohoto nařízení s ohledem na členský stát příslušný podle čl. 3 odst. 1 nařízení je vyvrácena, pokud toto neshledal Soudní dvůr Evropské unie, přičemž je třeba zohlednit:

—

uznané kontrolní pravomoci Úřadu UNHCR, které vyplývají z povinnosti podle čl. 78 odst. 1 SFEU týkající se dodržení nástrojů mezinárodního práva v oblasti azylu a výslovně podle článku 21 směrnice Rady 2005/85/ES (2) ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka,

—	skutečnosti a závěry uvedené ve spisech Úřadu UNHCR, podle nichž členský stát příslušný podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 343/2003 poruší unijní právní předpisy v oblasti azylu?

Je třeba čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 ve spojení s povinností dodržení nástrojů mezinárodního práva v oblasti azylu podle čl. 78 odst. 1 SFEU vykládat v tom smyslu, že členské státy musí v řízení o určení členského státu příslušného podle nařízení č. 343/2003 požádat Úřad UNHCR o stanovisko, pokud ve spisech tohoto úřadu jsou uvedeny skutečnosti a závěry, podle nichž členský stát příslušný podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 343/2003 porušil unijní právní předpisy v oblasti azylu?

V případě, že tato otázka bude zodpovězena kladně, může být zodpovězena i následující otázka:

Pokud nebyl Úřad UNHCR o takové stanovisko požádán, je tím závažně porušeno řízení o určení členského státu příslušného podle článku 3 nařízení č. 343/2003 a je tím porušeno právo na řádnou správu a právo na účinnou právní ochranu podle článku 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, a sice rovněž s ohledem na článek 21 směrnice 2005/85, který přiznává tomuto úřadu právo poskytnout při posouzení jednotlivých žádostí stanovisko?

(1) Úř. věst. L 50, s. 1; Zvl. vyd. 19/06 s. 109.

(2) Úř. věst. 326, s. 13.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London (Spojené království) dne 17. září 2011 — Olaitan Ajoke Alarape, Olukayode Azeez Tijani v. Secretary of State for the Home Department

(Věc C-529/11)

2011/C 370/31

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Olaitan Ajoke Alarape, Olukayode Azeez Tijani

Odpůrce: Secretary of State for the Home Department

Předběžné otázky

Je nutné k tomu, aby byl rodič považován za „rodiče, který skutečně pečuje o své dítě“, pro to, aby měl právo pobytu odvozené od dítěte staršího 21 let, které uplatňuje právo na přístup ke vzdělání podle článku 12 nařízení č. 1612/68 [viz nyní článek 10 nařízení (EU) č. 492/2011 (1)], aby toto dítě i) bylo závislé na tomto rodiči; ii) pobývalo v domácnosti tohoto rodiče a iii) tento rodič mu poskytoval citovou podporu?

2)	Není-li za účelem nabytí takového odvozeného práva pobytu nutné, aby rodič prokázal, že jsou splněny všechny tři výše uvedené okolnosti, stačí, aby prokázal, že je splněna jedna či dvě z nich?

3)	Ve vztahu k bodu ii) výše, může trvat pobyt plnoletého studenta ve společné domácnosti se svým rodičem (svými rodiči), i když tento student nebydlí doma po dobu svého studia (s výjimkou prázdnin a příležitostných víkendů)?

4)	Ve vztahu k bodu iii) výše, je nutné, aby citová podpora poskytovaná rodičem byla určité kvality (a sice blízká nebo fyzicky blízká) nebo stačí, jestliže spočívá v běžném citovém poutu mezi rodičem a plnoletým dítětem?

Měla-li osoba právo pobytu EU na základě článku 12 nařízení č. 1612/68 [viz nyní článek 10 nařízení (EU) č. 492/2011] nepřetržitě po dobu více než pět let, zakládá takový pobyt nárok pro účely nabytí práva trvalého pobytu podle kapitoly IV směrnice 2004/38/ES (2) (směrnice o občanech) o „právu trvalého pobytu“ a pro účely vydání pobytové karty podle článku 19 téže směrnice?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46).

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Genova (Itálie) dne 21. října 2011 — Mattia Manzi, Compagnia Naviera Orchestra v. Capitaneria di Porto di Genova

(Věc C-537/11)

2011/C 370/32

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Genova

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Mattia Manzi, Compagnia Naviera Orchestra

Odpůrce: Capitaneria di Porto di Genova

Předběžné otázky

Musí být článek 4a směrnice 1992/32/ES (1), ve znění směrnice 2005/53/ES (2), který byl přijat rovněž s ohledem na to, že vstoupila v platnost příloha VI Úmluvy MARPOL, vykládán v tom smyslu, že podle mezinárodní zásady dobré víry a zásady loajální spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy neplatí maximální obsah 1, 5 hmotnostních síry v lodních palivech stanovený v tomto článku pro lodě, které se plaví pod vlajkou smluvního státu Úmluvy MARPOL 73/78, který ale není členem Evropské Unie a které se zdržují v přístavu členského státu, který je rovněž smluvní stranou Úmluvy MARPOL 73/78?

Pokud nelze článek 4a směrnice 1999/32/ES, ve znění směrnice 2005/33/ES vykládat ve smyslu uvedeném v první otázce: je výše uvedený článek v rozsahu, v němž stanoví maximální obsah síry 1,5 % hmotnostních pro lodní paliva osobních lodí provozujících liniovou dopravu do přístavů Společenství nebo z nich, i když plují pod vlajkou státu, který nepatří k Evropské Unii, ale je smluvní stranou přílohy VI Úmluvy MARPOL — podle které platí mimo kontrolních oblastí emisí SOx maximální obsah síry 4, 5 hmotnostních — protiprávní, protože porušuje obecnou zásadu mezinárodního práva pacta sunt servanda a zásadu loajální spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy tím, že nutí členské státy, které ratifikovaly a provedly přílohu VI k tomu, aby nedodržovaly své závazky vůči jiným státům, které jsou smluvními stranami přílohy VI Úmluvy MARPOL 73/78?

3)	Je třeba pojem „liniová doprava“ ve smyslu čl. 2 bodu 3g směrnice 1999/32/ES ve znění směrnice 2005/33/ES vykládat v tom smyslu, že pod lodě v „liniové dopravě“ spadají i výletní lodě?

(1) Úř. věst. L 121, s. 13; Zvl. vyd. 13/24 s. 17.

(2) Úř. věst. L 191, s. 59.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Giustizia Amministrativa per la Regione siciliana (Itálie) dne 21. října 2011 — Ottica New Line di Accardi Vincenzo v. Comune di Campobello di Mazara

(Věc C-539/11)

2011/C 370/33

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Giustizia Amministrativa per la Regione siciliana

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Ottica New Line di Accardi Vincenzo

Odpůrce: Comune di Campobello di Ma zara

Další účastnice řízení: Fotottica Media Vision di Luppino Natale Fabrizio e c. s.n.c.

Předběžné otázky

„Je třeba právo Evropské unie v oblasti svobody usazování a volného pohybu služeb vykládat v tom smyslu, že pod naléhavý důvod obecného zájmu související s potřebou ochrany lidského zdraví spadá vnitrostátní právní úprava — v daném případě článek 1 zákona samosprávného regionu Sicílie č. 12/2004 — která podmiňuje zřízení provozoven oční optiky na území členského státu (v daném případě na části dotčeného území) omezeními týkajícími se hustoty obyvatelstva a vzdálenosti mezi provozovnami, tj. omezeními, jež by teoreticky mohla představovat porušení výše uvedených základních svobod?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, jsou z hlediska práva Evropské unie omezení týkající se hustoty obyvatelstva (jedna provozovna na osm tisíc obyvatel) a omezení týkající se vzdálenosti (tři sta metrů mezi dvěma provozovnami) stanovená zákonem samosprávného regionu Sicílie č. 12/2004 v souvislosti se zřizováním provozoven oční optiky na regionálním území vhodná k dosažení cíle odpovídajícího výše uvedenému naléhavému důvodu obecného zájmu?

V případě kladné odpovědi na první otázku, jsou z hlediska práva Evropské unie omezení týkající se hustoty obyvatelstva (jedna provozovna na osm tisíc obyvatel) a omezení týkající se vzdálenosti (tři sta metrů mezi dvěma provozovnami) stanovená zákonem samosprávného regionu Sicílie č. 12/2004 v souvislosti se zřizováním provozoven oční optiky na regionálním území přiměřená, a tedy ne příliš přísná, vzhledem k dosažení cíle odpovídajícího výše uvedenému naléhavému důvodu obecného zájmu?“

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 — Zhejiang Harmonic Hardware Products v. Rada

(Věc T-274/07) (1)

(Dumping - Dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a z Ukrajiny - Postavení podniku působícího v tržním hospodářství - Právo na obhajobu - Nabídka cenového závazku - Důvěrné zacházení s totožností žadatelů)

2011/C 370/34

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd (Quzhou, Zhejiang, Čína) (zástupci: R. MacLean, solicitor, a Y. Melin, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a B. Driessen, zmocněnci, ve spolupráci s B. O’Connorem, solicitor, a E. McGovernem, barrister)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: H. van Vliet a K. Talabér-Ritz, zmocněnci), Vale Mill (Rochdale) Ltd (Rochdale, Spojené království), Pirola SpA (Mapello, Itálie) a Colombo New Scal SpA (Rovagnate, Itálie) (zástupci: G. Berrisch a G. Wolf, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení nařízení Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (Úř. věst. L 109, s. 12) v rozsahu, v němž ukládá konečné antidumpingové clo na žehlicí prkna vyráběná žalobkyní.

Výrok rozsudku

Články 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny se zrušují v rozsahu, v němž ukládají konečné antidumpingové a stanovují konečný výběr prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken vyrobených společností Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd.

2)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených společností Zhejiang Harmonic Hardware Products.

3)	Evropská komise, Vall Mill (Rochdale) Ltd, Pirola SpA a Colombo New Scale SpA ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 22.9.2007.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 — Walton v. Komise

(Věc T-37/08) (1)

(Plnění rozpočtu - Inkaso - Započtení pohledávek - Zpětná účinnost - Rozsudek Tribunálu ukládající Komisi zaplatit náhradu škody spolu s úroky - Pohledávka, která je jistá, o stanovené výši a splatná)

2011/C 370/35

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Robert Walton (Oxford, Spojené království) (zástupce: D. Beard, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupce: J. Currall, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 16. listopadu 2007 o inkasu částky 36 551,58 eur, kterou jí žalobce dlužil, započtením.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise ze dne 16. listopadu 2007 se zrušuje v rozsahu, ve kterém do započítávaných částek zahrnuje úroky vzniklé po 12. červenci 2007.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Elliniki Nafpigokataskevastiki a další v. Komise

(Věc T-384/08) (1)

(Státní podpory - Stavba lodí - Podpora poskytnutá řeckými orgány ve formě záruky odškodnění - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem - Pojem „státní podpora“ - Přičitatelnost státu - Státní prostředky - Kritérium soukromého investora)

2011/C 370/36

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elliniki Nafpigokataskevastiki AE Chartofylakeiou (Chaidari, Řecko), Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH (Kiel, Německo) a ThyssenKrupp Marine Systems AG (Hamburk, Německo) (zástupci: U. Soltész a C. von Köckritz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, M. Konstantinidis a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Trapeza Peiraios AE (Atény, Řecko) (zástupci: S. Pappas, I. Ktenidis a C. Apalagaki, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení článku 16 rozhodnutí Komise 2009/610/ES ze dne 2. července 2008, týkajícího se podpor C 16/04 (ex NN 29/04, CP 71/02 a CP 133/05) poskytnutých Řeckem podniku Hellenic Shipyards SA (Úř. věst. 2009, L 225, s. 104).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Elliniki Nafpigokataskevastiki AE Chartofylakeiou, Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH a ThyssenKrupp Marine Systems AG se kromě vlastních nákladů ukládá náhrada nákladů Evropské komise a společnosti Trapeza Peiraios AE.

(1) Úř. věst. C 301, 22.11.2008.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 — Idromacchine a další v. Komise

(Věc T-88/09) (1)

(Mimosmluvní odpovědnost - Státní podpory - Rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení - Sdělení poškozující třetí osobu-společnost - Dostatečně závažné porušení právního pravidla přiznávajícího práva jednotlivcům - Povinnost profesního tajemství - Nemajetkové újmy - Majetkové újmy - Příčinná souvislost - Úroky z prodlení a kompenzační úroky)

2011/C 370/37

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Idromacchine Srl (Porto Marghera, Itálie), Alessandro Capuzzo (Mirano, Itálie) a Roberto Capuzzo (Mogliano Veneto, Itálie) (zástupci: W. Viscardini a G. Donà, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Grespan a E. Righini, zmocněnci, ve spolupráci s F. Ruggeri Laderchim, advokátem)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škod údajně utrpěných z důvodu zveřejnění lživých informací v Úředním věstníku Evropské unie, jež zejména poškozují image a dobrou pověst společnosti Idromacchine, a to v rámci rozhodnutí Komise K(2002) 5426 v konečném znění, ze dne 30. prosince 2004, „Státní podpory — Itálie — Státní podpora N 586/2003, N 587/2003, N 589/2003 & C 48/2004 (ex N 595/2003) — Prodloužení tříleté dodací lhůty pro chemický tanker — Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 [ES]“.

Výrok rozsudku

1)	Evropské komisi se ukládá zaplatit společnosti Idromacchine Srl náhradu škody ve výši 20 000 eur z důvodu nemajetkové újmy, kterou tato společnost utrpěla.

2)	Náhrada škody přiznaná společnosti Idromacchine se zvyšuje o kompenzační úroky za období od 18. února 2005 do dne vyhlášení tohoto rozsudku, a to ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body.

3)	Náhrada škody přiznaná společnosti Idromacchine se zvyšuje o úroky z prodlení za období ode dne vyhlášení tohoto rozsudku do úplného zaplacení uvedené náhrady, a to ve výši sazby stanovené ECB pro hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body.

4)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

5)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí dvě třetiny nákladů řízení společnosti Idromacchine, A. Capuzza a R. Capuzza, kteří ponesou jednu třetinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 102, 1.5.2009.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Esprit International v. OHIM — Marc O'Polo International (Ztvárnění písmene umístěného na kapse kalhot)

(Věc T-22/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství ztvárňující písmeno umístěné na kapse kalhot - Starší národní obrazová ochranná známka představující písmeno - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 370/38

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Esprit International LP (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: M. Treis a E. M. Strobel, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně S. Schäffner, poté G. Schneider, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Marc O'Polo International GmbH (Stephanskirchen, Německo) (zástupci: A. Gaul, V. Spitz, T. Golda a S. Kirschstein-Freund, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. listopadu 2009 (věc R 1666/2008-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Marc O’Polo International GmbH a Esprit International LP.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Esprit International LP se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 100, 17.4.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Ben Ri Electrónica v. OHIM — Sacopa (LT LIGHT THECNO)

(Věc T-143/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství LT LIGHT-THECNO - Starší obrazová ochranná známka LT - Relativní důvod pro zamítnutí - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 370/39

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ben Ri Electrónica, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: A. I. Alejos Cutuli, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Sacopa, SAU (Sant Jaume de Llierca, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. února 2010 (věc R 1625/2008-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Ben Ri Electrónica, SA, a Sacopa, SA.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 3. února 2010 (věc R 1625/2008-4) se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Ben-Ri Electrónica, SA.

(1) Úř. věst. C 134, 22.5.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Three-N-Products Private v. OHIM — Shah (AYUURI NATURAL)

(Věc T-313/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství AYUURI NATURAL - Starší slovní ochranná známka Společenství AYUR a starší obrazová ochranná známka Společenství AYUR - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 370/40

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Three-N-Products Private Ltd (Dillí, Indie) (zástupce: C. Jäger, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Sheilesh Shah (Wembley, Spojené království); a Akhil Shah (Wembley) (zástupce: M. Chapple, barrister)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. června 2010 (věc R 1005/2009-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Three-N-Products Private Ltd a S. Shah a A. Shah, M. Shah.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 1. června 2010 (věc R 1005/2009-4) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Three-N-Products Private Ltd.

3)	Sheleish Shah a Akhil Shah ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Three-N-Products Private Ltd pro účely řízení u čtvrtého odvolacího senátu.

(1) Úř. věst. C 260, 25.9.2010.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/25

Usnesení Tribunálu ze dne 21. října 2011 — Groupement Adriano, Jaime Ribeiro, Conduril v. Komise

(Věc T-335/09) (1)

(Žaloba na neplatnost - Program MEDA I - Zvláštní dohoda o financování - Plná moc udělená Evropské unii k vymožení pohledávek Marockého království vůči třetí osobě - Oznámení o dluhu - Upomínka - Akty neoddělitelné od smlouvy - Akt nenapadnutelný žalobou - Nepřípustnost)

2011/C 370/41

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Groupement Adriano, Jaime Ribeiro, Conduril — Construção, ACE (Porto, Portugalsko) (zástupci: A. Pinto Cardoso a L. Fuzeta da Ponte, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A.-M. Rouchaud-Joët a S. Delaude, zmocněnci, ve spolupráci s R. Faria da Cunhou, advokátem)

Předmět

Návrh na zrušení jednak oznámení o dluhu č. 3 230 905 272 vydaného Komisí dne 12. června 2009, a jednak dopisu ze dne 3. srpna 2009, kterým Komise nařídila zaplacení částky požadované v oznámení o dluhu, jakož i příslušejících úroků z prodlení.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Groupement Adriano, Jaime Ribeiro, Conduril — Construção, ACE.

(1) Úř. věst. C 267, 7.11.2009.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/25

Žaloba podaná dne 19. září 2011 — Euro-Information v. OHIM (EURO AUTOMATIC PAIEMENT)

(Věc T-497/11)

2011/C 370/42

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Euro-Information — Européenne de traitement de l’information (Štrasburk, Francie) (zástupce: A. Grolée, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. července 2011 ve věci R 370/2011-2;

—	uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení žalobkyně vynaložených v řízení před OHIM a v rámci projednávané žaloby

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „EURO AUTOMATIC PAIEMENT“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 36, 37, 38, 42 a 45

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 bodu c) nařízení č. 207/2009, jelikož přihlašovaná ochranná známka není popisná.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/25

Žaloba podaná dne 7. října 2011 — Luxembourg Patent Co. v. OHIM — DETEC (FIREDETEC)

(Věc T-527/11)

2011/C 370/43

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Partes

Žalobkyně: Luxembourg Patent Co. SA (Lintgen, Lucembursko) (zástupce: K. Manhaeve, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Sistemas de Seguridad, Detección y Extinción de Incendios, SL (DETEC) (Madrid, Španělsko)

Návrhová žádání

—

zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 26. června 2011 ve věci R 736/2010-4 v rozsahu, v němž vyhověl námitkám proti zápisu ochranné známky žalobkyně pro „hasící přístroje; hasící přístroje pro automatickou a nezávislou detekci a uhašení ohně“ ve třídě 9 a „rozvoj hasících přístrojů a přístrojů na hašení“ ve třídě 42, a

—	uložit žalovanému a případně další účastnici řízení před odvolacím senátem společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „FIREDETEC“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 1, 9, 17 a 42 – přihláška ochranné známky č. 4904389.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Španělská obrazová ochranná známka „DETEC“ zapsaná pod č. 1759982 pro výrobky zařazené do třídy 9; španělská obrazová ochranná známka „DETEC“ zapsaná pod č. 1759983 pro výrobky zařazené do třídy 37; obrazová ochranná známka Společenství „DETEC Sistemas de Seguridad, Detección y Extinción de Incendios, SL“ zapsaná pod č. 3813219 pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 37 a 45

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám bylo částečně vyhověno.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát měl nesprávně za to, že existuje nebezpečí záměny mezi přihlašovanou ochrannou známkou a ochrannou známkou, která byla předmětem námitek.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/26

Žaloba podaná dne 6. října 2011 — ALOUMINION v. Komise

(Věc T-542/11)

2011/C 370/44

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alouminion A.E. (Maroussi, Řecko) (zástupci: G. Dellis a N. Korogiannákis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise K(2011) 4916 v konečném znění ze dne 13. července 2011 o státní podpoře č. K 2/2010 (ex NN 62/2009), kterou Řecko poskytlo Alouminion tis Ellados A.E;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně podle čl. 263 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) domáhá zrušení, s důsledky uvedenými v čl. 266 odst. 1 SFEU, rozhodnutí Komise K(2011) 4916 v konečném znění ze dne 13. července 2011 o státní podpoře č. K 2/2010 (ex NN 62/2009) (dále jen „rozhodnutí“), kterou Řecko poskytlo podniku Alouminion tis Ellados A.E.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

—

Porušení článku 1 nařízení č. 659/1999 a porušení pravidel o rozdělení pravomocí mezi Komisí a vnitrostátními soudy, jakož i porušení práva na soudní ochranu. Komise zjevně nesprávně posoudila skutkové okolnosti, zohlednila zjevně nesprávné skutečnosti a při zařazení údajné podpory jako „nové“ se dopustila jasného nesprávného právního posouzení. Sporné opatření bylo přijato ve stejném režimu jako údajná stávající podpora a zpochybněné rozhodnutí Komise je nedostatečně odůvodněné.

—	Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, protože Komise nesprávně stanovila, že došlo ke zvýhodnění, nepoužila kritérium soukromého investora a nepřezkoumala, zda existovaly objektivní hospodářské důvody k odůvodnění dohodnuté sazby z roku 1960.

—

Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, protože Komise přes povinnost DEI (Dimosia Epichirisi Ilektrismou, národní elektrárna) stanovit sazby pro stejnou kategorii spotřebitelů na stejné úrovni a sazby pro různé kategorie spotřebitelů na různé úrovni podle míry jejich odlišnosti, nesprávně stanovila, že je podpora selektivní.

—	Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, protože Komise nesprávně stanovila, že je narušen a ovlivněn obchod mezi členskými státy, přestože žalobkyně v porovnání s jinými podniky s hliníkem není díky jednotným vlastnostem hliníku a cenám stanoveným na burze zvýhodněna.

—	Nesprávná metoda ke stanovení výše údajného zvýhodnění

—	Porušení povinnosti uvést odůvodnění.

—	Porušení zásady ochrany legitimního očekávání z důvodu dřívějšího stanoviska Komise, že sazba DEI dohodnutá se žalobkyní nepředstavuje protiprávní státní podporu a porušení práva žalobkyně na obhajobu.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/27

Žaloba podaná dne 19. října 2011 — Assaad v. Rada

(Věc T-550/11)

2011/C 370/45

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Nizar Assaad (Damašek, Sýrie) (zástupci: G. Martin, Solicitor, M. Lester a A. Sutton, Barristers)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

—

zrušit prováděcí nařízení Rady (EU) č. 843/2011 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2011, L 218, s. 1) a prováděcí rozhodnutí Rady 2011/515/SZBP ze dne 23. srpna 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2011/273/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii v rozsahu, v němž bylo žalobcovo jméno zařazeno na seznam v příloze rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 (1) a v příloze II nařízení Rady (EU) č. 442/2011 ze dne 9. května 2011 (2);

—	podpůrně, aniž by byl dotčen předchozí bod návrhových žádání, odstranit slova „poskytuje finanční prostředky pro milice šabíha v oblasti Latakia“, která byla vložena do přílohy prováděcího nařízení Rady (EU) č. 843/2011 a prováděcího rozhodnutí Rady 2011/515/SZBP, a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z tvrzení, že žalovaná porušila žalobcova základní lidská práva na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu tím, že:

—	žalobce nebyl předem informován o jeho zahrnutí do napadených opatření a nebyl informován ani když byla napadená opatření zveřejněna;

—	žalobci nebyla sdělena tvrzení v jeho neprospěch ani jeho navrhované zahrnutí do těchto opatření a neměl právo být vyslechnut v řízení, v němž by mohla být tvrzení v jeho neprospěch náležitě předložena, mohl by se k nim vyjádřit a mohla by být důkladně přezkoumána, a

—	napadená opatření neupravují žádné řízení umožňující informovat žalobce o důkazech, o které se rozhodnutí o zmrazení majetku opírá, nebo se k těmto důkazům užitečně vyjadřovat před tribunálem nebo soudem způsobilým posoudit a přezkoumat jeho vyjádření a důkazy svědčící v jeho neprospěch.

Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že žalovaná nesdělila žalobci dostatečné důvody pro jeho zařazení na seznam, jelikož:

—	žalobci nebyly před zveřejněním napadených opatření sděleny žádné důvody;

—	„důvody zařazení na seznam“ neposkytují žalobci dostatečné informace k tomu, aby mohl zjistit, co vedlo žalovanou k zařazení žalobce na seznam, a

—	neexistuje žádné vodítko, na jehož základě byl žalobce prohlášen odpovědným za represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii.

Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že žalovaná porušila neoprávněně a nepřiměřeně žalobcova základní práva, zejména jeho právo vlastnit majetek, právo na podnikání, na pověst a právo na soukromý a rodinný život tím, že:

—	napadená opatření mají zřetelný a dlouhotrvající dopad na jeho základní práva, a

—	napadená opatření se neoprávněně vztahují na žalobce a žalovaná neprokázala, že úplné zmrazení majetku a zákaz cestování je nejméně zatěžujícím prostředkem k dosažení jakéhokoli legitimního cíle, přičemž neprokázala ani to, že újma způsobená žalobci a jeho rodině je oprávněná a přiměřená.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z tvrzení, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení, když rozhodla o použití těchto omezujících opatření na žalobce, tím, že:

—	žalovaná zřejmě neposoudila, zda lze žalobce skutečně označit „odpovědným“ za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii;

—	podpůrně, bylo-li takové posouzení provedeno, pokud je žalobce vůbec schopen se k němu vyjádřit, žalovaná pochybila, když došla k závěru, že je důvodné zahrnout žalobce do omezujících opatření.

(1) Rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2011, L 121, s. 11).

(2) Nařízení Rady (EU) č. 442/2011 ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2011, L 121, s. 1).

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/28

Žaloba podaná dne 19. října 2011 — BSI v. Rada

(Věc T-551/11)

2011/C 370/46

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brugola Service International Srl (BSI) (Cassano Magnago, Itálie) (zástupci: S. Baratti a M. Farneti, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 723/2011 ze dne 18. července 2011, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (Úř. věst. L 194, s. 6);

—	určil, že nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51) je na základě článku 277 SFEU nepoužitelné;

—	určil, že nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 29, s. 1) je na základě článku 277 SFEU nepoužitelné;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobkyně domáhá zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 723/2011 na základě článku 233 SFEU v rozsahu, v němž právně a logicky vychází z nařízení (ES) č. 1225/2009 a nařízení (ES) č. 91/2009, jejichž nepoužitelnost na základě článku 277 se uplatňuje z těchto důvodů.

První žalobní důvod vychází z protiprávnosti nařízení (ES) č. 1225/2009 a v důsledku toho nařízení (ES) č. 91/2009 z důvodu porušení práva a čl. 6 odst. 10 a čl. 9 odst. 2 antidumpingové dohody WTO v rozsahu, v němž stanoví vnitrostátní kvóty pro dodavatele usazené v zemích, které nemají tržní hospodářství a kteří nedokázali, že splňují podmínky uvedené v čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009.

Druhý žalobní důvod vychází z protiprávnosti nařízení (ES) č. 91/2009 z důvodu nedostatečného odůvodnění a zjevně nesprávného posouzení, jelikož Komise nesprávně podmínila poskytnutí individuálního zacházení prokázáním dodržení podmínek stanovených v čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009 čínskými výrobci, čímž porušila a čl. 6 odst. 10 a čl. 9 odst. 2 antidumpingové dohody WTO.

Třetí žalobní důvod vychází z protiprávnosti výkladu, který je v nařízení (ES) č. 91/2009 dán pojmu „významný podíl“ výrobního odvětví Společenství uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009, z důvodu porušení práva v rozsahu, v němž je v rozporu s čl. 4 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 antidumpingové dohody WTO, jakož i z důvodu zjevně nesprávného posouzení.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z protiprávnosti nařízení (ES) č. 91/2009 z důvodu porušení práva a čl. 2 odst. 40, čl. 6 odst. 2 a článku 4 antidumpingové dohody WTO, čl. 2 odst. 10, čl. 6 odst. 8, čl. 20 odst. 2 a článku 4 nařízení (ES) č. 1225/2009, jakož i z důvodu zjevně nesprávného posouzení, jelikož Komise určila dumpingové rozpětí na základě nesprávného porovnání normální hodnoty a vývozní ceny, aniž by včas oznámila výrobcům v Čínské lidové republice informace nezbytné k zajištění výkonu jejich práv na obhajobu.

Dále žalobkyně uplatňuje protiprávnosti prováděcího nařízení (EU) č. 723/2011 v rozsahu, v němž je stiženo nedostatkem pokynů a odůvodnění, jelikož Komise neposkytla informace týkající se průměrných vývozních cen, obchodních výrobků a kategorií, na základě kterých byla určena normální hodnota a vypočítané dumpingové rozpětí.

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/28

Žaloba podaná dne 18. října 2011 — Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-554/11)

2011/C 370/47

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a M. Dermitzakis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise, které bylo žalobkyni oznámeno dopisem ze dne 8. srpna 2011 (věc C&F/2011/D/001101) a k němu přiloženým potvrzením o odepsání prostředků, o odmítnutí provést platby dlužné žalobkyni a naopak o požádání vrácení částky, která již byla zaplacena v rámci provádění smlouvy EuropeAid/124378/D/SER/TN (č. 2007/145-464);

—	zrušil všechna příslušná následující rozhodnutí žalované;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení a všech jiných výdajů, které jí vznikly v souvislosti s touto žalobou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vycházející z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného právního posouzení tím, že rozhodla, že žalobkyně musí vrátit určitou částku namísto toho, aby jí zaplatila dlužnou částku za provedenou, schválenou a uznanou práci.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná nesprávně vyložila právní základ a své právo vymáhat požadovanou částku, čímž porušila článek 79 nařízení č. 2342/2002 (1). Žalovaná totiž nezohlednila potvrzení uvedené na časových výkazech odborníků zaměstnaných žalobkyní, jakož i rozsah práce, kterou provedli a která byla odpovídajícím způsobem uznána, krom toho in tempore non suspecto neuplatnila žádné připomínky k ukončené práci.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila zásadu řádné správy, zásadu dobré výry a zásadu ochrany legitimního očekávání tím, že

—	odmítla zaplatit částky za schválenou a uznanou práci,

—	žalobkyni včas neoznámila pochybnosti související s její povinností zaplatit částky ověřené auditorem a

—	utvrdila žalobkyni v tom, aby ještě dvanáct měsíců pokračovala v práci a poskytovala služby a ponechala ji v domněnce, že jí za tuto práci zaplatí.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění, jakož práva obhajoby žalobkyně tím, že když odmítla zaplatit dlužné částky a naopak nařídila vymáhat určité částky od žalobkyně bez toho, aby jí v souvislosti s těmito částkami poskytla jakoukoli analýzu nebo odůvodnění svého rozhodnutí.

5)	Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že výkon napadeného rozhodnutí představuje zneužití pravomoci.

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145).

17.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 370/29

Žaloba podaná dne 24. října 2011 — Elsid a další v. Komise

(Věc T-557/11)

2011/C 370/48

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elsid SA (Titu, Rumunsko), ESD-SIC BV (Delfzijl, Nizozemsko), ESK-SIC GmbH (Frechen, Německo) a Navarro SIC, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: B. Evtimov, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2011) 5934 v konečném znění ze dne 24. srpna 2001, kterým se zamítá žádost o přezkum antidumpingových opatření pro dovoz karbidu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky před pozbytím jejich platnosti; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby se žalobkyně, které zdůrazňují, že bylo nesprávně použito ustanovení čl. 11 odst. 2 základního nařízení (1), dovolávají dvou žalobních důvodů.

První žalobní důvod, v jehož rámci namítají

—

porušení zásady proporcionality podle čl. 5 odst. 4 SEU. Souběžně či alternativně tvrdí, že se Komise v několika případech dopustila zjevně nesprávného posouzení, když uplatnila v oblasti dokazování přísnější požadavky, než ty, které jsou pro vyhovění žádosti o přezkum před pozbytím platnosti dostačující.

Druhý žalobní důvod, v jehož rámci namítají

—

porušení zásady řádné správy a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie. Souběžně či alternativně tvrdí, že se Komise v několika případech dopustila zjevně nesprávného posouzení, když shledala, že čínské vývozy do USA nebyly srovnatelné s výrobky unijního průmyslu v EU, a když nesprávně dospěla k závěru, že čínská vývozní cena do USA, která je nižší než ceny unijního průmyslu v EU, tedy pravděpodobně nepovede k obnovení dumpingu a újmy.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51)

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2011.370.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 370

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 17. prosince 2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2011/C 370/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 362, 10.12.2011	1

	Soudní dvůr
2011/C 370/02	Složení přísahy nového člena Soudního dvora	2

2011/C 370/03	Volba předsedů senátů	2

2011/C 370/04	Přidělení soudců k senátům	2

2011/C 370/05	Určení prvního generálního advokáta	3

2011/C 370/06	Seznamy pro účely sestavení soudních kolegií	3

2011/C 370/07	Určení senátu pověřeného projednáváním věcí uvedených v článku 104b jednacího řádu Soudního dvora	4

	Tribunál
2011/C 370/08	Složení přísahy nového člena Tribunálu	5

2011/C 370/09	Zvolení předsedy senátu	5

2011/C 370/10	I. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:	5

	Soud pro veřejnou službu
2011/C 370/11	Složení přísahy nových členů Soudu pro veřejnou službu	8

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2011/C 370/12	Věc C-255/09: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Portugalská republika (Nesplnění povinnosti státem — Článek 49 ES — Sociální zabezpečení — Omezení volného pohybu služeb — Výdaje na mimonemocniční péči vzniklé v zahraničí — Neuhrazení výdajů či jejich úhrada po předchozím povolení)	9

2011/C 370/13	Spojené věci C-509/09 a C-161/10: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof, Tribunal de grande instance de Paris — Německo, Francie) — eDate Advertising GmbH v. X, Olivier Martinez, Robert Martinez v. MGN Limited (Nařízení (ES) č. 44/2001 — Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech — Příslušnost ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání (deliktní a kvazideliktní odpovědnost) — Směrnice 2000/31/ES — Zveřejnění informací na internetu — Porušení osobnostních práv — Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události — Právo použitelné na služby informační společnosti)	9

2011/C 370/14	Věc C-511/09 P: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 — Dongguan Nanzha Leco Stationery Mfg. Co., Ltd v. Rada Evropské unie, Evropská komise, IML Industria Meccanica Lombarda Srl (Kasační opravný prostředek — Dumping — Dovoz pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky — Nařízení (ES) č. 1136/2006 — Určení dumpingového rozpětí — Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny — Nařízení (ES) č. 384/96 — Článek 2 odst. 7 písm. a) a odst. 10)	10

2011/C 370/15	Věc C-530/09: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Wojewódzki Sąd Administracyjny w Poznaniu — Polská republika) — Inter-Mark Group Sp. z o.o., Sp. komandytowa w Poznaniu v. Minister Finansów (DPH — Směrnice 2006/112/ES — Článek 52 písm. a) a čl. 56 odst. 1 písm. b) a g) — Místo zdanitelných plnění — Daňová příslušnost — Vytvoření, nájem a montáž veletržních stánků)	11

2011/C 370/16	Věc C-47/10 P: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 — Rakouská republika v. Scheucher — Fleisch GmbH, Tauernfleisch Vertriebs GesmbH, Wech-Kärntner Truthahnverarbeitung GmbH, Wech-Geflügel GmbH, Johann Zsifkovics, Evropská komise (Kasační opravný prostředek — Státní podpory — Článek 87 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES — Nařízení (ES) č. 659/1999 — Rozhodnutí nevznášet námitky — Žaloba na neplatnost — Podmínky přípustnosti — Uplatnitelné důvody neplatnosti — Pojem zúčastněná strana — Odůvodnění rozsudků — Důkazní břemeno — Organizační procesní opatření před Tribunálem — Články 64 a 81 jednacího řádu Tribunálu)	11

2011/C 370/17	Věc C-93/10: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Essen-NordOst v. GFKL Financial Services AG (Šestá směrnice o DPH — Článek 2 bod 1 a článek 4 — Oblast působnosti — Pojmy poskytování služeb za protiplnění a hospodářská činnost — Prodej (odkoupení) rizikových pohledávek — Kupní cena nižší než jmenovitá hodnota těchto pohledávek — Převzetí operací vymáhání uvedených pohledávek a rizika neplacení ze strany dlužníků kupcem)	12

2011/C 370/18	Věc C-109/10 P: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. října 2011 — Solvay SA v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Trh se sodou ve Společenství — Zneužití dominantního postavení — Porušení práva na obhajobu — Přístup ke spisu — Slyšení podniku)	12

2011/C 370/19	Věc C-110/10 P: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. října 2011 — Solvay SA v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Trh se sodou ve Společenství — Kartelová dohoda — Porušení práva na obhajobu — Přístup ke spisu — Slyšení podniku)	13

2011/C 370/20	Věc C-311/10: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Polská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2007/46/ES — Schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla — Neprovedení ve stanovené lhůtě — Neúplné provedení)	13

2011/C 370/21	Věc C-362/10: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Polská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2003/98/ES — Opakované použití informací veřejného sektoru — Nesprávné provedení nebo neprovedení určitých článků ve stanovené lhůtě)	14

2011/C 370/22	Věc C-402/10: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État — Francie) — Société Groupe Limagrain Holding v. Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (Zemědělství — Nařízení (EHS) č. 3665/87 a č. 565/80 — Vývozní náhrady — Předem vyplacená náhrada — Zboží propuštěné do režimu uskladnění v celním skladu — Nevedení evidence zboží — Prokázaní vývozu zboží — Získání celé náhrady týkající se tohoto vývozu nebo její části — Povinnost vrácení neoprávněně získaných částek — Uplatnění navýšení částky, která má být vrácena)	14

2011/C 370/23	Věc C-504/10: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Najvyššieho súdu Slovenskej republiky — Slovenská republika) — Tanoarch s.r.o. v. Daňové riaditeľstvo Slovenskej republiky (Daně — DPH — Nárok na odpočet — Převod podílu na právech k vynálezu vlastněných několika podniky na podnik, který již má právo využívat uvedený vynález jako celek — Zneužívající praktika)	15

2011/C 370/24	Věc C-559/10: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. října 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen — Belgie) — Deli Ostrich NV v. Belgische Staat (Společný celní sazebník — Kombinovaná nomenklatura — Sazební zařazení zboží — Zmrazené velbloudí maso nepocházející z chovu — Zařazení do podpoložky 02089040 (ostatní maso ze zvěřiny) nebo 02089095 (ostatní))	15

2011/C 370/25	Věc C-601/10: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2011 — Evropská komise v. Řecká republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 92/50/EHS a 2004/18/ES — Veřejné zakázky na služby — Doplňkové služby katastrální evidence a územního plánování — Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky)	15

2011/C 370/26	Věc C-472/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarsko) dne 16. září 2011 — Banif Plus Bank Zrt. v. Csaba Csipai a Viktória Csipai	16

2011/C 370/27	Věc C-490/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hajdú-Bihar Megyei Bíróság (Maďarsko) dne 26. září 2011 — IBIS S.r.l. v. PARTIUM ’70 Műanyagipari Zrt.	16

2011/C 370/28	Věc C-500/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice Queen's Bench Division (Administrative Court) (Spojené království) dne 23. září 2011 — Fruition Po Limited v. Minister for Sustainable Farming and Food and Animal Health	17

2011/C 370/29	Věc C-522/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di Pace di Lecce (Itálie) dne 13. října 2011 — trestní řízení proti Abdoul Khadre Mbaye	17

2011/C 370/30	Věc C-528/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 18. října 2011 — Zuheyr Freyeh Halaf v. Darzhavna agentsia za bezhantsite pri Ministerski savet	18

2011/C 370/31	Věc C-529/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London (Spojené království) dne 17. září 2011 — Olaitan Ajoke Alarape, Olukayode Azeez Tijani v. Secretary of State for the Home Department	19

2011/C 370/32	Věc C-537/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Genova (Itálie) dne 21. října 2011 — Mattia Manzi, Compagnia Naviera Orchestra v. Capitaneria di Porto di Genova	20

2011/C 370/33	Věc C-539/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Giustizia Amministrativa per la Regione siciliana (Itálie) dne 21. října 2011 — Ottica New Line di Accardi Vincenzo v. Comune di Campobello di Mazara	20

	Tribunál
2011/C 370/34	Věc T-274/07: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 — Zhejiang Harmonic Hardware Products v. Rada (Dumping — Dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a z Ukrajiny — Postavení podniku působícího v tržním hospodářství — Právo na obhajobu — Nabídka cenového závazku — Důvěrné zacházení s totožností žadatelů)	22

2011/C 370/35	Věc T-37/08: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 — Walton v. Komise (Plnění rozpočtu — Inkaso — Započtení pohledávek — Zpětná účinnost — Rozsudek Tribunálu ukládající Komisi zaplatit náhradu škody spolu s úroky — Pohledávka, která je jistá, o stanovené výši a splatná)	22

2011/C 370/36	Věc T-384/08: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Elliniki Nafpigokataskevastiki a další v. Komise (Státní podpory — Stavba lodí — Podpora poskytnutá řeckými orgány ve formě záruky odškodnění — Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem — Pojem státní podpora — Přičitatelnost státu — Státní prostředky — Kritérium soukromého investora)	22

2011/C 370/37	Věc T-88/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 — Idromacchine a další v. Komise (Mimosmluvní odpovědnost — Státní podpory — Rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení — Sdělení poškozující třetí osobu-společnost — Dostatečně závažné porušení právního pravidla přiznávajícího práva jednotlivcům — Povinnost profesního tajemství — Nemajetkové újmy — Majetkové újmy — Příčinná souvislost — Úroky z prodlení a kompenzační úroky)	23

2011/C 370/38	Věc T-22/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Esprit International v. OHIM — Marc O'Polo International (Ztvárnění písmene umístěného na kapse kalhot) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství ztvárňující písmeno umístěné na kapse kalhot — Starší národní obrazová ochranná známka představující písmeno — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	23

2011/C 370/39	Věc T-143/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Ben Ri Electrónica v. OHIM — Sacopa (LT LIGHT THECNO) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství LT LIGHT-THECNO — Starší obrazová ochranná známka LT — Relativní důvod pro zamítnutí — Podobnost označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	24

2011/C 370/40	Věc T-313/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2011 — Three-N-Products Private v. OHIM — Shah (AYUURI NATURAL) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství AYUURI NATURAL — Starší slovní ochranná známka Společenství AYUR a starší obrazová ochranná známka Společenství AYUR — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Podobnost označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	24

2011/C 370/41	Věc T-335/09: Usnesení Tribunálu ze dne 21. října 2011 — Groupement Adriano, Jaime Ribeiro, Conduril v. Komise (Žaloba na neplatnost — Program MEDA I — Zvláštní dohoda o financování — Plná moc udělená Evropské unii k vymožení pohledávek Marockého království vůči třetí osobě — Oznámení o dluhu — Upomínka — Akty neoddělitelné od smlouvy — Akt nenapadnutelný žalobou — Nepřípustnost)	25

2011/C 370/42	Věc T-497/11: Žaloba podaná dne 19. září 2011 — Euro-Information v. OHIM (EURO AUTOMATIC PAIEMENT)	25

2011/C 370/43	Věc T-527/11: Žaloba podaná dne 7. října 2011 — Luxembourg Patent Co. v. OHIM — DETEC (FIREDETEC)	25

2011/C 370/44	Věc T-542/11: Žaloba podaná dne 6. října 2011 — ALOUMINION v. Komise	26

2011/C 370/45	Věc T-550/11: Žaloba podaná dne 19. října 2011 — Assaad v. Rada	27

2011/C 370/46	Věc T-551/11: Žaloba podaná dne 19. října 2011 — BSI v. Rada	28

2011/C 370/47	Věc T-554/11: Žaloba podaná dne 18. října 2011 — Evropaïki Dynamiki v. Komise	28

2011/C 370/48	Věc T-557/11: Žaloba podaná dne 24. října 2011 — Elsid a další v. Komise	29