Úřední věstník C 348/2012

14.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 348/1

KONSOLIDOVANÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE – ROZPOČTOVÝ ROK 2011

2012/C 348/01

OBSAH

Vysvětlivka ke konsolidované účetní závěrce

ČÁST I

Konsolidovaná účetní závěrka a vysvětlivky

Rozvaha

Výsledovka

Výkaz peněžních toků (cash flow)

Výkaz změn čistých aktiv

Vysvětlivky k účetní závěrce

ČÁST II:

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu a vysvětlivky

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu

Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

VYSVĚTLIVKA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2011 byla sestavena na základě údajů předložených orgány a subjekty podle čl. 129 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Tímto prohlašuji, že byla sestavena v souladu s hlavou VII tohoto finančního nařízení a účetními zásadami, pravidly a metodami stanovenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné pro sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetní závěrky Evropské komise za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropské unie.

(podepsán)

Philippe TAVERNE

Účetní Komise

18. července 2012

ČÁST I

Konsolidovaná účetní závěrka a vysvětlivky (1)

OBSAH

Rozvaha

Výsledovka

Výkaz peněžních toků (cash flow)

Výkaz změn čistých aktiv

Vysvětlivky k účetní závěrce:

1.	Podstatná účetní pravidla

2.	Vysvětlivky k rozvaze

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podmíněné závazky a aktiva a další požadované údaje

6.	Finanční opravy a vracení prostředků

7.	Výpůjční a úvěrové operace

8.	Řízení finančních rizik

9.	Zveřejnění spřízněných stran

10.	Události po rozvahovém dni

11.	Rozsah konsolidace

ROZVAHA

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
DLOUHODOBÁ AKTIVA:
Nehmotná aktiva	2.1	149	108
Nemovitosti, stroje a zařízení	2.2	5 071	4 813
Dlouhodobé investice:
Investice vykazované ekvivalenční metodou	2.3	374	492
Finanční aktiva: Realizovatelná aktiva	2.4	2 272	2 063
Finanční aktiva: Dlouhodobé půjčky	2.5	41 400	11 640
Dlouhodobé pohledávky a realizovatelné částky	2.6	289	40
Dlouhodobé předběžné financování	2.7	44 723	44 118
		94 278	63 274
KRÁTKODOBÁ AKTIVA:
Zásoby	2.8	94	91
Krátkodobé investice:
Finanční aktiva: Realizovatelná aktiva	2.9	3 619	2 331
Krátkodobé pohledávky a realizovatelné částky:
Finanční aktiva: Krátkodobé půjčky	2.10	102	2 170
Další pohledávky a realizovatelné částky	2.11	9 477	11 331
Krátkodobé předběžné financování	2.12	11 007	10 078
Peníze a peněžní ekvivalenty	2.13	18 935	22 063
		43 234	48 064
AKTIVA CELKEM		137 512	111 338
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY:
Důchody a další zaměstnanecké požitky	2.14	(34 835)	(37 172)
Dlouhodobé rezervy	2.15	(1 495)	(1 317)
Dlouhodobé finanční závazky	2.16	(41 179)	(11 445)
Další dlouhodobé závazky	2.17	(2 059)	(2 104)
		(79 568)	(52 038)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY:
Krátkodobé rezervy	2.18	(270)	(214)
Krátkodobé finanční závazky	2.19	(51)	(2 004)
Závazky	2.20	(91 473)	(84 529)
		(91 794)	(86 747)
ZÁVAZKY CELKEM		(171 362)	(138 785)
ČISTÁ AKTIVA		(33 850)	(27 447)
Rezervní fondy	2.21	3 608	3 484
Částky k vyžádání od členských států (2)	2.22	(37 458)	(30 931)
ČISTÁ AKTIVA		(33 850)	(27 447)

VÝSLEDOVKA

mil. EUR
	Vysvětlivka	2011	2010
PROVOZNÍ VÝNOSY
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků	3.1	124 677	122 328
Ostatní provozní výnosy	3.2	5 376	8 188
		130 053	130 516
PROVOZNÍ NÁKLADY
Administrativní náklady	3.3	(8 976)	(8 614)
Provozní náklady	3.4	(123 778)	(103 764)
		(132 754)	(112 378)
(SCHODEK)/PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI		(2 701)	18 138
Finanční příjmy	3.5	1 491	1 178
Finanční náklady	3.6	(1 355)	(661)
Změna závazků z důchodů a dalších ze zaměstnaneckých požitků		1 212	(1 003)
Podíl společných podniků a přidružených subjektů na čistém schodku	3.7	(436)	(420)
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK		(1 789)	17 232

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ (CASH FLOW)

mil. EUR
	Vysvětlivka	2011	2010
Hospodářský výsledek za rok		(1 789)	17 232
Provozní činnosti	4.2
Amortizace		33	28
Odpisy		361	358
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých půjček		(29 760)	(876)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování		(605)	(2 574)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek a realizovatelných částek		(249)	15
(Zvýšení)/snížení zásob		(3)	(14)
(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování		(929)	(642)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek a realizovatelných částek		3 922	(4 543)
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých rezerv		178	(152)
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých finančních závazků		29 734	886
Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků		(45)	(74)
Zvýšení/(snížení) krátkodobých rezerv		56	1
Zvýšení/(snížení) krátkodobých finančních závazků		(1 953)	1 964
Zvýšení /(snížení) závazků		6 944	(9 355)
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem		(4 539)	(2 254)
Jiné nepeněžní pohyby		(75)	(149)
Zvýšení/(snížení) závazků z důchodů a ze zaměstnaneckých požitků		(2 337)	(70)
Investiční činnosti	4.3
(Zvýšení)/snížení nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení		(693)	(374)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých investic		(91)	(176)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých investic		(1 288)	(540)
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		(3 128)	(1 309)
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a jejich ekvivalentů		(3 128)	(1 309)
Peníze a peněžní ekvivalenty počátkem roku	2.13	22 063	23 372
Peníze a peněžní ekvivalenty koncem roku	2.13	18 935	22 063

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

mil. EUR
	Rezervní fondy (A)		Částky k vyžádání od členských států (B)		Čistá aktiva = (A) + (B)
	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Ostatní rezervní fondy	Akumulovaný přebytek/(schodek)	Hospodářský výsledek za rok	Čistá aktiva = (A) + (B)
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009	69	3 254	(52 488)	6 887	(42 278)
Změna rezervního fondu Záručního fondu		273	(273)		0
Změny reálné hodnoty	(130)				(130)
Ostatní		4	(21)		(17)
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2009		14	6 873	(6 887)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2009 připsaný členským státům			(2 254)		(2 254)
Hospodářský výsledek za rok				17 232	17 232
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010	(61)	3 545	(48 163)	17 232	(27 447)
Změna rezervního fondu Záručního fondu		165	(165)		0
Změny reálné hodnoty	(47)				(47)
Ostatní		2	(30)		(28)
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2010		4	17 228	(17 232)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2010 připsaný členským státům			(4 539)		(4 539)
Hospodářský výsledek za rok				(1 789)	(1 789)
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011	(108)	3 716	(35 669)	(1 789)	(33 850)

VYSVĚTLIVKY K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účty Evropské unie se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení.

V souladu s článkem 133 finančního nařízení sestavuje Evropská unie svou účetní závěrku podle pravidel akruálního účetnictví odvozených z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS) nebo konkludentně z mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Účetní pravidla přijatá účetním Komise musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a prezentace účetních závěrek a aby se sjednotilo sestavování finančních výkazů a konsolidace. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

1.2 ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční pozici, hospodaření a peněžních tocích subjektu, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě veřejných subjektů, k nimž patří EU, musí závěrka poskytovat zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání daného subjektu se zdroji, které mu byly svěřeny. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Obecná ustanovení (či účetní zásady), která musí být při sestavování účetní závěrky dodržena, jsou stanovena v účetním pravidle EU č. 2 a jsou totožná s ustanoveními popsanými v IPSAS 1, jedná se o zásady: úplné prezentace, účetnictví na akruální bázi, nepřetržité trvání účetní jednotky, stálost prezentace, souhrnnost, vyrovnání a srovnatelné informace.

Sestavení účetní závěrky podle výše uvedených pravidel a zásad vyžaduje, aby vedoucí pracovníci odhadli výši určitých položek vykazovaných v rozvaze a výsledovce, jakož i zveřejnění podmíněných aktiv a pasiv.

1.3 KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU obsahují všechny významné ovládané účetní jednotky (orgány a agentury), přidružené subjekty a společné podniky, tedy 50 ovládaných subjektů, 5 společných podniků a 4 přidružené subjekty. Úplný seznam konsolidovaných účetních jednotek uvádí vysvětlivka č. 11.1. V porovnání s rokem 2010 se rozsah konsolidace rozšířil o 7 ovládaných účetních jednotek (1 orgán, 6 agentur). Vliv tohoto rozšíření na konsolidovanou účetní závěrku není významný.

Ovládané subjekty

Rozhodnutí začlenit subjekt do konsolidace vychází z pojetí kontroly. Ovládané (kontrolované) subjekty jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a provozní politiku s cílem mít z jejich činnosti užitek. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané subjekty jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace počíná prvním dnem existence vztahu mezi ovládajícím a ovládaným subjektem a končí spolu s jeho zánikem.

Mezi nejobvyklejší ukazatele kontroly (ovládání) v rámci Evropské unie patří: zřízení subjektu formou zakládacích smluv nebo sekundárních právních předpisů, financování subjektu ze souhrnného rozpočtu, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Evropského účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Je zřejmé, že o tom, zda k ovládání stačí jedno nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria, je třeba rozhodnout podle hodnocení provedeného pro každý subjekt.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma ECB) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za subjekty pod výlučnou kontrolou EU a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládaný subjekt je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO).

Veškeré významné transakce mezi subjekty a všechna salda mezi subjekty ovládanými Evropskou unií se eliminují, zatímco nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi těmito subjekty nejsou významné a proto nebyly eliminovány.

Společné podniky

Společný podnik spočívá na smluvním ujednání, podle nějž Evropská unie a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen „spoluvlastníci“) vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená, přímá či nepřímá kontrola hospodářské činnosti s potenciálem ekonomického užitku.

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích společně ovládaných subjektů je vykazován ve výsledovce a její podíl na změnách v rezervních fondech se promítá do rezervních fondů. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny v rezervních fondech, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu společného podniku na účtech k rozvahovému dni.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími společně ovládanými subjekty jsou nevýznamné, a proto nebyly eliminovány. I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy společných podniků mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie.

Přidružené subjekty

Přidružené jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie přímý či nepřímý podstatný vliv, nikoli však kontrolu. Podstatný vliv se přepokládá v případě, má-li Evropská unie přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv.

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích přidružených subjektů je vykazován ve výsledovce a její podíl na změnách v rezervních fondech se promítá do rezervních fondů. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny v rezervních fondech, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu přidruženého subjektu na účtech k rozvahovému dni. Výplata dividend přidruženým subjektem snižuje účetní hodnotu aktiva. Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími přidruženými subjekty nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy přidružených subjektů mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie. V případech, kdy Evropská unie drží nejméně 20% podíl ve fondu rizikového kapitálu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s realizovatelnými finančními nástroji a ekvivalenční metoda se nepoužívá.

Nekonsolidované subjekty, jejichž prostředky spravuje Komise.

Prostředky systému nemocenského pojištění pro zaměstnance Evropské unie, Evropského rozvojového fondu a účastnického garančního fondu spravuje Komise jejich jménem, avšak jelikož tyto subjekty nejsou ovládány Evropskou unií, nejsou konsolidovány ani do její závěrky – viz vysvětlivka č. 11.2, kde jsou uvedeny další podrobnosti o příslušných částkách.

1.4 ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1 Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Údaje v účetní závěrce jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je funkční i zúčtovací měnou Evropské unie.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z převádění směnných kursů peněžních aktiv a pasiv v cizích měnách na konci účetního období se vykazují ve výsledovce.

Na nemovitosti, stroje a zařízení a nehmotná aktiva, jež si zachovávají svou hodnotu v eurech vypočtenou pomocí kurzu platného v den jejich pořízení, se používají různé metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2011	31.12.2010
BGN	1,9558	1,9558
CZK	25,7870	25,0610
DKK	7,4342	7,4535
EEK	neuv.	15,6466
GBP	0,8353	0,8607
HUF	314,5800	277,9500
LVL	0,6995	0,7094
LTL	3,4528	3,4528
PLN	4,4580	3,9750
RON	4,3233	4,2620
SEK	8,9120	8,9655
CHF	1,2156	1,2504
JPY	100,2000	108,6500
USD	1,2939	1,3362

Změny reálné hodnoty peněžních cenných papírů denominovaných v cizí měně klasifikovaných jako realizovatelné, které se vztahují k přepočtovým rozdílům, se vykazují ve výsledovce. Přepočtové rozdíly z nepeněžních finančních aktiv a pasiv promítnutých v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se vykazují ve výsledovce. Přepočtové rozdíly z nepeněžních finančních aktiv klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zahrnují do fondu přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2 Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nutně částky založené na odhadech a předpokladech vedoucích pracovníků učiněných na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné částky závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky, rezervy, finanční rizika vyplývající ze zásob a pohledávek, příjmy a výdaje příštích období, podmíněná aktiva a pasiva a rozsah snížení hodnoty nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení. Skutečné výše se mohou od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5 ROZVAHA

1.5.1 Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti. Interně vyvinutá nehmotná aktiva se kapitalizují, když jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU. Mezi kapitalizovatelné náklady patří všechny přímo připsatelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě aktiva k tomu, aby mohlo fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, nekapitalizovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2 Nemovitosti, stroje a zařízení

Všechny nemovitosti, stroje a zařízení se účtují v historických cenách snížených o odpisy a pokles hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením nebo výstavbou daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky či výkonnostní potenciál, jež jsou spojeny s danou věcí, poplynou Evropské unii a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Opravy a údržba jsou zachycovány jako náklad ve výsledovce za účetní období, v němž byly provedeny. Jelikož si Evropská unie nepůjčuje prostředky na financování pořízení nemovitostí, strojů a zařízení, nesouvisí s těmito nákupy žádné náklady na půjčky.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá nekonečná životnost. Aktiva ve výstavbě se neodepisují, jelikož tato aktiva ještě nejsou k dispozici pro jejich využití. Odpisy ostatního majetku se vypočítávají lineární metodou, při níž se jeho náklady odpovídající zůstatkové hodnotě rozloží po dobu očekávané životnosti takto:

Odpisové sazby

Druh aktiva	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 %
Zařízení, stroje a vybavení	10 % až 25 %
Nábytek	10 % až 25 %
Vybavení budov a staveb	10 % až 33 %
Vozidla	25 %
Technické vybavení počítačů	25 %
Jiná hmotná aktiva	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výsledovce.

Pronájem

Pronájem hmotného majetku, při němž Evropská unie nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě najatého majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Každá leasingová splátka se dělí na závazky a finanční poplatky, aby se dosáhla konstantní míra nevyrovnaného finančního salda. Závazky (bez finančních poplatků) z nájemního vztahu jsou vykázány mezi ostatními závazky (dlouhodobými a krátkodobými). Úrokový prvek finančních nákladů jde na vrub výsledovky po celé období pronájmu, aby se pro každé období vytvořila konstantní periodická úroková míra na zbytkový zůstatek. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Pronájmy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operační leasing. Splátky operačního leasingu se účtují lineárně na vrub výsledovky po celou dobu leasingu.

1.5.3 Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Aktiva, u nichž není určena jejich životnost, nejsou odepisována a každoročně je u nich prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaných aktiv je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o prodejní náklady nebo užitné hodnotě, podle toho, která z částek je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud přestanou platit důvody pro snížení hodnoty uznané v předchozích letech, ztráty ze snížení hodnoty se odpovídajícím způsobem odúčtují (zaúčtují opačně).

1.5.4 Investice

Podíly v přidružených subjektech a společných podnicích

Podíly v přidružených subjektech a ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Náklady vlastního kapitálu se upraví tak, aby odrážely podíl na zvýšení či snížení čistých aktiv přidružených subjektů a společných podniků, který lze připsat Evropské unii po počátečním zaúčtování, a pokud okolnosti takové snížení signalizují, vytvoří se v případě potřeby opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným ve vysvětlivce 1.5.3. Pokud důvody pro snížení později přestanou platit, ztráta ze snížení se zaúčtuje zpětně na pořizovací hodnotu, která by byla vykazována, kdyby se žádná ztráta ze snížení neúčtovala.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Klasifikace a oceňování

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná aktiva (viz bod 1.5.5), a proto jsou vedeny v reálné hodnotě spolu se zisky a ztrátami ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn), jež jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Faktory ovlivňující reálnou hodnotu

Protože investice do fondů rizikového kapitálu nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, oceňují se jednotlivě pořizovací cenou nebo odpovídající čistou hodnotou aktiv („NAV“), cokoli z toho je nižší. Nerealizované zisky vyplývající z ocenění v reálné hodnotě se účtují do rezervních fondů a nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty aktiv, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výsledovce jako ztráty vyplývající ze snížení hodnoty nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

1.5.5 Finanční aktiva

Zařazení

Evropská unie dělí svá finanční aktiva na tyto kategorie: finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty; úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti; a realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich počátečního zaúčtování a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

i) Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je nabyto v zásadě za účelem jeho prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje Evropská unie. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii) Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótovaná na žádném aktivním trhu. Vznikají, jestliže Evropská unie poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, kromě úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

iii) Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má Evropská unie pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela Evropská unie v této kategorii žádné investice.

iv) Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou určeny do této kategorie nebo nejsou určeny do žádné jiné kategorie. Jsou klasifikována jako krátkodobá nebo dlouhodobá aktiva v závislosti na období, v němž je Evropská unie zamýšlí zcizit. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou klasifikovány rovněž investice do nekonsolidovaných účetních jednotek a další kapitálové investice (např. operace s rizikovým kapitálem), o nichž se neúčtuje ekvivalenční metodou.

Počáteční zaúčtování a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, držených do splatnosti a realizovatelných se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se Evropská unie zaváže aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se vykazují, když jsou peníze odeslány dlužníkům. V případě všech finančních aktiv nevykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou finanční nástroje prvotně vykázány v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykázána v reálné hodnotě a transakční náklady jsou vykázány ve výsledovce jako náklad.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobé bezúročné půjčky nebo úvěru s nižší než tržní úrokovou sazbou je však možno odhadnout její reálnou hodnotu jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních plnění diskontovanou pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Úvěry poskytnuté z půjčených prostředků jsou oceňovány v jejich nominální výši, což se považuje za reálnou hodnotu úvěru. Důvod je tento:

—

„Tržní prostředí“ pro úvěry EU jsou velmi specifické a odlišují se od kapitálových trhů, kde se emitují komerční nebo státní dluhopisy. Jelikož půjčovatelé na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; vypůjčuje si pouze peníze za účelem jejich půjčování za stejnou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativy půjčovat nebo investovat vypůjčené peníze. Takže tu nejsou ani náklady alternativních příležitostí a tudíž ani základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož se nedá použít „možnost“ nákladů alternativních příležitostí, tržní cena objektivně neodráží podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU odkazem na komerční nebo státní dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnání, měla by Evropská unie pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

—

Navíc u těchto úvěrů existují kompenzační účinky mezi úvěry a výpůjčkami kvůli jejich vzájemnému (back-to-back) charakteru. Efektivní úroky úvěrů se tedy rovnají efektivní úrokové míře souvisejících výpůjček. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

Finanční nástroje se odúčtují, když práva na příjem peněžních toků z investice zaniknou nebo jsou převedena, přičemž Evropská unie převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se následně účtují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výsledovce za období, ve kterém vznikly.

ii)

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů poskytnutých za vypůjčené prostředky se používá stejná efektivní úroková sazba jak na úvěry, tak na výpůjčky, jelikož tyto úvěry mají charakter vzájemných „back-to-back“ operací a podmínky úvěrů a výpůjček ani částky se významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

iii)	Držené do splatnosti – EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

iv)

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně účtována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Jsou-li realizovatelná aktiva prodána nebo sníží-li se jejich hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu vykázány ve výsledovce. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané metodou efektivní úrokové sazby se zaúčtují ve výsledovce. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne právo na jejich výplatu.

Reálné hodnoty investic kótovaných na aktivních trzích vycházejí z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh finančního aktiva není aktivní, (a v případě nekótovaných cenných papírů) Evropská unie stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, odkaz na další v podstatě stejné nástroje, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě změřit, se tyto investice ocení v pořizovací ceně po odečtení ztrát ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni Evropská unie posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a ztráty plynoucí ze snížení hodnoty vznikají, jestliže a pouze pokud existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku zaúčtování aktiva, a taková ztráta generující událost (či události) má dopad na odhadované budoucí peněžní toky finančního aktiva, jež lze spolehlivě odhadnout.

a) Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů či pohledávek nebo investic držených do splatnosti a vedených v zůstatkové hodnotě, rovná se výše ztráty rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, které nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zaúčtuje ve výsledovce. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti proměnlivou úrokovou sazbu, použije se ke změření ztráty plynoucí ze snížení hodnoty diskontní sazba, která je stejná jako aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Výpočet současné hodnoty očekávaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva zohledňuje peněžní toky, které mohou plynout ze zabavení zajištěného aktiva snížené o náklady na získání a prodej zajištění, bez ohledu na to, zda je toto zabavení pravděpodobné či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta plynoucí ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta plynoucí ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výsledovce zruší.

b) Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě

V případě realizovatelných kapitálových investic se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelných finančních aktiv, kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výsledovce) se odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výsledovce. Ztráty plynoucí ze snížení hodnoty kapitálových nástrojů zaúčtované ve výsledovce se na tomto účtu neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota realizovatelného dluhového nástroje a tento nárůst lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, zruší se ztráta vyplývající ze snížení hodnoty prostřednictvím výsledovky.

1.5.6 Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovacích nákladech nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z částek je nižší. Cena se určuje metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené práce zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímo přiřaditelné náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání minus náklady na kompletaci a prodejní výlohy. Pokud jsou zásoby určeny k bezplatnému rozdělení nebo jen za nominální poplatek, ocení se v pořizovacích cenách nebo aktuálních reprodukčních nákladech, podle toho, která z částek je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by Evropská unie vynaložila na pořízení aktiva k datu vykázání.

1.5.7 Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Zálohu je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Příjemce, jemuž nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit Evropské unii. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek, a tato částka se zaúčtuje jako výdaj.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, vyplacené způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

1.5.8 Pohledávky

Pohledávky se vedou v původní výši po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k pohledávce se vytvoří v případě, existují-li objektivní důkazy, že Evropská unie nebude schopna vybrat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávek. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a realizovatelnou hodnotou aktiva. Částka opravné položky se vykazuje ve výsledovce. Zúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané příkazy k vrácení prostředků, na které se zatím nevztahuje zvláštní opravná položka. K vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz vysvětlivka 1.5.14 níže.

1.5.9 Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatnosti do tří měsíců.

1.5.10 Zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Evropská unie má dávkově definované penzijní plány. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován. Závazek z dávkově definovaných penzijních plánů vykazovaný v rozvaze se rovná současné hodnotě vymezené dávkové povinnosti k rozvahovému dni. Vymezenou dávkovou povinnost vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Současná hodnota vymezené dávkové povinnosti se určí diskontováním odhadovaných odlivů peněžních prostředků s použitím úrokové míry vládních obligací vydaných v té měně, v níž budou vypláceny dávky, a jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušných penzijních závazků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů se okamžitě zaúčtují ve výsledovce. Náklady týkající se odpracované doby v minulosti se okamžitě zaúčtují ve výsledovce, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady týkající se odpracované doby v minulosti odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

Evropská unie poskytuje nemocenské dávky svým zaměstnancům formou úhrady nákladů za zdravotní péči. Byl vytvořen zvláštní fond pro běžnou správu těchto dávek. Tento systém využívají stálí zaměstnanci i důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.) jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné použít pojistněmatematické výpočty. Závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako penzijní závazky (viz výše).

1.5.11 Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy má Evropská unie aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se nezaúčtovávají. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobnosti (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

1.5.12 Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě (výpůjčky). Výpůjčky sestávají z výpůjček od úvěrových institucí a závazků z dluhových cenných papírů. Nejdříve se zaúčtovávají v reálné hodnotě, což jsou výnosy z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se vedou v zůstatkové hodnotě s pomocí metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výsledovce po celou dobu trvání výpůjčky za pomoci metody efektivní úrokové míry.

Jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, kromě finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropské unii a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo na účet hospodářského výsledku.

Finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, zahrnují deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně se s nimi nakládá stejně jako s finančními aktivy vykazovanými v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, viz vysvětlivka 1.5.5.

1.5.13 Závazky

Významná část splatných závazků EU nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi o proplacení nákladů příjemců grantů a jiné finanční podpory EU. Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení Evropskou unií.

1.5.14 Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Podle účetních pravidel Evropské unie se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účtují v tom období, k němuž se vztahují. Není-li ke konci roku vystavena faktura, ale EU poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem účetního roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6 VÝSLEDOVKA

1.6.1 Příjmy

Výnosy neplynoucí ze směny

Tyto výnosy tvoří převážnou většinu příjmů EU a patří sem hlavně přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní může Evropská unie dostávat platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroje založené na HND a zdroje založené na DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Evropská komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů pro daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky a s tím spojené výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů A (včetně vybraných cel a dlužných částek, které jsou zaručeny a nezpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Evropské komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy B (včetně odvodů, jež nebyly vybrány ani na ně nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) členských států se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr (25 %), na které mají členské státy nárok. Kromě toho se ve výsledovce zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevymožené částky.

Pokuty

Příjmy plynoucí z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Pokud existují pochybnosti ohledně platební schopnosti podniku, je zaúčtováno snížení hodnoty nároku. Po rozhodnutí o uložení pokuty mají dlužníci ode dne oznámení dva měsíce na to, aby:

—	buď rozhodnutí přijali, a v takovém případě musejí zaplatit pokutu ve stanovené lhůtě, takže ji EU inkasuje s konečnou platností;

—	nebo rozhodnutí odmítli a odvolali se podle práva EU.

Avšak i když se odvolají, musí být jistina pokuty zaplacena ve lhůtě tří měsíců, neboť odvolání nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo, za jistých okolností a s výhradou souhlasu hlavního účetního Komise, pokutovaný subjekt může místo toho předložit bankovní záruku na dlužnou částku.

Jestliže se podnik proti rozhodnutí odvolá a pokutu prozatímně zaplatí, částka se vykáže jako podmíněný závazek. Jelikož však odvolání pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se došlé peníze k vyrovnání pohledávky. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako pohledávka. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, zaúčtuje se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla místo toho poskytnuta záruka, účetní hodnota neuhrazené pohledávky se odepíše podle potřeby. Kumulované úroky, které Evropská komise získá z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančních aktiv nebo finančních závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby Evropská unie odhadne peněžní toky s ohledem na všechny smluvní podmínky finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), ale bez ohledu na budoucí úvěrové ztráty. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a body, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakčních nákladů a všech ostatních prémií nebo slev.

Po odepsání finančního aktiva nebo skupiny podobných finančních aktiv v důsledku ztráty vyplývající ze snížení hodnoty se úrokové výnosy zaúčtovávají pomocí úrokové sazby sloužící k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty vyplývající ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká právo přijmout jejich úhradu.

1.6.2 Výdaje

Náklady plynoucí z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci Evropskou unií. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady neplynoucí ze směny jsou zvláštností EU a připadá na ně většina jejích celkových výdajů. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na jednostranné granty a granty podle dohod, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7 PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1 Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu.

1.7.2 Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie; anebo jde o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl zaúčtován, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit.

2. VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1 NEHMOTNÁ AKTIVA

mil. EUR
	Částka
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2010	236
Přírůstky	80
Úbytky	(13)
Ostatní změny	(2)
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2011	301
Oprávky k 31. prosinci 2010	(128)
Odpisy za rok	(33)
Úbytky	8
Ostatní změny	1
Oprávky k 31. prosinci 2011	(152)
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2011	149
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2010	108

Výše uvedené částky představují především programové vybavení počítačů.

2.2 NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Ke dni 31. prosince 2011 bylo součástí aktiv ve výstavbě 219 milionů EUR souvisejících s projektem Galileo, globálním civilním navigačním družicovým systémem EU, který je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA). Po dokončení bude systém tvořit 30 satelitů, 2 kontrolní centra a 16 pozemních stanic. Částka v rozvaze odráží náklady vzniklé Komisi v souvislosti s tímto projektem od 22. října 2011, kdy byly úspěšně vypuštěny první dva satelity systému. Před tímto datem, jak je rovněž vysvětleno v předchozí účetní závěrce, byl tento projekt považován Komisí za projekt ve výzkumné fázi, a proto byly v souladu s účetními pravidly EU zaúčtovány všechny vzniklé náklady. Od zahájení projektu až do konce stávajícího finančního výhledu budou plánované náklady na fázi ověřování na oběžné dráze a na první část fáze plné operační schopnosti pro EU činit 3 788 milionů EUR. Očekává se, že v příštím finančním výhledu bude nutné vynaložit dalších 5 500 milionů EUR na plné rozmístění systému, jeho využití, poskytování služeb projektu Galileo do roku 2020 a přípravu příští generace systému, přičemž tato částka bude zcela financována z rozpočtu EU. Jako náklady na výzkum během tohoto období byla zaúčtována částka ve výši 268 milionů EUR.

Další dva satelity mají odstartovat na podzim 2012 a jakmile bude dokončeno jejich následné testování, skončí u tohoto projektu fáze ověřování na oběžné dráze. Tuto fázi společně financovaly EU a ESA a podle dohody o poskytnutí dotace, kterou tyto dvě strany uzavřely, má ESA oficiálně převést ve prospěch EU vybudovaná aktiva. S tímto právním převodem bude muset souhlasit rada ESA, přičemž je nutné upozornit, že s výjimkou dvou států (Norska a Švýcarska) jsou všechny státy patřící do ESA rovněž členskými státy EU. V současnosti nemá Komise důvod se domnívat, že některý z členů ESA tento převod zablokuje.

mil. EUR
	Pozemky a budovy	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Počítačový hardware	Jiná hmotná aktiva	Finanční leasing	Aktiva ve výstavbě	CELKEM
Účetní hodnota brutto na konci předchozího roku	4 027	492	226	483	214	2 663	335	8 440
Přírůstky	89	37	19	112	22	28	335	642
Úbytky	0	(11)	(19)	(44)	(12)	(6)	0	(92)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	22	1	0	4	0	(2)	(24)	1
Ostatní změny	(20)	9	3	2	4	2	(1)	(1)
Účetní hodnota brutto na konci roku	4 118	528	229	557	228	2 685	645	8 990
Oprávky na konci předchozího roku	(1 868)	(382)	(167)	(378)	(124)	(708)		(3 627)
Tvorba odpisů za rok	(132)	(47)	(14)	(63)	(22)	(95)		(373)
Zrušení odpisů	1	0	0	4	0	7		12
Úbytky	0	11	16	44	11	0		82
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	0	0	0	(2)	0	1		(1)
Ostatní změny	0	(7)	(1)	(1)	(2)	(1)		(12)
Oprávky na konci roku	(1 999)	(425)	(166)	(396)	(137)	(796)		(3 919)
Účetní hodnota netto k 31. PROSINCI 2011	2 119	103	63	161	91	1 889	645	5 071
Účetní hodnota netto k 31. PROSINCI 2010	2 159	110	59	105	90	1 955	335	4 813

Budoucí splátky finančních leasingů a obdobných nároků jsou vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz vysvětlivky 2.17 a 2.20.1). Dělí se takto:

FINANČNÍ LEASING

mil. EUR
Popis	Kumulované náklady (A)	Budoucí splátky				Celková hodnota A + B	Následné výdaje na majetek (C)	Hodnota majetku A + B + C	Odpisy (E)	Účetní hodnota netto = A + B+ C + E
Popis	Kumulované náklady (A)	< do 1 roku	> 1 rok	> nad 5 let	Závazky celkem (B)	Celková hodnota A + B	Následné výdaje na majetek (C)	Hodnota majetku A + B + C	Odpisy (E)	Účetní hodnota netto = A + B+ C + E
Pozemky a budovy	931	59	280	1 315	1 654	2 585	62	2 647	(771)	1 876
Jiná hmotná aktiva	23	7	7	1	15	38	0	38	(25)	13
Celkem k 31. prosinci 2011	954	66	287	1 316	1 669	2 623	62	2 685	(796)	1 889
Celkem k 31. prosinci 2010	865	65	282	1 390	1 737	2 602	61	2 663	(708)	1 955

2.3 INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Majetkové podíly ve společných podnicích	2.3.1	62	138
Podíly v přidružených subjektech	2.3.2	312	354
Investice celkem		374	492

2.3.1 Podíly ve společných podnicích

mil. EUR
	GJU	SESAR	ITER	ILL	FCH	Celkem
Částka k 31. prosinci 2010	0	11	12	78	37	138
Příspěvek	0	18	92	19	59	188
Podíl na čistém výsledku	0	(29)	(104)	(72)	(59)	(264)
Částka k 31. prosinci 2011	0	0	0	25	37	62

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Na základě jejích procentuálních podílů ve společných podnicích lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Dlouhodobá aktiva	211	176
Krátkodobá aktiva	123	165
Dlouhodobé závazky	0	0
Krátkodobé závazky	(314)	(208)
Příjmy	8	7
Výdaje	(379)	(247)

Společný podnik Galileo (GJU) v likvidaci

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Jelikož tato účetní jednotka nevyvíjela v roce 2011 žádnou činnost a nadále se nachází v likvidaci, nevznikly jí žádné příjmy ani výdaje.

Společný podnik SESAR

Cílem tohoto společného podniku je zajistit modernizaci systému uspořádání letového provozu v Evropě a rychlé provedení evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu cestou koordinace a soustředění veškerého příslušného výzkumu a vývoje v EU. K 31. prosinci 2011 vlastnila Komise v podniku SESAR majetkový podíl ve výši 59,37 %. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro SESAR (v období 2007 až 2013) počítá, činí 700 milionů EUR. Nevykázaný podíl na ztrátě činí za toto období a kumulativně 102 miliony EUR.

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER International)

Členy ITER International jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Jižní Korea, Japonsko a USA. ITER byla založena za účelem: správy výbavy ITER, povzbuzování využívání výbavy ITER, podpory porozumění a přijetí energie z jaderné syntézy mezi veřejností a provozování dalších činností potřebných k dosažení jejího cíle. EU (Euratom) poskytuje svůj příspěvek do ITER International prostřednictvím agentury „Fusion for Energy“, včetně příspěvků od členských států a od Švýcarska. Z právního hlediska se na celkový příspěvek pohlíží jako na příspěvek Euratomu do ITER, jelikož ani členské státy ani Švýcarsko nemají v ITER žádný vlastnický podíl. Jelikož EU právně vlastní podíl ve společném podniku ITER International, musí Komise vykazovat tento podíl ve své účetní závěrce. K 31. prosinci 2011 vlastnila Komise v podniku ITER majetkový podíl ve výši 47 %. Celkový (orientační) příspěvek Euratomu, s nímž se počítá pro ITER (v období 2007 až 2041), činí 7 649 milionů EUR. Nevykázaný podíl na ztrátě činí za toto období a kumulativně 4 miliony EUR.

Společné technologické iniciativy

S cílem uvést do života cíle lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost byla vytvořena partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem ve formě společných technologických iniciativ, které byly realizovány prostřednictvím společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy. Do této položky jsou zahrnuty ILL a FCH, avšak tři ostatní iniciativy – ARTEMIS, Clean Sky a ENIAC – musí být z účetního hlediska považovány za přidružené subjekty, třebaže jsou právně společnými podniky (a jako takové musí být začleněny do vysvětlivky 2.3.2), neboť Komise v nich sice má významný vliv, ale nemá nad nimi společnou kontrolu.

Společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (ILL)

Společný podnik ILL podporuje předkonkurenční farmaceutický výzkum a vývoj v členských státech a přidružených zemích a jejím cílem je posílit investice do výzkumu v biofarmaceutickém odvětví a podpořit zapojení malých a středních podniků do jeho činnosti. K 31. prosinci 2011 vlastnila Komise v ILL majetkový podíl ve výši 96,51%. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne do 31. prosince 2017 1 mld. EUR.

Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

Cíl společného podniku pro palivové články a vodík by se měl uskutečňovat cestou sdružování zdrojů z veřejného a soukromého sektoru za účelem posílení výzkumu vedoucího ke zvýšení celkové efektivity evropských výzkumných činností a urychlení vývoje technologií palivových článků a vodíkových technologií a jejich zavádění do praxe. K 31. prosinci 2011 vlastnila Komise v FCH majetkový podíl ve výši 89,32%. Maximální orientační příspěvek EU dosáhne do 31. prosince 2017 470 milionů EUR.

2.3.2 Podíly v přidružených subjektech

mil. EUR
	EIF	ARTEMIS	Clean Sky	ENIAC	Celkem
Částka k 31. prosinci 2010	305	14	14	21	354
Příspěvek	0	11	117	14	142
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	(3)	(25)	(131)	(15)	(174)
Jiné změny ve vlastním kapitálu	(10)	0	0	0	(10)
Částka k 31. prosinci 2011	292	0	0	20	312

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou. Na základě jejích procentuálních podílů v přidružených subjektech lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

mil. EUR
	31.12.2011	31.12.2010
Aktiva	460	447
Pasiva	(162)	(93)
Příjmy	28	25
Přebytek/(schodek)	(167)	(180)

Evropský investiční fond (EIF)

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. Komise splatila 20 % a zbývající, zatím nevyžádaná, částka představuje celkem 720 milionů EUR.

mil. EUR
EIF	Celkový kapitál EIF	Úpis Komise
Základní kapitál tál celkem	3 000	900
Splacený	(600)	(180)
Nevyžádaný	2 400	720

Společný podnik ARTEMIS

Tento subjekt byl zřízen za účelem realizace společné technologické iniciativy se soukromým sektorem v problematice vestavěných počítačových systémů. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 420 milionů EUR. Nevykázaný podíl na ztrátě činí za toto období a kumulativně 3 miliony EUR.

Společný podnik Clean Sky

Cílem tohoto subjektu je urychlit vývoj, validaci a demonstraci čistých technologií letecké dopravy v EU a zvláště vytvořit radikálně novátorský systém za účelem snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 800 milionů EUR. Nevykázaný podíl na ztrátě činí za toto období a kumulativně 5 milionů EUR.

Společný podnik ENIAC

Cílem tohoto subjektu je vymezit společně dohodnutou agendu výzkumu v oblasti nanoelektroniky s cílem stanovit priority pro výzkum a osvojení si klíčových způsobilostí v této oblasti. Tyto cíle budou naplňovány prostřednictvím sdružování zdrojů z veřejného a soukromého sektoru na podporu výzkumných a vývojových činností v podobě projektů. Celkový závazek EU dosáhne 450 milionů EUR. K 31. prosinci 2011 vlastnila Komise v ENIAC majetkový podíl ve výši 96,77 %.

2.4 FINANČNÍ AKTIVA: REALIZOVATELNÁ AKTIVA

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Záruční fond	1 475	1 346
Evropská banka pro obnovu a rozvoj	188	188
Operace rizikového kapitálu	134	137
Nástroj na rozběh ETF	234	199
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu	111	102
fond „Zelenou energií k růstu“	69	20
GEEREF	38	56
Facilita mikrofinancování Progress	18	14
Ostatní investice	5	1
Celkem	2 272	2 063

2.4.1 Záruční fond

Čistá aktiva Záručního fondu (3)

mil. EUR
	31.12.2011	31.12.2010
Realizovatelná aktiva	1 174	1 154
Peníze a peněžní ekvivalenty	302	193
Aktiva celkem	1 476	1 347
Pasiva celkem	(1)	(1)
Čistá aktiva	1 475	1 346

Ze Záručního fondu pro vnější vztahy jsou kryty úvěry, za něž EU poskytla záruku na základě rozhodnutí Rady. Předmětem krytí jsou zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území EU a úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU. Jedná se o dlouhodobý nástroj ke krytí nesplácených úvěrů, na něž poskytla záruku EU, a lze jej tedy pokládat za dlouhodobou investici. Dokladem toho je skutečnost, že téměř 83 % všech realizovatelných aktiv má splatnost v rozmezí 1 až 10 let. Fond je financován platbami ze souhrnného rozpočtu EU, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, dále výnosy z úroků, který plynou z investic realizovaných z aktiv fondu, a částkami, jež byly získány od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný přebytek ročního hospodaření se vrací do rozpočtu EU jako příjem.

EU má za povinnost vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Rezervní fond je určen na krytí požadavků Záručního fondu a, v nutných případech, aktivovaných záruk, které převyšují disponibilní prostředky fondu, aby bylo možné tyto částky uhradit z rozpočtu. Tento rezervní fond odpovídá cílové částce představující 9 % úvěrů neuhrazených na konci roku.

2.4.2 Ostatní dlouhodobá realizovatelná aktiva

Patří sem investice a podíly pořízené s cílem pomoci příjemcům rozvíjet jejich podnikatelskou činnost.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

Vzhledem k tomu, že EBRD není kótována na burze, a vzhledem k omezením v její společenské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je akciový podíl Komise v EBRD oceněn v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

mil. EUR
EBRD	Celkový kapitál EBRD	Úpis Komise
Základní kapitál tál celkem	28 380	900
Splacený	(6 199)	(188)
Nevyžádaný	22 181	712

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky k financování kapitálových investic. Spravuje je Evropská investiční banka a jsou financovány z prostředků na evropskou politiku sousedství.

Nástroj na rozběh ETF pokrývá program Růst a zaměstnanost, víceletý program, program pro konkurenceschopnost a inovace a pilotní projekt Transfer technologií, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu. Koncem roku bylo závazně přislíbeno dalších 126 milionů EUR pro nástroj na rozběh ETF a financování malých a středních podniků, ale druhé strany je zatím nečerpaly.

Pod tuto položku patří též Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE), investiční společnost s proměnlivou výší akciového kapitálu (SICAV). Obecným cílem EFSE je podpora hospodářského rozvoje a prosperity v jihovýchodní Evropě udržitelným zajišťováním dodatečného rozvojového financování prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů.

Obecným cílem fondu Zelenou energií k růstu (dříve Fond energetické účinnosti v jihovýchodní Evropě) je podporovat energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energií v jihovýchodní Evropě poskytováním účelových půjček pro podniky a domácnosti ve spolupráci s finančními ústavy a přímým financováním. GEEREF je inovační fond, který poskytuje souhrnné operace rizikového kapitálu prostřednictvím soukromých investic do projektů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích a v zemích, jejichž hospodářství je v procesu transformace.

2.5 FINANČNÍ AKTIVA: DLOUHODOBÉ ÚVĚRY

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Úvěry poskytnuté z rozpočtu EU a ESUO	2.5.1	170	162
Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků	2.5.2	41 230	11 478
Celkem		41 400	11 640

2.5.1 Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropské unie a ESUO v likvidaci

mil. EUR
	Úvěry se zvláštními podmínkami	Úvěry ESUO na bydlení	Celkem
Celkem k 31. 12. 2010	140	22	162
Nové úvěry	31	0	31
Splacené částky	(17)	(5)	(22)
Kurzové rozdíly	(4)	—	(4)
Změny účetní hodnoty	1	2	3
Celkem k 31. 12. 2011	151	19	170

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v preferenčních sazbách ve spolupráci s nečlenskými státy. Všechny částky jsou splatné za déle než 12 měsíců od konce roku. Efektivní úrokové sazby na těchto úvěrech kolísají od 7,73 % do 14,507 %.

2.5.2 Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

mil. EUR
	Makrofinanční pomoc	Euratom	BOP	EFSM	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31. 12. 2010	503	469	12 246	—	264	13 482
Nové úvěry	126	—	1 350	28 000	—	29 476
Splacené částky	(36)	(20)	(2 000)	—	—	(2 056)
Kurzové rozdíly	—	—	—	—	6	6
Změny účetní hodnoty	2	2	29	344	(4)	373
Celkem k 31. 12. 2011	595	451	11 625	28 344	266	41 281
Částka splatná do 1 roku	5	—	—	—	46	51
Částka se splatností nad 1 rok	590	451	11 625	28 344	220	41 230

Velké zvýšení těchto částek je způsobeno půjčkami v rámci EFSM čerpanými během roku 2011 a projevilo se nárůstem výpůjček EU (viz vysvětlivka 2.16). Více informací o výpůjčních a úvěrových operacích je uvedeno ve vysvětlivce 7.

2.6 DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY A REALIZOVATELNÉ ČÁSTKY

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Členské státy	268	14
Úvěry zaměstnancům ESUO	7	9
Záruky a vklady	11	14
Ostatní	3	3
Celkem	289	40

Z výše uvedených pohledávek se 273 milionů EUR (v roce 2010: 14 milionů EUR) týká nesměnárenských transakcí. Velké zvýšení dlouhodobých pohledávek ze strany členských států je dáno neprovedenými rozhodnutími o schválení účetní závěrky, pokud jde o EZZF a rozvoj venkova. Tyto částky mají být získány zpět v několika splátkách během let 2012 a 2013 v souvislosti s finanční pomocí poskytovanou jistým členským státům. Částky, které mají být vráceny v roce 2013, uvádí tabulka výše, zatímco částky, které mají být vráceny v roce 2012, jsou uvedeny v položce krátkodobých pohledávek (viz vysvětlivka 2.11.1 níže).

2.7 DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Předběžné platby	2.7.1	40 625	40 298
Náklady příštích období	2.7.2	4 098	3 820
Dlouhodobé předběžné financování celkem		44 723	44 118

2.7.1 Předběžné financování

Pro to, je-li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování, a tedy jako krátkodobá aktiva, přičemž saldo je dlouhodobé aktivum.

Záruky získané za předběžné financování:

Jedná se o záruky, které v určitých případech vyžaduje Evropská komise od příjemců při výplatě záloh (předběžného financování). U tohoto typu záruk se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci záruky. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování a/nebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných záruk za předběžné financování k 31. prosinci 2011 činila 1 330 milionů EUR, zatímco „průběžná“ hodnota těchto záruk byla 1 083 milionů EUR (2010: 1 227 milionů EUR, resp. 1 059 milionů EUR).

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF) – v roce 2011 bylo na předběžné financování vyplaceno celkem 3,3 mld. EUR (2010: 3,2 mld. EUR). Tento fond je samostatný subjekt nezávislý na Evropské unii a nepodléhá konsolidaci v této účetní závěrce – vysvětlivka 11.2.3.

DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

mil. EUR
Druh řízení	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Přímé centralizované řízení	1 219	1 695
Nepřímé centralizované řízení	774	620
Decentralizované řízení	697	441
Sdílené řízení	37 249	37 055
Společné řízení	686	487
Dlouhodobé předběžné financování celkem	40 625	40 298

Nejvýznamnější podíl dlouhodobého předběžného financování tvoří strukturálních akce na programové období 2007–2013: Fond regionálního rozvoje (EFRR), Sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Fond soudržnosti (FS) a Rybářský fond. Mnoho z takto financovaných projektů má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva.

Předběžné financování tvoří velkou část celkových aktiv EU, a proto je mu věnována řádná a pravidelná pozornost. Je třeba poznamenat, že objem předběžného financování musí být v různých programech dostatečný, aby se příjemci zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu a zároveň se ochránily finanční zájmy EU a zohlednily právní a operační překážky a překážky nákladové účinnosti. Všechny tyto aspekty Komise řádně zohlednila při své snaze o zlepšení kontroly předběžného financování.

Bližší zkoumání vývoje předběžného financování ukazuje zrychlený nárůst v letech 2007 až 2009, které jsou zároveň prvními lety programového období 2007–2013. V tomto období byly zahájeny nové programy a akce a Komise na ně následně začala poskytovat podporu ve formě předběžného financování. V roce 2011 se objem předběžného financování poprvé snížil, což potvrzuje, že nárůst zaznamenaný v prvních letech finančního rámce na období 2007–2013 je obvyklým jevem souvisejícím s výdajovým profilem víceletých programů. Celkový objem předběžného financování se v roce 2011 snížil o 1,5 %, tj. 743 milionů EUR v porovnání s rokem 2010, přičemž se toto snížení týká především částek v rámci krátkodobého sdíleného řízení (viz vysvětlivka 2.12.1). Dané snížení však vyrovnává navýšení u nákladů příštích období, které je způsobené zaúčtováním nových aktiv v souvislosti se zálohami na režimy podpory, které Komise proplácí ve prospěch členských států (viz níže).

2.7.2 Náklady příštích období

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Nástroje finančního inženýrství	3 378	3 820
Režimy podpory	720	—
Celkem	4 098	3 820

V rámci programů soudržnosti a rozvoje venkova na léta 2007–2013 lze provádět platby z rozpočtu EU ve prospěch členských států a tím přispívat do nástrojů finančního inženýrství (ať už ve formě úvěrů, záruk nebo investic do vlastního kapitálu), za jejichž zřízení a správu odpovídá členský stát. Peníze, které tyto nástroje na konci roku nevyužily, jsou majetkem EU (stejně jako standardní předběžné financování), a v rozvaze Komise jsou tedy uváděny jako aktiva. Základní právní předpisy však nestanoví povinnost členských států podávat Komisi o využití těchto záloh pravidelné zprávy a v některých případech je členské státy dokonce nemusí ani uvádět ve výkazech výdajů, které předkládají Komisi. Z toho důvodu a na základě informací od členských států o využití těchto prostředků se na konci každého roku odhaduje hodnota těchto aktiv.

Současně se začleněním nástrojů finančního inženýrství do rozvahy v roce 2010 Komise také analyzovala podobné režimy, u kterých jsou členským státům vypláceny zálohy. Komise si od členských států vyžádala informace o využití záloh, které obdržely z různých režimů podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF), a o využití příspěvků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Na konci roku 2010 však nebyly informace, které měly poskytnout členské státy, natolik dostatečné, aby Komise mohla spolehlivě odhadnout výši částek zbývajících ke dni 31. prosince 2010. Z aktuálních informací vyplývá, že tyto částky by neměly být významné. Během roku 2011 Komise pokračovala v analýze a nyní může na základě informací poskytnutých členskými státy lépe odhadnout výši zbývajících záloh. Z toho důvodu jsou do rozvahy Komise ke dni 31. prosince 2011 nyní zahrnuta aktiva, která jsou rozdělena mezi dlouhodobá (výše uvedených 720 milionů EUR) a krátkodobá (1 792 milionů EUR, viz vysvětlivka 2.12.2), podle toho, kdy se očekává, že budou dané zálohy využity. Zaúčtováním těchto aktiv se v roce 2011 o stejnou částku snížily výdaje.

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.8 ZÁSOBY

mil. EUR
Popis	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Vědecký materiál	78	71
Ostatní	16	20
Celkem	94	91

2.9 FINANČNÍ AKTIVA: REALIZOVATELNÁ AKTIVA

Realizovatelná finanční aktiva se nakupují pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba aktiv nebo aby působila jako druhotný zdroj likvidity, a proto mohou být prodána v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb.

REALIZOVATELNÁ AKTIVA

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
ESUO v likvidaci	1 463	1 283
Investice BUFI	1 358	515
Finanční nástroj na sdílení rizik	547	419
Nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T	97	111
Evropská agentura pro chemické látky	151	—
Ostatní	3	3
Celkem	3 619	2 331

Pokud jde o částky vztahující se k ESUO v likvidaci, všechny investice do realizovatelných aktiv jsou dluhové cenné papíry denominované v eurech a kótované na aktivních trzích. K 31. prosinci 2011 dosahovala hodnota dluhových cenných papírů (v jejich reálné hodnotě) s konečnou splatností v roce 2012 výše 481 milionu EUR (2010: 294 milionů EUR).

Ve finančním nástroji na sdílení rizik a nástroji pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T sice došlo k akvizicím (viz také vysvětlivka 5.1.2), velké zvýšení oproti předchozímu roku však bylo způsobeno hlavně vyšší částkou pokut dočasně vybraných do zvláštního zřízeného fondu (BUFI), který spravuje GŘ ECFIN. Před rokem 2010 by byly tyto částky na zvláštních bankovních účtech – viz vysvětlivka 2.13.2, vázané peníze.

2.10 FINANČNÍ AKTIVA: KRÁTKODOBÉ PŮJČKY

Tyto částky představují zejména úvěry se zbytkovou konečnou splatností do 12 měsíců po rozvahovém dni (viz vysvětlivka 2.5.2 výše). V minulém roce byla v této položce vykázána částka 2 mld. EUR poskytnutých Maďarsku ve formě úvěru na podporu platební bilance, který byl splacen v prosinci 2011. Tato položka rovněž zahrnuje termínované vklady ve výši 51 milionů EUR, které souvisí především s Evropskou službu pro vnější činnost a Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie.

2.11 JINÉ POHLEDÁVKY A VYMAHATELNÉ ČÁSTKY

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Krátkodobé pohledávky	2.11.1	6 189	6 786
Ostatní pohledávky	—	21	20
Příjmy a náklady příštích období	2.11.2	3 267	4 525
Celkem		9 477	11 331

Z celkové výše uvedené částky se odhadem 8 955 milionů EUR (2010: 11 009 milionů EUR) týká nesměnárenských transakcí.

2.11.1 Krátkodobé pohledávky

mil. EUR
Účtová skupina	K 31. 12. 2011			K 31. 12. 2010
Účtová skupina	Hrubá částka	Opravná položka	Hodnota netto	Hrubá částka	Opravná položka	Hodnota netto
Zákazníci	379	(94)	285	207	(79)	128
Pokuty	3 369	(244)	3 125	4 584	(406)	4 178
Členské státy	4 243	(1 550)	2 693	4 011	(1 625)	2 386
Ostatní	89	(3)	86	96	(2)	94
Celkem	8 080	(1 891)	6 189	8 898	(2 112)	6 786

Zákazníci

Tato položka obsahuje příkazy k vrácení prostředků, které byly ke konci roku zaúčtovány jako zjištěné pohledávky, které mají být uhrazeny a které nejsou dosud vykázány v rozvaze v jiných položkách na straně aktiv.

Pokuty

Jedná se o částky pokut, které udělila Komise, a které mají být vymoženy. Na neuhrazené pokuty k 31. prosinci 2011 byly získány záruky v celkové výši 3 012 milionů EUR (2010: 2 585 milionů EUR) týkající se těchto pohledávek. Třeba poznamenat, že 209 milionů EUR z uvedených pohledávek bylo splatných po 31. prosinci 2011.

Pohledávky za členskými státy

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Pohledávky EZZF a rozvoje venkova
EZZF	1 439	1 130
EZFRV	23	—
TRDI	37	19
SAPARD	142	146
Opravná položka	(771)	(814)
Celkem	870	481
Zaplacená a dlužná DPH	41	46
Vlastní zdroje
Na účtu A	29	81
Na samostatném účtu	1 263	1 285
Opravná položka	(779)	(811)
Ostatní	114	391
Celkem	627	946
Ostatní pohledávky za členskými státy
Očekávané inkaso vráceného předběžné financování	963	561
Ostatní	192	352
Celkem	1 155	913
Celkem	2 693	2 386

Pohledávky EZZF a rozvoje venkova

Tato položka představuje především částky, které k 31. prosinci dlužili příjemci prostředků z EZZF, tak jak to uvedly a ověřily členské státy k 15. říjnu. Byl proveden odhad pohledávek vzniklých v době po uvedeném nahlášení do 31. prosince. Komise rovněž odhaduje snížení hodnoty o částky, které příjemci dluží, ale u nichž je získání nepravděpodobné. Vytvoření této opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala svého práva částky v budoucnu vymáhat. V opravné položce je rovněž zahrnut 20% odpočet, který odpovídá částce, kterou si členské státy pomohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

Pohledávky z vlastních zdrojů

Je třeba poznamenat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % tradičních vlastních zdrojů jako úhradu nákladů na výběr. Výše uvedené částky jsou proto uváděny jako čisté částky po odečtení této srážky. Na základě odhadů zaslaných členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena opravná položka. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, na něž se opravná položka vztahuje.

2.11.2 Příjmy a náklady příštích období

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Příjmy příštích období	2 952	3 445
Náklady příštích období	296	1 061
Ostatní	19	19
Celkem	3 267	4 525

Největší částkou v této položce jsou příjmy příštích období:

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Vlastní zdroje	2 644	2 657
Účelově vázané příjmy ze zemědělství za listopad a prosinec	111	72
EZZF: neprovedené opravy v důsledku kontroly souladu	—	520
Fond soudržnosti a Fond pro regionální rozvoj a rozvoj venkova: finanční opravy	16	43
Ostatní příjmy příštích období	181	153
Příjmy příštích období celkem	2 952	3 445

Velké snížení nákladů příštích období způsobilo především zlepšené účetní nakládání s finančními prostředky převáděnými členskými státy do nástrojů finančního inženýrství, které ještě měly být na konci roku nahlášeny Komisi či které měla Komise ještě uhradit. Tyto částky byly nyní odečteny od výdajů příštích období, ke kterým se vztahují.

Další příjmy příštích období tvoří zejména úroky z prodlení, úroky z bankovních vkladů a úroky z předběžného financování.

2.12 KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Předběžné financování	2.12.1	8 089	9 123
Náklady příštích období	2.12.2	2 918	955
Krátkodobé předběžné financování celkem		11 007	10 078

2.12.1 Předběžné financování

mil. EUR
Druh řízení	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Přímé centralizované řízení	3 048	3 038
Nepřímé centralizované řízení	3 037	2 368
Decentralizované řízení	330	536
Sdílené řízení	761	2 177
Společné řízení	803	894
Prováděné jinými institucemi a agenturami	110	110
Krátkodobé předběžné financování celkem	8 089	9 123

Snížení u krátkodobého předběžného financování, které je sdíleně řízeno, je způsobeno významným pokrokem, jehož bylo dosaženo v procesu uzavírání programů z programového období 2000–2006 (zejména v případě fondu pro rozvoj venkova, fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti). I když splátky předběžného financování pro nové projekty byly vyplaceny v roce 2011 (programy v období 2007–2013), byly klasifikovány jako dlouhodobá aktiva (viz vysvětlivka 2.7).

2.12.2 Náklady příštích období

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Nástroje finančního inženýrství	1 126	955
Režimy podpory	1 792	—
Celkem	2 918	955

Jak bylo uvedeno ve vysvětlivce 2.7.2, tyto částky se týkají plateb ve prospěch členských států v rámci programů soudržnosti a rozvoje venkova v období 2007–2013 za účelem vrácení záloh, které byly vyplaceny příjemcům, avšak nebyly na konci roku ještě využity. Očekává se, že výše uvedené částky budou využity v roce 2012.

2.13 PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Nevázané peníze:
Účty u státních pokladen a centrálních bank	7 450	10 123
Běžné účty	1 099	1 150
Zálohové účty	43	39
Přeúčtování (peníze na cestě)	(5)	1
Krátkodobé vklady a ostatní peněžní ekvivalenty	2 028	1 670
Celkem	10 615	12 983
Vázané peníze	8 320	9 080
Celkem	18 935	22 063

2.13.1 Nevázané peníze

Nevázané peníze zahrnují veškeré prostředky, které má Komise na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u státní pokladny nebo centrální banky), a prostředky na běžných účtech, zálohových účtech, krátkodobých vkladech a ve formě pokladní hotovosti.

Částky vykazované jako krátkodobé vklady se týkají především peněz, které spravují fiduciární správci jménem Komise za účelem realizace určitých programů financovaných z rozpočtu EU. Ke konci roku bylo vázáno, avšak nečerpáno 118 milionů EUR.

2.13.2 Vázané peníze

Vázanými penězi se rozumí částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud bylo podáno odvolání nebo pokud není známo, zda druhá strana podání podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek ve vysvětlivce 5.2.

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.14 DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Důchody – zaměstnanci	30 617	32 801
Důchody – ostatní	777	840
Systém společného nemocenského pojištění orgánů Evropské unie	3 441	3 531
Celkem	34 835	37 172

2.14.1 Důchody – zaměstnanci

V souladu s článkem 83 služebního řádu se dávky důchodového systému zaměstnanců (PSEO: důchodový systém evropských úředníků) vyplácejí z rozpočtu EU. Systém není finančně zajištěn, avšak za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy podle klíče pro financování těchto výdajů. K dlouhodobému financování systému dále jednou třetinou přispívají úředníci formou povinného příspěvku.

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2011 a na základě ustanovení služebního řádu platných k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i podle účetního pravidla EU č. 12). Metoda použitá k výpočtu tohoto závazku se označuje jako přírůstková metoda (projected unit credit method). Při ocenění byly použity následující hlavní pojistněmatematické předpoklady, jež byly ke dni ocenění k dispozici:

Pojistně-matematické předpoklady	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Nominální diskontní sazba	4,9 %	4,6 %
Předpokládaná míra inflace	1,8%	2,1%
Reálná diskontní sazba	3,0 %	2,4 %
Pravděpodobnost manželství: muž/žena	84 %/38 %	84 %/38 %
Celkový růst platů / přecenění důchodů	0 %	0 %
Úmrtnostní tabulka státních úředníků (International Civil Servants Life Table) pro rok 2008	Yes	Yes

Důvodem významného snížení výše penzijních závazků je výrazný nárůst použité diskontní sazby, který v daném roce vedl k velkému pojistněmatematickému zisku.

Změna závazků vůči hrubým zaměstnaneckým požitkům

mil. EUR
	Závazek vůči důchodům zaměstnanců	Zdravotní pojištění
Hrubý závazek ke konci minulého roku	36 639	3 791
Náklady na obsluhu systému/běžné	1 255	169
Nákladový úrok	1 716	180
Vyplacené dávky	(1 187)	(112)
Pojistněmatematické zisky	(4 226)	(317)
Změna z důvodu příchodu nových zaměstnanců	36	0
Hrubý závazek ke konci minulého roku	34 233	3 711
Penzijní závazek vypočtený pomocí koeficientu	834	neuv.
Odpočet daní z důchodů	(4 450)	neuv.
Aktiva plánu	0	(270)
Čistý závazek ke konci roku	30 617	3 441

2.14.2 Důchody – ostatní

Jedná se o závazek související s penzijním nárokem členů a dřívějších členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, Evropského veřejného ochránce práv, Evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Dále tato položka obsahuje závazky plynoucí z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.14.3 Systém společného nemocenského pojištění orgánů Evropské unie

Oceněn byl rovněž odhadovaný závazek, který plyne EU z jejích příspěvků do systému společného nemocenského pojištění, jež souvisejí s jejími zaměstnanci v důchodu. Tento hrubý závazek byl oceněn na 3 711 milionů EUR. Od tohoto hrubého závazku byla odečtena aktiva plánu v celkové výši 270 milionů EUR a výsledkem je čistý závazek. Při výpočtu byla použita stejná diskontní sazba a obecný růst platů jako při ocenění důchodů zaměstnanců.

2.15 DLOUHODOBÉ REZERVY

mil. EUR
	K 31. 12. 2010	Doplňkové rezervy	Nečerpané částky	Použité částky	Převod do krátkodobých	Změna v odhadu	Částka k 31. 12. 2011
Právní věci	306	95	(29)	(4)	0	0	368
Demontáž jaderných zařízení	905	0	0	(8)	(29)	137	1 005
Finanční	86	41	0	0	(30)	3	100
Ostatní	20	4	(2)	0	0	0	22
Celkem	1 317	140	(31)	(12)	(59)	140	1 495

Právní věci

Jedná se o odhad částek, jejichž úhrada je pravděpodobná za déle než 12 měsíců od konce roku v souvislosti s několika probíhajícími soudními spory. Největší část připadá na neukončené soudní spory ke konci roku, jež souvisejí s finančními opravami výdajů ze záruční sekce EZZF, a na další soudní spory týkající se zemědělských výdajů.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2008 konsorcium nezávislých odborníků aktualizovalo svou studii z roku 2003 o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska a na nakládání se vzniklými odpady. Jako základ pro vykázání rezerv v účetní závěrce posloužil revidovaný odhad rezerv ve výši 1 222 milionů EUR (předtím 1 145 milionů EUR). V souladu s účetními pravidly EU je odhad navyšován o míru inflace a poté diskontován na svou čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapu cenných papírů s nulovým kupónem v eurech). S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 20 let) je třeba poznamenat, že tento odhad je do určité míry nejistý a konečné náklady se mohou lišit od částky, která je nyní zachycena v účetnictví.

Finanční rezervy

Jde o rezervy, které představují odhadované ztráty, jež vzniknou ve vztahu ze záruk poskytnutých ze záruční facility pro malé a střední podniky na roky 1998, 2001 a 2007 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace a evropského nástroje mikrofinancování Progress (záruky), v jejichž rámci je Evropský investiční fond (EIF) oprávněn poskytovat záruky vlastním jménem, avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s čerpanými a nečerpanými zárukami je však limitováno takto: Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na jejich čistou současnou hodnotu (s použitím roční sazby swapových cenných papírů v eurech).

2.16 DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Dlouhodobé výpůjčky	2.16.1	41 200	11 445
Vyloučení záručního fondu (4)	2.4.1	(21)	—
Celkem		41 179	11 445

2.16.1 Dlouhodobé výpůjčky

mil. EUR
	Makrofinanční pomoc	Euratom	BOP	EFSM	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31. 12. 2010	503	469	12 246	0	231	13 449
Nové výpůjčky	126	0	1 350	28 000	0	29 476
Splacené částky	(36)	(20)	(2 000)	0	0	(2 056)
Kurzové rozdíly	0	0	0	0	6	6
Změny účetní hodnoty	2	2	29	344	(1)	376
Celkem k 31. 12. 2011	595	451	11 625	28 344	236	41 251
Částka splatná do 1 roku	5	0	0	0	46	51
Částka se splatností nad 1 rok	590	451	11 625	28 344	190	41 200

Pod tuto položku patří výpůjčky, které dluží Evropská unie, a jejichž splatnost přesahuje jeden rok. Výpůjčky zahrnují upsané závazky ve výši 41 011 milionů EUR (2010: 13 211 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků. Více informací o výpůjčních a úvěrových operacích je uvedeno ve vysvětlivce 7.

2.17 OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Závazky z finančního leasingu	1 603	1 672
Splátky za budovy	367	382
Ostatní	89	50
Celkem	2 059	2 104

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.18 KRÁTKODOBÉ REZERVY

mil. EUR
	Částka k 31. 12. 2010	Doplňkové rezervy	Nečerpané částky	Částky využité	Převody z dlouhodobých	Změna v odhadu	Částka k 31. 12. 2011
Právní věci	29	11	(18)	(5)	0	0	17
Demontáž jaderných zařízení	21	0	0	(21)	29	0	29
Finanční	140	27	(2)	(33)	30	3	165
Ostatní	24	56	(1)	(20)	0	0	59
Celkem	214	94	(21)	(79)	59	3	270

Tento okruh zahrnuje část rezerv, jejichž splatnost nastane do jednoho roku.

2.19 KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

Tato položka zahrnuje výpůjčky (viz vysvětlivka 2.16), jejichž splatnost nastane do 12 měsíců od rozvahového dne.

2.20 ZÁVAZKY

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků	2.20.1	81	78
Krátkodobé závazky	2.20.2	22 211	17 615
Ostatní závazky	—	100	97
Výdaje a výnosy příštích období	2.20.3	69 081	66 739
Celkem		91 473	84 529

2.20.1 Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Závazky z finančního leasingu	66	65
Ostatní	15	13
Celkem	81	78

2.20.2 Krátkodobé závazky

mil. EUR
Typ	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Členské státy	22 200	17 035
Dodavatelé a další	1 511	1 292
Odhadované nezpůsobilé částky a probíhající předběžné platby	(1 500)	(712)
Celkem	22 211	17 615

Mezi krátkodobé závazky jsou účtovány výkazy nákladů, které obdržela Komise v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se zaúčtuje jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Je-li protistranou členský stát, jsou klasifikovány jako takové v příslušné položce. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadávání zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje, zatímco zbývající část je vykázána jako „Odhadované nezpůsobilé částky a probíhající předběžné platby“ (viz níže). Aby nedošlo k nadhodnocení aktiv a závazků, bylo rozhodnuto vykazovat čistou částku pod krátkodobými závazky.

Členské státy

Nejvýznamnější částky v této položce souvisejí s neuhrazenými žádostmi o proplacení nákladů na akce financované ze strukturálních fondů (5,8 mld. EUR pro ESF a 14 mld. EUR pro EFRR a FS).

Dodavatelé a další

V této položce jsou zahrnuty částky z grantových operací a veřejných zakázek, jakož i splatné závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nekonsolidovaným subjektům (např. ERF).

Odhadované nezpůsobilé částky a probíhající předběžné platby

Závazky jsou sníženy o přijatou část žádostí o proplacení nákladů, které zatím nebyly zkontrolovány a byly považovány za nezpůsobilé. Největší sumy se týkají generálních ředitelství, která vyvíjejí strukturální aktivity. Závazky jsou rovněž sníženy o přijatou část žádostí o proplacení nákladů, která odpovídá nákladům příštích období, které mají být zaplaceny ke konci roku (1 mld. EUR).

2.20.3 Výdaje a výnosy příštích období

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Výdaje příštích období	68 577	66 326
Výnosy příštích období	490	407
Částky související s konsolidovanými účetními jednotkami	14	6
Celkem	69 081	66 739

Výdaje příštích období se dělí následovně:

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Zemědělství a rozvoj venkova:
EZZF: Výdaje od 16. října do 31. prosince	33 774	33 015
EZZF: Přímá pomoc	10 701	10 703
EZZF: Restrukturalizace odvětví cukru	224	400
EZZF: Ostatní	23	(303)
EZFRV	12 127	10 792
Celkem	56 849	54 607
Strukturální opatření
ERF	56	116
EFRR a Fond soudržnosti	4 791	4 894
ISPA	172	74
ESF	1 687	2 182
Celkem	6 706	7 266
Ostatní výdaje příštích období:
Výzkum a vývoj	1 157	1 267
Ostatní	3 865	3 186
Celkem	5 022	4 453
Výdaje příštích období celkem:	68 577	66 326

Velká část výnosů příštích období k 31. prosinci 2011 připadá na zálohovou platbou příspěvků dvou členských států do vlastních zdrojů v roce 2011.

ČISTÁ AKTIVA A REZERVNÍ FONDY

2.21 REZERVNÍ FONDY

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	(108)	(61)
Ostatní rezervní fondy:
Záruční fond	1 911	1 746
Rezervní fond z přecenění	57	57
Ostatní	1 748	1 742
Celkem	3 716	3 545
Celkem	3 608	3 484

2.21.1 Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se přecenění realizovatelných aktiv na reálnou hodnotu zúčtovává prostřednictvím fondu z přecenění na reálnou hodnotu. V roce 2011 bylo z fondu přecenění na reálnou hodnotu vybráno 24 milionů EUR kumulovaných snížení reálné hodnoty a zaúčtováno ve výsledovce do položky realizovatelná aktiva.

V položce fondu z přecenění na reálnou hodnotu ke konci roku jsou vykázána snížení reálné hodnoty řeckých státních dluhopisů (ve výši 87 milionů EUR), které drží Evropská unie (v nominální hodnotě 129 milionů EUR). Je však nutno poznamenat, že tyto dluhopisy byly na začátku roku 2012 vyměněny za nové dluhopisy, pro které platí podobné podmínky, avšak v rámci restrukturalizace dluhu se na ně nevztahuje zapojení soukromého sektoru (PSI). Z toho důvodu byly všechny částky splatné dne 20. března 2012 (39 milionů EUR) a dne 18. května (15,7 milionu EUR) splaceny v plné výši a v termínu. Více informací o vykazování reálné hodnoty finančních aktiv lze nalézt ve vysvětlivce 1.5.5.

2.21.2 Ostatní rezervní fondy

Záruční fond

Ohledně fungování Záručního fondu viz také vysvětlivka 2.4.1. Výše tohoto rezervního fondu odpovídá 9 % z nesplacených částek, za něž tento fond ručí a které jsou vykazovány jako aktivum.

Rezervní fond z přecenění

Tento rezervní fond zahrnuje přecenění jistých pozemků a budov Komise vypracované před rokem 2005.

Ostatní rezervní fondy

Tato částka se vztahuje zejména k rezervě ESUO v likvidaci na majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tato rezerva byla vytvořena v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.22 ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

mil. EUR
	Částka
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2010	30 931
Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2010 členským státům	4 539
Změna rezervního fondu Záručního fondu	165
Změny v ostatních rezervních fondech	34
Hospodářský výsledek (přebytek) za účetní období (rok)	1 789
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2011	37 458
Rozdělené mezi:
Zaměstnanecké požitky	34 835
Ostatní částky	2 623

Tato částka představuje část výdajů, které vznikly Komisi do 31. prosince 2011 a které musí být hrazeny z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce N, přestože k jejich faktické úhradě může dojít v roce N+1 a financovány mohou být rovněž až z rozpočtu na rok N+1. Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají činnosti EZZF. Většinu částek uhradí členské státy ve skutečnosti do 12 měsíců po skončení příslušného účetního období do rozpočtu následujícího roku.

Jedná se v podstatě pouze o závazky Komise vůči dlouhodobě vypláceným zaměstnaneckým požitkům svých zaměstnanců, přičemž platí, že za financování výplat důchodů z ročních rozpočtů ručí členské státy. Čistě pro informační účely je níže uveden odhad rozdělení budoucích úhrad zaměstnaneckých požitků.

mil. EUR
	Částka
Krátkodobý horizont: částky k úhradě v roce 2012	1 335
Dlouhodobý horizont: částky k úhradě po roce 2012	33 500
Celkové závazky ze zaměstnaneckých požitků k 31. prosinci 2011	34 835

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření – rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům nebo je překračovat a případný přebytek příjmů je vracen členským státům.

3. VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1 VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

mil. EUR
	Vysvětlivka	2011	2010
Výnosy z vlastních zdrojů	3.1.1
Zdroje z HND		88 442	91 178
Zdroje z DPH		14 763	12 517
Tradiční vlastní zdroje:
Cla		16 528	16 065
Dávky z cukru		161	150
Tradiční vlastní zdroje celkem		16 689	16 215
Rozpočtové úpravy	3.1.2	4 533	2 135
Příspěvky třetích zemí (včetně členských zemí ESVO)		250	283
Celkem		124 677	122 328

3.1.1 Výnosy z vlastních zdrojů

Vlastní zdroje jsou základní složkou provozních příjmů EU. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů, zatímco z ostatních výnosů plyne jen menší část celkového financování. Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje se skládají z dávek z cukru a cel. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti (úleva pro Spojené království) i hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů a výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši po odečtení této srážky.

Je nutné poznamenat, že kontroly provedené Komisí a audity provedené Účetním dvorem upozornily na některé nedostatky v belgických zúčtovacích a účetních systémech, což mělo vliv na spolehlivost částek převedených do rozpočtu EU v rámci tradičních vlastních zdrojů. V současnosti se rozhoduje o vrácení 169 milionů EUR (brutto, 126 milionů EUR netto), které si vyžádala Belgie, a čeká se na výsledek dalších auditů a kontrol zaměřených na správnost částek tradičních vlastních zdrojů, které Belgie připsala na účet Komise.

3.1.2 Rozpočtové úpravy

Rozpočtové úpravy zahrnují rozpočtový přebytek z roku 2010 (4 539 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům snížením výše vlastních zdrojů, které musejí převést ve prospěch EU v následujícím roce – jedná se tudíž o příjem roku 2011.

3.2 OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

mil. EUR
	Vysvětlivka	2011	2010
Pokuty	3.2.1	868	3 077
Zemědělské dávky	3.2.2	65	25
Zpětné získávání výdajů:	3.2.3
Přímé centralizované řízení		76	49
Nepřímé centralizované řízení		17	11
Decentralizované řízení		106	71
Společné řízení		3	—
Sdílené řízení		845	1 776
Celkem		1 047	1 907
Výnosy ze správní činnosti:	3.2.4
Zaměstnanci		1 141	1 073
Výnosy související s nemovitostmi, stroji a zařízením		94	13
Ostatní správní výnosy		119	121
Celkem		1 354	1 207
Ostatní provozní výnosy:	3.2.5
Úpravy/rezervy		59	157
Kurzové výnosy		476	460
Ostatní		1 507	1 355
Celkem		2 042	1 972
Celkem		5 376	8 188

3.2.1 Pokuty

Tyto výnosy souvisí s pokutami, které uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky a s tím spojené výnosy se zachycují poté, co bylo přijato rozhodnutí Komise, kterým se pokuta ukládá, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu.

3.2.2 Zemědělské dávky

Tyto částky se týkají zejména dávek z mléka, které jsou nástrojem řízení trhu, jehož cílem je penalizace těch výrobců mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nesouvisejí z předchozími platbami hrazenými Komisí, jsou v praxi považovány za příjem na zvláštní účel.

3.2.3 Zpětné získávání výdajů

V této položce jsou zaznamenány příkazy k vrácení prostředků vystavené Komisí a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví Komise a jejichž účelem je získat zpět částky původně vyplacené ze souhrnného rozpočtu. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti společně s příkazy k vrácení prostředků, které vydávají členské státy příjemcům prostředků z fondu EZZF. Zachycovány jsou zde i úpravy odhadovaných příjmů příštích období mezi předchozím a stávajícím koncem roku. Zpětné získávání výdajů EU zde však není zachyceno v plném rozsahu. Platí to zejména pro strukturální opatření, která představují významnou výdajovou oblast a kde se k vracení nezpůsobilých výdajů používá zvláštních mechanismů, jež většinou nevyžadují vystavování příkazů k vrácení prostředků. V souladu s účetními pravidly EU nejsou rovněž jako výnosy zaznamenány zpětně získané částky předběžného financování.

Největší částka, 845 milionů EUR, souvisí se sdíleným řízením a tvoří ji především 721 milionů EUR týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a 109 milionů EUR na strukturální opatření.

a) Zemědělství: EZZF

V rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) dosahují částky zaúčtované v této položce jako výnosy za běžný rok výše 721 milionů EUR a dělí se takto:

—	opravy v důsledku kontroly souladu výdajů s pravidly EU, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, ve výši 686 milionů EUR,

—

podvody a nesrovnalosti ve výši 35 milionů EUR: jedná se o proplacené náklady ve výši 174 milionů EUR, jež v průběhu roku nahlásily a získaly zpět členské státy; od této částky bylo odečteno snížení nesplacených částek ve výši 139 milionů EUR, jež členské státy nahlásily jako získané ke konci roku zpět z důvodu podvodů a nesrovnalostí (1 130 milionů EUR ke konci roku 2010 oproti 991 milionům EUR ke konci roku 2011) – viz rovněž vysvětlivka 2.11.1

b) Strukturální opatření

Zpětně získané výdaje ze strukturálních opatření zahrnuté do tohoto okruhu dosahují výše 109 milionů EUR (2010: 279 milionů EUR). Hlavní část této podpoložky tvoří příkazy k vrácení prostředků vystavené Komisí za účelem zpětného získání výdajů neoprávněně vyplacených v minulých letech ve výši 127 milionů EUR a úprava (zvýšení) příjmů příštích období na konci roku ve výši 28 milionů EUR (vyrovnaná opravou ve výši 46 milionů EUR).

Příkazy k vrácení prostředků se vystavují pouze v následujících případech:

—	formální rozhodnutí o finančních opravách, která přijme Komise po zjištění nezpůsobilých výdajů v částkách požadovaných členskými státy;

—	úpravy při ukončení programu vedoucí ke snížení příspěvku EU, když členský stát neoznámil dostatečné způsobilé výdaje k odůvodnění celkové výše předběžného financování a již vyplacených průběžných plateb; k takovým operacím může dojít bez formálního rozhodnutí Komise, pokud je členský stát schválí,

—	vrácení částek po ukončení programu a po skončení soudních řízení, která v době uzávěrky ještě nebyla ukončena.

Ostatní příkazy k vrácení prostředků jsou vystavovány za účelem zpětného získání předběžného financování v rámci strukturálních opatření. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, ale jsou připsány v rozvaze k dobru předběžného financování.

3.2.4 Výnosy ze správní činnosti

Výnosy pocházející ze srážek z platů zaměstnanců se skládají hlavně ze dvou částek – z příspěvků zaměstnanců na důchodové zabezpečení a z daní z příjmu.

3.2.5 Ostatní provozní výnosy

Částka 535 milionů EUR (2010: 430 milionů EUR) se týká částek získaných od přistupujících zemí. Do této položky patří též kurzové zisky s výjimkou zisků z finanční činnosti, které jsou uvedeny níže ve vysvětlivce 3.5. Tyto zisky plynou z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky. Čisté kurzové zisky za rok činily 94 milionů EUR (2010: 23 milionů EUR).

3.3 SPRÁVNÍ NÁKLADY

mil. €
	2011	2010
Výdaje na zaměstnance	5 416	5 171
Odpisy a snížení hodnoty	412	384
Ostatní správní náklady	3 148	3 059
Celkem	8 976	8 614

Součástí této položky jsou náklady ve výši 358 milionů EUR související s operativním leasingem – částky, které zbývají k úhradě po zbývající dobu trvání těchto leasingových smluv, jsou:

mil. €
Popis	Budoucí splátky
Popis	< do 1 roku	1–5 let	> 5 roky	Celkem
Budovy	318	1 203	790	2 311
IT materiál a jiná technika	22	35	1	58
Celkem	340	1 238	791	2 369

3.4 PROVOZNÍ NÁKLADY

mil. €
	Vysvětlivka	2011	2010
Primární provozní náklady:	3.4.1
Přímé centralizované řízení		10 356	10 123
Nepřímé centralizované řízení		4 119	4 045
Decentralizovaná správa		766	933
Sdílené řízení		104 067	85 432
Společné řízení		1 714	1 868
Celkem		121 022	102 401
Ostatní provozní náklady:	3.4.2
Úpravy/rezervy		251	68
Kurzové ztráty		382	439
Ostatní		2 123	856
Celkem		2 756	1 363
Celkem		123 778	103 764

Významné zvýšení provozních nákladů je způsobeno sdíleným řízením, v rámci kterého vedla zvýšená aktivita v programovém období 2007–2013 k vykázání vyšších výdajů v roce 2011. K nejdůležitějším změnám došlo v oblastech soudržnosti a regionálního rozvoje (19 mld. EUR). Vzhledem k relativně stabilní povaze provozních výnosů vedl tento vysoký nárůst provozních nákladů v roce 2011 ke schodku provozních prostředků ve výši 2,7 mld. EUR.

3.4.1 Primární provozní náklady

Provozní výdaje Evropské komise pokrývají různé okruhy finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. Většina výdajů spadá do položky „sdílené řízení“, s nímž je spojeno delegování úkolů na členské státy; jedná se např. o vynakládání prostředků z EZZF a opatření financovaná prostřednictvím různých strukturálních opatření (fond pro regionální rozvoj, sociální fond, zemědělský fond pro rozvoj venkova, fond soudržnosti a rybářský fond).

3.4.2 Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, s výjimkou ztrát z finančních operací, o nichž pojednává vysvětlivka 3.6 níže, vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

Náklady na výzkum a vývoj

mil. €
	2011	2010
Náklady na výzkum	327	295
Nekapitalizované náklady na rozvoj	145	157
Uznané jako náklad	472	452

3.5 VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

mil. €
	2011	2010
Výnosy z dividend	5	1
Úrokové výnosy:
Z předběžného financování	40	42
Z úroků z prodlení	89	382
Z realizovatelných aktiv	113	100
Z úvěrů	921	394
Z peněz a peněžních ekvivalentů	132	110
Ostatní	5	2
Celkem	1 300	1 030
Ostatní finanční výnosy:
Realizovaný zisk z prodeje finančních aktiv	3	11
Ostatní	178	83
Celkem	181	94
Úpravy současné hodnoty	1	1
Kurzové výnosy	4	52
Celkem	1 491	1 178

3.6 NÁKLADY NA FINANČNÍ OPERACE

mil. €
	2011	2010
Úrokové náklady:
Pronájem	91	93
Na výpůjčky	903	380
Ostatní	30	23
Celkem	1 024	496
Ostatní finanční náklady:
Úpravy finančních rezerv	74	60
Finanční náklady na rozpočtové nástroje	47	55
Ztráty ze snížení hodnoty finančních aktiv určených k prodeji	12	5
Realizovaná ztráta z prodeje finančních aktiv	5	1
Ostatní	144	42
Celkem	282	163
Kurzové ztráty	49	2
Celkem	1 355	661

3.7 PODÍL ČISTÉHO SCHODKU SPOLEČNÝCH PODNIKŮ A PŘIDRUŽENÝCH SUBJEKTŮ

V souladu s ekvivalenční metodou účtování zahrnuje Komise do výsledovky svůj podíl na čistém schodku společných podniků a přidružených subjektů (viz také vysvětlivky 2.3.1 a 2.3.2).

3.8 VÝNOSY Z NESMĚNÁRENSKÝCH TRANSAKCÍ

V roce 2011 byly ve výsledovce vykázány výnosy z nesměnárenských transakcí ve výši 130 391 milionu EUR (2010: 129 597 milionů EUR).

3.9 VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ

Výkaz s výsledky jednotlivých segmentů dělí provozní výnosy a náklady podle oblastí politiky, jež Komise používá při sestavování rozpočtu podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů – činnosti v rámci Evropské unie, činnosti mimo rámec Evropské unie a služby a ostatní.

„Činnosti v rámci Evropské unie“ představují největší okruh, neboť zahrnují četné oblasti politiky v rámci Evropské unie. „Činnosti mimo rámec Evropské unie“ se týkají politik prováděných mimo rámec EU, například obchodu a humanitární pomoci. „Služby a ostatní“ jsou vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a subjektů EU. Je nutné upozornit, že informace týkající se agentur jsou uvedeny u příslušných oblastí politiky. Dále je také třeba upozornit na to, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož jejich výpočet, výběr a hospodaření s nimi je věcí útvarů Komise v ústředí.

mil. €
	Činnosti v rámci EU	Činnosti mimo rámec EU	Služby a ostatní	ESUO v likvidaci	Ostatní orgány	Vyloučení z konsolidace	Celkem
Pokuty	868	0	0	0	0	0	868
Zemědělské dávky	65	0	0	0	0	0	65
Zpětné získávání nákladů	906	138	3	0	2	(2)	1 047
Výnosy ze správní činnosti	142	2	993	0	664	(447)	1 354
Ostatní provozní výnosy	2 502	98	580	7	132	(1 277)	2 042
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	4 483	238	1 576	7	798	(1 726)	5 376
Správní náklady:
Náklady na zaměstnance	(2 171)	(325)	(1 250)	0	(1 702)	32	(5 416)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(109)	(1)	(121)	0	(181)	0	(412)
Ostatní správní náklady	(955)	(286)	(858)	0	(1 624)	575	(3 148)
	(3 235)	(612)	(2 229)	0	(3 507)	607	(8 976)
Provozní náklady:
Přímé centralizované řízení	(7 338)	(3 681)	(179)	0	0	842	(10 356)
Nepřímé centralizované řízení	(3 423)	(682)	(32)	0	0	18	(4 119)
Decentralizované řízení	(210)	(556)	0	0	0	0	(766)
Sdílené řízení	(103 988)	(80)	1	0	0	0	(104 067)
Společné řízení	(169)	(1 545)	0	0	0	0	(1 714)
Ostatní provozní náklady	(2 420)	(134)	(399)	(52)	(10)	259	(2 756)
	(117 548)	(6 678)	(609)	(52)	(10)	1 119	(123 778)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(120 783)	(7 290)	(2 838)	(52)	(3 517)	1 726	(132 754)
Čisté provozní náklady	(116 300)	(7 052)	(1 262)	(45)	(2 719)	0	(127 378)
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků							124 677
Schodek provozních činností							(2 701)
Čisté výnosy z finančních operací							136
Změna závazků z důchodů a ze zaměstnaneckých požitků							1 212
Podíl přidružených subjektů a společných podniků na schodku							(436)
Hospodářský výsledek za rok							(1 789)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ – ČINNOSTI V RÁMCI EU

mil. EUR
	Hospodářské a finanční věci	Podnikání a průmysl	Hospodářská soutěž	Zaměstnanost	Zemědělství	Doprava a energetika	Životní prostředí	Výzkum	Informační společnost
Ostatní provozní výnosy:
Pokuty	0	7	858	0	0	0	0	0	0
Zemědělské dávky	0	0	0	0	65	0	0	0	0
Zpětné získávání výdajů	0	4	0	23	807	7	1	5	24
Výnosy ze správní činnosti	0	14	0	0	0	12	0	39	0
Ostatní provozní výnosy	4	54	161	41	121	207	40	723	9
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	4	79	1 019	64	993	226	41	767	33
Správní náklady:	(66)	(199)	(89)	(110)	(127)	(374)	(119)	(402)	(133)
Náklady na zaměstnance	(60)	(143)	(83)	(84)	(106)	(255)	(86)	(231)	(107)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	0	(16)	0	(1)	0	(13)	(1)	(4)	0
Ostatní správní náklady	(6)	(40)	(6)	(25)	(21)	(106)	(32)	(167)	(26)
Provozní náklady:	(66)	(1 116)	(1 492)	(11 044)	(57 063)	(1 427)	(256)	(4 207)	(1 251)
Centralizované přímé řízení	(66)	(665)	0	(148)	(30)	(802)	(239)	(2 739)	(1 230)
Nepřímé centralizované řízení	0	(313)	0	(2)	0	(501)	(1)	(1 369)	(14)
Decentralizované řízení	0	0	0	(29)	(5)	0	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	(10 841)	(56 883)	0	0	0	0
Společné řízení	0	(94)	0	(6)	0	(68)	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	(44)	(1 492)	(18)	(145)	(56)	(16)	(99)	(7)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(132)	(1 315)	(1 581)	(11 154)	(57 190)	(1 801)	(375)	(4 609)	(1 384)
Čisté provozní náklady	(128)	(1 236)	(562)	(11 090)	(56 197)	(1 575)	(334)	(3 842)	(1 351)
	Společné výzkumné středisko	Rybolov	Vnitřní trh	Regionální politika	Daně a cla	Vzdělávání a kultura	Zdraví a ochrana spotřebitele	Spravedlnost, svoboda a bezpečnost	Činnosti v rámci EU celkem
Ostatní provozní výnosy:
Pokuty	0	0	0	0	0	0	0	3	868
Zemědělské dávky	0	0	0	0	0	0	0	0	65
Zpětné získávání výdajů	0	5	0	15	0	7	7	1	906
Výnosy ze správní činnosti	40	0	1	0	0	1	9	26	142
Ostatní provozní výnosy	70	10	206	(2)	1	232	359	266	2 502
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	110	15	207	13	1	240	375	296	4 483
Správní náklady:	(346)	(60)	(196)	(81)	(94)	(204)	(347)	(288)	(3 235)
Náklady na zaměstnance	(245)	(39)	(134)	(65)	(42)	(107)	(223)	(161)	(2 171)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(26)	0	(7)	0	(2)	(1)	(26)	(12)	(109)
Ostatní správní náklady	(75)	(21)	(55)	(16)	(50)	(96)	(98)	(115)	(955)
Provozní náklady:	(194)	(764)	(59)	(35 821)	(15)	(1 447)	(631)	(695)	(117 548)
Centralizované přímé řízení	(57)	(246)	(24)	(45)	(15)	(163)	(440)	(429)	(7 338)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	0	0	(1 174)	(49)	0	(3 423)
Decentralizované řízení	0	0	0	(176)	0	0	0	0	(210)
Sdílené řízení	0	(514)	0	(35 600)	0	0	0	(150)	(103 988)
Společné řízení	0	0	0	0	0	(1)	0	0	(169)
Ostatní provozní náklady	(137)	(4)	(35)	0	0	(109)	(142)	(116)	(2 420)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(540)	(824)	(255)	(35 902)	(109)	(1 651)	(978)	(983)	(120 783)
Čisté provozní náklady	(430)	(809)	(48)	(35 889)	(108)	(1 411)	(603)	(687)	(116 300)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

mil. EUR
	Vnější vztahy	Obchod	Rozvoj	Rozšíření	Humanitární pomoc	Činnosti mimo rámec EU celkem
Ostatní provozní výnosy:
Zpětné získávání výdajů	20	0	9	106	3	138
Výnosy ze správní činnosti	2	0	0	0	0	2
Ostatní provozní výnosy	10	0	90	(1)	(1)	98
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	32	0	99	105	2	238
Správní náklady:	(99)	(71)	(331)	(78)	(33)	(612)
Náklady na zaměstnance	(23)	(65)	(167)	(47)	(23)	(325)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(1)	0	0	0	0	(1)
Ostatní správní náklady	(75)	(6)	(164)	(31)	(10)	(286)
Provozní náklady:	(3 381)	(8)	(1 217)	(958)	(1 114)	(6 678)
Přímé centralizované řízení	(1 699)	(5)	(833)	(547)	(597)	(3 681)
Nepřímé centralizované řízení	(627)	0	(18)	(37)	0	(682)
Decentralizované řízení	(209)	0	(37)	(310)	0	(556)
Sdílené řízení	(80)	0	0	0	0	(80)
Společné řízení	(638)	(3)	(326)	(63)	(515)	(1 545)
Ostatní provozní náklady	(128)	0	(3)	(1)	(2)	(134)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(3 480)	(79)	(1 548)	(1 036)	(1 147)	(7 290)
Čisté provozní náklady	(3 448)	(79)	(1 449)	(931)	(1 145)	(7 052)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SLUŽBY A OSTATNÍ

mil. EUR
	Tisk a komunikace	Úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	Koordinace	Personální a administrativní agenda	Eurostat	Rozpočet	Audit	Jazyky	Ostatní	Služby a ostatní celkem
Ostatní provozní výnosy:
Zpětné získávání výdajů	1	0	0	1	0	0	0	1	0	3
Výnosy ze správní činnosti	0	7	0	835	0	52	0	99	0	993
Ostatní provozní výnosy	(1)	8	1	30	0	35	0	43	464	580
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	0	15	1	866	0	87	0	143	464	1 576
Správní náklady:	(121)	(57)	(188)	(1 299)	(86)	(58)	(11)	(444)	35	(2 229)
Náklady na zaměstnance	(79)	(44)	(159)	(526)	(70)	(44)	(10)	(353)	35	(1 250)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(2)	(1)	0	(114)	0	(1)	0	(3)	0	(121)
Ostatní správní náklady	(40)	(12)	(29)	(659)	(16)	(13)	(1)	(88)	0	(858)
Provozní náklady:	(134)	(13)	(1)	(24)	(41)	(2)	0	(16)	(378)	(609)
Přímé centralizované řízení	(102)	(13)	0	(19)	(41)	(3)	0	(1)	0	(179)
Nepřímé centralizované řízení	(32)	0	0	0	0	0	0	0	0	(32)
Sdílené řízení	0	0	0	0	0	1	0	0	0	1
Ostatní provozní náklady	0	0	(1)	(5)	0	0	0	(15)	(378)	(399)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(255)	(70)	(189)	(1 323)	(127)	(60)	(11)	(460)	(343)	(2 838)
Čisté provozní náklady	(255)	(55)	(188)	(457)	(127)	27	(11)	(317)	121	(1 262)

4. VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1 ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a její potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti a o příjmové nebo výdajové položky spojené s investičními peněžními toky.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v zúčtovací měně Evropské unie (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výše uvedená tabulka peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období roztříděné podle provozních a investičních činností (EU neprovozuje finanční činnosti).

4.2 PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozní činnosti jsou jiné než investiční činnosti EU. Představují většinu realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, a tudíž každodenní činnosti EU. Provozní činnosti zahrnují dále investice, např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

4.3 INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investiční činnosti představují pořizování a vyřazování nehmotného majetku, nemovitostí, strojů a zařízení a ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je ukázat skutečné investice EU.

5. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA A DALŠÍ POŽADOVANÉ ÚDAJE

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Získané záruky:
Záruky za plnění	300	301
Jiné záruky	34	30
Ostatní podmíněná aktiva	19	8
Podmíněná aktiva celkem	353	339

Jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků EU splnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

mil. EUR
	Vysvětlivka	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Poskytnuté záruky	5.1	24 394	22 171
Pokuty – odvolání k Soudnímu dvoru	5.2	8 951	9 627
EZZF, rozvoj venkova, předvstupní pomoc – probíhající soudní řízení	5.3	2 345	1 772
Politika soudržnosti – probíhající soudní řízení	5.4	318	—
Částky týkající se soudních a jiných právních sporů	5.5	251	458
Ostatní podmíněné závazky		2	4
Podmíněné závazky celkem		36 261	34 032
Veškeré podmíněné závazky by byly, v případě jejich splatnosti, financovány v následujících letech z rozpočtu EU.

5.1 POSKYTNUTÉ ZÁRUKY

5.1.1 Za úvěry, které Evropská investiční banka (EIB) poskytla ze svých vlastních zdrojů

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
65 % záruka	20 362	18 217
70 % záruka	1 992	2 281
75 % záruka	534	695
100 % záruka	724	789
Celkem	23 612	21 982

Z rozpočtu EU jsou kryty záruky za úvěry třetím zemím uzavřené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů, a to k 31. prosinci 2011 (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením). Záruka EU je však omezena na určitý procentní podíl maximální výše povolených úvěrových linek: 65 %, 70 %, 75 % nebo 100 %. Pokud není tohoto limitu dosaženo, kryje záruka EU celou částku. K 31. prosinci 2011 dosahovala nevyužitá částka 23 612 milionů EUR, která tak představuje maximální rizikovou expozici EU. K 31. prosinci 2011 je zhruba 83 % úvěrových operací EIB (úvěrové operace pro státy a pro nižší úrovně státní správy) kryto soubornou zárukou, zatímco zbývající operace EIB využívají pouze politické pokrytí rizika.

5.1.2 Další poskytnuté záruky

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)	726	161
Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)	39	11
MEDA: Marocké záruky	17	17
Celkem	782	189

Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)

Příspěvek Komise v rámci finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) je používán k zajištění finančního rizika spojeného s úvěry a zárukami, jež poskytuje EIB na způsobilé výzkumné projekty. Příslušné rozpočtové prostředky Komise by měly v období 2007 až 2013 dosáhnout 1 mld. EUR, z nichž by až 800 milionů EUR mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. Stejnou částku se zavázala poskytnout EIB.

K 31. prosinci 2011 přispěla Komise do RSFF částkou 776 milionů EUR. EIB tuto částku investovala do dluhopisů (reálná hodnota činila k 31. prosinci 2011 547 milionů EUR) a termínovaných vkladů (240 milionů EUR). Částka 726 milionů EUR, vykázána výše jako podmíněný závazek, představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2011, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení půjček nebo v případě využití záruk, které poskytla EIB v rámci RSFF. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno částkou, kterou přispívá do tohoto nástroje.

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT) poskytuje záruky ke zmírnění rizika v oblasti příjmů v prvních letech fungování uvedených projektů. Konkrétně by záruka plně pokrývala pohotovostní úvěry, jež by byly čerpány pouze v případech, kdy peněžní toky projektu nestačí splácet prioritní dluh. Tento nástroj je společným finančním produktem Komise a EIB a nařízením TEN-T bylo z rozpočtu EU vyčleněno 500 milionů EUR na období 2007–2013. EIB alokuje dalších 500 milionů EUR, takže nástroj bude mít k dispozici celkem 1 mld. EUR.

K 31. prosinci 2011 přispěla Komise do LGTT částkou 155 milionů EUR. EIB tuto částku investovala do dluhopisů (reálná hodnota činila k 31. prosinci 2011 97 milionů EUR) a termínovaných vkladů (57 milionů EUR). Ke konci roku 2011 byly podepsány půjčky za 519 milionů EUR, a ty jsou tedy kryty touto zárukou. Částka 39 milionů EUR, vykázána výše jako podmíněný závazek, představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2011, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení půjček, které poskytla EIB v rámci operací LGTT. Činí to 7,5 % ze všech zaručených sum. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno částkou, kterou přispívá do tohoto nástroje.

Aktiva RSFF a nástroje LGTT se vykazují v rozvaze Komise jako krátkodobá realizovatelná aktiva (viz vysvětlivka 2.9) a hotovost (vysvětlivka 2.13).

MEDA

Prostřednictvím zvláštního fondu v rámci programu MEDA vytvořila Komise záruční mechanismus ve prospěch dvou marockých organizací, konkrétně Caisse Centrale de Garantie a Fonds Dar Ad-Damane. K 31. prosinci 2011 spadalo pod tuto záruku Komise 17 milionů EUR.

5.2 POKUTY

Vykázané částky představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly prozatímně uhrazeny a proti nimž buď bylo podáno odvolání, nebo není známo, zda k podání odvolání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úroky z prozatímních plateb jsou zahrnuty do hospodářského výsledku za daný rok a jejich vykázání mezi podmíněnými závazky vyjadřuje nejistotu ohledně titulu Komise k těmto částkám.

5.3 PROBÍHAJÍCÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ: EZZF, ROZVOJ VENKOVA A PŘEDVSTUPNÍ POMOC

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF a výdajů na rozvoj venkova a předvstupní pomoc, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.

5.4 ČINNOSTI V OBLASTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI – PROBÍHAJÍCÍ PRÁVNÍ VĚCI

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům související s činnostmi v rámci politiky soudržnosti, u kterých se očekává termín ústního slyšení či rozsudek Soudního dvora.

5.5 ČÁSTKY SOUVISEJÍCÍ SE SOUDNÍMI A JINÝMI PRÁVNÍMI SPORY

Tato položka se týká žalob o náhradu škody podaných proti Komisi, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že existuje přímý příčinný vztah mezi protiprávním činem a újmou.

DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

ZÁVAZKY VŮČI DOSUD NEČERPANÝM PROSTŘEDKŮM

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Závazky vůči dosud nečerpaným prostředkům	165 236	155 642

Rozpočtové RAL („Reste à Liquider“) představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. RAL jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2011 činily RAL celkem 207 443 milionů EUR. Tato vykázaná částka představuje rozdíl mezi rozpočtovými RAL a souvisejícími částkami, které byly vykázány v hospodářském výsledku 2011 jako náklady.

VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Strukturální operace	142 916	210 638
Protokol se zeměmi Středomoří	264	263
Dohody o rybolovu	37	130
Program Galileo	320	513
Program GMES	400	390
TEN-T	3 416	3 530
Další smluvní závazky	4 493	3 920
Celkem	151 846	219 384

Tyto závazky vznikly proto, že se Komise rozhodla přijmout dlouhodobější právní závazky ohledně částek, které zatím nebyly v rozpočtu kryty položkami závazků. Může se to týkat víceletých programů, jako jsou strukturální opatření, nebo částek, které se Evropská komise zavázala vyplatit v budoucnosti na základě administrativních smluv platných v rozvahový den (např. vztahujících se k poskytování strážních, úklidových a podobných služeb, ale také smluvních závazků ohledně konkrétních projektů, jako jsou stavební práce).

Strukturální opatření

Tabulka níže přináší srovnání mezi právními závazky, pro něž ještě nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a maximálními závazky, jež souvisí s částkami finančního rámce na roky 2007–2013.

mil. EUR
	Částky finančního výhledu 2007–2013 (A)	Uzavřené právní závazky (B)	Rozpočtové závazky 2007-2011 (C)	Rozdíl mezi právními a rozpočtový–mi závazky (= B – C)	Maximální závazek (= A – C)
Fondy politiky soudržnosti	347 550	347 542	240 438	107 104	107 112
Přírodní zdroje	100 549	100 545	69 818	30 727	30 731
Nástroj pro předvstupní pomoc	11 259	8 162	6 186	1 976	5 073
Celkem	459 358	456 249	316 442	139 807	142 916

Protokoly se zeměmi Středomoří

Tyto závazky souvisí s finančními protokoly s nečlenskými zeměmi Středomoří. Odpovídají rozdílu mezi celkovou částkou podle podepsaných protokolů a částkou rozpočtových závazků zachycenou v účetních záznamech. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, přestože probíhá proces jejich postupného rušení.

Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky přijaté ve vztahu k třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu.

Program Galileo

Tyto částky jsou závazně přislíbeny programu Galileo, který vyvíjí globální družicový navigační systém – viz také vysvětlivka 2.2.

Program GMES

Komise uzavřela s ESA smlouvu na léta 2008 až 2013 o realizaci vesmírné složky Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Celková orientační částka na uvedené období činí 728 milionů EUR.

Závazky vůči TEN-T

Tato částka se týká grantů v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na léta 2007–2013. Tento program se týká projektů rozvoje transevropské dopravní sítě, které podporují jednak projekty v oblasti infrastruktury, jednak projekty výzkumu a inovací k rychlejšímu začleňování nových technologií a novátorských procesů do vývoje nové dopravní infrastruktury. Celková orientační částka pro tento program činí 8 013 milionů EUR.

Další smluvní závazky

Částky v této položce odpovídají závazkům, jež po dobu trvání těchto smluv zbývají k úhradě. Největší částkou zahrnutou do této položky je 2 572 milionů EUR, které souvisí s ujednáními o zadávání zakázek pro Agenturu pro získávání energie z jaderné syntézy v kontextu projektu ITER. Druhou nejvýznamnější částkou je 438 milionů EUR za stavební smlouvy Parlamentu.

6. FINANČNÍ OPRAVY A VRACENÍ PROSTŘEDKŮ

6.1 ÚVOD

Tato vysvětlivka uvádí přehled o opravách chyb a o odhalených nesrovnalostech, zejména v té části rozpočtu EU, která je plněna v režimu sdíleného řízení (tj. přibližně 80 % celého rozpočtu). V režimu sdíleného řízení se Komise spoléhá na členské státy, že realizují programy EU, tj. příspěvek EU se vyplácí členským státům (obecně určité platební agentuře), která pak odpovídá za vyplacení prostředků příjemcům. Členské státy jsou tudíž primárně odpovědné za předcházení, odhalování a opravu chyb a nesrovnalostí, jichž se dopouští příjemci, zatímco Evropská komise plní celkovou dohlížecí roli (tj. prověřuje účinné fungování řídících a kontrolních systémů členských států).

V této vysvětlivce jsou zohledněny pouze finanční opravy a vrácení prostředků na úrovni EU. Opravy prováděné členskými státy na základě jejich vlastních auditů nejsou do účetního systému Komise zapisovány, neboť členské státy je mohou ve většině případů opětovně použít pro jiné způsobilé výdaje. Členské státy nicméně musí předkládat Komisi aktualizované informace o strhnutých výdajích a o ukončeném a probíhajícím vracení prostředků čerpaných ze strukturálních fondů a ve výkazech k období 2007–2013 musí zvlášť uvádět opravy EU, aby se zabránilo riziku překrývání údajů. Tyto informace se však níže nevykazují z důvodu nedostatečné spolehlivosti, neboť – jak vyplynulo z předběžných závěrů auditů EU provedených ve členských státech a zaměřených na vracení prostředků – stále přetrvávají pochybnosti o kvalitě a úplnosti údajů, které předkládají některé členské státy, a/nebo pokud jde o některé programy.

6.1.1 Finanční opravy

Finanční opravy představují hlavní nástroj pro opravu chyb a nesrovnalostí v podmínkách sdíleného řízení. Finanční opravy provádí Evropská komise s cílem vyloučit z financování EU takové výdaje, které jsou v rozporu s použitelnými pravidly a předpisy. Finanční opravy lze použít také po odhalení vážných nedostatků v řídících a kontrolních systémech členských států. Konečným cílem tohoto korekčního mechanismu je, aby všechny výdaje, které deklaruje členský stát (tj. na jejichž základě vyplácí EU svůj příspěvek) odpovídaly předpisům a byly řádné. Jedním ze způsobů realizace finančních oprav je vydání příkazu Komise k vrácení neoprávněně vyplacených prostředků.

Při zpracování finanční opravy se provádějí tři hlavní kroky:

(1)

Finanční opravy nedokončené (in progress):

Tato částka se odhaduje takto:

—

v případě zemědělství a rozvoje venkova vychází částka finančních oprav z odhadu částky výdajů, jež budou pravděpodobně v důsledku budoucích rozhodnutí o souladu vyloučeny z financování EU. Jelikož se o opravách EZZF rozhoduje podle výdajů v jednotlivých rozpočtových rocích, je možné vypočítat průměrné finanční opravy za uzavřený rozpočtový rok a extrapolovat tento podíl na rozpočtové roky z nedávné doby, u nichž kontroly dosud probíhají. Spolehlivost této metody je neustále posuzována srovnáváním odhadované částky s výsledky auditů souladu ukončenými v daném roce,

—

v rámci politiky soudržnosti vychází částka vykázaná u nedokončených finančních oprav (in progress ) z auditních nálezů Komise a Účetního dvora nebo úřadu OLAF, jimiž se všemi zabývá GŘ cestou probíhajících kontradiktorních řízení proti dotčeným členským státům. Jedná se o nejlepší a obezřetný odhad, který zohledňuje stav k 31. prosinci 2011 v souvislosti s opatřeními přijatými v návaznosti na audity a vystavení dopisů o konečné pozici nebo dopisů předcházejících pozastavení plateb. Tato částka se určitě změní v důsledku kontradiktorního řízení, v němž členské státy dostávají možnost předložit další důkazy na podporu svých tvrzení.

(2)

Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené:

Výše finanční opravy se určí s jistotou a je definitivní buď formou rozhodnutí Komise („rozhodnuté“) nebo ji potvrdí (tj. akceptuje) členský stát („potvrzené“). V oblasti zemědělství a rozvoje venkova na období 2007–2013 fondy EZZF (Evropský zemědělský a záruční fond) a EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) nahradily EAGGF (Evropský zemědělský orientační a záruční fond, 2000–2006). Rozhodnutí o finančních opravách jsou iniciovány hlavně v důsledku ověření výdajů deklarovaných členskými státy, pro které platí tyto postupy účetních závěrek:

—

rozhodnutí o schválení roční účetní závěrky přijímá Komise a tím formálně akceptuje roční závěrky platebních agentur na základě ověření a potvrzení postupu řídících orgánů, která rovněž obsahují rozhodnutí při roční účetní závěrce týkající se nedodržených lhůt pro platby. V důsledku toho mohou být u plateb, u kterých nebyly dodrženy lhůty stanovené právními předpisy, vykázány finanční opravy.

—	rozhodnutí o schválení víceleté účetní závěrky přijímá Komise na základě souladu deklarovaných výdajů členskými státy s použitelnými pravidly a předpisy EU.

V oblasti politiky soudržnosti jsou finanční opravy rozhodnuté/potvrzené výsledkem kontrol a auditů Komise, Evropského účetního dvora a úřadu OLAF.

(3)

Finanční opravy provedené

V případě EZZF jsou finanční opravy prováděny vždy odpočtem v měsíčních prohlášeních. U politiky rozvoje venkova jsou finanční opravy prováděny vystavením příkazu k vrácení prostředků.

Finanční opravy v rámci politiky soudržnosti se provádějí takto:

(a)

pokud členský stát nesouhlasí s opravou, kterou požaduje nebo navrhuje Komise, po formálním kontradiktorním řízení s členským státem, jehož součástí je pozastavení plateb pro program, má Komise v takovém případě tři měsíce od data formálního slyšení s členským státem (šest měsíců u programů v období 2007–2013) na to, aby přijala formální rozhodnutí o finanční opravě a vydala příkaz k vrácení prostředků za účelem vymožení vyplacené částky od členského státu. Tyto případy vedou k čistému snížení příspěvku EU pro konkrétní operační program, jehož se týká finanční oprava (členský stát nemá možnost opětovně použít opravenou částku pro jiné způsobilé operace);

(b)

pokud členský stát opravu akceptuje, odečte (strhne) tuto částku z následné žádosti Komisi o platbu ještě před skončením vymáhaní na vnitrostátní úrovni (withdrawal) anebo po skončení vymáhacího řízení na vnitrostátní úrovni a účinném vrácení částky příjemcem (recovery at national level); v obou případech (stržení anebo vymožení členským státem na vnitrostátní úrovni odečtením od následné žádosti o platbu) použitelné předpisy umožňují nahradit způsobilé výdaje jinými způsobilými výdaji a použít je pro jiné způsobilé operace, u nichž dojde ke způsobilým výdajům. Tyto případy nemají vliv na účty Komise, jelikož se nesnižuje úroveň financování určitého programu ze strany EU. Finanční zájmy EU jsou tak chráněny před nesrovnalostmi a podvody. Validace příkazu k vrácení prostředků nebo žádosti o platbu (podle daného případu) schvalující osobou v účetním systému je nezbytným krokem pro zjištění provedení finančních oprav. Pokud jde o příkaz k vrácení prostředků, je provedení oprav vykázáno v momentě vydání příkazu a před obdržením peněz, neboť příkazy k vrácení prostředků týkající se finančních oprav se vydávají vůči členským státům a jsou vždy propláceny v den splatnosti nebo před tímto dnem, nebo jsou kompenzovány následnými platbami.

(c)	Když při uzavření programu členský stát nemůže opětovně použít prostředky, částka finanční opravy se buď odečte od poslední žádosti o proplacení nákladů, kterou podá členský stát, nebo Komise tuto částku zruší.

6.1.2 Vrácení prostředků

Vrácení prostředků je způsob provádění finančních oprav, který si zaslouží samostatné vykazování vzhledem k tomu, že se týká skutečného vrácení peněz do rozpočtu (nebo jejich vyrovnání).

V souladu s finančním nařízením by příkazy k vrácení prostředků měla schvalující osoba vydávat na neoprávněně vyplacené částky. Vrácení prostředků se poté provádí přímým bankovním převodem z účtu dlužníka (např. členského státu) nebo započtením proti jiným částkám, které Komise dluží členskému státu. Finanční nařízení předpokládá další postupy k zajištění inkasa prošlých příkazů k vrácení prostředků, které jsou předmětem zvláštních následných opatření účetního Komise.

V oblasti zemědělství jsou členské státy povinny odhalovat chyby a nesrovnalosti a zpětně vymáhat neoprávněně vyplacené částky v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy. Pokud jde o EZZF, zpětně získané částky od příjemců se připisují k dobru Komisi poté, co si členské státy ponechají 20 % (v průměru), které ve výsledovce vykazují jako příjem. V případě EZFRV jsou vrácené prostředky odečteny od následující žádosti o platbu ještě před jejím odesláním útvarům Komise, takže příslušnou částku lze znovu použít pro daný program. Pokud členský stát o zpětné získání prostředků neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může se Komise rozhodnout, že zasáhne a uloží dotyčnému členskému státu finanční opravu.

V oblasti politiky soudržnosti jsou členské státy (nikoli Komise) primárně odpovědné za vymáhání od příjemců neoprávněně vyplacených částek zvýšených případně o úroky z prodlení. Částky vrácené členskými státy se v této vysvětlivce nevykazují, uvádí se zde pouze vrácené prostředky, které schválila Komise. V období 2007–2013 mají členské státy právní povinnost poskytovat Komisi jasné a strukturované údaje o částkách strhnutých ze spolufinancování před dokončením vnitrostátního vymáhání a o částkách, které byly účinně vymoženy od příjemců na vnitrostátní úrovni.

6.1.3 Pozastavení a přerušení plateb

V souladu s odvětvovými předpisy může Komise také:

—

přerušit běh platební lhůty maximálně na 6 měsíců u programů v období 2007-13, pokud:

(a)	existuje důkaz svědčící o významném nedostatku ve fungování řídících a kontrolních systémů dotyčného členského státu;

(b)	útvary Komise musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informace, které je upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena.

—

pozastavit celou nebo část průběžné platby členskému státu jak u programů v období 2000-2006, tak u programů v období 2007–2013, v těchto třech případech:

(a)	existuje důkaz o závažném nedostatku ve fungování řídícího a kontrolního systému programu a dotčený členský stát nepřijal nutná nápravná opatření nebo

(b)	výdaje v ověřeném výkazu výdajů se váží k závažné nesrovnalosti, která nebyla napravena; nebo

(c)	členský stát vážně porušil své řídící a kontrolní povinnosti.

Pokud členský stát nepodnikne požadovaná opatření, Komise může uložit finanční opravu.

6.1.4 Ostatní druhy řízení

Co se týče té části rozpočtu EU, která je spravována v režimu přímého řízení, výdaje, které nejsou v souladu s použitelnými pravidly a předpisy, jsou buď vymáhány zpět formou příkazu k vrácení prostředků, jež vydává Komise, nebo jsou odečteny od následného výkazu nákladů. Pokud příjemce sám provede odpočet ve výkazu nákladů, tuto skutečnost nelze zapsat do účetního systému Komise. Vymáhání neoprávněně vyplacených částek v režimu decentralizovaného řízení a nepřímého centralizovaného řízení je úkolem členských států, třetích zemí nebo agentur. V režimu sdíleného řízení se také používají opravné nástroje, jež jsou definovány v dohodách uzavřených s mezinárodními organizacemi.

Upozorňujeme, že všechna čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur. Nutno poznamenat, že v důsledku zaokrouhlení číselných údajů nemusí součet některých finančních údajů souhlasit. Částky vykázané jako 0 představují číslo nižší než 500 000 EUR. Částky rovnající se nule jsou vykázány pomlčkou (-).

6.2 SOUHRNNÉ TABULKY

Finanční opravy a vrácené prostředky rozhodnuté / potvrzené v roce 2011

mil. EUR
	Vysvětlivka	2011	2010
Finanční opravy:
Zemědělství a rozvoj venkova	6.3.1	733	1 128
Politika soudržnosti	6.4.1	673	925
Ostatní	6.5	0	0
Mezisoučet finančních oprav		1 406	2 053
Vrácené prostředky
Zemědělství a rozvoj venkova	6.3.1	335	292
Politika soudržnosti	6.4.4	50	24
Ostatní	6.5	377	301
Mezisoučet vrácených prostředků		762	617
Finanční opravy rozhodnuté / potvrzené v roce 2011 celkem		2 168	2 670

Finanční opravy a vrácené prostředky provedené v roce 2011

mil. EUR
	Vysvětlivka	2011	2010
Finanční opravy:
Zemědělství a rozvoj venkova	6.3.2	483	814
Politika soudržnosti	6.4.2	624	737
Ostatní	6.5	0	0
Mezisoučet finančních oprav		1 107	1 551
Vrácené prostředky
Zemědělství a rozvoj venkova	6.3.2	339	286
Politika soudržnosti	6.4.4	48	25
Ostatní	6.5	346	274
Mezisoučet vrácených prostředků		733	585
Provedené v roce 2011 celkem		1 840	2 136

6.3 FINANČNÍ OPRAVY A VRACENÍ PROSTŘEDKŮ V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJE VENKOVA

6.3.1 Finanční opravy a vrácené prostředky rozhodnuté v roce 2011

mil. EUR
	2011	2010
EZZF:
Schválení finančních výkazů a nedodržení platebních lhůt	(63)	33
Schvalování souladu	728	1 022
Rozvoj venkova:
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	3	49
SAPARD 2000-2006	6	3
EZFRV 2007–2013	58	20
Mezisoučet finančních oprav	733	1 128
EZZF:
EZZF - nesrovnalosti	174	178
Rozvoj venkova:
TRDI – vrácené prostředky	8	10
SAPARD – vrácené prostředky	30	5
EZFRV - nesrovnalosti	123	98
Mezisoučet vrácených prostředků	335	292
Celkem	1 068	1 420

Rozpis částek EZZF podle členských států se nachází v příloze 1.

Všechny výše uvedené částky jsou zachyceny ve výsledovce Komise.

Snížení částky v položce postupu schvalování souladu v roce 2011 nastalo po jejím dřívějším zvýšení mezi roky 2009 a 2010. Částka za rok 2010 byla mimořádně vysoká, neboť mezi postupy rozhodnutými v tomto roce byl rozsáhlý neprovedený postup schvalování ohledně částky ve výši 471 milionů EUR, která byla schválena před koncem roku, ale uskutečněna až v roce 2011. Částky v rámci postupů rozhodnutých v roce 2011 nyní dosahují srovnatelné výše jako v roce 2009 a v předchozích letech.

Záporná hodnota schválených finančních výkazů ve výši 63 milionů EUR představuje částky, které byly vyplaceny určitým členských státům (především Itálii a Spojenému království) a které překračují částky, jež mají být vráceny za daný rok.

Nutno poznamenat, že částky vykazované u rozvoje venkova ve finančních opravách rozhodnutých / potvrzených, jakož i finanční opravy vykazované níže zahrnují také prostředky vrácené v souvislosti s nesrovnalostmi ve výši 0,2 milionu EUR v roce 2011 (2010: 3 miliony EUR). Jsou to částky vybrané Evropskou komisí po vrácení neoprávněných plateb členskými státy.

6.3.2 Finanční opravy a vrácené prostředky provedené v roce 2011

mil. EUR
	2011	2010
EZZF:
Schválení finančních výkazů a nedodržení platebních lhůt	(63)	33
Schvalování souladu	506	728
Rozvoj venkova:
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	3	49
SAPARD 2000-2006	6	3
EZFRV 2007–2013	31	0
Mezisoučet finančních oprav	483	814
EZZF:
EZZF – nesrovnalosti	178	172
Rozvoj venkova:
TRDI – vrácené prostředky	8	10
SAPARD – vrácené prostředky	30	5
EZFRV - nesrovnalosti	123	98
Mezisoučet vrácených prostředků	339	286
Celkem	822	1 101

Rozpis částek EZZF podle členských států se nachází v příloze 2.

6.3.3 Finanční opravy – kumulativní údaje

Rozhodnuté finanční opravy EZZR – kumulativní čísla 1999 – 2011

mil. EUR
	Ke konci roku 2011	Ke konci roku 2010
Postupy schvalování účetní závěrky EZZF	7 717	7 035

Rozpis kumulovaných částek závěrky EZZF podle členských států se nachází v příloze 3.

Kumulativní údaje za rok 2011 odpovídají částkám, které byly předmětem rozhodnutí o schválení souladu č. 1 až č. 36 přijatých ke dni 15. října 2011, kterým končí rozpočtový rok EZZF. Částky, o kterých se rozhodlo v kalendářním roce 2011, činí 728 milionů EUR (viz vysvětlivka 6.3.1) a zahrnují částku 628 milionů EUR, o které se rozhodlo v rozpočtovém roce 2011 a která odpovídá rozdílu mezi kumulativními údaji z konce roku 2011 a kumulativními údaji z konce roku 2010 uvedenými v tabulce výše.

Nutno poznamenat, že všechna rozhodnutí o schválení souladu byla formálně přijata formou rozhodnutí Komise, zatímco plnění rozhodnutí o schválení finančních výkazů trvá obvykle déle a projeví se v následujících letech.

Rozhodnuté opravy v oblasti rozvoje venkova – kumulativní údaje 2000 – 2011

mil. EUR
	Ke konci roku 2011	Ke konci roku 2010
Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova:
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	64	61
SAPARD 2000-2006	24	17
EZFRV 2007–2013	79	21
Celkem	167	98

6.3.4 Nedokončené finanční opravy a vrácené prostředky:

Finanční opravy nedokončené:

mil. EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2011	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2011	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2010	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2011
EZZF:
EZZF – budoucí rozhodnutí o finančních výkazech a souladu	2 288	573	(665)	8	2 204
Rozvoj venkova:
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	7	29	(3)	1	34
SAPARD 2000-2006	68	36	(6)	(20)	77
EZFRV 2007–2013	123	179	(58)	261	505
Finanční opravy EZZF nedokončené celkem	2 486	818	(732)	250	2 821

Výše nedokončených finančních oprav EZZF na konci roku 2011 svědčí o konsolidaci metody odhadování budoucích rozhodnutí o souladu.

Programy SAPARD a TRDI jsou ve fázi uzavírání, což vysvětluje snížení částky nedokončených finančních oprav.

Zvýšení u EZFRV je dáno především změnou metody odhadování. Až do minulého roku byla používána metoda extrapolace, která byla založena na historických údajích, tj. na skutečných případech oprav zahájených u EZZF v období 2000–2006. Tento odhad byl poté porovnán s údaji skutečných případů oprav zahájených v prvních letech programů EZFRV. V minulém roce se však ukázalo, že se touto metodou dochází k nižším částkám, než jaké skutečně činily zahájené případy oprav. Metoda extrapolace proto byla upravena a sladěna s metodou používanou pro EZZF, neboť oba fondy ve skutečnosti používají stejný postup schvalování. Částky vykazované jako nedokončené nyní realističtěji vypovídají o budoucích finančních opravách.

Vrácené prostředky nedokončené

mil. EUR
	Vrácené prostředky nedokončené k 31.12.2010	Nové vrácené prostředky nedokončené v r. 2011	Vrácené prostředky rozhodnuté v r. 2011	Úpravy vrácených prostředků rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2010	Vrácené prostředky nedokončené k 31.12.2011
EZZF:
EZZF - nesrovnalosti	323	199	(174)	(95)	253
Rozvoj venkova:
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	7	6	(8)	7	12
SAPARD 2000-2006	94	6	(30)	(19)	50
EZFRV 2007–2013	22	65	(123)	81	45
Vrácené prostředky nedokončené celkem	446	275	(335)	(26)	360

6.4 FINANČNÍ OPRAVY A VRÁCENÉ PROSTŘEDKY V POLITICE SOUDRŽNOSTI

6.4.1 Finanční opravy rozhodnuté / potvrzené v roce 2011

Finanční opravy rozhodnuté / potvrzené v roce 2011 rozdělené podle programových období

mil. EUR

2011

2010

Politika soudržnosti (práce EU)

—	programy na období 1994–1999

136

—	programy na období 2000-2006

440

788

—	programy na období 2007-2013

220

Celkem

673

925

Rozpis těchto částek podle členských států se nachází v příloze 4.

Co se týče programového období 1994–1999, bylo v roce 2011 nahlášeno pouze velmi málo finančních oprav, neboť většina programů je uzavřena. Toto číslo se bude i v budoucnu nadále zmenšovat. Pokud jde o programové období 2000–2006, finanční opravy jsou nahlašovány a potvrzovány v průběhu uzavírání programů, které právě probíhá. Přesto však budou i nadále probíhat audity, a to i u uzavřených programů. Očekává se, že počet finančních oprav rozhodnutých / potvrzených za vykazované období 2007–2013 se bude ve srovnání s minulým rokem v příštích letech nadále zvyšovat v důsledku auditů, které v současnosti probíhají na místě.

Finanční opravy rozhodnuté /potvrzené v roce 2011 a jejich provedení v roce 2011

mil. EUR
	EFRR	FS	ESF	FNOR/ERF (5)	EZOZF Orientační sekce	Celkem
Finanční opravy za období 1994-1999:
Provedené zrušením/ odpočtem při uzavření	6	—	—	—	—	6
Provedené příkazem k vrácení prostředků	2	—	1	0	1	4
Dosud neprovedeno	3	—	—	—	—	3
Mezisoučet za období 1994-1999	11	—	1	0	1	13
Finanční opravy za období 2000-2006:
Provedené zrušením/ odpočtem při uzavření	217	72	8	0	0	297
Provedené členskými státy	(10)	4	—	—	—	(6)
Provedené příkazem k vrácení prostředků	5	3	—	—	0	8
Dosud neprovedeno	199	(62)	0	3	—	140
Mezisoučet za období 2000-2006	411	17	9	3	0	440
Finanční opravy za období 2007-2013:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	—	—	—	—	—	0
Provedené členskými státy	2	—	158	—	—	160
Provedené příkazem k vrácení prostředků	—	—	—	—	—	0
Dosud neprovedeno	0	—	59	—	—	59
Mezisoučet za období 2007-2013	3	—	218	—	—	220
Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v r. 2011 celkem	424	17	227	3	1	673
Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v r. 2010 celkem	494	258	49	91	33	925

Z celkové částky 673 milionů EUR, potvrzené v roce 2011, zahrnuje 233 milionů EUR částky, které byly potvrzeny v předešlých letech, avšak dosud nebyly vykázány, jakož i úpravy již vykázaných částek. Důvodem je na jedné straně zvláštní účetní povaha správy údajů finančních oprav, která umožňuje nahlašovat nové případy později, a na druhé straně jsou důvodem případy, u kterých je konečná částka finanční opravy uložené v průběhu operačního programu známa pouze v momentě jeho uzávěrky.

Výše finančních oprav rozhodnutých /potvrzených během roku a provedených Komisí vydáním příkazu k vrácení prostředků (tj. Komisi se vrátí hotovost) činí 12 milionů EUR. 4 milionů za období 1994–99 a 8 milionů EUR za období 2000–06 (2010: 158 milionů EUR). Nutno poznamenat, že provedení cestou vydání příkazu k vrácení prostředků představuje pouze omezenou částku celkových finančních oprav (tj. méně než 3 % částky provedené v roce 2011), jelikož použitelné odvětvové předpisy předpokládají možnost, že členské státy akceptují finanční opravu navrženou Komisí a poté během provádění programu nahradí nepředpisový výdej předpisovým (v momentě uzávěrky však členské státy již nemohou předkládat jiné výdaje, kterými by nahradily nezpůsobilé výdaje), takže Komise už nemusí vydávat příkaz k vrácení prostředků. Příkazy k vrácení prostředků vydává Komise pouze v případech, kdy členský stát odmítá finanční opravu a Komise musí přijmout formální rozhodnutí o opravě, nebo případně v momentě uzávěrky programu, pokud je výše finanční opravy uložené Komisí vyšší než částka, kterou nahlásil členský stát.

V případě EFRR se částky oprav za rok 2011 i nadále týkají především programů období 2000–2006, u kterých probíhá uzávěrka: po analýze prohlášení při ukončení projektu byly v roce 2011 potvrzeny opravy založené na metodě extrapolace, kterou byla u každého programu vypočítána zbytková hodnota, přičemž opravy budou pokračovat i v roce 2012. Finanční opravy v momentě uzávěrky znamenají čisté snížení výše prostředků EU (tj. snížení konečných částek, které mají být vyplaceny, či vrácení prostředků, pokud je konečná částka, která má být zaplacena, nižší než daná oprava).

Pokud jde o ESF, většina částek finančních oprav rozhodnutých / potvrzených v roce 2011 souvisí s programovým obdobím 2007–2013, neboť se realizuje stále více programů, a tím narůstá počet ukončených auditů. U programového období 2000–2006 již členské státy nemohou nahradit nepředpisový výdaj předpisovým výdajem, nicméně protože se programy právě uzavírají, vykázaly členské státy v závěrečné dokumentaci, zda byly finanční opravy odečteny, a tyto částky jsou vykázány v tabulce výše. Finanční opravy rozhodnuté / potvrzené pro programové období 1994–1999 souvisí buď s finančními opravami, ke kterým došlo po rozhodnutí Komise, nebo s nesrovnalostmi vykázanými daným členským státem po uzávěrce operačního programu, které Komise získává zpět prostřednictvím vydání příkazu k vrácení prostředků.

Ohledně FNOR/ERF činí finanční opravy rozhodnuté / potvrzené 3 miliony EUR a souvisí jak s procesem uzavírání jistých programů, tak i s ukončováním auditů u jiných programů.

Co se týče Orientační sekce EZOZF, nebyly dosud uzavřeny všechny programy. Finanční opravy budou i nadále vykazovány v letech 2012 a 2013, i kdyby se jednalo o velmi nízké částky.

Je nutné upozornit, že částky vykazované v tabulkách výše, pokud jde o fond FNOR/ERF, také zahrnují prostředky vrácené v roce 2011 v souvislosti s nesrovnalostmi ve výši 2 milionů EUR (2010: 3 miliony EUR). Jsou to částky vybrané Evropskou komisí formou rozhodnutí Komise, které bylo přijato po vrácení neoprávněných plateb členskými státy.

6.4.2 Finanční opravy provedené v r. 2011

Finanční opravy provedené v roce 2011 rozdělené podle programového období

mil. EUR

2011

2010

Politika soudržnosti (práce EU)

—	programy na období 1994-1999

476

—	programy na období 2000-2006

432

259

—	programy na období 2007-2013

160

Celkem

624

737

Rozpis těchto částek podle členských států se nachází v příloze 5.

Je třeba poznamenat, že výše uvedené částky, zejména pokud jde o programové období 2000–2006, nezahrnují souhrn finančních oprav vykázaných členskými státy v žádostech o závěrečnou platbu, které Komise obdržela v roce 2010, a které se nachází ve stadiu validace. V této fázi je finanční oprava prováděna členským státem, který potvrzuje odpočet částky finanční opravy od částky deklarované v žádosti o závěrečnou platbu. V souvislosti s uzavíráním programu si však validace žádosti schvalující osobou v účetním systému vyžaduje delší regulatorní lhůtu, a až poté může být plně zpracována a Komise může platbu uskutečnit. Žádosti o platbu, které došly před koncem roku 2010, avšak ke konci roku 2011 nebyly ještě schváleny, zahrnují finanční opravy. Protože však budou tyto žádosti o platbu zpracovány až v roce 2012 a později, výše provedených finančních oprav bude vykázána až po ověření veškeré závěrečné dokumentace a po úplné validaci souvisejících finančních transakcí. Počet oprav současného programového období 2007–2013 by měl v následujících letech dále růst v důsledku kontrol prováděných v současnosti na místě.

Finanční opravy provedené v roce 2011 (rozhodnuté / potvrzené v roce 2011 a předtím)

mil. EUR
	EFRR	FS	ESF	FNOR/ERF*	EZOZF Orientační sekce	Celkem 2010
Finanční opravy za období 1994–1999:
Potvrzené v r. 2011	8	—	1	0	1	10
Potvrzené v předchozích letech	22	—	0	—	0	22
Mezisoučet za období 1994-1999	30	—	1	0	1	32
Finanční opravy za období 2000-2006:
Potvrzené v r. 2011	211	79	0	0	0	291
Potvrzené v předchozích letech	175	35	19	(90)	—	140
Mezisoučet za období 2000-2006	387	115	19	(90)	0	432
Finanční opravy za období 2007-2013:
Potvrzené v r. 2011	2	—	157	—	—	160
Potvrzené v předchozích letech	0	—	1	—	—	1
Mezisoučet za období 2007-2013	2	—	158	—	—	161
Finanční opravy provedené v r. 2011 celkem	419	115	178	(90)	1	624
Finanční opravy provedené v r. 2010 celkem	542	21	42	90	41	737

Z 624 milionů EUR vykázaných jako finanční opravy provedené v roce 2011 zahrnuje 212 milionů EUR částky, které byly provedeny v předchozích letech, avšak nebyly dosud vykázány, jakož i úpravy dříve vykázaných částek, a to ze stejných důvodů uvedených ve vysvětlivce 6.4.1.

Finanční opravy provedené v roce 2011 (podle typu provedení)

mil. EUR
	EFRR	FS	ESF	FNOR/ERF*	EZOZF Orientační sekce	CELKEM
Finanční opravy za období 1994-99:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	23	—	—	—	—	23
Provedené příkazem k vrácení prostředků	7	—	1	0	1	9
Mezisoučet za období 1994-1999	30	—	1	0	1	32
Finanční opravy za období 2000-2006:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	237	94	19	0	0	351
Provedené členskými státy	142	17	—	(90)	—	69
Provedené příkazem k vrácení prostředků	8	4	—	—	0	12
Mezisoučet za období 2000-2006	387	115	19	(90)	0	432
Finanční opravy za období 2007-2013:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	—	—	—	—	—	0
Provedené členskými státy	2	—	158	—	—	160
Provedené příkazem k vrácení prostředků	—	—	—	—	—	0
Mezisoučet za období 2007-2013	2	—	158	—	—	160
Finanční opravy provedené v r. 2011 celkem	419	115	178	(90)	1	624
Finanční opravy provedené v r. 2010 celkem	542	21	42	90	41	737

Výše finančních oprav provedených během roku vydáním příkazu k vrácení prostředků (tj. Komisi se vrátí hotovost) činí 21 milionů EUR, 9 milionů za období 1994–1999 a 12 milionů EUR za období 2000–2006 (2010: 158 milionů EUR). Z důvodů výše uvedených ve vysvětlivce 6.3.1 představuje provedení cestou vydání příkazu k vrácení prostředků pouze velmi omezenou částku finančních oprav (tj. 3 % částky provedené v roce 2011).

Pokud jde o EFRR, je třeba poznamenat, že žádosti o závěrečnou platbu podané v září 2010 jsou stále ještě předmětem procesu schvalování, a proto nebyly zohledněny ve výše uvedených číslech o provádění, což vysvětluje relativně nízké míry provádění činící 65 % u EFRR a 78 % u Fondu soudržnosti. Téměř všechny částky provedených oprav vyplývají z probíhající uzávěrky programů období 2000–2006: 2,1 mld. EUR (z celkové zbývající 2,2 mld. EUR) je zahrnuto do žádostí o závěrečnou platbu došlých v rámci EFRR / Fondu soudržnosti, avšak budou vykázané jako provedené až po schválení těchto závěrečných plateb v příštích měsících.

Pokud jde o ESF, všechny finanční opravy provedené vydáním příkazu k vrácení prostředků se týkají programového období 1994–1999, neboť programy jsou uzavřené. Co se týče období 2000–2006, jedná se o opravy, které buď v závěrečné dokumentaci vykázal daný členský stát, nebo je vykázala Komise, která následně požádala dotčený členský stát o potvrzení, že tyto prostředky budou při uzávěrce odečteny. Příkazy k vrácení prostředků se proto nevydávají. Je třeba poznamenat, že velký počet programů je stále ještě předmětem analýzy, a proto počet finančních oprav provedených při uzávěrce v příštích letech po ukončení současného procesu uzavírání programů (analýza závěrečné dokumentace a finanční validace žádostí o závěrečnou platbu) vzroste.

Co se týče FNOR/ERF, představuje záporná částka 90 milionů EUR úpravu několika finančních oprav v případě Španělska, které byly v roce 2010 chybně vykázané jako provedené. Tento členský stát odečetl dotčené částky v žádostech zaslaných Komisi v roce 2010, nicméně tyto žádosti byly součástí závěrečné dokumentace daného programu a Komise je ještě zpracovávala až ke dni 31.12.2010. V souladu s definicí provádění je tato úprava vykazována v číslech za rok 2011 jako záporná částka.

6.4.3 Finanční opravy – kumulativní údaje a míry provádění

Rozhodnuté / potvrzené finanční opravy – kumulativní údaje

mil. EUR
	období 1994-1999	období 2000-2006	období 2007-2013	Celkem ke konci roku 2011	Celkem ke konci roku 2010
EFRR	1 769	4 575	4	6 348	5 924
Fond soudržnosti	273	508	0	781	763
ESF	397	1 182	218	1 798	1 572
FNOR/ERF*	100	99	0	198	195
Orientační sekce EZOZF	125	41	0	166	165
Celkem	2 663	6 405	222	9 291	8 619

Rozpis částek podle členských států se nachází v příloze 4.

Finanční opravy provedené – kumulativní údaje

mil. EUR
	období 1994-1999	období 2000-2006	období 2007-2013	Celkem ke konci roku 2011	Celkem ke konci roku 2010
EFRR	1 766	2 359	3	4 128	3 709
Fond soudržnosti	266	342	0	608	493
ESF	396	1 165	159	1 720	1 542
FNOR/ERF*	100	4	0	104	194
Orientační sekce EZOZF	125	41	0	166	165
Celkem	2 652	3 912	162	6 726	6 102

Rozpis částek podle členských států se nachází v příloze 5.

Ve výše uvedené tabulce jsou zahrnuty finanční opravy, jež některé členské státy napadly (z dosavadních zkušeností vyplývá, že po takových případech musela Komise jen velmi zřídka vracet prostředky). Bližší informace viz vysvětlivka 5.4.

Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené k 31. prosinci 2011, avšak zatím neprovedené, a míry provedení k 31. prosinci 2011 (kumulativní čísla)

mil. EUR
	EFRR	FS	ESF	FNOR/ERF*	EZOZF Orientační sekce	Celkem 2011	Celkem 2010
Finanční opravy programů 1994-1999
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	1 769	273	397	100	125	2 663	2 652
Finanční opravy provedené	1 766	266	396	100	125	2 652	2 621
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	3	8	1	0	0	11	31
Míra provedení	100 %	97 %	100 %	100 %	100 %	100 %	99 %
Finanční opravy programů 2000-2006
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	4 575	508	1 182	99	41	6 405	5 965
Finanční opravy provedené	2 359	342	1 165	4	41	3 912	3 480
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	2 216	166	17	94	0	2 493	2 485
Míra provedení	52 %	67 %	99 %	4 %	100 %	61 %	58 %
Finanční opravy programů 2007-2013
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	4	—	217	—	—	222	2
Finanční opravy provedené	3	—	159	—	—	162	2
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	0	—	59	—	—	60	0
Míra provedení	87 %	neuv.	73 %	neuv.	neuv.	73 %	84 %
Finanční opravy celkem
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	6 348	781	1 797	198	166	9 291	8 619
Finanční opravy provedené	4 128	608	1 721	104	166	6 726	6 102
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	2 220	173	76	94	0	2 565	2 516
Míra provedení	65 %	78 %	96 %	53 %	100 %	72 %	71 %

Pokud jde o programové období 2000–2006, nízká míra provedení se vysvětluje probíhajícím procesem uzavírání, kdy žádosti o platby došlé koncem roku 2010 nejsou dosud schváleny a související finanční opravy ještě není možné zohlednit v údajích o provádění za rok 2011.

6.4.4 Vrácené prostředky

Vrácené prostředky potvrzené v r. 2011

mil. EUR
	2011	2010
Ostatní druhy řízení	50	24

Vrácené prostředky v roce 2011

mil. EUR
	2011	2010
Ostatní druhy řízení	48	25

Upozorňujeme, že některé částky zahrnuté do výše uvedené tabulky byly v roce 2010 původně vykázané ve vysvětlivce 6.5.

6.4.5 Finanční opravy nedokončené

mil. EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2011	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2011	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2010	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2011
Strukturální fondy a Fond soudržnosti (programy 1994–1999, 2000–2006 a 2007–2013)
EFRR	197	91	(85)	(43)	160
Fond soudržnosti	262	105	(69)	(132)	166
ESF	284	0	(1)	0	283
FNOR/ERF*	0	6	0	0	6
Orientační sekce EZOZF	4	24	(1)	(3)	24
Celkem	747	227	(156)	(178)	640

Na konci roku 2011 byly na úrovni Komise zpracovávány opravy u přibližně 140 programů ERDF a Fondu soudržnosti. V porovnání s předchozími lety jde o snížení, které vysvětluje postupné dokončování finančních oprav u programů období 2000–2006, které byly původně nahlášené jako „nedokončené“, a skutečnost, že v současném programovém období bylo v této chvíli zahájeno zatím méně finančních oprav.

Pokud jde o ESF, snížení odhadovaného počtu nedokončených finančních oprav je způsobeno především ukončením některých opravných postupů, které byly zahájeny v roce 2010 a týkaly se pěti programů období 2007–2013, jednoho opravného postupu u období 2000-2006 a jednoho opravného postupu u období 1994-1999. Je třeba poznamenat, že v této chvíli, kdy není za probíhajících auditů možné odhadnout počet možných oprav, a to zejména proto, že kontroly ještě nebyly ukončeny, jsou tyto opravy vykazovány ve výše uvedené tabulce v hodnotě 1 EUR (obezřetný přístup). Je tomu tak u aktuálních případů oprav týkajících se období 2007-2013.

6.4.6 Přerušení a pozastavení plateb

Rozpis případů přerušení plateb a částek podle členských států v roce 2011:

mil. EUR
	EFRR – Fond soudržnosti		ESF		ERF		Celkem
	Počet případů	Částka	Počet případů	Částka	Počet případů	Částka	Počet případů	Částka
Přerušení – uzavřené případy k 31.12.2011
Česká republika	2	130					2	130
Německo	7	246					7	246
Řecko	2	132					2	132
Španělsko	12	277	2	8			14	285
Itálie	7	100	4	35	1	6	12	141
Lotyšsko					1	0	1	0
Litva	1	32			1	1	2	33
Maďarsko	9	211					9	211
Rakousko			1	0			1	0
Polsko			2	519			2	519
Portugalsko					1	10	1	10
Rumunsko	2	42					2	42
Slovensko	1	30					1	30
Spojené království	6	109	2	26			8	135
Přeshraniční spolupráce	6	22					6	22
Uzavřené případy mezisoučet	55	1 331	11	588	4	17	70	1 936
Přerušení – neuzavřené případy k 31.12.2011
Dánsko					1	0	1	0
Německo	3	17			2	1	5	18
Estonsko					1	0	1	0
Španělsko			2	10	1	62	3	72
Francie			2	25	2	3	4	28
Itálie	10	303	4	53			14	356
Slovensko	2	71					2	71
Finsko					1	0	1	0
Švédsko					1	0	1	0
Spojené království			2	234	1	34	3	268
Neuzavřené případy – mezisoučet	15	391	10	323	10	100	35	814
Přerušení v roce 2011 celkem	70	1 722	21	911	14	117	105	2 750
Přerušení v roce 2010 celkem	49	2 156	12	255	12	127	73	2 538

Co se týče EFRR a Fondu soudržnosti, v roce 2011 bylo přijato 70 rozhodnutí o přerušení plateb v celkové výši 1 722 milionů EUR. Platby byly uvolněny ve 55 případech představujících hodnotu 1 331 milionů EUR. Ke konci roku byly stále ještě přerušeny platby v 15 případech v hodnotě 391 milionů EUR. Pozastavení plateb bylo v roce 2011 zahájeno u deseti programů a na začátku roku 2012 bylo formálně přijato jedno rozhodnutí o pozastavení plateb. Tento postup byl v roce 2011 ukončen u čtyř případů na základě opatření, která přijaly a nahlásily členské státy. U zbývajících pěti případů postup pozastavení plateb na konci roku stále ještě trval.

Co se týče ESF, v roce 2011 bylo přijato 21 rozhodnutí o přerušení plateb v celkové výši 911 milionů EUR a všechny případy se týkaly programového období 2007–2013. Platby byl uvolněny před 31. prosincem 2011 v 11 případech v hodnotě 588 milionů EUR. V 10 případech platby stále probíhají a jejich hodnota činí 323 milionů EUR. Kromě toho byla v roce 2011 přijata 3 rozhodnutí o pozastavení plateb (u Španělska, Francie a Itálie), přičemž všechna se týkala období 2007–2013. Po 31. prosinci 2011 byly stále ještě pozastaveny platby u těchto 3 případů.

6.5 OSTATNÍ FINANČNÍ OPRAVY A VRÁCENÉ PROSTŘEDKY

Tato položka se týká finančních oprav a zpětného získávání částek neoprávněně vyplacených kvůli chybám nebo nesrovnalostem, které odhalila Komise, členské státy, Evropský účetní dvůr nebo úřad OLAF, a které se týkají té části rozpočtu, jež není plněna v režimu sdíleného řízení.

Ostatní finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v roce 2011

mil. EUR
	2011	2010
Evropský uprchlický fond II	0	—

Ostatní finanční opravy provedené v r. 2011

EUR millions
	2011	2010
Evropský uprchlický fond II	0	—

Mechanismus finančních oprav začíná být uplatňován rovněž v oblasti politiky vnitřních věcí. Hodnota finančních oprav rozhodnutých a provedených v roce 2011 činí 0,4 milionu EUR a v příštích letech se očekává její nárůst.

Ostatní vrácené prostředky potvrzené v r. 2011

mil. EUR

2011

2010

Další typy řízení:

—	vnější akce

107

137

—	vnitřní politiky

270

164

Ostatní vrácené prostředky potvrzené – celkem

377

301

Ostatní vrácené prostředky provedené v r. 2011

mil. EUR

2011

2010

Další typy řízení:

—	vnější akce

136

—	vnitřní politiky

268

138

Ostatní vrácené prostředky provedené – celkem

346

274

Upozorňujeme, že některé částky, které byly v roce 2010 původně vykázány ve výše uvedených tabulkách v položce vnitřních politik, se nyní vykazují ve vysvětlivce 6.4.4.

VYSVĚTLIVKA č. 6 – PŘÍLOHA 1

Finanční opravy a vrácení částek EZZF, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2011 celkem – rozpis podle členských států

mil. EUR
Členský stát	Účetní závěrka	Schvalování souladu	Prohlášené nesrovnalosti	Celkem 2011	Celkem 2010
Belgie	0	—	9	9	4
Bulharsko	0	21	3	24	20
Česká republika	0	—	1	1	1
Dánsko	0	22	5	27	12
Německo	(1)	1	11	11	28
Estonsko	0	0	0	0	0
Irsko	(1)	—	8	8	7
Řecko	2	257	4	263	477
Španělsko	2	116	20	138	83
Francie	2	2	18	23	67
Itálie	(58)	80	49	71	78
Kypr	0	8	0	8	1
Lotyšsko	0	—	1	1	0
Litva	0	—	1	1	2
Lucembursko	0	—	0	0	1
Maďarsko	0	—	2	3	8
Malta	0	0	0	0	0
Nizozemsko	—	25	4	29	51
Rakousko	0	1	3	5	2
Polsko	0	46	2	49	52
Portugalsko	1	2	8	11	58
Rumunsko	8	39	8	55	55
Slovinsko	0	—	0	0	5
Slovensko	0	—	1	1	0
Finsko	0	1	1	2	2
Švédsko	0	72	2	74	5
Spojené království	(20)	33	11	24	213
Celkem rozhodnuto	(63)	728	174	839	1 233

VYSVĚTLIVKA č. 6 – PŘÍLOHA 2

Finanční opravy a vrácení částek EZZF provedené v roce 2011 celkem – rozpis podle členských států

mil. EUR
Členský stát	Schválení finančních výkazů a nedodržení platebních lhůt	Schvalování souladu	Nesrovnalosti deklarované členskými státy (vrácené EU)	Celkem 2011	Celkem 2010
Belgie	0	—	10	10	3
Bulharsko	0	12	2	15	6
Česká republika	0	1	1	2	1
Dánsko	0	0	3	3	12
Německo	(1)	0	11	10	26
Estonsko	0	—	0	0	0
Irsko	(1)	—	6	5	5
Řecko	2	191	5	198	150
Španělsko	2	116	22	140	130
Francie	2	22	16	41	120
Itálie	(58)	41	60	44	33
Kypr	0	—	0	0	1
Lotyšsko	0	—	1	1	0
Litva	0	0	2	2	4
Lucembursko	0	—	0	0	1
Maďarsko	0	(3)	2	(1)	26
Malta	0	—	0	0	0
Nizozemsko	—	52	4	56	51
Rakousko	0	—	1	1	3
Polsko	0	1	2	3	97
Portugalsko	1	16	8	25	24
Rumunsko	8	26	7	41	16
Slovinsko	0	4	1	4	1
Slovensko	0	—	1	1	1
Finsko	0	—	1	1	2
Švédsko	0	—	2	2	5
Spojené království	(20)	27	10	18	215
Celkem provedeno	–63	506	178	621	934

VYSVĚTLIVKA č. 6 – PŘÍLOHA 3

Rozpis podle členských států Kumulativní částky ze schválení účetní závěrky EZZF – rozhodnuté

v milionech EUR
Členský stát	Schválení účetní závěrky EZZF Kumulativní částky na konci r. 2011
Belgie	33
Bulharsko	37
Česká republika	1
Dánsko	172
Německo	171
Estonsko	0
Irsko	41
Řecko	2 023
Španělsko	1 334
Francie	1 052
Itálie	1 472
Kypr	10
Lotyšsko	0
Litva	2
Lucembursko	5
Maďarsko	24
Malta	0
Nizozemsko	163
Rakousko	7
Polsko	66
Portugalsko	133
Rumunsko	86
Slovinsko	5
Slovensko	0
Finsko	21
Švédsko	95
Spojené království	762
Celkem rozhodnuto	7 717

VYSVĚTLIVKA č. 6 – PŘÍLOHA 4

Finanční opravy v oblasti strukturálních opatření potvrzené v roce 2011 celkem – rozpis podle členských států

mil. EUR
Členský stát	Kumulativně ke konci roku 2010	Finanční opravy potvrzené v roce 2011						Kumulativně ke konci roku 2011
Členský stát	Kumulativně ke konci roku 2010	EFRR	FS	ESF	FNOR ERF	Orientační sekce EZOZF	Celkem za rok 2011	Kumulativně ke konci roku 2011
1994-1999	2 652	11	0	1	0	1	13	2 664
Belgie	5	0	—	—	—	—	0	5
Dánsko	3	0	—	—	—	—	0	4
Německo	340	(2)	—	—	0	1	(1)	339
Irsko	42	1	—	—	—	—	1	43
Řecko	528	—	—	—	—	—	0	528
Španělsko	664	—	—	0	—	—	0	665
Francie	88	6	—	1	—	—	8	95
Itálie	505	2	—	—	—	0	2	507
Lucembursko	5	—	—	—	—	—	0	5
Nizozemsko	177	1	—	—	—	—	1	178
Rakousko	2	—	—	—	—	0	0	2
Portugalsko	141	—	—	—	—	0	0	141
Finsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Švédsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Spojené království	138	2	—	—	—	0	2	140
INTERREG	10	0	—	—	—	—	0	10
2000-2006	5 965	411	17	9	3	0	440	6 405
Belgie	10	0	—	—	—	—	0	11
Bulharsko	21	—	1	—	—	—	1	22
Česká republika	11	—	8	—	—	—	8	19
Dánsko	0	0	—	—	—	—	0	0
Německo	13	0	—	0	—	0	1	13
Estonsko	0	—	0	—	—	—	0	0
Irsko	44	—	—	—	—	—	0	44
Řecko	961	221	1	—	—	—	223	1 183
Španělsko	2 865	104	(5)	—	0	—	98	2 963
Francie	287	0	—	0	1	0	2	288
Itálie	930	25	—	—	—	—	25	954
Kypr	0	—	—	—	—	—	0	0
Lotyšsko	4	—	—	—	—	—	0	4
Litva	2	—	0	—	—	—	0	2
Lucembursko	2	0		—	—	—	0	2
Maďarsko	52	0	3	—	—	—	3	55
Malta	0	—	—	—	0	—	0	0
Nizozemsko	2	—	—	0	—	—	0	2
Rakousko	0	—	—		—	—	0	0
Polsko	246	14	5	8	—	—	27	274
Portugalsko	157	40	4	—	—	—	44	201
Rumunsko	12	—	0	—	—	—	0	12
Slovinsko	2	—	—	—	—	—	0	2
Slovensko	41	4	1	—	—	—	5	45
Finsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Švédsko	11	0	—	0	—	—	0	11
Spojené království	283	5	—	—	1	—	6	289
INTERREG	10	(2)	—	—	—	—	(2)	8
2007-2013	2	3	0	218	0	neuv.	219	221
Belgie	—	—	—	0	—		0	0
Bulharsko	—	—	—	2	—		2	2
Česká republika	—	—	—	—	—		0	0
Dánsko	0	—	—	—	—		0	0
Německo	—	—	—	3	—		3	3
Estonsko	0	—	—	0	—		0	0
Irsko	0	—	—	2	—		2	2
Řecko	—	—	—	—	—		0	0
Španělsko	—	—	—	87	—		85	85
Francie	0	0	—	—	—		0	0
Itálie	—	—	—	1	—		1	1
Kypr	—	—	—	—	—		0	0
Lotyšsko	—	—	—	—	—		0	0
Litva	—	—	—	—	—		0	0
Lucembursko	0	—	—	—	—		0	0
Maďarsko	1	2	—	25	—		27	27
Malta	—	—	—	—	—		0	0
Nizozemsko	—	—	—	—	—		0	0
Rakousko	—	—	—	—	—		0	0
Polsko	0	—	—	92	—		92	92
Portugalsko	1	—	—	—	—		0	1
Rumunsko	—	—	—	—	—		0	0
Slovinsko	—	—	—	—	—		0	0
Slovensko	—	—	—	—	—		0	0
Finsko	—	—	—	—	—		0	0
Švédsko	—	0	—	—	—		0	0
Spojené království	—	—	—	6	—		6	6
INTERREG	—	0	—	—	—		0	0
Celkem potvrzeno	8 619	424	17	227	3	1	673	9 291

VYSVĚTLIVKA č. 6 – PŘÍLOHA 5

Finanční opravy v oblasti strukturálních opatření provedené v ro0063e 2011 celkem – rozpis podle členských států

mil. EUR
Členský stát	Kumulativně ke konci roku 2010	Finanční opravy provedené v r. 2011						Kumulativně ke konci roku 2011
Členský stát	Kumulativně ke konci roku 2010	EFRR	FS	ESF	FNOR ERF	Orientační sekce EZOZF	Celkem rok 2011	Kumulativně ke konci roku 2011
1994-1999	2 621	30	0	1	0	1	32	2 652
Belgie	6	0	—	—	—	—	0	6
Dánsko	4	0	—	—	—	—	0	4
Německo	338	(2)	—	—	0	1	(1)	338
Irsko	40	—	—	—	—	—	0	40
Řecko	525	—	—	—	—	—	0	525
Španělsko	658	—	—	0	—	—	0	658
Francie	89	6	—	1	—	—	8	97
Itálie	504	0	—	—	—	0	0	505
Lucembursko	5		—	—	—	—	0	5
Nizozemsko	177	1	—	—	—	—	1	178
Rakousko	2	—	—	—	—	0	0	2
Portugalsko	141	—	—	—	—	0	0	141
Finsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Švédsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Spojené království	120	23	—	—	—	0	23	144
INTERREG	9	0	—	—	—	—	0	9
2000-2006	3 480	387	115	19	–90	0	432	3 912
Belgie	8	0	—	—	—	—	0	8
Bulharsko	2	—	9	—	—	—	9	12
Česká republika	0	—	5	—	—	—	5	5
Dánsko	0	—	—	—	—	—	0	0
Německo	10	0	—	0	—	0	1	11
Estonsko	0	—	0	—	—	—	0	0
Irsko	26	—	1	—	—	—	1	26
Řecko	904	244	2	—	—	—	245	1 149
Španělsko	1 051	15	74	—	(90)	—	0	1 051
Francie	248	1	—	—	—	0	1	250
Itálie	768	62	—	3	—	—	65	833
Kypr	0	—	—	—	—	—	0	0
Lotyšsko	4	—	—	—	—	—	0	4
Litva	1	—	0	—	—	—	0	1
Lucembursko	2	—	—	—	—	—	0	2
Maďarsko	41	4	2	8	—	—	14	55
Malta	0	—	—	—	0	—	0	0
Nizozemsko	1	—	—	0	—	—	0	1
Rakousko	0	—	—	—	—	—	0	0
Polsko	90	41	11	8	—	—	61	151
Portugalsko	113	4	5	—	—	—	8	121
Rumunsko	8	—	3	—	—	—	3	11
Slovinsko	2	—	—	0	—	—	0	2
Slovensko	1	2	3	—	—	—	4	6
Finsko	0	0	—	—	—	—	0	0
Švédsko	11	0	—	0	—	—	0	11
Spojené království	188	13	—	—	—	—	13	201
INTERREG	0	1	—	—	—	—	1	1
2007-2013	2	2	0	158	0	neuv.	160	162
Belgie	—	—	—	0	—		0	0
Bulharsko	—	—	—	1	—		1	1
Česká republika	—	—	—	—	—		0	0
Dánsko	0	—	—	—	—		0	0
Německo	—	—	—	3	—		3	3
Estonsko	0	—	—	—	—		0	0
Irsko	0	—	—	2	—		2	2
Řecko	—	—	—	—	—		0	0
Španělsko	—	—	—	41	—		41	41
Francie	0	0	—	—	—		0	0
Itálie	—	—	—	—	—		0	0
Kypr	—	—	—	—	—		0	0
Lotyšsko	—	—	—	—	—		0	0
Litva	—	—	—	—	—		0	0
Lucembursko	—	—	—	0	—		0	0
Maďarsko	1	2	—	25	—		27	28
Malta	—	—	—	—	—		0	0
Nizozemsko	—	—	—	—	—		0	0
Rakousko	—	—	—	—	—		0	0
Polsko	0	—	—	86	—		86	86
Portugalsko	1	0	—	0	—		0	1
Rumunsko	—	—	—	—	—		0	0
Slovinsko	—	—	—	—	—		0	0
Slovensko	—	—	—	—	—		0	0
Finsko	—	—	—	—	—		0	0
Švédsko	—	—	—	—	—		0	0
Spojené království	—	—	—	—	—		0	0
INTERREG	—	0	—	—	—		0	0
Celkem provedeno	6 102	419	115	178	(90)	1	624	6 726

7. VÝPŮJČNÍ A ÚVĚROVÉ OPERACE EU

Tato vysvětlivka obsahuje informace dříve vykázané ve vysvětlivce 2, tj. vysvětlivce, která se týká rozvahy.

7.1 VÝPŮJČNÍ A ÚVĚROVÉ OPERACE – PŘEHLED

Částky podle účetní hodnoty k 31. prosinci 2011

mil. EUR
	Evropský mechanismus finanční stabilizace	Podpora platební bilance	Makrofinanční pomoc	Euratom	ESUO	Celkem
Úvěry (viz vysvětlivka 2.5)	28 344	11 625	595	451	266	41 281
Výpůjčky (viz vysvětlivka 2.16)	28 344	11 625	595	451	236	41 251
Výše uvedené částky jsou vykázány podle účetní hodnoty, zatímco v tabulkách níže jsou uvedeny v nominální hodnotě.

Smlouva o EU opravňuje Evropskou unii přijímat výpůjční programy s cílem uvolnit finanční zdroje nezbytné pro plnění jejího mandátu. Evropská komise jednající jménem EU v současnosti realizuje tři hlavní programy, v jejichž rámci může poskytovat úvěry a financovat je vydáním dluhových nástrojů na kapitálových trzích nebo u finančních institucí:

1.	Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM): podpora členským státům eurozóny, až do výše přibližně 60 mld. EUR (ke konci roku neuhrazeno 28,3 mld. EUR)

2.	Podpora platební bilance (BOP): pro členské státy, které ještě nepřijaly euro, až do 50 mld. EUR (ke konci roku neuhrazeno 11,6 mld. EUR)

3.	Makrofinanční pomoc (MFA): program finanční pomoci na pomoc nečlenským státům (ke konci roku neuhrazeno 595 milionů EUR)

Základní aspekty těchto tří nástrojů, na které je nutné upozornit, jsou:

—	výpůjčky EU jsou získávány na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, a nikoli z rozpočtu, neboť EU si nesmí vypůjčovat peníze na financování svých obvyklých rozpočtových nákladů či schodku rozpočtu;

—	výše výpůjček se pohybuje od malých soukromých investic v hodnotě několika či několika desítek milionů EUR až po opatření referenční velikosti v kontextu úvěrů na platební bilanci a EFSM;

—

takto získané finanční prostředky se půjčují přijímací zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Nehledě na metodu back-to-back je obsluha daného dluhopisu závazkem Evropské unie, která zajistí, aby všechny platby z dluhopisů byly prováděny včas. Za tímto účelem musí příjemci podpory platební bilance složit splátky 7 dní před dnem splatnosti a příjemci v rámci EFSM s 14denním předstihem, aby Komise měla za všech okolností dostatek času na zajištění včasných plateb;

—

u každého programu pro členské země určují Rada a Komise celkovou výši, budoucí splátky a maximální průměrnou dobu splatnosti daného úvěrového balíčku. Následně Komise a přijímací země dohodnou podmínky úvěru / financování, včetně splátek a úhrad tranší. Výplata všech splátek úvěru s výjimkou první splátky navíc závisí na dodržování přísných podmínek, včetně dohodnutých termínů a podmínek podobných termínům a podmínkám podpory MMF v kontextu finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a MMF, která je dalším faktorem ovlivňujícím harmonogram financování;

—	to znamená, že harmonogram financování a splatnost úvěrů závisí na souvisejících výpůjčních operacích EU;

—	financování je výlučně denominováno v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 5 do 30 let;

—	výpůjčky jsou přímé a bezpodmínečné závazky EU, které jsou garantovány všemi členskými státy EU;

—

pokud určitá přijímací země nedostojí plnění, pro obsluhu dluhu bude, pokud to bude možné, využit dostupný pokladní zůstatek Evropské komise. Jestliže to nebude možné, bude Komise nezbytné prostředky čerpat z prostředků členských států. Podle právních předpisů EU týkajících se vlastních zdrojů (článek 12 nařízení Rady 1150/2000) jsou členské státy EU právně zavázány poskytovat dostatečné finanční prostředky, tak aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů;

—	díky metodě půjčování „back-to-back“ není rozpočet EU vystaven žádnému úrokovému riziku či riziku směnných kurzů.

Euratom si navíc jako právní subjekt (zastupovaný Komisí) vypůjčuje peníze, aby je půjčil jak členským, tak i nečlenským státům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci má k rozvahovému dni jeden úvěr poskytnutý z vypůjčených a ještě nevyužitých prostředků v nominální hodnotě 46 milionů EUR. Tento úvěr byl poskytnut společnosti ve veřejném vlastnictví se sídlem ve Francii. ESUO má ve svém úvěrovém portfoliu také půjčky poskytnuté z vlastních prostředků úředníkům evropských orgánů z bývalého penzijního fondu ESUO v likvidaci.

Více podrobností o těchto nástrojích je uvedeno níže. Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě rozpětí úrokových sazeb) měly tyto hodnoty:

Úvěry	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Evropský mechanismus finanční stabilizace	2,375 %-3,50 %	neuv.
Podpora platební bilance	2,375 %-3,625 %	2,375 %-3,625 %
Makrofinanční pomoc (MFA)	1,58513 %-4,54 %	0,99 %-4,54 %
Euratom	1,067 %-5,76 %	0,96313 %-5,76 %
ESUO v likvidaci	1,158 %-5,8103 %	0,556 %-5,8103 %

Výpůjčky	31. 12. 2011	31. 12. 2010
Evropský mechanismus finanční stabilizace	2,375 %-3,50 %	neuv.
Podpora platební bilance	2,375 %-3,625 %	2,375 %-3,625 %
Makrofinanční výpomoc (MFA)	1,58513 %-4,54 %	0,99 %-4,54 %
Euratom	0,867 %-5,6775 %	0,7613 %-5,6775 %
ESUO v likvidaci	1,158 %-9,2714 %	0,556 %-9,2714 %

7.2 EVROPSKÝ MECHANISMUS FINANČNÍ STABILIZACE

EFSM – NOMINÁLNÍ HODNOTA

mil. EUR
	Irsko	Portugalsko	Celkem
Poskytnuté úvěry celkem	22 500	26 000	48 500
Úvěry čerpané k 31. 12. 2011	13 900	14 100	28 000
Úvěry splacené k 31. 12. 2011	0	0	0
Úvěry nesplacené k 31. 12. 2011	13 900	14 100	28 000
Nečerpané částky k 31. 12. 2011	8 600	11 900	20 500
Tabulka obsahující splátkový kalendář těchto úvěrů je uvedena na konci této vysvětlivky.

Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Komise si půjčuje prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí jménem EU a poté tyto prostředky půjčuje přijímajícímu členskému státu. Před poskytnutím splátky úvěru se u každé země, která získává úvěr v rámci EFSM, vypracovává čtvrtletní posouzení o plnění podmínek dané politiky.

Podle závěrů Rady ECOFIN z 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 mld. EUR, avšak právní limit je stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 407/2010, podle něhož je dlužná částka půjček či rozpočtových linek omezena rozpětím dostupným v rámci stropu vlastních zdrojů. Za výpůjčky související s úvěry čerpanými v rámci EFSM ručí rozpočet EU – ke dni 31. prosince 2011 je tak rozpočet ohledně těchto úvěrů vystaven maximálnímu možnému riziku ve výši 28 344 milionů EUR (jejich nominální hodnota je 28 milionů EUR, jak je uvedeno výše). Protože za tyto výpůjčky v rámci EFSM ručí rozpočet EU, na opatření Komise přijímaná v rámci EFSM dohlíží Evropský parlament a kontroluje rozpočtový proces i proces absolutoria.

Prostřednictvím prováděcího rozhodnutí rozhodla Rada v prosinci 2010 o půjčce Irsku v maximální výši 22,5 mld. EUR a v květnu 2011 rozhodla o půjčce Portugalsku v maximální výši 26 mld. EUR. Původní prováděcí rozhodnutí stanovila úrokové rozpětí podobné podmínkám, jaké platí pro podporu MMF. Přijetím prováděcích nařízení Rady č. 682/2011 a č. 683/2011 ze dne 11. října 2011 Rada se zpětnou platností toto úrokové rozpětí zrušila a prodloužila maximální splatnost úvěrů z 7,5 let na 12,5 let a splatnost jednotlivých tranší prodloužila až na 30 let.

V lednu 2012 bylo ve prospěch Irska a Portugalska uvolněno další 1,5 mld. EUR (se splatností 30 let). Další 3 mld. EUR byly Irsku poskytnuty v březnu (se splatností 20 let). Ve prospěch Portugalska bylo v dubnu uvolněno EUR 1,8 mld. EUR (se splatností 26 let) a v květnu 2,7 mld. EUR (se splatností 10 let). Další 2,3 mld. EUR byly Irsku poskytnuty v červenci (se splatností 16 let). Za účelem získání dalších prostředků na úvěry pro Irsko a Portugalsko hodlá EU v rámci EFSM v průběhu roku 2012 vydat další dluhopisy v celkové výši 3 mld. EUR.

7.3 PODPORA PLATEBNÍ BILANCE (BOP)

Nástroj BOP na podporu platební bilance je politický finanční nástroj, jenž začal být opětovně používán v rámci střednědobé finanční pomoci členským státům EU během stávající hospodářské a finanční krize. Umožňuje poskytování úvěrů členským státům, které zažívají obtíže ve svých platebních bilancích či kapitálových pohybech nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Tohoto nástroje mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Maximálně lze poskytnout úvěr ve výši 50 mld. EUR. Za výpůjčky související s těmito úvěry ručí rozpočet EU – ke dni 31. prosince 2011 je tak rozpočet ohledně těchto úvěrů vystaven maximálnímu možnému riziku ve výši 11 625 milionů EUR (jejich nominální hodnota je 11,4 mld. EUR, jak je uvedeno níže).

BOP – NOMINÁLNÍ HODNOTA

mil. EUR
	Maďarsko	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem
Čerpáno v roce 2008:	2 000	—	—	2 000
Čerpáno v roce 2009:	3 500	2 200	1 500	7 200
Čerpáno v roce 2010:	—	700	2 150	2 850
Čerpáno v roce 2011:	—	—	1 350	1 350
Úvěry čerpané k 31.12. 2011	5 500	2 900	5 000	13 400
Úvěry splacené k 31. 12. 2011	(2 000)	—	—	(2 000)
Nesplacená částka k 31. 12. 2011	3 500	2 900	5 000	11 400
Poskytnuté úvěry celkem	6 500	3 100	6 400	16 000
Nevyužité částky k 31. 12. 2011	0	200	1 400	1 600
Tabulka obsahující splátkový kalendář těchto úvěrů je uvedena na konci této vysvětlivky.

V období mezi listopadem 2008 a koncem roku 2011 byly poskytnuty úvěry ve výši 16 mld. EUR Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku, z nichž bylo do konce roku 2011 vyčerpáno 13,4 mld. EUR. Je třeba poznamenat, že program pomoci nástroje BOP v případě Maďarska skončil v listopadu 2010 (1 mld. EUR zůstala nevyužita) a první splátka ve výši 2 mld. EUR došla v termínu v prosinci 2011. Lotyšsko stále ještě nevyužilo 200 milionů EUR, které byly dostupné ke konci roku 2011, nicméně jeho právo čerpat tyto prostředky skončilo v lednu 2012. Celková částka z této nové facility poskytnutá Rumunsku (níže) byla na konci roku rovněž nevyužita.

V únoru 2011 dále Rumunsko požádalo o návazný preventivní program finanční pomoci ze systému pro platební balance, aby podpořilo nastartování hospodářského růstu. Dne 12. května 2011 rozhodla Rada poskytnout preventivní pomoc EU pro platební bilanci Rumunska do výše 1,4 mld. EUR (rozhodnutí Rady 2011/288/EU). Rumunsko v současnosti nemá v úmyslu požádat o vyplácení splátek z programu preventivní finanční pomoci, jelikož by o to požádalo jen v případě nepředvídaného zhoršení hospodářské a/nebo finanční situace v důsledku působení činitelů, na které rumunské orgány nemají žádný vliv, a které by vedly ke vzniku akutní finanční nerovnováhy. Pokud by byla finanční pomoc aktivována, byla by poskytnuta ve formě úvěru s maximální splatností sedm let.

7.4 MFA, EURATOM A ESUO V LIKVIDACI

MFA je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských třetích zemí nacházejících se poblíž území EU.Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo kombinuje obě uvedené formy a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF. K 31. prosinci 2011 uzavřela Komise úvěrové dohody na dalších 239 milionů EUR, které však druhá strana do konce roku nevyčerpala. Komise neobdržela k těmto úvěrům záruky třetích stran, ale jsou zaručeny Záručním fondem (viz vysvětlivka 2.4).

Euratom je právní subjekt Evropské unie, který zastupuje Evropská komise. Poskytuje úvěry členským státům za účelem financování investičních projektů v členských státech. Tyto projekty jsou realizovány v oblasti průmyslové výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách a v oblasti průmyslových zařízení palivového cyklu. Poskytuje také úvěry nečlenským státům, jejichž cílem je zvyšování úrovně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu, které jsou v provozu nebo ve výstavbě. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 447 milionů EUR (2010: 466 milionů EUR).

Úvěry ESUO jsou úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, jejich zdrojem jsou i tři nekótované dluhové cenné papíry vydané Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci plnění za neplnícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokryla obsluha souvisejících výpůjček. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků s připočtením ročního snížení o uhrazené prémie a počáteční transakční náklady. Tento výpočet je proveden za pomoci metody efektivní úrokové míry.

7.5 MEZIVLÁDNÍ MECHANISMUS FINANČNÍ STABILIZACE

7.5.1 Evropský nástroj finanční stability (EFSF)

Evropský nástroj finanční stability („EFSF“) byl vytvořen členskými státy eurozóny poté, co Rada ECOFIN dne 9. května 2010 přijala příslušná rozhodnutí. Jeho úkolem je ochránit finanční stabilitu v Evropě prostřednictvím poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny. Očekává se, že v souladu s aktuální rámcovou dohodou již po 1. červenci 2013 nebude možné čerpat z EFSF nové půjčky. Podle dohody, kterou v červenci 2011 uzavřeli vedoucí představitelé zemí eurozóny, je EFSF oprávněn využívat dále uvedené nástroje, za předpokladu, že budou splněny příslušné podmínky:

—	poskytovat úvěry zemím, které mají finanční problémy,

—	intervenovat na primárních a sekundárních trzích dluhopisů. Intervence na sekundárním trhu je možná pouze na základě analýzy ECB, která zváží, zda se finanční trh nachází ve výjimečné situaci a je ohrožena finanční stabilita,

—	jednat na základě preventivního programu,

—	financovat rekapitalizace finančních institucí prostřednictvím úvěrů poskytovaných vládám,

—	poskytovat osvědčení o částečné ochraně před riziky souběžně s novými emisemi dluhopisů zranitelných členských států.

Aby EFSF splnil své poslání, vydává na kapitálových trzích dluhopisy či jiné dluhové nástroje. EFSF se opírá o záruky 17 členských států eurozóny v hodnotě celkem 780 mld. EUR a v jeho rámci lze poskytnout úvěry až do 440 mld. EUR. Rozpočet EU za EFSF neručí. EFSF je obchodní společnost registrovaná v Lucembursku, kterou vlastní členské státy eurozóny a na kterou se nevztahuje Smlouva o EU, tj. není subjektem EU, je zcela oddělena od jejího účetnictví a není zahrnuta do její konsolidované závěrky. Na účetnictví EU tedy nemá žádný dopad, s výjimkou příjmů z možných sankcí popsaných níže. EFSF podléhá povinnému auditu ze strany externích auditorů podle lucemburských právních ustanovení o auditu.

Za vyjednávání politických podmínek spojených s touto finanční pomocí a za kontrolu jejich dodržování bude zodpovědná Komise. Dříve než bude uvolněna další splátka, bude u každé země, která z EFSF získává finanční pomoc, pravidelně posuzováno plnění politických podmínek. Takové podmínky sahají od plnění makroekonomického ozdravného programu (u pravidelných úvěrů) až po trvalé dodržování předem stanovených kritérií způsobilosti (u preventivní pomoci). Evropská komise ve spojení s ECB v zásadě vyjednávají s daným členským státem eurozóny memorandum o porozumění, které upřesňuje podmínky spojené s touto facilitou finanční pomoci. Obsah memoranda má uvádět závažnost nedostatků, které je třeba řešit, a zvolený nástroj finanční pomoci.

Zároveň s půjčkami v rámci EFSM, které byly poskytnuty Irsku a Portugalsku, byla spuštěna úvěrová facilita z EFSF s průměrným čistým čerpáním 17,7 mld. EUR pro Irsko a 26 mld. EUR pro Portugalsko, a to dodatečně k pomoci Mezinárodního měnového fondu ve výši 19,5 mld. SDR (přibližně 22,5 mld. EUR na základě kurzu platného v době uzavření dohody) pro Irsko a 23,7 mld. SDR (přibližně 26 mld. EUR) pro Portugalsko v rámci rozšířené finanční facility.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1173/2011 umožňuje uložit členským státům, které používají euro, sankce ve formě pokut. Tyto pokuty ve výši 0,2 HDP daného členského státu za předchozí rok mohou být uloženy v případě, že členský stát nepřijal vhodná opatření k napravení nadměrného schodku rozpočtu či došlo k manipulaci se statistikami. Nařízení č. 1174/2011 týkající se nadměrné makroekonomické nerovnováhy obdobně stanoví roční pokutu, která se uloží příslušnému členskému státu eurozóny ve výši 0,1 HDP v případě, že daný členský stát nepřijal požadovaná nápravná opatření či předložil nedostatečný plán nápravných opatření. Nařízení č. 1177/2011 aktualizovalo nařízení č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Toto aktualizované nařízení rovněž předpokládá možnost uložení pokut členským státům eurozóny (ve výši odpovídající 0,2 HDP navýšeného o pohyblivou složku). V souladu se všemi třemi uvedenými nařízeními se všechny pokuty vybrané Komisí vkládají do EFSF nebo mechanismu, který by ho nahradil. V současnosti se předpokládá, že takové pokuty budou nějaký čas v rozpočtu EU, a poté budou převedeny do EFSF. To by znamenalo, že by se tyto peníze vykazovaly jako rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje, aniž by ovlivnily celkový výsledek plnění rozpočtu. Podobně by neměly vliv na hospodářský výsledek vykazovaný v účetní závěrce EU.

7.5.2 Evropský mechanismus stability (ESM)

Evropská rada se dne 17. prosince 2010 dohodla na tom, že je zapotřebí, aby členské státy eurozóny zřídily stálý mechanismus stability: Evropský mechanismus stability („ESM“), mezivládní organizaci, pro kterou není závazná Smlouva o EU, nýbrž mezinárodní právo veřejné. Smlouvu o ESM podepsalo 17 členských států eurozóny dne 2. února 2012 a předtím, než bude moci být použita, musí projít ratifikačními postupy právě probíhajícími ve zúčastněných členských státech. ESM nakonec převezme úkoly, které v současné době plní EFSF a EFSM, tj. bude v případě potřeby poskytovat finanční pomoc členským státům eurozóny. Všechny tři mechanismy se budou nicméně nějaký čas překrývat, avšak úvěry, které již byly poskytnuty v rámci EFSM, budou i nadále uvolňovány a spláceny podle pravidel EFSM, takže za příslušné výpůjčky bude i nadále ručit rozpočet EU a zůstanou v její rozvaze. Vytvoření ESM tedy nebude mít dopad na stávající závazky přijaté v rámci EFSM. Je nutné poznamenat, že rozpočet EU za výpůjčky z ESM ručit nebude.

ESM se bude opírat o silnou kapitálovou strukturu, jejíž upsaný kapitál bude celkem činit 700 mld. EUR, z nichž 80 mld. EUR bude mít formu splaceného kapitálu, který poskytnou členské státy eurozóny. Díky tomuto kapitálu by úvěrová kapacita ESM měla v zásadě dosáhnout 500 mld. EUR. Nedávno bylo přezkoumáno, zda je tato kapacita v kombinaci s EFSF přiměřená. Dne 30. března se Euroskupina dohodla na navýšení kumulativního úvěrového stropu EFSF/ESM na 700 mld. EUR a souhlasila s tím, že oba mechanismy budou do 30. června 2013 existovat souběžně. Ve spolupráci s nejvyššími kontrolními úřady byl vyvinut postup pro audit ESM, který bude realizován a bude zahrnovat i externí nezávislý audit, jakož i audit, jenž bude provádět nezávislá rada auditorů.

Pomoc poskytovaná v rámci ESM bude vázána na splnění podmínek podle zvoleného nástroje pomoci. Úvěry pro přijímací členské státy budou podmíněny realizací přísného programu hospodářských a fiskálních změn ve shodě s platnými ujednáními. Tento mechanismus bude mít vlastní právní subjektivitu a bude financován přímo členskými státy eurozóny, není to tedy subjekt EU ani nemá žádný vliv na účetní závěrku EU či její rozpočet, s výjimkou příjmů z možných sankcí popsaných níže. Za vyjednávání politických podmínek spojených s touto finanční pomocí a za kontrolu jejich dodržování bude zodpovědná Komise (stejně jako v případě EFSF, viz výše). Dříve než bude uvolněna další splátka, bude u každé země, která z ESM získává finanční pomoc, pravidelně posuzováno plnění politických podmínek.

Jak je uvedeno výše, pokuty vybrané podle nařízení č. 1173/2011, č. 1174/2011 a č. 1177/2011 budou nějaký čas v rozpočtu EU a po skončení fungování EFSF budou převedeny do ESM. Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, kterou podepsalo 25 členských států (kromě Spojeného království a České republiky), navíc „smluvním stranám“ ukládá zaplacení penále v případě, že daný členský stát nepřijme nutná opatření k nápravě porušení kritéria schodku. Penále (které nemá přesáhnout 0,1 % HDP) je hrazeno ve prospěch Evropského mechanismu stability, pokud je uloženo smluvní straně, jejíž měnou je euro (a tedy nemá vliv na výsledek plnění rozpočtu EU, jako v případě EFSF výše). V případě členských států, které nepoužívají euro, je penále hrazeno do rozpočtu EU (viz čl. 8 odst. 2 smlouvy). V druhém případě bude částka penále představovat příjem rozpočtu EU a jako příjem bude vykázána v účetní závěrce.

Splátkový kalendář neuhrazených úvěrů v rámci EFSM a BOP k 17. červenci 2012

miliardy EUR
Úvěr/země	Splátka	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2021	2022	2025	2026	2028	2032	2038	2042	Celkem
Podpora platební bilance (BOP)
Maďarsko	2.	2,0
	3.				1,5
Lotyšsko	1.	1,0
	2.		1,2
	3.							0,5
	4.										0,2
Rumunsko	1.		1,5
	2.							1,0
	3.					1,15
	4.						1,2
	5.						0,15
BOP celkem		3,0	2,7	1,5	1,15	1,35	1,5	0,0	0,0	0,2	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0	11,4
Evropský mechanismus finanční stabilizace
Irsko	1. (T1)		5,0
	1. (T2)						3,4
	2.								3,0
	3. (T1)											2,0
	3. (T2)						0,5
	4. (6)															1,5
	5. (6)													3,0
	6. (6)												2,3
Portugalsko	1. (T1)								1,75
	1. (T2)				4,75
	2. (T1)								5,0
	2. (T2)											2,0
	2. (T3)						0,6
	3. (6)															1,5
	4. (T1) (6)														1,8
	4. (T2) (6)									2,7
Celkem EFSM		0,0	5,0	4,75	0,0	4,5	0,0	9,75	2,7	0,0	4,0	2,3	3,0	1,8	3,0	40,8
Celkový součet		3,0	7,7	6,25	1,15	5,85	1,5	9,75	2,7	0,2	4,0	2,3	3,0	1,8	3,0	52,2

8. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik Evropské unie (EU) se týkají:

—	úvěrových a výpůjčních operací prováděných Evropskou komisí prostřednictvím: Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), podpory platební bilance (BOP), makrofinanční pomoci (MFA), operací Euratomu a Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci),

—	pokladních operací prováděných Evropskou komisí při plnění rozpočtu EU, včetně přijímání pokut a

—	Záručního fondu pro vnější vztahy.

8.1 DRUHY RIZIKA

Tržní riziko znamená riziko, že reálná hodnota budoucích peněžních toků finančního nástroje se bude měnit kvůli změnám tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Obnáší měnové riziko, riziko úrokových sazeb a jiné cenové riziko (významnému jinému cenovému riziku EU vystavena není).

1.	Měnové riziko znamená riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic bude ovlivněna změnami směnných kurzů. Toto riziko vyplývá ze změny kurzu jedné měny vůči jiné měně.

2.	Riziko úrokových sazeb je možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku zvýšení úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny nebo úroků nebo obojího) ze strany dlužníka nebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům neplnění patří opožděné splácení, restrukturalizace splátek a insolventnost dlužníka.

Riziko likvidity je riziko, které vyplývá z obtížného prodeje aktiva, například riziko, že daný cenný papír nebo aktivum nelze na trhu dost rychle prodat a tím předejít ztrátě nebo splnit nějaký závazek.

8.2 POLITIKY ŘÍZENÍ RIZIK

Výpůjční a úvěrové operace:

Úvěrové a výpůjční operace, jakož i související správu pokladny, vykonává EU v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady a případnými interními pokyny. Příslušné provozní jednotky se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjček, úvěrů a správy pokladny. Obecně platí, že kolísání úrokových sazeb či směnných kurzů není ničím kompenzováno ("hedging"), neboť úvěrové operace jsou obvykle financovány z výpůjček („back-to-back“), které tak negenerují otevřené úrokové ani měnové pozice. Použití financování z výpůjček „back-to-back“ je pravidelně kontrolováno.

Evropská komise řídí likvidaci závazků ESUO. Pro ESUO v likvidaci se nepředpokládají žádné nové úvěry ani odpovídající financování. Nové výpůjčky ESUO se omezují na refinancování s cílem snížit finanční náklady. Pokud jde o pokladní operace, jsou uplatňovány zásady obezřetného hospodaření s cílem omezovat finanční rizika.

Pokladní operace:

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady č. 1150/2000 (ve znění nařízení Rady č. 2028/2004 a č. 105/2009) a ve finančním nařízení (nařízení Rady č. 1605/2002 ve znění nařízení Rady č. 1995/2006, č. 1525/2007 a Česká republika. 1081/2010) a jeho prováděcích pravidlech (nařízení Komise č. 2342/2002 ve znění nařízení Komise č. 1261/2005, č. 1248/2006 a č. 478/2007).

Vzhledem k výše uvedeným nařízením platí následující hlavní zásady:

—	Vlastní zdroje jsou členskými státy hrazeny na účty otevřené za tímto účelem jménem Komise u státní pokladny nebo orgánu jmenovaného každým členským státem. Komise může z těchto výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb.

—	Vlastní zdroje hradí členské státy v jejich vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR.

—	Na bankovních účtech otevřených jménem Komise není povoleno přečerpání. Toto omezení neplatí pro účty vlastních zdrojů Komise v případě nesplácení úvěrů sjednaných či zaručených podle nařízení a rozhodnutí Rady EU.

—	Prostředky na účtech vedených v jiných měnách než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se pravidelně převádějí na EUR.

Vedle účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i komerčních bank otevřeny další účty za účelem provádění plateb a přijímání jiných prostředků, než jsou příspěvky členských států do rozpočtu.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních systémech. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení povinností, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Upravují různé oblasti práce (například: provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, nepřerušovaný chod organizace atd.) a pravidelně se kontroluje soulad s předepsanými pokyny a postupy. O řízení finančních rizik a optimální rizikové expozici si navíc vyměňují informace generální ředitelství BUDGET a ECFIN.

Dočasně vybrané pokuty: portfolio (BUFI)

Od roku 2010 jsou dočasně vybrané pokuty investovány do zvlášť k tomu vytvořenému fondu BUFI, který spravuje GŘ ECFIN. Pokuty obdržené do roku 2010 zůstávají na zvláštních bankovních účtech. Správou aktiv se u dočasně vybraných pokut zabývá Komise v souladu s vnitřními pokyny a pokyny ke správě aktiv, které jsou součástí meziútvarové dohody o poskytování služeb (SLA) podepsanou v prosinci 2009 mezi GŘ BUDG a GŘ ECFIN. Příslušné provozní jednotky se řídí vlastními procesními manuály, které upravují postup v oblasti správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena a pravidelně se prověřuje dodržování vnitřních pokynů a postupů.

Cílem správy aktiv je investovat pokuty uhrazené Komisi tak, aby:

a)	bylo zajištěno, že prostředky budou snadno přístupné, když to bude zapotřebí, a přitom

b)	usilovat o takový výnos, který se za normálních okolností bude rovnat výnosu z orientačního BUFI mínus náklady.

Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: termínované vklady u centrálních bank zemí eurozóny, státních dluhových agentur států eurozóny, plně státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních ústavů; dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními subjekty, z nichž vzniká přímá expozice státu eurozóny nebo vydávané nadnárodními ústavy.

Záruční fond

Pravidla a zásady správy aktiv Záručního fondu (viz vysvětlivka 2.4) jsou stanoveny v úmluvě mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002, 25. února 2008 a 9.listopadu 2010. Záruční fond pracuje jen s euroměnou. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli devizovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost nutno věnovat snižování rizik a zajišťovat, aby se spravovaná aktiva dala prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

8.3 MĚNOVÁ RIZIKA

Výpůjční a úvěrové operace:

Většina finančních aktiv a pasiv je v euroměně, takže v těchto případech není EU vystavena kursovému riziku. EU však poskytuje úvěry v USD z finančního nástroje Euratom, které jsou financovány výpůjčkami v USD ve stejné výši (operace „back-to-back“). Pokud jde o Euratom, k rozvahovému dni nebyla EU vystavena kursovému riziku. ESUO v likvidaci má malou čistou míru kursového rizika ve výši ekvivalentní 1,3 mil. EUR, které vyplývá z úvěrů na bydlení ve výši ekvivalentní 1,26 mil. EUR a ze salda na běžném účtu ve výši ekvivalentní 0,04 mil. EUR.

Pokladní operace:

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením o vlastních zdrojích. Na EUR se převádějí, když jsou zapotřebí pro platby. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo pro platby ve stejné měně.

Komise má u komerčních bank otevřenu řadu účtů v měnách zemí EU jiných než euro, amerických dolarech a švýcarských francích, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho jejich zůstatky nepředstavují expozici vůči měnovému riziku.

Když jsou v měnách jiných než eurech přijaty na účty různé příjmy (jiné než vlastní zdroje), jsou buď převedeny na účty Komise vedené ve stejné měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou převedeny na eura a převedeny na účty vedené v EUR. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v eurech se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Dočasně vybrané pokuty: portfolio (BUFI)

Jelikož všechny podmíněně uhrazené pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, kurzové riziko nevzniká.

Záruční fond

Finanční aktiva jsou v euroměně, takže měnové riziko nevzniká.

8.4 RIZIKO ÚROKOVÝCH SAZEB

Výpůjční a úvěrové operace:

Výpůjčky a úvěry s proměnlivými úrokovými sazbami

V důsledku charakteru svých úvěrů a výpůjček má EU významná úročená aktiva a pasiva. Výpůjčky pro MFA a Euratom s proměnlivými sazbami vystavují EU riziku úrokových sazeb. Rizika úrokových sazeb, která vyplývají z výpůjček, jsou však vyrovnána půjčkami s rovnocennými podmínkami (tzv. „back-to-back“). K rozvahovému dni má EU úvěry (vyjádřené v nominálních částkách) s variabilními sazbami ve výši 0,8 mld. EUR (2010: 0,86 mld. EUR), přičemž každých šest měsíců dochází k jejich přecenění.

Výpůjčky a úvěry s fixními úrokovými sazbami

EU má v roce 2011 také úvěry s fixními sazbami pro MFA a Euratom v celkové výši 236 milionů EUR (2010: 110 milionů EUR) a s konečnou splatností jeden rok až pět let (25 milionů EUR) a nad pět let (211 milionů EUR). Významnější však je, že EU má v roce 2011 jedenáct úvěrů s fixními sazbami v rámci finančního nástroje BOP v celkové výši 11,4 mld. EUR (2010: 12,05 mld. EUR) a s konečnou splatností jeden rok až pět let (7,2 mld. EUR) a nad pět let (4,2 milionů EUR). V rámci finančního nástroje EFSM má EU v roce 2011 deset úvěrů s fixními sazbami v celkové výši 28 mld. EUR a s konečnou splatností jeden rok až pět let (9,75 mld. EUR) a nad pět let (18,25 mld. EUR).

ESUO v likvidaci je, vzhledem k povaze jeho činnosti, vystaveno riziku úrokových sazeb. Úroková rizika plynoucí z výpůjček jsou obecně kompenzována úvěry rovnocennými podmínkami a lhůtami. Co se týče operací v oblasti správy aktiv, nejsou v portfoliu ESUO dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou. Na dluhopisy s nulovým kuponem připadalo k rozvahovému dni 15 % portfolia dluhopisů.

Pokladní operace:

Pokladna Komise si nepůjčuje peníze; v důsledku toho není vystavena úrokovému riziku. Vydělává však úroky ze zůstatků na různých bankovních účtech. Komise proto zavedla opatření k zajištění toho, aby se do nabíhajících úroků pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich výkyvy.

Účty otevřené u pokladních správ členských států nebo u jejich národních centrálních bank, kde se přijímají vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. U všech ostatních účtů u národních centrálních bank závisí úročení na konkrétních podmínkách nabídnutých danou bankou. Používané úrokové sazby jsou variabilní a jsou upravovány v závislosti na výkyvech trhu.

Zůstatky do druhého dne na účtech u komerčních bank vynášejí úroky každý den. Tyto úroky vycházejí z proměnlivých tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). U většiny účtů se úrok počítá od sazby EONIA (Euro over night index average) a upravuje se tak, aby odrážel výkyvy této sazby. U některých jiných účtů se úrok počítá od mezní sazby ECB, která platí pro její hlavní refinanční operace. V důsledku toho nevzniká riziko, že Komise vydělá úroky v nižších než tržních sazbách.

Dočasně vybrané pokuty: portfolio (BUFI)

V portfoliu BUFI nejsou dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou. Na dluhopisy s nulovým kuponem připadalo k rozvahovému dni 34% portfolia dluhopisů.

Záruční fond

Na dluhové cenné papíry v rámci Záručního fondu vydané s proměnlivými úrokovými sazbami má vliv volatilita těchto sazeb, zatímco dluhové cenné papíry s fixními sazbami nesou riziko spojené s jejich reálnou hodnotou. K rozvahovému dni tvoří dluhopisy s pevnou sazbou přibližně 83 % investičního portfolia (2010: 93 %).

8.5 ÚVĚROVÉ RIZIKO

Výpůjční a úvěrové operace

Expozice vůči úvěrovému riziku je především ošetřena získáním státních záruk (v případě Euratomu), potom prostřednictvím Záručního fondu (MFA a Euratom), rovněž možností získat nezbytné prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje ve členských státech a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU. Předpisy o vlastních zdrojích stanovily strop pro platby vlastních zdrojů na 1,23 % HND členských států, ale ve skutečnosti bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2011 jen 0,93 %. To znamená, že k 31. prosinci 2011 byla k pokrytí těchto záruk k dispozici marže 0,3 %. Záruční fond pro vnější vztahy byl zřízen v roce 1994 k zajištění rizika neplnění spojeného s výpůjčkami, z nichž jsou financovány úvěry státům, které nejsou členy Evropské unie. Úvěrové riziko ve všech případech omezuje možnost čerpat prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje ve členských státech nad rámec aktiv na těchto účtech, v případě, že by dlužník nebyl schopen uhradit dlužné částky v plném rozsahu. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Podle nich může provozní jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

Úvěrové riziko ESUO je řízeno prostřednictvím pravidelných analýz schopnosti dlužníků splácet jistinu a úroky. Řízení úvěrového rizika dále slouží kolaterály (zajištění) a záruky poskytované státy, podniky či jednotlivci. 61 % celkové výše nevypořádaných úvěrů je kryto zárukami od některého členského státu nebo rovnocenným subjektem (např. veřejnoprávními organizacemi). Celkem 30 % nesplacených úvěrů bylo poskytnuto bankám nebo na ně banky poskytly záruky. Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Provozní jednotka smí uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

Pokladní operace:

Většina pokladních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady č. 1150/2000 vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u pokladen nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož riziku jsou vystaveny členské státy. Pokud jde o tu část pokladních zdrojů Komise, která je udržována u komerčních bank za účelem pokrytí plateb, doplňování těchto účtů je nařízeno provádět tak, aby tam byly prostředky právě včas, o což se automaticky stará systém pro správu pokladní hotovosti. Na každém účtu se udržuje minimální úroveň peněžních prostředků, která je úměrná průměrné výši denních plateb prováděných z daného účtu. V důsledku toho jsou částky, které jsou na těchto účtech ponechány přes noc, na nízké úrovni (celkově v průměru mezi 20 miliony EUR a 100 miliony EUR, které jsou rozloženy na více než 20 účtech) a Komise je tak vystavena nízkému riziku. Na tyto částky je třeba pohlížet s ohledem na celkové pokladní zůstatky, které kolísají mezi 1 mld. EUR a 35 mld. EUR, přičemž celková výše plateb uskutečněných v roce 2011 přesáhla 128 mld. EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany (jemuž je Komise vystavena) uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank:

—	Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating Moody’s P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší.

—

U komerčních bank, které byly konkrétně vybrány pro vklady dočasně vybraných pokut (vázané peníze), je obvykle vyžadován minimálně dlouhodobý rating AA v jedné ratingové agentuře a pokud bankám v této skupině hrozí horší rating, jsou uplatňována zvláštní opatření. Výše prostředků uložených v každé bance je navíc omezena na určitý procentní podíl jejích vlastních zdrojů; výpočet této hranice rovněž zohledňuje výši nevyužitých záruk vydaných ve prospěch Komise stejnou institucí.

—

Zálohové účty jsou vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení rizikové expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány na nejnižší možné úrovni (se zohledněním operativních potřeb). Jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

—

Úvěrové ratingy komerčních bank, u nichž má Komise účty, jsou přezkoumávány nejméně jednou měsíčně a v případě potřeby i častěji. V souvislosti s finanční krizí a každodenními kontrolami ratingů komerčních bank byla přijata intenzivnější opatření na sledování situace, která platila po celý rok 2011.

Komise drží značné množství záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, které porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz vysvětlivka 2.11.1). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti alternativně k úhradě prozatímních plateb. Politika řízení rizik uplatňovaná pro schvalování takových záruk byla přezkoumána v prvních měsících roku 2012 a vzhledem k současné finanční situaci v EU byly určeny nové požadavky zahrnující jak úvěrový rating, tak i omezený procentní podíl na jednu protistranu (úměrně k výši vlastních prostředků každé protistrany). Komisi to i nadále zajišťuje vysokou úvěrovou bonitu. Skutečnost, zda neuhrazené záruky splňují platné požadavky vyplývající z této politiky, je pravidelně zkoumána.

Dočasně vybrané pokuty: portfolio (BUFI)

U investic z dočasně vybraných pokut podstupuje Komise úvěrové riziko, tzn. nebezpečí, že protistrana nebude schopna splatit dlužnou částku v plné výši, až nastane její splatnost. Nejvyšší koncentrace expozice existuje vůči Francii a Německu, protože tyto země představují 62 % resp. 25 % celkového objemu portfolia.

Záruční fond

V souladu s dohodou mezi EU a EIB o řízení Záručního fondu by měly mít veškeré mezibankovní investice minimální rating nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentní. K 31. prosinci 2011 byly s takovými protistranami uskutečněny termínované vklady (300 milionů EUR) (2010: 124 milionů EUR). K 31. prosinci 2011 neměl tento fond žádné investice do krátkodobých diskontních certifikátů. Za stejné období předchozího roku investoval fond do čtyř krátkodobých finančních nástrojů a veškeré investice (69 milionů EUR) byly realizovány s protistranami s ratingem nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentním. Všechny cenné papíry v portfoliu realizovatelných jsou v souladu s pokyny ohledně řízení.

8.6 RIZIKO LIKVIDITY

Výpůjční a úvěrové operace

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Pokud jde o makrofinanční pomoc (MFA) a Euratom, záruční fond slouží jako rezerva likvidity (neboli záchranná síť) pro případ, že dlužníci neplatí nebo platí opožděně. Co se týče podpory platební bilance (BOP), nařízení Rady č. 431/2009 stanoví postup, který dává dostatečný čas k uvolnění prostředků prostřednictvím účtů Komise vedených pro vlastní zdroje v členských státech. Pokud jde o EFSM, stanoví nařízení Rady č. 407/2010 podobný postup.

Co se týče správy aktiv a pasiv ESUO v likvidaci, Komise řídí požadavky na likviditu na základě prognóz čerpání, jež získává z konzultací svých příslušných útvarů.

Pokladní operace:

Rozpočtové zásady EU zajišťují, že celkové peněžní zdroje za rok vždy postačují pro uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států se vlastně rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států ovšem docházejí ve dvanácti měsíčních splátkách po celý rok, zatímco platby mají určitý sezónní charakter. Aby se zajistilo, že pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, používají se postupy ohledně pravidelného předpovídání hotovostních potřeb a v případě potřeby a za jistých podmínek lze od členských států vyžádat vlastní zdroje či dodatečné financování i předem. Kromě výše uvedeného automatizované nástroje pro správu hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise zajišťují, že na každém bankovním účtu Komise je každý den k dispozici dostatečná likvidita.

Záruční fond

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být dostatečně likvidní a mobilizovatelná ve vztahu k příslušným závazkům. Fond musí udržovat minimálně 100 milionů EUR v portfoliu se splatností do 12 měsíců a tato částka má být investována do nástrojů peněžního trhu. K 31. prosinci 2011 dosahovaly tyto investice 300 milionů EUR. Minimálně 20 % z nominální hodnoty fondu musí sestávat z nástrojů peněžního trhu, dluhopisů s fixní sazbou a zbytkovou splatností nejvíc jeden rok a z dluhopisů s pohyblivou sazbou. K 31. prosinci 2011 činil tento podíl 45 %.

9. ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZENÝCH STRANÁCH

9.1 SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami Komise jsou ostatní konsolidované subjekty EU a klíčový řídící personál těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací EU a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

9.2 FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

Za účelem poskytnutí informací o transakcích spřízněných stran týkajících se klíčového vedení Evropské komise jsou zde tyto osoby uvedeny v pěti kategoriích:

kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora

kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise

kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů

kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora

kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže – další informace lze získat v Úředním věstníku Evropské unie (187, 8.8.1967, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 202/2005 ze dne 18.1.2005 (L 33, 5.2.2005) a L 268, 20.10.1977 naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1293/2004 ze dne 30.4.2004 (L 243, 15.7.2004)). Další informace jsou k dispozici také ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Klíčový řídící personál nedostal od EU žádné preferenční úvěry.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	25 351,76	22 963,55 – 23 882,09	18 370,84 – 20 667,20	19 840,51 – 21 126,47	11 681,17 – 18 370,84
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu / za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52
Příspěvek na vyživované dítě	372,61	372,61	372,61	372,61	372,61
Příplatek na předškolní vzdělávání	91,02	91,02	91,02	91,02	91,02
Příplatek na vzdělání nebo	252,81	252,81	252,81	252,81	252,81
Příplatek na vzdělání mimo místa pracoviště	505,39	505,39	505,39	505,39	505,39
Příplatek pro předsedajícího soudce	neuv.	neuv.	500 - 810.74	neuv.	neuv.
Příspěvek na reprezentaci	1 418,07	0 - 911.38	500 - 607.71	neuv.	neuv.
Roční cestovní náklady	neuv.	neuv.	neuv.	neuv.	Ano
Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (7)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (7)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez ok	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	propláceny	propláceny	propláceny	neuv.	neuv.
Při nástupu do úřadu:
Výdaje za zařízení	50 703,52	45 927,10 – 47 764,18	36 741,68 – 41 334,40	39 681,02 – 42 252,94	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Při odchodu z úřadu:
Výlohy na přesídlení	25 351,76	22 963,55 – 23 882,09	18 370,84 – 20 667,20	19 840,51 – 21 126,47	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Přechod (% z platu ) (8)	40 % - 65 %	40 % - 65 %	40 % - 65 %	40 % - 65 %	neuv.
Nemocenské pojištění	hrazeno	hrazeno	hrazeno	hrazeno	nepovinné
Důchod (% z hrubého platu)	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %
Srážky:
Daň Společenství	8 % - 45 %	8 % - 45 %	8 % - 45%	8 % - 45 %	8 % - 45 %
Nemocenské pojištění (% z platu)	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %
Zvláštní odvody z platu	5,5 %	5,5 %	5,5 %	5,5 %	5,5 %
Srážka na důchod	neuv.	neuv.	neuv.	neuv.	11,6%
Počet osob ke konci roku	3	8	90	27	97

10. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Vyjma níže uvedených informací se ke dni podepsání této účetní závěrky účetní Komise nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční závěrka a příloha k ní byly sestaveny pomocí nejnovějších dostupných údajů, které se promítají do uvedených informací.

Dodatečné žádosti o finanční pomoc v rámci eurozóny

Dne 25. června 2012 obdržela Euroskupina formální žádost španělské vlády o finanční pomoc. Dne 9. července dosáhla politického porozumění ohledně programu, který má Španělsku pomoci rekapitalizovat a restrukturalizovat jeho finanční instituce. Jakmile bude toto memorandum o porozumění přijato, bude možné vyplatit první tranši. Tato finanční pomoc za účelem rekapitalizace bude poskytována prostřednictvím evropského nástroje finanční stability (EFSF), dokud nebude k dispozici Evropský mechanismus stability (ESM), který tento úkol převezme.

Euroskupina dne 27. června rovněž obdržela žádost orgánů Kypru, které členské státy eurozóny žádají o finanční pomoc v souvislosti s problémy, se kterými se Kypr potýká, zejména v důsledku obtíží v bankovním sektoru a stávající makroekonomické nerovnováhy. Na základě posouzení finančních potřeb bude tato finanční podpora ze strany eurozóny poskytnuta v rámci komplexního ozdravného programu. Tento balíček finanční pomoci bude poskytnut z EFSF či ESM prostřednictvím jejich finančních nástrojů.

Více informací o EFSF a ESM, jakož i programech finanční pomoci EU je uvedeno ve vysvětlivce 7.

11. ROZSAH KONSOLIDACE

11.1 KONSOLIDOVANÉ SUBJEKTY

A. OVLÁDANÉ SUBJEKTY

1. Orgány a poradní orgány

Výbor regionů

Rada Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Evropská služba pro vnější činnost (9)

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský parlament

Evropská rada

2. Agentury EU

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Evropská agentura pro chemické látky

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)

Eurojust

Evropský institut pro rovnost žen a mužů

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (9)

Evropský orgán pro bankovnictví (10)

Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (10)

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací

Evropská nadace odborného vzdělávání

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Úřad pro dohled nad evropským GNSS

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Evropská policejní akademie (CEPOL)

Evropský policejní úřad (EUROPOL)

Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele

Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť

Výkonná agentura pro výzkum

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (10)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (10)

Evropský inovační a technologický institut (10)

3. Další ovládané subjekty

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

B. SPOLEČNÉ PODNIKY

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy

Společný podnik SESAR

Společný podnik FCH

Společný podnik Galileo v likvidaci

Společný podnik IMI

C. PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY

Evropský investiční fond

Společný podnik Clean Sky

Společný podnik ARTEMIS

Společný podnik ENIAC

11.2 NEKONSOLIDOVANÉ SUBJEKTY

EU sice spravuje aktiva níže uvedených subjektů, tyto subjekty však nesplňují požadavky na konsolidaci, a tudíž nebyly zahrnuty do účetní závěrky Evropské unie.

11.2.1 Evropský rozvojový fond (ERF)

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci Evropské unie určené na rozvojovou spolupráci zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořským zemím a územím (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc původně jenom zemím Afriky, s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu Evropské unie, nýbrž přímo z příspěvků členských států sjednávaných na mezivládní úrovni. Prostředky ERF spravují Komise a EIB. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly dohod či úmluv o partnerství.

ERF se řídí vlastním finančním nařízením (Úř. věst. L 78 ze dne 19. 3. 2008), které stanoví předkládání vlastní účetní závěrky odděleně od účetní závěrky EU. Účetní závěrky a hospodaření se zdroji ERF podléhají vnější kontrole Účetního dvora a Parlamentu. Pro informativní účely je níže uvedena rozvaha a výsledovka 8., 9. a 10. ERF:

Rozvaha – 8., 9. a 10. ERF

mil. EUR
	31. 12. 2011	31. 12. 2010
DLOUHODOBÁ AKTIVA	380	353
KRÁTKODOBÁ AKTIVA	2 510	2 151
Aktiva celkem	2 890	2 504
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY	(1 033)	(1 046)
Závazky celkem	(1 033)	(1 046)
Čistá aktiva	1 857	1 458
FONDY A REZERVY
Vyžádaný kapitál	26 979	23 879
Ostatní rezervní fondy	2 252	2 252
Hospodářské výsledky převedené z minulých let	(24 674)	(21 908)
Hospodářský výsledek za rok	(2 700)	(2 765)
Čistá aktiva	1 857	1 458

Výsledovka – 8., 9. a 10. ERF

mil. EUR
	2011	2010
PROVOZNÍ PŘÍJMY	99	140
PROVOZNÍ NÁKLADY	(2 778)	(3 000)
SCHODEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI	(2 679)	(2 860)
FINANČNÍ ČINNOSTI	(21)	95
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	(2 700)	(2 765)

11.2.2 Systém nemocenského pojištění orgánů Evropské unie

Jedná se o systém, z nějž je zaměstnancům různých subjektů Evropské unie poskytováno zdravotní pojištění. Prostředky systému jsou jeho majetkem a Evropská unie nad nimi nemá žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi. Systém je financován z příspěvků jeho členů (zaměstnanců) a zaměstnavatelů (orgánů/agentur/subjektů.) Případný přebytek zůstává v systému.

Systém je tvořen čtyřmi samostatnými subjekty – hlavní systém je určen zaměstnancům orgánů a agentur Evropské unie a tři menší slouží zaměstnancům Evropské univerzity ve Florencii, evropských škol a zaměstnancům pracujícím mimo území EU, například v delegacích EU. K 31. prosinci 2011 činila celková aktiva systému 294 milionů EUR (2010: 286 milionů EUR).

11.2.3 Účastnický záruční fond (PGF)

Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření v rámci 7. RP. Jistotu za plnění představuje kapitál tohoto fondu a plynoucí úroky. Všichni účastníci nepřímých opatření, majících podobu grantu, přispívají do výše 5 % podílu EU na kapitálu PGF po dobu trvání opatření. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a EU (zastoupená Komisí) plní roli jejich výkonného orgánu. Při ukončení nepřímého opatření jsou účastníkům jejich kapitálové příspěvky v plné výši vráceny.Výjimkou jsou případy, kdy PGF utrpí ztrátu z důvodu platební neschopnosti příjemců. V takovém případě je účastníkům navráceno nejméně 80 % jejich příspěvků. Účastnický záruční fond tedy ručí za finanční zájmy EU i jednotlivých účastníků.

K 31. prosinci 2011 měl PGF celková aktiva ve výši 1 171 milionů EUR (2010: 879 milionů EUR). Prostředky PGF jsou jeho majetkem a Evropská unie nad nimi nemá žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi.

ČÁST II

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu a vysvětlivky

OBSAH

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu:

1.	Výsledek plnění rozpočtu EU

2.	Srovnání rozpočtových a skutečných částek

Příjmy:

3.	Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu

Výdaje:

4.	Změny a členění prostředků na závazky a prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

5.	Využití prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

6.	Využití prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

7.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle okruhů finančního rámce

8.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a okruhů finančního rámce

9.	Změny a členění prostředků na závazky a prostředků na platby podle oblastí politik

10.	Využití prostředků na závazky podle oblastí politik

11.	Využití prostředků na platby podle oblastí politik

12.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle oblastí politik

13.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a oblastí politik

Orgány:

14.	Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

15.	Využití prostředků na závazky a prostředků na platby podle orgánů

Agentury:

16.	Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

17.	Prostředky na závazky a platby podle agentur

18.	Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu:

1.	Rozpočtové zásady, struktura a prostředky

2.	Vysvětlení ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

PLNĚNÍ ROZPOČTU (11) KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O

VÝSLEDKY PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

1. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

mil. EUR
EVROPSKÁ UNIE	2011	2010
Příjmy za rozpočtový rok	130 000	127 795
Platby z prostředků v běžném roce	(128 043)	(121 213)
Prostředky na platby přenesené do roku N+1	(1 019)	(2 797)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku N-1	457	741
Kurzové rozdíly za rok	97	23
Výsledek plnění rozpočtu (12)	1 492	4 549

Rozpočtový přebytek Evropské unie se vrací členským státům v následujícím roce cestou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

2. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

PŘÍJMY

mil. EUR

Název

Původní rozpočet

Konečný rozpočet

Zjištěné nároky

Příjmy

Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

5 = 2 – 4

6 = 4/2

7 = 3 – 4

1.	Vlastní zdroje

125 106

118 289

118 193

118 164

125

99,89 %

3.	Přebytky, salda a úpravy

6 354

6 472

6 370

(16)

100,25%

102

4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech Unie

1 182

1 213

1 207

(25)

102,12 %

5.	Příjmy ze správní činnosti orgánů

609

587

(531)

1 048,48 %

6.	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Unie/Společenství

2 745

2 454

(2 372)

2 993,28 %

291

7.	Úroky z prodlení a pokuty

123

733

13 943

1 183

(450)

161,37 %

12 761

8.	Výpůjční a úvěrové operace

159

9.	Různé příjmy

(4)

111,86 %

Celkem

126 527

126 727

143 380

130 000

(3 273)

102,58 %

13 380

VÝDAJE – PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR

Okruh finančního rámce

Původní rozpočet

Konečný rozpočet (13)

Provedené platby

Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

4 = 2 – 3

5 = 3/2

7 = 2 – 3 – 6

1.	Udržitelný růst

53 280

56 982

54 732

2 251

96,05 %

2 051

199

2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

56 379

58 887

57 374

1 513

97,43 %

1 416

3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 459

2 008

1 827

181

91,00 %

144

4.	EU jako globální hráč

7 238

7 366

7 102

264

96,42 %

145

118

5.	Správní náklady

8 172

9 716

8 359

1 357

86,03 %

1 012

345

6.	Náhrady / vyrovnávací platby

Celkem

126 527

134 960

129 395

5 565

95,88 %

4 768

797

VÝDAJE – PODLE OBLASTI POLITIKY

mil. EUR

Oblast politiky

Původní rozpočet

Konečný rozpočet (14)

Provedené platby

Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

4 = 2 – 3

5 = 3/2

7 = 2 – 3 – 6

01	Hospodářské a finanční věci

341

443

389

87,76 %

Podnikání

1 210

1 485

1 336

149

89,99 %

123

03	Hospodářská soutěž

104

90,73 %

04	Zaměstnanost a sociální věci

9 163

10 498

10 392

106

98,99 %

05	Zemědělství a rozvoj venkova

55 269

57 784

56 342

1 442

97,50 %

1 406

06	Mobilita a doprava

1 142

1 217

1 114

103

91,53 %

07	Životní prostředí a oblast klimatu

390

379

332

87,54 %

Výzkum

4 117

5 476

4 604

872

84,08 %

861

09	Informační společnost a média

1 334

1 741

1 489

252

85,51 %

250

10	Přímý výzkum

396

832

441

391

53,01 %

384

11	Námořní záležitosti a rybolov

771

812

772

95,08 %

12	Vnitřní trh

104

91,52 %

13	Regionální politika

33 317

33 052

32 995

99,83 %

14	Daně a celní unie

115

133

123

92,20 %

15	Vzdělání a kultura

1 996

2 725

2 414

310

88,62 %

305

16	Komunikace

253

279

259

92,61 %

17	Zdraví a ochrana spotřebitele

596

659

623

94,40 %

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

885

1 014

944

93,10 %

19	Vnější vztahy

3 385

3 462

3 313

148

95,72 %

Obchod

104

113

104

92,51 %

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 480

1 583

1 513

95,54 %

Rozšíření

1 013

970

928

95,63 %

23	Humanitární pomoc

839

1 090

1 068

97,96 %

24	Boj proti podvodům

85,96 %

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

191

221

197

89,07 %

26	Administrativa Komise

1 017

1 274

1 063

211

83,45 %

196

Rozpočet

82,01 %

Audit

91,58 %

29	Statistika

124

159

134

84,26 %

30	Důchody a související výdaje

1 278

1 273

1 257

98,75 %

31	Jazykové služby

393

501

442

88,11 %

32	Energetika

1 535

1 087

963

123

88,63 %

40	Rezervní fondy

100

0,00 %

90	Ostatní orgány

3 428

4 321

3 512

809

81,27 %

565

245

Celkem

126 527

134 960

129 395

5 565

95,88 %

4 768

797

3. SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

mil. EUR

Název

Příjmové prostředky

Zjištěné nároky

Příjmy

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

Původní

Konečné

Běžný rok

Přeneseno

Celkem

z nároků za běžný rok

z přenesených nároků

Celkem

1.	Vlastní zdroje

125 106

118 289

118 111

118 193

118 121

118 164

99,89 %

3.	Přebytky, salda a úpravy

6 354

6 308

164

6 472

6 308

6 370

100,25 %

102

4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech EU

1 182

1 206

1 213

1 201

1 207

102,12 %

5.	Příjmy ze správní činnosti orgánů

591

609

573

587

1 048,48 %

6.	Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství

2 470

275

2 745

2 313

141

2 454

2 993,28 %

291

7.	Úroky z prodlení a pokuty

123

733

13 893

13 943

(172)

1 355

1 183

161,37 %

12 761

8.	Výpůjční a úvěrové operace

122

159

195,64 %

159

9.	Různé příjmy

111,86 %

Celkem

126 527

126 727

128 808

14 572

143 380

128 374

1 626

130 000

102,58 %

13 380

Hlava 1 podrobně: Vlastní zdroje

Kapitola

Příjmové prostředky

Zjištěné nároky

Příjmy

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

Původní

Konečné

Běžný rok

Přeneseno

Celkem

z nároků za běžný rok

z přenesených nároků

Celkem

11.	Dávky z cukru

123

132

106,75 %

12.

Cla

16 654

16 544

16 593

16 675

16 603

16 646

100,62 %

13.

DPH

13 787

14 126

14 077

99,65 %

14.

HND

94 542

87 497

87 259

99,73 %

15.	Oprava rozpočtové nevyváženosti

16.	Snížení ročních příspěvků založených na HND pro NL a SE

(1)

Celkem

125 106

118 289

118 111

118 193

118 121

118 164

99,89 %

Hlava 3 podrobně: Přebytky, salda a úpravy

Kapitola

Příjmové prostředky

Zjištěné nároky

Příjmy

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

Původní

Konečné

Běžný rok

Přeneseno

Celkem

z nároků za běžný rok

z přenesených nároků

Celkem

30.	Přebytek z předchozího roku

4 539

100,00 %

31.

Salda DPH

673

680

717

680

694

103,11 %

32.

Salda HND

1 142

1 135

128

1 263

1 135

1 183

103,64 %

34.	Úprava z důvodu neúčasti na politice spravedlnosti a vnitřních věcí

35.	Oprava – Spojené království – úpravy

(46)

Celkem

6 354

6 308

164

6 472

6 308

6 370

100,25 %

102

4. ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR

Prostředky na závazky

Prostředky na platby

Okruh finančního rámce

Schválené prostředky

Změny

(převod / OR)

Přeneseno

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

Celkem schválené

Schválené prostředky

Změny

(převod / OR)

Přeneseno

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

Celkem schválené

5 = 3 + 4

6 = 1 + 2 + 5

11 = 9 + 10

12 = 7 + 8 + 11

1	Udržitelný růst

64 501

182

2 308

2 490

66 995

53 280

714

281

2 707

2 989

56 982

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

58 659

2 680

2 682

61 341

56 379

(585)

419

2 675

3 093

58 887

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 822

276

169

193

2 291

1 459

255

196

294

2 008

4	EU jako globální hráč

8 754

287

329

9 088

7 238

(184)

274

313

7 366

5	Správní náklady

8 173

785

794

8 967

8 172

745

799

1 544

9 716

6	Náhrady / vyrovnávací platby

Celkem

141 909

284

259

6 228

6 488

148 681

126 527

200

1 582

6 651

8 233

134 960

5. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR

Okruh finančního rámce

Prostředky na závazky schválené

Závazky přijaté

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

z účelově vázaných příjmů

Celkem

Účelově vázané příjmy

Přenesené prostředky na základě rozhodnutí

Celkem

z rozpočtových prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy

Celkem

5 = 2 + 3 + 4

6 = 5/1

9 = 7 + 8

10 = 9/1

14 = 11 + 12 + 13

15 = 14/1

1	Udržitelný růst

66 995

64 065

182

991

65 238

97,38 %

1 317

1 353

2,02 %

403

404

0,60 %

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

61 341

58 577

1 328

59 907

97,66 %

1 352

1 375

2,24 %

0,10 %

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

2 291

2 048

2 165

94,50 %

117

5,12 %

0,38 %

4	EU jako globální hráč

9 088

8 572

194

8 808

96,91 %

178

272

2,99 %

0,09 %

5	Správní náklady

8 967

7 941

504

8 454

94,28 %

281

303

3,38 %

210

2,34 %

6	Náhrady / vyrovnávací platby

Celkem

148 681

141 204

259

3 108

144 572

97,24 %

3 120

301

3 420

2,30 %

689

0,46 %

6. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR

Okruh finančního rámce

Prostředky na platby schválené

Provedené platby

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

z účelově vázaných příjmů

Celkem

automaticky

na základě rozhodnutí

Účelově vázané příjmy

Celkem

z prostředků na daný rok

Z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy

Celkem

5 = 2 + 3 + 4

6 = 5/1

10 = 7 + 8 + 9

11 = 10/1

15 = 12 + 13 + 14

16 = 15/1

1	Udržitelný růst

56 982

53 658

235

839

54 732

96,05 %

131

1 868

2 051

3,60 %

153

199

0,35 %

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

58 887

55 646

391

1 337

57 374

97,43 %

1 338

1 416

2,40 %

0,16 %

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

2 008

1 636

1 827

91,00 %

144

7,17 %

1,83 %

4	EU jako globální hráč

7 366

6 902

181

7 102

96,42 %

145

1,97 %

118

1,61 %

5	Správní náklady

9 716

7 304

614

442

8 359

86,03 %

637

352

1 012

10,41 %

209

131

345

3,55 %

6	Náhrady / vyrovnávací platby

Celkem

134 960

125 145

1 352

2 898

129 395

95,88 %

835

185

3 748

4 768

3,53 %

562

230

797

0,59 %

7. ZMĚNA STAVU NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ – PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR

Nevyužité závazky ke konci předchozího roku

Závazky na daný rok

Okruh finančního rámce

Závazky přenesené z předchozího roku

Zrušené/přehodnocené závazky

Platby

Závazky nevyužité ke konci roku

Závazky přijaté v průběhu roku

Platby

Zrušení nepřenositelných závazků

Závazky nevyužité ke konci roku

Celkové nevyužité závazky ke konci roku

1	Udržitelný růst

150 467

(1 262)

(48 945)

100 259

65 238

(5 786)

(3)

59 448

159 707

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

22 963

(193)

(11 687)

11 083

59 907

(45 687)

14 220

25 302

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 911

(118)

(555)

1 237

2 165

(1 272)

893

2 130

4	EU jako globální hráč

18 332

(469)

(4 740)

13 123

8 808

(2 363)

(1)

6 444

19 567

5	Správní náklady

722

(77)

(631)

8 454

(7 728)

(4)

722

737

6	Náhrady / vyrovnávací platby

Celkem

194 395

(2 120)

(66 559)

125 717

144 572

(62 836)

(9)

81 727

207 443

8. ČLENĚNÍ NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU – PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR

Okruh finančního rámce

<2005

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem

1	Udržitelný růst

820

998

10 089

984

7 997

29 501

49 870

59 448

159 707

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

928

180

1 237

8 573

14 220

25 302

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

172

401

534

893

2 130

4	EU jako globální hráč

783

357

986

1 093

2 097

3 180

4 627

6 444

19 567

5	Správní náklady

722

737

Celkem

1 661

1 401

12 024

2 247

10 446

34 319

63 618

81 727

207 443

9. ZMĚNY A ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR

Oblast politiky

Prostředky na závazky

Prostředky na platby

Schválené prostředky

Změny

(převod / OR)

Přeneseno

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

Celkem schválené

Schválené prostředky

Změny

(převod / OR)

Přeneseno

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

Celkem schválené

5 = 3 + 4

6 = 1 + 2 + 5

11 = 9 + 10

12 = 7 + 8 + 11

01	Hospodářské a finanční věci

524

(122)

416

341

443

Podnikání

1 056

(1)

119

1 174

1 210

146

180

1 485

03	Hospodářská soutěž

(2)

104

04	Zaměstnanost a sociální věci

11 398

255

11 689

9 163

1 283

10 498

05	Zemědělství a rozvoj venkova

57 292

2 667

59 960

55 269

(510)

357

2 667

3 024

57 784

06	Mobilita a doprava

1 547

115

1 663

1 142

(110)

119

185

1 217

07	Životní prostředí a oblast klimatu

471

492

390

(44)

379

Výzkum

5 335

849

6 184

4 117

130

1 199

1 228

5 476

09	Informační společnost a média

1 539

(3)

248

1 784

1 334

101

289

305

1 741

10	Přímý výzkum

395

484

879

396

(7)

403

443

832

11	Námořní záležitosti a rybolov

1 001

1 028

771

812

12	Vnitřní trh

100

104

13	Regionální politika

40 383

141

40 549

33 317

(346)

33 052

14	Daně a celní unie

142

(3)

143

115

133

15	Vzdělání a kultura

2 429

(6)

514

2 937

1 996

145

563

583

2 725

16	Komunikace

273

280

253

279

17	Zdraví a ochrana spotřebitele

692

(23)

705

596

(8)

659

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

1 210

1 339

885

106

1 014

19	Vnější vztahy

4 315

118

149

4 508

3 385

(75)

109

152

3 462

Obchod

105

109

104

113

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 542

121

127

1 749

1 480

(47)

119

150

1 583

Rozšíření

1 123

(5)

1 163

1 013

(94)

970

23	Humanitární pomoc

878

256

1 149

839

234

1 090

24	Boj proti podvodům

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

191

203

191

221

26	Administrativa Komise

1 019

108

1 131

1 017

134

112

246

1 274

Rozpočet

(12)

Audit

29	Statistika

145

(5)

157

124

159

30	Důchody a související výdaje

1 278

(5)

1 273

1 278

(5)

1 273

31	Jazykové služby

393

(2)

474

393

(2)

110

501

32	Energetika

700

146

188

889

1 535

(518)

1 087

40	Rezervní fondy

754

(383)

371

100

(100)

90	Ostatní orgány

3 428

493

502

3 930

3 428

388

504

893

4 321

Celkem

141 909

284

259

6 228

6 488

148 681

126 527

200

1 582

6 651

8 233

134 960

10. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR

Oblast politiky

Prostředky na závazky schválené

Závazky přijaté

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy

Celkem

Účelově vázané příjmy

Prostředky přenesené na základě rozhodnutí

Celkem

z prostředků rozpočtu na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy

Celkem

5 = 2 + 3 + 4

6 = 5/1

9 = 7 + 8

10 = 9/1

14 = 11 + 12 + 13

15 = 14/1

01	Hospodářské a finanční věci

416

403

414

99,55 %

0,41 %

0,05 %

Podnikání

1 174

1 053

1 113

94,87 %

4,94 %

0,19 %

03	Hospodářská soutěž

97,65 %

2,28 %

0,07 %

04	Zaměstnanost a sociální věci

11 689

11 612

11 638

99,57 %

0,36 %

0,07 %

05	Zemědělství a rozvoj venkova

59 960

57 257

1 322

58 579

97,70 %

1 345

2,24 %

0,06 %

06	Mobilita a doprava

1 663

1 545

1 609

96,79 %

3,08 %

0,12 %

07	Životní prostředí a oblast klimatu

492

466

478

97,08 %

2,02 %

0,90 %

Výzkum

6 184

5 334

396

5 730

92,67 %

453

7,33 %

0,01 %

09	Informační společnost a média

1 784

1 535

102

1 637

91,75 %

146

8,21 %

0,04 %

10	Přímý výzkum

879

395

474

53,90 %

405

46,09 %

0,01 %

11	Námořní záležitosti a rybolov

1 028

996

999

97,13 %

2,35 %

0,51 %

12	Vnitřní trh

100

98,21 %

1,47 %

0,32 %

13	Regionální politika

40 549

40 472

40 495

99,87 %

0,10 %

0,03 %

14	Daně a celní unie

143

139

141

98,01 %

1,78 %

0,21 %

15	Vzdělání a kultura

2 937

2 422

297

2 720

92,58 %

217

7,40 %

0,02 %

16	Komunikace

280

271

274

97,71 %

0,96 %

1,32 %

17	Zdraví a ochrana spotřebitele

705

653

674

95,61 %

2,12 %

2,27 %

18	Svoboda, bezpečnost a právo

1 339

1 244

1 308

97,74 %

1,86 %

0,40 %

19	Vnější vztahy

4 508

4 312

4 415

97,93 %

2,00 %

0,07 %

Obchod

109

105

106

98,01 %

1,22 %

0,77 %

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 749

1 495

111

1 612

92,16 %

127

136

7,80 %

0,04 %

Rozšíření

1 163

1 110

1 119

96,29 %

3,70 %

0,01 %

23	Humanitární pomoc

1 149

1 131

1 139

99,19 %

0,55 %

0,26 %

24	Boj proti podvodům

95,16 %

0,02 %

4,82 %

25	Koordinace politiky a právní poradenství

203

193

198

97,72 %

2,09 %

0,20 %

26	Administrativa Komise

1 131

1 020

1 081

95,61 %

4,16 %

0,23 %

Rozpočet

94,91 %

4,17 %

0,92 %

Audit

96,94 %

2,74 %

0,32 %

29	Statistika

157

137

146

93,06 %

4,58 %

2,37 %

30	Důchody + související výdaje

1 273

1 257

98,75 %

0,00 %

1,25 %

31	Jazykové služby

474

390

440

92,98 %

6,89 %

0,13 %

32	Energetika

889

698

146

860

96,75 %

2,96 %

0,29 %

40	Rezervní fondy

371

0,00 %

371

100,00 %

90	Ostatní orgány

3 930

3 225

336

3 570

90,83 %

156

178

4,53 %

182

4,64 %

Celkem

148 681

141 204

259

3 108

144 572

97,24 %

3 120

301

3 420

2,30 %

689

0,46 %

11. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE ROZPOČTOVÝCH OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR

Oblast politiky

Prostředky na platby schválené

Provedené platby

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy

Celkem

automaticky

na základě rozhodnutí

Účelově vázané příjmy

Celkem

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy

Celkem

5 = 2 + 3 + 4

6 = 5/1

10 = 7 + 8 + 9

11 = 10/1

15 = 12 + 13 + 14

16 = 15/1

01	Hospodářské a finanční věci

443

330

389

87,76 %

1,92 %

10,32 %

Podnikání

1 485

1 271

1 336

89,99 %

103

123

8,29 %

1,71 %

03	Hospodářská soutěž

104

90,73 %

8,53 %

0,74 %

04	Zaměstnanost a sociální věci

10 498

10 354

10 392

98,99 %

0,72 %

0,29 %

05	Zemědělství a rozvoj venkova

57 784

54 663

349

1 330

56 342

97,50 %

1 337

1 406

2,43 %

0,06 %

06	Mobilita a doprava

1 217

1 001

1 114

91,53 %

6,33 %

2,15 %

07	Životní prostředí a oblast klimatu

379

307

332

87,54 %

6,33 %

6,13 %

Výzkum

5 476

4 217

364

4 604

84,08 %

835

861

15,73 %

0,19 %

09	Informační společnost a média

1 741

1 422

1 489

85,51 %

236

250

14,35 %

0,14 %

10	Přímý výzkum

832

343

441

53,01 %

341

384

46,22 %

0,77 %

11	Námořní záležitosti a rybolov

812

750

772

95,08 %

0,64 %

4,28 %

12	Vnitřní trh

104

91,52 %

7,56 %

0,92 %

13	Regionální politika

33 052

32 917

32 995

99,83 %

0,16 %

0,02 %

14	Daně a celní unie

133

114

123

92,20 %

7,03 %

0,77 %

15	Vzdělání a kultura

2 725

2 126

273

2 414

88,62 %

290

305

11,21 %

0,18 %

16	Komunikace

279

246

259

92,61 %

6,09 %

1,30 %

17	Zdraví a ochrana spotřebitele

659

572

623

94,40 %

4,07 %

1,53 %

18	Svoboda, bezpečnost a právo

1 014

876

944

93,10 %

3,95 %

2,95 %

19	Vnější vztahy

3 462

3 243

3 313

95,72 %

1,91 %

2,37 %

Obchod

113

104

92,51 %

6,69 %

0,80 %

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 583

1 393

108

1 513

95,54 %

2,73 %

1,74 %

Rozšíření

970

914

928

95,63 %

3,95 %

0,43 %

23	Humanitární pomoc

1 090

1 054

1 068

97,96 %

0,90 %

1,14 %

24	Boj proti podvodům

85,96 %

8,93 %

5,11 %

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

221

178

197

89,07 %

9,28 %

1,65 %

26	Administrativa Komise

1 274

893

122

1 063

83,45 %

130

196

15,37 %

1,18 %

Rozpočet

82,01 %

16,29 %

1,71 %

Audit

91,58 %

7,29 %

1,13 %

29	Statistika

159

125

134

84,26 %

12,19 %

3,55 %

30	Důchody a související náklady

1 273

1 257

98,75 %

0,00 %

1,25 %

31	Jazykové služby

501

373

442

88,11 %

11,23 %

0,67 %

32	Energetika

1 087

934

963

88,63 %

4,08 %

7,28 %

40	Rezervní fondy

0,00 %

90	Ostatní orgány

4 321

2 873

330

308

3 512

81,27 %

351

192

565

13,07 %

182

245

5,66 %

Celkem

134 960

125 145

1 352

2 898

129 395

95,88 %

835

185

3 748

4 768

3,53 %

562

230

797

0,59 %

12. ZMĚNA STAVU NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR

Oblast politiky

Dosud nevyužité závazky ke konci předchozího roku

Závazky na daný rok

Závazky nevyužité ke konci roku celkem

Závazky přenesené z předchozího roku

Zrušené/přehodnocené závazky

Platby

Závazky nevyužité ke konci roku

Závazky přijaté v průběhu roku

Platby

Zrušení nepřenositelných závazků

Závazky nevyužité ke konci roku

01	Hospodářské a finanční věci

581

(24)

(175)

382

414

(214)

200

582

Podnikání

2 414

(36)

(963)

1 415

1 113

(373)

740

2 155

03	Hospodářská soutěž

(1)

(7)

(87)

04	Zaměstnanost a sociální věci

28 673

(250)

(9 999)

18 424

11 638

(394)

11 245

29 669

05	Zemědělství a rozvoj venkova

20 197

(76)

(10 833)

9 288

58 579

(45 509)

13 070

22 358

06	Mobilita a doprava

2 468

(154)

(894)

1 420

1 609

(220)

1 389

2 809

07	Životní prostředí a oblast klimatu

783

(30)

(199)

554

478

(133)

344

898

Výzkum

8 222

(147)

(2 910)

5 165

5 730

(1 694)

(2)

4 035

9 200

09	Informační společnost a média

2 157

(35)

(767)

1 355

1 637

(722)

914

2 269

10	Přímý výzkum

163

(12)

(93)

474

(348)

125

184

11	Námořní záležitosti a rybolov

1 877

(42)

(521)

1 314

999

(251)

748

2 062

12	Vnitřní trh

(1)

(16)

(80)

13	Regionální politika

101 474

(561)

(31 994)

68 919

40 495

(1 001)

39 494

108 413

14	Daně a celní unie

(2)

(51)

141

(71)

15	Vzdělání a kultura

1 698

(82)

(707)

909

2 720

(1 708)

1 012

1 921

16	Komunikace

123

(16)

(83)

274

(176)

122

17	Zdraví a ochrana spotřebitele

724

(58)

(312)

355

674

(311)

363

718

18	Svoboda, bezpečnost a právo

1 282

(51)

(267)

964

1 308

(678)

631

1 595

19	Vnější vztahy

9 380

(249)

(2 229)

6 901

4 415

(1 085)

3 330

10 232

Obchod

(1)

(12)

106

(93)

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

3 276

(94)

(971)

2 211

1 612

(542)

1 070

3 281

Rozšíření

2 766

(93)

(766)

1 907

1 119

(162)

957

2 864

23	Humanitární pomoc

621

(24)

(369)

229

1 139

(699)

441

670

24	Boj proti podvodům

(4)

(16)

(56)

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

(3)

(17)

198

(180)

26	Administrativa Komise

179

(14)

(156)

1 081

(907)

174

184

Rozpočet

(1)

(8)

(52)

Audit

(1)

(11)

29	Statistika

108

(5)

(50)

146

(84)

115

30	Důchody a související výdaje

1 257

(1 257)

31	Jazykové služby

(3)

(25)

440

(417)

32	Energetika

4 672

(47)

(820)

3 805

860

(143)

717

4 522

90	Ostatní orgány

344

(2)

(330)

3 570

(3 181)

(3)

385

397

Celkem

194 395

(2 120)

(66 559)

125 717

144 572

(62 836)

(9)

81 727

207 443

13. ČLENĚNÍ NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR

Oblast politiky

<2005

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem

01	Hospodářské a finanční věci

113

200

582

Podnikání

179

222

959

740

2 155

03	Hospodářská soutěž

04	Zaměstnanost a sociální věci

109

333

2 029

984

5 209

9 697

11 245

29 669

05	Zemědělství a rozvoj venkova

631

828

7 790

13 070

22 358

06	Mobilita a doprava

161

152

400

618

1 389

2 809

07	Životní prostředí a oblast klimatu

111

156

172

344

898

Výzkum

157

204

370

736

1 413

2 189

4 035

9 200

09	Informační společnost a média

196

363

676

914

2 269

10	Přímý výzkum

125

184

11	Námořní záležitosti a rybolov

275

302

649

748

2 062

12	Vnitřní trh

13	Regionální politika

681

579

8 004

159

5 532

20 317

33 647

39 494

108 413

14	Daně a celní unie

15	Vzdělání a kultura

177

238

405

1 012

1 921

16	Komunikace

122

17	Zdraví a ochrana spotřebitele

175

363

718

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

142

345

403

631

1 595

19	Vnější vztahy

406

135

421

750

1 149

1 658

2 382

3 330

10 232

Obchod

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

118

145

344

586

812

1 070

3 281

Rozšíření

116

185

385

453

682

957

2 864

23	Humanitární pomoc

172

441

670

24	Boj proti podvodům

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

26	Administrativa Komise

174

184

Rozpočet

Audit

29	Statistika

115

30	Důchody a související výdaje

31	Jazykové služby

32	Energetika

216

1 545

1 863

717

4 522

90	Ostatní orgány

385

397

Celkem

1 661

1 401

12 024

2 247

10 446

34 319

63 618

81 727

207 443

14. SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU PODLE ORGÁNŮ

mil. EUR
Orgán	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
Orgán	Původní	Konečné	Běžný rok	přenesené	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
Evropský parlament	125	125	170	29	200	169	4	173	139,02 %	26
Evropská rada a Rada	49	49	121	8	129	111	7	118	240,35 %	11
Komise	126 236	126 436	128 119	14 535	142 654	127 697	1 615	129 312	102,27 %	13 342
Soudní dvůr	44	44	45	0	45	44	0	44	102,26 %	0
Účetní dvůr	21	21	20	0	20	20	0	20	94,14 %	0
Hospodářský a sociální výbor	11	11	16	0	16	16	0	16	138,47 %	0
Výbor regionů	8	8	21	0	21	21	0	21	262,06 %	0
Veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	99,52 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	1	0	1	1	0	1	69,15 %	0
Evropská služba pro vnější činnost	32	32	295	0	295	295	0	295	917,61 %	0
Celkem	126 527	126 727	128 808	14 572	143 380	128 374	1 626	130 000	102,58 %	13 380

15. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE ORGÁNŮ

Prostředky na závazky

mil. EUR
Orgán	Prostředky na závazky schválené	Závazky přijaté					Přenesené prostředky				Prostředky pozbývající platnosti
	Prostředky na závazky schválené	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z účelově vázaných příjmů	Přenesené prostředky na základě rozhodnutí	Celkem	%	z prostředků rozpočtu na daný rok	z přenesených prostředků	Účelově vázané příjmy	Celkem	%
	1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9 = 7 + 8	10 = 9/1	11	12	13	14 = 11 + 12 + 13	15 = 14/1
Evropský parlament	1 820	1 570	9	24	1 603	88,11 %	101	22	123	6,74 %	94	0	0	94	5,15 %
Evropská rada a Rada	647	507	0	47	554	85,51 %	37	0	37	5,77 %	56	0	0	56	8,71 %
Komise	144 751	137 979	250	2 772	141 002	97,41 %	2 964	279	3 242	2,24 %	507	0	0	507	0,35 %
Soudní dvůr	344	336	0	2	338	98,11 %	1	0	1	0,34 %	5	0	0	5	1,55 %
Účetní dvůr	145	134	0	0	135	92,81 %	0	0	0	0,30 %	10	0	0	10	6,89 %
Hospodářský a sociální výbor	132	123	0	3	125	95,20 %	0	0	0	0,30 %	6	0	0	6	4,50 %
Výbor regionů	96	82	0	12	94	97,76 %	0	0	0	0,02 %	2	0	0	2	2,22 %
Veřejný ochránce práv	9	9	0	0	9	92,54 %	0	0	0	0,00 %	1	0	0	1	7,46 %
Evropský inspektor ochrany údajů	8	7	0	0	7	89,31 %	0	0	0	0,00 %	1	0	0	1	10,69 %
Evropská služba pro vnější činnost	729	457	0	249	706	96,82 %	16	0	16	2,19 %	7	0	0	7	0,99 %
Celkem	148 681	141 204	259	3 108	144 572	97,24 %	3 120	301	3 420	2,30 %	689	0	0	689	0,46 %

Prostředky na platby

mil. EUR
Orgán	Prostředky na platby schválené	Provedené platby					Přenesené prostředky					Prostředky pozbývající platnosti
	Prostředky na platby schválené	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	automaticky	přenesené prostředky na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	Účelově vázané příjmy	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9	10=7 + 8 + 9	11=10/1	12	13	14	15=12 + 13 + 14	16=15/1
Evropský parlament	2 060	1 348	207	25	1 580	76,72 %	223	22	109	353	17,14 %	94	33	0	126	6,14 %
Evropská rada a Rada	699	465	40	41	547	78,26 %	41	0	44	86	12,29 %	56	10	0	66	9,45 %
Komise	130 639	122 272	1 021	2 590	125 883	96,36 %	484	163	3 557	4 203	3,22 %	380	172	0	552	0,42 %
Soudní dvůr	361	318	15	2	334	92,62 %	18	0	1	19	5,36 %	5	2	0	7	2,02 %
Účetní dvůr	161	121	15	0	137	84,64 %	13	0	0	14	8,41 %	10	1	0	11	6,95 %
Hospodářský a sociální výbor	142	115	7	3	126	88,83 %	7	0	1	8	5,71 %	6	2	0	8	5,46 %
Výbor regionů	103	73	6	12	91	88,39 %	9	0	0	9	8,51 %	2	1	0	3	3,10 %
Veřejný ochránce práv	10	8	0	0	9	85,89 %	1	0	0	1	6,55 %	1	0	0	1	7,56 %
Evropský inspektor ochrany údajů	9	6	1	0	7	74,86 %	1	0	0	1	10,49 %	1	1	0	1	14,65 %
Evropská služba pro vnější činnost	777	419	38	225	682	87,80 %	38	0	36	74	9,56 %	7	9	5	21	2,65 %
Celkem	134 960	125 145	1 352	2 898	129 395	95,88 %	835	185	3 748	4 768	3,53 %	562	230	5	797	0,59 %

16. PŘÍJMY AGENTUR: ROZPOČTOVÁ PROGNÓZA, NÁROKY A OBDRŽENÉ ČÁSTKY

mil. EUR
Agentura	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Obdržené částky	Nevyužito	Financovaná oblast politiky Komise
Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	4	4	4	0	06
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	139	111	111	0	06
Frontex	118	119	119	0	18
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	19	19	18	1	15
Evropská policejní akademie	8	9	9	0	18
Evropská agentura pro chemické látky	35	38	38	0	02
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	57	57	57	0	17
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	16	16	16	0	18
Evropský orgán pro bankovnictví	13	13	13	0	12
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	11	9	9	0	12
Evropská agentura pro životní prostředí	62	45	44	0	07
Evropský policejní úřad	85	85	85	0	18
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	17	17	17	0	12
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	12	12	12	0	11
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	76	76	76	0	17
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	8	8	8	0	04
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	8	39	39	0	06
Rozvoj energie z jaderné syntézy	242	279	243	36	08
Eurojust	32	31	31	0	18
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	57	53	53	0	06
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu	166	176	176	0	12
Evropská agentura pro léčivé přípravky	209	220	199	21	17
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	8	0	09
Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	1	1	1	0	09
Agentura Evropské unie pro základní práva	22	22	22	0	18
Evropská agentura pro železnice	26	25	25	0	06
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	15	15	0	04
Evropský inovační a technologický institut	16	10	10	0	15
Překladatelské středisko pro instituce EU	51	47	43	4	15
Evropská nadace odborného vzdělávání	20	20	20	0	15
Odrůdový úřad Společenství	13	13	13	0	17
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	21	21	0	04
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	50	50	50	0	15
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	16	16	16	0	06
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	36	36	36	0	08
Výkonná agentura pro výzkum	39	39	39	0	08
Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele	7	7	7	0	17
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	10	10	10	0	06
Celkem	1 744	1 773	1 710	63

mil. EUR
Druh příjmů	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Obdržené částky	Nevyužito
Dotace Komise	1 119	1 137	1 137	0
Příjmy z poplatků	441	457	437	19
Ostatní příjmy	184	180	136	44
Celkem	1 744	1 773	1 710	63

17. PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE AGENTUR

mil. EUR
Agentura	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
Agentura	Prostředky	Přijaté závazky	Přenesené	Prostředky	Provedené platby	Přenesené
Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	5	3	0	6	4	1
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	150	122	26	162	103	55
Frontex	121	119	0	145	100	39
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	21	21	0	21	18	2
Evropská policejní akademie	10	10	0	11	8	2
Evropská agentura pro chemické látky	93	89	0	105	85	15
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	57	55	0	72	58	11
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	17	16	0	17	16	1
Evropský orgán pro bankovnictví	13	9	0	13	7	2
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	11	7	0	11	6	0
Evropská agentura pro životní prostředí	71	46	25	75	43	31
Evropský policejní úřad	87	82	0	107	84	17
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	17	13	0	17	11	2
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	13	13	0	13	12	1
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	78	77	0	87	72	13
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	8	7	0	10	5	3
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	77	33	44	56	21	34
Rozvoj energie z jaderné syntézy	649	647	1	298	255	40
Eurojust	35	31	2	41	31	7
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	58	55	1	59	50	2
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu	387	151	0	422	149	32
Evropská agentura pro léčivé přípravky	212	202	3	254	205	39
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	0	10	9	1
Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	1	1	0	1	1	0
Agentura Evropské unie pro základní práva	21	20	1	28	21	7
Evropská agentura pro železnice	26	25	0	32	26	4
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	16	14	1	20	14	4
Evropský inovační a technologický institut	26	24	0	16	7	5
Překladatelské středisko pro instituce EU	51	42	0	55	43	4
Evropská nadace odborného vzdělávání	21	20	0	21	20	1
Odrůdový úřad Společenství	14	13	0	14	12	0
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	20	0	24	20	4
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	50	50	0	56	50	6
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	16	15	0	18	15	1
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	36	35	0	37	34	2
Výkonná agentura pro výzkum	39	38	0	43	37	3
Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele	7	7	0	8	7	1
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	10	10	0	11	10	1
Celkem	2 553	2 149	107	2 397	1 670	394

Druh výdajů	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
Druh výdajů	Prostředky	Závazky přijaté	Přenesené	Prostředky	Provedené platby	Přenesené
Zaměstnanci	757	727	4	773	720	21
Správní náklady	274	260	4	361	265	76
Operační náklady	1 522	1 162	99	1 263	684	297
Celkem	2 553	2 149	107	2 397	1 670	394

18. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU VČETNĚ AGENTUR

mil. EUR
	Evropská Unie	Agentury	Vyloučení dotací agenturám	Celkem
Příjmy za rozpočtový rok	130 000	1 710	(1 137)	130 573
Platby z prostředků v běžném roce	(128 043)	(1 451)	1 137	(128 357)
Prostředky na platby přenesené do roku N+1	(1 020)	(394)	0	(1 413)
Zrušení nevyužitých prostředků přenesených z roku N–1	457	167	0	624
Kurzové rozdíly za rok	97	(2)	0	96
Výsledek plnění rozpočtu	1 492	31	0	1 523

VYSVĚTLIVKY KE KONSOLIDOVANÝM ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

1. ROZPOČTOVÉ ZÁSADY, STRUKTURA A PROSTŘEDKY

1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Rozpočtové účty se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení. Souhrnný rozpočet, hlavní nástroj finanční politiky Unie, je nástrojem, kterým se každý rok stanovují a schvalují příjmy a výdaje Unie.

Komise každý rok odhadne výši všech příjmů a výdajů orgánů za rok a sestaví návrh rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu. Na jeho základě vypracuje Rada stanovisko, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Rozpočet se stává vykonatelným na základě prohlášení předsedy Parlamentu o přijetí společného návrhu s konečnou platností. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

1.2 ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Souhrnný rozpočet Evropské unie se řídí několika hlavními zásadami:

— jednotnost a správnost rozpočtu: veškeré příjmy a výdaje musejí být zapracovány do jediného rozpočtového dokumentu, musejí být zaznamenány do některé rozpočtové linie a výdaje nesmí překročit schválené prostředky,

— univerzálnost: tato zásada zahrnuje dvě pravidla

pravidlo nevázanosti, podle níž rozpočtové příjmy nesmějí být vyčleněny na konkrétní body výdajů (celkové příjmy musejí pokrýt celkové výdaje),

pravidlo hrubého rozpočtu, podle něhož se příjmy a výdaje zapisují do rozpočtu v plném rozsahu a bez jakýchkoli vzájemných zápočtů,

— roční rozpočet: prostředky se schvalují na jeden rok, a proto musejí být využity v průběhu daného roku,

— vyrovnanost: příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu musejí být vyrovnané (odhadované příjmy se musejí rovnat prostředkům na platby),

— specifikace: veškeré prostředky musí mít vlastní účel a musí být určeny na konkrétní cíl,

— zúčtovací jednotka: rozpočet je sestavován a plněn v eurech, tak jako účetnictví,

— řádné finanční řízení: rozpočtové prostředky se využívají v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. hospodárně, efektivně a účelně,

— průhlednost: rozpočet a opravné rozpočty i účetní závěrka jsou publikovány v Úředním věstníku Evropské unie.

1.3 SKLADBA ROZPOČTU

Rozpočet se skládá ze:

(a)	souhrnného výkazu příjmů;

(b)

samostatných oddílů rozdělených na výkazy příjmů a výdajů každého orgánu: oddíl I: Parlament; oddíl II: Rada; oddíl III: Komise; oddíl IV: Soudní dvůr; oddíl V: Účetní dvůr; oddíl VI: Hospodářský a sociální výbor; oddíl VII: Výbor regionů, oddíl VIII: Evropský veřejný ochránce práv; oddíl IX: Evropský inspektor ochrany údajů; oddíl X: Evropská služba pro vnější činnost.

Veškeré příjmy a výdaje každého orgánu jsou zařazeny podle svého druhu nebo určeného využití do hlav, kapitol, článků a bodů.

1.4 SKLADBA ROZPOČTOVÝCH ÚČTŮ

1.4.1 Obecný přehled

Rozpočet Komise jako jediný obsahuje správní a provozní prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky. Rozpočet rozlišuje dále dva druhy prostředků: nerozlišené prostředky a rozlišené prostředky.

Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Pokrývají všechny správní kapitoly rozpočtu v oddílu Komise a všechny ostatní oddíly vcelku, prostředky EZZF roční povahy a určité technické prostředky (vrácené platby, záruky za výpůjčky a úvěry atd.). V případě nerozlišených prostředků se výše prostředků na závazky rovná výši prostředků na platby.

Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace. Jsou určeny k pokrytí víceletých operací a jsou do nich zahrnuty veškeré další prostředky ve všech kapitolách, s výjimkou kapitoly 1 oddílu Komise. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

— položky závazků:: kryjí celkové náklady spojené s právními závazky přijatými na běžný rozpočtový rok pro operace rozložené na více let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž doba trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být v souladu s čl. 76 odst. 3 finančního nařízení rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt.

— prostředky na platby:: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce a/nebo předchozích rozpočtových letech.

1.4.2 Původ prostředků

Hlavním zdrojem prostředků je rozpočet Unie na běžný rok. Z finančního nařízení však vyplývají další druhy prostředků. Pocházejí z předchozích rozpočtových let nebo vnějších zdrojů:

—	Rozpočtové prostředky původně schválené pro běžný rok lze doplňovat o převody mezi rozpočtovými liniemi v souladu s pravidly stanovenými v článcích 22 až 24 finančního nařízení č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 a formou opravných rozpočtů (upraveno v článcích 37 a 38 finančního nařízení).

—

Prostředky přenesené z předchozího roku nebo opětovně zpřístupněné také doplňují běžný rozpočet. Jsou to i) časově nerozlišené prostředky na platby, které lze automaticky převést výlučně do následujícího rozpočtového roku v souladu s čl. 9 odst. 4 finančního nařízení; ii) prostředky přenášené rozhodnutím orgánů v těchto dvou případech: jestliže byly dokončeny přípravné etapy (čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) nebo jestliže byl základní právní akt přijat pozdě (čl. 9 odst. 2 písm. b). Jak prostředky na závazky, tak prostředky na platby lze přenášet do dalšího roku (čl. 9 odst. 3)) a iii) prostředky znovu zpřístupněné v důsledku zrušených závazků: do rozpočtu jsou opětovně zapisovány zrušené prostředky na závazky, jež souvisejí se strukturálními fondy. Tyto částky lze výjimečně znovu zapsat v případě, že se Komise dopustila omylu nebo že jsou tyto prostředky nezbytné pro dokončení programu (článek 157 finančního nařízení).

—

Účelově vázané příjmy, které se skládají z i) náhrad (refundací), které jsou účelově vázaným příjmem v té rozpočtové linii, kde vznikly původní výdaje, a které mohou být přenášeny bez omezení; (ii) prostředky ESVO: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví, že členské státy poskytují finanční příspěvek na některé činnosti, které patří do rozpočtu EU. Dotčené rozpočtové linie a plánované částky se zveřejňují v příloze III rozpočtu EU. Dotčené rozpočtové linie se zvyšují o příspěvek ESVO. Prostředky nevyužité do konce roku se ruší a vracejí zemím EHP; iii) příjmy od třetích stran / jiných zemí, které uzavřely s Evropskou unií dohody, mezi tyto příjmy patří finanční příspěvky na činnosti EU. Obdržené částky se považují za příjmy od třetích stran, které se přidělují k příslušným rozpočtovým liniím (často v oblasti výzkumu) a které lze přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. a) a d) finančního nařízení); (iv) práce pro třetí strany: výzkumná střediska EU mohou v rámci své výzkumné činnosti pracovat pro vnější subjekty (čl. 161 odst. 2 finančního nařízení). Stejně jako příjmy od třetích stran jsou práce pro třetí strany přiděleny ke konkrétním rozpočtovým liniím a lze je přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení); a v) prostředky opětovně zpřístupněné v důsledku vrácení záloh: jedná se o prostředky EU, které vrátili příjemci a které lze přenášet bez omezení. V oblasti strukturálních fondů se opětovné zapsání řídí rozhodnutím Komise (čl. 18 odst. 2 finančního nařízení a článek 228 prováděcích pravidel).

1.4.3 Skladba dostupných prostředků

— Konečné rozpočtové prostředky= původně schválené rozpočtové prostředky + prostředky opravných rozpočtů + převody;

— Dodatečné prostředky= účelově vázané příjmy (viz výše) + prostředky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo prostředky znovu zpřístupněné po jejich zrušení;

— Celkové schválené prostředky= konečné rozpočtové prostředky + dodatečné prostředky;

— Prostředky na rok (tak, jak se používají k výpočtu výsledku plnění rozpočtu)= konečné rozpočtové prostředky + účelově vázané příjmy.

1.5 PLNĚNÍ ROZPOČTU

Plnění rozpočtu se řídí ustanovením čl. 48 odst. 1 finančního nařízení, jež stanoví: „Komise plní rozpočet … v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.“ V článku 50 se stanoví, že Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

1.6 DOSUD NEVYUŽITÉ ZÁVAZKY (RAL)

Zavedením rozlišených prostředků vznikl roz0064íl mezi přijatými závazky a provedenými platbami: tento rozdíl, který odpovídá výši dosud nevyužitých závazků, je dán prodlevou mezi okamžikem přijetí závazků a okamžikem provedení odpovídajících plateb.

2. VYSVĚTLENÍ KE KONSOLIDOVANÝM ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

2.1 VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK (Tabulka 1)

2.1.1 Obecné údaje

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z výsledku plnění rozpočtu za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu na daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na platby pro daný rok, a z dalších prostředků na daný rok, které jsou přeneseny do dalšího roku. Platbami provedenými na základě prostředků na platby pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě Evropského zemědělského záručního fondu se těmito platbami rozumí platby, které členské státy provedly v období od 16. října N-1 do 15. října N za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna N+1. Výdaje fondu EZZF mohou po kontrolách v členských státech podléhat rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: výsledku Evropské unie a výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy EHP. V souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000 o vlastních zdrojích tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v daném roce

—	a celkovými platbami provedenými z prostředků pro daný rok zvýšenými o celkovou částku prostředků pro týž rok přenesených do následujícího roku.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a jakýchkoli plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	zůstatek kurzových zisků a ztrát zaznamenaných v průběhu daného roku.

Výsledná částka plnění rozpočtu se vrací členským státům v následujícím roce formou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím rozpočtovém roce.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zahrnují se do dodatečných prostředků rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2011, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2010. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají opětovně použitelné prostředky na platby a prostředky zpřístupněné po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí. Zahrnují také snížení prostředků z účelově vázaných příjmů přenesených do dalšího roku ve srovnání s rokem 2010.

2.1.2 Sesouhlasení výsledku plnění rozpočtu s hospodářským výsledkem

Hospodářský výsledek za daný rok byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek plnění rozpočtu však v souladu s finančním nařízením vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka uvádí toto sesouhlasení a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky příjmů a výdajů.

SESOUHLASENÍ: HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK – VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU

mil. EUR
	2011	2010
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	(1 789)	17 232
Příjmy
Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(371)	(3 132)
Nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném roce	2 072	1 346
Příjmy příštích období (netto)	(236)	(371)
Výdaje
Náklady příštích období (netto)	3 410	(7 426)
Náklady předchozího roku uhrazené v běžném roce	(936)	(386)
Čistý vliv předběžného financování	1 131	(678)
Prostředky na platby přenesené do následujícího roku	(1 211)	(2 798)
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	2 000	1 760
Změna stavu rezerv	(2 109)	(323)
Ostatní	(378)	(257)
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(91)	(418)
Výsledek plnění rozpočtu za rok	1 492	4 549

Sesouhlasení položek – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě zjištěných nároků v průběhu daného roku a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky zjištěné v běžném roce, které zatím nebyly vybrány, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném rozpočtovém roce musí být pro účely sesouhlasení k hospodářskému výsledku přičteny.

Čisté příjmy příštích období představují především příjmy příštích období ze zemědělských dávek, vlastních zdrojů a úroků a dividend. V úvahu se bere pouze vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok, mínus odúčtování příjmů příštích období za předchozí rok.

Sesouhlasení položek – výdaje

Čisté výdaje příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní závěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků Společenství, avšak které ještě nebyly nahlášeny Komisi.

Zatímco výdaje příštích období nejsou považovány za rozpočtový výdaj, jsou platby provedené v běžném roce, avšak související s fakturami zaznamenanými v předchozích letech, součástí rozpočtových výdajů běžného roku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce a 2) zúčtování předběžného financování vyplaceného v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj v akruálním pojetí, avšak ne v rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v době její úhrady.

Kromě plateb provedených z prostředků na daný rok je při výpočtu výsledku plnění rozpočtu (v souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000) nutno zohlednit i prostředky na daný rok, jež jsou přenášeny do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z přenesených prostředků, a pro zrušení nevyužitých prostředků na platby.

Změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku na akruálních účtech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Do ostatních částek sesouhlasení spadají různé položky jako odpisy aktiv, pořízení aktiv, platby finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

2.2 SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK (Tabulka 2)

Výše prostředků na platby uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 15. prosince 2010, byla stanovena na 126 527 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 125 106 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND odpovídají příjmy rozpočtu přesně rozpočtovým výdajům. V souladu se zásadou vyrovnanosti musí být rozpočtové příjmy a výdaje (prostředky na platby) v rovnováze.

Příjmy:

V průběhu roku 2011 bylo přijato sedm opravných rozpočtů. Po jejich zohlednění činily v rozpočtu na rok 2011 celkové konečné příjmy 126 727 milionů EUR. Tato částka byla financována vlastními zdroji ve výši 118 289 milionů EUR (což je tedy o 6 816 milionů EUR méně, než se původně předpokládalo) a zbývající část pak ostatními příjmy. Nižší potřeba vlastních zdrojů byla zapříčiněna především přebytkem předchozího roku ve výši 4 539 milionů EUR. Změny prognózy příjmů v opravném rozpočtu č. 6/2011 pak vedly k dalšímu snížení.

Co se týče výsledku vlastních zdrojů, výběr tradičních vlastních zdrojů se téměř rovnal odhadované částce. Zejména proto, že rozpočtové odhady, které byly změněny při sestavování opravného rozpočtu č. 4/2011 (byly zvýšeny o 1 090 milionů EUR v souladu s novými makroekonomickými prognózami z jara 2011), byly opětovně pozměněny v opravném rozpočtu č. 6/2011, aby se zohlednil skutečný průběh výběru. Vlastní zdroje tedy byly sníženy o 1 200 EUR, čímž se opět došlo k téměř původní částce.

Závěrečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž téměř přesně odpovídaly konečným rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které se neúčastní HMU, skutečně prováděly příslušné platby.

Výdaje:

V roce 2011, který byl pátý rokem současného programového období, využívalo mnoho hlavních programů plateb rychleji. Vzhledem k obecné nutnosti fiskální konsolidace v členských státech však bylo navýšení prostředků na platby v rozpočtu omezeno, přičemž se v průběhu roku ukázalo, že je pro uspokojení potřeb prostředků na platby nedostatečné. Nedosahovalo rovněž ani úrovně, která by se mohla projevit na snížení objemu dosud nevyužitých závazků (RAL = reste à liquider).

Pokud jde o závazky, schválený rozpočet a tedy i stanovené politické cíle byly zcela splněny (99,6 %). Úpravy prováděné během roku se týkaly 240 milionů EUR v případě Evropského fondu solidarity, výdajů svou povahou nepředvídatelných a 41 milionů EUR v případě hlavy 18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva (zejména u FRONTEXU). Z celkového plnění ve výši 141 204 milionů EUR zůstalo nevyužito 617 milionů EUR. Po přenesení prostředků do roku 2012 pozbylo platnost 316 milionů EUR, jakož i nevyčerpaná rezerva Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve výši 371 milionů EUR a nevyužité předběžné prostředky ve výši 2 milionů EUR.

Celkově bylo využito 125 145 milionů EUR prostředků na platby, což představuje 98,8 % míru využití. Celková výše prostředků se v průběhu roku změnila v souvislosti s dodatečnými 200 miliony EUR, které byly v opravném rozpočtu č. 6/2011 schváleny ve prospěch Evropského sociálního fondu (ESF). Dalších 253 milionů EUR bylo v tomto opravném rozpočtu přerozděleno z prostředků pro rozvoj venkova do ESF, přičemž tento fond obdržel v rámci převodu rozpočtového orgánu č. DEC 52/2011 další 601 milion EUR. I přes tato opatření se v posledních třech týdnech roku 2011 prudce zvýšil počet žádostí o platby, a protože potřebné prostředky na platby nebyly k dispozici, budou pohledávky ve výši přibližně 11 miliard EUR uspokojeny až v roce 2012.

Nevyužité odhlasované prostředky bez rezerv činily 1 580 milionů EUR (v roce 2010: 3 243 milionů EUR) a po přenesení prostředků do roku 2012 pozbývá platnosti celkem 560 milionů EUR (v roce 2010: 1 730 milionů EUR), zejména v okruzích 2 a 4. Nevyužity zůstaly 2 miliony EUR prostředků na předběžné platby.

Podrobnější rozbor úprav v rozpočtu, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2011, v části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům víceletého finančního rámce.

2.3 PŘÍJMY (Tabulka 3)

Příjmy souhrnného rozpočtu Evropské unie lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: vlastní zdroje a ostatní příjmy. Stanoví tak článek 311 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž je uvedeno: „Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“. Hlavní část rozpočtových výdajů je financována z vlastních zdrojů. Podíl ostatních příjmů na celkovém financování je malý.

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH a zdroje z HND. Tradiční vlastní zdroje se přitom skládají z dávek z cukru a cel. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus ve prospěch Spojeného království i hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko.

Vlastní zdroje jsou přidělovány v souladu s pravidly upravenými rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (dále jen „ORD 2007“). ORD 2007 vstoupilo v platnost dne 1. března 2009. Účinnosti však nabylo již 1. ledna 2007. V rozpočtovém roce 2009 byly proto zohledněny retroaktivní účinky.

2.3.1 Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje: veškeré zjištěné částky tradičních vlastních zdrojů se zachycují na některém z níže uvedených účtů, jež vedou příslušné orgány.

—	Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení č. 1150/2000: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami.

—	Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1150/2000: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále sem lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny námitky.

V případě zvláštního účtu zahrnuje čtvrtletní výkaz vypracovaný členskými státy pro Komisi:

—	částku, která měla být vrácena v předchozím čtvrtletí,

—	zjištěné nároky během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky (které nemohou být poskytnuty podle čl. 17 odst. 2 nařízení č. 1150/2000),

—	částky vrácené během daného čtvrtletí,

—	saldo, které zbývá vrátit na konci daného čtvrtletí.

Tradiční vlastní zdroje musejí být zapsány na pokladní účet Komise nebo na účet vedený u subjektu, který určí členský stát, nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka zjištěna (nebo vrácena v případě samostatného účtu). Členské státy si ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů k pokrytí nákladů na výběr. Podmíněné pohledávky z vlastních zdrojů jsou upravovány podle pravděpodobnosti jejich vymožení.

2.3.2 Zdroje z DPH a HND

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH určený podle čl. 2 odst. 1 písm. b) ORD 2007. Jednotná sazba je stanovena na 0,30 % kromě období 2007–2013, v němž je sazba uplatňovaná u Rakouska stanovena na 0,225 %, u Německa na 0,15 % a u Nizozemska a Švédska na 0,10 %. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50 % HND.

Zdroj z HND je zdrojem variabilním, jehož účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států. Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů vyměřovacích základů DPH a HND, jež jsou prováděny během přípravy předběžného návrhu rozpočtu. Tyto prognózy se následně revidují a údaje se v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu.

Skutečná výše základů DPH a HND je zjištěna až během roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Komise vypočítá rozdíly mezi částkami, které mají členské státy odvést ze skutečných vyměřovacích základů, a částkami, které členské státy skutečně zaplatily na základě (revidovaných) odhadů. Tato, ať už kladná či záporná, salda DPH a HND, si Komise vyžádá od členských států k prvnímu pracovnímu dni v prosinci roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Dříve vypočtená salda se upraví a výsledný rozdíl si Komise vyžádá od členských států zároveň se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND za předchozí rozpočtový rok.

Při provádění kontrol výkazů DPH a údajů o HND může Komise sdělit členským státům výhrady k určitým bodům, které mohou mít dopad na jejich příspěvky v rámci vlastních zdrojů. Tyto výhrady se mohou například týkat absence přijatelných údajů nebo potřeby rozvíjet vhodnou metodiku. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND nebo formou individuální výzvy.

2.3.3 Oprava pro Spojené království

Tento mechanismus snižuje platby Spojeného království do vlastních zdrojů v poměru k jeho „rozpočtové nevyváženosti“ a odpovídajícím způsobem současně navyšuje částku vlastních zdrojů, kterou hradí ostatní členské státy. Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984), na které navázalo rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 7. května 1985. Jeho cílem bylo snížit rozpočtovou nevyváženost Spojeného království snížením jeho plateb odváděných EU. Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko těží ze sníženého financování opravy (omezeno na čtvrtinu jejich normálního podílu).

2.3.4 Hrubé snížení

Evropská rada ve dnech 15. a 16. prosince 2005 rozhodla, že Nizozemsko a Švédsko budou mít v období 2007–2013 výhodu z hrubého snížení jejich ročních příspěvků založených na HND. Podle tohoto kompenzačního mechanismu využívá Nizozemsko hrubého snížení svých ročních příspěvků založených na HND ve výši 605 milionů EUR a Švédsko využívá hrubého snížení ročních příspěvků založených na HND ve výši 150 milionů EUR, obojí vyjádřeno v cenách roku 2004.

2.4 VÝDAJE (Tabulky 4 až 13)

2.4.1 Finanční rámec na období 2007–2013

mil. EUR

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1.	Udržitelný růst

53 979

57 653

61 696

63 555

63 974

67 614

70 147

2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

55 143

59 193

56 333

59 955

59 888

60 810

61 289

3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 273

1 362

1 518

1 693

1 889

2 105

2 376

4.	EU jako globální hráč

6 578

7 002

7 440

7 893

8 430

8 997

9 595

5.	Správní náklady

7 039

7 380

7 525

7 882

8 091

8 523

9 095

6.	Náhrady / vyrovnávací platby

445

207

210

Prostředky na závazky

124 457

132 797

134 722

140 978

142 272

148 049

152 502

Prostředky na platby celkem:

122 190

129 681

120 445

134 289

133 700

141 360

143 911

Tento oddíl popisuje hlavní kategorie výdajů EU rozdělených podle okruhů finančního rámce na období 2007–2013. Rozpočtový rok 2011 byl pátým rokem, který spadá do finančního rámce na období 2007–2013. Celkový strop pro prostředky na závazky pro rok 2011 dosahuje částky 142 272 milionů EUR, což se rovná 1,15 % HND. Odpovídající strop pro prostředky na platby dosahuje částky 133 700 milionů EUR, tj. 1,08 % HND. Výše uvedená tabulka uvádí částky finančního rámce v běžných cenách.

Okruh 1 – Udržitelný růst

Tento okruh je rozdělen na dvě samostatné, avšak navzájem provázané složky:

—	1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, transevropské sítě, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

—	1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Tato složka má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplnit strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku a politiku rybolovu, rozvoj venkova a opatření na ochranu životního prostředí, zejména Natura 2000. Částka vyčleněná na společnou zemědělskou politiku odráží dohodu uzavřenou na Evropské radě v říjnu 2002.

Okruh 3 – Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

Nový okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) odráží rostoucí význam některých oblastí, v nichž byly EU svěřeny nové úkoly – spravedlnost a vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví a azylová politika, veřejné zdraví a ochrana spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany. Je rozdělen na dvě složky:

—	3a. Svoboda, bezpečnost a právo

—	3b. Občanství

Okruh 4 – EU jako globální hráč

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně předvstupních nástrojů. Zatímco Komise navrhovala zahrnout do finančního rámce také Evropský rozvojový fond, Rada a Parlament se rozhodly ponechat jej mimo tento rámec.

Okruh 5 – Správní náklady

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchodového systému a evropských škol. V případě orgánů s výjimkou Komise představují tyto náklady veškeré jejich výdaje, zatímco agentury a další subjekty vynakládají jak správní, tak provozní výdaje.

Okruh 6 – Náhrady / vyrovnávací platby

V souladu s politickou dohodou, která stanoví, že nové členské státy by se neměly stát čistými plátci do rozpočtu hned na začátku svého členství, se v tomto okruhu předpokládala kompenzace. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

2.4.2 Oblasti politiky

V rámci využívání řízení podle činnosti (ABM) používá Komise ve svém procesu plánování a řízení metodu sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Rozpočet je strukturován tak, že jeho jednotlivé hlavy odpovídají oblastem politiky a jednotlivé kapitoly činnostem. Cílem ABB je vytvořit jasný rámec pro převádění politických cílů Komise na konkrétní opatření, a to buď formou právních předpisů, finančních prostředků nebo jiných prostředků veřejné politiky. Rozložení práce Komise na jednotlivé činnosti umožňuje vytvořit si jasný obrázek o jejích aktivitách a vytváří jednotný rámec pro stanovení priorit. Během sestavování a schvalování rozpočtu (rozpočtový proces) jsou zdroje vyčleňovány na priority, přičemž právě činnosti slouží jako základní stavební kameny. Díky provázání konkrétních činností a zdrojů, jež jsou na ně vyčleněny, umožňuje metoda ABB dosáhnout vyšší účelnosti a efektivity využívání zdrojů Komise.

Oblast politiky lze vymezit jako homogenní skupinu činností, které jsou součástí práce Komise a které jsou významné pro rozhodovací proces. Každá oblast politiky obecně odpovídá některému GŘ a zahrnuje v průměru kolem 6 či 7 individuálních činností. Oblasti politik jsou hlavně provozní, neboť jejich klíčové činnosti jsou v dané oblasti působnosti zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany. Provozní rozpočet je doplněn o potřebné správní výdaje v každé oblasti politiky.

2.5 ORGÁNY A AGENTURY (Tabulky 14 až 18)

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, neboť v rámci rozpočtu EU je pro každý orgán stanoven samostatný rozpočet. Agentury nemají samostatný rozpočet v rámci rozpočtu EU a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise.

Pokud jde o ESVČ, je nutné upozornit, že tato služba získává dodatečně k jejímu rozpočtu také příspěvky z Komise (202 milionů EUR) a z ERF (50 milionů EUR). Tyto rozpočtové prostředky dostává ESVČ (jako účelově vázané příjmy) především na pokrytí nákladů na pracovníky Komise, kteří pracují v delegacích EU, které administrativně spravuje ESVČ.

Za účelem předložení všech významných rozpočtových údajů o agenturách zahrnuje rozpočtová část konsolidované účetní závěrky samostatné zprávy o plnění jednotlivých rozpočtů tradičních konsolidovaných agentur.

(1) Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat

(2) Dne 1. prosince 2011 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie z vlastních zdrojů, které vyberou členské státy nebo které budou od nich vyžádány v roce 2012. Kromě toho členské státy společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

(3) po vyloučení dluhopisů EFSM a vyplacení prozatímního příspěvku EU v únoru 2012

(4) Záruční fond drží dluhopisy EFSM vydané Komisí, proto musí být tyto dluhopisy vyloučeny.

(5) ERF: Evropský rybářský fond (ERF) nahradil v programovém období 2007–2013 Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR).

(6) Uvolněno v roce 2012, a proto nezahrnuto do rozvahy EU k 31. prosinci 2011

(7) s uplatněním opravného koeficientu („ok“)

(8) vyplácí se první tři roky po odchodu

(9) Do konsolidace zahrnuto poprvé v roce 2011

(10) Do konsolidace zahrnuto poprvé v roce 2011

(11) Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v těchto rozpočtových tabulkách nemusí přesně odpovídat

(12) z toho činí částky ESVO v roce 2011 (5) milionů EUR a 9 milionů EUR v roce 2010.

(13) včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(14) včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.348.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 348

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 14. listopadu 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 348/01	Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské Unie – Rozpočtový rok 2011	1

2012/C 348/02	Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva nezávislého auditora	130