Úřední věstník C 86/2013

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Dublin Metropolitan District Court — Irsko) — Denise McDonagh v. Ryanair Ltd

(Věc C-12/11) (1)

(Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Pojem „mimořádné okolnosti“ - Povinnost poskytnout pomoc cestujícím v případě zrušení letu z důvodu „mimořádných okolností“ - Sopečná erupce vedoucí k uzavření vzdušného prostoru - Erupce islandské sopky Eyjafjallajökull)

2013/C 86/02

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Dublin Metropolitan District Court

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Denise McDonagh

Žalovaná: Ryanair Ltd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Dublin Metropolitan District Court — Výklad a platnost článků 5 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, s. 1) — Pojem „mimořádné okolnosti“ ve smyslu nařízení — Působnost — Zrušení letu z důvodu uzavření evropského vzdušného prostoru v důsledku erupce islandské sopky Eyjafjallajokull

Výrok

Článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 musí být vykládán v tom smyslu, že takové okolnosti, jako je uzavření části evropského vzdušného prostoru v důsledku erupce sopky Eyjafjallajökull, představují „mimořádné okolnosti“ ve smyslu tohoto nařízení, které nezbavují letecké dopravce jejich povinnosti poskytnout péči upravenou v čl. 5 odst. 1 písm. b) a článku 9 nařízení č. 261/2004.

Článek 5 odst. 1 písm. b) a článek 9 nařízení č. 261/2004 musejí být vykládány v tom smyslu, že v případě zrušení letu z důvodu „mimořádných okolností“, které trvaly po takovou dobu, jako byla doba ve věci v původním řízení, musí být splněna povinnost poskytnout péči cestujícím v letecké dopravě upravená v těchto ustanoveních, aniž je tím dotčena platnost uvedených ustanovení.

Cestujícímu v letecké dopravě však mohou být jakožto náhrada z důvodu, že letecký dopravce nesplnil svou povinnost poskytnutí péče podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a článku 9 nařízení č. 261/2004, vráceny pouze částky, které se s ohledem na okolnosti každého konkrétního případu jeví jako nezbytné, vhodné a přiměřené k nahrazení selhání leteckého dopravce při poskytnutí péče uvedenému cestujícímu, což musí posoudit vnitrostátní soud.

(1) Úř. věst. C 80, 12.3.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Grondwettelijk Hof — Belgie) — Belgische Petroleum Unie VZW a další v. Belgische Staat

(Věc C-26/11) (1)

(Směrnice 98/70/ES - Jakost benzinu a motorové nafty - Články 3 až 5 - Environmentální specifikace paliv - Směrnice 98/34/ES - Postup při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti - Články 1 a 8 - Pojem „technický předpis“ - Povinnost sdělit návrhy technických předpisů - Vnitrostátní právní úprava, která ukládá společnostem, jež zpracovávají ropu a uvádějí na trh benzin nebo motorovou naftu, povinnost uvést během téhož kalendářního roku na trh rovněž určité množství biopaliv)

2013/C 86/03

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Grondwettelijk Hof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Belgische Petroleum Unie VZW, Continental Tanking Company NV, Belgische Olie Maatschappij NV, Octa NV, Van Der Sluijs Group Belgium NV, Belgomazout Liège NV, Martens Energie NV, Transcor Oil Services NV, Mabanaft BV, Belgomine NV, Van Raak Distributie NV, Bouts NV, Gabriels & Co NV, Joassin René NV, Orion Trading Group NV, Petrus NV, Argosoil Belgium NV

Žalovaný: Belgische Staat

za přítomnosti: Belgian Bioethanol Association VZW, Belgian Biodiesel Board VZW

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Grondwettelijk Hof — Výklad čl. 4 odst. 3 SEU, čl. 26 odst. 2, článků 28, 34, 35 a 36 SFEU, článků 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, s. 58; Zvl. vyd. 13/23, s. 182) a článku 8 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337) — Vnitrostátní právní předpisy ukládající ropným společnostem, uvolňujícím pro domácí spotřebu produkty z benzínu nebo motorové nafty, povinnost uvolnit během téhož kalendářního roku pro domácí spotřebu rovněž určité množství bioetanolu v čisté formě nebo ve formě bio-ETBE a methylesterů mastných kyselin (FAME)

Výrok

Články 3 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009, musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která v souladu s cílem podpory využívání biopaliv v dopravě, vytyčeným členským státům směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30 a směrnice 2009/30, ukládá společnostem zpracovávajícím ropu, které uvádějí na trh benzin nebo motorovou naftu, povinnost uvést během téhož kalendářního roku na trh prostřednictvím smísení s těmito výrobky rovněž určité množství biopaliv, pokud je toto množství vypočteno v procentních podílech z celkového množství takovýchto výrobků, jež uvedou ročně na trh, a pokud jsou tyto procentní podíly v souladu s maximálními mezními hodnotami stanovenými směrnicí 98/70, ve znění směrnice 2009/30.

Článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, ve spojení s čl. 10 odst. 1 poslední odrážkou uvedené směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví povinnost sdělit návrh vnitrostátní právní úpravy, jež ukládá společnostem zpracovávajícím ropu, které uvádějí na trh benzin nebo motorovou naftu, povinnost uvést během téhož kalendářního roku na trh rovněž určité procentní podíly biopaliv, pokud byl tento návrh poté, co byl na základě uvedeného čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce sdělen, za účelem zohlednění připomínek Evropské komise k tomuto návrhu změněn a pokud jí byl takto pozměněný návrh následně sdělen.

(1) Úř. věst. C 113, 9.4.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Ireland — Irsko) — H. I. D., B. A. v. Refugee Applications Commissioner, Refugee Appeals Tribunal, Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko, Attorney General

(Věc C-175/11) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Společný evropský azylový systém - Žádost státního příslušníka třetího státu o přiznání postavení uprchlíka - Směrnice 2005/85/ES - Článek 23 - Možnost využít řízení o přednostním vyřízení žádostí o azyl - Vnitrostátní postup, v rámci něhož se použije přednostní řízení při přezkumu žádostí o azyl podaných osobami patřícími do určité kategorie vymezené na základě státní příslušnosti či země původu - Právo na účinný opravný prostředek - Článek 39 uvedené směrnice - Pojem „soud“ ve smyslu tohoto článku)

2013/C 86/04

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Ireland

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: H.I.D., B.A.

Odpůrci: Refugee Applications Commissioner, Refugee Appeals Tribunal, Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko, Attorney General

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Ireland — Výklad článků 23 a 39 směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (Úř. věst. L 326, s. 13) — Žádost státního příslušníka třetího státu o přiznání postavení uprchlíka — Soulad vnitrostátního řízení, podle něhož se použije zrychlené či přednostní řízení při přezkumu žádostí o azyl podaných osobami patřících do určité kategorie vymezené na základě státní příslušnosti či země původu, s unijním právem — Právo na účinný opravný prostředek — Pojem „soud“ ve smyslu článku 267 SFEU

Výrok

Článek 23 odst. 3 a 4 směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát při dodržení základních zásad a záruk uvedených v kapitole II téže směrnice posoudil určité kategorie žádostí o azyl vymezené na základě kritéria státní příslušnosti nebo země původu žadatele ve zrychleném nebo přednostním řízení.

Článek 39 směrnice 2005/85 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava v původním řízení, která umožňuje žadateli o azyl buď podat opravný prostředek proti rozhodnutí rozhodujícího orgánu k takovému soudu, jako je Refugee Appeals Tribunal (Irsko), a podat odvolání proti rozhodnutí tohoto tribunálu k takovému vyššímu soudu, jako je High Court (Irsko), anebo zpochybnit platnost rozhodnutí téhož orgánu před High Court, proti jehož rozhodnutím lze podat kasační opravný prostředek k Supreme Court (Irsko).

(1) Úř. věst. C 204, 9.7.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/4

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 31. ledna 2013 — Evropská komise v. Nizozemské království

(Věc C-301/11) (1)

(Daňové právní předpisy - Přemístění daňového bydliště - Svoboda usazování - Článek 49 SFEU - Zdanění nerealizovaných kapitálových zisků - Okamžitá daň na odchodu)

2013/C 86/05

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a W. Roels, zmocněnci)

Žalovaný: Nizozemské království (zástupci: C. Wissels, J. Langer a M. de Ree, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovaného: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a K. Petersen, zmocněnci), Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec), Portugalská republika (zástupce: L. Inez Fernandes, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Výklad článku 49 SFEU — Daň na odchodu pro podniky, které přestaly být daňovými rezidenty v Nizozemsku — Zdanění nerealizovaných kapitálových zisků podniku v případě změny sídla podniku, přemístění jeho stálé provozovny nebo převodu jeho aktiv do jiného členského státu

Výrok

Nizozemské království tím, že přijalo a ponechalo v platnosti vnitrostátní právní úpravu, která stanoví zdanění nerealizovaných kapitálových zisků při přemístění podniku nebo při přemístění zapsaného nebo skutečného sídla společnosti do jiného členského státu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 49 SFEU.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Spolková republika Německo, Španělské království a Portugalská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 252, 27.8.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/4

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Komisia za zaštita ot diskriminacia — Bulharsko) — Valeri Hariev Belov v. ČEZ Elektro Balgaria AD a další

(Věc C-394/11) (1)

(Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 267 SFEU - Pojem „vnitrostátní soud“ - Nedostatek pravomoci Soudního dvora)

2013/C 86/06

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Komisia za zaštita ot diskriminacia

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Valeri Hariev Belov

Odpůrci: ČEZ Elektro Balgaria AD, Lidia Georgieva Dimitrova, Rozelina Dimitrova Kostova, Kremena Stojanova Stojanova, ČEZ Razpredelenie Balgaria AD, Ivan Kovařčík, Atanas Antonov Dandarov, Jiří Postolka, Vladimír Marek, Daržavna Komisia po energijno i vodno regulirane

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Komisia za zaštita ot diskriminacia — Výklad čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), čl. 3 odst. 1 písm. h) a čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, s. 22; Zvl. vyd. 20/01, s. 23) a článku 38 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i 29. bodu odůvodnění a článku 1, čl. 13 odst. 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, s. 64) a čl. 3 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES — Prohlášení o likvidaci odpadů a zacházení s odpady (Úř. věst. L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211), jakož i čl. 3 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, s. 55) — Správní praxe, která společnostem distribuujícím elektrickou energii přiznává právo, aby v romských městských částech umisťovaly elektroměry na ulicích na sloupech elektrického vedení ve výšce, která je pro spotřebitele nepřístupná a neumožňuje spotřebitelům v těchto městských částech provádět vizuální kontrolu stavu elektroměru, přestože elektroměry jsou v oblastech mimo romské městské části umisťovány v přístupné výšce — Právo nebo zájem konečného spotřebitele elektrické energie na pravidelném kontrolování údajů uvedených na elektroměru — Důkazní břemeno v oblasti diskriminace

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie nemá pravomoc odpovědět na otázky, které položila Komisia za zaštita ot diskriminacia svým rozhodnutím ze dne 19. července 2011.

(1) Úř. věst. C 298, 8.10.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/5

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Constanța — Rumunsko) — Ministerul Public — Parchetul de pe lângă Curtea de Apel Constanța/výkon evropských zatýkacích rozkazů vydaných proti Ciprianu Vasilu Raduovi

(Věc C-396/11) (1)

(Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Evropský zatýkací rozkaz a postupy předávání mezi členskými státy - Evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem trestního stíhání - Důvody odmítnutí výkonu)

2013/C 86/07

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Constanța

Účastník původního řízení

Ciprian Vasile Radu

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Curtea de Apel Constanța — Výklad rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, s. 1), jakož i článku 6 SEU a Listiny základních práv Evropské unie, zejména článků 6, 48 a 52 — Evropský zatýkací rozkaz vydaný pro účely stíhání — Možnost členského státu vykonávajícího zatýkací rozkaz odmítnout žádost o předání hledané osoby z důvodu nedodržení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z důvodu úplného nebo částečného neprovedení rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV členským státem vydávajícím zatýkací rozkaz

Výrok

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládáno v tom smyslu, že vykonávající justiční orgány nemohou odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem trestního stíhání z důvodu, že vyžádaná osoba nebyla ve vystavujícím členském státě před vydáním tohoto rozkazu vyslechnuta.

(1) Úř. věst. C 282, 24.9.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce l'Administrativen sad Varna — Bulharsko) — Stroy trans EOOD v. Direktor na Direktsia „Obzhalvane I upravlenie na izpalnenieto“ — Varna pri Tsentralno upravlenie na Natsionalnata agentsia za prihodite

(Věc C-642/11) (1)

(Daně - DPH - Směrnice 2006/112/ES - Zásada daňové neutrality - Nárok na odpočet - Odepření - Článek 203 - Uvedení DPH na faktuře - Vznik daňové povinnosti - Uskutečnění zdanitelného plnění - Totožné posouzení ve vztahu k vystaviteli faktury a k jejímu příjemci - Nezbytnost)

2013/C 86/08

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Varna — Bulgarie

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Stroy trans EOOD

Žalovaný: Direktor na Direktsia „Obzhalvane I upravlenie na izpalnenieto“ — Varna pri Tsentralno upravlenie na Natsionalnata agentsia za prihodite

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen Sad — Varna — Výklad článku 203 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1) — Nárok na odpočet daně odvedené na vstupu — Daň, která musí být odvedena, protože je uvedena na faktuře, přestože zboží uvedené na faktuře nebylo ani dodáno, ani zaplaceno — Důkaz o tom, že zboží bylo skutečně dodáno — Daňová kontrola provedená u přímého dodavatele osoby povinné k dani, která nevede k opravě daně

Výrok

Článek 203 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že:

—	osoba je povinna odvést daň z přidané hodnoty, kterou uvede na faktuře bez ohledu na to, zda zdanitelné plnění bylo uskutečněno;

—	z pouhé skutečnosti, že daňová správa neopravila v opravném daňovém výměru zaslaném vystaviteli této faktury daň z přidané hodnoty, kterou přiznal, nelze vyvodit, že tato správa uznala, že uvedená faktura odpovídá uskutečněnému zdanitelnému plnění.

Zásady daňové neutrality, proporcionality a legitimního očekávání musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl příjemci faktury odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu z důvodu, že zdanitelné plnění nebylo uskutečněno, přestože v opravném daňovém výměru zaslaném vystaviteli této faktury nebyla DPH přiznaná tímto vystavitelem opravena. Pokud se však vzhledem k daňovému úniku nebo nesrovnalosti, kterých se dopustil tento vystavitel nebo osoby, které se před ním účastnily plnění uplatňovaného za účelem vzniku nároku na odpočet, má za to, že plnění nebylo uskutečněno, musí být s ohledem na objektivní okolnosti a bez požadavku, aby příjemce faktury prováděl ověření, která mu nepřísluší, prokázáno, že tento příjemce věděl nebo měl vědět, že uvedené plnění bylo součástí daňového úniku ve vztahu k dani z přidané hodnoty, ověření čehož je na předkládajícím soudu.

(1) Úř. věst. C 80, 17.3.2012.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Varna — Bulharsko) — LVK — 56 EOOD v. Direktor na Direkcia „Obžalvane I uprevlenie na izpalnenieto“ — Varna při Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite

(Věc C-643/11) (1)

2013/C 86/09

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Varna

Účastníci/Účastnice původního řízení

Žalobkyně: LVK — 56 EOOD

Žalovaný: Direktor na Direkcia „Obžalvane I uprevlenie na izpalnenieto“ — Varna při Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen sad — Varna — Výklad směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1) — Nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu — Důkazy o uskutečnění zdanitelného plnění — Praxe daňové správy, podle níž je příjemci zdanitelného dodání odepřen nárok na odpočet DPH, pokud není prokázáno, že se dodání skutečně uskutečnilo, přestože na úrovni dodavatele je konstatována existence daňové povinnosti

Výrok

Článek 203 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že:

—	osoba je povinna odvést daň z přidané hodnoty, kterou uvede na faktuře bez ohledu na to, zda zdanitelné plnění bylo uskutečněno;

—	z pouhé skutečnosti, že daňová správa neopravila v opravném daňovém výměru zaslaném vystaviteli této faktury daň z přidané hodnoty, kterou přiznal, nelze vyvodit, že tato správa uznala, že uvedená faktura se vztahuje k uskutečněnému zdanitelnému plnění.

Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že článek 167 a čl. 168 písm. a) směrnice 2006/112, jakož i zásady daňové neutrality, právní jistoty a rovného zacházení nebrání tomu, aby byl příjemci faktury odepřen nárok na odpočet daně odvedené na vstupu z důvodu, že zdanitelné plnění nebylo uskutečněno, přestože v opravném daňovém výměru zaslaném vystaviteli této faktury nebyla DPH přiznaná tímto vystavitelem opravena. Pokud se však s ohledem na daňový únik nebo nesrovnalosti, kterých se dopustil tento vystavitel nebo osoby, které se před ním účastnily plnění uplatňovaného za účelem vzniku nároku na odpočet, má za to, že toto plnění nebylo uskutečněno, musí být s ohledem na objektivní okolnosti a bez požadavku, aby příjemce faktury prováděl ověření, která mu nepřísluší, prokázáno, že tento příjemce věděl nebo měl vědět, že uvedené plnění bylo součástí daňového úniku ve vztahu k dani z přidané hodnoty, ověření čehož je na předkládajícím soudu.

(1) Úř. věst. C 80, 17.3.2012.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem v Prešově (Slovensko) dne 6. listopadu 2012 — Spoločenstvo vlastníkov bytov MYJAVA v. Podtatranská vodárenská prevádzková spoločnosť, a.s.

(Věc C-496/12)

2013/C 86/10

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Krajský súd v Prešove

Účastníci původního řízení

Žalobce: Spoločenstvo vlastníkov bytov MYJAVA

Žalovaná: Podtatranská vodárenská prevádzková spoločnosť, a.s.

Předběžné otázky

Mají být ustanovení směrnic Evropské unie, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES (1) ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, směrnice Rady 85/374/EHS (2) ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky a jiné směrnice určené na ochranu spotřebitele vykládány tak, že stejná ochrana jako spotřebiteli přísluší i právnické osobě, pokud ve smlouvách spadajících do působnosti těchto směrnic jedná za účelem, který nelze považovat za obchodní nebo podnikatelskou činnost?

Mají být ustanovení směrnic Evropské unie, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží a směrnice Rady ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky vykládána tak, že jim odporuje takové ustanovení vnitrostátního předpisu, jako je ustanovení dotčené v původní věci, které při zjištění vady dodaného zboží omezuje nárok na náhradu, jako je vydání bezdůvodného obohacení, jen na období od posledního odečtu vadného vodoměru provedeného před podáním žádosti?

(1) Úř. věst. L 171, s. 12; Zvl. vyd. 15/04, s. 223.

(2) Úř. věst. L 210, s. 29; Zvl. vyd. 15/01, s. 257.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 19. prosince 2012 — Loredana Napoli v. Ministero della Giustizia — Dipartimento Amministrazione Penitenziaria

(Věc C-595/12)

2013/C 86/11

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Loredana Napoli

Žalovaný: Ministero della Giustizia — Dipartimento Amministrazione Penitenziaria

Předběžné otázky

Vztahuje se článek 15 směrnice 2006/54/ES (1) (návrat z mateřské dovolené) na navštěvování kurzu odborné přípravy, který je součástí pracovního poměru, a musí být vykládán v tom smyslu, že po ukončení mateřské dovolené má zaměstnankyně právo na přijetí do téhož kurzu, který stále probíhá, nebo může být vykládán v tom smyslu, že zaměstnankyně může být zapsána do dalšího kurzu, třebaže je jeho konání přinejmenším z časového hlediska nejisté?

Je třeba čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice 2006/54/ES, podle kterého diskriminace zahrnuje jakékoliv méně příznivé zacházení v souvislosti s mateřskou dovolenou, vykládat v tom smyslu, že zajišťuje zaměstnankyni absolutní ochranu, která nemůže zaniknout ani v případě protichůdných zájmů, před jakoukoliv nerovností hmotněprávního charakteru (Soudní dvůr, rozsudek ze dne 30. dubna 1998, ve věci 136/95, Thibault) s tím důsledkem, že brání vnitrostátní právní úpravě, která tím, že ukládá vyloučení z kurzu odborné přípravy a zároveň zaručuje možnost zapsat se do dalšího kurzu, sleduje cíl zajištění náležitého vzdělání, avšak zbavuje zaměstnankyni příležitosti nastoupit dříve na novou pracovní pozici spolu s kolegy mužského pohlaví z výběrového řízení a kurzu, a pobírat příslušný plat?

Je třeba čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/54/ES, podle kterého nepředstavuje diskriminaci rozdíl v zacházení na základě vlastností představujících podstatný profesní požadavek, vykládat v tom smyslu, že umožňuje členském státu zpozdit přístup k zaměstnání na úkor zaměstnankyně, která nemohla absolvovat úplnou odbornou přípravu z důvodu mateřské dovolené?

Kdyby se v případě pod písm. c) čistě teoreticky připustila použitelnost čl. 14 odst. 2 na případ v něm uvedený, je třeba v každém případě toto ustanovení ve spojení s obecnou zásadou proporcionality vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví vyloučení z kurzu zaměstnankyně nepřítomné z důvodu mateřské dovolené namísto zajištění souběžných náhradních kurzů, které by umožnily doplnit si chybějící odbornou přípravu, čímž by se tak sloučila práva pracující matky a veřejný zájem, a to i přes organizační a finanční náklady vyplývající z této možnosti?

5)	Obsahuje směrnice 2006/54/ES, je-li vykládána v tom smyslu, že brání již zmíněné vnitrostátní právní úpravě, z tohoto hlediska ustanovení s přímým účinkem, která mohou být bezprostředně použitelná vnitrostátním soudem?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (Úř. věst. L 204, s. 23).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/8

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosince 2012 společností Isdin, SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 9. října 2012 ve věci T-366/11, Bial-Portela & Ca, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-597/12 P)

2013/C 86/12

Jednací jazyk: angličtina.

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Isdin, SA (zástupci: H. L. Mosback, Advocate, G. Marín Raigal, P. López Ronda, G. Macias Bonilla, abogados)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Bial-Portela & Ca, SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	potvrdil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 6. dubna 2001, kterým byly námitky v celém rozsahu zamítnuty;

—	uložil společnosti Bial-Portela & Ca, SA náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil zkreslení důkazů, když v bodě 34 napadeného rozsudku uvedl, že „odvolací senát dospěl k mylnému závěru, že mezi uvedenými označeními neexistuje žádná fonetická podobnost“. Odvolací senát ale nedospěl k mylnému závěru, že mezi uvedenými označeními neexistuje fonetická podobnost, jak uvedl Tribunál, nýbrž správně analyzoval fonetickou podobnost obou označení s tím závěrem, že i přes fonetické podobnosti mezi oběma označeními se tato označení celkovou zvučností liší. Domníváme se, že výše uvedený závěr odvolacího senátu, který byl Tribunálem zkreslen, by měl být potvrzen.

Navrhovatelka dále tvrdí, že se Tribunál dopustil zkreslení skutkového stavu, když v bodě 40 napadeného rozsudku uvedl, že „výrobky zařazené do třídy 3 a velká část výrobků zařazených do třídy 5 (…) jsou běžně vystavovány v supermarketech, a tudíž vybírány zákazníkem po vizuálním posouzení jejich obalu“. Toto skutkové zjištění nebylo podloženo žádným důkazem, a představovalo tedy zkreslení skutkového stavu, na nichž mělo být rozhodnutí založeno. Na tuto skutečnost navíc nepoukazoval žádný z účastníků řízení, a mohla tedy být zohledněna pouze tehdy, jednalo-li se o skutečnost všeobecně známou (a vzhledem k argumentům napadajícím hodnověrnost této skutečnosti by již její zvážení vedlo samo o sobě ke zkreslení skutkového stavu). Tato skutečnost tedy nemůže sloužit jako základ pro závěr o nebezpečí záměny.

Navrhovatelka také tvrdí, že byla porušena zásada audi alteram partem zakotvená v čl. 76 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství (1) (dříve čl. 74 odst. 1 nařízení 40/94 (2)) a že se Tribunál dopustil pochybení při uplatňování čl. 8 odst. l písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství a při uplatňování příslušné judikatury, porušila tak unijní právo. Tribunál neprovedl celkové posouzení daných ochranných známek, při kterém by zohlednil veškeré faktory týkající se okolností projednávané věci.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství Úř. věst. L 78, s. 1

(2) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství Úř. věst. L 11, s. 1

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brugge (Belgie) dne 20. prosince 2012 — Jetair NV, BTW-eenheid BTWE Travel4you v. FOD Financiën

(Věc C-599/12)

2013/C 86/13

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Brugge

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Jetair NV, BTW-eenheid BTWE Travel4you

Žalovaný: FOD Financiën

Předběžné otázky

Může Belgie změnit své právní předpisy v tom smyslu, že se služba, která je osvobozená od daně, v tomto případě zájezdy mimo EU, v určitém okamžiku (1. prosinec 1977) zdaní bezprostředně před vstupem šesté směrnice o DPH (1) v platnost (1. ledna 1978) a obejde se tak derogační doložka uvedená v čl. 28 odst. 3 této směrnice (článek 370 směrnice 2006/112 (2)), která stanoví možnost pokračovat ve zdaňování těchto zájezdů jen tehdy, pokud již byly zdaňovány před vstupem šesté směrnice v platnost ?

2)	Byla Belgie povinná od 13. června 1977 (dne zveřejnění směrnice) upustit od zdaňování zájezdů mimo EU?

3)	Porušuje Belgie článek 309 směrnice 2006/112, když v případě služeb uskutečňovaných mimo Společenství nezachází s cestovními kancelářemi stejně jako se zprostředkovateli a přesto tyto služby nadále zdaňuje?

Jsou články 309, 153, 370 a příloha X směrnice 2006/112 v rozporu s obecnými zásadami práva Společenství, se zásadou rovného zacházení a se zásadou proporcionality, jakož i s ustanoveními o volném pohybu osob, zboží a služeb, mimo jiné s články 43 a 56 Smlouvy o ES proto, že členským státům poskytují možnost volby, pokud jde o zdanění služeb v souvislosti se zájezdy mimo Společenství?

Je skutečnost, že Belgické království stanovilo královskou vyhláškou ze dne 28. listopadu 1999 v souvislosti se zájezdy mimo EU daňovou povinnost jen pro cestovní kanceláře a nikoliv pro zprostředkovatele v rozporu se zásadami práva Společenství, zejména se zásadou rovného zacházení, proporcionality a zásadou neutrality daně z přidané hodnoty?

(1) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1).

(2) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court (Irsko) dne 27. prosince 2012 — HN v. Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko a Attorney General

(Věc C-604/12)

2013/C 86/14

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: HN

Odpůrci: Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko a Attorney General

Předběžná otázka

Umožňuje směrnice Rady 2004/83/ES (1), vykládaná ve světle zásady řádné správy, která je zakotvena v unijním právu, a zejména v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, aby členský stát ve svém vnitrostátním právu stanovil, že žádost o přiznání statusu podpůrné ochrany může být posouzena, pouze pokud předtím žadatel v souladu s vnitrostátním právem požádal o přiznání postavení uprchlíka a tato jeho žádost byla zamítnuta?

(1) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 2).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (Chancery Division) Patents Court (Spojené království) dne 18. prosince 2012 — Astrazeneca AB v. Comptroller-General of Patents

(Věc C-617/12)

2013/C 86/15

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division) Patents Court

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Astrazeneca AB

Žalovaný: Comptroller-General of Patents

Předběžné otázky

1)	Může švýcarská registrace, která nebyla vydána ve správním řízení o registraci podle směrnice 2001/83/ES (1), která však byla automaticky uznána Lichtenštejnskem, představovat „první registraci“ pro účely čl. 13 odst. 1 nařízení č. 469/2009/ES (2)?

Bude se odpověď na první otázku lišit, pokud:

a)	soubor klinických údajů, na základě kterých švýcarský orgán udělil registraci, nesplňoval podle Evropské agentury pro léčivé přípravky podmínky pro udělení registrace stanovené nařízením č. 726/2004/ES (3) a/nebo

b)	švýcarská registrace byla po svém vydání pozastavena a byla obnovena až po předložení dalších údajů?

Činí skutečnost, že léčivý přípravek byl v rámci EHP poprvé registrován na základě švýcarské registrace, automaticky uznané v Lichtenštejnsku, která nebyla vydána podle směrnice 2001/83/ES, tento výrobek nezpůsobilý k udělení dodatkového ochranného osvědčení podle článku 2 nařízení č. 469/2009, jestliže se čl. 13 odst. 1 nařízení č. 469/2009 vztahuje pouze na registrace vydané ve správním řízení o registraci podle směrnice 2001/83/ES?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 229).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundespatentgericht (Německo) dne 10. ledna 2013 — Bayer CropScience AG

(Věc C-11/13)

2013/C 86/16

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundespatentgericht

Účastník původního řízení

Navrhovatelka a stěžovatelka: Bayer CropScience AG

Předběžná otázka

Soudnímu dvoru Evropské unie se v souvislosti s výkladem čl. 3 odst. 1 a čl. 1 bodu 8 a bodu 3 nařízení (ES) č. 1610/96 (1) předkládá následující předběžná otázka:

Mají být pojmy „produkt“ uvedený v čl. 3 odst. 1 a čl. 1 bodu 8 a „účinná látka“ uvedený v čl. 1 bodu 3 tohoto nařízení vykládány v tom smyslu, že pod ně spadá i safener?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin; Úř. věst. L 198, s. 30.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 14. ledna 2013 — Alpina River Cruises GmbH a Nicko Tours GmbH v. Ministero delle infrastrutture e dei trasporti — Capitaneria di Porto di Chioggia

(Věc C-17/13)

2013/C 86/17

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Alpina River Cruises GmbH a Nicko Tours GmbH

Odpůrce: Ministero delle infrastrutture e dei trasporti — Capitaneria di Porto di Chioggia

Předběžné otázky

Je třeba nařízení Rady EHS č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 (1) vykládat v tom smyslu, že se vztahuje na výletní plavbu uskutečňovanou mezi přístavy členského státu, přičemž v těchto přístavech nenastupují a nevystupují různí cestující, jelikož dotčená plavba začíná a končí nástupem týchž cestujících ve stejném přístavu členského státu?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992, o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, s. 7; Zvl. vyd. 06/02, s. 10).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 15. ledna 2013 — Ministero dell'Interno v. Fastweb SpA

(Věc C-19/13)

2013/C 86/18

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ministero dell'Interno

Žalovaná: Fastweb SpA

Předběžné otázky

Je třeba čl. 2d odst. 4 směrnice č. 2007/66 (1) vykládat v tom smyslu, že pokud veřejný zadavatel před zadáním zakázky přímo určitému hospodářskému subjektu, vybranému bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, zveřejnil v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o dobrovolné průhlednosti a vyčkal alespoň deset dní na uzavření smlouvy, je automaticky vyloučeno — vždy a za všech okolností — aby vnitrostátní soud rozhodl o neúčinnosti smlouvy, i když shledá porušení ustanovení, která za určitých podmínek umožňují zadat zakázku bez provedení zadávacího řízení?

Je čl. 2d odst. 4 směrnice 2007/66 — pokud je vykládán v tom smyslu, že vylučuje možnost, aby na základě vnitrostátního práva (článek 122 správního řádu) bylo rozhodnuto o neúčinnosti smlouvy, přestože soud shledal porušení ustanovení, která za určitých podmínek umožňují zadat zakázku bez provedení zadávacího řízení — v souladu se zásadami rovnosti stran, zákazu diskriminace a ochrany hospodářské soutěže, a zajišťuje právo na účinnou právní ochranu zakotvenou v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 335, s. 31).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 15. ledna 2013 — Daniel Unland v. Land Berlin

(Věc C-20/13)

2013/C 86/19

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobce: Daniel Unland

Žalovaná: Land Berlin

Předběžné otázky

1)	Je třeba vykládat evropské primární nebo sekundární právo, v daném případě zejména směrnici 2000/78/ES (1), ve smyslu rozsáhlého zákazu neoprávněné diskriminace z důvodu věku tak, že zahrnuje i vnitrostátní normy o odměňování soudců spolkových zemí?

V případě kladné odpovědi na první otázku: vyplývá z výkladu tohoto evropského primárního nebo sekundárního práva, že vnitrostátní předpis, podle kterého závisí výše základního platu soudce při vzniku služebního poměru a následný růst tohoto základního platu na jeho věku, představuje přímou nebo nepřímou diskriminaci založenou na věku?

3)	V případě kladné odpovědi i na druhou otázku: brání výklad tohoto evropského primárního nebo sekundárního práva odůvodnění takového vnitrostátního předpisu cílem zákonodárce odměnit profesní zkušenost nebo sociální schopnosti?

V případě kladné odpovědi i na třetí otázku: připouští výklad evropského primárního nebo sekundárního práva, dokud nedojde k zavedení nediskriminační právní úpravy odměňování, jiný právní důsledek než diskriminované osoby zpětně odměnit podle nejvyššího stupně v jejich platové třídě?

Vyplývá přitom právní důsledek porušení zákazu diskriminace ze samotného evropského primárního nebo sekundárního práva, v daném případě zejména ze směrnice 2000/78/ES, nebo vyplývá nárok pouze z titulu odpovědnosti státu uznávané v unijním právu z důvodu nedostatečného provedení povinností plynoucích z evropského práva?

5)	Brání výklad evropského primárního nebo sekundárního práva vnitrostátnímu opatření, které podřizuje nárok na (dodatečné) zaplacení nebo náhradu škody podmínce, že jej soudci uplatnili v relativně brzké době?

V případě kladné odpovědi na první až třetí otázku: vyplývá z výkladu evropského primárního nebo sekundárního práva, že zákon upravující přechod na nový systém odměňování (Überleitungsgesetz), podle něhož jsou stávající soudci (Bestandsrichter) zařazeni do platového stupně nového systému pouze podle výše jejich základního platu, který pobírali k rozhodnému dni přechodu na nový systém podle starých (diskriminačních) právních předpisů o odměňování, a podle kterého se další postup do vyšších stupňů určuje, nezávisle na absolutní době zkušeností získaných soudcem, výlučně podle dob zkušeností nabytých po vstupu v platnost zákona o přechodu na nový systém, zachovává diskriminaci na základě věku a to až do doby, kdy každý jednotlivý soudce dosáhne nejvyššího platového stupně?

V případě kladné odpovědi i na šestou otázku: brání výklad evropského primárního nebo sekundárního práva tomu, aby takto neomezeně pokračující diskriminace byla odůvodněna cílem zákonodárce, podle kterého mají být prostřednictvím zákona upravujícího přechod na nový systém odměňování chráněna (nejen) nabytá práva stávajících soudců existující k rozhodnému dni přechodu na nový systém, nýbrž (také) jejich očekávání, pokud jde o perspektivu celoživotního příjmu v jejich příslušné platové třídě, jež jim zaručovala stará právní úprava o odměňování, a novým soudcům přiznány vyšší platy než stávajícím soudcům?

Lze pokračující diskriminaci stávajících soudců odůvodnit skutečností, že by alternativní řešení (individuální zařazení i stávajících soudců v závislosti na době získaných zkušeností) bylo spojeno s vyššími správními výdaji?

Pokud bude takové odůvodnění v sedmé otázce odmítnuto: připouští výklad evropského primárního nebo sekundárního práva, dokud nedojde k zavedení nediskriminační právní úpravy odměňování také pro stávající soudce, jiný právní důsledek než stávající soudce se zpětnou účinností a nadále odměňovat podle nejvyššího stupně v jejich platové třídě?

V případě kladné odpovědi na první až třetí otázku a záporné odpovědi na šestou otázku: vyplývá z výkladu evropského primárního nebo sekundárního práva, že právní úprava v zákoně o přechodu na nový systém odměňování, která stávajícím soudcům, kteří k okamžiku přechodu na nový systém odměňování dosáhli určitého věku, přiznává od určitého platového stupně rychlejší platový růst než stávajícím soudcům, kteří byli k rozhodnému dni přechodu na nový systém mladšího věku, představuje přímou nebo nepřímou diskriminaci založenou na věku?

10)

V případě kladné odpovědi na devátou otázku: brání výklad evropského primárního nebo sekundárního práva tomu, aby bylo toto nerovné zacházení odůvodněno cílem zákonodárce, podle kterého nemají být chráněna nabytá práva existující k rozhodnému dni přechodu na nový systém, nýbrž výlučně očekávání perspektivy celoživotního příjmu v jejich příslušné platové třídě, jež jim zaručovala stará právní úprava?

11)

Pokud bude odůvodnění v desáté otázce odmítnuto: připouští výklad evropského primárního nebo sekundárního práva, dokud nedojde k zavedení nediskriminační právní úpravy odměňování také pro stávající soudce, jiný právní důsledek než přiznat všem stávajícím soudcům se zpětnou účinností a nadále stejný platový růst jako privilegovaným soudcům uvedeným v otázce č. 9?

(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Napoli (Itálie) dne 17. ledna 2013 — Mascolo v. Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca

(Věc C-22/13)

2013/C 86/20

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Napoli

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Raffaella Mascolo

Žalované: Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca

Předběžné otázky

Představuje právní rámec v oblasti školství, [který umožňuje uzavírat s týmž pedagogickým pracovníkem po sobě jdoucí smlouvy na dobu určitou bez možnosti návaznosti, někdy v neomezeném počtu, a to i v případech pokrytí trvalých personálních potřeb), rovnocenné opatření ve smyslu ustanovení 5 směrnice 1999/70/ES (1)?

2)	Kdy je třeba mít za to, že pracovní poměr je výkonem „státní“ služby ve smyslu ustanovení 5 směrnice 1999/70/ES, a zejména ve smyslu výrazu „specifická odvětví nebo kategorie zaměstnanců“, což tedy může odůvodňovat odlišné důsledky oproti důsledkům plynoucím ze soukromoprávních pracovních poměrů?

Zahrnuje pojem pracovní podmínky podle ustanovení 4 směrnice 1999/70/ES, při zohlednění vysvětlení obsažených v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78/ES (2) a v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/54/ES (3), důsledky protiprávního ukončení pracovního poměru? Je v případě kladné odpovědi na předchozí otázku možné rozdíl mezi důsledky, které vnitrostátní právní předpisy běžně pojí s protiprávním ukončením pracovního poměru, podle toho, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, odůvodnit podle ustanovení 4?

Je na základě zásady loajální spolupráce zakázáno, aby stát v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu popsal Soudnímu dvoru Evropské unie vnitrostátní právní rámec způsobem, který vědomě neodpovídá skutečnosti, a je soud v případě neexistence jiného výkladu vnitrostátního práva, který by též splňoval povinnosti vyplývající z členství v Evropské unii, povinen vykládat vnitrostátní právní předpisy, pokud je to možné, v souladu s výkladem, který podal daný stát?

5)	Je uvedení předpokladů, za nichž se pracovní smlouva na dobu určitou může přeměnit na pracovní smlouvu na dobu neurčitou, jednou z podmínek vztahujících se na pracovní smlouvu nebo pracovní poměr, které stanoví směrnice 91/533/EHS (4), a zejména její čl. 2 odst. 1 a odst. 2 písm. e)?

Je v případě kladné odpovědi na předchozí otázku změna právních předpisů se zpětnou účinností, která zaměstnancům nezaručuje možnost uplatnit jejich práva vyplývající ze směrnice, a sice dodržení pracovních podmínek stanovených v aktu o přijetí do pracovního poměru, v rozporu s čl. 8 odst. 1 směrnice 91/533/EHS a cíli stanovenými touto směrnicí, zejména v druhém bodě jejího odůvodnění?

(1) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, Úř. věst. L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368.

(2) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, Úř. věst. L 303, Zvl. vyd. 05/04, s. 79.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění), Úř. věst. L 204, s. 23.

(4) Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, Úř. věst. L 288, s. 32; Zvl. vyd. 05/02, s. 3.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte Suprema di Cassazione (Itálie) dne 24. ledna 2013 — ASS.I.CA. a Krafts Foods Italia SpA v. Associazioni fra produttori per la tutela del „Salame Felino“ a další

(Věc C-35/13)

2013/C 86/21

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte Suprema di Cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: ASS.I.CA. — Associazione Industriali delle Carni, Krafts Foods Italia SpA

Odpůrci: Associazioni fra produttori per la tutela del „Salame Felino“ a další

Předběžné otázky

Je třeba článek 2 nařízení č. 2081 z roku 1992 (1) vykládat v tom smyslu, že vylučuje, aby sdružení producentů mohlo v rámci Společenství uplatnit právo na výlučné užívání zeměpisného označení původu používaného na území členského státu k označení určitého druhu salámu, aniž by předtím obdrželo od takového členského státu právně závazné opatření, ve kterém by byly stanoveny hranice zeměpisné oblasti produkce, specifikace produkce a případné požadavky, které musejí producenti splňovat k tomu, aby byli oprávněni užívat dané označení?

2)	Jaký režim se má, s ohledem na ustanovení nařízení Společenství č. 2081 z roku 1992, uplatnit v případě trhu Společenství a rovněž trhu členského státu na zeměpisné označení, které není zapsáno podle tohoto nařízení?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, s. 1)

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 31. ledna 2013 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 21. listopadu 2012 ve věci T-270/08, Spolková republika Německo v. Evropská komise

(Věc C-54/13 P)

2013/C 86/22

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, zmocněnec, C. von Donat, J. Lipinsky, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Španělské království, Nizozemské království, Francouzská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 21. listopadu 2012 ve věci T-270/08 — Spolková republika Německo, Španělské království (vedlejší účastník řízení), Francouzská republika (vedlejší účastnice řízení) a Nizozemské království (vedlejší účastník řízení) proti Evropské komisi — z důvodu zrušení rozhodnutí Komise C(2008) 1615 final ze dne 29. dubna 2008, kterým se snižuje finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), poskytnutá původně na operační program spadající pod cíl 1 (1994–1999), týkající se Berlína (východ) ve Spolkové republice Německo a zrušit rozhodnutí Komise C(2008) 1615 final ze dne 29. dubna 2008, kterým se snižuje finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), poskytnutá původně na operační program spadající pod cíl 1 (1994–1999), týkající se Berlína (východ) ve Spolkové republice Německo, které bylo napadeno ve věci T-270/08;

2)	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku čtyři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál porušil čl. 24 odst. 2 nařízení č. 4253/88 (1) ve spojení s článkem 1 nařízení č. 2988/95 (2) a zásadu svěření pravomocí (bývalý článek 5 ES, nyní čl. 5 odst. 2 SEU, článek 7 SFEU), protože v napadeném rozsudku vycházel v rozporu s právem z toho, že i čistě administrativní chyby vnitrostátních orgánů mohou představovat „nesrovnalosti“, které Komisi opravňují provést finanční opravu podle čl. 24 odst. 2 nařízení č. 4253/88.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál dále porušil čl. 24 odst. 2 nařízení č. 4253/88 ve spojení se zásadou svěření pravomocí (čl. 5 odst. 2 SEU, článek 7 SFEU), protože v rozporu s právem Komisi přiznal pravomoc provádět extrapolované finanční opravy (první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku). I tehdy, pokud by ale z článku 24 nařízení č. 4253/88 bylo možné vyvodit pravomoc Komise provádět extrapolované krácení, Tribunál v rozporu s právem potvrdil způsob, jakým byla extrapolace v projednávaném případě provedena. Komise jednak nebyla oprávněna chyby, které vytkla, považovat za systematické pro celý operační program a zjištěnou míru chybovosti extrapolovat na celý program. Komise dále nebyla oprávněna použít postup namátkové kontroly pro krácení celého programu prostřednictvím extrapolace (druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku). Komise krom toho prostřednictvím extrapolace nereprezentativních chyb a paušálními opravami provedla nepřiměřené krácení finanční účasti na operačním programu (třetí část druhého důvodu kasačního opravného prostředku).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Napadený rozsudek Tribunálu porušuje dále čl. 24 odst. 2 nařízení č. 4253/88 ve spojení se zásadou svěření pravomocí, protože se zdá, že Tribunál v rozporu s právem předpokládal, že Komise má pravomoc provést paušální finanční opravy (první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku). I pokud by takováto pravomoc provést paušální finanční opravy existovala, Tribunál v projednávaném případě v rozporu s právem potvrdil provedení nepřiměřené paušální opravy (druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku).

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál konečně porušil povinnost uvést řádné odůvodnění ve smyslu článku 81 jednacího řádu ve spojení s článkem 36 a čl. 53 odst. 1 statutu Soudního dvora, protože z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by se Tribunál zabýval argumentací navrhovatelky týkající se nepřípustnosti paušálních finančních oprav (první část druhého žalobního důvodu) resp. jaké úvahy Tribunálu byly základem pro zamítnutí této argumentace.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji (Úř. věst. L 374, s. 1).

(2) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L. 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/15

Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Sagar v. Komise

(Věc T-269/00) (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Úlevy na sociálních příspěvcích poskytnuté podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia - Rozhodnutí prohlašující režim podpor za neslučitelný se společným trhem a ukládající navrácení poskytnutých podpor - Žaloby zjevně právně nepodložené)

2013/C 86/23

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sagar Srl (Segrate, Itálie) (zástupci: A. Vianello, M. Merola a M. Pappalardo, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, zmocněnec, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Italská republika (zástupci: původně U. Leanza, poté I. Braguglia, poté R. Adam a nakonec I. Bruni, zmocněnci, ve spolupráci s G. Aiellem a P. Gentilim, avvocati dello Stato)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 o podporách poskytnutých podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia stanovených zákony č. 30/1997 a č. 206/1995, kterými se zavádějí úlevy na sociálních příspěvcích (Úř. věst. 2000, L 150, s. 50).

Výrok

1)	Námitka nepřípustnosti vznesená Evropskou komisí se spojuje s věcí samou.

2)	Žaloba se zamítá jako zjevně právně nepodložená.

3)	Sagar Srl ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

4)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 355, 9.12.2000.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/15

Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Barbini a další v. Komise

(Věc T-272/00) (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Úlevy na sociálních příspěvcích poskytnuté podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia - Rozhodnutí, kterým se režim podpor prohlašuje za neslučitelný se společným trhem a kterým se nařizuje navrácení vyplacených podpor - Žaloba, která je zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně postrádá jakýkoli právní základ)

2013/C 86/24

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alfredo Barbini Srl (Murano, Itálie), Aureliano Toso Srl (Murano), AVMazzega Srl (Murano), Barovier & Toso vetrerie artistiche riunite Srl (Murano), Carlo Moretti Srl (Murano), Effetre SpA (Resana, Itálie), Ferro & Lazzarini Srl (Murano), Formia Srl (Murano), Gino Cenedese & Figlio (Murano), La Murrina (Murano), Mazzuccato International Srl (Murano), Nason & Moretti Srl, (Murano), Tfz Internazionale Srl (Murano), V. Nason & C. Srl (Murano), Venini SpA (Murano), Vetreria de Majo Srl (Murano) a Vetreria LAG Srl (Murano) (zástupci: A. Vianello, M. Merola a A. Sodano, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, zmocněnec, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: Italská republika (zástupci: původně U. Leanza, poté I. Braguglia, poté R. Adam a nakonec I. Bruni, zmocněnci, ve spolupráci s G. Aiellem a P. Gentilim, avvocati dello Stato)

Předmět věci

Výrok

1)	Posouzení námitky nepřípustnosti uplatněné Evropskou komisí se spojuje s věcí samou.

2)	Žaloba se odmítá jako zčásti zjevně nepřípustná a zčásti postrádající jakýkoli právní základ.

Společnosti Alfredo Barbini Srl, Aureliano Toso Srl, AVMazzega Srl, Barovier & Toso vetrerie artistiche riunite Srl, Carlo Moretti Srl, Effetre SpA, Ferro & Lazzarini Srl, Formia Srl, Gino Cenedese & Figlio, La Murrina, Mazzuccato International Srl, Nason & Moretti Srl, Tfz Internazionale Srl, V. Nason & C. Srl, Venini SpA, Vetreria de Majo Srl et Vetreria LAG Srl ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

4)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 355, 9.12.2000.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/16

Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Unindustria a další v. Komise

(Věc T-273/00) (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Snížení sociálních odvodů ve prospěch podniků usazených na území Benátek a Chioggie - Rozhodnutí, které prohlašuje režim podpor za neslučitelný se společným trhem a ukládá navrácení vyplacených podpor - Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ)

2013/C 86/25

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Unione degli industriali della provincia di Venezia (Unindustria) (Benátky, Itálie), Comitato „Venezia vuole vivere“ (Benátky), Siram SpA (Milán, Itálie), Fiorital Srl (Benátky), Jesurum di M. e A. Levi Morenos Sas (Benátky), Grafiche Veneziane Srl (Benátky), Cantiere navale De Poli SpA (Pellestrina, Itálie), Aive Srl (Marcon, Itálie), Bortoli Ettore Srl (Benátky), Tessuti Artistici Fortuny SpA (Benátky), Lorenzo Rubelli SpA (Benátky), Tecnomare SpA (Benátky) a Arsenale Venezia SpA (Benátky) (zástupci: A. Vianello, M. Merola a A. Sodano, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, zmocněnec, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobce: Italská republika (zástupci: původně U. Leanza, poté I. Braguglia, poté R. Adam a nakonec I. Bruni, zmocněnci, ve spolupráci s G. Aiellem a P. Gentilim, avvocati dello Stato)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 o státních podpoře ve prospěch podniků usazených na území Benátek a Chioggie, stanovené zákony č. 30/1997 a 206/1995, které zavádějí snížení sociálních odvodů (Úř. věst. L 150 s. 50)

Výrok

1)	Námitka nepřípustnosti vznesená Evropskou komisí se spojuje s věcí samou.

2)	Žaloba se zamítá jako zjevně postrádající jakýkoli právní základ.

Společnosti Unione degli industriali della provincia de Venezia (Unindustria), Comitato „Venezia vuole vivere“, Siram SpA, Fiorital Srl, Jesurum di M. e A. Levi Morenos Sas, Grafiche Veneziane Srl, Cantiere navale De Poli SpA, Aive Srl, Bortoli Ettore Srl, Tessuti Artistici Fortuny SpA, Lorenzo Rubelli SpA, Tecnomare SpA a Arsenale Veneria SpA ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí..

4)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 355, 9.12.2000.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/16

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Travetanche Injection v. Komise

(Věc T-368/11 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Zamítnutí hlavní žaloby - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2013/C 86/26

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci/Účastnice řízení

Žalobkyně: Travetanche Injection SPRL (Brusel, Belgie) (zástupci: K. Van Maldegem a R. Cana, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a E. Manhaeve, zmocněnci, ve spolupráci s K. Sawyer, advokátkou)

Předmět věci

Návrh na odklad provádění nařízení Komise (EU) č. 366/2011 ze dne 14. dubna 2011, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o přílohu XVII (akrylamid) (Úř. věst. L 101, s. 12).

Výrok

O návrhu na předběžné opatření již není třeba rozhodovat.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/17

Usnesení Tribunálu ze dne 5. února 2013 — BSI v. Rada

(Věc T-551/11) (1)

(Žaloba na neplatnost - Dumping - Rozšíření konečného antidumpingové cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Číny na dovoz těchto prostředků zasílaných z Malajsie - Nezávislý dovozce - Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU - Neexistence osobního dotčení - Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření - Nepřípustnost)

2013/C 86/27

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Brugola Service International Srl (BSI) (Cassano Magnago, Itálie) (zástupci: S. Bariatti a M. Farneti, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P, Hix a P. Mahnič Bruni, zmocněnci, ve spolupráci původně s G. Berrischem a M. de Morpurgem, poté G. Berrischem, advokáty)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: M. França a D. Grespan, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) č. 723/2011 ze dne 18. července 2011, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (Úř. věst. L 194, s. 6)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnost Brugola Service International Sri (BSI) ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Radou Evropské unie.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 370, 17.12.2011.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. ledna 2013 Danou Mocovou proti rozsudku vydanému dne 13. června 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-41/11, Mocová v. Komise

(Věc T-347/12 P)

2013/C 86/28

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dana Mocová (Praha, Česká republika) (zástupci: D. Abreu Caldas, S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 13. června 2012 ve věci F-41/11, Dana Mocová v. Evropská komise;

—	zrušil rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost navrhovatelky o prodloužení smlouvy;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka dva důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení rozsahu zásady legality, spočívajícího v závěru Soudu, že odůvodnění, které orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv (dále jen „OOUPS“) uvedl při zamítnutí stížnosti, může nahradit a změnit odůvodnění uvedené při zamítnutí žádosti navrhovatelky o prodloužení své smlouvy dočasného zaměstnance, a také v závěru Soudu, že odůvodnění je platné, opírá-li se o skutečnosti prokázané teprve po vydání napadeného aktu. Navrhovatelka poukazuje na to, že:

—

pokud v projednávaném případě nebyla smlouva navrhovatelky prodloužena v důsledku pravidla o zákazu kumulování osmi let, neměl OOUPS v odpovědi na stížnost uvádět, že k prodloužení smlouvy nedošlo z důvodu rozpočtových omezení, zásluh navrhovatelky a zájmu služby, a následně před Soudem jako odůvodnění uvádět jen rozpočtová omezení;

—	Soud měl na rozdíl od toho, co tvrdí v bodě 50 napadeného rozsudku, povinnost zabývat se námitkou protiprávnosti pravidla osmi let, neboť tento důvod byl uveden při zamítnutí žádosti o prodloužení smlouvy dočasného zaměstnance.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru Soudu, že OOUPS přijal napadené rozhodnutí v souladu se zájmem služby, jestliže Soud konstatoval, že Komise na jednání uznala, že akt napadený v prvním stupni bylo možno odůvodnit jen rozpočtovými omezeními. Navrhovatelka dále namítá, že Soud nedodržel svou povinnost uvést odůvodnění a povinnost přezkoumat veškerá porušení práva namítaná před ním, neboť nijak neodkázal na argumentaci navrhovatelky týkající se rozporu mezi odůvodněním souvisejícím s rušením pracovních míst z rozpočtových důvodů a zřízením nových pracovních míst dočasných zaměstnanců v platové třídě AD9.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/18

Žaloba podaná dne 4. ledna 2013 — Advance Magazine Publishers v. OHIM — Montres Tudor (GLAMOUR)

(Věc T-1/13)

2013/C 86/29

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Advance Magazine Publishers (New York, Spojené státy americké) (zástupci: T. Raab, H. Lauf a V. Ahmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Montres Tudor SA (Ženeva, Švýcarsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil v celém rozsahu rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 10. října 2012 ve věci R 0231/2012-2;

—	uložil žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem OHIM náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: přihláška slovní ochranné známky Společenství „GLAMOUR“ č. 9 380 916

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: mezinárodní zápis s účinky ve Společenství „TUDOR GLAMOUR“ pro výrobky zařazené do třídy 14

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám pro všechny sporné výrobky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/18

Žaloba podaná dne 4. ledna 2013 — Sherwin Williams Sweden v. OHIM — Akzo Nobel Coatings International (ARTI)

(Věc T-12/13)

2013/C 86/30

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sherwin Williams Sweden AB (Märsta, Švédsko) (zástupce: L. Ström, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Akzo Nobel Coatings International BV (Arnhem, Nizozemsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 18. října 2012 ve věci R 2085/2011-1 (kterým bylo potvrzeno rozhodnutí námitkového oddělení, námitka č. B 1 717 142 ze dne 9. srpna 2011);

—	uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „ARTI“ pro výrobky zařazené do třídy 2 — Zápis ochranné známky Společenství č. 9 017 427

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis ochranné známky Beneluxu č. 753 216 a zápis mezinárodní slovní ochranné známky „ARTITUDE“ č. 872 478 pro výrobky zařazené do třídy 2

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/19

Žaloba podaná dne 3. ledna 2013 — MasterCard International v. OHIM — Nehra (surfpin)

(Věc T-13/13)

2013/C 86/31

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: MasterCard International, Inc. (New York, Spojené státy americké) (zástupci: N. Bolter a C. Sawdy, solicitors)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Sheetal Nehra (Londýn, Spojené království)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí na základě čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 4 a čl. 8 odst. 5 nařízení o ochranné známce Společenství,

—	v celém rozsahu vyhověl námitkám žalobkyně podaným proti ochranné známce dalšího účastníka řízení před odvolacím senátem,

—

podpůrně vyhověl námitkám žalobkyně ve vztahu ke službám, u nichž bylo konstatováno nebezpečí záměny, nebo ve vztahu ke službám, u nichž je prokázáno riziko, že by přihlašovaná ochranná známka neprávem těžila z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky žalobkyně nebo jim byla na újmu, a

—	uložil dalšímu účastníkovi náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: další účastník řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka v modré, černé a bílé barvě obsahující slovní prvek „surfpin“ a vyobrazení tří překrývajících se kruhů pro služby zařazené do třídy 36 — přihláška ochranné známky Společenství č. 8 368 862

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazové ochranné známky různých barev obsahující vyobrazení překrývajících se kruhů a některé z nich slovní prvky „MasterCard Worldwide“ nebo „MasterCard“ — zápis ochranné známky Společenství č. 5 198 585, zápis ochranné známky Společenství č. 5 198 494, zápis ochranné známky Spojeného království č. 2 425 471, zápis ochranné známky Spojeného království č. 2 429 669, zápis ochranné známky Společenství č. 5 646 261, zápis ochranné známky Společenství č. 761 221, zápis ochranné známky Společenství č. 5 646 492 a zápis ochranné známky Společenství č. 5 646 609 pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 5, 6, 9, 12, 14, 16, 18, 20, 21, 24, 25, 27, 28, 35, 36, 38, 39, 41, 42, 43, 44 a 45

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 4 a 5 nařízení Rady č. 207/2009.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/19

Žaloba podaná dne 3. ledna 2013 — Seal Trademarks v. OHIM — Exel Composites (XCEL)

(Věc T-14/13)

2013/C 86/32

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Seal Trademarks Pty Ltd (Queensland, Austrálie) (zástupce: E. Armijo Chávarri, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Exel Composites Oyj (Mäntyharju, Finsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 11. října 2012 nebo

—	podpůrně jej změnil, jelikož je v rozporu s čl. 42 odst. 2 a 3 a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (a uložil OHIM náhradu nákladů řízení).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „XCEL“ pro výrobky zařazené do tříd 18, 25 a 28 — ochranná známka Společenství č. 3 809 571

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „EXEL“ zapsaná jakožto ochranná známka Společenství č. 2 996 891, jakožto rakouská ochranná známka č. 149 726 a jakožto švédská ochranná známka č. 324 307 pro výrobky zařazené do tříd 18 a 28

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 42 odst. 2 a odst. 3 a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/20

Žaloba podaná dne 18. ledna 2013 — dm drogerie markt v. OHIM — Semtee (CALDEA)

(Věc T-26/13)

2013/C 86/33

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: dm drogerie markt GmbH & Co. KG (Karlsruhe, Německo) (zástupci: O. Bludovsky a B. Beinert, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Semtee (Escaldes Engornay, Andorra)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 10. října 2012 (odvolání týkající se námitkového řízení č. R 2432/2011-1) a v důsledku toho vymazal ochrannou známku žalobkyně;

—	podpůrně zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 10. října 2012 (odvolání týkající se námitkového řízení č. R 2432/2011-1) a věc vrátil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu k dalšímu řízení;

—	podpůrně zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 10. října 2012 (odvolání týkající se námitkového řízení č. R 2432/2011-1).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „CALDEA“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 35, 37, 42, 44 a 45 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 9 264 433

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Mezinárodní zápis ochranné známky č. 894 004 pro výrobky zařazené do tříd 3, 5 a 8 s účinky mj. v Evropské unii

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a článku 5 nařízení Rady (ES) č. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/20

Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — Elan v. Komise

(Věc T-27/13)

2013/C 86/34

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elan, proizvodnja športnih izdelkov d.o.o. (Begunje na Gorenjskem, Slovinsko) (zástupce: P. Pensa, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil články 2 až 5 rozhodnutí Komise ze dne 19. září 2012 o opatřeních ve prospěch podniku Elan d.o.o., SA.26379 (C 13/2010);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod: porušení povinnosti uvést odůvodnění (čl. 296 druhý pododstavec SFEU) a porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu neuvedení odůvodnění (čl. 263 druhý pododstavec SFEU)

Komise dostatečně neodůvodnila, proč kapitálový vklad společností Zavarovalnica Triglav a Triglav Naložbe přičítá státu. Mimoto Komise neodůvodnila, proč nepřijala odprodeje v rámci mořské divize společnosti Elan jako vhodná kompenzační opatření.

Druhý žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU z důvodu zjevného pochybení při posuzování skutkových okolností s ohledem na existenci státních zdrojů a z důvodu, že Komise přičetla jednání společností Zavarovalnica Triglav, Triglav Naložbe a KAD-PPS státu

Zaprvé se Komise dopustila zjevného pochybení při posuzování skutkových okolností s ohledem na dohled a vliv státu na Zavod za pokojninsko in invalidsko zavarovanje (ZPIZ) [Institut pro penzijní a invalidní pojištění], a tudíž na společnosti Zavarovalnica Triglav a Triglav Naložbe. Zadruhé Komise neuvedla žádnou z indicií nezbytných v souladu s judikaturou ve věci Stardust Marine k tomu, aby bylo možné připsat jednání společností KAD-PPS, Zavarovalnica Triglav a Triglav Naložbe státu, přičemž ponechala zcela bez povšimnutí, že soukromé společnosti Zavarovalnica Triglav a Triglav Naložbe vykonávaly negativní kontrolu nad společností Elan.

Třetí žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU s ohledem na slučitelnost jednání společností se zásadou soukromého investora působícího v tržním hospodářství z důvodu zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu v souvislosti s rozhodnutím společníků před rekapitalizací a provedením opatření č. 2 (rekapitalizace společnosti Elan v létě 2008)

Komise zjevně nesprávně shledala šest rozhodujících skutkových okolností, na jejichž základě dospěla k závěru, že opatření č. 2 nebylo v souladu se zásadou soukromého investora působícího v tržním hospodářství:

—	zaprvé Komise zavádějícím způsobem zohlednila nejhorší odhad hodnoty základního kapitálu společnosti Elan, přestože v rychlém ocenění byly uvedeny čtyři odhady;

—	zadruhé svévolně a bez znaleckého posudku odmítla jako neaktuální a nerelevantní odhad hodnoty provedený společností Audit-In, a neodůvodněně upřednostnila rychlé ocenění;

—	zatřetí Komise nesprávně konstatovala, že se na rekapitalizaci nepodílel žádný soukromý investor, přestože podíl soukromého kapitálu činil přinejmenším 35,05%;

—	začtvrté Komise nesprávně konstatovala, že společnost Elan sama vypracovala víceletý plán 2008-2012 a ozdravný plán, jelikož ponechala zcela bez povšimnutí skutečnost, že základem pro vypracování ozdravného plánu společnosti Elan byla strategie přeměny, kterou pro společnost navrhl externí poradce;

—

zapáté je nesprávné i zjištění, že se nedospělo k dohodě s bankami ohledně úpravy existujícího splátkového kalendáře před rekapitalizací, neboť je zjevné, že Komise ponechala zcela bez povšimnutí listinné důkazy, které prokazují, že banky společnosti Elan potvrdily, že upraví její splátkový kalendář, pokud společníci provedou rekapitalizaci této společnosti;

—	zašesté je nepravdivé tvrzení Komise, že rekapitalizace společnosti Elan v roce 2007 byla neúspěšná, a že tedy soukromí společníci již do této společnosti neinvestovali.

Čtvrtý žalobní důvod: zjevně nesprávné posouzení skutkových okolností co se týče kompenzačních opatření uvedených v bodech 38 až 40 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a porušení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU

Komise zjevně nesprávným způsobem konstatovala, že společnost Elan nezavedla vhodná kompenzační opatření, a v důsledku toho nesprávně uplatnila čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU ve spojení s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích:

—	zaprvé Komise ponechala bez povšimnutí skutečnost, že ve strategii přeměny se výslovně uvádí, že v naléhavém případě se zruší distribuční společnost ve Spojených státech amerických;

—	zadruhé Komise nesprávně uvedla, že spolupráce ve společné distribuční společnosti byla ukončena z podnětu podniku Dal Bello;

—	zatřetí Komise neodůvodněně nezohlednila účinek kompenzačních opatření týkajících se maloobchodního trhu s lyžemi na „hlavní“ trh společnosti Elan, a tedy na výrobu lyží.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2013 Vincent Bouillez proti rozsudku vydanému dne 14. listopadu 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-75/11, Bouillez v. Rada

(Věc T-31/13 P)

2013/C 86/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Vincent Bouillez (Overijse, Belgie) (zástupci: D. Abreu Caldas, A. Coolen, J.-N. Louis at É. Marchal, advokáti)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek:

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. listopadu 2012 ve věci F-75/11, Vincent Bouillez v. Rada;

—	zrušil rozhodnutí o nepovýšení navrhovatele;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel tři důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož Soud pro veřejnou službu se bez skutečné kontroly domníval, že napadené rozhodnutí v řízení v prvním stupni je v souladu se zásadou povinnosti uvést odůvodnění, ačkoli Soud pro veřejnou službu nepožadoval po Radě žádný důkaz, pokud jde o správné použití kritérií podle článku 45 Služebního řádu úředníků Evropské unie při srovnávacím přezkumu zásluh navrhovatele se zásluhami jiných povyšovaných úředníků.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož Soud pro veřejnou službu vycházel z jednoduchých tvrzení Rady, podle něhož úroveň odpovědnosti byla při srovnávacím přezkumu zásluh správně zohledněna za účelem rozhodnutí, že navrhovatel neprokázal opak navzdory informacím, které poskytl v rámci organizačních procesních opatření, z nichž vyplývá, že někteří povýšení úředníci neměli takovou úroveň odpovědnosti ani takové vysoce harmonizované hodnocení jako navrhovatel, stejně tak jako vyšší počet používaných jazyků (týkající se bodů 45 a 46 napadeného rozsudku).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z rozporuplného odůvodnění, jelikož Soud pro veřejnou službu nemohl na jedné straně tvrdit, že Rada správně rozhodla provést nový srovnávací přezkum zásluh všech úředníků platové třídy AST 6 povyšovaných v rámci povyšovacího řízení 2007, aby následně tvrdil, že Rada nebyla povinna zohlednit zásluhy konkrétního úředníka, který již byl povýšen v rámci tohoto řízení a jehož povýšení se tak stalo konečné (týkající se bodu 69 a 70 napadeného rozsudku).

Navrhovatel krom toho uvádí, že se Soud pro veřejnou službu dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nekvalifikoval skutečnosti na základě důkazů ve spisu jako skutečnosti představující zjevně nesprávné posouzení.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2013 Mariem Paulem da Silva Tenreiro proti rozsudku vydanému dne 14. listopadu 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-120/11, Silva Tenreiro v. Komise

(Věc T-32/13 P)

2013/C 86/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Mario Paulo da Silva Tenreiro (Kraainem, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, J.-N. Louis a D. Abreu Caldas, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl,

—	že se rozsudek Soudu pro veřejnou funkci vydaný dne 14. listopadu 2012 (věc F-120/11, da Silva Tenreiro v. Komise), kterým byla žaloba zamítnuta, zrušuje;

—	vydal ve věci nové rozhodnutí,

—

rozhodl,

—	že se rozhodnutí Evropské komise o odmítnutí žalobcovy žádosti o volné pracovní místo ředitele v rámci ředitelství A „Občanské soudnictví“ Generálního ředitelství (GŘ) pro spravedlnost a rozhodnutí o jmenování paní Y na toto místo zrušují,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zkreslení skutkového stavu, jež spočívá

—

zaprvé v tom, že Soud měl za to, že pojem „background“ použitý v oznámení o volném pracovním místě v rámci sporného řízení odkazoval na praxi, a nikoli na vzdělání. Žalobce tvrdí, že z oznámení o volných pracovních místech zveřejňovaných Komisí mimo jiné vyplývá, že je-li požadována odborná praxe, používá se pojem „praxe“, a nikoli „background“;

—	zadruhé v tom, že Soud měl za to, že pojem „regulace“ neodkazoval na regulační mechanismy, nýbrž na normotvorný proces.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, jehož se měl Soud dopustit tím, že indicie ohledně zneužití pravomoci zkoumal osamoceně, a nikoli jako celek a nesnažil se zjistit, zda lze na základě souhrnu těchto indicií s ohledem na jejich počet zpochybnit domněnku legality rozhodnutí napadených v řízení v prvním stupni.

Žalobce dále tvrdí, že vzhledem k nerovnosti zbraní účastníků řízení Soud nerespektuje právo na spravedlivý proces, neboť odmítá přijímat organizační procesní opatření, jež by umožnila podpořit indicie o zneužití pravomoci a poskytnout důkaz o skutečnosti, kterou lze prokázat jedině takovým opatřením.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/23

Žaloba podaná dne 24. ledna 2013 — Türkiye Garanti Bankasi v. OHIM — Card & Finance Consulting (bonus&more)

(Věc T-33/13)

2013/C 86/37

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Türkiye Garanti Bankasi AS (Istanbul, Turecko) (zástupce: J. Güell Serra, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Card & Finance Consulting GmbH (Norimberk, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí; a

—	uložil OHIM náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „bonus&more“ pro služby zařazené do tříd 35, 36, 38, 41 a 42 — přihláška ochranné známky Společenství č. 9 037 251

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: mezinárodní obrazová ochranná známka „bonusnet“, zapsaná pod č. 931 921 pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 36, 38 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: připuštění odvolání a zamítnutí námitek

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/23

Žaloba podaná dne 22. ledna 2013 — Exakt Advanced Technologies v. OHIM — Exakt Precision Tools (EXAKT)

(Věc T-37/13)

2013/C 86/38

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Exakt Advanced Technologies GmbH (Norderstedt, Německo) (zástupce: A. von Bismarck, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Exakt Precision Tools Ltd (Aberdeen, Spojené království)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 29. října 2012 ve věci R 1764/2011-1;

—	uložil další účastnici řízení náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v odvolacím řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „EXAKT“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 7, 9 a 37 — ochranná známka Společenství č. 3 996 592

Majitelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Exakt Precision Tools Ltd

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „EXAKT“ pro výrobky zařazené do tříd 7, 8 a 9

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: vyhovění návrhu

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/24

Žaloba podaná dne 29. ledna 2013 — Roy v. Rada a Komise

(Věc T-41/13)

2013/C 86/39

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci/Účastnice řízení

Žalobce: René Roy (Julliac-le-Coq, Francie) (zástupce: C.-E. Gudin, advokát)

Žalované: Evropská komise a Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil náhradu škody v plném rozsahu, kterou žalobce utrpěl v důsledku pokut, a to ve výši 87 400 eur;

—	uložil náhradu nemajetkové újmy v plném rozsahu, a to ve výši 100 000 eur;

—	uložil Radě a Komise náhradu veškerých nákladů a poplatků.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné důvodům předloženým v rámci věcí T-195/11, Cahier a další v. Rada a Komise (1), a T-458/11, Riche v. Rada a Komise (2).

(1) Úř. věst. 2011, C 173, s. 14.

(2) Úř. věst. 2011, C. 298, s. 28.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/24

Žaloba podaná dne 28. ledna 2013 — Sabores de Navarra v. OHIM — Frutas Solano (KIT, EL SABOR DE NAVARRA)

(Věc T-46/13)

2013/C 86/40

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sabores de Navarra, AIE (Pamplona, Španělsko) (zástupci: J. Calderoń Chavero a I. González Fernández, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Frutas Solano, SA (Calahorra, Španělsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. listopadu 2012 ve věcech R 2542/2011-2 a R 2550/2011-2;

—

v důsledku toho rozhodl o použitelnosti rozhodnutí vydaného dne 11. října 2011 zrušovacím oddělením OHIM v řízení o prohlášení neplatnosti č. 4633 C; tímto rozhodnutím byla prohlášena částečná neplatnost ochranné známky Společenství č. 5042346 „KIT, EL SABOR DE NAVARRA“ (slovní) ve třídě 29 pro „konzervované, sušené a zavařované ovoce a zeleninu; rosoly, džemy, kompoty; vše uvedené pocházející z Navarry“ a ve třídě 30 pro „jemné pečivo a cukroví, med, melasový sirup; omáčky (směsi koření); koření“;

—	vyhověl návrhovým žádáním žalobkyně a uložil příslušnému zrušovacímu oddělení OHIM povinnost znovu prohlásit neplatnost výrobků uvedených v předchozím bodě;

—	uložil OHIM náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti:„KIT, EL SABOR DE NAVARRA“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30 a 33 — Zapsaná ochranná známka Společenství č. 5 042 346

Majitelka ochranné známky Společenství: Frutas Solano, SA

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: žalobkyně

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „Sabores de Navarra La Sabiduría del Sabor“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 29, 30, 33, 39 a 42

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: částečné vyhovění návrhu

Rozhodnutí odvolacího senátu: částečné vyhovění odvolání společnosti Frutas Solano, SA, a částečné zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení, zamítnutí odvolání žalobkyně

Dovolávané žalobní důvody:

—	porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 ve spojení s čl. 53 odst. 1 písm. a) téhož nařízení;

—	porušení článku 15 nařízení č. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/25

Žaloba podaná dne 30. ledna 2013 — Goldsteig Käsereien Bayerwald v. OHIM — Vieweg (goldstück)

(Věc T-47/13)

2013/C 86/41

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Goldsteig Käsereien Bayerwald (Cham, Německo) (zástupce: S. Biagosch, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Christin Vieweg (Sonneberg, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 14. listopadu 2012 ve věci R 2589/2011-1

—	uložil OHIM náhradu vlastních nákladů řízení a nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Christin Vieweg

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „goldstück“, pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 9 153 677

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „GOLDSTEIG“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 29 a 43

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitce bylo vyhověno

Rozhodnutí odvolacího senátu: Rozhodnutí námitkového oddělení bylo zrušeno a námitka žalobkyně byla zamítnuta

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/25

Žaloba podaná dne 30. ledna 2013 — Out of the blue v. OHIM — Mombauer (REFLEXX)

(Věc T-48/13)

2013/C 86/42

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Out of the blue KG (Lilienthal, Německo) (zástupci: G. Hasselblatt a I. George, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Meinhard Mombauer (Kolín nad Rýnem, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 19. listopadu 2012 ve věci R 1656/2011-4;

—	uložil OHIM náhradu vlastních nákladů řízení, jakož i náhradu nákladů vynaložených žalobkyní;

—	uložil Meinhardu Mombauerovi, pro případ, že by se účastnil řízení jako vedlejší účastník, náhradu vlastních nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „REFLEXX“ pro výrobky zařazené do třídy 9 — přihláška ochranné známky Společenství č. 7 239 511

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Meinhard Mombauer

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „REFLECTS“ pro výrobky zařazené do třídy 9

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 42 odst. 5 ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/26

Žaloba podaná dne 25. ledna 2013 — Think Schuhwerk v. OHIM — Müller (VOODOO)

(Věc T-50/13)

2013/C 86/43

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Think Schuhwerk GmbH (Kopfing, Rakousko) (zástupce: M. Gail, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Andreas Müller (Ulm, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. listopadu 2012 ve věci R-474/2012-4;

—	uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: slovní ochranná známka „VOODOO“ pro výrobky zařazené do třídy 25 — ochranná známka Společenství č. 5 832 464

Majitel ochranné známky Společenství: Andreas Müller

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: žalobkyně

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009 jakož i porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: zamítnutí návrhu

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009 jakož i porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1)

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/26

Žaloba podaná dne 30. ledna 2013 — Evropaïki Dynamiki v. EIB

(Věc T-51/13)

2013/C 86/44

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupce: B. Christianos, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

uložil EIB povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 536 610,22 eur jako náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla v důsledku ztráty příležitosti uzavřít rámcovou dohodu, spolu s vyrovnávacími úroky od 31. ledna 2008 do vydání rozsudku v této věci a úroky z prodlení od vydání rozsudku v tomto sporu do úplného zaplacení;

—	uložil EIB povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 150 000 eur jako exemplární náhradu škody, spolu s vyrovnávacími úroky od 31. ledna 2008 do vydání rozsudku v této věci a úroky z prodlení od vydání rozsudku v tomto sporu do úplného zaplacení;

—	uložil EIB náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně u Tribunálu Evropské unie na základě čl. 340 druhého pododstavce SFEU, ve spojení s článkem 266 SFEU, domáhá náhrady škody, kterou utrpěla v důsledku protiprávního chování Evropské investiční banky (dále jen „EIB“).

Tato škoda vznikla, když — jak bylo rozhodnuto v rozsudku Tribunálu ze dne 20. září 2011, Evropaïki Dynamiki v. EIB, T-461/08 — EIB protiprávně odmítla nabídku předloženou žalobkyní v rámci zadávacího řízení, jehož předmětem bylo uzavření rámcové dohody týkající se poskytování služeb.

V tomto kontextu se žalobkyně domáhá zaprvé náhrady škody vzniklé v důsledku ztráty příležitosti uzavřít rámcovou dohodu jako prostředku navrácení v předešlý stav a zadruhé exemplární náhrady škody z důvodu protiprávního a zneužívajícího chování EIB vůči žalobkyni.

Žalobkyně tvrdí, že co se týče její náhrady škody, jsou splněny podmínky pro vznik mimosmluvní odpovědnosti EIB, jak jsou vykládány judikaturou.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/27

Žaloba podaná dne 6. února 2013 — GOLAM v. OHIM — Glaxo Group (METABIOMAX)

(Věc T-62/13)

2013/C 86/45

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sofia Golam (Atény, Řecko) (zástupce: N. Trovas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Glaxo Group Ltd (Greenford, Spojené království)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	vyhověl této žalobě a zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 30. října 2012 ve věci R 2089/2011-2;

—	zamítl námitku další účastnice řízení před odvolacím senátem a vyhověl návrhu žalobkyně v plném rozsahu; a

—	uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „METABIOMAX“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 5, 16 a 30 — ochranná známka Společenství č. 8885261

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka Společenství „BIOMAX“ zaregistrovaná pod číslem 2661858, pro výrobky zařazené do tříd 5, 30 a 32

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné přijetí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: částečné zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení Rady č.. 207/2009

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/27

Žaloba podaná dne 4. února 2013 — ANKO v. Komise

(Věc T-64/13)

2013/C 86/46

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ANKO AE Antiprosopeion, Emporiou kai Viomichanias (Atény, Řecko) (zástupce: avv. B. Christianos)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	určil, že není povinna vrátit z důvodu bezdůvodného obohacení částku, kterou jí vyplatila Komise za projekt DOC@HAND,

—	určil, že není povinna uhradit Komisi paušální náhradu škody za projekt DOC@HAND, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba podaná podle článku 272 SFEU se týká ručení Komise ze smlouvy č. 508015 o vykonání projektu „Knowledge Sharing and Decision Support for Healthcare Professionals“ (DOC@HAND). Žalobkyně uvádí zejména, že Komise porušila své smluvní povinnosti, zásadu dobré víry, zákaz zneužití práv a zásadu proporcionality, když požádala žalobkyni o vrácení vyplacených částek, i když žalobkyně své smluvní povinnosti splnila.

Z uvedeného důvodu není povinná vrátit na základě bezdůvodného obohacení ani celou částku, kterou jí zaplatila Komise za projekt DOC@HAND, ani uhradit Komisi paušální náhradu škody (liquidated damages) za tento projekt.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/28

Žaloba podaná dne 7. února 2013 — Al-Tabbaa v. Rada

(Věc T-74/13)

2013/C 86/47

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Mazen Al Tabbaa (Bejrút, Libanon) (zástupce: M. Lester, Barrister, a G. Martin, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady 2012/739/SZBP ze dne 29. listopadu 2012 o omezujících opatřeních vůči Sýrii a o zrušení rozhodnutí 2011/782/SZBP (Úř. věst 2012 L 330, s. 21) v části, která se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1117/2012 ze dne 29. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst 2012 L 330, s. 9), v části, která se týká žalobce; a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod: žalovaná se dopustila nesprávného skutkového posouzení, když rozhodla o uplatnění omezujících opatření na žalobce a dospěla k závěru, že byla splněna všechna kritéria pro jeho zápis do seznamu.

2)	Druhý žalobní důvod: žalovaná své rozhodnutí o uložení sporných opatření vůči žalobci dostatečně a přiměřeně neodůvodnila.

3)	Třetí žalobní důvod: žalovaná porušila žalobcova základní práva na obhajobu a na účinnou soudní ochranu.

4)	Čtvrtý žalobní důvod: žalovaná neodůvodněně a nepřiměřeně porušila žalobcova základní práva, a to především jeho právo na majetek, na výkon povolání, dobré jméno a na soukromý a rodinný život.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/28

Žaloba podaná dne 13. února 2013 — Syrian Lebanese Commercial Bank v. Rada

(Věc T-80/13)

2013/C 86/48

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Syrian Lebanese Commercial Bank S.A.L. (Bejrút, Libanon) (zástupci: P. Vanderveeren, L. Defalque a T. Bontinck, avocats)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil článek 25 rozhodnutí Rady 2012/739/SZBP ze dne 29. listopadu 2012 a jeho přílohu I.b v rozsahu, v němž je žalobkyně uvedena v bodě 34 této přílohy,

—

zrušil článek 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1117/2012 ze dne 29. listopadu 2012 v rozsahu, v němž má za následek ponechání názvu žalobkyně v příloze II nařízení Rady (EU) č. 36/2012 na základě článku 1 prováděcího nařízení Rady č. 55/2012 ze dne 23. ledna 2012 a bodu 27 přílohy tohoto nařízení,

—	zrušil v případě potřeby dopis Rady ze dne 30. listopadu 2012 obsahující rozhodnutí,

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod vychází z nedostatečného a nepřesného odůvodnění, neboť se Rada spokojila s předložením nejasných a všeobecných úvah bez uvedení specifických a konkrétních důvodů, proč má za to, že žalobkyni musí být uložena omezující opatření.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu, práva na spravedlivý proces a práva na účinnou soudní ochranu vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o přijetí napadených aktů nebyla dodržena zásada kontradiktornosti a že Rada implicitně odmítla předložit důkazy, jimiž by bylo možné odůvodnit charakter a rozsah sankce.

3)	Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení v souvislosti se zapojením žalobkyně do financování syrského režimu, neboť Rada neposkytla ani před přijetím napadených aktů ani po něm důkaz o účasti žalobkyně na financování uvedeného režimu.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z vad, kterých se Rada měla dopustit v rámci svého posouzení a v důsledku kterých jsou omezující opatření přijatá Radou protiprávní, neboť Rada před přijetím omezujícího opatření nezkoumala relevanci a odůvodněnost informací a důkazů, na kterých by se takové omezující opatření mohlo zakládat.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/30

Žaloba podaná dne 24. prosince 2012 — ZZ v. Komise

(Věc F-158/12)

2013/C 86/50

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: A. Salerno a B. Cortese, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na přijetí žalobce do pracovního poměru jako smluvního zaměstnance funkční skupiny III, který vypracoval Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku, a náhrada utrpěné majetkové újmy.

Návrhová žádání žalobce

—

Zrušit rozhodnutí vedoucího útvaru „nábor zaměstnanců a ukončení služby“ (GŘ HR.B.2) Evropské komise ze dne 6. března 2012, kterým byl zamítnut návrh na přijetí žalobce do pracovního poměru jako smluvního zaměstnance funkční skupiny III, který vypracoval Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku;

—

uložit žalované náhradu majetkové újmy, která byla žalobci způsobena napadeným rozhodnutím, a sice ve výši, která odpovídá rozdílu mezi odměnou pro funkční skupinu III od října 2011 a odměnou, kterou dále pobíral jako smluvní zaměstnanec funkční skupiny I, navýšené o odpovídající úroky ode dne splatnosti každé měsíční odměny až do dne jejich skutečného zaplacení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

23.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 86/30

Žaloba podaná dne 28. prosince 2012 — ZZ v. EEA

(Věc F-162/12)

2013/C 86/51

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: S. Orlandi, J.-N. Louis a D. Abreu Caldas, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro životní prostředí

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí přijmout žalobce po volnu z důvodu nemoci zpět do služebního poměru po dni, ke kterému byl podle lékařských posudků způsobilý k práci.

Návrhová žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí ze dne 20. září 2012, kterým orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv zamítl stížnost ze dne 21. května 2012, která zněla na zrušení rozhodnutí ze dne 21. února 2012 o přijetí žalobce zpět do služebního poměru dne 24. ledna 2012 po volnu z důvodu nemoci;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.086.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 86

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 23. března 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2013/C 086/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 79, 16.3.2013	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2013/C 086/02	Věc C-12/11: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Dublin Metropolitan District Court — Irsko) — Denise McDonagh v. Ryanair Ltd (Letecká doprava — Nařízení (ES) č. 261/2004 — Pojem mimořádné okolnosti — Povinnost poskytnout pomoc cestujícím v případě zrušení letu z důvodu mimořádných okolností — Sopečná erupce vedoucí k uzavření vzdušného prostoru — Erupce islandské sopky Eyjafjallajökull)	2

2013/C 086/03	Věc C-26/11: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Grondwettelijk Hof — Belgie) — Belgische Petroleum Unie VZW a další v. Belgische Staat (Směrnice 98/70/ES — Jakost benzinu a motorové nafty — Články 3 až 5 — Environmentální specifikace paliv — Směrnice 98/34/ES — Postup při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti — Články 1 a 8 — Pojem technický předpis — Povinnost sdělit návrhy technických předpisů — Vnitrostátní právní úprava, která ukládá společnostem, jež zpracovávají ropu a uvádějí na trh benzin nebo motorovou naftu, povinnost uvést během téhož kalendářního roku na trh rovněž určité množství biopaliv)	2

2013/C 086/04	Věc C-175/11: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Ireland — Irsko) — H. I. D., B. A. v. Refugee Applications Commissioner, Refugee Appeals Tribunal, Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko, Attorney General (Řízení o předběžné otázce — Společný evropský azylový systém — Žádost státního příslušníka třetího státu o přiznání postavení uprchlíka — Směrnice 2005/85/ES — Článek 23 — Možnost využít řízení o přednostním vyřízení žádostí o azyl — Vnitrostátní postup, v rámci něhož se použije přednostní řízení při přezkumu žádostí o azyl podaných osobami patřícími do určité kategorie vymezené na základě státní příslušnosti či země původu — Právo na účinný opravný prostředek — Článek 39 uvedené směrnice — Pojem soud ve smyslu tohoto článku)	3

2013/C 086/05	Věc C-301/11: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 31. ledna 2013 — Evropská komise v. Nizozemské království (Daňové právní předpisy — Přemístění daňového bydliště — Svoboda usazování — Článek 49 SFEU — Zdanění nerealizovaných kapitálových zisků — Okamžitá daň na odchodu)	4

2013/C 086/06	Věc C-394/11: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Komisia za zaštita ot diskriminacia — Bulharsko) — Valeri Hariev Belov v. ČEZ Elektro Balgaria AD a další (Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Článek 267 SFEU — Pojem vnitrostátní soud — Nedostatek pravomoci Soudního dvora)	4

2013/C 086/07	Věc C-396/11: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Constanța — Rumunsko) — Ministerul Public — Parchetul de pe lângă Curtea de Apel Constanța/výkon evropských zatýkacích rozkazů vydaných proti Ciprianu Vasilu Raduovi (Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech — Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV — Evropský zatýkací rozkaz a postupy předávání mezi členskými státy — Evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem trestního stíhání — Důvody odmítnutí výkonu)	5

2013/C 086/08	Věc C-642/11: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce l'Administrativen sad Varna — Bulharsko) — Stroy trans EOOD v. Direktor na Direktsia Obzhalvane I upravlenie na izpalnenieto — Varna pri Tsentralno upravlenie na Natsionalnata agentsia za prihodite (Daně — DPH — Směrnice 2006/112/ES — Zásada daňové neutrality — Nárok na odpočet — Odepření — Článek 203 — Uvedení DPH na faktuře — Vznik daňové povinnosti — Uskutečnění zdanitelného plnění — Totožné posouzení ve vztahu k vystaviteli faktury a k jejímu příjemci — Nezbytnost)	5

2013/C 086/09	Věc C-643/11: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 31. ledna 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Varna — Bulharsko) — LVK — 56 EOOD v. Direktor na Direkcia Obžalvane I uprevlenie na izpalnenieto — Varna při Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite (Daně — DPH — Směrnice 2006/112/ES — Zásada daňové neutrality — Nárok na odpočet — Odepření — Článek 203 — Uvedení DPH na faktuře — Vznik daňové povinnosti — Uskutečnění zdanitelného plnění — Totožné posouzení ve vztahu k vystaviteli faktury a k jejímu příjemci — Nezbytnost)	6

2013/C 086/10	Věc C-496/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem v Prešově (Slovensko) dne 6. listopadu 2012 — Spoločenstvo vlastníkov bytov MYJAVA v. Podtatranská vodárenská prevádzková spoločnosť, a.s.	7

2013/C 086/11	Věc C-595/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 19. prosince 2012 — Loredana Napoli v. Ministero della Giustizia — Dipartimento Amministrazione Penitenziaria	7

2013/C 086/12	Věc C-597/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosince 2012 společností Isdin, SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 9. října 2012 ve věci T-366/11, Bial-Portela & Ca, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	8

2013/C 086/13	Věc C-599/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brugge (Belgie) dne 20. prosince 2012 — Jetair NV, BTW-eenheid BTWE Travel4you v. FOD Financiën	9

2013/C 086/14	Věc C-604/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court (Irsko) dne 27. prosince 2012 — HN v. Minister for Justice, Equality and Law Reform, Irsko a Attorney General	9

2013/C 086/15	Věc C-617/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (Chancery Division) Patents Court (Spojené království) dne 18. prosince 2012 — Astrazeneca AB v. Comptroller-General of Patents	10

2013/C 086/16	Věc C-11/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundespatentgericht (Německo) dne 10. ledna 2013 — Bayer CropScience AG	10

2013/C 086/17	Věc C-17/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 14. ledna 2013 — Alpina River Cruises GmbH a Nicko Tours GmbH v. Ministero delle infrastrutture e dei trasporti — Capitaneria di Porto di Chioggia	10

2013/C 086/18	Věc C-19/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 15. ledna 2013 — Ministero dell'Interno v. Fastweb SpA	11

2013/C 086/19	Věc C-20/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 15. ledna 2013 — Daniel Unland v. Land Berlin	11

2013/C 086/20	Věc C-22/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Napoli (Itálie) dne 17. ledna 2013 — Mascolo v. Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca	12

2013/C 086/21	Věc C-35/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte Suprema di Cassazione (Itálie) dne 24. ledna 2013 — ASS.I.CA. a Krafts Foods Italia SpA v. Associazioni fra produttori per la tutela del Salame Felino a další	13

2013/C 086/22	Věc C-54/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 31. ledna 2013 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 21. listopadu 2012 ve věci T-270/08, Spolková republika Německo v. Evropská komise	14

	Tribunál
2013/C 086/23	Věc T-269/00: Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Sagar v. Komise (Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Úlevy na sociálních příspěvcích poskytnuté podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia — Rozhodnutí prohlašující režim podpor za neslučitelný se společným trhem a ukládající navrácení poskytnutých podpor — Žaloby zjevně právně nepodložené)	15

2013/C 086/24	Věc T-272/00: Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Barbini a další v. Komise (Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Úlevy na sociálních příspěvcích poskytnuté podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia — Rozhodnutí, kterým se režim podpor prohlašuje za neslučitelný se společným trhem a kterým se nařizuje navrácení vyplacených podpor — Žaloba, která je zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně postrádá jakýkoli právní základ)	15

2013/C 086/25	Věc T-273/00: Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Unindustria a další v. Komise (Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Snížení sociálních odvodů ve prospěch podniků usazených na území Benátek a Chioggie — Rozhodnutí, které prohlašuje režim podpor za neslučitelný se společným trhem a ukládá navrácení vyplacených podpor — Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ)	16

2013/C 086/26	Věc T-368/11 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 1. února 2013 — Travetanche Injection v. Komise (Řízení o předběžných opatřeních — Zamítnutí hlavní žaloby — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	16

2013/C 086/27	Věc T-551/11: Usnesení Tribunálu ze dne 5. února 2013 — BSI v. Rada (Žaloba na neplatnost — Dumping — Rozšíření konečného antidumpingové cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Číny na dovoz těchto prostředků zasílaných z Malajsie — Nezávislý dovozce — Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU — Neexistence osobního dotčení — Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření — Nepřípustnost)	17

2013/C 086/28	Věc T-347/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 8. ledna 2013 Danou Mocovou proti rozsudku vydanému dne 13. června 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-41/11, Mocová v. Komise	17

2013/C 086/29	Věc T-1/13: Žaloba podaná dne 4. ledna 2013 — Advance Magazine Publishers v. OHIM — Montres Tudor (GLAMOUR)	18

2013/C 086/30	Věc T-12/13: Žaloba podaná dne 4. ledna 2013 — Sherwin Williams Sweden v. OHIM — Akzo Nobel Coatings International (ARTI)	18

2013/C 086/31	Věc T-13/13: Žaloba podaná dne 3. ledna 2013 — MasterCard International v. OHIM — Nehra (surfpin)	19

2013/C 086/32	Věc T-14/13: Žaloba podaná dne 3. ledna 2013 — Seal Trademarks v. OHIM — Exel Composites (XCEL)	19

2013/C 086/33	Věc T-26/13: Žaloba podaná dne 18. ledna 2013 — dm drogerie markt v. OHIM — Semtee (CALDEA)	20

2013/C 086/34	Věc T-27/13: Žaloba podaná dne 23. ledna 2013 — Elan v. Komise	20

2013/C 086/35	Věc T-31/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2013 Vincent Bouillez proti rozsudku vydanému dne 14. listopadu 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-75/11, Bouillez v. Rada	22

2013/C 086/36	Věc T-32/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2013 Mariem Paulem da Silva Tenreiro proti rozsudku vydanému dne 14. listopadu 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-120/11, Silva Tenreiro v. Komise	22

2013/C 086/37	Věc T-33/13: Žaloba podaná dne 24. ledna 2013 — Türkiye Garanti Bankasi v. OHIM — Card & Finance Consulting (bonus&more)	23

2013/C 086/38	Věc T-37/13: Žaloba podaná dne 22. ledna 2013 — Exakt Advanced Technologies v. OHIM — Exakt Precision Tools (EXAKT)	23

2013/C 086/39	Věc T-41/13: Žaloba podaná dne 29. ledna 2013 — Roy v. Rada a Komise	24

2013/C 086/40	Věc T-46/13: Žaloba podaná dne 28. ledna 2013 — Sabores de Navarra v. OHIM — Frutas Solano (KIT, EL SABOR DE NAVARRA)	24

2013/C 086/41	Věc T-47/13: Žaloba podaná dne 30. ledna 2013 — Goldsteig Käsereien Bayerwald v. OHIM — Vieweg (goldstück)	25

2013/C 086/42	Věc T-48/13: Žaloba podaná dne 30. ledna 2013 — Out of the blue v. OHIM — Mombauer (REFLEXX)	25

2013/C 086/43	Věc T-50/13: Žaloba podaná dne 25. ledna 2013 — Think Schuhwerk v. OHIM — Müller (VOODOO)	26

2013/C 086/44	Věc T-51/13: Žaloba podaná dne 30. ledna 2013 — Evropaïki Dynamiki v. EIB	26

2013/C 086/45	Věc T-62/13: Žaloba podaná dne 6. února 2013 — GOLAM v. OHIM — Glaxo Group (METABIOMAX)	27

2013/C 086/46	Věc T-64/13: Žaloba podaná dne 4. února 2013 — ANKO v. Komise	27

2013/C 086/47	Věc T-74/13: Žaloba podaná dne 7. února 2013 — Al-Tabbaa v. Rada	28

2013/C 086/48	Věc T-80/13: Žaloba podaná dne 13. února 2013 — Syrian Lebanese Commercial Bank v. Rada	28

2013/C 086/49	Věc T-650/11: Usnesení Tribunálu ze dne 29. ledna 2013 — Dimension Data Belgium v. Parlament	29

	Soud pro veřejnou službu
2013/C 086/50	Věc F-158/12: Žaloba podaná dne 24. prosince 2012 — ZZ v. Komise	30

2013/C 086/51	Věc F-162/12: Žaloba podaná dne 28. prosince 2012 — ZZ v. EEA	30