Úřední věstník C 56/16.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/2

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. prosince 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Timişoara – Rumunsko) – Agenţia de Plăţi şi Intervenţie pentru Agricultură (APIA) – Centrul Judeţean Timiş v. Curtea de Conturi a României, Camera de Conturi a Judeţului Timiş

(Věc C-304/13) (1)

(„Zemědělství - Společná zemědělská politika - Nařízení (ES) č. 1782/2003 - Režimy přímých podpor - Dodatečné podmínky pro doplňkové vnitrostátní přímé platby - Podmínka neupravená v unijních právních předpisech - Podmínka neexistence splatného dluhu vůči státnímu nebo místnímu rozpočtu v době podání žádosti o podporu - Přípustnost - Neexistence“)

(2015/C 056/02)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Timişoara

Účastníci původního řízení

Žalobce: Agenţia de Plăţi şi Intervenţie pentru Agricultură (APIA) – Centrul Judeţean Timiş

Žalovaní: Curtea de Conturi a României, Camera de Conturi a Judeţului Timiş

za přítomnosti: Agenţia de Plăţi şi Intervenţie pentru Agricultură (APIA) – Bucureşti

Výrok

Článek 143c nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269), ve znění Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách Smluv, na nichž je založena Evropská unie, a článek 132 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, musejí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje z doplňkové vnitrostátní pomoci výrobce, kteří v době podání žádosti o podporu mají splatné dluhy vůči státnímu či místním rozpočtu, pokud podmínka neexistence takových dluhů nebyla předem schválena Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 52, 22.2.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/3

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 4. prosince 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Estación de Servicio Pozuelo 4 SL v. GALP Energía España SAU

(Věc C-384/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Kartelové dohody - Článek 81 ES - Dohoda o výhradním zásobování pohonnými hmotami - Nařízení (EHS) č. 1984/83 - Článek 12 odst. 2 - Nařízení ES) č. 2790/1999 - Článek 4 písm. a) a čl. 5 písm. a) - Doba trvání výhradního zásobování - Dohoda menšího významu“)

(2015/C 056/03)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Estación de Servicio Pozuelo 4 SL

Žalovaná: GALP Energía España SAU

Výrok

Účinkem takové dohody, jako je dohoda, o kterou se jedná v původním řízení, jež stanoví právo stavby ve prospěch dodavatele ropných výrobků, aby vybudoval čerpací stanici a pronajal ji vlastníkovi pozemku, a s níž je spojena dlouhotrvající povinnost výhradního nákupu, není v zásadě výrazné omezení hospodářské soutěže a tudíž se na ni nevztahuje zákaz stanovený v čl. 81 odst. 1 ES, pokud podíl tohoto dodavatele na trhu nepřekračuje 3 %, zatímco souhrnný podíl dalších tří dodavatelů na trhu je přibližně 70 %, a pokud doba platnosti dohody není zjevně příliš dlouhá ve vztahu k průměrné délce doby platnosti dohod obecně uzavíraných na relevantním trhu, což má ověřit předkládající soud.

Článek 12 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 1984/83 ze dne 22. června 1983 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním odběru, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1582/97 ze dne 30. července 1997, musí být vykládán v tom smyslu, že na dohodu platnou k 31. květnu 2000, která obsahuje konkurenční doložku a splňuje podmínky pro uplatnění výjimky stanovené nařízením Komise (EHS) č. 1984/83 ze dne 22. června 1983 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním odběru ve znění nařízení Komise (ES) č. 1582/97 ze dne 30. července 1997, aniž by však splňovala podmínky stanovené nařízením č. 2790/1999, se do 31. prosince 2001 nevztahuje zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 ES.

(1) Úř. věst. C 274, 21.9.2013.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/3

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. prosince 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative d'appel de Nantes – Francie) – Adiamix v. Direction départementale des finances publiques de l’Orne

(Věc C-202/14) (1)

(„Předběžná otázka - Státní podpory - Nařízení (ES) č. 659/1999 - Článek 1 písm. b) bod v) - Režim daňového osvobození pro společnost, která převezme podnik v nesnázích - Rozhodnutí Komise, kterým se režim podpor prohlašuje za neslučitelný s vnitřním trhem - Navrácení individuálních podpor poskytnutých z titulu režimu podpor - Posouzení platnosti rozhodnutí Komise - Pojmy ,stávající podpora‘ a ,nová podpora‘“)

(2015/C 056/04)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative d'appel de Nantes

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Adiamix

Odpůrce: Direction départementale des finances publiques de l’Orne

Výrok

Přezkum položené otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost rozhodnutí Komise 2004/343/ES ze dne 16. prosince 2003 o režimu podpor zavedeném Francií v souvislosti s přebíráním podniků v nesnázích.

(1) Úř. věst. C 202, 30. 6. 2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 13. listopadu 2014 – Český telekomunikační úřad v. T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.

(Věc C-508/14)

(2015/C 056/05)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: Český telekomunikační úřad

Odpůrkyně: T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s.

Další účastnice: O2 Czech Republic a.s. (do 20. června 2014 nazývána Telefónica Czech Republic, a.s.), UPC Česká republika, s.r.o.

Předběžné otázky

Je třeba články 12 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/22/ES (1), o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, ze dne 7. 3. 2002 (dále jen „Směrnice“), vykládat v tom smyslu, že zde zakotvený institut „čistých nákladů“ na poskytování této služby brání tomu, aby do ceny zjištěných čistých nákladů této služby byl zahrnut i „přiměřený zisk“ jejího poskytovatele?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku, mají tato ustanovení Směrnice (čl. 12 a 13) přímý účinek?

3)	Mají-li články 12 a 13 Směrnice přímý účinek, lze se tohoto účinku dovolávat vůči obchodní společnosti, v níž členský stát drží (kontroluje) 51 % akcií – zde společnost O2 Czech Republic a.s. (jde o „státní entitu“), či nikoliv?

4)	V případě kladných odpovědí na otázky 1 až 3, lze Směrnici aplikovat i na vztahy vzniklé v období předcházejícím přistoupení České republiky k Evropské unii (od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004)?

(1) Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 18. listopadu 2014 – Gemeente Borsele, Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-520/14)

(2015/C 056/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobci: Gemeente Borsele, Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Je třeba čl. 2 odst. 1 písm. c) a čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112/ES (1) vykládat v tom smyslu, že obec má být v souvislosti s poskytováním školní dopravy na základě stanovené právní úpravy odpovídající právní úpravě popsané v projednávaném rozsudku považována v tomto ohledu za osobu povinnou k dani ve smyslu této směrnice?

2)	Je třeba při odpovědi na uvedenou otázku tuto právní úpravu zohlednit jako celek, anebo má být toto posouzení provedeno zvlášť pro každou přepravní službu?

3)	V případě, že platí tato druhá možnost: Je v takovém případě nutno rozlišovat, zda se jedná o přepravu žáků na vzdálenost od šesti do dvaceti kilometrů, nebo na vzdálenost větší než dvacet kilometrů?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, S. 1).

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 21. listopadu 2014 – X v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-528/14)

(2015/C 056/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku: X

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Zahrnuje nařízení č. 1186/2009 (1) možnost, že fyzická osoba má obvyklé místo pobytu současně jak v členském státě, tak v třetí zemi, a pokud ano, vztahuje se osvobození od cla, stanovené v článku 3, potom na majetek, který bude do Evropské unie dovezen v souvislosti s opuštěním obvyklého místa pobytu v třetí zemi?

V případě, že nařízení č. 1186/2009 vylučuje dvojí obvyklé místo pobytu a posouzení všech okolností není dostatečné pro určení obvyklého místa pobytu: Na základě jakého pravidla nebo pomocí jakých kritérií je potom nutné pro účely použití tohoto nařízení určit, v jaké zemi má dotyčná osoba své obvyklé místo pobytu v takovém případě, jako je projednávaný případ, ve kterém má dotyčná osoba v třetí zemi jak osobní, tak pracovní vazby a v členském státě má osobní vazby?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (Úř. věst. L 324, s. 23).

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice, Queen's Bench Division (Administrative Court) (England and Wales) (Spojené království) dne 1. prosince 2014 – Philip Morris Brands SARL, Philip Morris Limited, British American Tobacco UK Limited v. Secretary of State for Health

(Věc C-547/14)

(2015/C 056/09)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice, Queen's Bench Division (Administrative Court) (England and Wales)

Účastníci původního řízení

Žalobci: Philip Morris Brands SARL, Philip Morris Limited, British American Tobacco UK Limited

Žalovaný: Secretary of State for Health

Další účastníci řízení: Imperial Tobacco Limited, British American Tobacco UK Limited, JT International SA, Gallaher Limited, Tann UK Limited a Tannpapier GmbH, V. Mane Fils, Deutsche Benkert GmbH & Co. KG a Benkert UK Limited, Joh. Wilh. Von Eicken GmbH

Předběžné otázky

Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) se na základě článku 267 SFEU předkládají následující předběžné otázky, které se týkají směrnice 2014/40/EU (1) (dále jen „směrnice“ nebo „TPD2“):

Právní základ

Je směrnice zcela nebo zčásti neplatná z důvodu, že článek 114 SFEU neposkytuje dostatečný právní základ? Zejména:

Pokud jde o čl. 24 odst. 2 směrnice:

i)	do jaké míry umožňuje členským státům při svém správném výkladu zavést přísnější pravidla v oblastech souvisejících s „jednotnou úpravou“ balení tabákových výrobků; a

ii)	je čl. 24 odst. 2 ve světle daného výkladu neplatný z důvodu, že článek 114 SFEU neposkytuje dostatečný právní základ?

b)	Je čl. 24 odst. 3 TPD2, který členským státům umožňuje zakázat kategorii tabákových či souvisejících výrobků za určitých okolností, neplatný z důvodu, že článek 114 SFEU neposkytuje dostatečný právní základ?

Jsou následující ustanovení neplatná z důvodu, že článek 114 SFEU neposkytuje dostatečný právní základ:

i)	ustanovení kapitoly II hlavy II TPD2, která se týkají balení a označování;

ii)	článek 7 TPD2 v rozsahu, ve kterém zakazuje mentolové cigarety a tabákové výrobky s charakteristickou příchutí;

iii)	článek 18 TPD2, který členským státům umožňuje zakázat přeshraniční prodej tabákových výrobků na dálku; a

iv)	článek 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 TPD2, které přenášejí pravomoci na Komisi, pokud jde o úrovně emisí?

Proporcionalita a základní práva

Pokud jde o článek 13 TPD2:

a)	zakazuje při svém správném výkladu uvádět pravdivá a nezavádějící tvrzení o tabákových výrobcích na balení výrobku; a

b)	pokud tomu tak je, je neplatný z důvodu, že porušuje zásadu proporcionality nebo článek 11 Listiny základních práv?

Jsou některá nebo veškerá následující ustanovení TPD2 neplatná z důvodu, že porušují zásadu proporcionality:

a)	článek 7 odst. 1 a čl. 7 odst. 7 v rozsahu, ve kterém zakazují uvádět na trh tabákové výrobky s mentolem jakožto charakteristickou příchutí a uvádět na trh tabákové výrobky obsahující aromata v jakékoli z jejich složek;

b)	článek 8 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 1 písm. g) a článek 14 v rozsahu, ve kterém stanovují různé požadavky na jednotnou úpravu balení; a

c)	článek 10 odst. 1 písm. a) a c) v rozsahu, ve kterém požadují, aby zdravotní varování pokrývala 65 % vnějšího povrchu přední i zadní strany jednotkového balení a jakýchkoliv vnějších balení?

Přenesená pravomoc/Provádění

Jsou některá nebo veškerá následující ustanovení TPD2 neplatná z důvodu, že porušují článek 290 SFEU:

a)	článek 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 4, které se týkají maximálních úrovní emisí;

b)	článek 4 odst. 5, který se týká metod měření emisí;

c)	článek 7 odst. 5, čl. 7 odst. 11 a čl. 7 odst. 12, které se týkají regulace složek;

d)	článek 9 odst. 5, čl. 10 odst. 1 písm. f), čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 6, čl. 12 odst. 3 a čl. 20 odst. 12, které se týkají zdravotních varování;

e)	článek 20 odst. 11, který se týká zákazu elektronických cigaret nebo náhradních náplní; nebo

f)	článek 15 odst. 12, který se týká smluv o uchovávání údajů?

Jsou čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 TPD2 neplatné z důvodu, že porušují zásadu právní jistoty nebo nepřípustným způsobem přenášejí pravomoci na vnější subjekty, které nepodléhají procesním zárukám vyžadovaným unijním právem?

Jsou některá nebo veškerá následující ustanovení TPD2 neplatná z důvodu, že porušují článek 291 SFEU:

a)	článek 6 odst. 1, který se týká oznamovacích povinností;

b)	článek 7 odst. 2 až 4 a čl. 7 odst. 10, které se týkají prováděcích aktů v souvislosti se zákazem tabákových výrobků za určitých okolností; nebo

c)	článek 9 odst. 6 a čl. 10 odst. 4, které se týkají zdravotních varování?

Subsidiarita

Jsou TPD2 a zejména její článek 7, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 1 písm. g), článek 13 a článek 14 neplatné z důvodu, že nejsou v souladu se zásadou subsidiarity?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, s. 1).

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko) dne 2. prosince 2014 – Finn Frogne A/S v. Rigspolitiet ved Center for Beredskabskommunikation

(Věc C-549/14)

(2015/C 056/10)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Finn Frogne A/S

Žalované: Rigspolitiet ved Center for Beredskabskommunikation

Předběžná otázka

Musí být článek 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (1) ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve spojení s rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věcech Pressetext Nachrichtenagentur v. Rakousko, C-454/06, ECLI:EU:C:2008:351, a Wall v. Město Frankfurt nad Mohanem a Frankfurter Entsorgungs- und Service (FES), C-91/08, ECLI:EU:C:2010:182, vykládán v tom smyslu, že dohoda o narovnání, kterou se zavádějí omezení a změny služeb původně dohodnutých smluvními stranami, které měly být poskytovány podle smlouvy, která byla dříve předmětem zadávacího řízení, spolu se vzájemnou dohodou o vzdání se sankcí za porušení smlouvy s cílem zabránit následnému soudnímu řízení, je smlouvou, která sama o sobě vyžaduje zadávací řízení, pokud je plnění původní smlouvy ohroženo?

(1) Úř. věst. 2004 L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/007, s. 132.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 28. listopadu 2014 – Envirotec Denmark ApS v. Skatteministeriet

(Věc C-550/14)

(2015/C 056/11)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Envirotec Denmark ApS

Žalovaný: Skatteministeriet

Předběžná otázka

Spadají ingoty skládající se z náhodných hrubých slitin různých sešrotovaných předmětů obsahujících zlato pod pojem „zlato surové nebo ve formě polotovarů“ ve smyslu čl. 198 odst. 2 směrnice o DPH (1)?

Lze považovat za prokázané, že se ingoty skládající se z náhodných hrubých slitin různých sešrotovaných předmětů obsahujících zlato, které mohou kromě zlata obsahovat i organické materiály, jako jsou zuby, pryž, PVC, a kovy, popř. materiály, jako je měď, cín, nikl, amalgám, pozůstatky baterií obsahujících rtuť a olovo, a různé toxické látky atd. V žádném případě se tedy nejedná o produkt obsahující zlato, který se přímo zpracovává ve finální výrobek. Na druhé straně představuje ingot zpracovaný výrobek (slitek), který byl zhotoven – jakožto mezistupeň – za účelem extrahování v něm obsaženého zlata. Ingoty mají vysoký obsah zlata, v průměru mezi 500 a 600 tisícinami, a tudíž podstatně více než 325 tisícin zlata. Zlato obsažené v ingotu se po extrahování použije ke zhotovení (zlatých nebo zlato obsahujících) výrobků.

Při odpovědi na uvedenou otázku lze rovněž považovat za prokázané, že se ingoty nemohou stát součástí výrobků bezprostředně, neboť musí být nejprve podrobeny zpracování, při němž jsou kovy odděleny, a nekovy a nebezpečné látky atd. jsou odtaveny, popř. vyloučeny.

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo no 6 de Murcia (Španělsko) dne 3. prosince 2014 – IOS Finance EFC S.A. v. Servicio Murciano de Salud

(Věc C-555/14)

(2015/C 056/12)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo no 6 de Murcia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: IOS Finance EFC S.A.

Žalovaná: Servicio Murciano de Salud

Předběžné otázky

S ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 1, článku 6 a čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 (1), o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích:

1)	musí se čl. 7 odst. 2 směrnice vykládat v tom smyslu, že členský stát nemůže účtování hlavní dlužné částky podmiňovat vzdáním se účtování úroků z prodlení?

2)	musí se čl. 7 odst. 3 směrnice vykládat v tom smyslu, že členský stát nemůže účtování hlavní dlužné částky podmiňovat vzdáním se účtování nákladů spojených s vymáháním?

3)	Pokud budou odpovědi na obě otázky kladné, může se dlužník, za předpokladu, že je v postavení veřejného zadavatele[,] dovolávat zásady autonomie vůle smluvních stran, aby se vyhnul splnění povinnosti zaplatit úroky z prodlení a náklady spojené s vymáháním?“

(1) Úř. věst. L 48, p.1

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/12

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Pilkington Group a další v. Komise

(Věc T-72/09) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Evropský trh s automobilovým sklem - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Dohody o rozdělení trhů a výměny citlivých obchodních informací - Pokuty - Právo na obhajobu - Retroaktivní použití pokynů pro výpočet pokut z roku 2006 - Hodnota prodejů - Pasivní nebo okrajová role - Odrazující účinek pokuty - Zohlednění dříve uložených pokut - Maximální výše pokuty - Směnný kurs pro výpočet maximální výše pokuty“)

(2015/C 056/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pilkington Group Ltd (St Helens, Spojené království); Pilkington Automotive Ltd (Lathom, Spojené království); Pilkington Automotive Deutschland GmbH (Witten, Německo); Pilkington Holding GmbH (Gelsenkirchen, Německo); a Pilkington Italia SpA (San Salvo, Itálie) (zástupci: J. Scott, S. Wisking, K. Fountoukakos-Kyriakakos, solicitors, J. Turner, QC, A. Bates, barrister, C. Puech Baron a D. Katrana, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, A. Biolan a M. Kellerbauer, poté A. Biolan, M. Kellerbauer a N. von Lingen a nakonec A. Biolan, M. Kellerbauer a F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2008) 6815 final ze dne 12. listopadu 2008 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 EHP (věc COMP/39.125 – Automobilové sklo) ve znění rozhodnutí Komise C (2009) 863 final ze dne 11. února 2009 a rozhodnutí Komise C (2013) 1119 final ze dne 28. února 2013 v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, jakož i podpůrně návrh na zrušení článku 2 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá žalobkyním pokutu, či dále podpůrně návrh na snížení částky této pokuty.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

Společnosti Pilkington Group Ltd, Pilkington Automotive Ltd, Pilkington Automotive Deutschland GmbH, Pilkington Holding GmbH a Pilkington Italia SpA ponesou 90 % vlastních nákladů řízení, jakož i veškeré náklady vynaložené Evropskou komisí, přičemž posledně uvedená ponese 10 % nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi.

(1) Úř. věst. C 102, 1.5.2009.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/13

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Hamas v. Rada

(Věc T-400/10) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči určitým osobám a subjektům v rámci boje proti terorismu - Zmrazení finančních prostředků - Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků - Odkaz na teroristické činy - Nezbytnost rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931 - Povinnost uvést odůvodnění - Úprava časových účinků zrušení“)

(2015/C 056/17)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Hamas (Doha, Qatar) (zástupce: L. Glock, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně B. Driessen a R. Szostak, poté B. Driessen a G. Étienne, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně M. Konstantinidis a É. Cujo, poté M. Konstantinidis a F. Castillo de la Torre, zmocněnci)

Předmět věci

Původně návrh na zrušení oznámení Rady určeného osobám, skupinám a subjektům uvedeným na seznamu stanoveném v čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. 2010, C 188, s. 13), rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP ze dne 12. července 2010, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 178, s. 28) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1285/2009 (Úř. věst. L 178, s. 1) v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP ze dne 12. července 2010, 2011/70/SZBP ze dne 31. ledna 2011, 2011/430/SZBP ze dne 18. července 2011, kterými se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, rozhodnutí Rady 2011/872/SZBP ze dne 22. prosince 2011, 2012/333/SZBP ze dne 25. června 2012, 2012/765/SZBP ze dne 10. prosince 2012, 2013/395/SZBO ze dne 25. července 2013, 2014/72/SZBP ze dne 10. Února 2014 a 2014/483/SZBP ze dne 22. července 2014, kterými se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterými se zrušují rozhodnutí 2011/430, 2011/872, 2012/333, 2012/765, 2013/395 a 2014/72, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Hamas (včetně Hamas-Izz al-Din al-Qassem).

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010, č. 83/2011 ze dne 31. ledna 2011, č. 687/2011 ze dne 18. července 2011, č. 1375/2011 ze dne 22. prosince 2011, č. 542/2012 ze dne 25. června 2012, č. 1169/2012 ze dne 10. prosince 2012, č. 714/2013 ze dne 25. července 2013, č. 125/2014 ze dne 10. února 2014 a č. 790/2014 ze dne 22. července 2014, kterými se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterými se zrušují prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1285/2009, č. 610/2010, č. 83/2011, č. 687/2011, č. 1375/2011, č. 542/2012, č. 1169/2012, č. 714/2013 a č. 125/2014, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Hamas (včetně Hamas-Izz al-Din al-Qassem).

Účinky rozhodnutí 2014/483 a prováděcího nařízení č. 790/2014 zůstávají zachovány tři měsíce ode dne vynesení tohoto rozsudku, nebo – pokud bude ve lhůtě stanovené v čl. 56 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie podán kasační opravný prostředek – až do doby, než Soudní dvůr o něm rozhodne.

4)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

5)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Hamas.

6)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 317, 20. 11. 2010.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/14

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Si.mobil v. Komise

(Věc T-201/11) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Slovinský trh mobilních telefonních služeb - Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti - Projednání případu orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu - Nedostatečný zájem Unie“)

(2015/C 056/18)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Si.mobil telekomunikacijske storitve d.d. (Lublaň, Slovinsko) (zástupci: původně P. Alexiadis a E. Sependa, solicitors, poté P. Alexiadis, P. Figueroa Regueiro a A. Melihen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně C. Giolito, B. Gencarelli a A. Biolan, poté C. Giolito a A. Biolan, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Slovinská republika (zástupci: T. Mihelič Žitko a V. Klemenc, zmocněnkyně) a Telekom Slovenije d.d., dříve Mobitel, telekomunikacijske storitve d.d. (Lublaň, Slovinsko) (zástupci: J. Sladič a P. Sladič, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2011) 355 final ze dne 24. ledna 2011, kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobkyní, jež se týkala porušení článku 102 SFEU, kterého se Mobitel údajně dopustil na vícero maloobchodních a velkoobchodních trzích mobilních telefonních služeb (věc COMP/39.707 – Si.mobil v. Mobitel).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Si.mobil telekomunikacijske storitve d.d. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a společností Telekom Slovenije d.d.

3)	Slovinská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 160, 28.5.2011.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. ledna 2015 – Club Hotel Loutraki a další v. Komise

(Věc T-58/13) (1)

(„Státní podpory - Provozování videoloterijních terminálů - Vydání výlučné koncese Řeckou republikou - Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory - Nezahájení formálního vyšetřovacího řízení - Závažné obtíže - Procesní práva zúčastněných osob - Povinnost (uvést) odůvodnění - Právo na účinnou soudní ochranu - Výhoda - Společné vyhodnocení oznámených opatření“)

(2015/C 056/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Club Hotel Loutraki AE (Loutraki, Řecko); Vivere Entertainment AE (Atény, Řecko); Theros International Gaming, Inc. (Patra, Řecko); Elliniko Casino Kerkyras (Atény); Casino Rodos (Rhodos, Řecko); Porto Carras AE (Alimos, Řecko); a Kazino Aigaiou AE (Syros, Řecko) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Afonso a P. J. Loewenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Řecká republika (zástupci: E. M. Mamouna a K. Boskovits, zmocněnci); a Organismos Prognostikon Agonon Podosfairou AE (OPAP) (Atény, Řecko) (zástupci: původně K. Fountoukakos-Kyriakakos, solicitor, L. Van den Hende a M. Sánchez Rydelski, advokáti, poté M. Petite a A. Tomtsis, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2012) 6777 final ze dne 3. října 2012, týkajícího se státní podpory SA 33 988 (2011/N) – Řecko – Podmínky prodloužení výlučného práva OPAP k provozování třinácti hazardních her a vydání výlučného povolení k provozování 35 000 loterijních videoterminálů na období deseti let.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Club Hotel Loutraki AE, Vivere Entertainment AE, Theros International Gaming, Inc., Elliniko Casino Kerkyras, Casino Rodos, Porto Carras AE a Kazino Aigaiou AE ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a Organismos Prognostikon Agonon Podosfairou AE (OPAP).

3)	Řecká republika ponese vlastní náklady řízení

(1) Úř. věst. C 114, 20.4.2013.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Lidl Stiftung v. OHIM (Deluxe)

(Věc T-344/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Deluxe - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 056/20)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: M. Kefferpütz a A. Wrage, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 6. března 2014 (věc R 1223/2013-1) týkajícímu se přihlášky obrazového označení Deluxe jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Lidl Stiftung & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 21.7.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/16

Usnesení Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – Productos Derivados del Acero v. Komise

(Věc T-388/10) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Zastupování účastníků řízení - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2015/C 056/21)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Productos Derivados del Acero, SA (Catarroja, Španělsko) (zástupci: původně M. Escuder Tella, F. Palau-Ramírez a J. Viciano Pastor, advokáti, poté M. Escuder Tella a J. Viciano Pastor, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, F. Castilla Contreras a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení a změnu rozhodnutí Komise C (2010) 4387 final ze dne 30. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38344 – Předpínací ocel), pozměněného rozhodnutím Komise C (2010) 6676 final ze dne de 30. září 2010 a rozhodnutím Komise C (2011) 2269 final ze dne 4. dubna 2011.

Výrok

1)	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)	Společnost Productos Derivados del Acero, SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/16

Usnesení Tribunálu ze dne 15. prosince 2014 – AQ v. Parlament

(Věc T-168/11) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Náhrada škody, která byla žalobci způsobena rozhodnutím Parlamentu odložit jeho petici - Návrh na zahájení šetření údajných vad řízení před Evropským soudem pro lidská práva - Zjevná nepřípustnost“)

(2015/C 056/22)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobce: AQ (Żary, Polsko) (zástupce: P. K. Rosiak, advokát)

Žalovaný: Evropská parlament (zástupkyně: K. Zejdová, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody, která byla žalobci způsobena rozhodnutím Parlamentu odložit petici, ve které bylo požadováno zahájení šetření údajných vad řízení před Evropským soudem pro lidská práva.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	AQ ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

3)	Výše právní pomoci, kterou má zaplatit pokladna Tribunálu, se stanoví na 1 653,36 eur.

(1) Úř. věst. C 250, 18.8.2012.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/17

Usnesení Tribunálu ze dne 4. prosince 2014 – Alstom v. Komise

(Věc T-164/12) (1)

(„Hospodářská soutěž - Žaloba o náhradu škody podaná u vnitrostátního soudu - Žádost o spolupráci - Článek 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 - Rozhodnutí Komise sdělit informace vnitrostátnímu soudu - Stažení žádosti - Zrušení rozhodnutí - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2015/C 056/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alstom (Levallois-Perret, Francie) (zástupci: původně J. Derenne, advokát, N. Heaton, P. Chaplin a M. Farley, solicitors, poté J. Derenne, N. Heaton a P. Chaplin)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Antoniadis, N. Khan a P. Van Nuffel, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: National Grid Electricity Transmission plc (Londýn, Spojené království) (zástupci: A. Magnus, C. Bryant, E. Coulson, solicitors, J. Turner, D. Beard, QC, a L. John, barrister)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise oznámeného žalobkyni dopisem (č. jedn. D/2012/006840) generálního ředitele generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž ze dne 26. ledna 2012, vyhovět žádosti o spolupráci High Court of Justice (England & Wales) [Nejvyšší soud (Anglie a Wales)] v rozsahu, v němž toto rozhodnutí zahrnuje, že budou zpřístupněny informace, na něž se údajně vztahuje služební tajemství, uvedené v odpovědi na oznámení námitek ve věci COMP/F/38.899 – Plynem izolované spínací přístroje.

Výrok

1)	O projednávané žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení včetně nákladů vynaložených v rámci řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 165, 9.6.2012.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/18

Usnesení Tribunálu ze dne 4. prosince 2014 – Talanton v. Komise

(Věc T-165/13) (1)

(„Rozhodčí doložka - Smlouvy Pocemon a Perform, které byly uzavřeny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 2013) - Způsobilé výdaje - Vrácení vyplacených částek - Auditorská zpráva - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Deklaratorní zájem - Nepřípustnost“)

(2015/C 056/24)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon (Palaio Faliro, Řecko) (zástupci: M. Angelopoulos a K. Damis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a A. Sauka, zmocněnci, ve spolupráci s L. Athanassiou a G. Gerapetritisem, advokáty)

Předmět věci

Žaloba podle článku 272 SFEU a čl. 340 prvního pododstavce SFEU, která směřuje k tomu, aby Tribunál určil, že Komise tím, že odmítla považovat některé částky vyplacené žalobkyni v rámci provádění grantových dohod Perform a Pocemon za způsobilé výdaje, porušila své smluvní povinnosti a dále že není třeba vrátit určitou část těchto částek, jakož i částku náhrady škody určenou Komisí.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 156, 1.6.2013.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/18

Usnesení Tribunálu ze dne 21. listopadu 2014 – Kinnarps v. OHIM (MAKING LIFE BETTER AT WORK)

(Věc T-697/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství MAKING LIFE BETTER AT WORK - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Žaloba, která je částečně zjevně nepřípustná a částečně zjevně postrádá jakýkoli právní základ“)

(2015/C 056/25)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kinnarps AB (Kinnarp, Švédsko) (zástupce: M. Wahlin, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: G. Melander a D. Walicka, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. října 2013 (věc R 2272/2012-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení MAKING LIFE BETTER AT WORK jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Kinnarps AB se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 93, 29. 3. 2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/19

Usnesení Tribunálu ze dne 26. listopadu 2014 – Léon Van Parys v. Komise

(Věc T-171/14) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Celní unie - Dopis Komise informující o zachování přerušení lhůty pro zpracování žádosti o prominutí cla - Návrh na určení - Nepříslušnost Tribunálu - Nedostatek právního zájmu na podání žaloby - Zjevná nepřípustnost“)

(2015/C 056/26)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Firma Léon Van Parys (Antverpy, Belgie) (zástupci: P. Vlaemminck, B. Van Vooren a R. Verbeke, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Caeiros, B.-R. Killmann a M. van Beek, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na zrušení dopisu Komise ze dne 24. ledna 2014, kterým Komise informuje žalobkyni o zachování přerušení lhůty pro zpracování žádosti o prominutí cla stanovené v článku 907 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1), a zadruhé návrh, aby bylo určeno, že článek 909 nařízení č. 2454/93 po vydání rozsudku ze dne 19. března 2013, Firma Van Parys v. Komise (T-324/10, Sb. rozh., EU: T: 2013: 136) vyvolal účinky vůči žalobkyni.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Firma Léon Van Parys ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 151, 19.5.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/20

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 4. prosince 2014 – Vanbreda Risk & Benefits v. Komise

(Věc T-199/14 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Poskytování služeb pojistného krytí majetku a osob - Odmítnutí nabídky uchazeče - Návrh na odklad vykonatelnosti - Přípustnost - Fumus boni iuris - Naléhavost - Vážení zájmů“)

(2015/C 056/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Navrhovatelka: Vanbreda Risk & Benefits (Antverpy, Belgie) (zástupci: P. Teerlinck a P. de Bandt, advokáti)

Odpůrkyně: Evropská komise (zástupci: S. Delaude a L. Cappelletti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na předběžná opatření směřující v podstatě k odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Komise ze dne 30. ledna 2014, kterým byla odmítnuta nabídka podaná navrhovatelkou v zadávacím řízení na služby pojistného krytí majetku a osob a tato zakázka byla zadána jiné společnosti.

Výrok

1)	Vykonatelnost rozhodnutí Evropské komise ze dne 30. ledna 2014, kterým byla odmítnuta nabídka podaná společností Vanbreda Risk & Benefits v zadávacím řízení na služby pojistného krytí majetku a osob a tato zakázka byla zadána jiné společnosti, se odkládá v části, v níž se týká zadání položky č. 1.

2)	Účinky uvedeného rozhodnutí Komise ze dne 30. ledna 2014 zůstanou zachovány do doby, než uplyne lhůta pro podání kasačního opravného prostředku proti tomuto usnesení.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/20

Usnesení Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – Mabrouk v. Rada

(Věc T-277/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečností politika - Omezující opatření přijatá proti určitým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Tunisku - Zmrazení finančních prostředků - Žaloba pro nečinnost - Žádost o přístup k důkazům použitým Radou proti fyzické osobě, které jsou určena tato opatření - Přístup poskytovaný Radou - Bezpředmětnost sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2015/C 056/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Mohamed Marouen Ben Ali Bel Ben Mohamed Mabrouk (Tunis, Tunisko) (zástupci: J. R. Farthouat, J. P. Mignard, N. Boulay, advokáti, a S. Crosby, solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. De Elera a G. Étienne, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba pro nečinnost Rady z důvodu, že protiprávně opomněla jednat v návaznosti na žádost žalobce o přístup ke spisu obsahujícímu důkazy, na kterých Rada založila své rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků žalobce v Evropské unii.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 194, 24.6.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/21

Usnesení Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 – Christian Dior Couture v. OHIM (Ztvárnění opakujícího se vzoru s reliéfním efektem)

(Věc T-313/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Částečné zamítnutí zápisu - Částečné zpětvzetí přihlášky k zápisu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2015/C 056/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Christian Dior couture SA (Paříž, Francie) (zástupce: M. Sabatier, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: S. Pétrequin a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 4. března 2014 (věc R 459/2013-4) týkajícímu se přihlášky k mezinárodnímu zápisu, který se vztahuje na Evropskou unii.

Výrok

1)	Není již důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 14.7.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/21

Usnesení Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 – CR v. Parlament a Rada

(Věc T-342/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Odměňování - Rodinné přídavky - Příspěvek na vyživované dítě - Vracení přeplatků - Námitka protiprávnosti čl. 85 odst. 2 služebního řádu - Právní jistota - Proporcionalita - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

(2015/C 056/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CR (Malling, Francie) (zástupce: A. Salerno, advokát)

Další účastníci řízení: Evropský parlament (zástupci: V. Montebello-Demogeot a E. Taneva, zmocněnci) a Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Bauer a A. Bisch, poté M. Bauer a E. Rebasti, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 12. března 2014, CR v. Parlament (F-128/12, Sb. VS, EU:F:2014:38), znějící na zrušení uvedeného rozsudku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	CR ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem v rámci tohoto řízení.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 7.7.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/22

Usnesení Tribunálu ze dne 28. listopadu 2014 – Quanzhou Wouxun Electronics v. OHIM – Locura Digital (WOUXUN)

(Věc T-345/14) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Lhůta pro podání žaloby - Opožděnost - Neexistence nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci - Zjevná nepřípustnost“)

(2015/C 056/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Quanzhou Wouxun Electronics Co. Ltd (Quanzhou, Čína) (zástupci: A. Sebastião a J. Pimenta, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Locura Digital, SL (Granollers, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. února 2014 (věc R 407/2013-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení WOUXUN jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost Quanzhou Wouxun Electronics Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 21. 7. 2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/23

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 8. prosince 2014 – STC v. Komise

(Věc T-355/14 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Výstavba a údržba trigenerační elektrárny - Odmítnutí nabídky uchazeče - Návrh na předběžná opatření - Nedostatek fumus boni iuris“)

(2015/C 056/32)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Navrhovatelka: STC SpA (Forlì, Itálie) (zástupci: A. Marelli a G. Delucca, advokáti)

Odpůrkyně: Evropská komise (zástupci: L. Cappelletti, L. Di Paolo a F. Moro, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé v podstatě návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise ze dne 3. dubna 2014, kterým byla odmítnuta nabídka podaná společností STC v rámci zadávacího řízení JRC IPR 2013 C04 0031 OC na výstavbu trigenerační elektrárny s plynovou turbínou a související údržbu v Ispra (Itálie) jejího Společného výzkumného střediska (JRC) (Úř. věst. 2013/S 137-237146), rozhodnutí, kterým Komise zadala zakázku společnosti CPL Concordia, a v důsledku toho všech dalších následných rozhodnutí, a zadruhé návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta žádost o přístup k dokumentům, a na vydání předběžného opatření umožňujícího neomezené uplatnění práva na přístup k zadávací dokumentaci.

Výrok

1)	Návrh na předběžná opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/23

Usnesení Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 – Alsharghawi v. Rada

(Věc T-532/14) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Libyi - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Lhůta k podání žaloby - Počátek - Nepřípustnost“)

(2015/C 056/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bashir Saleh Bashir Alsharghawi (Johannesbourg, Jižní Afrika) (zástupce: É. Moutet, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (Úř. věst. L 58, s. 53) a rozhodnutí Rady 2011/178/SZBP ze dne 23. března 2011, kterým se mění rozhodnutí 2011/137/SZBP (Úř. věst. L 78, s. 24), v rozsahu, v němž se týkají žalobce.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Bashir Saleh Bashir Alsharghawimu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/24

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 5. prosince 2014 – AF Steelcase v. OHIM

(Věc T-652/14 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky - Dodávka a instalace nábytku - Odmítnutí nabídky předložené uchazečem - Návrh na odklad vykonatelnsoti - Neexistence fumus boni juris“)

(2015/C 056/34)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: AF Steelcase, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: S. Rodriguez Bajón, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupci: N. Bambara a M. Paolacci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na vydání předběžného opatření směřující v podstatě k odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 8. července 2014, kterým byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyní v rámci nabídkového řízení na dodávku a instalaci nábytků a doplňků v budovách OHIM.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/24

Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Philip Morris v. Komise

(Věc T-796/14)

(2015/C 056/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Philip Morris Ltd (Richmond, Spojené království) (zástupci: K. Nordlander a M. Abenhaïm, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou;

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise Ares (2014) 3142109 ze dne 24. září 2014 v rozsahu, v němž odepírá žalobkyni plný přístup k požadovaným dokumentům, s výjimkou v nich obsažených redigovaných osobních údajů, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Ares (2014) 3142109 ze dne 24. září 2014, kterým Komise odepřela žalobkyni plný přístup k šesti interním dokumentům vypracovaným v rámci přípravných prací, které vedly k přijetí směrnice 2014/40/EU týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků (1) (dále jen „napadené rozhodnutí“).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila svou povinnost uvést odůvodnění tím, že u jednotlivých dokumentů nevysvětlila, kterou příslušnou výjimku z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise („nařízení o transparentnosti“) uplatnila a na základě kterých skutkových okolností a úvah. Komise tím, že se na podporu jednotlivých důvodů pro odepření opírala o stejné celkové obecné argumenty (ochrana soudního řízení, právního poradenství a rozhodovacího procesu), neuvedla důvody, proč by zpřístupnění požadovaných dokumentů „konkrétně a skutečně“ ohrožovalo tyto zájmy. Přesněji řečeno, napadené rozhodnutí nevysvětluje, zda důvodem pro všechna odepření je „soudní řízení“ nebo „právní poradenství“.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila čl. 4 odst. 2 druhou odrážku nařízení o transparentnosti tím, že neprokázala, jak by zpřístupnění v každém případě mohlo „konkrétně a skutečně“ porušit ochranu „právního poradenství“ nebo „soudního řízení“. Pokud jde o ochranu „právního poradenství“, judikatura odmítá všechna abstraktní odůvodnění uvedená Komisí a Komise neposkytla žádné konkrétní vysvětlení, proč by plné zpřístupnění požadovaných dokumentů v tomto případě konkrétně a skutečně porušilo ochranu právního poradenství. Pokud jde o „soudní řízení“, Komise opět konkrétně nevysvětlila, proč by zpřístupnění „konkrétně a skutečně“ porušilo ochranu „soudního řízení“.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila oba pododstavce čl. 4 odst. 3 nařízení o transparentnosti tím, že nevysvětlila, jak by zpřístupnění konkrétně a skutečně porušilo ochranu „rozhodovacího procesu“. Co se týče prvního pododstavce čl. 4 odst. 3 nařízení o transparentnosti, Komise neuvedla, který „rozhodovací proces“ by bylo možné považovat za „probíhající“, a neprokázala, jak by zpřístupnění konkrétně a skutečně ohrozilo rozhodovací proces. Co se týče druhého pododstavce tohoto ustanovení, Komise neprokázala, že požadované dokumenty byly „stanovisky“ ve smyslu tohoto pododstavce, a ani to, že by riziko, že zpřístupnění by konkrétně a skutečně ohrozilo rozhodovací proces, bylo vážné ve striktním smyslu tohoto pododstavce.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/25

Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – Philip Morris v. Komise

(Věc T-800/14)

(2015/C 056/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Philip Morris Ltd (Richmond, Spojené království) (zástupci: K. Nordlander a M. Abenhaïm, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou;

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise Ares (2014) 3188066 ze dne 29. září 2014 v rozsahu, v němž odepírá žalobkyni plný přístup k požadovaným dokumentům, s výjimkou v nich obsažených redigovaných osobních údajů, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Ares (2014) 3188066 ze dne 29. září 2014, kterým Komise odepřela žalobkyni plný přístup k devíti interním dokumentům vypracovaným v rámci přípravných prací, které vedly k přijetí směrnice 2014/40/EU týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků (1) (dále jen „napadené rozhodnutí“).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila svou povinnost uvést odůvodnění tím, že u jednotlivých dokumentů nevysvětlila, kterou příslušnou výjimku z nařízení (ES) č. 1049/2001 (2) („nařízení o transparentnosti“) uplatnila a na základě kterých skutkových okolností a úvah. Komise tím, že se na podporu jednotlivých důvodů pro odepření opírala o stejné celkové obecné argumenty související s ochranou soudního řízení, právního poradenství a rozhodovacího procesu, neuvedla důvody, proč by zpřístupnění požadovaných dokumentů „konkrétně a skutečně“ ohrožovalo tyto zájmy. Přesněji řečeno, napadené rozhodnutí nevysvětluje, zda důvodem pro všechna odepření je „soudní řízení“ nebo „právní poradenství“.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila druhý pododstavec čl. 4 odst. 3 nařízení o transparentnosti tím, že neprokázala, že požadované dokumenty obsahovaly „stanoviska pro vnitřní použití“, tím, že nevysvětlila, jak by zpřístupnění těchto dokumentů „konkrétně a skutečně“ ohrozilo rozhodovací proces, a tím, že nevyvážila dovolávaný zájem převažujícím veřejným zájmem na zpřístupnění.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/003, s. 331).

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/26

Žaloba podaná dne 17. prosince 2014 – Tayto Group v. OHIM – MIP Metro (REAL HAND COOKED)

(Věc T-816/14)

(2015/C 056/37)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tayto Group Ltd (Craigavon, Spojené království) (zástupci: R. Kunze, solicitor a G. Würtenberger, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: MIP Metro Group Intellectual Property GmbH & Co. KG (Düsseldorf, Německo)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvky „REAL HAND COOKED“ – přihláška ochranné známky Společenství č. 9 0 62 688

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. října 2014 ve věci R 842/2013-4.

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b), článků 64, 75, 76 a článku 83 nařízení č. 207/2009.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/27

Žaloba podaná dne 24. prosince 2014 – Gascogne Sack Deutschland a Gascogne v. Komise

(Věc T-843/14)

(2015/C 056/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Gascogne Sack Deutschland GmbH (Wieda, Německo); a Gascogne (Saint-Paul-les-Dax, Francie) (zástupci: F. Puel a E. Durand, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	určil mimosmluvní odpovědnost Evropské unie z důvodu, že v řízení před Tribunálem nebyly dodrženy požadavky vážící se k dodržení přiměřené lhůty soudního rozhodování;

a v důsledku toho

—

uložil Evropské unii povinnost zaplatit přiměřenou a úplnou náhradu škody i nemateriální újmy, které byly žalobkyním způsobeny v důsledku protiprávního jednání Unie, odpovídající níže uvedeným částkám, spolu s kompenzačními úroky a úroky z prodlení v sazbě uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body, ode dne podání této žaloby:

—	1 1 93 467 eur z titulu ztrát vzniklých z důvodu placení dodatečných zákonných úroků z nominální výše sankce po uplynutí přiměřené lhůty;

—	1 87 571 eur z titulu ztrát vzniklých z důvodu dodatečných plateb za bankovní záruku po uplynutí přiměřené lhůty;

—	2 0 00 000 eur z titulu ušlého zisku, respektive ztrát vzniklých z důvodu „nejistoty“, a

—	5 00 000 eur z titulu nemateriální újmy;

—	podpůrně, bude-li konstatováno, že výše způsobené újmy musí být přehodnocena, nařídil provedení znaleckého posudku podle čl. 65 písm. d), čl. 66 odst. l a článku 70 jednacího řádu Tribunálu;

—	v každém případě uložil Evropské unii náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 47 druhého pododstavce Listiny základních práv Evropské unie spočívajícího v nepřiměřené délce řízení před Tribunálem, a tedy z porušení jejich základního práva na to, aby jejich věc byla projednána v přiměřené lhůtě.

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/28

Žaloba podaná dne 30. prosince 2014 – GHC v. Komise

(Věc T-847/14)

(2015/C 056/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: GHC Gerling, Holz & Co. Handels GmbH (Hamburk, Německo) (zástupce: D. Lang, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 31. října 2014 C(2014) 7920, jakož i kvótu přidělenou žalobkyni na rok 2015 pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v části, v níž je pro žalobkyni stanovena příliš nízká referenční hodnota a je jí přidělena příliš nízká kvóta pro rok 2015;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení (EU) č. 517/2014 (1)

—	Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že žalovaná stanoví pro žalobkyni příliš nízkou referenční hodnotu a pro rok 2015 jí přidělila příliš nízkou kvótu. Žalobkyně Komisi vytýká, že při svém výpočtu zohlednila vývoj skladových zásob v referenčních letech.

—	Žalobkyně tvrdí, že znění, historie vzniku, systematika a smysl a účel nařízení č. 517/2014 neodůvodňují zohlednění vývoje skladových zásob.

—	Žalobkyně v rámci tohoto žalobního důvodu tvrdí, že roční vývoj skladových zásob neumožňuje dovozcům a vývozcům, kteří nejsou výrobci, stanovit množství skutečně uvedené na trh, ale zkresluje jeho určení v neprospěch žalobkyně.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti podle článku 20 Listiny základních práv Evropské unie

—	Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že zohledněním ročního vývoje skladových zásob v referenčních letech byla neprávem znevýhodněna ve vztahu k dovozcům, kteří své skladové zásoby v průběhu referenčního roku prodali a nemuseli skladovat po uplynutí konce roku.

—	Dále je žalobkyně jako dovozce neprávem znevýhodněna vůči výrobcům, neboť zohlednění vývoje ročních skladových zásob umožňuje výrobcům správně určit množství uvedené na trh, zatímco toto určení je zkresleno v neprospěch žalobkyně.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU

—	Žalobkyně v této souvislosti především tvrdí, že napadené rozhodnutí neodpovídá požadavkům povinnosti uvést odůvodnění, zejména proto, že není zjevné, jakým způsobem je stanoven uvedený ekvivalent tun CO2.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, s. 195).

16.2.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 56/29

Žaloba podaná dne 2. ledna 2015 – SNCM v. Komise

(Věc T-1/15)

(2015/C 056/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) (Marseille, Francie) (zástupci: F.-C. Laprévote a C. Froitzheim, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil na základě článků 107 SFEU a 263 SFEU, jakož i článku 41 Listiny, rozhodnutí C(2013) 7066 final ze dne 20. listopadu 2013 v celém rozsahu;

—	zrušil dané rozhodnutí v celém rozsahu vzhledem k tomu, že v něm Komise dospěla k závěru, že prodej 75 % společnosti SNCM za zápornou cenu 158 milionů eur představuje státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU;

—	podpůrně, částečně zrušil dané rozhodnutí v rozsahu, v němž v něm Komise dospěla k závěru, že navýšení kapitálu o 8,75 milionu eur, které upsala společnost CGMF, představuje státní podporu;

—	podpůrně, částečně zrušil dané rozhodnutí v rozsahu, v němž v něm Komise dospěla k závěru, že záloha na běžný účet ve výši 38,5 milionu eur představuje státní podporu;

—	podpůrně, částečně zrušil rozhodnutí Komise v rozsahu, v němž Komise přezkoumala slučitelnost zůstatku ve výši 15,81 milionu eur, vyplaceného jako podpora na restrukturalizaci z roku 2002, společně se všemi opatřeními z roku 2006;

—	ještě podpůrněji, částečně zrušil dané rozhodnutí v rozsahu, v němž v něm Komise dospěla k závěru, že dotčená opatření představují státní podpory neslučitelné se společným trhem;

—	uložil Komisi náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise 2014/882/EU ze dne 20. listopadu 2013 [oznámeného pod číslem C(2013) 7066 final], ve kterém Komise dospěla k závěru, že zůstatek podpory na restrukturalizaci, oznámený francouzskými orgány dne 18. února 2002, ve výši 15,81 milionu eur a dále tři opatření, která provedly francouzské orgány v roce 2006 ve prospěch žalobkyně, tj. postoupení 75 % žalobkyně za zápornou cenu 158 milionů eur, navýšení kapitálu o 8,75 milionu eur, které upsala společnost Compagnie générale maritime et financière, a záloha na běžný účet ve výši 38,5 milionu eur, představují protiprávní státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem. Komise proto nařídila její zpětné získání.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 2 SFEU a článku 266 SFEU, jakož i článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, spočívajícího v tom, že Komise po částečném zrušení rozhodnutí Komise 2009/611/ES (1) ze dne 8. července 2008 rozsudkem Tribunálu ze dne 11. září 2012 ve věci T-565/08, Corsica Ferries France v. Komise (2), odmítla rozšířit formální vyšetřovací řízení.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 107 SFEU, povinnosti uvést odůvodnění a zásady rovného zacházení, jakož i z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, spočívajících v tom, že Komise dospěla k názoru, že záporná prodejní cena představuje státní podporu.

3.	Třetí žalobní důvod, uváděný podpůrně, vycházející z porušení zásady proporcionality a ze zjevně nesprávného posouzení spočívajících v tom, že Komise dospěla k závěru, že kapitálový vklad ve výši 8,75 milionů eur představuje státní podporu.

4.	Čtvrtý žalobní důvod, uváděný podpůrně, vycházející ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v tom, že Komise dospěla k názoru, že opatření podpory pro jednotlivce ve výši 38,5 milionů eur představují státní podporu.

Pátý žalobní důvod, uváděný podpůrně, vycházející z nesprávného právního posouzení a ze zjevně nesprávného posouzení spočívajících v tom, že Komise přezkoumávala slučitelnost zůstatku ve výši 15,81 milionů eur, vyplaceného jako podpora na restrukturalizaci z roku 2002, společně se všemi opatřeními z roku 2006.

6.	Šestý žalobní důvod, uváděný ještě podpůrněji, vycházející ze zjevně nesprávných posouzení a z porušení povinnosti uvést odůvodnění spočívajících v tom, že Komise prohlásila podpory na restrukturalizaci vyplacené v letech 2002 a 2006 za neslučitelné se společným trhem.

(1) Rozhodnutí Komise 2009/611/ES ze dne 8. července 2008 o opatřeních C 58/02 (ex N 118/02), která provedla Francie ve prospěch společnosti Société Nationale Maritime Corse-Méditerranée (SNCM) (oznámeno pod číslem C(2008) 3182) (Úř. věst. L 225, 27.8.2009, s. 180).

(2) Rozsudek Tribunálu ze dne 11. září 2012, Corsica Ferries France v. Komise (T-565/08, Sb. rozh., EU:T:2012:415).

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 56

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 58 16. února 2015

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
2015/C 056/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2015/C 056/02	Věc C-304/13: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. prosince 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Timişoara – Rumunsko) – Agenţia de Plăţi şi Intervenţie pentru Agricultură (APIA) – Centrul Judeţean Timiş v. Curtea de Conturi a României, Camera de Conturi a Judeţului Timiş Zemědělství — Společná zemědělská politika — Nařízení (ES) č. 1782/2003 — Režimy přímých podpor — Dodatečné podmínky pro doplňkové vnitrostátní přímé platby — Podmínka neupravená v unijních právních předpisech — Podmínka neexistence splatného dluhu vůči státnímu nebo místnímu rozpočtu v době podání žádosti o podporu — Přípustnost — Neexistence	2
2015/C 056/03	Věc C-384/13: Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 4. prosince 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Estación de Servicio Pozuelo 4 SL v. GALP Energía España SAU Řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Kartelové dohody — Článek 81 ES — Dohoda o výhradním zásobování pohonnými hmotami — Nařízení (EHS) č. 1984/83 — Článek 12 odst. 2 — Nařízení ES) č. 2790/1999 — Článek 4 písm. a) a čl. 5 písm. a) — Doba trvání výhradního zásobování — Dohoda menšího významu	3
2015/C 056/04	Věc C-202/14: Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. prosince 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative d'appel de Nantes – Francie) – Adiamix v. Direction départementale des finances publiques de l’Orne Předběžná otázka — Státní podpory — Nařízení (ES) č. 659/1999 — Článek 1 písm. b) bod v) — Režim daňového osvobození pro společnost, která převezme podnik v nesnázích — Rozhodnutí Komise, kterým se režim podpor prohlašuje za neslučitelný s vnitřním trhem — Navrácení individuálních podpor poskytnutých z titulu režimu podpor — Posouzení platnosti rozhodnutí Komise — Pojmy ,stávající podpora‘ a ,nová podpora‘	3
2015/C 056/05	Věc C-508/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 13. listopadu 2014 – Český telekomunikační úřad v. T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.	4
2015/C 056/06	Věc C-520/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 18. listopadu 2014 – Gemeente Borsele, Staatssecretaris van Financiën	5
2015/C 056/07	Věc C-528/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 21. listopadu 2014 – X v. Staatssecretaris van Financiën	5
2015/C 056/08	Věc C-542/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Lotyšsko) dne 27. listopadu 2014 – SIA VM Remonts (dříve SIA DIV un KO), SIA Ausma grupa, SIA Pārtikas kompānija v. Konkurences padome	6
2015/C 056/09	Věc C-547/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice, Queen's Bench Division (Administrative Court) (England and Wales) (Spojené království) dne 1. prosince 2014 – Philip Morris Brands SARL, Philip Morris Limited, British American Tobacco UK Limited v. Secretary of State for Health	6
2015/C 056/10	Věc C-549/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko) dne 2. prosince 2014 – Finn Frogne A/S v. Rigspolitiet ved Center for Beredskabskommunikation	8
2015/C 056/11	Věc C-550/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 28. listopadu 2014 – Envirotec Denmark ApS v. Skatteministeriet	9
2015/C 056/12	Věc C-555/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo no 6 de Murcia (Španělsko) dne 3. prosince 2014 – IOS Finance EFC S.A. v. Servicio Murciano de Salud	10
2015/C 056/13	Věc C-406/13: Usnesení předsedy druhého senátu Soudního dvora ze dne 11. listopadu 2014 – Evropská komise v. Rumunsko	10
2015/C 056/14	Věc C-645/13: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 18. listopadu 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 34 de Barcelona – Španělsko) – Cajas Rurales Unidas, Sociedad Cooperativa de Crédito v. Evaristo Méndez Sena, Edelmira Pérez Vicente, Daniel Méndez Sena, Victoriana Pérez Bicéntez	10
2015/C 056/15	Věc C-382/14: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Rüsselsheim – Německo) – Jürgen Schneider, Erika Schneider v. Condor Flugdienst GmbH	11
	Tribunál
2015/C 056/16	Věc T-72/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Pilkington Group a další v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Evropský trh s automobilovým sklem — Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES — Dohody o rozdělení trhů a výměny citlivých obchodních informací — Pokuty — Právo na obhajobu — Retroaktivní použití pokynů pro výpočet pokut z roku 2006 — Hodnota prodejů — Pasivní nebo okrajová role — Odrazující účinek pokuty — Zohlednění dříve uložených pokut — Maximální výše pokuty — Směnný kurs pro výpočet maximální výše pokuty	12
2015/C 056/17	Věc T-400/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Hamas v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči určitým osobám a subjektům v rámci boje proti terorismu — Zmrazení finančních prostředků — Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků — Odkaz na teroristické činy — Nezbytnost rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931 — Povinnost uvést odůvodnění — Úprava časových účinků zrušení	13
2015/C 056/18	Věc T-201/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Si.mobil v. Komise Hospodářská soutěž — Zneužití dominantního postavení — Slovinský trh mobilních telefonních služeb — Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti — Projednání případu orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu — Nedostatečný zájem Unie	14
2015/C 056/19	Věc T-58/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. ledna 2015 – Club Hotel Loutraki a další v. Komise Státní podpory — Provozování videoloterijních terminálů — Vydání výlučné koncese Řeckou republikou — Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory — Nezahájení formálního vyšetřovacího řízení — Závažné obtíže — Procesní práva zúčastněných osob — Povinnost (uvést) odůvodnění — Právo na účinnou soudní ochranu — Výhoda — Společné vyhodnocení oznámených opatření	15
2015/C 056/20	Věc T-344/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. prosince 2014 – Lidl Stiftung v. OHIM (Deluxe) Ochranná známka Společenství — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Deluxe — Absolutní důvod pro zamítnutí — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	15
2015/C 056/21	Věc T-388/10: Usnesení Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – Productos Derivados del Acero v. Komise Žaloba na neplatnost — Zastupování účastníků řízení — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	16
2015/C 056/22	Věc T-168/11: Usnesení Tribunálu ze dne 15. prosince 2014 – AQ v. Parlament Žaloba na náhradu škody — Náhrada škody, která byla žalobci způsobena rozhodnutím Parlamentu odložit jeho petici — Návrh na zahájení šetření údajných vad řízení před Evropským soudem pro lidská práva — Zjevná nepřípustnost	16
2015/C 056/23	Věc T-164/12: Usnesení Tribunálu ze dne 4. prosince 2014 – Alstom v. Komise Hospodářská soutěž — Žaloba o náhradu škody podaná u vnitrostátního soudu — Žádost o spolupráci — Článek 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 — Rozhodnutí Komise sdělit informace vnitrostátnímu soudu — Stažení žádosti — Zrušení rozhodnutí — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	17
2015/C 056/24	Věc T-165/13: Usnesení Tribunálu ze dne 4. prosince 2014 – Talanton v. Komise Rozhodčí doložka — Smlouvy Pocemon a Perform, které byly uzavřeny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 2013) — Způsobilé výdaje — Vrácení vyplacených částek — Auditorská zpráva — Neexistence právního zájmu na podání žaloby — Deklaratorní zájem — Nepřípustnost	18
2015/C 056/25	Věc T-697/13: Usnesení Tribunálu ze dne 21. listopadu 2014 – Kinnarps v. OHIM (MAKING LIFE BETTER AT WORK) Ochranná známka Společenství — Přihláška slovní ochranné známky Společenství MAKING LIFE BETTER AT WORK — Absolutní důvod pro zamítnutí — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Žaloba, která je částečně zjevně nepřípustná a částečně zjevně postrádá jakýkoli právní základ	18
2015/C 056/26	Věc T-171/14: Usnesení Tribunálu ze dne 26. listopadu 2014 – Léon Van Parys v. Komise Žaloba na neplatnost — Celní unie — Dopis Komise informující o zachování přerušení lhůty pro zpracování žádosti o prominutí cla — Návrh na určení — Nepříslušnost Tribunálu — Nedostatek právního zájmu na podání žaloby — Zjevná nepřípustnost	19
2015/C 056/27	Věc T-199/14 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 4. prosince 2014 – Vanbreda Risk & Benefits v. Komise Řízení o předběžných opatřeních — Veřejné zakázky na služby — Zadávací řízení — Poskytování služeb pojistného krytí majetku a osob — Odmítnutí nabídky uchazeče — Návrh na odklad vykonatelnosti — Přípustnost — Fumus boni iuris — Naléhavost — Vážení zájmů	20
2015/C 056/28	Věc T-277/14: Usnesení Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – Mabrouk v. Rada Společná zahraniční a bezpečností politika — Omezující opatření přijatá proti určitým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Tunisku — Zmrazení finančních prostředků — Žaloba pro nečinnost — Žádost o přístup k důkazům použitým Radou proti fyzické osobě, které jsou určena tato opatření — Přístup poskytovaný Radou — Bezpředmětnost sporu — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	20
2015/C 056/29	Věc T-313/14: Usnesení Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 – Christian Dior Couture v. OHIM (Ztvárnění opakujícího se vzoru s reliéfním efektem) Ochranná známka Společenství — Částečné zamítnutí zápisu — Částečné zpětvzetí přihlášky k zápisu — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	21
2015/C 056/30	Věc T-342/14 P: Usnesení Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 – CR v. Parlament a Rada Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Úředníci — Odměňování — Rodinné přídavky — Příspěvek na vyživované dítě — Vracení přeplatků — Námitka protiprávnosti čl. 85 odst. 2 služebního řádu — Právní jistota — Proporcionalita — Povinnost uvést odůvodnění — Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek	21
2015/C 056/31	Věc T-345/14: Usnesení Tribunálu ze dne 28. listopadu 2014 – Quanzhou Wouxun Electronics v. OHIM – Locura Digital (WOUXUN) Žaloba na neplatnost — Lhůta pro podání žaloby — Opožděnost — Neexistence nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci — Zjevná nepřípustnost	22
2015/C 056/32	Věc T-355/14 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 8. prosince 2014 – STC v. Komise Řízení o předběžných opatřeních — Veřejné zakázky na služby — Zadávací řízení — Výstavba a údržba trigenerační elektrárny — Odmítnutí nabídky uchazeče — Návrh na předběžná opatření — Nedostatek fumus boni iuris	23
2015/C 056/33	Věc T-532/14: Usnesení Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 – Alsharghawi v. Rada Žaloba na neplatnost — Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Libyi — Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů — Lhůta k podání žaloby — Počátek — Nepřípustnost	23
2015/C 056/34	Věc T-652/14 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 5. prosince 2014 – AF Steelcase v. OHIM Řízení o předběžných opatřeních — Veřejné zakázky — Dodávka a instalace nábytku — Odmítnutí nabídky předložené uchazečem — Návrh na odklad vykonatelnsoti — Neexistence fumus boni juris	24
2015/C 056/35	Věc T-796/14: Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Philip Morris v. Komise	24
2015/C 056/36	Věc T-800/14: Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – Philip Morris v. Komise	25
2015/C 056/37	Věc T-816/14: Žaloba podaná dne 17. prosince 2014 – Tayto Group v. OHIM – MIP Metro (REAL HAND COOKED)	26
2015/C 056/38	Věc T-843/14: Žaloba podaná dne 24. prosince 2014 – Gascogne Sack Deutschland a Gascogne v. Komise	27
2015/C 056/39	Věc T-847/14: Žaloba podaná dne 30. prosince 2014 – GHC v. Komise	28
2015/C 056/40	Věc T-1/15: Žaloba podaná dne 2. ledna 2015 – SNCM v. Komise	29
2015/C 056/41	Věc T-259/12: Usnesení Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Alban Giacomo v. Komise	30
2015/C 056/42	Věc T-547/12: Usnesení Tribunálu ze dne 5. prosince 2014 – Teva Pharma a Teva Pharmaceuticals Europe v. EMA	30
2015/C 056/43	Věc T-442/13: Usnesení Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Makhlouf v. Rada	31
2015/C 056/44	Věc T-48/14: Usnesení Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Pfizer v. Komise a EMA	31
2015/C 056/45	Věc T-689/14: Usnesení Tribunálu ze dne 3. prosince 2014 – ENISA v. Psarras	31