Úřední věstník C 94/2016

10.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 94/1

Směnné kurzy vůči euru (1)

9. března 2016

(2016/C 94/01)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0973
JPY	japonský jen	123,63
DKK	dánská koruna	7,4614
GBP	britská libra	0,77135
SEK	švédská koruna	9,2920
CHF	švýcarský frank	1,0978
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,3964
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,047
HUF	maďarský forint	309,62
PLN	polský zlotý	4,3149
RON	rumunský lei	4,4637
TRY	turecká lira	3,1902
AUD	australský dolar	1,4650
CAD	kanadský dolar	1,4705
HKD	hongkongský dolar	8,5216
NZD	novozélandský dolar	1,6192
SGD	singapurský dolar	1,5171
KRW	jihokorejský won	1 329,63
ZAR	jihoafrický rand	16,8748
CNY	čínský juan	7,1466
HRK	chorvatská kuna	7,5620
IDR	indonéská rupie	14 452,27
MYR	malajsijský ringgit	4,5147
PHP	filipínské peso	51,417
RUB	ruský rubl	78,7670
THB	thajský baht	38,724
BRL	brazilský real	4,0740
MXN	mexické peso	19,5511
INR	indická rupie	73,6840

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

10.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 94/2

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. března 2016

o zřízení expertní skupiny Komise pro cíle propojení elektroenergetických sítí

(2016/C 94/02)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada ve dnech 20. a 21. března 2014 vyzvala k urychlenému provedení všech opatření v zájmu splnění cíle spočívajícího v tom, aby ve všech členských státech bylo propojeno alespoň 10 % jejich instalované kapacity výroby elektrické energie. Evropská rada vyzvala Komisi, aby navrhla konkrétní cíle v oblasti propojení, kterých by mělo být dosaženo do roku 2030.

(2)	Ve sdělení Komise „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ (1) bylo navrženo navýšit současný cíl 10 % propojení elektroenergetických sítí na 15 % do roku 2030, a to s ohledem na nákladovou stránku a potenciál obchodní výměny v příslušných regionech.

(3)	Evropská rada na svém zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 vyzvala Komisi, aby ji pravidelně podávala zprávy o situaci týkající se dosažení 15 % cíle do roku 2030, jak to navrhuje Komise, a aby zmíněného cíle bylo dosaženo zejména prováděním projektů společného zájmu.

(4)

Komise ve sdělení nazvaném „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (2) připomněla, že pro elektrickou energii byl stanoven konkrétní minimální cíl propojení představující 10 % instalované kapacity výroby elektrické energie členských států, jehož by mělo být dosaženo do roku 2020. V témže sdělení Komise uvedla, že v roce 2016 podá zprávu o opatřeních, jež jsou nezbytná pro dosažení 15 % cíle do roku 2030.

(5)

Ve svém sdělení „Dosažení cíle 10 % propojení elektrických sítí“ (3) Komise zdůraznila, že k dokončení vnitřního trhu s elektřinou, zejména ukončení izolace tzv. energetických ostrovů, zabezpečení dodávek energie pro všechny spotřebitele a zvýšení podílu elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů s kolísavou dostupností je však potřeba propojit více než 10 % celkové kapacity. Veškeré snahy EU a členských států musí vycházet z toho, že je třeba, aby všechny členské státy dosáhly do roku 2030 propojení alespoň 15 % propojovací kapacity.

(6)	Evropská rada ve dnech 19. a 20. března 2015 vyzvala k urychlení realizace projektů v oblasti infrastruktury, včetně propojení elektroenergetických a plynárenských sítí, zejména s okrajovými regiony, s cílem zajistit energetickou bezpečnost a dobře fungující vnitřní trh s energií.

(7)

Zároveň je však nutné zaujmout individuální přístup založený na důkladné analýze problematických bodů a případně zohledňující související náklady, neboť členské státy se mezi sebou liší, ať už z hlediska geografické polohy, tak z hlediska struktury skladby zdrojů energie či dodávek energie. Cennou platformou pro diskuze a dohody ohledně dalšího směrování jsou struktury regionální spolupráce – regionální sdružení pro elektroenergetiku zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (4) (nařízení TEN-E) a příslušné skupiny na vysoké úrovni pro energetickou infrastrukturu.

(8)

Tyto skupiny na vysoké úrovni dodávají politický rozměr, strategické vedení a politické pokyny pro technické práce a jejich prostřednictvím se snáze určují a podporují prioritní projekty pro dotčené regiony. Vedle stávajícího plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP) vypracovaného skupinou na vysoké úrovni, jež byla reformována v roce 2015, byly v roce 2015 zřízeny dvě nové skupiny na vysoké úrovni, a sice skupina na vysoké úrovni pro propojení v jihozápadní Evropě (Pyrenejský poloostrov) a skupina na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy (CESEC).

(9)

Skupina by měla Komisi a strukturám regionální spolupráce poskytovat odborné poradenství ohledně způsobu, jak co nejlépe 15 % cíl propojení elektrických sítí zapracovat do cílů na regionální, vnitrostátní a/nebo přeshraniční úrovni, jakož i ohledně klíčových technických otázek souvisejících s prováděním nezbytných propojení, včetně těch, jež souvisejí s dosažením 10 % cíle propojení elektrických sítí.

(10)

Expertní skupina by měla být sestavena tak, aby bylo zajištěno vyvážené zastoupení příslušných odborných zaměření a zájmových oblastí i optimální zeměpisné zastoupení a zastoupení mužů a žen. Skupina by měla být složena ze zástupců Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO), odborníků a příslušných organizací zastupujících odvětví průmyslu, akademické obce i nevládního sektoru a disponujících náležitými odbornými znalostmi v oblasti vnitřního trhu s energií a propojení elektrických sítí.

(11)	Měla by být stanovena pravidla pro sdělování informací členy skupiny.

(12)	Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět

Tímto se zřizuje expertní skupina pro cíle propojení elektrických sítí (dále jen „skupina“).

Článek 2

Úkoly

1. Skupina má tyto úkoly:

po určení faktorů majících možný dopad na výměnu elektřiny mezi členskými státy poskytuje Komisi technické poradenství týkající se metodiky pro zapracování 15 % cíle propojení elektrických sítí do cílů na regionální, vnitrostátní a/nebo přeshraniční úrovni, kterých má být dosaženo do roku 2030, a to s ohledem na nákladovou stránku a potenciál obchodní výměny v příslušných regionech;

na vyžádání poskytuje technické poradenství ohledně dosažení 10 % cíle, odhaluje rizika, která by mohla vést k tomu, že cíl nebude splněn do roku 2020, a navrhuje Komisi řešení umožňující překonávat veškeré překážky při jeho realizaci související zejména s financováním projektů a postupy při vydávání povolení.

2. Při plnění úkolů stanovených v odstavci 1 vede skupina pravidelné konzultace se strukturami regionální spolupráce, tj. s regionálním sdružením pro elektroenergetiku zřízeným nařízením (EU) č. 347/2013 a příslušnými skupinami na vysoké úrovni pro energetickou infrastrukturu.

Článek 3

Konzultace

Komise a generální ředitelství pro energetiku mohou skupinu konzultovat v jakékoli záležitosti týkající se propojení elektrických sítí.

Článek 4

Členství

1. Skupinu tvoří nejvýše 15 členů z těchto subjektů:

a)	Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER);

b)	evropských sítí provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav pro elektřinu a zemní plyn (ENTSO-E a ENTSO-G);

c)	evropských průmyslových organizací a sdružení;

d)	akademických a výzkumných organizací, které se specializují na vnitřní trh s energií a energetickou infrastrukturu s důrazem na elektřinu;

e)	příslušných evropských nevládních a mezinárodních organizací, které se specializují na vnitřní trh s energií a energetickou infrastrukturu s důrazem na elektřinu;

f)	fyzických osob jmenovaných jakožto odborníci, kteří mají vynikající odborné znalosti v oblasti uvedené v čl. 2 odst. 1.

2. Může být stanoveno, že lze jmenovat stejný počet náhradníků, kolik je členů. Náhradníci jsou jmenováni za týchž podmínek jako členové; náhradníci automaticky zastupují členy, kteří jsou nepřítomni nebo nezpůsobilí k výkonu funkce.

3. Členové, kteří již nejsou schopni účinně přispívat k práci skupiny, kteří odstoupí nebo kteří již nesplňují podmínky uvedené v čl. 5 odst. 1 nebo v článku 339 Smlouvy, přestávají být zváni na zasedání skupiny a mohou být na zbývající část svého funkčního období nahrazeni.

4. Členové jmenovaní za svou osobu jednají nezávisle a ve veřejném zájmu.

5. Osobní údaje se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 5

Jmenování

1. Členové skupiny jsou jmenováni generálním ředitelem pro energetiku z řad odborníků, kteří mají odbornou způsobilost v oblastech uvedených v článku 2 a kteří odpověděli na výzvu k podávání přihlášek.

Každá z organizací uvedených v čl. 4 písm. c), d) a e) navrhne zástupce a jeho náhradníka. Generální ředitel pro energetiku může navrženého zástupce nebo náhradníka odmítnout, pokud nesplňuje požadavky stanovené ve výzvě k podávání přihlášek. Příslušná organizace je v takovém případě vyzvána, aby určila jiného zástupce nebo náhradníka.

Členové uvedení v čl. 4 písm. a) a b) přihlášku nepodávají a jsou jmenováni přímo.

2. Členové jsou jmenováni na období dvou a půl roku s možností jednoho prodloužení.

3. V případě členů jmenovaných za svou osobu může být stanoveno, že lze jmenovat stejný počet náhradníků, kolik je členů. Náhradníci jsou jmenováni za týchž podmínek jako členové. Náhradníci automaticky zastupují členy, kteří jsou nepřítomni nebo nezpůsobilí k výkonu funkce.

4. Názvy organizací a jména osob jmenovaných za svou osobu se zveřejní v Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (dále jen „rejstřík“).

Článek 6

Výkon činnosti

1. Skupině předsedá zástupce generálního ředitelství pro energetiku.

2. Skupina může se souhlasem generálního ředitelství pro energetiku zřizovat podskupiny pro přezkoumání konkrétních otázek na základě pověření definovaného skupinou. Tyto podskupiny budou rozpuštěny, jakmile svůj mandát splní.

3. Zástupce Komise může k příležitostné práci ve skupině nebo podskupině přizvat externí odborníky, kteří mají zvláštní odbornou způsobilost v určité oblasti, jež je na pořadu jednání skupiny. Zástupce Komise může navíc udělit status pozorovatele jednotlivcům, organizacím stanoveným v pravidle 8 odst. 3 horizontálních pravidel pro skupiny odborníků a kandidátským zemím.

4. Zástupci členů skupiny a jejich náhradníci, jakož i přizvaní odborníci a pozorovatelé jsou povinni dodržovat závazky týkající se služebního tajemství stanovené Smlouvami a jejich prováděcími pravidly a dále bezpečnostní pravidla Komise o ochraně utajovaných skutečností EU, která jsou stanovena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (6) a 2015/444 (7). Pokud tyto povinnosti nedodrží, může Komise přijmout veškerá vhodná opatření.

5. Expertní skupina a její podskupiny zasedají v prostorách Komise. Komise zajišťuje sekretářskou podporu. Jednání skupiny a jejích podskupin se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem na projednávaných otázkách.

6. Skupina přijme svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu pro skupiny odborníků.

7. Všechny příslušné dokumenty, jako jsou programy jednání, zápisy a příspěvky účastníků, se zveřejní buď jejich uvedením v rejstříku expertních skupin, nebo na zvláštní internetové stránce dostupné odkazem z rejstříku. Přístup k této zvláštní internetové stránce nesmí podléhat registraci uživatele ani jakýmkoli jiným omezením. Výjimky ze zveřejňování jsou stanoveny v případech, kdy by zveřejnění dokumentu poškodilo ochranu veřejného nebo soukromého zájmu, jak stanoví článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (8).

Článek 7

Výdaje na zasedání

1. Účastníkům podílejícím se na činnostech skupiny nepřísluší za poskytované služby odměna.

2. Cestovné a náklady na pobyt vzniklé účastníkům v souvislosti s činností skupiny hradí Komise v souladu s předpisy platnými v rámci Komise (9).

3. Tyto výdaje se hradí v rozsahu, v němž jsou k dispozici prostředky přidělené v rámci ročního postupu pro přidělování zdrojů.

Článek 8

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije po dobu pěti let ode dne jeho přijetí.

V Bruselu dne 9. března 2016.

Za Komisi

Miguel ARIAS CAÑETE

člen Komise

(1) COM(2014) 330 final.

(2) COM(2015) 80 final.

(3) COM(2015) 82 final.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(7) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Účelem těchto výjimek je ochrana veřejné bezpečnosti, vojenských záležitostí, mezinárodních vztahů, finanční, měnové nebo hospodářské politiky, soukromí a bezúhonnosti jednotlivce, obchodních zájmů, soudních řízení a právního poradenství, inspekcí/vyšetřování/auditů a rozhodovacího procesu příslušného orgánu.

(9) Rozhodnutí Komise K(2007) 5858 ze dne 5. prosince 2007, kterým se stanoví předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise.

10.3.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 94/8

Zveřejnění podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, pokud jde o název zaručené tradiční speciality

(2016/C 94/05)

Podle čl. 26 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 (1) předložilo (2) Maďarsko název „Tepertős pogácsa“ jako název zaručené tradiční speciality (ZTS), která je v souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012. Název „Tepertős pogácsa“ byl v minulosti zapsán prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1144/2013 (3) bez výhrady názvu v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 (4) jako zaručená tradiční specialita a v současnosti je chráněn podle čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

S ohledem na výše uvedené Komise zveřejňuje název

„TEPERTŐS POGÁCSA“

za účelem umožnění zápisu do rejstříku zaručených tradičních specialit stanoveného v článku 22 nařízení (EU) č. 1151/2012.

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti zápisu názvu „Tepertős pogácsa“ do rejstříku zaručených tradičních specialit stanoveného v článku 22 nařízení (EU) č. 1151/2012 námitku podle článku 51 uvedeného nařízení.

V případě, že se název „Tepertős pogácsa“ do rejstříku zapíše, bude se v souladu s čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 současná specifikace produktu „Tepertős pogácsa“ (ZTS), ve znění uvedeném v příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 1144/2013, považovat za specifikaci uvedenou v článku 19 nařízení (EU) č. 1151/2012 pro ZTS „Tepertős pogácsa“ chráněnou s výhradou názvu.

Pro úplnost a v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 zahrnuje toto zveřejnění specifikaci ZTS „Tepertős pogácsa“, jak byla zveřejněna v příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 1144/2013 (5).

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„TEPERTŐS POGÁCSA“

ES č.: HU-TSG-0007-0060-27.09.2010

1. Specifikace produktu

1.1. Název, který má být zapsán

„Tepertős pogácsa“

Při uvedení výrobku na trh smí být na etiketě uvedena tato informace: „magyar hagyományok szerint előállított“ (vyrobeno v souladu s maďarskou tradicí). Tato informace se přeloží i do ostatních úředních jazyků.

1.2. Jedná se o název, který

—	☐	je zvláštní sám o sobě;
—	☒	vyjadřuje zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny

Přídavné jméno „tepertős“ v názvu označuje „tepertő“ (škvarky), které zbudou po vysmažení slaniny a z nichž se po nasekání vytvoří krémová škvarková směs, jež slouží jako charakteristická základní surovina tohoto kulatého slaného pekařského výrobku (pogácsa).

1.3. Žádáte o výhradu názvu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006?

—	☐	Zápis s výhradou názvu
—	☒	Zápis bez výhrady názvu

1.4. Druh produktu

Třída 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

1.5. Popis zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1

„Tepertős pogácsa“ (škvarkový pagáč) je kulatý pekařský výrobek válcovitého tvaru o průměru 3–5 cm, který je ochucený solí a pepřem a váží 25–50 g. Obsahuje nadrobno nakrájené vepřové škvarky a vepřové sádlo, těsto je kynuté pomocí droždí a jeho struktura může být měkká nebo listová. Na povrchu je výrobek opečen do zlatohněda a je mřížkovaný. Spodní část je hladká, rovněž zlatohnědá. Uvnitř výrobku jsou rovnoměrně rozmístěny kousky škvarků. Měkkou variantu lze odlamovat po kouskách, zatímco listová varianta je poddajnější a má vrstevnatou strukturu. Výrobek chutná po škvarcích a má příjemně slanou chuť a je mírně pálivý. Sušina obsahuje 20–30 % tuku a výrobek celkem obsahuje 25–40 % škvarků v přepočtu na množství mouky. Nejméně 60 % obsahu tuku pochází ze škvarků.

Organoleptické vlastnosti:

	Měkká varianta „tepertős pogácsa“	Listová varianta „tepertős pogácsa“
Tvar	Kulatý, rovnoměrně válcovitý	Kulatý, válcovitý, může být lehce nepravidelného tvaru
Kůrka	Shora je lesklá, zlatohnědá s hustým mřížkováním. Ze strany je matná, pískové barvy. Spodní strana je matná, zlatohnědá.
Vnitřní struktura	Struktura je měkká, ale nedrobí se. Kousky škvarků jsou rozmístěny rovnoměrně a jsou zbarveny dohněda.	Struktura je podobná jako u listového těsta s oddělenými vrstvami. Mezi nimi jsou vidět kousky škvarků zbarvené dohněda.
Chuť	Typicky škvarková, příjemně slaná, mírně pálivá po pepři.
Vůně	Voní typicky po škvarcích, sádle a po pepři.

Fyzikální a chemické vlastnosti

Obsah tuku: obsah tuku v konečném produktu činí 20–30 % (m/m) sušiny.

Obsah soli: obsah soli v konečném produktu činí maximálně 4,0 % (m/m) sušiny.

1.6. Popis metody produkce zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1

Suroviny:

k přípravě škvarkové směsi:

—	vepřové škvarky bez kůže: tvoří 70–75 % škvarkové směsi, jedná se o spečené kousky tuku, které zbudou po vypečení slaniny, jež neobsahuje maso vůbec nebo jen v malém množství,

—	Sádlo tvoří 25–30 % škvarkové náplně, jedná se o omastek, který vzniká během pečení slaniny, jež neobsahuje žádné nebo jen málo masa,

—	K přípravě těsta: pšeničná nebo špaldová mouka, vejce, vaječný žloutek, mléko, droždí, bílé víno nebo ocet, kysaná smetana, sůl a pepř.

K přípravě „tepertős pogácsa“ je zakázáno používat jakékoli potravinářské přídavné látky (např. kypřící nebo konzervační látky).

Způsob produkce:

V závislosti na způsobu výroby může být „tepertős pogácsa“ buď listový, nebo měkký.

Výroba MĚKKÉ VARIANTY „TEPERTŐS POGÁCSA“

První fáze: příprava škvarkové směsi

Čerstvé škvarky bez kůže drtíme na dřevěném válu pomocí válečku tak dlouho, dokud necítíme žádné větší, hrubší kousky a dokud se spečené kousky ve směsi rovnoměrně nerozptýlí. Škvarky lze také rozemlít mlýnkem na maso. V tom případě je na rozemletí třeba použít kotouč s co nejmenšími otvory.

Škvarkovou směs a vepřové sádlo smícháme pomocí vařečky nebo mixéru. Důležité je, aby se k přípravě škvarkové směsi nepoužívaly žádné přídavné látky, konzervační látky, škvarky z husího sádla, rostlinné tuky ani margarín, ale pouze čerstvé vepřové škvarky bez kůže.

Škvarková směs vyrobená průmyslově musí tyto požadavky na přípravu rovněž splňovat.

Druhá fáze: příprava těsta

Do každého kilogramu mouky zamícháme 250–400 gramů škvarkové směsi a vytvoříme homogenní směs. Škvarková směs musí kousky mouky „obalit“, což je nezbytný předpoklad k vytvoření měkké struktury. Všechny suroviny, tedy mouku smíchanou se škvarkovou směsí, na každý kilogram mouky 5 % droždí naběhlého v mléce v kvásek, jedno vejce, jeden vaječný žloutek, 0,02 % bílého vína nebo octu, 2,5 % soli, 0,001 % mletého pepře a tolik kysané smetany, abychom získali středně tuhé těsto, promísíme. Ve hnětení pokračujeme tak dlouho, dokud se těsto nespojí. Pokud bude těsto hněteno příliš dlouho, požadované kypré struktury se nedosáhne.

V důsledku vysokého obsahu tuku se musí těsto připravovat ze studených surovin a nechat odležet na chladném místě tak dlouho, dokud vnitřní teplota těsta nedosáhne 26 °C. Díky charakteristice produktu je rovněž možné uložit těsto do ledničky při teplotě +5–8 °C, kde musí zůstat nejméně 3 hodiny.

Vykynuté a vychlazené těsto vyválíme na tloušťku prstu a na jeho horní stranu uděláme husté mřížkované zářezy. Toho lze také dosáhnout pomocí břitů seřazených vedle sebe ve vzdálenosti 3 mm. Jednotlivé pagáče se většinou vykrajují pomocí speciální formy o průměru 3–6 cm. Přitom musíme dávat pozor na to, aby byl jejich tvar rovnoměrný a co nejvíce válcovitý. Do konečného tvaru upravíme pomocí dlaně. Množství pagáčů potřebných k zaplnění plechu položíme těsně vedle sebe na vál a potřeme je ušlehaným vejcem tak, aby nestékalo po stranách. Jakmile vejce na povrchu trochu zaschne, rozložíme pagáče rovnoměrně na plech. Zbytky těsta můžeme opět uhníst dohromady (to lze opakovat maximálně dvakrát) a po odležení můžeme těsto použít na nové pagáče.

Po umístění pagáčů na plech je necháme 50–55 minut kynout a poté je v horké troubě při teplotě 220–240 °C pečeme 12–15 minut. Poté jsou pagáče hotové.

Pagáče se prodávají buď volně na váhu, nebo předem balené.

Výroba LISTOVÉ VARIANTY „TEPERTŐS POGÁCSA“

První fáze: příprava škvarkové směsi

Průběh přípravy škvarkové směsi je stejný jako u měkké varianty s jediným rozdílem, že u varianty listové se kromě vepřového sádla a škvarků bez kůže používá také sůl (přibližně 1,5 % v přepočtu na množství mouky) a jemně mletý pepř (přibližně 0,001 % v přepočtu na množství mouky). Sůl se přidává už v této fázi, protože kdyby se celkové množství soli potřebné k typicky slané chuti pagáčů přidalo až během přípravy těsta, těsto by se drobilo a listová struktura by se nevytvořila.

Z množství sádla určeného k přípravě škvarkové směsi se 50 % sádla (tj. jedna polovina) přidá do škvarkové směsi a druhá polovina do těsta.

Druhá fáze: příprava těsta

Základ těsta se připravuje z mouky, sádla, které jsme si odložili během přípravy škvarkové směsi, soli (přibližně 1 % v přepočtu na množství mouky), dále na každý kilogram mouky 5 % droždí naběhlého v mléce v kvásek, 0,02 % bílého vína nebo octu, případně jednoho vejce, jednoho vaječného žloutku a z tolika kysané smetany, abychom získali pevné, středně hutné těsto, které se dobře válí.

U této varianty je důležité udržovat suroviny i škvarkovou směs v chladu, aby při překládání mohla škvarková směs oddělit jednotlivé vrstvy těsta. Tuk, který se nachází mezi tence vyválenými, studenými vrstvami těsta, se totiž během pečení roztopí a zabrání tomu, aby se k sobě vrstvy těsta přilepily. Voda, která se nachází v těstě a v tuku, se mezitím přemění v páru, a vrstvy těsta tak od sebe oddělí. V konečném produktu jsou tedy patrné jednotlivé vrstvy.

Listové struktury lze dosáhnout dvěma způsoby:

a)	Škvarkovou směs rozetřeme rovnoměrně na tence vyválenou vrstvu těsta. Poté začneme těsto z jednoho konce svinovat. Vzniklý válec necháme 15–30 minut odležet, poté ho znovu na tenko vyválíme, otočíme o 90o a opět svineme. Pokud k tomuto otočení nedojde, pagáče si během pečení neudrží tvar.

b)	Odleželý základ těsta se na tenko vyválí a škvarková směs se na něj roztírá tolikrát, kolikrát se těsto překládá. V tomto případě nedochází ke svinování, ale k překládání (nejméně třikrát).

Před konečným vyválením se těsto nechá nejméně 15 minut odležet, poté se vyválí do tloušťky jednoho prstu (1–2 cm), na jeho horní straně se udělají husté mřížkované zářezy. Placky se poté z těsta vykrajují pomocí speciální formy o průměru 3–6 cm. Množství pagáčů potřebných k zaplnění plechu položíme těsně vedle sebe na vál a potřeme je ušlehaným vejcem tak, aby nestékalo po stranách.

Jakmile vejce na povrchu trochu zaschne, rozložíme placičky rovnoměrně na pekáč, necháme je 40–45 minut kynout a poté je v horké troubě při teplotě 220–240 °C pečeme 8–10 minut. Poté jsou pagáče hotové.

Pagáče se prodávají buď volně na váhu, nebo předem balené.

1.7. Jedinečné vlastnosti zemědělského produktu nebo potraviny

Jedinečné vlastnosti výrobku „tepertős pogácsa“ zaručují následující skutečnosti:

—	základní suroviny – vepřové škvarky a vepřové sádlo,

—	zvláštní metoda přípravy těsta,

—	fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti.

Základní surovina, která dodává produktu jeho typický charakter – vepřové škvarky

Typický charakter dodávají výrobku „tepertős pogácsa“ škvarky, které zbudou po vypečení slaniny, jež neobsahuje žádné maso nebo jen v malém množství. Škvarky obsahují 12–13 % bílkovin a 82–84 % tuku. Nejméně 60 % obsahu tuku v produktu pochází právě ze škvarků.

Zvláštní metoda přípravy těsta

Použití škvarků umožňuje přípravu nejen měkké varianty těsta, ale i speciální překládané, listové varianty. Vysoký obsah tuku zároveň vyžaduje zvláštní přípravu studeného těsta o teplotě 24–26 °C.

Fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti

Kvůli 20–30 % obsahu tuku, kterého se dosáhne použitím vepřových škvarků a sádla, je výživná hodnota výrobku „tepertős pogácsa“ vyšší, pečivo pomaleji vysychá, a jeho trvanlivost je tedy delší, než u výrobků stejné kategorie.

1.8. Tradiční povaha zemědělského produktu nebo potraviny

První zmínky slova „pogácsa“ (pagáč) pocházejí z doby kolem roku 1395 a původně označovalo placatý chléb pečený v popelu a žhavých uhlících. V maďarských lidových pohádkách se hovoří o tzv. „hamuban sült pogácsa“ (pagáč pečený v popelu). Až do 18. století se pro placatý chléb, který sloužil jako běžné pečivo, používalo označení „pogácsakenyér, pogácsás kenyér“ (pagáčový chléb). Dnešní menší, válcovitá varianta s mřížkováním se v Uhrách rozšířila koncem středověku jako nejčastější pekařský výrobek venkovské kuchyně, který se vyráběl v několika variacích a jehož popularita se udržela dodnes.

Vznik „tepertős pogácsa“ umožnily dva předpoklady: rozšířilo se vypékání tuku ze slaniny a ze škvarků se stalo každodenní jídlo. Z popisu každodenního života jedné domácnosti nižší šlechty v 80. letech 18. století je patrné, že vypékání slaniny a příprava škvarků se v domácnostech šlechty začaly objevovat právě v 18. století. Tomu svědčí i skutečnost, že v 18. století se v dochovaných inventářích šlechtického majetku začaly ve Velké uherské nížině (Alföld) objevovat malé soudky na vepřové sádlo (Cegléd 1850-1900. Ceglédi Kossuth Múzeum, Cegléd, 1988, s. 28, 30 Szűcs). Můžeme předpokládat, že pečení tuku během venkovské zabíjačky a používání vepřového sádla jako stravy selského lidu se začalo rozšiřovat od (poloviny) 19. století – malé soudky na vepřové sádlo se totiž v inventářích venkovského majetku v oblasti mezi Dunajem a Tisou začínají objevovat právě v 50. letech 19. století.

Na základě etnografických záznamů vycházejících z ústních výpovědí místních obyvatel z přelomu 19. a 20. století se škvarky ve venkovských domácnostech v oblasti středního toku Tisy používaly ještě k přípravě mýdla. Ke konzumaci se začaly používat teprve postupně. Po zabíjačce se pagáče připravovaly z čerstvých, zejména drobných škvarků bez kůže. Ve velkém etnografickém přehledu z 30. let 20. století se uvádí, že pagáče se dělají z nekvašeného i kvašeného těsta a kromě jiného se ochucují také škvarky (Bátky, Zsuzsanna: Táplálkozás (Stravování). In: A magyarság néprajza (Maďarský národopis). Budapešť, 1933, s. 100). Můžeme tedy říct, že přidávání škvarků do kvašeného těsta se rozšířilo již na začátku 20. století.

„Tepertős pogácsa“ je důležitou součástí každodenního jídelníčku i dnes. Podává se jako druhý chod po sytých polévkách (např. gulášové či fazolové polévce) nebo se například nabízí na obchodních setkáních, konferencích či hostům na návštěvách. Jsou oblíbené v domácnostech, zejména při rodinných oslavách (jako jsou například svatby nebo křtiny) a na Vánoce či Velikonoce. V rámci agroturistiky se tyto pagáče turistům často nabízejí k vínu.(Hagyományok Ízek Régiók (Oblasti tradičních chutí), svazek I, s. 145–147).

Jejich reputaci dosvědčuje nespočet kuchařských knih od 80. let 19. století až do dneška: Dobos, C. József: Magyar-Franczia szakácskönyv (Maďarsko-francouzská kuchařka), s. 784–785, 1881; Rozsnyai, Károly: Legújabb nagy házi cukrászat (Nejnovější velká kniha domácího jemného pečiva), s. 350, 1905; Kincses Váncza receptkönyv (Receptář Vánczy Kinčeše), s. 21, 1920; Az Új idők második receptkönyve (Druhý receptář nové doby), s. 182, 1934; Hajdú Ernőné: Jaj, mit főzzek (Co mám uvařit?), s. 73, 1941; Rudnay, János: A magyar cukrászat remekei (Skvosty maďarské výroby jemného pečiva), s. 89, 1973.

1.9. Minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy

Jedinečné vlastnosti

Minimální požadavky

Způsob kontroly a její frekvence

obsah tuku

—	20–30 % (v sušině)

—	lze používat pouze vepřové sádlo

V souladu s popisem produktu v bodě 3.5 v laboratoři jednou za půl roku

škvarková směs

—	použití vepřových škvarků

—	použití škvarků bez kůže

Na základě dokumentace výrobku nebo produktového listu, dokumentováno podle výrobních položek.

použité suroviny

—	v souladu s popisem produkce v bodě 3.6 (vepřové škvarky, vepřové sádlo, pšeničná mouka, vejce, vaječný žloutek, mléko, droždí, bílé víno nebo ocet, kysaná smetana, sůl a pepř)

Na základě dokumentace výrobku nebo produktového listu, dokumentováno podle výrobních položek.

organoleptické vlastnosti hotového výrobku (struktura, chuť a vůně)

—	křehká nebo listová struktura

—	chuť a vůně je typicky škvarková a jemně chutná a voní po pepři

Organoleptický test během každé směny.

2. Orgány nebo subjekty ověřující soulad se specifikací produktu

2.1. Název a adresa

Název:	Mezőgazdasági Szakigazgatási Hivatal Központ, Élelmiszer- és Takarmánybiztonsági Igazgatóság (Ústřední zemědělská správa, ředitelství pro bezpečnost potravin a krmiv)
Adresa:	1095 Budapest, Mester u. 81m, Hungary
Tel.	+36 14563010
Fax:	—
E-mail:	oevi@oai.hu

☒ Veřejné

☐ Soukromé

2.2. Zvláštní úkoly orgánu nebo subjektu

Ověřující orgán kontroluje, zda produkt odpovídá požadavkům uvedeným ve specifikaci produktu.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(2) EU č. HU-TSG-0107-01404 – 3.12.2015.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1144/2013 ze dne 13. listopadu 2013 o zapsání názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Tepertős pogácsa (ZTS)) (Úř. věst. L 303, 14.11.2013, s. 17).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1). Nařízení zrušené a nahrazené nařízením (EU) č. 1151/2012.

(5) Viz poznámka pod čarou č. 3.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 94

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 10. března 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2016/C 094/01	Směnné kurzy vůči euru	1
2016/C 094/02	Rozhodnutí Komise ze dne 9. března 2016 o zřízení expertní skupiny Komise pro cíle propojení elektroenergetických sítí	2
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2016/C 094/03	Druhy plynných paliv a odpovídající vstupní tlaky podle čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES o spotřebičích plynných paliv	6

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2016/C 094/04	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7952 – Bridgepoint Group/Smyk Group) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	7
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2016/C 094/05	Zveřejnění podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, pokud jde o název zaručené tradiční speciality	8

Země	Kategorie plynu	Wobbeho číslo (spalné teplo) v		Vstupní tlak v mbar
Země	Kategorie plynu	MJ/m3 nebo kWh/m3 (0 °C)	MJ/m3 nebo kWh/m3 (15 °C)	Max.	Nom.	Min.
Dánsko	PRVNÍ Skupina A	23,60–26,20 MJ/m3 6,56–7,28 kWh/m3	22,37–24,84 MJ/m3 6,21–6,90 kWh/m3	6 (1)	8 (1)	15 (1)
	DRUHÁ Skupina H	50,76–55,80 MJ/m3 (2) (3) 14,10–15,5 kWh/m3 (2) (3)	48,12–52,90 MJ/m3 (2) (3) 13,37–14,69 kWh/m3 (2) (3)	17 (1)	20 (1)	25 (1)
	TŘETÍ Skupina B/P	76,90–92,10 MJ/m3 21,36–25,58 kWh/m3	72,90–87,31 MJ/m3 20,25–24,25 kWh/m3	25 (1)	30 (1)	35 (1)


	(1) Text s významem pro EHP