Úřední věstník C 474/2022

14.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 474/1

OZNÁMENÍ KOMISE

Pokyny k uzavření operačních programů schválených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a programů přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II) (2014–2020)

(2022/C 474/01)

Toto oznámení Komise nahrazuje oznámení Komise dříve zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie C 417 ze dne 14. října 2021.

S ohledem na význam včasného a efektivního uzavření operačních programů schválených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj (včetně programů spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce), Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu v programovém období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020, včetně programů využívajících zdroje REACT-EU, je nezbytné poskytnout náležité pokyny k uzavření těchto programů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (1) a právními akty s obecnou působností přijatými na jeho základě.

Tyto pokyny se vztahují rovněž na programy přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II). Prováděcí nařízení o NPP odkazuje na nařízení o společných ustanoveních obecně nebo konkrétně na některá jeho ustanovení. Tyto pokyny se tedy vztahují také na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II, není-li stanoveno jinak.

S ohledem na zkušenosti s uzavíráním programových období 2000–2006 a 2007–2013 navrhují tyto pokyny zjednodušené postupy, jejichž cílem je navázat na osvědčené postupy zjištěné při uzavírání zmíněných předchozích období.

Pokyny zohledňují bezprecedentní krizi COVID-19 v letech 2020 a 2021 a vojenskou agresi vůči Ukrajině, kterou Ruská federace zahájila dne 24. února 2022, jakož i související dopad na provádění programu.

Účelem pokynů je usnadnit proces uzavírání poskytnutím metodického rámce, podle kterého by uzavírání mělo probíhat, pokud jde o finanční vypořádání zbývajících rozpočtových závazků Unie prostřednictvím výplaty konečného zůstatku členskému státu v souvislosti s programem a/nebo zrušení závazků nebo vrácení částek neoprávněně vyplacených Komisí členskému státu.

Zavedení systému každoroční kontroly a schválení účetní závěrky přineslo významné zjednodušení postupu uzavírání. Konečné uzavření programu by tak mělo vycházet pouze z dokladů vztahujících se k závěrečnému účetnímu období a závěrečné zprávě o provádění nebo k poslední výroční zprávě o provádění.

PROHLÁŠENÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI:

Tento pracovní dokument vyhotovily útvary Komise. Obsahuje technické pokyny, jež vycházejí z použitelných právních předpisů EU a jsou určeny kolegům a orgánům zapojeným do uzavírání programů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu. Těmito pokyny není dotčen výklad Soudního dvora ani Tribunálu Evropské unie.

Obsah

OBECNÉ ZÁSADY

MOŽNOST PŘEDČASNÉHO UZAVŘENÍ

PŘÍPRAVA NA UZAVŘENÍ PROGRAMU

3.1.

Změny programů

3.2.

Předkládání/oznamování a změny velkých projektů

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

4.1.

Zrušení závazku

4.2.

Zúčtování počátečního a ročního předběžného financování

4.3.

Výpočet konečného zůstatku

4.4.

Vyhrazení nadměrného množství prostředků (tzv. overbooking)

UKAZATELE A VÝKONNOSTNÍ RÁMEC PŘI UZAVŘENÍ

5.1.

Podávání zpráv o dosažených hodnotách ukazatelů výstupů

5.2.

Dopady výkonnostního rámce na uzavření

POSTUPNÉ PROVÁDĚNÍ NĚKTERÝCH OPERACÍ PO DOBU DVOU PROGRAMOVÝCH OBDOBÍ

NEFUNGUJÍCÍ OPERACE

OPERACE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VNIROSTÁTNÍM VYŠETŘOVÁNÍM NEBO POZASTAVENÉ SOUDNÍM ŘÍZENÍM NEBO ŘÍZENÍM O SPRÁVNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU S ODKLADNÝM ÚČINKEM

VÝDAJE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VYŠETŘOVÁNÍM ÚŘADU OLAF, ZPRÁVAMI ÚŘADU OLAF NEBO AUDITY KOMISE NEBO EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA

10.

NESROVNALOSTI

10.1.

Nakládání s nesrovnalostmi v posledním účetním období

10.2.

Částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět

10.3.

Riziko, že nesrovnalosti povedou k dodatečnému ověření výdajů již vykázaných Komisi ze strany programových orgánů

10.4.

Částky získané zpět po uzavření programu

11.

PŘEDLOŽENÍ DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

11.1.

Lhůta pro předložení dokumentů o uzavření

11.2.

Úprava dokumentů o uzavření po uplynutí lhůty pro jejich předložení

11.3.

Dostupnost dokumentů

12.

OBSAH DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

12.1.

Závěrečná zpráva o provádění

12.1.1.

Podávání zpráv o velkých projektech

12.1.2.

Schválení a lhůty

12.2.

Účetní závěrka

12.2.1.

Kontrola a schválení

12.3.

Prohlášení řídicího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok

12.4.

Výrok auditora a kontrolní zpráva

12.4.1.

Finanční nástroje

12.4.2.

Spolehlivost údajů

12.4.3.

Výdaje z veřejných zdrojů vyplacené příjemcům

13.

PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU

14.

OTÁZKY ZÁKONNOSTI A SPRÁVNOSTI

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA IV

1. OBECNÉ ZÁSADY

V souladu s těmito pokyny budou uzavřeny operační programy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) (2) (včetně programů spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce) (3), Evropského sociálního fondu (ESF) (4), Fondu soudržnosti (5) (dále jen „fondy“) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) (6) prováděné v souladu s nařízením o společných ustanoveních pro programové období 2014–2020 (7), jakož i programy přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (8) a prováděného v souladu s prováděcím nařízením Komise k NPP II (EU) č. 447/2014) (9).

Uzavření těchto programů znamená finanční vyrovnání zbývajících rozpočtových závazků Unie prostřednictvím platby konečného zůstatku členskému státu (10) (11) v souvislosti s programem a/nebo zrušení závazků nebo vrácení částek neoprávněně vyplacených Komisí členskému státu. Uzavřením programů není dotčena pravomoc Komise ukládat finanční opravy podle příslušných ustanovení nařízení o společných ustanoveních.

2. MOŽNOST PŘEDČASNÉHO UZAVŘENÍ

Členské státy mohou požádat o předčasné uzavření, pokud vykonaly všechny činnosti související s prováděním programu. Pro tento účel by mělo být za poslední účetní období programu považováno dřívější účetní období, než je účetní období od 1. července 2023 do 30. června 2024. Pokud Komise takovou žádost přijme, musí členský stát předložit závěrečné doklady uvedené v článku 141 nařízení o společných ustanoveních (dále jen „dokumenty o uzavření“) (12) do 15. února roku následujícího po uvažovaném účetním období. Předčasné uzavření by se mělo řídit všemi pravidly, která jsou pro uzavření stanovena.

3. PŘÍPRAVA NA UZAVŘENÍ PROGRAMU

3.1. Změny programů

V zájmu zajištění řádného provádění programů a včasné přípravy na uzavření by měly členské státy předložit žádosti o změny programu (13), včetně změn plánů financování za účelem převodu finančních prostředků mezi prioritními osami téhož programu v rámci téže kategorie regionů a téhož fondu, do 30. září 2023. Tak bude možné přijmout rozhodnutí před konečným datem způsobilosti, kterým je 31. prosinec 2023. Členské státy by měly Komisi vyrozumět o revidovaných finančních tabulkách k provedení nepodstatných převodů podle čl. 30 odst. 5 a 6 nařízení o společných ustanoveních (14) a o změnách týkajících se míry spolufinancování podle s čl. 30 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních (15) před konečným datem způsobilosti, kterým je 31. prosinec 2023.

Programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II se mění v souladu s čl. 31 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II. Změny programu vyžadující formální rozhodnutí Komise by měly být předloženy do 30. září 2023. Pokud jde o převody mezi prioritami, použije se čl. 31 odst. 5A prováděcího nařízení k NPP II. Tyto převody by měly být oznámeny do 31. prosince 2023.

Převody zdrojů REACT-EU uvedených v článku 92a nařízení o společných ustanoveních (16) mezi EFRR a ESF podle čl. 92b odst. 5 desátého pododstavce nařízení o společných ustanoveních (17) se mohou vztahovat pouze na probíhající rok nebo na budoucí roky ve finančním plánu. Veškeré žádosti o změny plánů financování, které mají dopad na zdroje dostupné pro programování v letech 2021 a 2022 a které zahrnují převod mezi EFRR a ESF, by měly být předloženy do 15. listopadu příslušného roku, aby byl dostatek času na přijetí rozhodnutí do 31. prosince. Roční rozpočtové závazky pro daný rok nelze po 31. prosinci daného roku změnit.

3.2. Předkládání/oznamování a změny velkých projektů (18)

Vzhledem k tomu, že velké projekty jsou spojeny se značnými finančními částkami a jsou tedy důležité pro celkovou výkonnost programů, měly by členské státy podat žádost o schválení nebo změnu velkého projektu nebo uskutečnit jeho oznámení do 30. září 2023. To umožní přijetí rozhodnutí před konečným datem způsobilosti, kterým je 31. prosinec 2023.

Předkládání a oznamování velkých projektů se musí řídit postupy stanovenými v článcích 102 a 103 nařízení o společných ustanoveních a požadavky na informace podle článku 101 nařízení o společných ustanoveních, prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 (19) a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 (20).

Žádosti o změnu velkých projektů se musí řídit stejným postupem, jaký byl použit při počátečním oznámení nebo předložení Komisi (čl. 102 odst. 1 nebo čl. 102 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních). Mezi změny velkých projektů patří žádosti o postupné provádění, změny velkých projektů, které mají být dokončeny v programovém období 2014–2020, a zrušení velkých projektů.

4. FINANČNÍ ŘÍZENÍ

4.1. Zrušení závazku

Nevyužité závazky týkající se posledního roku programového období budou v průběhu uzavírání (21) zrušeny. Ta část závazků, které zůstanou ke dni 31. prosince 2023 otevřené, se zruší, pokud nebude Komisi předložen některý z dokumentů o uzavření do 15. února 2025 (nebo do 1. března 2025, pokud Komise lhůtu prodlouží) (22).

V souladu s čl. 92b odst. 8 druhým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních (23) budou programy, na které členské státy přidělují zdroje REACT-EU, pokrývat období do 31. prosince 2022 s výhradou odstavce 4 uvedeného článku. Nevyužité závazky týkající se zdrojů REACT-EU budou v průběhu uzavírání programů rovněž zrušeny (24).

4.2. Zúčtování počátečního a ročního předběžného financování

Zúčtování počátečního předběžného financování vypláceného členským státům provede Komise nejpozději při uzavření programu (25). To platí i pro dodatečné předběžné financování vyplácené ze zdrojů REACT-EU (26).

Částky vyplacené v rámci počátečního předběžného financování mohou být zúčtovány pouze s ohledem na vykázané způsobilé výdaje. Zúčtování počátečního předběžného financování však může začít, jakmile program obdrží prostřednictvím plateb maximální příspěvek z fondů stanovený v rozhodnutí Komise, kterým byl program schválen. V tomto případě Komise použije způsobilé výdaje zahrnuté do účetní závěrky po výpočtu částky k tíži fondů a ENRF a nejprve provede zúčtování ročního předběžného financování a poté přistoupí k zúčtování počátečního předběžného financování. Zúčtování bude provedeno podle programů, fondů a kategorií regionů po schválení účetní závěrky.

U částek, které Komise nezískala zpět v roce 2020 na základě účetní závěrky předložené v roce 2020, se provede vyúčtování či zpětné získání při uzavření (27). Tyto částky budou zohledněny při výpočtu konečného zůstatku pro program.

4.3. Výpočet konečného zůstatku

Za poslední účetní období, stejně jako u každého jiného účetního období, uhradí Komise 90 % částky požadované členským státem uplatněním míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu na způsobilé výdaje na danou prioritu uvedené v žádostech o průběžnou platbu za předpokladu, že jsou v programu k dispozici závazky, a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.

Komise stanoví částku k tíži fondů a ENRF za poslední účetní období v souladu s článkem 139 nařízení o společných ustanoveních. Ustanovení čl. 139 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních stanoví, že na základě schválené účetní závěrky Komise vypočítá částku k tíži fondů a ENRF za příslušné účetní období, přičemž zohlední jak zaúčtované částky, tak celkovou částku plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku.

Po výpočtu částky k tíži fondů a ENRF Komise zúčtuje roční a/nebo počáteční předběžné financování. V souladu s čl. 139 odst. 7 druhým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních (28) se u částek, které mají být získány zpět, které ale Komise zpět nezískala, pro účetní závěrky předložené v roce 2020 provede vyúčtování či zpětné získání při uzavření.

V souladu s čl. 130 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (29) nesmí příspěvek z fondů nebo ENRF poskytnutý prostřednictvím plateb konečného zůstatku překročit:

—

na úrovni priority u jednotlivých fondů a kategorií region

—	o více než 15 % příspěvek z fondů nebo z ENRF na danou prioritu u jednotlivých fondů a kategorií regionů, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise o schválení programu,

—

na úrovni programu

—	vykázané způsobilé veřejné výdaje nebo

—	příspěvek v rámci jednotlivých fondů a kategorií regionů na daný program, který je stanoven v rozhodnutí Komise o schválení programu, podle toho, která částka je nižší.

Zdroje REACT-EU představují vnější účelově vázané příjmy, které se v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (30) použijí na financování specifických výdajů. Zdroje REACT-EU jsou vedeny ve specifických rozpočtových položkách, odděleně od rozpočtových položek EFRR a ESF, které se zdroji REACT-EU nesouvisí. Proto není možné mezi nimi uplatnit 15 % flexibilitu, protože by to znamenalo změnu rozpočtového závazku po roce, ve kterém byl přijat. V případě zdrojů REACT-EU se tedy 15 % flexibilita uplatní pouze mezi prioritami REACT-EU téhož fondu v rámci téhož programu, například mezi dvěma prioritami EFRR REACT-EU.

Částka, která má být zaplacena / získána zpět, vypočtená v souladu s výše uvedenými pravidly představuje konečný zůstatek pro program.

Příklad uplatnění 15 % flexibility a omezení veřejných výdajů v rámci výpočtu konečného zůstatku pro program je uveden v příloze IV těchto pokynů.

4.4. Vyhrazení nadměrného množství prostředků (tzv. overbooking)

Vyhrazení nadměrného množství prostředků je postup, kdy členské státy vykážou Komisi způsobilé výdaje převyšující maximální příspěvek z fondů stanovený v rozhodnutí Komise o schválení programu.

Vzhledem k tomu, že žádosti o platbu jsou kumulativní pouze v daném účetním období, dosáhne-li priorita maximálního příspěvku z fondů stanoveného v rozhodnutí Komise o schválení programu před posledním účetním obdobím, nebudou výdaje vykázané Komisi převyšující tento maximální příspěvek z fondů na prioritu přeneseny do následujícího účetního období.

Certifikační orgány proto mohou rozhodnout, že částky zanesené do jejich účetního systému v daném účetním období budou vykázány Komisi v následujícím účetním období nebo v posledním účetním období pro účely uzavření.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v případě, že by si členské státy přály mít v posledním účetním období k dispozici vykázání nadměrného množství prostředků, mohly by se zdržet vykázání nadměrného množství prostředků Komisi v kterémkoli účetním období před posledním účetním obdobím a použít tyto výdaje s ohledem na potřeby programu. Členské státy mohou zvážit vykázání nadměrného množství prostředků pouze v posledním účetním období, s výjimkou případů, kdy:

—	jej musí vykázat v dřívějším účetním období jako náhradu zjištěných nesprávných částek (v rámci limitů příspěvku z fondů nebo ENRF na prioritu), nebo

—	upraví plán financování z programu za účelem zvýšení příspěvku z fondů nebo ENRF na prioritu, u které bylo vykázáno nadměrné množství prostředků, v souladu s pravidly použitelnými pro změny programu.

Není-li vykázání nadměrného množství prostředků před posledním účetním obdobím nutné, vykážou členské státy Komisi tyto vynaložené prostředky, včetně výdajů které příjemci vznikly a byly jím uhrazeny během předchozích účetních období, až v posledním účetním období (nebo v dřívější fázi, rozhodne-li se členský stát pro předčasné uzavření). Nadměrné množství prostředků vykázané Komisi v posledním účetním období bude zohledněno při uzavření a po něm jako náhrada nesprávných částek (vykázaných v kterémkoli účetním období, včetně posledního účetního období) a na 15 % flexibilitu podle čl. 130 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (31). Aniž je dotčen čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních (32), mohou členské státy vykázáním nadměrného množství prostředků nahradit nesprávné částky, které jsou zjištěny po předložení účetní závěrky za poslední účetní období / po uzavření.

5. UKAZATELE A VÝKONNOSTNÍ RÁMEC PŘI UZAVŘENÍ

Při uzavření ENRF musí být údaje o ukazatelích předloženy v poslední výroční zprávě o provádění programu pomocí vzorových tabulek 1, 2 a 3 uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1362/2014 (33).

Při uzavření EFRR, ESF a Fondu soudržnosti musí být údaje pro ukazatele výstupů a výsledků předloženy v závěrečné zprávě o provádění programu pomocí vzorových tabulek 1, 2, 3 a 4 uvedených v příloze V (34) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207. Ve sloupci „Připomínky“ by měly členské státy vysvětlit (v případě potřeby) hodnoty dosažené v roce 2023, zejména v případech, kdy se výrazně liší od stanovených cílů (tj. odchylka o více než 20 %). Údaje pro ukazatele vybrané pro výkonnostní rámec musí být uvedeny v tabulce 5 přílohy V (35) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207.

Do závěrečné zprávy o provádění musí členské státy zahrnout tyto informace o ukazatelích:

—	kumulativní (u ESF roční): hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků do roku 2023 včetně. U ukazatelů výstupů EFRR a Fondu soudržnosti a u ukazatelů výstupů a výsledků ESF se hodnoty budou týkat operací, které jsou spolufinancovány z programu,

—	veškeré záležitosti ovlivňující výkonnost programu, včetně dosažení cílů,

—

(u EFRR a Fondu soudržnosti) hodnoty z roku 2023 pro ukazatele výsledků programů buď převzaté ze statistiky, nebo poskytnuté informačními zdroji specifickými pro danou prioritu (jako jsou průzkumy) v konkrétních časových bodech. Tyto hodnoty musí zahrnovat příspěvek programu a příspěvek dalších faktorů. Týkají se všech potenciálních příjemců (stejná jednotka analýzy jako u definice základní hodnoty).

Členským státům se doporučuje, aby nerevidovaly cíle po roce 2022, s výjimkou případů, kdy je revize způsobena změnami v přidělování prostředků na danou prioritu nebo postupným prováděním určitých operací. Dosažení cílů Komise posoudí se zohledněním informací uvedených v závěrečné zprávě o provádění programu, včetně prvků a činitelů, které mohly mít na dosažení stanovených cílů závažný dopad.

5.1. Podávání zpráv o dosažených hodnotách ukazatelů výstupů

Dosažené hodnoty ukazatelů výstupů uvedené v závěrečné zprávě o provádění nebo v poslední výroční zprávě o provádění programu pro ENRF by měly odkazovat na to, čeho bylo prostřednictvím operací podporovaných v rámci programu dosaženo. Ačkoli by měly dosažené hodnoty ukazatelů odpovídat situaci k 31. prosinci 2023, v praxi lze v těchto dokumentech uvádět výstupy dosažené v rámci spolufinancovaných operací až do data předložení závěrečné zprávy o provádění nebo poslední výroční zprávy o provádění programu pro ENRF. Auditní orgány programu by měly vyslovit závěr ohledně spolehlivosti údajů o výkonnosti ve výroční kontrolní zprávě za poslední účetní období.

U postupně prováděných operací (viz oddíl 6 těchto pokynů) lze v závěrečné zprávě o provádění programu uvést pouze výstupy, kterých bylo v rámci fáze zahrnuté do programového období 2014–2020 skutečně dosaženo. Ostatní výstupy (spolu se souvisejícími výdaji) je nutné oznámit v rámci programového období 2021–2027.

U nefungujících operací (viz oddíl 7 těchto pokynů) je třeba v závěrečné zprávě o provádění programu uvést pouze výstupy, kterých bylo na základě výdajů vykázaných v rámci programu skutečně dosaženo. V některých případech to bude znamenat, že se uvede nulový výstup. Výstupy dosažené v rámci nefungujících operací budou posouzeny po 15. únoru 2027, což je lhůta, do které musí členské státy tyto operace fyzicky dokončit nebo plně provést a zajistit, aby přispívaly k cílům příslušných priorit.

5.2. Dopady výkonnostního rámce na uzavření

Komise posoudí dosažení cílových hodnot ukazatelů ve výkonnostním rámci na základě hodnot uvedených v závěrečné zprávě o provádění nebo v poslední výroční zprávě o provádění programu pro ENRF.

V řádně odůvodněných případech, mezi něž patří významné změny v hospodářských a environmentálních podmínkách a podmínkách na trhu práce, a v případech, kdy je revize důsledkem změn ve výši prostředků přidělených na danou prioritu, mohou členské státy navrhnout revizi cílů prostřednictvím změny programu (36). Členské státy mohou navrhnout revizi cílů prostřednictvím změny programu v případě postupného provádění určitých operací podle oddílu 6 těchto pokynů.

Závažné selhání při plnění cílů týkajících se pouze finančních ukazatelů, ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění může vést k použití finančních oprav, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních (37). Závažné selhání se posuzuje v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 3 a 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 (38).

Pokud se programový orgán rozhodne zahrnout do programu nefungující operace, může mít nedostatek výstupů nepříznivý vliv na dosažení cílů zvolených pro výkonnostní rámec. Pokud nefungující operace zahrnuté do programu povedou k závažnému selhání při dosahování cílů zvolených pro výkonnostní rámec, bude závazek členského státu do 15. února 2027 fyzicky dokončit nebo plně provést tyto operace a zajistit, aby přispívaly k cílům příslušných priorit, považován za nápravné opatření za účelem dosažení těchto cílů, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních. To je podmíněno tím, že potřebných výstupů je prostřednictvím příslušných operací dosaženo v dodatečném období poskytnutém podle oddílu 7 těchto pokynů. Není-li výstupů dosaženo do 15. února 2027, lze použít finanční opravu.

Má-li postupné provádění určitých operací za následek závažné selhání při dosahování cílů zvolených pro výkonnostní rámec, může Komise rozhodnout o použití finanční opravy podle čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních.

V souladu s článkem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (39) budou finanční opravy stanoveny paušálně s ohledem na koeficient plnění/absorpce, tj. průměr hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění zvolených pro výkonnostní rámec v rámci dané priority vydělený konečnou mírou plnění finančního ukazatele zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority. Podle čl. 3 odst. 2 téhož nařízení v přenesené pravomoci se paušální opravná sazba uplatní na příspěvky z fondu na základě výdajů vykázaných členským státem v rámci příslušné priority. Podle čl. 3 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci nesmí být výše finanční opravy vyplývající z použití paušální sazby nepřiměřená.

Podle čl. 92b odst. 13 písm. c) nařízení o společných ustanoveních (40) se požadavky na výkonnostní rezervu a uplatňování výkonnostního rámce nevztahují na zdroje REACT-EU.

6. POSTUPNÉ PROVÁDĚNÍ NĚKTERÝCH OPERACÍ PO DOBU DVOU PROGRAMOVÝCH OBDOBÍ

Tento oddíl vychází z článku 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (41), který stanoví podmínky týkající se „výběru operace, která spočívá v druhé fázi operace vybrané k podpoře a zahájené podle nařízení (EU) č. 1303/2013“, a z článku 118a nařízení (EU) 2021/1060, který stanoví podmínky pro „operace podléhající postupnému provádění, které byly vybrány pro podporu přede dnem 29. června 2022 podle nařízení (EU) č. 1303/2013“ a z nařízení pro jednotlivé fondy (42) (43).

Operace by měly být v době předložení dokumentů o uzavření fyzicky dokončeny nebo zcela provedeny a měly by přispívat k cílům příslušných priorit. Avšak vzhledem k tomu, že je někdy obtížné sladit provádění operací s programovým obdobím, a s cílem zajistit, aby operace byly dokončeny a přispívaly k politickým cílům, je možné v souladu s článkem 118 nařízení (EU) 2021/1060 přesunout další fázi operací do programového období 2021–2027 (s výjimkou finančních nástrojů) za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

—	v programovém období 2007–2013 nebyla operace spolufinancována z fondů nebo z ENRF,

—	celkové náklady obou fází operace převyšují 5 milionů EUR,

—	operace má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze,

—	pro dané výdaje existuje podrobná a úplná auditní stopa, aby bylo zajištěno, že stejné výdaje nebudou Komisi vykázány dvakrát,

—	druhá fáze operace je v programovém období 2021–2027 způsobilá pro spolufinancování z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo ENRAF (44) a je v souladu se všemi platnými pravidly programového období 2021–2027,

—	členský stát se v závěrečné zprávě o provádění předložené v souladu s článkem 141 nařízení o společných ustanoveních nebo v souvislosti s ENRF v poslední výroční zprávě o provádění zaváže dokončit druhou a závěrečnou fázi během programového období 2021–2027.

Obdobně se v souladu s článkem 118a nařízení (EU) 2021/1060 (45), bez ohledu na článek 118 téhož nařízení, operace, které byly vybrány pro podporu a zahájeny přede dnem 29. června 2022 podle nařízení o společných ustanoveních a nařízení pro jednotlivé fondy (46), považují za způsobilé pro poskytnutí podpory rovněž podle nařízení (EU) 2021/1060 a odpovídajících nařízení pro jednotlivé fondy v programovém období 2021–2027 (47). Na obě fáze těchto postupně prováděných projektů se proto vztahují všechny podmínky způsobilosti programového období 2014–2020. Pravidla pro tematické zaměření fondů na období 2021–2027 zůstávají nezměněna.

Odchylně od čl. 73 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 může řídicí orgán (48) rozhodnout o poskytnutí podpory na takové operace podle nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou splněny tyto podmínky:

—	celkové náklady obou fází operace převyšují 1 milion EUR,

—	operace má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze,

—	pro dané výdaje existuje podrobná a úplná auditní stopa, aby bylo zajištěno, že stejné výdaje nebudou Komisi vykázány dvakrát,

—	operace spadá mezi opatření naplánovaná v rámci příslušného specifického cíle a je přiřazena určitému typu intervence v souladu s přílohou I nařízení (EU) 2021/1060 (49),

—	členský stát se v závěrečné zprávě o provádění předložené v souladu s článkem 141 nařízení o společných ustanoveních nebo v souvislosti s ENRF v poslední výroční zprávě o provádění zaváže dokončit druhou a závěrečnou fázi během programového období 2021–2027.

Členské státy by měly (v souladu s článkem 118 a/nebo článkem 118a nařízení (EU) 2021/1060) společně se závěrečnou zprávou o provádění (nebo v případě ENRF s poslední výroční zprávou o provádění) předložit seznam všech postupně prováděných operací s použitím šablony uvedené v příloze I těchto pokynů.

Přitom se členské státy zavazují, že operace uvedené v příloze I těchto pokynů budou fungující, tj. fyzicky dokončené nebo plně provedené, a budou přispívat k cílům příslušných priorit ve lhůtě pro předložení balíčku pro poskytnutí jistoty za poslední účetní období programového období 2021–2027. Takto postupně prováděná operace se považuje za jeden celek a pokládá se za ukončenou teprve poté, co jsou fyzicky dokončeny nebo plně provedeny obě fáze a přispívají k cílům příslušných priorit. Nedokončení postupně prováděné operace podle plánu může vést k použití finančních oprav u obou fází operace.

Chtějí-li členské státy formálně požádat o postupné provádění velkého projektu, měly by předložit či oznámit velký projekt, který předpokládá postupné provádění po dobu dvou programových období, nebo podat žádost o změnu velkého projektu již schváleného v období 2014–2020 (viz oddíl 3.2 těchto pokynů).

V souladu s oddílem 11.2 těchto pokynů nesmí být seznam postupně prováděných operací předložený se závěrečnou zprávou o provádění (nebo v případě ENRF s poslední výroční zprávu o provádění) s použitím šablony uvedené v příloze I těchto pokynů změněn po uplynutí lhůty pro předložení dokumentů o uzavření, s výjimkou případů, kdy o změnu požádá Komise nebo kdy se jedná o administrativní chyby.

7. NEFUNGUJÍCÍ OPERACE

Jak bylo uvedeno výše, členské státy musí zajistit, aby v době předložení dokumentů o uzavření byly všechny operace (včetně postupně prováděných operací z programového období 2007–2013) v programu fungující, tj. aby byly fyzicky dokončené nebo plně provedené a přispívaly k cílům příslušných priorit (50).

Členské státy se vyzývají, aby z účetní závěrky za poslední účetní období vyloučily výdaje vzniklé a uhrazené za operace, které nejsou fyzicky dokončené nebo plně provedené a/nebo nepřispívají k cílům příslušných priorit (dále jen „nefungující operace“). Členské státy se však mohou rozhodnout tyto výdaje do účetní závěrky za poslední účetní období zahrnout, za předpokladu, že:

—	celkové náklady každé nefungující operace převyšují 1 milion EUR a

—	celkové výdaje certifikované Komisi za nefungující operace nepřevyšují 20 % celkových způsobilých výdajů (na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni) určených na program.

Zahrnutím výdajů na nefungující operace do účetní závěrky za poslední účetní období se členské státy zavazují, že všechny tyto nefungující operace nejpozději do 15. února 2027 fyzicky dokončí nebo plně provedou a zajistí, aby přispívaly k cílům příslušných priorit, a pokud tyto operace do uvedeného data fungovat nebudou, že dotčené částky vrátí do rozpočtu EU.

Členské státy by měly společně se závěrečnou zprávou o provádění (nebo v případě ENRF s poslední výroční zprávou o provádění) předložit seznam všech nefungujících operací zahrnutých do programu s použitím šablony uvedené v příloze II těchto pokynů. Členské státy by měly nefungující operace monitorovat a do 15. února 2027 by měly Komisi poskytnout nezbytné informace o jejich fyzickém dokončení nebo úplném provedení a o jejich přispění k cílům příslušných priorit.

Pokud operace nefungují do 15. února 2027, měly by členské státy s ohledem na stav dokončení a provádění i na dosažení celkových cílů operací Komisi poskytnout částky, které je třeba opravit, a odůvodnění, jak byly částky vypočítány. Po obdržení těchto informací Komise přistoupí ke zpětnému získání dotyčných částek. Nesprávné částky lze nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

Pokud Komise s výpočtem částek, které mají být opraveny, nesouhlasí, může rozhodnout o zahájení postupu finančních oprav.

Kromě toho může vést nedostatečné fyzické dokončení nebo neúplné provedení operací a/nebo jejich nedostatečné přispění k cílům příslušných priorit ve výše uvedené lhůtě k provedení finančních oprav z důvodu závažného selhání při dosahování cílů zvolených pro výkonnostní rámec (51).

8. OPERACE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VNIROSTÁTNÍM VYŠETŘOVÁNÍM NEBO POZASTAVENÉ SOUDNÍM ŘÍZENÍM NEBO ŘÍZENÍM O SPRÁVNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU S ODKLADNÝM ÚČINKEM

Dříve než členské státy předloží dokumenty o uzavření, měly by rozhodnout, zda z účetní závěrky za poslední účetní období vyloučí všechny výdaje nebo jejich část za operaci, která je ovlivněna probíhajícím vnitrostátním vyšetřováním nebo pozastavena soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, či nikoli.

Mezi příklady probíhajících vnitrostátních vyšetřování patří vyšetřování prováděná vnitrostátními orgány odlišnými od programových orgánů (například policejní vyšetřování, soudní nebo trestní vyšetřování), jejichž výsledek může ovlivnit zákonnost a správnost výdajů.

Pozastavením operace soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku se neprodlužuje konečný termín pro vznik způsobilých výdajů stanovený v čl. 65 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních (52).

Za operace pozastavené soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nesmějí být vykázány žádné výdaje po podání konečné žádosti o průběžnou platbu pro poslední účetní období.

Pokud nejsou operace ovlivněné probíhajícím vnitrostátním vyšetřováním nebo pozastavené soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem vyloučeny z účetní závěrky za poslední účetní období, měly by členské státy společně se závěrečnou zprávou o provádění předložit seznam takových operací s použitím šablony uvedené v příloze III těchto pokynů.

O výsledku vnitrostátních vyšetřování, soudních řízení a řízení o správním opravném prostředku musí členské státy informovat (53) Komisi. Budou-li zjištěny nesrovnalosti, přistoupí Komise ke zpětnému získání dotčených částek. Nesprávné částky lze nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

9. VÝDAJE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VYŠETŘOVÁNÍM ÚŘADU OLAF, ZPRÁVAMI ÚŘADU OLAF NEBO AUDITY KOMISE NEBO EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA

Členské státy se vyzývají, aby před předložením dokumentů o uzavření z účetní závěrky za poslední účetní období vyloučily výdaje, které jsou ovlivněny možnými nesrovnalostmi zjištěnými v rámci probíhajících vyšetřování úřadu OLAF (jsou-li členským státům taková vyšetřování a dotčené ovlivněné výdaje v této fázi známy), zpráv úřadu OLAF nebo auditů Komise nebo Evropského účetního dvora. Pokud členský stát tato zjištění nebo dotčené ovlivněné výdaje zpochybní a tyto ovlivněné výdaje zahrne do účetní závěrky, bude Komise v řízení o sporných otázkách pokračovat, což může vést k finanční opravě. Aniž je dotčen čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních (54), lze nesprávné částky nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

10. NESROVNALOSTI

Účetní závěrka za každé účetní období, včetně posledního účetního období, musí na úrovni každé priority a případně na úrovni fondu a kategorie regionů zahrnovat:

—	částky odejmuté a získané zpět během účetního období,

—	částky, které mají být získány zpět ke konci účetního období,

—	částky získané zpět podle článku 71 nařízení o společných ustanoveních a

—	částky, které nelze získat zpět (55).

Formát pro podávání zpráv o částkách odejmutých a získaných zpět, částkách, které mají být získány zpět, částkách získaných zpět podle článku 71 nařízení o společných ustanoveních a částkách, které nelze získat zpět, je uveden ve vzoru účetní závěrky stanoveném v příloze VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 (dodatky 2, 3, 4, resp. 5) (56).

10.1. Nakládání s nesrovnalostmi v posledním účetním období

Vzhledem k tomu, že po konečné žádosti o průběžnou platbu, jež má být podána do 31. července 2024, nelze Komisi předložit žádnou následnou žádost o platbu, musí být případné nezbytné odpočty (bez ohledu na skutečnost, že se mohou vztahovat na výdaje vykázané v předchozích účetních obdobích) provedeny v účetní závěrce za poslední účetní období a oznámeny podle vzoru účetní závěrky, zejména dodatků 1, 2 a 8 uvedeného dokumentu.

To se netýká částek, které mají být získány zpět, částek, které nelze získat zpět, ani částek uvedených v oddílech 8 a 9 těchto pokynů, u nichž se členský stát rozhodl ponechat dotčené výdaje v účetní závěrce.

Pokud se členský stát rozhodne podle čl. 137 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních (57) vyloučit výdaje z účetní závěrky za poslední účetní období z důvodu průběžného hodnocení zákonnosti a správnosti těchto výdajů a pokud se následně zjistí, že tyto výdaje jsou legální a správné, nelze je znovu vykázat, protože nebude možné podat žádnou další žádost o průběžnou platbu, do níž by bylo možné je zahrnout.

10.2. Částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět

V účetní závěrce za poslední účetní období mohou členské státy oznamovat částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět, týkající se výdajů vykázaných nejen v předchozích účetních obdobích, ale i v posledním účetním období (58). Členské státy mohou v účetní závěrce za poslední účetní období vykazovat rovněž částky, jež se staly částkami, které mají být získány zpět nebo které nelze získat zpět, po skončení posledního účetního období, avšak před podáním dokumentů o uzavření.

Částky oznámené jako částky, které mají být získány zpět, a částky, které nelze získat zpět, Komise vyloučí z výpočtu konečného zůstatku (59).

Komise rozhodne, zda oznámené částky proplatí z rozpočtu Unie, na základě výsledku procesu zpětného získávání prostředků a/nebo posouzení Komise týkajícího se částek, které nelze získat zpět, v souladu s postupem stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/568 (60). Částky uvedené v dodatcích 3 a 5 účetní závěrky týkající se výdajů vykázaných v posledním účetním období by měly být zahrnuty rovněž do dodatku 1 účetní závěrky, aby bylo možné je v budoucnu uhradit z rozpočtu Unie, dokud nebude znám výsledek těchto postupů nebo hodnocení.

Členský stát by měl co nejdříve informovat Komisi o výsledku probíhajícího procesu vymáhání.

Pokud členský stát dospěje k závěru, že by částky, které nelze získat zpět, měly být uhrazeny z rozpočtu Unie, měl by Komisi předložit žádost o potvrzení takového závěru ve formě uvedené v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/568. Komise určí, zda by částky, které nelze získat zpět, měly být uhrazeny z rozpočtu Unie, v souladu s pravidly stanovenými v článku 3 téhož nařízení. To se týká částek, které nelze získat zpět, uvedených v dodatku 5 (dále jen „částky, které nelze získat zpět“) účetní závěrky programu uvedené v příloze VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 a rovněž částek uvedených v dodatku 3 (dále jen „částky, které mají být získány zpět“) téže přílohy jako částek, které mají být získány zpět a které se mohou po předložení účetní závěrky za poslední účetní období stát částkami, které nelze získat zpět.

10.3. Riziko, že nesrovnalosti povedou k dodatečnému ověření výdajů již vykázaných Komisi ze strany programových orgánů

Pokud bylo zjištěno riziko nesrovnalostí, které vede k dodatečnému ověření výdajů již vykázaných Komisi ze strany programových orgánů, musí vnitrostátní orgány dodržet tyto lhůty:

—

u výdajů odečtených z účetní závěrky za účetní období předcházející poslednímu účetnímu období podle čl. 137 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních musí být dodatečná ověření dokončena včas, aby bylo možné výdaje vykázat nejpozději v konečné žádosti o průběžnou platbu za poslední účetní období, u které je lhůta pro předložení stanovena na 31. července 2024,

—

v případě rizika, že nesrovnalosti povedou k dodatečnému ověření výdajů vykázaných v posledním účetním období, by mělo být rozhodnutí o jeho zákonnosti a správnosti, a tedy rozhodnutí, zda tyto výdaje ponechat nebo odečíst z účetní závěrky za poslední účetní období, přijato v okamžiku předložení účetní závěrky, u které je lhůta pro předložení 15. února 2025, nebo 1. března 2025, pokud ji Komise prodlouží.

10.4. Částky získané zpět po uzavření programu

Pokud členský stát po uzavření programu zjistí nesrovnalosti týkající se výdajů zahrnutých do účetní závěrky, musí být částky získané zpět po uzavření vráceny do rozpočtu Unie. Nesprávné částky lze nahradit prostřednictvím vykázání nadměrného množství prostředků (je-li k dispozici).

11. PŘEDLOŽENÍ DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

11.1. Lhůta pro předložení dokumentů o uzavření

Dokumenty o uzavření musí být předloženy do 15. února 2025 (61) (s výjimkou poslední výroční zprávy o provádění ENRF, která musí být předložena do 31. května 2024 (62)). Tuto lhůtu může Komise prodloužit do 1. března 2025, a to na základě sdělení dotčeného členského státu podle čl. 63 odst. 7 finančního nařízení.

Komise automaticky zruší tu část závazků, které zůstanou ke dni 31. prosince 2023 otevřené, pokud nebude Komisi předložen některý z dokumentů o uzavření do 15. února 2025 (nebo do 1. března 2025, pokud Komise lhůtu prodlouží) (63). V takovém případě bude uzavření programu provedeno na základě dostupných informací.

Nepředložení některého z dokumentů o uzavření může být známkou závažného nedostatku v systému řízení a kontroly programu, který ohrožuje příspěvek Unie, jenž byl již programu vyplacen. V takových případech může Komise rozhodnout o uložení finanční opravy.

11.2. Úprava dokumentů o uzavření po uplynutí lhůty pro jejich předložení

Členské státy nesmějí po uplynutí lhůty pro předložení dokumentů o uzavření žádné dokumenty měnit, s výjimkou případů, kdy o změnu požádá Komise, nebo kdy se jedná o administrativní chyby.

11.3. Dostupnost dokumentů

V souladu s čl. 140 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních (64) lze dobu uchovávání dokumentů za účelem dostupnosti přerušit buď v případě soudních řízení, nebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.

Pokud se členský stát rozhodl provést operaci postupně ve dvou programových obdobích (podle oddílu 6 těchto pokynů), požádá Komise o přerušení období uchovávání v rámci první fáze takové operace do doby, než začne období uchovávání v rámci druhé fáze operace v souladu s čl. 140 odst. 1 čtvrtým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních.

Pokud se členský stát rozhodl využít dodatečnou lhůtu poskytnutou Komisí k fyzickému dokončení nebo úplnému provedení nefungující operace a k zajištění, aby přispívala k cílům příslušných priorit (podle oddílu 7 těchto pokynů), požádá Komise, v souladu s čl. 140 odst. 1 čtvrtým pododstavcem, o přerušení období uchovávání pro tuto operaci, dokud není Komisi oznámena jako fungující, tj. fyzicky dokončená nebo úplně provedená a přispívající k cílům příslušných priorit.

Toto přerušení je odůvodněno skutečností, že celkovou způsobilost a fungování celé operace (v obou fázích) mohou útvary Komise nebo Evropský účetní dvůr ověřit nebo auditovat teprve po jejím dokončení.

12. OBSAH DOKUMENTŮ O UZAVŘENÍ

12.1. Závěrečná zpráva o provádění

Závěrečná zpráva o provádění programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti musí obsahovat informace uvedené v čl. 50 odst. 2 a 5 (v případě cíle Investice pro růst a zaměstnanost, cíle Evropská územní spolupráce a programů v rámci NPP II) (65) a v čl. 111 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (v případě cíle Investice pro růst a zaměstnanost) (66).

Struktura závěrečné zprávy o provádění je uvedena v příloze V (cíl Investice pro růst a zaměstnanost) a v příloze X (cíl Evropská územní spolupráce) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 (67).

V souladu s čl. 92b odst. 7 třetím pododstavcem nařízení o společných ustanoveních (68) členské státy při předkládání závěrečné zprávy o provádění podají zprávu o využití dodatečného počátečního předběžného financování ze zdrojů REACT-EU k řešení migračních výzev, jimž čelí v důsledku vojenské agrese Ruské federace, a o příspěvku tohoto dodatečného počátečního předběžného financování k oživení hospodářství.

Členské státy v závěrečné zprávě o provádění rovněž informují o splnění podmínky stanovené v čl. 98 odst. 4 čtvrtém pododstavci nařízení o společných ustanoveních (69), která vyžaduje, aby se v případě, že má program specifickou prioritní osu pro financování operací zaměřených na řešení migračních výzev způsobených vojenskou agresí Ruské federace, jež využívá flexibilitu stanovenou v čl. 98 odst. 4 prvním a druhém pododstavci nařízení o společných ustanoveních, přidělilo nejméně 30 % finančního přídělu této prioritní osy na operace, jejichž příjemci jsou místní orgány a organizace občanské společnosti působící v místních komunitách. Není-li tato podmínka splněna, úhrada ze strany Komise v rámci příslušné prioritní osy se úměrně sníží, aby se zajistilo, že tato podmínka bude dodržena při výpočtu konečného zůstatku, který má být programu vyplacen.

Závěrečná zpráva o provádění by dále měla obsahovat:

—	seznam všech postupně prováděných operací s částkou způsobilých výdajů pro první fázi, které vznikly v programovém období 2014–2020 podle oddílu 6 těchto pokynů. Tento seznam by se měl řídit šablonou uvedenou v příloze I těchto pokynů,

—	seznam všech nefungujících operací podle oddílu 7 těchto pokynů. Tento seznam by se měl řídit šablonou uvedenou v příloze II těchto pokynů,

—	seznam všech operací ovlivněných probíhajícím vnitrostátním vyšetřováním nebo pozastavených soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem podle oddílu 8 těchto pokynů. Tento seznam by se měl řídit šablonou uvedenou v příloze III těchto pokynů.

U programů podporovaných z ENRF se závěrečná zpráva o provádění nevyžaduje. Místo ní musí být předložena poslední výroční zpráva o provádění (která by měla obsahovat tabulky v příloze I, II a III těchto pokynů, je-li to relevantní) do 31. května 2024 a musí obsahovat informace uvedené v čl. 50 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních a v článku 114 nařízení (EU) č. 508/2014. Struktura této výroční zprávy o provádění je uvedena v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1362/2014.

12.1.1. Podávání zpráv o velkých projektech (70)

Začleněním velkého projektu do závěrečné zprávy o provádění (tabulka 12 přílohy V prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207) členský stát potvrzuje, že velký projekt je fyzicky dokončený nebo úplně provedený a přispívá k cílům příslušných priorit. Velké projekty, které nejsou fungující nebo jsou prováděny postupně, by měly být oznamovány v souladu s oddíly 6 a 7 těchto pokynů.

Ve sloupci „Připomínky“ v tabulce 12 by měly členské státy uvést, zda byl velký projekt prováděn v souladu s dokumentací předloženou nebo oznámenou Komisi podle článku 102 nebo 103 nařízení o společných ustanoveních, která byla základem pro rozhodnutí Komise o schválení finančního příspěvku na projekt, ve formě rozhodnutí nebo automatického schválení. Členské státy by měly popsat a vysvětlit veškeré rozdíly v provádění velkého projektu oproti tomu, co bylo uvedeno ve výše uvedené dokumentaci.

Komise posoudí soulad realizovaného velkého projektu s předloženou nebo oznámenou dokumentací (a případně s rozhodnutím Komise o schválení finančního příspěvku). Komise přitom zohlední důvody a důsledky veškerých nedodržení uskutečněného velkého projektu oproti dokumentaci, ze které Komise při svém schválení vychází, a může uložit finanční opravu.

12.1.2. Schválení a lhůty

Komise přezkoumá závěrečnou zprávu o provádění a uvědomí členský stát o svých připomínkách do pěti měsíců od data jejího obdržení (71). Pokud Komise své připomínky v této lhůtě nesdělí, má se za to, že je zpráva schválena.

Členské státy budou mít dva měsíce na to, aby na připomínky Komise k závěrečné zprávě o provádění reagovaly. Tuto lhůtu může Komise na žádost členského státu prodloužit o další dva měsíce. Závěrečná zpráva o provádění je přijata, pokud Komise nemá žádné připomínky nebo pokud byly všechny připomínky Komise náležitě vyřešeny.

12.2. Účetní závěrka

Účetní závěrka za poslední účetní období, stejně jako u každého jiného účetního období, musí obsahovat informace uvedené v čl. 137 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních. Struktura účetní závěrky je uvedena v příloze VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014. Účetní závěrku je třeba vypracovat s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům na poslední účetní období (viz zejména oddíl 10 výše).

12.2.1. Kontrola a schválení

Kontrola a schválení účetní závěrky za poslední účetní období se řídí stejnými pravidly, jaká byla stanovena pro kontrolu a schválení účetní závěrky za jakékoli jiné účetní období.

Komise použije postupy kontroly a schválení účetní závěrky za poslední účetní období a do 31. května 2025 informuje členský stát, zda účetní závěrku schvaluje jako úplnou, přesnou a pravdivou (72).

12.3. Prohlášení řídicího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok

Struktura prohlášení řídicího subjektu za poslední účetní období je stejně jako u každého jiného účetního období uvedena v příloze VI prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 (73).

12.4. Výrok auditora a kontrolní zpráva

Struktura výroku auditora za poslední účetní období je stejně jako u každého jiného účetního období uvedena v příloze VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 (74).

Struktura kontrolní zprávy za poslední účetní období je stejně jako u každého jiného účetního období uvedena v příloze IX prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 (75).

Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden program, může se členský stát rozhodnout, že požadované informace poskytne v jediné kontrolní zprávě zahrnující všechny dotčené programy.

Kontrolní zpráva za poslední účetní období by měla rovněž obsahovat:

—	informace o nevyřešených zjištěních vyplývajících z auditů provedených útvary Komise nebo Evropským účetním dvorem, které by měly být uvedeny v oddíle 8 „Další informace“ kontrolní zprávy,

—	záruku zákonnosti a správnosti výdajů v rámci finančních nástrojů (články 41 a 42 nařízení o společných ustanoveních),

—	záruku spolehlivosti údajů týkajících se ukazatelů,

—	záruku, že výše veřejných výdajů vyplácených příjemcům je rovna alespoň příspěvku z fondů a ENRF, který Komise vyplácí členskému státu (článek 129 nařízení o společných ustanoveních (76)).

12.4.1. Finanční nástroje (77)

U finančních nástrojů by měly auditní orgány programu získat záruku, že konečné částky vykázané při uzavření jsou způsobilé. Tyto informace by měly být uvedeny v oddíle 9 „Celková míra jistoty“ kontrolní zprávy a případně v dalších oddílech zprávy (zejména v oddílech 4 „Audity systémů“ a 5 „Audity operací“).

U finančních nástrojů, na něž se vztahuje podávání žádosti o průběžné platby v jednotlivých fázích (tranše záloh) (78), nemusí být způsobilost výdajů souvisejících s poslední tranší a také až 15 % částek zahrnutých do předchozích tranší předmětem předchozích auditů operací. Auditní orgány programu by měly před předložením účetní závěrky za poslední účetní období získat záruku o zákonnosti a správnosti těchto výdajů. Není však nutné, aby konečný příjemce dokončil provádění investice podporované z finančního nástroje do data předložení dokumentů o uzavření. Auditní orgány programu by měly v kontrolní zprávě za poslední účetní období podat zprávu o tom, jak tuto záruku získaly, a potvrdit Komisi způsobilost celkových výdajů finančních nástrojů podle článku 42 nařízení o společných ustanoveních.

U finančních nástrojů při uzavření se doporučuje, aby auditní orgán programu zahrnul zbývající počet způsobilých výdajů, které předtím nebyly zahrnuty do auditů operací. Není nutné, aby byly auditu při uzavření podrobeny všechny finanční nástroje, ale žádný finanční nástroj by neměl být vyloučen z náhodného výběru. Kromě toho se mohou auditní orgány programu rozhodnout seskupit vybrané finanční nástroje pro účely svých auditů, neboť získané výsledky budou použitelné pro všechny finanční nástroje v rámci skupiny.

Auditní orgány programu by měly provést audit statistického vzorku investic a správních nákladů a poplatků a tyto výdaje mohou považovat za dodatečné období výběru vzorků, aby bylo možné použít výsledky auditů provedených dříve (79).

12.4.2. Spolehlivost údajů

Auditní orgány programu by měly v kontrolní zprávě za poslední účetní období vyslovit závěr o spolehlivosti údajů týkajících se ukazatelů, včetně závěru o posouzení klíčového požadavku 6 „Spolehlivý systém shromažďování, zaznamenávání a ukládání údajů pro účely monitorování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditu, včetně propojení se systémy elektronické výměny dat příjemců“ uvedeného v tabulce 1 přílohy IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (80). Toto posouzení klíčového požadavku 6 by mělo zahrnovat potvrzení, že souhrnné údaje oznámené Komisi jsou správné.

12.4.3. Výdaje z veřejných zdrojů vyplacené příjemcům

Certifikační orgán by měl zajistit, aby byl při jeho výpočtech pro konečnou účetní závěrku dodržován článek 129 nařízení o společných ustanoveních. Vnitrostátní auditní orgán by měl tento aspekt zahrnout do svého auditu účetní závěrky za poslední účetní období a v kapitole 6 závěrečné kontrolní zprávy by měl podat zprávu o získaných zárukách.

13. PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU

Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní období nebo do jednoho měsíce ode dne schválení závěrečné zprávy o provádění, podle toho, co nastane později (81).

Tím není dotčena pravomoc Komise přerušit lhůtu pro vyplacení konečného zůstatku nebo tuto platbu pozastavit.

14. OTÁZKY ZÁKONNOSTI A SPRÁVNOSTI

Otázky týkající se zákonnosti a správnosti příslušných transakcí souvisejících s výdaji ve schválené účetní závěrce může Komise vznést po zaplacení konečného zůstatku a uzavření programu.

Uzavřením programu není dotčeno právo Komise ukládat finanční opravy v souladu s články 85, 144 a 145 nařízení o společných ustanoveních (82) a dále v případě ENRF s článkem 105 nařízení (EU) č. 508/2014.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(7) V souladu s čl. 92b odst. 8 druhým pododstavcem nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30), budou programy, na které členské státy přidělují zdroje REACT-EU, pokrývat období do 31. prosince 2022 s výhradou odstavce 4 uvedeného článku.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11) („nařízení o NPP II“).

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 447/2014 ze dne 2. května 2014 o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 32) („prováděcí nařízení k NPP II“).

(10) V případě programů spolupráce podporovaných z EFRR v rámci cíle Evropská územní spolupráce a programů přeshraniční spolupráce podporovaných z NPP II by se „členským státem“, jak je uvedeno v těchto pokynech, měl rozumět členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán.

(11) Podle čl. 138 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. C 384I, 12.11.2019, s. 1) (dále jen „dohoda o vystoupení“), pokud jde o provádění programů a činností Unie schválených na základě VFR 2014–2020 nebo předchozích finančních výhledů, ve vztahu ke Spojenému království se po dni 31. prosince 2020 až do ukončení uvedených programů a činností Unie bude i nadále uplatňovat použitelné právo Unie, včetně pravidel o finančních opravách a schvalování účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy smíšený výbor přijal technická opatření v souladu s čl. 138 odst. 5 dohody o vystoupení. Je však třeba poznamenat, že ustanovení těchto pokynů týkající se zdrojů REACT-EU se na Spojené království nevztahují, a to podle čl. 154 pátého pododstavce nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(12) Článek 141 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(13) Ustanovení čl. 30 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

(14) Ve znění nařízení (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020 a nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(15) Ve znění nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(16) Ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(17) Ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(18) Velké projekty nejsou relevantní pro programy podporované z ENRF. Programy v rámci EÚS a NPP II nepodporují velké projekty.

(19) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/207 ze dne 20. ledna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro zprávu o pokroku, předkládání informací o velkém projektu, společný akční plán, zprávy o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost, prohlášení řídicího subjektu, auditní strategii, výrok auditora a výroční kontrolní zprávu a o metodiku provádění analýzy nákladů a přínosů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o vzor zpráv o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 38, 13.2.2015, s. 1).

(20) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 ze dne 22. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro předkládání určitých informací Komisi, a podrobná pravidla týkající se výměny informací mezi příjemci a řídicími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty (Úř. věst. L 286, 30.9.2014, s. 1).

(21) Ustanovení čl. 86 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 4 prováděcího nařízení k NPP II.

(22) Ustanovení čl. 86 odst. 4 a čl. 136 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použijí na základě čl. 46 odst. 4 prováděcího nařízení k NPP II.

(23) Ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(24) Ustanovení čl. 92b odst. 5 pátého pododstavce nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(25) Článek 82 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 2 nařízení o NPP II.

(26) Ustanovení čl. 92b odst. 7 třetího pododstavce nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(27) Ustanovení čl. 139 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních ve znění nařízení (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020; na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 5 nařízení o NPP II.

(28) Ve znění nařízení (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020.

(29) Ve znění nařízení (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020 a nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE); na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 2 nařízení o NPP II.

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1) (dále jen „finanční nařízení“).

(31) Ve znění nařízení (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020 a nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(32) Použije se na NPP II na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

(33) Prováděcí Nařízení Komise (EU) č. 1362/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví pravidla pro zjednodušený postup schvalování některých změn operačních programů financovaných z Evropského námořního a rybářského fondu a pravidla týkající se formy a předkládání výročních zpráv o provádění těchto programů (Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 124).

(34) Tabulky 1 a 2 přílohy X prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 pro EÚS a NPP II (na základě čl. 42 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II).

(35) Tabulka 3 přílohy X prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/207 pro EÚS a NPP II.

(36) Bod 5 přílohy II nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 34 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II a čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodu v) nařízení o EÚS.

(37) Ustanovení čl. 22 odst. 7 a čl. 144 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních; ustanovení čl. 144 odst. 4 se na NPP II použije na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

(38) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy (Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 65). Článek 6 nařízení (EU) č. 215/2014 se použije na NPP II na základě čl. 34 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II a čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodu v) nařízení o EÚS.

(39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5). Články 2 a 3 nařízení (EU) č. 480/2014 se použijí na NPP II na základě čl. 34 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II a čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodu v) nařízení o EÚS.

(40) Ve znění nařízení (EU) 2020/2221.

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159) ve znění nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(42) Nařízení uvedená v poznámkách pod čarou 2 až 6.

(43) Nepoužijí se na programy přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II).

(44) V programovém období 2021–2027 se mění název Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) na Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(45) Ve znění nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/508.

(47) Článek 118a nařízení (EU) 2021/1060 zavedený nařízením (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(48) Monitorovací výbor v případě EÚS [a NPP II].

(49) Ve znění nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE).

(50) Operace, která splnila požadavky podle článku 71 nařízení o společných ustanoveních, ale v okamžiku uzavření programu již nefunguje, by se neměla považovat za nefungující operaci.

(51) Ustanovení čl. 22 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních.

(52) Ustanovení čl. 43 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II stanoví konečné datum pro způsobilost výdajů vyplácených na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II na 31. prosince 2023.

(53) Aniž jsou dotčeny povinnosti oznamovat nesrovnalosti podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 1). Nařízení (EU) 2015/1970 založené na čl. 122 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

(54) Použije se na NPP II na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

(55) Ustanovení čl. 137 odst. 1 písm. b) nařízení o společných ustanoveních.

(56) Příloha VII založená na čl. 137 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(57) Použije se na NPP II na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(58) Aby členské státy mohly využít možnosti podle nařízení o společných ustanoveních vykázat částky, které mají být získány zpět, jako částky, které nelze získat zpět, při uzavření nebo po uzavření programu, a to u částek, které mají být získány zpět v souvislosti s posledním účetním obdobím programového období.

(59) To povede k tomu, že v případech kladného konečného zůstatku nebo vyšší částky, která má být získána zpět, představuje-li konečný zůstatek vrácení, bude vyplacena nebo vyúčtována nižší částka.

(60) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/568 ze dne 29. ledna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 s ohledem na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond, pokud jde o podmínky a postupy k rozhodnutí o tom, zda mají částky, které nelze získat zpět, uhradit členské státy (Úř. věst. L 97, 13.4.2016, s. 1). Nařízení (EU) 2016/568 založené na čl. 122 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

(61) Článek 138 a čl. 141 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních a čl. 63 odst. 5 finančního nařízení. Ustanovení nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použijí na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(62) Ustanovení čl. 114 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(63) Ustanovení čl. 136 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 4 prováděcího nařízení k NPP II.

(64) Použije se na NPP II na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(65) Použije se na NPP II na základě článku 42 prováděcího nařízení k NPP II.

(66) Také článek 14 nařízení o EÚS se použije na NPP II na základě čl. 42 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II.

(67) Použije se na NPP II na základě čl. 42 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II.

(68) Ve znění nařízení (EU) 2022/613 ze dne 12. dubna 2022.

(69) Ve znění nařízení (EU) 2022/2039 (FAST CARE). Článek 98 se vztahuje pouze na cíl Investice pro růst a zaměstnanost.

(70) Velké projekty nejsou relevantní pro programy podporované z ENRF. Programy v rámci EÚS a NPP II nepodporují velké projekty.

(71) Ustanovení čl. 50 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 42 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II, který zpětně odkazuje na článek 50 nařízení o společných ustanoveních.

(72) Článek 139 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(73) Příloha VI založená na čl. 125 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 37 odst. 1 prováděcího nařízení k NPP II.

(74) Příloha VIII založená na čl. 127 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 37 odst. 3 prováděcího nařízení k NPP II.

(75) Příloha IX založená na čl. 127 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 37 odst. 3 prováděcího nařízení k NPP II.

(76) Použije se na NPP II na základě čl. 46 odst. 2 prováděcího nařízení k NPP II.

(77) Nejsou relevantní pro programy v rámci EÚS a nevztahují se na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II.

(78) Článek 41 nařízení o společných ustanoveních.

(79) Pokud jde o finanční nástroje zřízené podle čl. 38 odst. 1 písm. a) a c) nařízení o společných ustanoveních a o finanční nástroje zřízené podle písmene b) téhož článku, které provádí Evropská investiční banka (EIB) nebo jiná mezinárodní finanční instituce, podléhají správní náklady a poplatky účtované EIB / Evropským investičním fondem (EIF) nebo jinou mezinárodní finanční institucí auditu externích auditorů EIB/EIF. Externí auditoři EIB/EIF navíc kontrolují veškeré správní náklady a poplatky účtované finančními zprostředkovateli vybranými na vnitrostátní úrovni EIF za půjčky a kapitálové nástroje.

(80) Příloha IX založená na čl. 144 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních se na NPP II použije na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

(81) Ustanovení čl. 141 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; na NPP II se použije na základě čl. 46 odst. 5 prováděcího nařízení k NPP II.

(82) Ustanovení těchto tří článků se na NPP II použijí na základě čl. 46 odst. 6 prováděcího nařízení k NPP II.

PŘÍLOHA I

SEZNAM VŠECH OPERACÍ, JEJICHŽ DALŠÍ FÁZE BYLA PŘESUNUTA Z OBDOBÍ 2014–2020 DO OBDOBÍ 2021–2027

(připojí se k závěrečné zprávě o provádění (1))

NÁZEV PROGRAMU

ČÍSLO CCI

PRIORITA / FOND / KATEGORIE REGIONŮ	REFERENČNÍ ČÍSLO OPERACE	NÁZEV OPERACE	DATUM [A ČÍSLO] AUTOMATICKÉHO SCHVÁLENÍ KOMISÍ (JEDNÁ-LI SE O VELKÝ PROJEKT)	POSTUPNĚ PROVÁDĚNÉ OPERACE PODLE ČLÁNKU 118	POSTUPNĚ PROVÁDĚNÉ OPERACE PODLE ČLÁNKU 118a	CELKOVÉ NÁKLADY NA OPERACI (v EUR)		CELKOVÉ CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE NA PRVNÍ FÁZI (v EUR)	PŘÍSPĚVEK Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ NA PRVNÍ FÁZI (v EUR)	PLÁNOVANÉ/KONEČNÉ DATUM DOKONČENÍ DRUHÉ FÁZE (ROK, ČTVRTLETÍ)	PROGRAM NA OBDOBÍ 2021–2027, V JEHOŽ RÁMCI BUDE/BYLA OPERACE DOKONČENA (2)
PRIORITA / FOND / KATEGORIE REGIONŮ	REFERENČNÍ ČÍSLO OPERACE	NÁZEV OPERACE		POSTUPNĚ PROVÁDĚNÉ OPERACE PODLE ČLÁNKU 118	POSTUPNĚ PROVÁDĚNÉ OPERACE PODLE ČLÁNKU 118a	Celkem (na obě fáze, konečné nebo odhadované náklady)	Na druhou fázi (konečné nebo odhadované náklady)	CELKOVÉ CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE NA PRVNÍ FÁZI (v EUR)	PŘÍSPĚVEK Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ NA PRVNÍ FÁZI (v EUR)

(1) V případě ENRF se připojí k poslední výroční zprávě o provádění.

(2) Název programu v programovém období 2021–2027, v jehož rámci bude/byla dokončena druhá fáze operace.

PŘÍLOHA II

SEZNAM NEFUNGUJÍCÍCH OPERACÍ

(připojí se k závěrečné zprávě o provádění (1))

NÁZEV PROGRAMU

ČÍSLO CCI

PRIORITA / FOND / KATEGORIE REGIONŮ	REFERENČNÍ ČÍSLO OPERACE	NÁZEV OPERACE	JMÉNO PŘÍJEMCE	CELKOVÉ NÁKLADY NA OPERACI (v EUR)	CELKOVÉ CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE (v EUR)	PŘÍSPĚVEK Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ (v EUR)

(1) V případě ENRF se připojí k poslední výroční zprávě o provádění.

PŘÍLOHA III

SEZNAM OPERACÍ OVLIVNĚNÝCH PROBÍHAJÍCÍM VNIROSTÁTNÍM VYŠETŘOVÁNÍM NEBO POZASTAVENÝCH SOUDNÍM ŘÍZENÍM NEBO ŘÍZENÍM O SPRÁVNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU S ODKLADNÝM ÚČINKEM

(připojí se k závěrečné zprávě o provádění (*1))

NÁZEV PROGRAMU

ČÍSLO CCI

PRIORITA / FOND / KATEGORIE REGIONŮ	REFERENČNÍ ČÍSLO OPERACE	NÁZEV OPERACE	JMÉNO PŘÍJEMCE	CELKOVÉ OVLIVNĚNÉ CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE (v EUR)	OVLIVNĚNÝ PŘÍSPĚVEK Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ (v EUR)	OPERACE OVLIVNĚNÉ PROBÍHAJÍCÍM VNITROSTÁTNÍM VYŠETŘOVÁNÍM*	OPERACE POZASTAVENÉ SOUDNÍM ŘÍZENÍM NEBO ŘÍZENÍM O SPRÁVNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU S ODKLADNÝM ÚČINKEM*

(*1) V případě ENRF se připojí k poslední výroční zprávě o provádění. Odpovídající údaj označte křížkem (X).

PŘÍLOHA IV

PŘÍKLAD UPLATŇOVÁNÍ FLEXIBILITY A OMEZENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ V RÁMCI VÝPOČTU KONEČNÉHO ZŮSTATKU PRO PROGRAM JEDNOHO FONDU

14.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 474/31

Závěry Rady o boji proti beztrestnosti, pokud jde o zločiny spáchané v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině

(2022/C 474/08)

I. Úvod

Bezprostředně po zahájení ozbrojeného útoku dne 24. února 2022 Evropská rada co nejdůrazněji odsoudila nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině, která je hrubým porušením mezinárodního práva a zásad Charty OSN a způsobuje obrovské ztráty na životech a zranění civilistů.

Ve dnech 1. a 2. března 2022 předložilo 39 států, které jsou smluvními stranami Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen „Římský statut“), včetně všech členských států Evropské unie, věc Mezinárodnímu trestnímu soudu a požádalo jeho žalobce, aby situaci na Ukrajině vyšetřil. Dne 2. března 2022 žalobce Mezinárodního trestního soudu oznámil, že na základě obdržených žádostí o zahájení vyšetřování dotčené vyšetřování situace na Ukrajině zahájil. Následně se čtyři další státy, které jsou smluvními stranami statutu, obrátily na Mezinárodní trestní soud s ohledem na situaci na Ukrajině, čímž se celkový počet států, které jsou smluvními stranami a učinily tak, zvýšil na 43.

Ve svých závěrech ze dne 24. a 25. března 2022 Evropská rada uvedla, že „útoky Ruska směřují na civilní obyvatelstvo a na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě skončit. Odpovědné osoby i ti, kteří jim napomáhají, budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem“.

Ve svých závěrech ze dne 30. a 31. května 2022 Evropská rada naléhavě vyzvala Rusko, aby okamžitě ukončilo nerozlišující útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu. Uvedla, že „ruské síly páchají nepopsatelná zvěrstva a způsobují nevýslovné utrpení a zkázu“. Evropská rada rovněž uvedla, že oceňuje úsilí všech, kteří pomáhají shromažďovat důkazy a vyšetřovat válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy, a že podporuje v tomto ohledu intenzivní práci žalobce Mezinárodního trestního soudu. Uvítala rovněž práci, kterou v této souvislosti odvádí ukrajinská nejvyšší státní zástupkyně s finanční podporou a podporou pro budování kapacit ze strany Evropské unie a jejích členských států. Uvítala zřízení společného vyšetřovacího týmu koordinovaného Eurojustem, jehož úloha byla posílena, a pokračující operativní podporu ze strany Europolu.

Ve svých závěrech ze dne 23. a 24. června 2022 Evropská rada zdůraznila, že „Rusko, Bělorusko a všechny osoby odpovědné za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy budou v souladu s mezinárodním právem pohnány k odpovědnosti“.

Ve svých závěrech ze dne 20. a 21. října 2022 Evropská rada uvedla: „Válečné zločiny páchané na Ukrajincích, o nichž existuje stále více důkazů, a soustavné ničení civilní infrastruktury představují hrubé porušování mezinárodního práva. Evropská unie opětovně prohlašuje, že je pevně odhodlána pohnat Rusko, stejně jako všechny pachatele i ty, kdo jim napomáhají, k odpovědnosti a že jednoznačně podporuje vyšetřování prováděné žalobcem Mezinárodního trestního soudu. Evropská rada oceňuje úsilí Ukrajiny o zajištění odpovědnosti, mimo jiné za zločin agrese vůči Ukrajině. Vyzývá vysokého představitele a Komisi, aby se zabývali možnostmi, jak tuto odpovědnost zajistit v plné míře.“

Evropská rada dále ve svých závěrech ze dne 20. a 21. října 2022 vyzvala Komisi, aby představila možnosti, jak v souladu s právem EU a mezinárodním právem využít zmrazená aktiva na podporu obnovy Ukrajiny. Evropská rada v tomto kontextu připomněla své závěry ze dne 30. a 31. května 2022. Obnova Ukrajiny by byla přínosem i pro oběti trestných činů spáchaných na Ukrajině.

V Římském statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen „Římský statut“) se připomíná, že „nejtěžší zločiny týkající se mezinárodního společenství jako celku nesmějí zůstat nepotrestány a že jejich účinné trestní stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce“.

V souladu s mezinárodním právem (1) nesou primární odpovědnost za vyšetřování a stíhání osob odpovědných za nejzávažnější mezinárodní zločiny, jak je uvedeno v článku 5 Římského statutu, státy.

Rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP (2) připomnělo, že závažné trestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu znepokojují mezinárodní společenství jako celek, a zejména Unii a její členské státy, a potvrdilo odhodlání ukončit beztrestnost pachatelů těchto trestných činů přijetím iniciativ nebo opatření k zajištění provádění zásady doplňkovosti na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce s cílem zajistit jejich účinné stíhání.

Evropská unie a její členské státy by měly urychleně přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby osoby, které páchají nejzávažnější mezinárodní zločiny na Ukrajině, byly vyšetřovány, stíhány a pohnány k odpovědnosti před soudem.

Evropská rada již uvítala rozhodnutí žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování. Příslušné orgány různých členských států rovněž zahájily vyšetřování nejzávažnějších mezinárodních zločinů údajně spáchaných na Ukrajině.

V zájmu zajištění úspěšného vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů je nezbytná posílená spolupráce a koordinace mezi všemi příslušnými orgány na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, zejména za účelem shromažďování, uchovávání a zabezpečení důkazů, které bude moci následně využít soud.

Eurojust a Europol jsou klíčovými aktéry v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Obě agentury mají odborné znalosti a zkušenosti na podporu vyšetřování a stíhání přeshraniční trestné činnosti, včetně nejzávažnějších mezinárodních trestných činů a souvisejících trestných činů, a jsou připraveny v rámci svých příslušných mandátů přispět k účinné výměně shromážděných důkazů. Eurojust a Europol koordinují své úlohy a činnosti na podporu vyšetřování nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

Dne 30. května 2022 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/838, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1727, pokud jde o uchovávání, analýzu a ukládání důkazů souvisejících s genocidou, zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a souvisejícími trestnými činy v Eurojustu (3).

Dne 25. března 2022 byl za pomoci Eurojustu zřízen společný vyšetřovací tým s cílem koordinovat vyšetřování všech zločinů spáchaných Ruskem během války proti Ukrajině. Společný vyšetřovací tým usiluje o posílení justiční spolupráce mezi příslušnými orgány zapojenými do vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Společný vyšetřovací tým se původně skládal z ukrajinských, litevských a polských soudních orgánů a později se k němu připojily justiční orgány z Estonska, Lotyšska, Slovenska a Rumunska. Dne 25. dubna 2022 oznámil také Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu své zapojení do tohoto společného vyšetřovacího týmu v roli účastníka.

S cílem usnadnit analýzu informací týkajících se možných důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech vytvořil Europol specializovaný analytický projekt týkající se hlavních mezinárodních trestných činů.

Náležitá pozornost by měla být rovněž věnována situaci obětí nejzávažnějších mezinárodních zločinů. Měly by se dočkat spravedlnosti.

Evropská síť kontaktních míst pro vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (dále jen „Síť pro vyšetřování genocidy“) disponuje důležitými odbornými znalostmi v oblasti nejzávažnějších mezinárodních zločinů. Je velmi nápomocná při usnadňování výměny informací, znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi odborníky z praxe v jednotlivých členských státech (4).

Dne 21. září 2022 zveřejnily Eurojust, Síť pro vyšetřování genocidy a Úřad žalobce při Mezinárodním trestním soudu pokyny pro organizace občanské společnosti nazvané „Dokumentování mezinárodních zločinů a porušování lidských práv pro účely trestní odpovědnosti“.

Na místě na Ukrajině poskytuje podporu ukrajinským orgánům poradní mise EU na Ukrajině (EUAM Ukraine). Mandát mise EUAM Ukraine byl změněn dne 13. dubna 2022 (5) s cílem poskytnout podporu ukrajinským orgánům zapojeným do vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů prostřednictvím strategického poradenství a odborné přípravy. Mise v této oblasti úzce spolupracuje s Mezinárodním trestním soudem a účastní se činností Poradní skupiny pro boj proti trestným činům krutého zacházení.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Rada přijala tyto závěry:

II. Rada vyzývá členské státy, aby:

přijaly nezbytná legislativní opatření s cílem:

i)	plně provést definici nejzávažnějších mezinárodních zločinů a způsobů odpovědnosti zakotvených v Římském statutu;

ii)	umožnit výkon univerzální jurisdikce nebo jiných forem vnitrostátní jurisdikce nad nejzávažnějšími mezinárodními zločiny spáchanými v zahraničí a

iii)

umožnit úzkou justiční spolupráci s Mezinárodním trestním soudem a v rozsahu povoleném vnitrostátním právem i s dalšími vyšetřovacími mechanismy nebo mechanismy odpovědnosti, jako je nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu zřízená Radou OSN pro lidská práva, případně i v rámci společného vyšetřovacího týmu.

b)	podporovaly Generální prokuraturu Ukrajiny s cílem posílit schopnost Ukrajiny vyšetřovat a stíhat nejzávažnější mezinárodní zločiny v souladu s mezinárodními normami.

c)	zvážily aktivní zapojení do rotačního modelu koordinovaného Mezinárodním trestním soudem.

posílily justiční spolupráci mezi členskými státy a s Ukrajinou, dalšími třetími zeměmi a Mezinárodním trestním soudem s cílem zajistit úspěšné vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů, mimo jiné podporou mezinárodní iniciativy pro sjednání mnohostranné smlouvy o vzájemné právní pomoci a vydávání při vnitrostátním stíhání krutých zločinů.

usnadnily využívání společných vyšetřovacích týmů příslušných orgánů členských států a dalších zúčastněných stran, jako je Mezinárodní trestní soud, s cílem posílit justiční spolupráci v jednotlivých případech a úspěšné vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

f)	spolupracovaly s Poradní skupinou pro boj proti trestným činům krutého zacházení a případně usnadňovaly úzkou koordinaci mezi Poradní skupinou pro boj proti trestným činům krutého zacházení a společným vyšetřovacím týmem zřízeným mezi Ukrajinou a některými členskými státy.

g)	posílily spolupráci se zúčastněnými stranami EU, jako je Eurojust, Europol, Evropská soudní síť, Síť pro vyšetřování genocidy, mise EUAM Ukraine a síť národních odborníků pro společné vyšetřovací týmy („síť SVT“), s cílem posílit úspěšné vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

h)	dále posilovaly kapacity mise EUAM Ukraine vysíláním národních odborníků s příslušnými odbornými znalostmi.

nadále poskytovaly odpovídající právní, operativní a finanční podporu pro vytvoření a řádné fungování specializovaných jednotek zabývajících se vyšetřováním a stíháním nejzávažnějších mezinárodních zločinů na vnitrostátní úrovni v rámci orgánů příslušných pro vymáhání práva, stíhání, vzájemnou právní pomoc a shromažďování svědectví obětí, jakož i případně v rámci imigračních služeb.

informovaly vnitrostátní justiční orgány, které vyšetřují nejzávažnější mezinárodní zločiny, o pravomocích, které Eurojustu svěřuje nařízení (EU) 2022/838, a zdůraznily pomoc, kterou může poskytnout Eurojust ve spolupráci se Sítí pro vyšetřování genocidy i Europol za účelem rychlé a účinné křížové kontroly informací a odhalování možných vazeb mezi případy vyšetřovanými v různých členských státech.

zefektivnily shromažďování a sdílení informací mezi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami, které přicházejí do styku s oběťmi válečných zločinů, a to na základě odborných znalostí získaných zejména sítí pro problematiku vyloučení Agentury Evropské unie pro azyl, Sítí pro vyšetřování genocidy a platformou EU pro práva obětí.

l)	věnovaly odpovídající zdroje na budování kapacit a odbornou přípravu vnitrostátních orgánů zapojených do identifikace obětí a svědků nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

m)	spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím platformy EU pro práva obětí, zejména s cílem posílit sdílení informací a úsilí o informovanost zaměřené na oběti a postižené komunity.

n)	ve vhodných případech podporovaly spolupráci s organizacemi občanské společnosti při shromažďování důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech a v rozsahu povoleném vnitrostátním právem usnadňovaly přípustnost těchto důkazů u soudu.

o)	zvýšily povědomí členů ukrajinské uprchlické komunity o možnosti vypovídat v členských státech o hlavních mezinárodních zločinech, kterých se mohli stát oběťmi a/nebo svědky, a to při zohlednění jejich zranitelného postavení a potřeby podpory.

p)	posílily účast, informovanost, podporu a ochranu obětí hlavních mezinárodních zločinů v trestním řízení, jak je stanoveno ve směrnici 2012/29/EU o právech obětí, mimo jiné výměnou zkušeností a osvědčených postupů týkajících se podpory a ochrany obětí.

III. Rada vyzývá Komisi, aby:

pokračovala v úzké spolupráci s předsednictvím Rady, Evropskou službou pro vnější činnost, generálním sekretariátem Rady a Mezinárodním trestním soudem s cílem zajistit koordinaci činností Unie a případně členských států na podporu úsilí o vyvození odpovědnosti vedeného Generální prokuraturou Ukrajiny.

b)	pokračovala v práci v rámci platformy pro práva obětí s cílem zvýšit povědomí o potřebě zajistit poskytování podpory a ochrany obětem hlavních mezinárodních zločinů v souladu s jejich konkrétními potřebami a v souladu se směrnicí o právech obětí.

podporovala specializované činnosti v oblasti odborné přípravy a budování kapacit pro donucovací, justiční a další příslušné orgány na základě práce a odborných znalostí stávajících subjektů, jako je Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), mise EUAM Ukraine a stávající programy odborné přípravy vypracované Sítí pro vyšetřování genocidy.

d)	posílila finanční, logistickou, technickou a věcnou podporu, kterou mají členské státy k dispozici v jejich úsilí o účinné vyšetřování a shromažďování důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech, mimo jiné navýšením finančních prostředků pro společné vyšetřovací týmy.

e)	podporovala výměnu osvědčených postupů, znalostí a odborných znalostí prostřednictvím Sítě pro vyšetřování genocidy, mimo jiné prostřednictvím výměnných programů a studijních návštěv odborníků z praxe, a vyčlenila pro tento účel odpovídající zdroje.

f)	pokračovala v podpoře vnitrostátních a mezinárodních vyšetřovacích mechanismů a mechanismů shromažďování důkazů, zejména pokud jde o důkazy z bojišť.

IV. Rada vyzývá Eurojust, aby:

a)	pokračoval v přijímání nezbytných opatření za účelem rychlého provedení nařízení (EU) 2022/838 s cílem zachovat, analyzovat a uchovávat důkazy o nejzávažnějších mezinárodních zločinech uvedených v daném nařízení v centrálním úložišti.

b)	nadále poskytoval materiály a pokyny, jak shromažďovat a předávat důkazy o nejzávažnějších mezinárodních zločinech.

c)	tam, kde je to možné, dále posílil spolupráci se třetími zeměmi s cílem usnadnit shromažďování a výměnu důkazů o příslušných nejzávažnějších mezinárodních zločinech v souladu s platným právním rámcem.

V. Rada vyzývá Eurojust a Europol, aby:

dále posilovaly spolupráci mezi těmito dvěma agenturami na základě jejich vzájemně se doplňujících úloh a operačních schopností při podpoře vyšetřování nejzávažnější mezinárodní trestné činnosti a v souladu s jejich příslušnými mandáty a zároveň usilovaly o zamezení zdvojování úsilí, aby bylo možné členským státům poskytovat ještě lepší pomoc při vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

b)	informovaly Radu o aktuálním stavu a budoucích krocích v oblasti spolupráce, pokud jde o vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

VI. Rada vyzývá Síť pro vyšetřování genocidy, aby:

a)	nadále rozvíjela své odborné znalosti v oblasti nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

b)	nadále usnadňovala výměnu informací, znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi vnitrostátními odborníky v souladu se svým mandátem.

VII. Rada vyzývá misi EUAM Ukraine, aby:

a)	nadále rozvíjela svou podporu ukrajinským orgánům s cílem usnadnit vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

b)	dále posílila spolupráci s Europolem, Eurojustem a agenturou CEPOL s cílem poskytovat odbornou přípravu a přímou podporu při vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů na Ukrajině.

VIII. Rada vyzývá příslušné orgány Evropské unie, aby:

a)	pokračovaly v efektivním poskytování pomoci Ukrajině a dále ji zlepšovaly.

b)	nadále poskytovaly podporu členským státům v jejich úsilí o efektivní shromažďování důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech a zároveň zkoumaly možné synergie a zamezily zdvojování činností.

c)	zvýšily úsilí v boji proti dezinformacím a pokusům o přepsání historie.

IX. Rada vyzývá Ukrajinu, aby:

přistoupila k Římskému statutu.

(1) Viz Římský statut Mezinárodního trestního soudu, Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, čtyři Ženevské úmluvy z roku 1949 a tři dodatkové protokoly, Haagská úmluva z roku 1954 a její druhý dodatkový protokol, Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1976, Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením z roku 2006.

(2) Rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56).

(3) Úř. věst. L 148, 31.5.2022, s. 1.

(4) Rozhodnutí Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny (Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1), Rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (Úř. věst. L 118, 14.5.2003, s. 12)

(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/638 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/486/SZBP o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 38).

14.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 474/38

Každoroční aktualizace odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficientů použitelných na tyto odměny a důchody v roce 2022 (1)

(2022/C 474/10)

1.1

Tabulka základních měsíčních platů pro každou platovou třídu a platový stupeň ve funkčních skupinách AD a AST uvedená v článku 66 služebního řádu, použitelná ode dne 1. července 2022:

1.7.2022	PLATOVÉ STUPNĚ
PLATOVÉ TŘÍDY	1	2	3	4	5
16	20 856,62	21 733,04	22 646,29
15	18 433,77	19 208,39	20 015,53	20 572,40	20 856,62
14	16 292,34	16 976,99	17 690,38	18 182,55	18 433,77
13	14 399,73	15 004,82	15 635,33	16 070,35	16 292,34
12	12 726,95	13 261,75	13 819,04	14 203,49	14 399,73
11	11 248,49	11 721,16	12 213,70	12 553,51	12 726,95
10	9 941,81	10 359,56	10 794,90	11 095,21	11 248,49
9	8 786,88	9 156,12	9 540,89	9 806,31	9 941,81
8	7 766,14	8 092,48	8 432,53	8 667,15	8 786,88
7	6 863,97	7 152,41	7 452,95	7 660,31	7 766,14
6	6 066,59	6 321,53	6 587,16	6 770,43	6 863,97
5	5 361,87	5 587,18	5 821,96	5 983,94	6 066,59
4	4 739,00	4 938,12	5 145,63	5 288,80	5 361,87
3	4 188,45	4 364,48	4 547,89	4 674,40	4 739,00
2	3 701,91	3 857,46	4 019,56	4 131,40	4 188,45
1	3 271,87	3 409,35	3 552,61	3 651,48	3 701,91

Tabulka základních měsíčních platů pro každou platovou třídu a platový stupeň ve funkční skupině AST/SC uvedená v článku 66 služebního řádu, použitelná ode dne 1. července 2022:

1.7.2022	PLATOVÉ STUPNĚ
PLATOVÉ TŘÍDY	1	2	3	4	5
6	5 319,31	5 542,85	5 775,76	5 936,43	6 018,46
5	4 701,38	4 898,94	5 105,53	5 246,82	5 319,31
4	4 155,24	4 329,84	4 511,80	4 637,32	4 701,38
3	3 672,53	3 826,85	3 987,69	4 098,60	4 155,24
2	3 245,90	3 382,31	3 524,45	3 622,49	3 672,53
1	2 868,84	2 989,40	3 115,02	3 201,66	3 245,90

Tabulka koeficientů použitelných na odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie podle článku 64 služebního řádu obsahující:

—	koeficienty použitelné ode dne 1. července 2022 na odměny úředníků a ostatních zaměstnanců podle článku 64 služebního řádu (sloupec 2 tabulky níže),

—	koeficienty použitelné ode dne 1. ledna 2023 podle čl. 17 odst. 3 přílohy VII služebního řádu na převody prováděné úředníky a ostatními zaměstnanci (sloupec 3 tabulky níže),

—

koeficienty použitelné ode dne 1. července 2022 na důchody podle čl. 20 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu (sloupec 4 tabulky níže).

	Odměny	Převody	Důchody
Země/místo	1.7.2022	1.1.2023	1.7.2022
Bulharsko	65,0	60,9
Česko	95,5	82,8
Dánsko	134,7	136,5	136,5
Německo	100,6	100,6	100,6
Karlsruhe	95,6
Mnichov	112,2
Estonsko	94,1	98,1
Irsko	136,3	129,0	129,0
Řecko	89,4	84,8
Španělsko	97,4	93,4
Francie	116,8	107,7	107,7
Chorvatsko	80,0	69,9
Itálie	94,7	94,1
Varese	92,0
Kypr	82,6	82,9
Lotyšsko	85,9	80,9
Litva	87,4	76,6
Maďarsko	69,6	58,8
Malta	92,1	94,7
Nizozemsko	109,8	110,7	110,7
Rakousko	108,8	110,6	110,6
Polsko	71,7	62,0
Portugalsko	95,5	89,7
Rumunsko	70,1	59,1
Slovinsko	87,1	83,6
Slovensko	81,3	80,9
Finsko	117,3	118,9	118,9
Švédsko	124,9	114,3	114,3
Spojené království			125,4

4.1

Výše příspěvku na rodičovskou dovolenou podle čl. 42a druhého pododstavce služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 1 123,91 EUR.

4.2

Výše příspěvku na rodičovskou dovolenou podle čl. 42a třetího pododstavce služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 1 498,55 EUR.

5.1

Výše základního příspěvku na domácnost podle čl. 1 odst. 1 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 210,20 EUR.

5.2

Výše příspěvku na vyživované dítě podle čl. 2 odst. 1 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 459,32 EUR.

5.3

Výše příspěvku na vzdělání podle čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 311,65 EUR.

5.4

Výše příspěvku na vzdělání podle čl. 3 odst. 2 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 112,21 EUR.

5.5

Minimální výše příspěvku za práci v zahraničí podle článku 69 služebního řádu a podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022 – 623,01 EUR.

5.6

Výše příspěvku za práci v zahraničí podle článku 134 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022 – 447,87 EUR.

6.1

Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech podle čl. 7 odst. 2 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022:

0 EUR za každý km vzdálenosti od	0 do 200 km
0,2317 EUR za každý km vzdálenosti od	201 do 1 000 km
0,3863 EUR za každý km vzdálenosti od	1 001 do 2 000 km
0,2317 EUR za každý km vzdálenosti od	2 001 do 3 000 km
0,0771 EUR za každý km vzdálenosti od	3 001 do 4 000 km
0,0372 EUR za každý km vzdálenosti od	4 001 do 10 000 km
0 EUR za každý km vzdálenosti nad	10 000 km

6.2

Výše paušálního příplatku k příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech podle čl. 7 odst. 2 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022:

—	115,86 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místy uvedenými v odstavci 1 od 600 km do 1 200 km,

—	231,72 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místy uvedenými v odstavci 1 větší než 1 200 km.

7.1

Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech podle čl. 8 odst. 2 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. ledna 2023:

0 EUR za každý km vzdálenosti od	0 do 200 km
0,4672 EUR za každý km vzdálenosti od	201 do 1 000 km
0,7787 EUR za každý km vzdálenosti od	1 001 do 2 000 km
0,4672 EUR za každý km vzdálenosti od	2 001 do 3 000 km
0,1556 EUR za každý km vzdálenosti od	3 001 do 4 000 km
0,0751 EUR za každý km vzdálenosti od	4 001 do 10 000 km
0 EUR za každý km vzdálenosti nad	10 000 km

7.2

Výše paušálního příplatku k příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech podle čl. 8 odst. 2 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. ledna 2023:

—	233,58 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místem zaměstnání a místem původu od 600 km do 1 200 km,

—	467,12 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místem zaměstnání a místem původu větší než 1 200 km.

Výše denního příspěvku podle čl. 10 odst. 1 přílohy VII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022:

—	48,28 EUR pro úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—	38,94 EUR pro úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

Dolní hranice příspěvku na zařízení podle čl. 24 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022:

—	1 374,47 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—	817,25 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

10.1

Dolní a horní hranice příspěvku v nezaměstnanosti podle čl. 28a odst. 3 druhého pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022:

—	1 648,40 EUR (dolní hranice),

—	3 296,81 EUR (horní hranice).

10.2

Výše paušální srážky podle čl. 28a odst. 7 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022:

—	1 498,55 EUR.

11.

Tabulka s platovou stupnicí základních platů stanovená v článku 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, použitelná ode dne 1. července 2022:

FUNKČNÍ SKUPINY	1.7.2022	PLATOVÉ STUPNĚ
FUNKCE	PLATOVÉ TŘÍDY	1	2	3	4	5	6	7
IV	18	7 189,80	7 339,32	7 491,93	7 647,74	7 806,79	7 969,13	8 134,84
	17	6 354,54	6 486,67	6 621,57	6 759,28	6 899,84	7 043,32	7 189,80
	16	5 616,29	5 733,08	5 852,31	5 974,01	6 098,26	6 225,09	6 354,54
	15	4 963,81	5 067,04	5 172,43	5 279,99	5 389,80	5 501,87	5 616,29
	14	4 387,16	4 478,39	4 571,53	4 666,59	4 763,67	4 862,69	4 963,81
	13	3 877,47	3 958,12	4 040,42	4 124,46	4 210,22	4 297,78	4 387,16
III	12	4 963,75	5 066,96	5 172,35	5 279,89	5 389,68	5 501,76	5 616,17
	11	4 387,13	4 478,34	4 571,47	4 666,52	4 763,57	4 862,63	4 963,75
	10	3 877,46	3 958,09	4 040,40	4 124,43	4 210,19	4 297,75	4 387,13
	9	3 427,03	3 498,29	3 571,04	3 645,32	3 721,12	3 798,48	3 877,46
	8	3 028,92	3 091,91	3 156,21	3 221,83	3 288,84	3 357,23	3 427,03
II	7	3 426,95	3 498,24	3 570,98	3 645,25	3 721,10	3 798,48	3 877,47
	6	3 028,79	3 091,76	3 156,08	3 221,72	3 288,72	3 357,13	3 426,95
	5	2 676,85	2 732,52	2 789,36	2 847,38	2 906,59	2 967,06	3 028,79
	4	2 365,82	2 415,03	2 465,27	2 516,55	2 568,88	2 622,31	2 676,85
I	3	2 914,51	2 974,99	3 036,75	3 099,76	3 164,08	3 229,76	3 296,81
	2	2 576,55	2 630,02	2 684,61	2 740,32	2 797,20	2 855,26	2 914,51
	1	2 277,79	2 325,07	2 373,31	2 422,56	2 472,85	2 524,17	2 576,55

12.

Dolní hranice příspěvku na zařízení podle článku 94 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022:

—	1 033,84 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—	612,96 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

13.1

Dolní a horní hranice příspěvku v nezaměstnanosti podle čl. 96 odst. 3 druhého pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022:

—	1 236,30 EUR (dolní hranice),

—	2 472,57 EUR (horní hranice).

13.2

Výše paušální srážky podle čl. 96 odst. 7 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022 činí 1 123,91 EUR.

13.3

Dolní a horní hranice příspěvku v nezaměstnanosti podle článku 136 pracovního řádu ostatních zaměstnanců použitelná ode dne 1. července 2022:

—	1 087,66 EUR (dolní hranice),

—	2 559,24 EUR (horní hranice).

14.

Výše příspěvků za práci na směny stanovená v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 (2):

—	471,12 EUR,

—	711,08 EUR,

—	777,48 EUR,

—	1 059,95 EUR.

15.

Koeficient použitelný ode dne 1. července 2022 na částky uvedené v článku 4 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (3) – 6,8007.

16.

Tabulka částek stanovených v čl. 8 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu použitelná ode dne 1. července 2022:

1.7.2022	PLATOVÉ STUPNĚ
PLATOVÉ TŘÍDY	1	2	3	4	5	6	7	8
16	20 856,62	21 733,04	22 646,29
15	18 433,77	19 208,39	20 015,53	20 572,40	20 856,62	21 733,04
14	16 292,34	16 976,99	17 690,38	18 182,55	18 433,77	19 208,39	20 015,53	20 856,62
13	14 399,73	15 004,82	15 635,33	16 070,35	16 292,34
12	12 726,95	13 261,75	13 819,04	14 203,49	14 399,73	15 004,82	15 635,33	16 292,34
11	11 248,49	11 721,16	12 213,70	12 553,51	12 726,95	13 261,75	13 819,04	14 399,73
10	9 941,81	10 359,56	10 794,90	11 095,21	11 248,49	11 721,16	12 213,70	12 726,95
9	8 786,88	9 156,12	9 540,89	9 806,31	9 941,81
8	7 766,14	8 092,48	8 432,53	8 667,15	8 786,88	9 156,12	9 540,89	9 941,81
7	6 863,97	7 152,41	7 452,95	7 660,31	7 766,14	8 092,48	8 432,53	8 786,88
6	6 066,59	6 321,53	6 587,16	6 770,43	6 863,97	7 152,41	7 452,95	7 766,14
5	5 361,87	5 587,18	5 821,96	5 983,94	6 066,59	6 321,53	6 587,16	6 863,97
4	4 739,00	4 938,12	5 145,63	5 288,80	5 361,87	5 587,18	5 821,96	6 066,59
3	4 188,45	4 364,48	4 547,89	4 674,40	4 739,00	4 938,12	5 145,63	5 361,87
2	3 701,91	3 857,46	4 019,56	4 131,40	4 188,45	4 364,48	4 547,89	4 739,00
1	3 271,87	3 409,35	3 552,61	3 651,48	3 701,91

17.

Výše paušálního příspěvku podle bývalého článku 4a přílohy VII služebního řádu platného do 1. května 2004 pro účely uplatňování čl. 18 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu, použitelná ode dne 1. července 2022:

—	162,53 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C4 nebo C5,

—	249,19 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C1, C2 nebo C3.

18.

Tabulka s platovou stupnicí základních platů stanovená v článku 133 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, použitelná ode dne 1. července 2022:

Platová třída	1	2	3	4	5	6	7
Základní plat při plném pracovním úvazku	2 071,92	2 413,79	2 617,04	2 837,43	3 076,35	3 335,44	3 616,32
Platová třída	8	9	10	11	12	13	14
Základní plat při plném pracovním úvazku	3 920,88	4 251,04	4 609,01	4 997,14	5 417,97	5 874,21	6 368,88
Platová třída	15	16	17	18	19
Základní plat při plném pracovním úvazku	6 905,20	7 486,70	8 117,17	8 800,70	9 541,84

19.

V případě zaměstnanců, jejichž místo zaměstnání se během referenčního období nacházelo v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Chorvatsku, Itálii (Varese), na Kypru, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Španělsku a Švédsku, se všechny odkazy na 1. července 2022 v bodech 1 až 18 výše považují za odkazy na 16. května 2022 v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. a) přílohy XI služebního řádu.

20.

V případě zaměstnanců, jejichž místo zaměstnání se během referenčního období nacházelo v Česku, Litvě, Lotyšsku, Portugalsku a Řecku, se všechny odkazy na 1. července 2022 v bodech 1 až 18 výše považují za odkazy na 1. května 2022 v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. a) přílohy XI služebního řádu.

21.

V případě důchodců, jejichž bydliště se během referenčního období nacházelo v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Irsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku a Švédsku, se všechny odkazy na 1. července 2022 v bodech 1 až 18 výše považují za odkazy na 16. května 2022 v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. a) přílohy XI služebního řádu.

22.

V případě důchodců, jejichž bydliště se během referenčního období nacházelo v Česku, Litvě, Lotyšsku a na Slovensku, se všechny odkazy na 1. července 2022 v bodech 1 až 18 výše považují za odkazy na 1. května 2022 v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. a) přílohy XI služebního řádu.

(1) Zpráva Eurostatu ze dne 28. října 2022 o každoroční aktualizaci odměn a důchodů úředníků EU za rok 2022 podle článků 64 a 65 a přílohy XI služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, kterou se s účinností od 1. července 2022 upravují odměny zaměstnanců v aktivní službě a důchody zaměstnanců v důchodu a kterou se s účinností od 1. července 2022 aktualizují koeficienty použitelné na odměny zaměstnanců v aktivní službě vykonávajících služební povinnosti v různých místech zaměstnání v rámci EU i mimo ni, na důchody zaměstnanců v důchodu podle země bydliště a na převody důchodů (Ares(2022)7485371).

(2) Nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 ze dne 9. února 1976 o stanovení kategorií příjemců, podmínek poskytování a výše příspěvků, které mohou být poskytovány úředníkům pracujícím na směny (Úř. věst. L 38, 13.2.1976, s. 1). Nařízení doplněné nařízením (Euratom, ESUO, EHS) č. 1307/87 (Úř. věst. L 124, 13.5.1987, s. 6).

(3) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8).

14.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 474/44

Každoroční aktualizace koeficientů použitelných na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích (1)

(2022/C 474/11)

Země	Hospodářská parita červenec 2022	Směnný kurz červenec 2022 (*1)	Opravný koeficient červenec 2022 (*2)
Afghánistán (*3)
Albánie	68,08	119,410	57,0
Alžírsko	93,80	153,500	61,1
Angola	872,8	452,977	192,7
Argentina	112,9	130,663	86,4
Arménie	510,7	430,540	118,6
Austrálie	1,634	1,52560	107,1
Ázerbájdžán	1,825	1,78789	102,1
Bangladéš	83,59	97,7555	85,5
Barbados	2,603	2,10791	123,5
Bělorusko	2,179	3,58200	60,8
Benin	635,1	655,957	96,8
Bolívie	5,907	7,26725	81,3
Bosna a Hercegovina	1,167	1,95583	59,7
Botswana	9,312	12,8866	72,3
Brazílie	5,159	5,51630	93,5
Burkina Faso	595,4	655,957	90,8
Burundi	2 118	2 142,91	98,8
Kambodža	4 098	4 298,50	95,3
Kamerun	585,5	655,957	89,3
Kanada	1,455	1,35130	107,7
Kapverdy	75,85	110,265	68,8
Středoafrická republika	669,4	655,957	102,0
Čad	617,1	655,957	94,1
Chile	654,6	958,614	68,3
Čína	6,157	7,03820	87,5
Kolumbie	3 082	4 343,38	71,0
Kongo	714,7	655,957	109,0
Kostarika	586,1	725,326	80,8
Kuba (*1)	1,261	1,05170	119,9
Demokratická republika Kongo	2934	2 119,50	138,4
Džibutsko	214,2	187,203	114,4
Dominikánská republika	46,43	57,6144	80,6
Ekvádor (*1)	0,938	1,05170	89,2
Egypt	14,8	19,7916	74,8
Salvador (*1)	0,8715	1,05170	82,9
Eritrea	17,49	15,7755	110,9
Svazijsko	11,10	16,9295	65,6
Etiopie	42,10	55,5546	75,8
Fidži	1,677	2,32883	72,0
Gabon	696,1	655,957	106,1
Gambie	56,43	58,0200	97,3
Gruzie	2,571	3,09540	83,1
Ghana	7,019	7,61620	92,2
Grónsko	8,598	7,43920	115,6
Guatemala	8,420	8,16098	103,2
Guinea	11 607	9 076,32	127,9
Guinea-Bissau	460,7	655,957	70,2
Guyana	212,6	220,180	96,6
Haiti	117,5	119,499	98,3
Honduras	23,26	25,6586	90,7
Hongkong	9,922	8,25320	120,2
Island	187,9	139,900	134,3
Indie	82,22	83,0370	99,0
Indonésie	11 466	15 612,6	73,4
Írán	100 442	44 171,4	227,4
Irák (*3)
Izrael	4,208	3,63440	115,8
Pobřeží slonoviny	572,1	655,957	87,2
Jamajka	178,9	159,461	112,2
Japonsko	133,1	143,530	92,7
Jordánsko	0,7095	0,74566	95,2
Kazachstán	384,4	496,940	77,4
Keňa	125,6	123,735	101,5
Kosovo	0,5623	1	56,2
Kuvajt	0,2979	0,32214	92,5
Kyrgyzstán	74,41	83,6105	89,0
Laos	9 551	15 763,8	60,6
Libanon (*3)
Lesotho	10,80	16,9295	63,8
Libérie	225,4	160,478	140,5
Libye (*3)
Madagaskar	3 700	4 254,16	87,0
Malawi	746,6	1 079,01	69,2
Malajsie	3,843	4,62720	83,1
Mali	607,6	655,957	92,6
Mauritánie	31,62	37,8648	83,5
Mauricius	36,31	47,3136	76,7
Mexiko	14,34	21,1375	67,8
Moldavsko	16,13	20,2534	79,6
Mongolsko	2 362	3 293,69	71,7
Černá Hora	0,6066	1	60,7
Maroko	8,507	10,6027	80,2
Mosambik	75,60	67,5700	111,9
Myanmar	1 428	1 945,65	73,4
Namibie	13,14	16,9295	77,6
Nepál	95,19	132,330	71,9
Nová Kaledonie	115,7	119,332	97,0
Nový Zéland	1,441	1,68710	85,4
Nikaragua	34,03	37,7087	90,2
Niger	501,8	655,957	76,5
Nigérie	397,3	441,345	90,0
Severní Makedonie	30,81	61,6950	49,9
Norsko	13,26	10,3065	128,7
Pákistán	149,1	218,700	68,2
Panama (*1)	1,156	1,05170	109,9
Papua-Nová Guinea	3,847	3,70317	103,9
Paraguay	5007	7 213,66	69,4
Peru	3,684	3,97963	92,6
Filipíny	50,98	57,7730	88,2
Katar	4,379	3,82819	114,4
Rusko	84,07	53,8580	156,1
Rwanda	950,9	1 081,71	87,9
Svatý Tomáš a Princův ostrov	24,37	24,5000	99,5
Saúdská Arábie	3,863	3,94388	97,9
Senegal	552,3	655,957	84,2
Srbsko	73,76	117,429	62,8
Sierra Leone	13 593	13 833,2	98,3
Singapur	1,711	1,46070	117,1
Somálsko (*3)
Jihoafrická republika	11,25	16,9295	66,5
Jižní Korea	1 229	1 364,02	90,1
Jižní Súdán	256,3	521,049	49,2
Šrí Lanka	230,4	382,425	60,2
Súdán (*3)
Švýcarsko (Bern)	1,343	1,00050	134,2
Švýcarsko (Ženeva)	1,343	1,00050	134,2
Sýrie (*3)
Tchaj-wan	26,41	31,1691	84,7
Tádžikistán	8,512	11,1115	76,6
Tanzanie	2 494	2 431,71	102,6
Thajsko	26,64	36,9250	72,1
Východní Timor (*1)	0,8645	1,05170	82,2
Togo	627,6	655,957	95,7
Trinidad a Tobago	7,319	7,26330	100,8
Tunisko	2,405	3,22400	74,6
Turecko	7,340	17,4998	41,9
Turkmenistán	5,079	3,68095	138,0
Uganda	2 956	3 984,18	74,2
Ukrajina	26,62	30,7674	86,5
Spojené arabské emiráty	3,625	3,86200	93,9
Spojené království	0,9421	0,86461	109,0
Spojené státy americké (New York)	1,195	1,05170	113,6
Spojené státy americké (San Francisco)	1,099	1,05170	104,5
Spojené státy americké (Washington)	1,099	1,05170	104,5
Uruguay	40,14	41,5190	96,7
Uzbekistán	8 342	11 383,1	73,3
Venezuela (*3)
Vietnam	18 459	24 441,5	75,5
Západní břeh a Pásmo Gazy	4,208	3,63440	115,8
Jemen (*3)
Zambie	16,72	18,0940	92,4
Zimbabwe (*3)

(1) zpráva Eurostatu ze dne 28. října 2022 o každoroční aktualizaci odměn a důchodů úředníků EU za rok 2022 podle článků 64 a 65 a přílohy XI služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, kterou se s účinností od 1. července 2022 upravují odměny zaměstnanců v aktivní službě a důchody zaměstnanců v důchodu a kterou se s účinností od 1. července 2022 aktualizují koeficienty použitelné na odměny zaměstnanců v aktivní službě vykonávajících služební povinnosti v různých místech zaměstnání v rámci EU i mimo ni, na důchody zaměstnanců v důchodu podle země bydliště a na převody důchodů (Ares(2022)7485371),

Další informace o metodice jsou k dispozici na webových stránkách Eurostatu (Statistics Database > Economy and finance > Prices > Correction coefficients).

(*1) 1 EUR = x jednotek místní měny (USD v případě Kuby, Ekvádoru, Salvadoru, Panamy a Východního Timoru)

(*2) Brusel a Lucemburk = 100

(*3) Nejsou k dispozici v důsledku problémů spojených s nestabilitou místní situace nebo s nedostačující důvěryhodností údajů.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 474

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 14. prosince 2022

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2022/C 474/01	Oznámení Komise – Pokyny k uzavření operačních programů schválených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a programů přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II) (2014–2020)	1
2022/C 474/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10349 – AMAZON / MGM) ( 1 )	25
2022/C 474/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10800 – AHLSELL / SANISTAL) ( 1 )	26
2022/C 474/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10897 – PREDICA / VAUBAN / TELEFONICA / BLUEVIA) ( 1 )	27
2022/C 474/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10943 – ENEL / CVC CAPITAL PARTNERS / GRIDSPERTISE) ( 1 )	28
2022/C 474/06	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10955 – KIRK / LFI / ATP / FERROSAN MEDICAL DEVICES) ( 1 )	29
2022/C 474/07	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10931 – OPENTEXT / MICRO FOCUS) ( 1 )	30

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2022/C 474/14	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10903 – CIRCLE K / SCHIBSTED / ELTON MOBILITY) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	53
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2022/C 474/15	Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	55

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0545
JPY	japonský jen	144,85
DKK	dánská koruna	7,4391
GBP	britská libra	0,85753
SEK	švédská koruna	10,8965
CHF	švýcarský frank	0,9869
ISK	islandská koruna	151,10
NOK	norská koruna	10,4679
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,287
HUF	maďarský forint	409,65
PLN	polský zlotý	4,6938
RON	rumunský lei	4,9298
TRY	turecká lira	19,6649
AUD	australský dolar	1,5553
CAD	kanadský dolar	1,4341
HKD	hongkongský dolar	8,2033
NZD	novozélandský dolar	1,6464
SGD	singapurský dolar	1,4288
KRW	jihokorejský won	1 378,75
ZAR	jihoafrický rand	18,6855
CNY	čínský juan	7,3637
HRK	chorvatská kuna	7,5495
IDR	indonéská rupie	16 521,81
MYR	malajsijský ringgit	4,6704
PHP	filipínské peso	58,852
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,707
BRL	brazilský real	5,5784
MXN	mexické peso	20,9435
INR	indická rupie	87,2965

Země	Hospodářská parita Únor 2022	Směnný kurz Únor 2022 (*)	Opravný koeficient Únor 2022 (**)
Středoafrická republika	693,0	655,957	105,6
Alžírsko	96,76	158,249	61,1
Šrí Lanka	168,9	228,258	74,0
Turecko	5,970	15,1424	39,4
Haiti	112,9	113,097	99,8
Moldavsko	15,54	20,2731	76,7
Jižní Súdán	239,0	482,766	49,5

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2022/C 474/08	Závěry Rady o boji proti beztrestnosti, pokud jde o zločiny spáchané v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině	31
	Evropská komise
2022/C 474/09	Směnné kurzy vůči euru – 13. prosince 2022	37
2022/C 474/10	Každoroční aktualizace odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a koeficientů použitelných na tyto odměny a důchody v roce 2022	38
2022/C 474/11	Každoroční aktualizace koeficientů použitelných na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích	44
2022/C 474/12	Mimořádná aktualizace koeficientů použitelných na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích	49
	Účetní dvůr
2022/C 474/13	Zvláštní zpráva 27/2022: Zvláštní zpráva 27/2022 EU podporuje přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi – Podpora je hodnotná, ale její provádění bylo zahájeno velmi pozdě a je třeba řešit problémy s koordinací	52

Země	Hospodářská parita Březen 2022	Směnný kurz Březen 2022 (*)	Opravný koeficient Březen 2022 (**)
Rwanda	862,0	1 149,90	75,0
Mosambik	71,95	72,4150	99,4
Mali	584,6	655,957	89,1
Kolumbie	2 861	4 404,80	65,0

Země	Hospodářská parita Duben 2022	Směnný kurz Duben 2022 (*)	Opravný koeficient Duben 2022 (**)
Brazílie	4,802	5,28080	90,9
Sierra Leone	12 756	13 195,4	96,7
Etiopie	40,84	56,6299	72,1
Burundi	2 116	2 211,60	95,7
Ghana	6,321	7,81335	80,9
Šrí Lanka	182,1	324,247	56,2
Turecko	6,384	16,3296	39,1
Rusko	82,85	96,0085	86,3
Kuba	1,190	1,11260	107,0
Salvador	0,8273	1,11260	74,4
Jižní Súdán	264,7	477,775	55,4
Bosna a Hercegovina	1,166	1,95583	59,6
Myanmar	1 403	1 975,98	71,0

Země	Hospodářská parita Květen 2022	Směnný kurz Květen 2022 (*)	Opravný koeficient Květen 2022 (**)
Uganda	2 892	3 800,80	76,1
Rwanda	912,2	1 086,62	83,9
Botswana	8,948	12,8535	69,6
Ghana	6,667	7,58150	87,9
Trinidad a Tobago	7,246	7,47185	97,0
Šrí Lanka	200,5	359,779	55,7
Turecko	6,718	15,5362	43,2
Argentina	106,7	120,420	88,6
Guinea	11 126	9 354,39	118,9
Jamajka	172,1	165,329	104,1
Panama	1,146	1,04850	109,3
Paraguay	4 890	7 168,07	68,2
Jižní Súdán	282,8	450,738	62,7

Země	Hospodářská parita červen 2022	Směnný kurz červen 2022 (*)	Opravný koeficient červen 2022 (**)
Tanzanie	2 495	2 463,43	101,3
Svazijsko	10,98	16,6480	66,0
Keňa	125,2	123,869	101,1
Guyana	209,0	223,085	93,7
Pákistán	148,5	213,970	69,4
Šrí Lanka	222,2	384,892	57,7
Indie	82,10	83,4750	98,4
Mauritánie	31,29	38,2667	81,8
Kolumbie	3 032	4 294,66	70,6
Kuba	1,252	1,07640	116,3
Írán	98 909	45 208,8	218,8


	(1) Text s významem pro EHP.