20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/1

(1)

Evropská družicová navigační strategie se v současné době provádí programy EGNOS a GALILEO.

(2)

GALILEO je první evropský kosmický program financovaný a řízený Evropskou unií společně s Evropskou kosmickou agenturou (EKA). Očekává se, že přispěje k vývoji četných aplikací v oblastech přímo či nepřímo spojených s oblastmi politiky Společenství, jako jsou doprava (určování polohy a měření rychlosti pohybujících se těles), pojištění, dálniční poplatky, vynucování práva (sledování podezřelých osob, opatření k potírání trestné činnosti), výběr cel a spotřebních daní (šetření v terénu atd.), zemědělství (úprava dávek osiva nebo pesticidů v závislosti na terénu atd.) nebo rybolov (sledování pohybu plavidel).

(3)

EGNOS je trojstranný program mezi Evropským společenstvím, EKA a Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), jehož cílem je zesílení signálů amerického systému GPS a ruského systému GLONASS za účelem zajištění jejich spolehlivosti na širokém zeměpisném území. Je nezávislý na programu GALILEO a doplňuje jej.

(4)

Závěry ze zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem (3. a 4. června 1999), Feiře (19. a 20. června 2000), Nice (7. až 11. prosince 2000), Stockholmu (23. a 24. března 2001), Laekenu (14. a 15. prosince 2001), Barceloně (15. a 16. března 2002) a Bruselu (20. a 21. března 2003) zdůraznily strategický význam programu GALILEO.

(5)

Vzhledem k strategickému významu evropských družicových navigačních programů a k potřebě zajistit přiměřené hájení a zastoupení veřejného zájmu je nezbytně nutné dohlížet na další fáze systému a použít finanční prostředky Společenství na tyto programy vyčleněné v souladu s odpovídajícími politickými směry Rady a s finančními rozhodnutími rozpočtových orgánů; proto je třeba zřídit Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GNSS) (dále jen „úřad“).

(6)

Při různých příležitostech, a zejména ve svých závěrech ze dne 5. dubna 2001 a ze dne 26. března 2002, Rada zdůraznila, že základním předpokladem pro úspěch programu GALILEO je významná účast soukromého sektoru v jeho zaváděcí i provozní fázi.

(7)

K tomuto účelu by měl úřad uzavřít koncesní smlouvu s libovolným konsorciem vybraným po dokončení vývojové fáze programu GALILEO a přijmout postupy, kterými se zajistí, že toto konsorcium bude plnit závazky, zejména závazky veřejné služby, vyplývající z koncesní smlouvy.

(8)

Úřad je jediným partnerem při jednání držitele koncese v oblasti kmitočtů.

(9)

Zároveň by měly členské státy, které podaly Mezinárodní telekomunikační unii žádosti o použití kmitočtů potřebných k zajištění provozu systému, umožnit úřadu přidělení jejich výlučného užívání držiteli koncese po dobu trvání koncese, a tím mu umožnit poskytovat požadované služby uvedené v technických požadavcích.

(10)

Úřad by měl odpovídat za řízení a dohled nad použitím peněžních prostředků zvlášť mu vyčleněných pro tyto programy.

(11)

Úřad by měl být nápomocen Komisi v záležitostech týkajících se družicové navigace, zejména pokud se prokáže potřeba legislativních a regulačních opatření.

(12)

Úřad by měl využívat pokračující činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a technologického hodnocení, zejména činnosti EKA. S ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2000 o evropské vesmírné strategii (2), by tam, kde je to možné, měla spolupráce s EKA co nejvíce využít možnosti poskytované rámcovou dohodou mezi Evropským společenstvím a EKA.

(13)

Úřad by měl chránit a zhodnocovat již učiněné investice Společenství do vesmírné technologie a infrastruktury.

(14)

Po svém rozpuštění by měl společný podnik Galileo v souladu s odpovídajícími pravidly svých stanov převést veškerý svůj nabytý majetek na úřad. Veškerý majetek vyvinutý držitelem koncese v průběhu zaváděcí fáze by měl být svěřen úřadu, pokud není předem dohodnuto jinak, jelikož fáze vymezování, vývoje a hodnocení programu byly financovány téměř výlučně z veřejných prostředků, a veškeré takto vyvinuté prvky by se měly zpřístupnit držiteli koncese.

(15)

Právní postavení úřadu by mělo být takové, aby mu při plnění jeho úkolů umožnilo jednat jako právnické osobě.

(16)

V zájmu účinného zajištění plnění úkolů úřadu by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě, jíž budou svěřeny potřebné pravomoci sestavovat rozpočet, ověřovat jeho plnění, přijímat vhodná finanční pravidla, zavádět průhledné pracovní postupy pro rozhodování úřadu, schvalovat jeho pracovní program a jmenovat výkonného ředitele.

(17)

V zájmu řádného fungování úřadu je třeba, aby byl jeho výkonný ředitel jmenován na základě svých zásluh a doložených správních a řídicích dovedností, jakož i relevantních schopností a zkušeností, a aby plnil své povinnosti zcela nezávisle a pružně vzhledem k uspořádání vnitřního chodu úřadu. Výkonný ředitel by měl připravit a provést veškerá potřebná opatření k zajištění řádného plnění pracovního programu úřadu, každoročně připravit návrh souhrnné zprávy k předání správní radě, vypracovat návrh výkazu odhadovaných příjmů a výdajů úřadu a plnit rozpočet.

(18)

Postupy jmenování do funkcí by měly být průhledné.

(19)

Správní rada by měla mít možnost zřídit Výbor pro vědu a techniku, který by byl úřadu nápomocen v technických otázkách a při modernizaci systému.

(20)

Je třeba zřídit Výbor pro bezpečnost a zabezpečení systému, který by byl úřadu nápomocen ve všech otázkách spojených s bezpečností a zabezpečením systému.

(21)

Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost úřadu, považuje se za potřebné mu přidělit samostatný rozpočet, jehož příjmy poplynou především ze subvence Společenství. Rozpočtový proces Společenství se nadále použije na jakékoli granty ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Kromě toho by měl Účetní dvůr provádět účetní audit.

(22)

V oblasti své působnosti, cílů a plnění svých úkolů by měl úřad jednat v souladu zejména s předpisy použitelnými pro orgány Společenství.

(23)

Úřad by měl rovněž uplatňovat odpovídající právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům a ochrany osob ve spojitosti se zpracováváním osobních údajů a dále dodržovat bezpečnostní zásady použitelné pro útvary Rady a Komise.

(24)

Třetí země by měly mít možnost účastnit se činnosti úřadu, pokud v tomto smyslu uzavřou se Společenstvím předchozí dohodu, zejména pokud se tyto země účastnily předchozích fází programu prostřednictvím svého příspěvku do programu EKA „GALILEOSAT“.

(25)

Evropský GNSS by se měl považovat za citlivou infrastrukturu z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti.

(26)

Je třeba přijmout opatření k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti systému proti útokům (zlovolným či jiným) a zamezit jeho použití k účelům, které by mohly mít dopad na bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států.

(27)

Postup stanovený ve společné akci Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004, který se týká aspektu provozu družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (3) by měl být použitelný v případech, kdy se členský stát domnívá, že jeho národní bezpečnost je ohrožena.

(28)

Smlouva nestanoví pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než pravomoci uvedené v článku 308,

a)

Je licenčním úřadem ve vztahu k soukromému držiteli koncese, který je odpovědný za provádění a řízení zaváděcích a provozních fází programu GALILEO (dále jen „držitel koncese“); v tomto postavení uzavírá s držitelem koncese koncesní smlouvu; zajistí, aby držitel koncese plnil koncesní smlouvu a technické požadavky k ní připojené, a přijímá veškerá vhodná opatření, aby zajistil nepřetržité poskytování služeb v případě selhání držitele koncese; uděluje držiteli koncese právo používat po dobu trvání koncese hmotný a nehmotný majetek uvedený v čl. 3 odst. 1.

b)

Spravuje finanční prostředky zvlášť mu přidělené pro evropské programy GNSS a sleduje celkové finanční řízení za účelem poskytování poradenství v oblasti příspěvků veřejného sektoru.

c)

Svěřuje se mu odpovědnost, zděděná po společném podniku Galileo, spravovat dohodu s hospodářským subjektem pověřeným provozováním EGNOS a předložit rámec pro budoucí strategická rozhodnutí týkající se EGNOS, s patřičným ohledem na názor stran, které přispěly k financování rozvojových a zaváděcích fází EGNOS.

d)

Koordinuje činnosti členských států v oblasti kmitočtů potřebné k zajištění fungování systému; má právo využívat všechny tyto kmitočty nezávisle na umístění systému; jedná přímo s držitelem koncese o záležitostech týkajících se využívání těchto kmitočtů.

e)

Formou vypracování předloh je Komisi nápomocen při přípravě návrhů evropských programů GNSS, které mají být předloženy Evropskému parlamentu a Radě, a při přijímání prováděcích pravidel.

f)

Odpovídá za modernizaci a rozvoj nových generací systému.

g)

Může plnit úkoly při plnění rozpočtu, které mu Komisí svěří ve spojitosti s evropskými programy GNSS v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4).

h)

Zajistí, aby prvky systému měly řádná osvědčení; zmocní příslušné oprávněné osvědčující orgány vydávat odpovídající osvědčení a sledovat plnění souvisejících norem a technických požadavků.

i)

Prosazuje a ověřuje plnění pokynů vydaných v souladu se společnou akcí 2004/552/SZBP držitelem koncese.

j)

Aniž je dotčen článek 22, řídí úřad veškeré aspekty vztahující se k bezpečnosti a zabezpečení systému. Zejména:

a)

jmenuje výkonného ředitele podle čl. 7 odst. 2;

b)

přijímá každoročně do 30. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program úřadu na nadcházející rok a postupuje jej členským státům, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Tento pracovní program bude přijat bez dotčení ročního rozpočtového procesu Společenství;

c)

vykonává své povinnosti vůči rozpočtu úřadu podle článků 11 a 12;

d)

odpovídá za všechna rozhodnutí spojená s úkoly stanovenými v čl. 2 písm. j), která se ve všech případech přijímají po konzultaci s Výborem pro bezpečnost a zabezpečení systému nebo na základě jeho návrhů;

e)

vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem;

f)

přijímá zvláštní předpisy potřebné pro zavedení práva na přístup k dokumentům úřadu v souladu s článkem 19;

g)

přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech úřadu a postupuje ji do 15. června členským státům, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Úřad předá rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledky hodnotících postupů;

h)

přijme svůj jednací řád.

a)

odpovídá za zastupování úřadu a je pověřen jeho řízením;

b)

připravuje práci správní rady. Účastní se činnosti správní rady bez hlasovacího práva;

c)

odpovídá za provádění ročního pracovního programu úřadu pod dohledem správní rady;

d)

činí veškerá potřebná opatření, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování úřadu v souladu s tímto nařízením;

e)

sestavuje odhady příjmů a výdajů úřadu v souladu s článkem 11 a plní rozpočet v souladu s článkem 12;

f)

připravuje každoročně návrh obecné zprávy a předkládá jej správní radě;

g)

určuje organizační strukturu úřadu a předkládá ji ke schválení správní radě. Vytvoří vhodnou stálou strukturu pro provádění rozhodnutí souvisejících se zabezpečením a nezbytné operativní styky týkající se zabezpečení;

h)

vykonává vůči zaměstnancům pravomoci stanovené v článku 16;

i)

může po schválení správní radou přijmout potřebná opatření ke zřízení místních pracovišť v členských státech v souladu s článkem 4.

a)

vydávání stanovisek k technickým otázkám nebo návrhům zahrnujícím podstatné změny v uspořádání evropského systému GNSS;

b)

podávání doporučení na modernizaci systému;

c)

provádění jakýchkoli jiných úkolů potřebných pro rozvoj odborných znalostí v oblasti družicové navigace.

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/10

(1)

Rada nařízením (ES) č. 2320/97 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa a nelegované oceli, pocházejících z Maďarska, Polska, Ruska, České republiky, Rumunska a Slovenské republiky. Závazky nabídnuté vyvážejícími výrobci v Maďarsku, Polsku, České republice, Rumunsku a Slovenské republice byly přijaty rozhodnutím Komise 97/790/ES (3) a závazky nabídnuté vyvážejícími výrobci v Rusku byly přijaty rozhodnutím Komise 2000/70/ES (4).

(2)

Dne 1. května 2004 se Evropská unie rozšířila o deset nových členských států. Od tohoto dne se antidumpingová nařízení platná ve Společenství 15 členských států automaticky rozšířila, aby byla použitelná na dovozy ze třetích zemí i v nových členských státech. Opatření proti novým členským státům k uvedenému dni automaticky pozbyla platnosti.

(3)

Stávající platná opatření se vztahují na dovozy z Ruska (antidumpingové clo ve výši 26,8 % a tři cenové závazky) a Rumunska (antidumpingová cla od 9,8 % do 38,2 % a čtyři cenové závazky).

(4)

Dne 23. listopadu 2002 zveřejnila Komise oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovozy některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa a nelegované oceli pocházejících z Polska, Ruska, České republiky, Rumunska a Slovenské republiky (5).

(5)

O přezkum požádal jménem výrobců představujících většinový podíl celkové výroby některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa a nelegované oceli ve Společenství Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky.

(6)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti se zakládá na obvinění z pokračování a opakovaného výskytu dumpingu a újmy v neprospěch výrobního odvětví Společenství. Žádost o prozatímní přezkum se zakládá na odůvodnění, že podoba a úroveň opatření nejsou vzhledem k dumpingu, který újmu působí, přiměřené.

(7)

Přezkumná šetření ohledně Ruska a Rumunska nadále probíhají.

(8)

Kategorie výrobků, jichž se týká prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti (čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení) (dále jen „dotyčný výrobek“), jsou totožné s kategoriemi v nařízení (ES) č. 2320/97, tj.

v současnosti kódů KN ex 7304 10 10, ex 7304 10 30, 7304 31 99, 7304 39 91 a 7304 39 93. Tyto kódy KN se uvádějí jen pro informaci.

(9)

V rozhodnutí Komise 2003/382/ES (dále jen „rozhodnutí o hospodářské soutěži“) (6), byla několika výrobcům ze Společenství uložena pokuta za účast na dvou případech porušení ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES.

(10)

Po přijetí rozhodnutí o hospodářské soutěži se původně mělo za to, že možná souvislost s nařízením (ES) č. 2320/97, pokud by nějaká existovala, si nevyžaduje opětovné posouzení závěrů uvedeného nařízení. Ovšem po zveřejnění rozhodnutí o hospodářské soutěži upozornil jeden ze zúčastněných subjektů na problematiku možného vlivu jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže na platná antidumpingová opatření a poskytl další informace ohledně závěrů o újmě a příčinných souvislostech z nařízení (ES) č. 2320/97. Toto nařízení má za cíl posoudit, zda z rozhodnutí o hospodářské soutěži plynou důsledky pro antidumpingová opatření platná v současnosti.

(11)

Dotyčnými výrobky podle rozhodnutí o hospodářské soutěži jsou bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli, zejména pak trubky a duté profily pro ropné a plynařské odvětví. Zahrnují dvě hlavní kategorie: potrubní trubky určené pro přepravu ropy a plynu na střední a krátkou vzdálenost na jedné straně a vrtné trubky, nazývané rovněž „OCTG“, na straně druhé. Zatímco potrubní trubky mají kód KN ex 7304 10, trubky OCTG lze zařadit do kódu KN 7304 21.

(12)

Antidumpingové šetření se však týká širšího sortimentu výrobků než jen dotyčných výrobků podle rozhodnutí o hospodářské soutěži. Ze srovnání však plyne, že na výrobkové kategorie kódů KN ex 7304 10 10 a ex 7304 10 30, tj. potrubní trubky pro ropovody a plynovody o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm, se patrně vztahuje jak antidumpingové šetření, tak i porušení pravidel hospodářské soutěže, ačkoli se jedná pouze o omezenou část trhu Společenství pro dotyčný výrobek.

(13)

Na antidumpingovém šetření spolupracovalo deset výrobců ve Společenství, kteří představují více než 90 % celkové výroby šetřeného výrobku ve Společenství. Tři z uvedených deseti společností se podílely rovněž na porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES.

(14)

Období pro posouzení dumpingu a újmy trvalo od 1. září 1995 do 31. srpna 1996 (dále jen „období šetření“), zatímco posouzení trendů určujících pro vyhodnocení újmy v antidumpingovém šetření zahrnulo období od ledna 1992 do konce období šetření, tedy do 31. srpna 1996 (dále jen „uvažované období“).

(15)

V průběhu období šetření a uvažovaného období došlo ke dvěma případům protiprávního jednání:

(16)

Protiprávní jednání uvedené v 15. bodu odůvodnění písm. b) nemělo na antidumpingové šetření přímý vliv, neboť dotyčný výrobek spadá do kódu KN 7304 21, tedy mimo působnost antidumpingového šetření.

(17)

S ohledem na protiprávní jednání uvedené v 15. bodu odůvodnění písm. a) trvá doba časového přesahu období šetření a antidumpingového řízení a fungování kartelu EU-Japonsko od 1. září 1995 do 31. prosince 1995. Pokud jde o uvažované období, přesah trval od ledna 1992 do 31. prosince 1995.

(18)

Jak bylo uvedeno výše, dochází k částečnému časovému přesahu antidumpingového řízení a existence protisoutěžního jednání. Výrobek, jehož se týká jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, spadá částečně do působnosti antidumpingového řízení (12. bod odůvodnění). Období šetření a uvažované období v antidumpingovém řízení a období, v němž bylo zjištěno protiprávní jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, se částečně překrývají (17. bod odůvodnění). Někteří výrobci ve Společenství, kteří byli zapojeni do jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, byli i součástí výrobního odvětví Společenství podle definice v antidumpingovém řízení (13. bod odůvodnění).

(19)

Vzhledem k tomu, že výrobky, zúčastněné společnosti a časová období obou řízení se překrývají jen z části, dospělo se k závěru, že důsledek tohoto jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže ovlivnil antidumpingové šetření, z nějž vycházejí konečná cla uložená v roce 1997, v omezené míře. Při vyloučení údajů od společností, u nichž se zjistilo, že porušily čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES, se navíc zdá, že výsledky jsou nadále srovnatelné s výsledky, k nimž se dospělo na základě údajů od všech deseti spolupracujících výrobců ve Společenství, včetně těch, kteří se účastnili výše uvedeného jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, tedy že k dumpingu působícímu újmu by docházelo i tak. Proto je velmi nepravděpodobné, že jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže na straně zmíněných výrobců ve Společenství mělo podstatný vliv na původní závěry antidumpingového šetření. Nelze však s jistotou potvrdit, že za nepřítomnosti uvedeného jednání v rozporu s hospodářskou soutěží by celkové podmínky na trhu byly stejné.

(20)

S ohledem na výše uvedené se považuje za vhodné, aby se nadále nepoužívalo nařízení (ES) č. 2320/97. Tento krok je v souladu se zásadami řádné správy a dobré správní praxe. Navíc je třeba upozornit, že v souvislosti s probíhajícím prozatímním přezkumem a přezkumem před pozbytím platnosti by měly být v blízké budoucnosti k dispozici nové závěry, které umožní posouzení do budoucna, které se bude opírat o údaje nepochybně neovlivněné jednáním v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Do uzavření probíhajících přezkumů by se cla neměla vybírat. Z výše uvedeného rovněž plyne, že v současnosti platné závazky se do výsledku probíhajících přezkumů nepoužívají.

(21)

Zúčastněné strany byly informovány o záměru nadále nepoužívat opatření stanovená v nařízení (ES) č. 2320/97. Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku.

(22)

Ústní i písemné argumenty předložené stranami byly zváženy a v příslušných případech k nim bylo přihlédnuto,

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/14

(1)

Rada, nařízením (ES) č. 1601/1999 (2), uložila definitivní vyrovnávací clo na dovozy nerezových ocelových drátů s průměrem méně nežli 1 mm („příslušný výrobek“) spadajících do kódu CN ex 7223 00 19 a pocházejících z Indie. Opatření byla provedena ve formě cla ad valorem v rozsahu mezi 0 % a 42,9 % pro jednotlivé vývozce, se sazbou 44,4 % pro nespolupracující vývozce.

(2)

Po stanovení definitivních opatření Komise obdržela požadavek na zahájení zrychlené revize nařízení (ES) č. 1601/1999 podle článku 20 základního nařízení od indického výrobce, společnosti VSL Wires Limited („žadatel“). Žadatel uvedl, že není spřízněn s žádnými jinými vývozci příslušného výrobku z Indie. Dále uvedl, že nevyvážel příslušný výrobek v původním období prováděného šetření (tj. od 1. dubna 1997 do 31. března 1998), ale vyvážel příslušný výrobek do Společenství po tomto období. Na základě výše uvedeného požadoval, aby pro něj byla stanovena individuální celní sazba.

(3)

Komise prozkoumala důkazy předložené žadatelem a shledala je za dostatečné k oprávněnosti zahájení revize v souladu s ustanoveními článku 20 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poskytnutí příležitosti k připomínkám příslušnému průmyslovému odvětví Společenství zahájila Komise, oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (3), zrychlenou revizi nařízení (ES) č. 1601/1999 z hlediska příslušné společnosti a započala své šetření.

(4)

Výrobek, na který se vztahuje aktuální revize, je stejný výrobek, který je zvažován v nařízení (ES) č. 1601/1999, jmenovitě nerezové ocelové dráty s průměrem méně nežli 1 mm obsahující váhově 2,5 % niklu nebo více, kromě drátů obsahujících váhově 28 % niklu nebo více, nikoliv však více než 31 % a 20 % chrómu nebo více, nikoliv však více než 22 %.

(5)

Šetření poskytování dotací se vztahovalo na období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 („období revizního šetření“).

(6)

Komise oficiálně uvědomila žadatele a indickou vládu (Government of India – „GOI“) o zahájení této procedury. Navíc poskytla přímo zúčastněným jiným stranám příležitost k vyjádření svých názorů a požadování slyšení. Komise však žádné takovéto názory nebo jakoukoliv žádost o slyšení neobdržela.

(7)

Komise zaslala žadateli dotazník a ve stanoveném termínu obdržela vyčerpávající odpověď. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření, a provedla ověřovací návštěvu v prostorách žadatele.

(8)

Protože žadatel nepožadoval žádnou revizi zjištění škod, revize byla omezena na poskytování dotací.

(9)

Komise prozkoumala stejné dotační programy, které byly analyzovány v původním šetření. Prozkoumala také, zda žadatel využil jakékoliv dotační programy, které údajně přinášely výhody podle původní stížnosti, ale nezjistila jejich využití při původním šetření. Nakonec bylo prozkoumáno, zda žadatel využil jakékoliv dotační programy, které byly vytvořeny po konci období původního šetření, nebo obdržel ad hoc dotace po tomto datu.

(10)

Žadatel byl schopen uspokojivým způsobem prokázat, že není spřízněn, přímo ani nepřímo, s žádným indickým vyvážejícím výrobcem z hlediska platných vyrovnávacích opatření týkajících se příslušného výrobku.

(11)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel příslušný výrobek v období původního šetření, tj. od 1. dubna 1997 do 31. března 1998.

(12)

Bylo konstatováno, že žadatel realizoval pouze jeden prodej do Společenství, který se vlastně uskutečnil v srpnu 2001, tj. po období původního šetření, ale v dostatečném předstihu před obdobím revizního šetření.

(13)

V odpovědi na dotazník žadatel označil pouze jednu smlouvu podepsanou v období revizního šetření, ale ověření na místě potvrdilo, že se prodej nikdy neuskutečnil. V důsledku toho žadatel nepřejal žádný nevratný smluvní závazek vývozu do Společenství.

(14)

Je však nutné poznamenat, že společnost v období revizního šetření uskutečnila významné vývozní prodeje do jiných zemí, které umožnily výpočet výhod kumulovaných k vývozním prodejům z dotací, protože se takovéto výhody kumulují bez ohledu na destinaci těchto prodejů. V tomto ohledu se Komise rozhodla ověřit veškeré informace, které považovala za nutné pro účely šetření zrychlené revize, k výpočtu jakékoliv částky vyrovnávací dotace přidělením takovéto částky nad úroveň příslušného celkového obratu žadatele v období revizního šetření.

(15)

Na základě informací obsažených v odpovědi žadatele na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy:

(16)

Bylo zjištěno, že žadatel v období revizního šetření získal výhody podle tohoto programu. Využil DEPB na povývozním základě. Podrobný popis programu je obsažen v odstavci 4.3 Vývozní a dovozní politiky (oznámení č. 1/2002–07 ze dne 31. března 2002 ministerstva obchodu a průmyslu indické vlády).

V rámci tohoto programu může každý způsobilý vývozce požádat o úvěry, které jsou vypočítány jako procentní část hodnoty vyvezených hotových produktů. Takovéto sazby DEPB stanovily indické úřady pro většinu výrobků, včetně příslušného výrobku, na základě norem standardního vstupu/výstupu (Standard Input/Output Norms – SION). Licence uvádějící částku poskytnutého úvěru je vydána automaticky. DEPB na povývozním základě umožňuje použití takovýchto úvěrů pro jakékoliv následné vývozy (např. suroviny nebo investiční prostředky), kromě zboží, jehož vývoz je omezen nebo zakázán. Takovéto dovezené zboží může být prodáno na domácím trhu (podléhá však dani z obratu), nebo může být použito jinak.

Úvěry DEPB jsou volně převoditelné. Licence DEPB je platná pro období 12 měsíců od data udělení licence.

(17)

Charakteristika DEPB se od původního šetření nezměnila. Program je dotací stanovenou v zákoně, podmíněnou provedením vývozu, a proto byl při původním šetření označen tak, že má být považován za specifický a vyrovnávací podle článku 3(4)(a) základního nařízení.

(18)

Bylo konstatováno, že žadatel převedl všechny úvěry DEPB na svou spřízněnou společnost Viraj Alloys Ltd. Stejně také postupovaly tři jiné spřízněné indické společnosti žadatele, tj. Viraj Forgings Ltd, Viraj Impoexpo Ltd a Viraj Profiles Ltd. Šetření potvrdilo, že společnost Viraj Alloys Ltd je poskytovatel surovin všem dříve zmíněným společnostem a použila jejich úvěry DEPB k provedení bezcelních dovozů.

Navíc bylo konstatováno, že vývozy příslušného produktu byly provedeny přes několik spřízněných společností. Při uvážení toho, že vlastníci žadatele ovládají všechny tyto spřízněné společnosti prostřednictvím rozsáhlého podílnického systému a že tyto spřízněné společnosti jsou účastny určitých aspektů výroby a distribuce příslušného výrobku, bylo považováno za vhodné považovat všechny tyto společnosti za jediného příjemce dávky.

Proto byla částka dotace v rámci programu DEPB založena na částce celkového úvěru v licencích udělených jak žadateli, tak jeho spřízněným společnostem. Vzhledem k tomu, že dotace nebyla udělena odkazem na vyvezená množství, byla částka dotace přidělena k celkovému vývoznímu obratu žadatele a jeho spřízněných společností podle ustanovení článku 7(2) základního nařízení.

Závěrem lze říci, že společnost VSL Wires Limited měla v období revizního šetření prospěch z tohoto programu a obdržela dotace 12,7 %.

(19)

Bylo zjištěno, že žadatel získal výhody podle tohoto programu a obzvláště podle paragrafu 80HCC indického zákona o dani z příjmu. Indický zákon o dani z příjmu z roku 1961 stanoví základní výjimky, které mohou firmy uplatňovat při výběru daní. Mezi tyto výjimky, které mohou být uplatňovány, jsou výjimky, na které se vztahuje paragraf 10A (platí pro společnosti v zónách volného obchodu), 10B (platí pro společnosti, které jsou vývozně orientovanými jednotkami) a 80HHC (platí pro společnosti vyvážející zboží) zákona. Pro uplatnění výhod v rámci programu ITES musí firma uplatnit příslušný nárok při podání daňového přiznání finančnímu úřadu. Fiskální rok trvá od 1. dubna do 31. března a daňové přiznání musí být podáno do 30. listopadu následujícího roku. V tomto případě období revizního šetření koincidovalo s fiskálním a finančním rokem 1. dubna 2002 až 31. března 2003.

(20)

Charakteristika ITES se od původního šetření nezměnila. Při původním šetření bylo konstatováno, že ITES je vyrovnávací dotací, protože GOI uděluje společnosti finanční příspěvek vzdáním se vládního výnosu ve formě přímých daní ze zisku z vývozů, které by jinak byly splatné, pokud by společnost neuplatňovala osvobození od daně. Bylo však zjištěno, že ITES se podle paragrafu 80HHC postupně přestává používat, počínaje finančním rokem 2000 – 2001 až do finančního roku 2004 – 2005, kdy nebude od daně z příjmu osvobozen žádný zisk z vývozu. V období revizního šetření bylo od daně z příjmu osvobozeno pouze 50 % zisků získaných z vývozů.

(21)

Dotace je stanovena v zákoně s podmínkou provedení vývozu ve smyslu článku 3(4)(a) základního nařízení, protože osvobozuje zisky pouze z vývozních prodejů, a je proto považována za specifickou.

(22)

Prospěch pro žadatele byl vypočítán na základě rozdílu mezi částkou daně normálně splatnou s výhodou osvobození a bez ní v období revizního šetření. Sazba daně z příjmu, včetně daně z příjmu právnických osob plus navýšení, platná v tomto období byla 36,75 %. Pro stanovení celkového prospěchu žadatele a vzhledem ke skutečnosti, že tři společnosti spřízněné s žadatelem také vyvezly příslušný výrobek v období revizního šetření (viz bod (18) výše), byla výše dotace stanovena s uvážením osvobození od daně z příjmu žadatele, Viraj Forgings Ltd, Viraj Impoexpo Ltd a Viraj Profiles Ltd, podle paragrafu 80HHC. Vzhledem ke skutečnosti, že dotace nebyla poskytnuta odkazem na množství, částka dotace byla přidělena k celkovému vývoznímu obratu žadatele a jeho spřízněných společností podle ustanovení článku 7(2) základního nařízení. Na tomto základě bylo stanoveno, že společnost VSL Wires Limited obdržela v rámci tohoto programu dotace 1,4 %.

(23)

Bylo stanoveno, že žadatel nevyužil programu EPCGS.

(24)

Bylo stanoveno, že žadatel nemá sídlo v zóně EPZ a není jednotkou EOU, a tudíž tohoto programu nevyužil.

(25)

Bylo stanoveno, že žadatel nevyužil žádné nové programy dotací, které byly vytvořeny po konci období původního šetření, ani neobdržel ad hoc dotace po tomto datu.

(26)

Při uvážení konečných zjištění týkajících se různých programů, jak je uvedeno výše, je výše vyrovnávacích dotací pro žadatele následující:

(27)

Na základě poznatků zjištěných při šetření se konstatuje, že dovozy do Společenství nerezových ocelových drátů s průměrem méně nežli 1 mm vyrobených a vyvezených společností VSL Wires Limited by měly být předmětem úrovně vyrovnávacího cla odpovídající jednotlivým částkám dotací zjištěných pro tuto společnost v období revizního šetření.

(28)

Nařízení Rady (ES) č. 1601/1999 by proto mělo být příslušně pozměněno.

(29)

Komise informovala žadatele a GOI o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo zamýšleno navrhnout změnu nařízení Rady (ES) č. 1601/1999. Byla jim také poskytnuta přiměřená lhůta k připomínkám.

(30)

Ve své odpovědi na sdělení žadatel uvedl, že povývozní DEPB je program snížení náhrady/zpětného čerpání, který Komise nesprávně vyhodnotila z hlediska rozsahu dotace a částky vyrovnávací dávky. Argumentoval, že hodnocení prospěchu v rámci tohoto programu ze strany Komise bylo nesprávné, protože pouze zpětné čerpání nadměrného cla by mohlo být považováno za dotaci, a že praktické použití tohoto systému Komise nepřešetřila.

Komise došla opakovaně k závěru (viz například nařízení Rady (ES) č. 1338/2002 (4) a obzvláště bod (14) až (20)), že povývozní DEPB není program zpětného čerpání nebo náhradního zpětného čerpání, protože nesplňuje žádné z ustanovení příloh I až III základního nařízení souvisejícího s tímto článkem 2(1)(ii). V programu chybí obsažená povinnost dovážet pouze zboží, které je spotřebováno při výrobě zboží vyváženého (příloha II základního nařízení), což by zajistilo splnění požadavků přílohy I (i). Navíc není zaveden žádný systém ověření pro kontrolu, zda jsou dovozy skutečně ve výrobním procesu spotřebovány. Také se nejedná o program náhradního zpětného čerpání, protože dovezené zboží nemusí být stejného množství a vlastností jako vstupy z domácích zdrojů, které byly použity pro výrobu vývozu (příloha III základního nařízení). Konečně, vyvážející výrobci jsou způsobilí pro výhody DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy dovážejí.

V případě žadatele šetření potvrdilo, že suroviny byly dovezeny bezcelně jednou ze spřízněných společností s využitím převedených úvěrů DEPB všech spřízněných společností získaných z vývozů jiných výrobků. Nebylo však zjištěno žádné spojení mezi úvěry každé společnosti a skutečně dovezeným zbožím od výhradní spřízněné společnosti pověřené úkolem dovozu surovin. Navíc indická vláda neměla zaveden žádný ověřovací systém ke kontrole toho, které dovozy byly skutečně spotřebovány ve kterém produktu a kterou společností. Protože výše uvedená výjimka z definice dotace tedy neplatí, vyrovnávací výhoda je částka celkového úvěru poskytnutého v rámci programu. Z těchto důvodů nemůže být žádost akceptována.

Žadatel dále uvedl, že „služby Komise nevykompenzovaly dovozní cla z nákladů, což vedlo k nesprávným a přehnaným výpočtům dotace.“ Z tohoto hlediska je nutné poznamenat, že po žadateli bylo požadováno, předem a na základě situace popsané v bodě (18) výše, aby předložil seznamy povývozních úvěrů DEPB pro všechny své vývozy uskutečněné v období revizního šetření. Po žadateli bylo také požadováno předložení stejných informací pro všechny vývozy uskutečněné jeho spřízněnými společnostmi ve stejném období, současně s detaily všech poplatků k žádostem nebo jiných nákladů vynaložených k získání úvěrů. Žadatel však žádné takovéto podrobnosti neohlásil a nebyl schopen poskytnout takovéto informace při ověřování na místě. Proto vzhledem k absenci jakýchkoliv relevantních informací nemohla být provedena žádná úprava částky dotace z hlediska takovýchto nákladů, jak je stanoveno v bodě (18) výše.

(31)

Tato revize nemá vliv na datum, ke kterému skončí platnost nařízení Rady (ES) č. 1601/1999 podle článku 18(1) základního nařízení,

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/19

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/21

(1)

Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 2921/90 (2) o podpoře výroby kaseinů a kaseinátů z odstředěného mléka stanoví výši podpory pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo na kaseináty. S ohledem na vývoj tržní ceny kaseinu a kaseinátů na trhu Společenství a na světovém trhu je nutné podporu snížit.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2921/90 bude následně změněno.

(3)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanové předsedou,

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/22

(1)

Výše uvedené nařízení (ES) č. 603/95 stanovuje v čl. 3 odst. 2 a 3 výši pomoci poskytované podnikům zpracovávajícím dehydratovanou píci a píci sušenou na slunci pro obchodní období 2003/04, a to v mezích maximálních garantovaných množství uvedených v čl. 4 odst. 1 a 3 tohoto nařízení.

(2)

Informace poskytnuté členskými státy Komisi v souladu s čl. 15 písm. a) druhou odrážkou nařízení Komise (ES) č. 785/95 ze dne 6. dubna 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 603/95 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy (2), uvádějí, že maximální garantované množství dehydratované píce bylo překročeno a že maximální garantované množství píce sušené na slunci překročeno nebylo.

(3)

Z tohoto důvodu je vhodné uvést, že výše pomoci stanovená výše uvedeným nařízením (ES) č. 603/95 musí být v souladu s článkem 5 tohoto nařízení pro dehydratovanou píci snížena; že pro píci sušenou na slunci bude pomoc vyplacena příjemcům v plné výši.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro sušená krmiva,

a)

výše pomoci pro dehydratovanou píci je snížena na 66,45 EUR za tunu ve všech členských státech;

b)

pomoc pro píci sušenou na slunci je vyplacena v plné výši.

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/23

(1)

Vzhledem k situaci na trhu s cukrem v rámci Společenství a na světovém trhu je vhodné zahájit co nejdříve stálé nabídkové řízení na vývoz bílého cukru pro hospodářský rok 2004/05, který s ohledem na možné výkyvy světových cen otevírá možnost stanovit vývozní dávky a/nebo vývozní náhrady.

(2)

Je vhodné použít obecná pravidla nabídkového řízení pro stanovení vývozních náhrad cukru, uvedených v článku 28 nařízení (ES) č. 1260/2001.

(3)

Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto postupu je potřeba stanovit náležitá ustanovení o vývozních licencích, které jsou vydány podle stálého nabídkového řízení, a odchýlit se tak od nařízení Komise (ES) č. 1464/95 ze dne 27. června 1995 o zvláštních prováděcích pravidlech k režimu vývozních a dovozních licencí v odvětví cukru (2). Nicméně použitelná musejí zůstat ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000 o společných prováděcích pravidlech k režimu dovozních a vývozních licencí a dále osvědčeních o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (3) a ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 120/89 ze dne 19. ledna 1989 o společných prováděcích pravidlech k vývozním dávkám a poplatkům za zemědělské produkty (4).

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

a)

začíná 23. července 2004;

b)

vyprší ve čtvrtek 29. července 2004 v 10.00 hod. (bruselského času).

a)

začíná běžet první pracovní den po vypršení lhůty stanovené pro předešlé dílčí nabídkové řízení;

b)

vyprší v těchto datech v 10.00 hod. (bruselského času):

a)

podáním písemné nabídky u kompetentního orgánu členského státu, proti potvrzení o přijetí;

b)

doporučeným dopisem nebo telegramem adresovaným uvedenému orgánu;

c)

telexem, faxem nebo elektronickou zprávou, které jsou adresovány uvedenému orgánu, pokud tento orgán akceptuje tyto formy komunikace.

a)

nabídka uvádí:

b)

množství bílého cukru k vývozu je minimálně 250 tun;

c)

před uplynutím lhůty pro předložení nabídek musí být předložen i důkaz, že uchazeč složil záruku uvedenou v nabídce;

d)

nabídka obsahuje prohlášení uchazeče, kterým se zavazuje, že v případě, že se stane úspěšným uchazečem, požádá v termínu podle čl. 12 odst. 2 druhého pododstavce o vývozní licenci nebo vývozní licence na množství bílého cukru k vývozu;

e)

nabídka obsahuje prohlášení uchazeče, kterým se, v případě, že se stane úspěšným uchazečem, zavazuje:

a)

rozhodnutí musí být učiněno na minimální částku vývozní dávky nebo případně na maximální částku vývozní náhrady v den vypršení termínu pro předložení daných nabídek;

b)

výběr nabídky se musí týkat celku nebo jedné stanovené části nabízeného množství.

a)

co se týká uchazečů, na množství, na něž nebylo nabídce vyhověno;

b)

co se týká úspěšných uchazečů, kteří nepožádali o danou vývozní licenci v termínu stanoveném v čl. 12 odst. 2 druhém pododstavci, ve výši 10 EUR na 100 kilogramů bílého cukru;

c)

co se týká úspěšných uchazečů, na množství, pro něž splnili podle čl. 31 písm. b) a čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (ES) č. 1291/2000 vývozní povinnost vyplývající z licence podle čl. 12 odst. 2, za podmínek článku 35 nařízení (ES) č. 1291/2000.

a)

rozdíl mezi maximální částkou vývozní náhrady stanovené pro dané dílčí nabídkové řízení a maximální částkou vývozní náhrady stanovené pro následující dílčí nabídkové řízení, pokud je tato druhá částka vyšší než první;

b)

rozdíl mezi minimální částkou vývozní dávky stanovené pro dané dílčí nabídkové řízení a minimální částkou vývozní dávky stanovené pro následující dílčí nabídkové řízení, pokud je tato druhá částka nižší než první.

a)

buď minimální částka vývozní dávky;

b)

nebo maximální částka vývozní náhrady.

a)

buď poměrně k celkovému množství stanovenému v každé z nabídek;

b)

nebo nabídkovým řízením až do maximální tonáže, která se stanoví;

c)

nebo losem.

a)

referenci nabídkového řízení;

b)

množství bílého cukru k vývozu;

c)

částku vývozní dávky v eurech, která bude inkasována, případně částku vývozní náhrady, která bude poskytnuta na 100 kilogramů bílého cukru na množství stanovené v bodě b).

a)

poslední pracovní den před dílčím nabídkovým řízením, které je stanoveno na následující týden;

b)

poslední pracovní den následujícího týdne, pokud není nabídkové řízení stanoveno na tento uvedený týden.

a)

vývozní dávka uvedená na licenci, snížená o dávku podle čl. 33 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1260/2001, které platí poslední den platnosti uvedené licence;

b)

částka vývozní náhrady uvedená na licenci a částka náhrady stanovené v čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001, které platí poslední den platnosti uvedené licence;

c)

vývozní náhrada podle čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001, která platí poslední den platnosti licence, snížená o dávku uvedenou na dané licenci.

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/28

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/30

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropský družicový navigační program (1) zřídilo agenturu Společenství nazvanou Evropský úřad pro dohled nad GNSS (dále jen EÚD).

(2)

Uvedené nařízení stanoví, že EÚD bude mimo jiné spravovat všechny záležitosti týkající se bezpečnosti a zabezpečení navigačního systému, aniž jsou dotčeny aspekty týkající se bezpečnosti Evropské unie a jejích členských států.

(3)

Nařízení rovněž stanoví, že EÚD bude povolovacím úřadem ve vztahu k soukromému držiteli oprávnění, který bude odpovědný za zavedení a řízení provozu systému a jehož povinností, vyplývající ze smlouvy o povolení uzavřené s EÚD, bude provádět veškeré pokyny Rady týkající se této společné akce.

(4)

V případech, v nichž by provoz systému mohl mít dopad na bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států, by Rada měla rozhodnout o přijetí nezbytných opatření.

(5)

Generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku by pro účely této společné akce měl být zmocněn přijímat v naléhavých případech nezbytná opatření a měl by být vybaven nástroji pro zabezpečení stálého dohledu nad provozem systému,

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/32

(1)

Dne 7. července 2003 přijala Rada společný postoj 2003/495/SZBP (1) o Iráku, kterým se provádí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1483 (2003).

(2)

Dne 8. června 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1546 (2004), kterou vítá vytvoření svrchované prozatímní irácké vlády, jež 30. června 2004 převezme plnou odpovědnost za správu Iráku a související pravomoci, jakož i skutečnost, že dnem 30. června 2004 skončí okupace Iráku, zanikne Koaliční prozatímní správa a Irák znovu nabude plné svrchovanosti, avšak ve které zdůrazňuje nutnost, aby všechny státy dodržovaly zákazy týkající se prodeje nebo dodávek zbraní a souvisejícího materiálu do Iráku na základě rezoluce RB OSN 661 (1990) a následujících souvisejících rezolucí, včetně rezoluce RB OSN 1483 (2003), kromě zbraní a souvisejícího materiálu, který vyžaduje vláda Iráku nebo mnohonárodní síly vytvořené na základě rezoluce RB OSN 1511 (2003), a ve které připomíná, že členské státy jsou nadále povinny zmrazovat a převádět některé peněžní prostředky, jiná finanční aktiva nebo hospodářské zdroje podle rezoluce RB OSN 1483 (2003) a že pro státy trvají zákazy nebo povinnosti týkající se položek uvedených v odstavcích 8 a 12 rezoluce RB OSN 687 (1991) nebo činností uvedených v odst. 3 písm. f) rezoluce RB OSN 707 (1991).

(3)

Dne 28. června 2004 zanikla Koaliční prozatímní správa a Irák znovu nabyl plné svrchovanosti.

(4)

K provedení některých opatření je nutná akce Společenství.

(5)

Společný postoj 2003/495/SBZP je proto třeba změnit,

20.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/34