ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 107

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 48
28. dubna 2005


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 639/2005 ze dne 25. dubna 2005 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz furfuraldehydu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 640/2005 ze dne 27. dubna 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

11

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 641/2005 ze dne 27. dubna 2005 týkající se vyhlášení nabídkového řízení pro snížení dovozního cla u kukuřice původem z třetích zemí dovážené do Španělska

13

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 642/2005 ze dne 27. dubna 2005, kterým se dovozcům nebo výrobcům některých prioritních látek ukládají požadavky na zkoušení a informace v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 793/93 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek ( 1 )

14

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 643/2005 ze dne 27. dubna 2005, kterým se ruší nařízení (ES) č. 2909/2000 o účetní správě nefinančních stálých aktiv Evropských společenství

17

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 644/2005 ze dne 27. dubna 2005, kterým se schvaluje zvláštní systém identifikace skotu drženého pro kulturní a historické účely ve schválených hospodářstvích, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ( 1 )

18

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 645/2005 ze dne 27. dubna 2005 o vydávání dovozních licencí na třtinový cukr v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

20

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 646/2005 ze dne 27. dubna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 94/2005 o vydání dovozních licencí pro rýži původem ze států AKT a zámořských zemí a území na základě žádostí podaných během prvních pěti pracovních dnů měsíce ledna 2005 podle nařízení (ES) č. 638/2003

22

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 18. ledna 2005, kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, zda Řecká republika přijala v reakci na doporučení Rady vydané podle čl. 104 odst. 7 uvedené smlouvy účinná opatření

24

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 25. dubna 2005, kterým se mění rozhodnutí č. 2001/657/ES a rozšiřuje odchylka tak, aby zahrnovala filé ze solené tresky a celou solenou tresku (oznámeno pod číslem K(2005) 1256)

26

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

 

Kontrolní úřad ESVO

 

*

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 305/04/KOL ze dne 1. prosince 2004, kterým se po čtyřicáté osmé mění procedurální a věcná pravidla pro oblast státní podpory změnou kapitoly 16 Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a návrh příslušných opatření

28

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava nařízení Rady (ES) č. 2143/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 74/2004 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie (Úř. věst. L 370 ze dne 17.12.2004)

44

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 639/2005

ze dne 25. dubna 2005

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz furfuraldehydu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

V lednu 1995 uložila Rada nařízením (ES) č. 95/95 (2) konečná antidumpingová opatření ve formě specifického cla na dovoz furfuraldehydu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Sazba specifického cla činí 352 EUR za tunu. Na základě prozatímního přezkumu, zahájeného v květnu 1997 na žádost čínského vývozce, byla opatření zachována prostřednictvím nařízení (ES) č. 2722/1999 (3) na další období čtyř let.

2.   Zahájení přezkumného šetření před pozbytím platnosti

(2)

Po zveřejnění oznámení v březnu 2003 o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření použitelných pro dovoz furfuraldehydu pocházejícího z ČLR (4) obdržela Komise dne 19. září 2003 žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Žádost podala společnost Furfural Español SA (dále jen „žadatel“), která se významně podílí, v daném případě více než 25 %, na celkové výrobě furfuraldehydu ve Společenství. Další výrobce ze Společenství, společnost Lenzing AG, uvedený návrh podpořila. Tito dva výrobci zastupují 100 % výroby furfuraldehydu ve Společenství. Návrh byl odůvodněn tím, že pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování nebo opakovanému výskytu dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství.

(4)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že existují dostatečné podklady pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a zveřejnila oznámení o zahájení tohoto přezkumu v Úředním věstníku Evropské Unie  (5).

3.   Strany dotčené šetřením

(5)

Komise oficiálně uvědomila o zahájení přezkumu orgány ČLR, vyvážející výrobce v ČLR, výrobce v Argentině jako navržené analogické zemi, výrobce, dovozce/obchodníky a průmyslové uživatele v rámci Společenství, známé jako dotčené. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(6)

Byly rozeslány dotazníky všem účastníkům, kteří byli oficiálně uvědomeni o zahájení přezkumu, a účastníkům, kteří požádali o dotazník v časové lhůtě uvedené v oznámení o zahájení.

(7)

Odpovědi na dotazník byl obdrženy od dvou výrobců ze Společenství, jednoho dovozce/obchodníka, jednoho průmyslového uživatele a jednoho výrobce z analogické země – Argentiny.

(8)

Komise vyhledávala a ověřovala veškeré informace, jež pokládala ze nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a působení újmy zájmům Společenství. Byly vykonány ověřovací návštěvy v prostorách následujících společností:

a)

Výrobce v analogické zemi

Indunor SA, Buenos Aires, Argentina;

b)

Výrobce ze Společenství

Furfural Espanol SA, Alcantarilla, Španělsko;

c)

Nespřízněný dovozce

International Furan Chemicals B.V., Rotterdam, Nizozemsko

.

(9)

Šetření ve věci pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a působení újmy se týkalo období od 1. října 2002 do 30. září 2003 (dále jen „OŠ“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu újmy se týkalo období od 1. ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „uvažované období“).

B.   DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotyčný výrobek

(10)

Dotyčný výrobek je stejný jako při původním šetření, tj. furfuraldehyd pocházející z ČLR, kódu KN 2932 12 00. Furfuraldehyd je též známý pod názvem 2-furaldehyd nebo furfural.

(11)

Furfuraldehyd je nažloutlá kapalina z charakteristickým čpavým zápachem, která se získává zpracováním různých druhů zemědělského odpadu. Furfuraldehyd má dvě hlavní oblasti použití: jako selektivní rozpouštědlo při rafinaci ropy nafty pro výrobu mazacích olejů a jako surovina pro zpracování na furfurylalkohol, používaný pro výrobu umělé pryskyřice na slévárenské licí formy.

2.   Obdobný výrobek

(12)

Shodně s předchozími šetřeními také toto šetření ukázalo, že furfuraldehyd vyráběný v ČLR a vyvážený do Společenství, furfuraldehyd vyráběný a prodávaný na domácím trhu analogické země Argentiny a furfuraldehyd vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci ze Společenství mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití. Byly proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(13)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumping v současnosti probíhá, a pokud ano, zda pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování dumpingu.

1.   Předběžné poznámky

(14)

Z 24 čínských výrobců vyjmenovaných ve stížnosti ani jeden nespolupracoval při šetření a ze strany těchto společností nebyly předloženy žádné informace. Vzhledem k této absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců bylo nutno níže uvedená zjištění o dumpingu opřít o dostupné údaje, jmenovitě údaje Eurostatu a informace předložené v žádosti o přezkum. V tomto ohledu se konstatuje, že Eurostat uvádí za OŠ pouze údaje o dovozech v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

2.   Analogická země

(15)

Vzhledem k tomu, že ČLR je transformační ekonomikou, bylo nutno běžnou hodnotu odvodit z údajů získaných z vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, a to v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(16)

Stejně jako při původním šetření byla v oznámení o zahájení přezkumu navržena Argentina jako analogická země pro účely stanovení běžné hodnoty. Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu nebyly obdrženy žádné připomínky k navrhované analogické zemi.

(17)

Jeden z výrobců furfuraldehydu v Argentině spolupracoval při šetření formou odpovědi na dotazník a tím, že souhlasil s ověřením své odpovědi na místě. Šetření ukázalo, že Argentina má konkurenční trh pro furfuraldehyd, který je asi ze 72 % zásobován domácí produkcí a zbytek tvoří dovozy ze třetích zemí. Objem argentinské výroby představuje více než 60 % objemu čínského vývozu dotyčného výrobku do Společenství v režimu zušlechťovacího styku. Argentinský trh byl proto vyhodnocen jak dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty v případě ČLR.

(18)

Byl proto učiněn závěr, stejně jako při původním šetření, že Argentina představuje vhodnou analogickou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

3.   Běžná hodnota

(19)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených údajů obdržených od spolupracujícího výrobce v analogické zemi, tj. na základě ceny zaplacené nebo splatné na domácím trhu Argentiny nespřízněnými odběrateli, jelikož tyto prodejní transakce byly dle zjištění prováděny v rámci běžného obchodního styku.

(20)

Výsledná běžná hodnota byl stanovena jako vážený průměr tuzemské prodejní ceny pro nespřízněné odběratele ze strany spolupracujícího výrobce v Argentině.

4.   Vývozní cena

(21)

Vzhledem k tomu, že žádný z čínských vývozců do Společenství při šetření nespolupracoval, byly vývozní ceny stanoveny na základě dostupných údajů. Jako nejvhodnější výchozí základna byly zjištěny údaje Eurostatu o dovozech dotyčného výrobku do Společenství. Byť tyto dovozy byly prováděny v režimu aktivního zušlechťovacího styku (čínský furfuraldehyd byl dále zpracováván na furfurylalkohol pro vývoz), neexistoval žádný důvod k domněnce, že by neměly představovat přiměřenou základnu pro stanovení vývozních cen. Kromě toho inspekce na místě u spolupracujícího dovozce potvrdila, že údaje Eurostatu jsou v souladu s ověřenými údaji. Vývozní cena byla proto stanovena na základě údajů Eurostatu o čínských dovozech v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

5.   Srovnání

(22)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, a dále v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v dopravném a pojistném, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

6.   Dumpingové rozpětí

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen při stejné úrovni obchodování. Toto srovnání prokázalo existenci značného dumpingu. Konkrétně se zjistilo, že dumpingové rozpětí v OŠ bylo vyšší než dumpingové rozpětí v hodnotě 62,6 % stanovené při původním šetření a při předchozím přezkumu.

7.   Vývoj vývozu v případě zrušení opatření

a)   Vývoz

(24)

Šetření ukázalo, že množství vyvezené z ČLR do Společenství v režimu aktivního zušlechťovacího styku se od roku 2000 do OŠ významně zvýšilo (viz níže bod odůvodnění 33). V případě zrušení opatření je možno očekávat, že vývoz z ČLR by značně vzrostl také mimo samotný režim aktivního zušlechťovacího styku, a to vzhledem k významnému cenovému rozdílu mezi furfuraldehydem výrobců z Číny a ES a k nevyužité kapacitě objasněné níže v bodu odůvodnění 26.

b)   Nevyužitá kapacita v ČLR

(25)

Vzhledem k tomu, že o čínském průmyslu furfuraldehydu je k dispozici jen málo veřejných informací, následující údaje se opírají převážně o informace obsažené v žádosti o přezkum.

(26)

Podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti činí celková čínská produkce furfuraldehydu asi 180 000 tun ročně, což je více než čtyřnásobek celkové spotřeby furfuraldehydu ve Společenství. Čínská míra využívání kapacit údajně dosahuje asi 70 %, což znamená, že v ČLR existuje volná kapacita asi 50 – 60 000 tun ročně, tj. více než celková spotřeba Společenství. Podle výrobce ze Společenství se čínská produkce neustále podle potřeby mění. V návaznosti na to jsou některé závody na přechodná období uzavírány a v případě potřeby opět uváděny do provozu. V současnosti je údajně v provozu více než 80 závodů na výrobu furfuraldehydu, převážně v severovýchodní části ČLR.

(27)

Z toho plyne, že v ČLR je k dispozici velká výrobní kapacita, přičemž flexibilita při obnovování provozu závodů dokládá, že výrobci jsou schopni rychle zvýšit produkci a směrovat ji na libovolný vývozní trh, včetně trhu Společenství, pokud by byla opatření zrušena.

c)   Vývoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku

(28)

Konstatuje se, že veškerý vývoz dotyčného výrobku z ČLR do Společenství v průběhu OŠ se uskutečňoval v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Čínský furfuraldehyd byl dále zpracováván na furfurylalkohol, který byl pak vyvážen. Lze důvodně předpokládat, že zrušení opatření by vyústilo v opětovné zahájení vývozu z ČLR do Společenství nad rámec režimu aktivního zušlechťovacího styku. Takový dodatečný vývoz by s nejvyšší pravděpodobností byl rovněž prováděn s výrazným dumpingem. Je skutečností, že současné vývozní ceny realizované v režimu aktivního zušlechťovacího styku nejsou ovlivněny antidumpingovými cly, jelikož tento druh vývozu zjevně není zatížen jakýmkoli clem. Výrobce ze Společenství a čínští vývozci hospodářsky soutěžili o tyto prodeje, jako by žádné clo neexistovalo. Lze proto důvodně předpokládat, že takové ceny vypovídají o úrovni budoucích cen, pokud by byla zrušena opatření. Dále se rovněž konstatuje, že čínské vývozní ceny v režimu aktivního zušlechťovacího styku se v průběhu OŠ podbízely o 44 % pod ceny výrobců ze Společenství a že i kdyby se takto nepodbízely pod ceny Společenství, byly by stále ještě dumpingové.

8.   Závěr o pravděpodobnosti pokračování dumpingu

(29)

Vzhledem k tomu, že ČLR má značnou nevyužitou výrobní kapacitu a v současnosti vyváží do Společenství pouze v režimu aktivního zušlechťovacího styku, lze důvodně očekávat, že – pokud by opatření byla zrušena – budou na trh Společenství směrovány další významné objemy vývozů.

(30)

Šetření ukázalo, že vývoz z ČLR se nadále uskutečňuje při dumpingových cenách a že dumpingové rozpětí zjištěné v průběhu OŠ bylo dokonce vyšší, než dumpingové rozpětí stanovené při předchozím přezkumu. Vzhledem k okolnostem případu lze důvodně očekávat, že dumping bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu.

D.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(31)

Ve Společenství existují dva výrobci dotyčného výrobku. Kromě žadatele podpořil žádost o přezkum ještě další výrobce ze Společenství, společnost Lenzing AG (dále jen „další výrobce ze Společenství“). V průběhu OŠ představovali oba tito výrobci 100 % produkce furfuraldehydu ve Společenství. Obě společnosti odpověděly na dotazníky a plně spolupracovaly při šetření. Na tomto základě uvedení dva výrobci ze Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Z důvodů ochrany důvěrných informací jsou údaje o výsledcích výrobního odvětví Společenství uváděny pouze v indexovaném vyjádření.

E.   SITUACE TRHU SPOLEČENSTVÍ

1.   Spotřeba Společenství

Tabulka 1 Spotřeba Společenství

 

2000

2001

2002

Tun

38 699

45 005

38 007

41 513

Index

100

116

98

107

Meziroční trend

 

16

– 16

9

(32)

Spotřeba Společenství vycházela z úhrnu objemů prodeje dosažených odvětvím Společenství v rámci Společenství a dovozů z ČLR realizovaných v režimu aktivního zušlechťovacího styku a dovozů z dalších třetích zemí. Spotřeba furfuraldehydu ve Společenství se významně zvýšila v letech 2000 a 2001. V roce 2002 spotřeba furfuraldehydu Společenstvím poklesla na přibližně stejnou úroveň jako v roce 2000. Mezi rokem 2000 a obdobím OŠ spotřeba furfuraldehydu ve Společenství vzrostla o 9 %. Vývoj spotřeby souvisí se skutečností, že furfuraldehyd se používá rovněž k výrobě furfurylalkoholu. Výroba a prodej furfurylalkoholu vzrostla v roce 2001, ale poklesla významně v roce 2002 a spotřeba furfuraldehydu se v důsledku toho odpovídající měrou snížila. V průběhu OŠ došlo k oživení výroby furfurylalkoholu, a tedy i spotřeby furfuraldehydu.

2.   Dovoz z ČLR

a)   Objem, tržní podíl a ceny

(33)

Podle informací z Eurostatu se od roku 2001 dovoz z ČLR uskutečňoval pouze v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tato praxe byla zavedena již v roce 2000, kdy v režimu aktivního zušlechťovacího styku proběhlo asi 75 % čínského dovozu. Objemy dovážené z ČLR v průběhu uvažovaného období vzrostly z 3 198 tun na 5 167 tun, což představuje zvýšení o 61,6 % mezi rokem 2000 a OŠ. Konstatuje se, že v roce 2002 prodej furfurylalkoholu významně poklesl. Následoval však opětovný nárůst v průběhu OŠ. Tržní podíl čínského dovozu vzrostl během uvažovaného období z 8,2 % na 12,4 %. I když výkyvy v uvedených dovozech čínského furfuraldehydu mohou do jisté míry připadat na vrub výkyvů ve výrobě furfurylalkoholu, nelze tím objasnit obrovský nárůst dovozních objemů zvláště v průběhu OŠ a tržního podílu. Průměrná cena čínských dovozů klesla z 648,68 EUR za tunu v roce 2000 na 508,65 EUR za tunu v průběhu OŠ, což znamená snížení o 21,6 % v průběhu uvažovaného období. Trend sílícího podbízení lze zřetelně nalézt i při srovnání jednotkových cen furfuraldehydu výrobců čínských a ze Společenství. Na začátku uvažovaného období v roce 2000 byly čínské ceny o 4,4 % nižší než ceny výrobců ze Společenství. V průběhu OŠ byly nižší o 44,1 %.

Tabulka 2

Dovoz z ČLR v režimu aktivního zušlechťovacího styku

 

2000

2001

2002

Objem (tun)

3 198

4 143

2 450

5 167

Indexace

100

130

77

162

Tržní podíl

8,3 %

9,2 %

6,4 %

12,4 %

Cena (EUR/t)

648,68

678,48

540,06

508,65

Indexace

100

104,6

83,3

78,4

3.   Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

a)   Výroba

Tabulka 3 Výroba Společenství

 

2000

2001

2002

Index

100

94

87

85

Meziroční trend

 

– 5,8

– 7,3

– 2,2

(34)

Výroba výrobního odvětví Společenství se v průběhu uvažovaného období každoročně snižovala a v průběhu OŠ byla o 15 % nižší než v roce 2000. Jeden z výrobců ze Společenství v roce 2000 ukončil výrobu furfuraldehydu v jednom ze svých výrobních závodů.

b)   Výrobní kapacita a využití kapacity

Tabulka 4 Kapacita Společenství

 

2000

2001

2002

Index

100

104

100

99

Meziroční trend

 

3,9

– 3,4

– 1,2

(35)

Výrobní kapacita v průběhu uvažovaného období mírně klesala, když napřed v roce 2001 stoupla o 3,9 % ve srovnání s rokem 2000. Ukončení výroby furfuraldehydu v jednom z výrobních závodů v roce 2000 není do výše uvedených údajů o kapacitě promítnuto, jelikož společnost nadále tento závod pokládá za součást své výrobní kapacity, tj. výrobu lze v případě potřeby během krátké doby opět zahájit.

Tabulka 5

Využití kapacity

 

2000

2001

2002

Index

100

91

87

86

(36)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že využití kapacity v průběhu uvažovaného období každoročně klesalo a v průběhu OŠ bylo o 14 % nižší než v roce 2000.

c)   Prodej v rámci Společenství

Tabulka 6 Objem prodejů

 

2000

2001

2002

Index

100

96

87

87

Meziroční trend

 

– 4,4

– 9,4

0,3

(37)

Prodej výrobního odvětví Společenství z prodeje nespřízněným odběratelům v rámci Společenství klesl mezi rokem 2000 a OŠ o 13 %. Tento pád byl obzvláště výrazný v letech 2000 až 2002, kdy odvětví zvýšilo ceny, aby kompenzovalo drastický nárůst cen surovin. V průběhu OŠ bylo možné tento trend zastavit, jelikož výrobní odvětví Společenství ceny snižovalo, aby se vyhnulo dalším ztrátám na objemu prodeje.

d)   Ceny

Tabulka 7 Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství

 

2000

2001

2002

Index

100

127

135

134

Meziroční trend

 

27,2

6,0

– 0,6

(38)

Průměrné prodejní ceny furfuraldehydu se od roku 2000 do roku 2002 zvýšily o 35 %, když se výrobní odvětví Společenství pokoušelo zvýšením svých prodejních cen kompenzovat drastický nárůst cen surovin.

e)   Tržní podíl

Tabulka 8 Tržní podíl výrobního odvětví Společenství

 

2000

2001

2002

Index

100

82

88

81

(39)

Tržní podíl výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2000 a OŠ snížil o 19 %. K největšímu poklesu tržního podílu výrobců ze Společenství došlo v letech 2000 a 2001. V roce 2002 se výrazně snížila spotřeba furfuraldehydu ve Společenství, převážně v důsledku klesající produkce furfurylalkoholu. Tržby výrobního odvětví Společenství z furfuraldehydu se v roce 2002 snížily rovněž. Pokles prodeje výrobního odvětví Společenství byl nicméně poměrně nižší než propad spotřeby furfuraldehydu v roce 2002. Proto se tržní podíl výrobního odvětví Společenství v roce 2002 zvýšil. V průběhu OŠ spotřeba furfuraldehydu i čínský dovoz opět vzrostly, zatímco prodej výrobního odvětví Společenství se udržoval na přibližně téže úrovni jako předchozí rok. V důsledku toho tržní podíl výrobního odvětví Společenství poklesl.

f)   Zásoby

Tabulka 9 Zásoby

 

2000

2001

2002

Index

100

103

128

122

Meziroční trend

 

3,5

23,3

– 4,1

(40)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že se zásoby výrobního odvětví Společenství v průběhu uvažovaného období zvýšily o 22 %. Zvýšení stavu zásob bylo zvláště výrazné v letech 2001 a 2002, kdy zásoby vzrostly o 24 %. Zásoby se na objemu tržeb výrobního odvětví Společenství v EU v roce 2000 podílely 9,4 %, tento podíl se však v průběhu OŠ zvýšil na 13,3 %.

g)   Rentabilita

Tabulka 10 Rentabilita

 

2000

2001

2002

Index

100

235

133

146

Meziroční trend

 

135,1

– 43,5

9,3

(41)

Celková rentabilita výrobního odvětví Společenství se v průběhu uvažovaného období udržovala na poměrně dobré úrovni. Hlavním důvodem však byla skutečnost, že další výrobce ze Společenství, který podpořil stížnost, vykazuje ve všech sledovaných letech mimořádně vysokou rentabilitu, zatímco rentabilita žadatele během téhož období výrazně klesla (8,2 procentního bodu). Další výrobce ze Společenství získává furfuraldehyd jako vedlejší produkt při výrobě viskózy, zatímco žadatel používá pro výrobu furfuraldehydu jako hlavní surovinu mandlové skořápky. Cena mandlových skořápek v letech 2000 až 2002 prudce stoupla (o 51 %), což výrazně zhoršilo ziskové rozpětí žadatele, zatímco náklady na suroviny pro dalšího výrobce ze Společenství vzrostly jen mírně. Prodejní, správní a režijní náklady žadatele vzrostly v absolutním vyjádření jen mírně, tj. o 5,5 % od roku 2000 do OŠ. Proto byl pokles rentability zapříčiněn převážně nárůstem cen surovin. Pokus o kompenzaci vyšších nákladů na suroviny pomocí zvýšení prodejních cen furfuraldehydu vyústil v pokles prodeje.

h)   Peněžní toky

Tabulka 11 Peněžní toky

 

2000

2001

2002

Index

100

141

104

107

Meziroční trend

 

41,1

– 26,0

2,5

(42)

Peněžní toky sledovaly podobný trend jako rentabilita: výrazně stouply v letech 2000 a 2001, načež se v následujících letech zhoršovaly. Stejně jako v případě rentability další výrobce ze Společenství, který podpořil stížnost, vykazoval v průběhu uvažovaného období mimořádně dobré peněžní toky, zatímco žadatel vykazoval během téhož období zřetelné snižování svých peněžních toků (– 42,7 %).

i)   Investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

Tabulka 12 Investice

 

2000

2001

2002

Index

100

93

63

98

Meziroční trend

 

– 6,8

– 32,8

55,9

(43)

Investice v letech 2000 až 2002 výrazně poklesly a znovu rostly až v průběhu OŠ, kdy další výrobce ze Společenství vložil značné investice do linky na výrobu viskózy (furfuraldehyd je vedlejším produktem procesu zpracování celulózy). Investice žadatele v průběhu uvažovaného období prudce klesly o 80 %. Šetření ukázalo, že provozní návratnost investic se v průběhu uvažovaného období zhoršila souběžně s vývojem rentability.

Tabulka 13

Návratnost investic a schopnost získat kapitál

 

2000

2001

2002

Index

100

207

38

34

Meziroční trend

 

107,4

– 81,7

– 11,0

(44)

Údaje o návratnosti investic v uvedené tabulce ukazují pouze vývoj u žadatele. Tato tabulka ukazuje jednoznačné zhoršení návratnosti jeho investic v průběhu uvažovaného období. Pokud jde o dalšího výrobce ze Společenství, který podpořil stížnost, náleží do skupiny společností se zaměřením na jiné produkty než furfuraldehyd. V praxi představuje furfuraldehyd jen malý vedlejší produkt jednoho z hlavních výrobních procesů společnosti. Proto tato společnost není schopna vypočítat návratnost investic tak, aby v případě furfuraldehydu měla výpovědní hodnotu. V důsledku snížení rentability a peněžních toků se během uvažovaného období významně zhoršila schopnost žadatele získávat kapitál. Toto zhoršení je zjevně patrné také z investic žadatele, které se během uvažovaného období prudce snížily o 80 %.

j)   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

Tabulka 14 Zaměstnanost

 

2000

2001

2002

Index

100

75

84

82

Meziroční trend

 

– 25,0

12,1

– 2,7

(45)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že v průběhu uvažovaného období se zaměstnanost snížila o 18 %. Tento pokles zaměstnanosti v roce 2000 – 2001 odráží zastavení výroby furfuraldehydu v jednom z výrobních závodů.

(46)

Produktivita během uvažovaného období vzrostla o 4 %, jako to ukazuje následující tabulka:

Tabulka 15

Produktivita

 

2000

2001

2002

Index

100

126

104

104

Meziroční trend

 

25,6

– 17,4

0,5

(47)

V průběhu uvažovaného období průměrné mzdy zaměstnanců výrobního odvětví Společenství vzrostly o 6 %, tj. méně než průměrná míra inflace Společenství:

Tabulka 16

Mzdy

 

2000

2001

2002

IP

Index

100

99

97

106

Meziroční trend

 

– 0,8

– 1,9

8,7

k)   Velikost dumpingového rozpětí a dopady minulého dumpingu nebo subvencování

(48)

Jelikož dumping pokračoval na úrovni podobné, ne-li vyšší, než byla úroveň stanovená při předchozích šetřeních (viz bod odůvodnění 1 výše), dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na situaci výrobního odvětví Společenství nelze považovat za odchylný od rozpětí stanoveného během těchto šetření.

l)   Růst

(49)

Spotřeba Společenství vzrostla v průběhu uvažovaného období o 7 %, zatímco výroba výrobního odvětví Společenství, objem prodejů a tržní podíl během téhož období klesaly. Zároveň výrazně stoupl objem a tržní podíl dovozu z ČLR. To znamenalo, že výrobní odvětví Společenství během uvažovaného období nevyužívalo plně přínosu z růstu trhu.

4.   Vliv ostatních faktorů

a)   Ceny surovin

(50)

Značný růst ceny suroviny používané žadatelem v roce 2001 a 2002 měl přirozeně záporný dopad na jeho rentabilitu v uvedených letech. Situace se nicméně v průběhu OŠ změnila, když došlo k poklesu ceny surovin. Proto i přes to, že ceny surovin mohly přispět k problematické situaci výrobního odvětví Společenství v průběhu uvažovaného období, nebyly natolik významné, aby v průběhu OŠ způsobily újmu.

b)   Vývozní činnost Společenství

(51)

Podle údajů Eurostatu byl celkový vývoz ze Společenství v průběhu uvažovaného období nevýznamný, tj. jedna či dvě tuny ročně. Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství proto nemohla v průběhu uvažovaného období přispět k utrpění žádné újmy.

c)   Objemy a ceny dovozu z ostatních třetích zemí

(52)

Podle údajů Eurostatu se objemy dovozu furfuraldehydu do Společenství z dalších zemí kromě ČLR a jejich průměrné ceny vyvíjely následovně:

Tabulka 17

Dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí (objem)

(v tunách)

 

2000

2001

2002

Thajsko

167

551

1 481

888

Slovinsko

1 227

1 290

1 204

1 410

Jižní Afrika

4 183

7 852

2 601

3 706

Dominikánská republika

24 017

25 509

25 157

25 213

Celkem

29 594

35 202

30 443

31 217


Tabulka 18

Dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí (průměrná cena)

(v EUR/t)

 

2000

2001

2002

Thajsko

2 150

1 849

5 271

635

Slovinsko

694

618

647

635

Jižní Afrika

1 158

1 558

543

832

Dominikánská republika

543

1 235

541

452

Průměr

645

1 294

775

510

(53)

Objemy dovozu furfuraldehydu ze všech třetích zemí s vyloučením ČLR zůstávaly v průběhu uvažovaného období poměrně stabilní, s výjimkou roku 2001, kdy se zvýšily dovozy z Jižní Afriky a zejména Dominikánské republiky, a to v důsledku nárůstu spotřeby furfuraldehydu na výrobu furfurylalkoholu. Je třeba konstatovat, že stejně jako při původním šetření tvoří dovoz z Dominikánské republiky výhradně zásilky od mateřské společnosti její evropské dceřiné společnosti pro účely výroby furfurylalkoholu. Proto ceny uplatňované při těchto transakcích jsou cenami mezi spřízněnými společnostmi a nemusí vyjadřovat reálné tržní ceny. Konstatuje se, že furfuraldehyd z Dominikánské republiky není dostupný na volném trhu Společenství. Nebyly proto nalezeny žádné známky toho, že by tyto případy dovozu jakkoli přispěly k problematické situaci výrobního odvětví Společenství. Dovoz z Jižní Afriky, druhé největší vyvážející země, v průběhu uvažovaného období klesl o 11 %. V průběhu OŠ byly průměrné dovozní ceny ze všech třetích zemí, s výjimkou Dominikánské republiky, významně vyšší než dovozní ceny v režimu aktivního zušlechťovacího styku z ČLR. Byl proto učiněn závěr, že ačkoli ostatní dovozy mohly přispět k problematické situaci výrobního odvětví Společenství, jejich objemy a ceny jsou takové, že jejich dopad nelze pokládat za podstatný.

5.   Závěr o situaci výrobního odvětví Společenství

(54)

Po uložení antidumpingových opatření se situace výrobního odvětví Společenství stabilizovala, zůstává však zranitelná. Výroba, výrobní kapacita a prodej poklesly, stejně jako prodejní ceny a tržní podíl výrobního odvětví Společenství. Investice, návratnost investic a zaměstnanost poklesly rovněž, zatímco stav zásob se zvýšil, zejména v letech 2001 až 2002, souběžně s poklesem prodeje a snížením tržního podílu. Rentabilita a peněžní toky se během uvažovaného období v průměru zlepšily, klesaly však od roku 2001. Ukazatele újmy proto neumožňují dojít k závěru, že existuje jednoznačný obraz způsobené újmy. Kromě toho je nutno zdůraznit, že situace dvou uvedených výrobců ze Společenství se značně liší, jelikož žadatel se nachází v mnohem problematičtější situaci než druhý výrobce ze Společenství, který podpořil stížnost. V případě prvního z výrobců mohlo vzniknout určité částečné způsobení újmy cenami surovin. Za těchto okolností a zejména vzhledem ke skutečnosti, že dovoz z ČLR se uskutečňoval pouze v režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebylo možno stanovit existenci situace pokračujícího působení újmy vyvolávaného dumpingovým dovozem. Bylo proto zkoumáno, zda dojde k opakovanému výskytu újmy v případě ukončení platnosti opatření.

F.   PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVANÉHO VÝSKYTU ÚJMY

(55)

Připomíná se, že v 29. a 30. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k významnému zvýšení dumpingového vývozu z ČLR do Společenství.

(56)

Je skutečností, že se objem dumpingového vývozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku v průběhu uvažovaného období významně zvýšil. Jak již bylo zdůrazněno, je pravděpodobné, že bez zavedení antidumpingových opatření by byly na trh Společenství dodávány dále zvyšované objemy za velmi nízké ceny, které by se podbízely pod ceny výrobního odvětví Společenství. V současné době je rozdíl mezi cenami dováženého čínského produktu a produktu vyráběného odvětvím Společenství více než 40 %.

(57)

Jak bylo uvedeno v 26. bodě odůvodnění, odhaduje se, že volná kapacita v ČLR je dostatečná k pokrytí celé poptávky Společenství po furfuraldehydu. Pokud by se umožnilo, aby stávající opatření pozbyla platnosti, existuje reálná hrozba, že významná část nevyužité výrobní kapacity v ČLR bude použita k zaplavení trhu Společenství furfuraldehydem. Jak se jeví, nejsou k dispozici žádné další trhy, které by tuto čínskou kapacitu mohly absorbovat.

(58)

Po prozkoumání dopadu takového dalšího dovozu za nízké ceny na situaci výrobního odvětví Společenství se konstatuje, že náhlý příchod velkého množství dumpingového dovozu by okamžitě vyvolal prudký cenový pokles na trhu Společenství, jelikož výrobní odvětví Společenství by se pravděpodobně nejdříve pokoušelo udržet svůj tržní podíl a svou výrobu. To by naopak narušilo rentabilitu výrobního odvětví Společenství a přineslo riziko ztrát. Je zjevné, že při tomto scénáři by výrobci ze Společenství utrpěli podstatnou újmu způsobenou dumpingovými dovozy nebo by byli dokonce vystaveni riziku, že v takové situaci neudrží svou existenci.

(59)

Na základě výše uvedeného se vyslovuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k opakovanému výskytu újmy, plynoucího z dumpingového dovozu z ČLR.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1.   Předběžná poznámka

(60)

V souladu článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení existujících antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se opíralo o ohodnocení všech různých předmětných zájmů, tj. zájmů výrobních odvětví Společenství, dovozců/obchodníků a dále uživatelů a dodavatelů posuzovaného výrobku.

(61)

Je třeba připomenout, že při předchozích šetřeních bylo přijetí opatření posouzeno tak, že není proti zájmu Společenství. Kromě toho současné šetření představuje přezkum před pozbytím platnosti, tudíž také analýzu situace, kdy antidumpingová opatření existují.

(62)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu a opakovaného výskytu újmy, existují přesvědčivé důvody, jež by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství v daném konkrétním případě opatření zachovat.

2.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(63)

Výrobní odvětví Společenství se osvědčovalo jako životaschopné, schopné přizpůsobovat se měnícím se podmínkám na trhu. To bylo potvrzeno obzvláště pozitivním vývojem a stabilizací situace odvětví v době, kdy byla po uložení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR obnovena efektivní hospodářská soutěž. Výrobní odvětví Společenství by mělo být schopno pokračovat v zotavování prostřednictvím svých prodejních cen i při zvýšení cen surovin. Je však možno uzavřít, že bez dalšího trvání antidumpingových opatření by se jeho situace s nejvyšší pravděpodobností prudce zhoršila, se zřetelnou možností uzavírání dalších závodů.

3.   Zájem nespřízněných dovozců/obchodníků

(64)

Komise rozeslala dotazníky sedmi nespřízněným dovozcům/obchodníkům. Pouze jeden dovozce/obchodník spolupracoval při šetření. Ve své odpovědi na dotazník tento dovozce/obchodník objasnil, že odstranění opatření by pro něj rozšířilo škálu dodavatelů, jelikož by pak mohl na trhu Společenství prodávat i čínský furfuraldehyd. Antidumpingová opatření nejsou určena k bránění dovozu z ČLR, nýbrž k zajištění toho, aby dovoz nebyl realizován v dumpingových cenách působících újmu. Kromě toho existují na trhu četné další dodavatelské zdroje. Dále se konstatuje, že pokračování v opatřeních by nemělo závažný dopad na podnikatelskou činnost uvedeného dovozce/obchodníka, který byl ziskový ve všech letech v průběhu uvažovaného období.

(65)

S přihlédnutím k nízké míře spolupráce ze strany dovozců a obchodníků Společenství, a dále k vyjádření obdrženému od spolupracujícího dovozce/obchodníka se činí závěr, že platná opatření nepostihují neúměrně dovozce a obchodníky a že by tudíž pokračování opatření mělo týž výsledek.

4.   Zájem uživatelů

(66)

Komise rozeslala dotazníky 16 průmyslovým uživatelům furfuraldehydu. Pouze jeden uživatel spolupracoval při šetření. Ve své odpovědi na dotazník společnost objasnila, že většina furfuraldehydu používaného společností jako surovina pro výrobu furfurylalkoholu je dodávána její mateřskou společností se sídlem v Dominikánské republice. Pouze výpadek těchto dodávek by přinutil společnost vyhledat jiné dodavatele. Podle společnosti by pro pokrytí jakéhokoli nedostatku zásobování byli pro ni první volbou existující výrobci ze Společenství.

(67)

Vzhledem k nízké odezvě na rozeslané dotazníky a k vyjádření jediného spolupracujícího uživatele se činí závěr, že pokračování opatření by nemělo na uživatele významný dopad.

5.   Aspekty hospodářské soutěže

(68)

Konstatuje se, že kromě dvou výrobců ze Společenství se hospodářské soutěže na trhu Společenství účastní dovozy s původem v Thajsku, Slovinsku (v té době ještě nečlena Evropských společenství), Jižní Africe a Dominikánské republice. Pokud by existující opatření byla zrušena, nevedlo by to pravděpodobně ke zlepšení hospodářské soutěže na trhu Společenství. Naopak by tím vzniklo riziko přinejmenším částečného vytlačení výrobců ze Společenství z trhu, jelikož by měli značné potíže provozovat činnost při cenové úrovni platné v současnosti pro čínský furfuraldehyd. Pravděpodobně také další dodavatelé by měli stejné potíže s konkurováním čínskému produktu. Z toho plyne, že neexistuje žádná známka toho, že by pokračování opatření měla nějaký nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

6.   Závěr ohledně zájmů Společenství

(69)

Vzhledem k výše uvedenému se činí závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody podložené zájmy Společenství proti prodloužení antidumpingových opatření.

H.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(70)

Všichni účastníci řízení byli informováni o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno zachování existujícího antidumpingového cla na dovoz furfuraldehydu pocházejícího z ČLR. Ve lhůtě stanovené pro předložení vyjádření po zveřejnění tohoto oznámení nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly vést ke změně závěrů.

(71)

Z výše uvedeného vyplývá, že v současnosti platná antidumpingová opatření týkající se dovozu furfuraldehydu pocházejícího z ČLR, tj. specifické clo ve výši 352 EUR za tunu, je třeba zachovat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu 2-furaldehydu (známého též pod názvem furfuraldehyd nebo furfural), zařazeného pod kód KN 2932 12 00 a pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Použitelná sazba cla je 352 EUR za tunu.

3.   V případech, kdy došlo k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto poměrně upravena pro účely stanovení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (6), sníží se výše antidumpingového cla vypočítaná na základě odstavce 2 o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě skutečně zaplacené nebo splatné ceny.

4.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 25. dubna 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 15, 21.1.1995, s.11.

(3)  Úř. věst. L 328, 22.12.1999, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 72, 26.3.2003, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 308, 18.12.2003, s. 2.

(6)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 640/2005

ze dne 27. dubna 2005

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1947/2002 (Úř. věst. L 299, 1.11.2002, s. 17).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 27. dubna 2005 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

141,5

204

98,7

212

129,8

624

168,0

999

134,5

0707 00 05

052

146,6

204

58,8

999

102,7

0709 90 70

052

94,6

204

44,2

999

69,4

0805 10 20

052

49,7

204

51,3

212

56,1

220

48,3

388

62,0

400

51,2

624

71,9

999

55,8

0805 50 10

052

43,5

220

65,0

388

67,8

400

59,9

528

61,5

624

65,4

999

60,5

0808 10 80

388

88,0

400

91,6

404

94,3

508

69,6

512

69,9

524

70,0

528

68,3

720

69,8

804

106,8

999

80,9

0808 20 50

388

91,0

512

73,9

528

62,2

720

72,2

999

74,8


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 641/2005

ze dne 27. dubna 2005

týkající se vyhlášení nabídkového řízení pro snížení dovozního cla u kukuřice původem z třetích zemí dovážené do Španělska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve smyslu mezinárodních závazků Společenství uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (2) je nutné vytvořit podmínky pro dovoz určitého množství kukuřice do Španělska.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1839/95 ze dne 26. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám při dovozu kukuřice a čiroku do Španělska a při dovozu kukuřice do Portugalska (3), byla stanovena zvláštní prováděcí pravidla nutná pro realizaci nabídkových řízení.

(3)

Vzhledem k aktuálním potřebám trhu ve Španělsku je třeba vyhlásit nabídkové řízení pro snížení dovozního cla u kukuřice.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Tímto se vyhlašuje nabídkové řízení pro snížení dovozního cla uvedeného v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 u kukuřice dovezené do Španělska.

2.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, použije se nařízení (ES) č. 1839/95.

Článek 2

Nabídkové řízení se vyhlašuje až do 23. června 2005. Po dobu jeho trvání se budou konat týdenní nabídková řízení, pro která jsou určena množství a lhůty zveřejněné v oznámení o vyhlášení nabídkového řízení.

Článek 3

Dovozní licence vydané v rámci těchto nabídkových řízení jsou platné padesát dnů od data jejich vydání dle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1839/95.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(2)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

(3)  Úř. věst. L 177, 28.7.1995, s. 4, Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 642/2005

ze dne 27. dubna 2005,

kterým se dovozcům nebo výrobcům některých prioritních látek ukládají požadavky na zkoušení a informace v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 793/93 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zpravodajové určení členskými státy podle čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 793/93 vyhodnotili informace o některých prioritních látkách předložené výrobci a dovozci. Po konzultaci s příslušnými výrobci a dovozci zpravodajové stanovili, že pro účely hodnocení rizika je nezbytné požadovat, aby tito výrobci a dovozci poskytli další informace a provedli další zkoušky.

(2)

Informace potřebné k hodnocení dotyčných látek nejsou k dispozici u dřívějších výrobců nebo dovozců. Výrobci a dovozci ověřili, že zkoušky na zvířatech nemohou být nahrazeny nebo omezeny použitím jiných metod.

(3)

Je proto vhodné požadovat od výrobců a dovozců prioritních látek, aby předložili další informace o těchto látkách a provedli další zkoušky. Tyto zkoušky by měly být provedeny na základě protokolů, které zpravodajové předložili Komisi.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 15 nařízení (EHS) č. 793/93,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výrobci a dovozci látek uvedených v příloze, kteří předložili informace v souladu s požadavky článků 3, 4, 7 a 9 nařízení (EHS) č. 793/93, poskytnou informace a provedou zkoušky uvedené v příloze a předají výsledky příslušným zpravodajům.

Zkoušky budou provedeny podle protokolů určených zpravodaji.

Výsledky budou předány v časové lhůtě uvedené v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).


PŘÍLOHA

Č.

Číslo EINECS

Číslo CAS

Název látky

Zpravodaj

Požadavky na informace a zkoušení

Časová lhůta pro vstup tohoto nařízení v platnost

1

201-245-8

80-05-7

4,4′-propan-2,2-diyldifenol (1)

UK

Dlouhodobá studie účinků na endokrinní funkci u ryb spolu s analýzou účinků na tvorbu spermatu

18 měsíců

Dlouhodobá studie toxicity na vhodném sladkovodním druhu plže

18 měsíců

Dvougenrerační studie na myši podle OCDE 416 (s některými zvláštními odchylkami)

39 měsíců

2

203-545-4

108-05-4

vinyl-acetát (2)

D

Doplňující údaje o struktuře polymeračních zařízení a údaje o metodách čištění odpadních plynů v typických zařízeních

6 měsíců

3

202-627-7

98-01-1

furfural (3)

NL

Dlouhodobá zkouška toxicity na rybách

6 měsíců

Dlouhodobá zkouška toxicity na dafniích

6 měsíců

4

201-622-7

85-68-7

benzyl-butyl-ftalát (1)

N

Údaje o propuštění do Wupperu ze všech zdrojů

12 měsíců

Zkouška fumigace rostlin

12 měsíců

Dlouhodobá studie účinků na rozmnožovací a endokrinní funkci u ryb

12 měsíců

Monitorovací studie místních atmosférických koncentrací v blízkosti továren, kde se vyrábějí podlahové krytiny a továren na výrobu tmelů

12 měsíců

5

201-329-4

81-15-2

5-terc-butyl-1,3 dimethyl 2,4,6-trinitrobenzen (1)

NL

Simulační zkouška biologického rozkladu pro určení poločasu v mořském prostředí

18 měsíců

6

200-663-8

67-66-3

chloroform (3)

F

Informace o expozici životního prostředí během výroby a používání

6 měsíců

Dvě dlouhodobé zkoušky toxicity na organismech žijících v sedimentech

6 měsíců

Zkoušky toxicity na mikroorganismech: zkoušky na aktivovaných kalech v továrnách

zkouška inhibice nitrifikace

zkouška inhibice

metanogenních bakterií

6 měsíců

7

202-974-4

101-77-9

4,4′-methylendianilin (2)

D

Dlouhodobá zkouška toxicity na organismech žijících v sedimentech (Chironomus spec.)

6 měsíců

Dlouhodobá zkouška toxicity na organismech žijících v sedimentech (Hyalella azteca)

6 měsíců

8

231-152-8

215-146-2

7440-43-9

1306-19-0

kadmium (1)

oxid kademnatý (1)

B

Zkoušky ekotoxicity v podmínkách velmi malé tvrdosti vody

12 měsíců

Potvrzení použitelnosti koncepce SEM/AVS (biodisponibilita v sedimentech)

12 měsíců

9

231-668-3

7681-52-9

chlornan sodný (3)

IT

Vyhodnocení celkového množství odpadních vod

9 měsíců

10

247-148-4

25637-99-4

hexabromcyklododekan (3)

S

Simulační zkouška biologického rozkladu pro určení platných hodnot poločasů a umožňující identifikaci metabolitů

8 měsíců

11

201-236-9

79-94-7

2,2′,6,6′-tetrabrom-4,4′-isopropylidendifenol (4)

UK

Vysvětlení postupů

9 měsíců

Dlouhodobá zkouška toxicity na Chironomus riparius v sedimentu

9 měsíců

Dlouhodobá zkouška toxicity na Chironomus riparius ve vodě

9 měsíců

Zkouška toxicity na měkkýších

9 měsíců

Analýza rozkladu na bisphenol-A v sedimentu

9 měsíců

12

287-476-5

85535-84-8

chloralkany, C10-13  (2)

UK

Informace o expozici životního prostředí emisím

3 měsíce

Simulační zkouška biologického rozkladu pro určení poločasu v mořském prostředí

18 měsíců


(1)  Látka uvedená v příloze nařízení Komise (ES) č. 143/97 (Úř. věst. L 25, 28.1.1997, s. 13; seznam prioritních látek č. 3).

(2)  Látka uvedená v příloze nařízení Komise (ES) č. 1179/94 (Úř. věst. L 131, 26.5.1994, s. 3; seznam prioritních látek č. 1).

(3)  Látka uvedená v příloze nařízení Komise (ES) č. 2268/95 (Úř. věst. L 231, 28.9.1995, s. 18; seznam prioritních látek č. 2).

(4)  Látka uvedená v příloze nařízení Komise (ES) č. 2364/2000 (Úř. věst. L 273, 26.10.2000, s. 5; seznam prioritních látek č. 4).


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/17


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 643/2005

ze dne 27. dubna 2005,

kterým se ruší nařízení (ES) č. 2909/2000 o účetní správě nefinančních stálých aktiv Evropských společenství

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na čl. 133 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2909/2000 ze dne 29. prosince 2000 o účetní správě nefinančních stálých aktiv Evropských společenství (2) stanoví účetní pravidla a metody v oblasti nefinančních stálých aktiv v souladu s finančním nařízením ze dne 21. prosince 1977.

(2)

Finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 bylo nahrazeno nařízením (ES) č. 1605/2002.

(3)

Toto nové finanční nařízení uvádí v hlavě VII článku 133, že účetní metody stanoví účetní Komise.

(4)

Podle čl. 181 odst. 2 pododstavce 3 nařízení (ES) č. 1605/2002 se ustanovení hlavy VII daného nařízení se poprvé použijí pro rozpočtový rok 2005.

(5)

Proto je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 2909/2000 s účinností ode dne 1. ledna 2005 a zároveň stanovit, že se i nadále použije na účetní operace, které se týkají rozpočtových let před rokem 2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2909/2000 se zrušuje.

Nadále se však použije na účetní operace, které se týkají rozpočtových let před rokem 2005.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu, dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

Dalia GRYBAUSKAITĖ

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 75.


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/18


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 644/2005

ze dne 27. dubna 2005,

kterým se schvaluje zvláštní systém identifikace skotu drženého pro kulturní a historické účely ve schválených hospodářstvích, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 třetí pododstavec a úvodní větu článku 10 a čl. 10 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1760/2000 stanoví, že každý členský stát zavede systém identifikace skotu, který zahrnuje několik identifikačních a registračních bodů. Zejména stanoví, že všechna zvířata hospodářství, která jsou narozena po 31. prosinci 1997 nebo jsou po 1. lednu 1998 určena pro obchod uvnitř Společenství, a zvířata v hospodářstvích v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku narozená před datem přistoupení nebo určená pro obchod uvnitř Společenství po tomto datu by měla být identifikována ušní značkou schválenou příslušným orgánem a připevněnou na každé ucho („schválená ušní značka“). Rovněž stanoví, že obě ušní značky mají jednotný identifikační kód („jednotný identifikační kód“), který umožní identifikovat každé zvíře a hospodářství, kde se zvíře narodilo.

(2)

Nařízení (ES) č. 1760/2000 rovněž stanoví, že skot určený pro kulturní a sportovní události (s výjimkou veletrhů a výstav) může být místo ušních značek označen identifikačním systémem, který skýtá rovnocenné záruky a který je schválen Komisí.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 2680/1999 ze dne 17. prosince 1999, kterým se schvaluje systém identifikace býků určených pro kulturní a sportovní akce (2), obsahuje ustanovení pro takové býky evidované v plemenných knihách určitých organizací. Toto nařízení se nicméně vztahuje pouze na některá plemena býků a organizace v některých členských státech.

(4)

Proto je vhodné přijmout samostatné nařízení, kterým se zavede zvláštní systém identifikace zvířat, u nichž příslušný orgán uznal, že jsou držena pro kulturní a historické účely (dále jen „zvířata“) v hospodářstvích schválených týmž orgánem k tomuto účelu (dále jen „hospodářství“).

(5)

Zvláštní systém identifikace by měl v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 stanovit odchylky pouze pro připevňování a odstraňování schválených ušních značek. Tímto nařízením zůstává nedotčeno používání ostatních ustanovení nařízení (ES) č. 1760/2000.

(6)

Odchylně od nařízení (ES) č. 1760/2000 je vhodné stanovit, že schválené ušní značky mohou být odstraněny bez povolení příslušného orgánu, avšak za jeho kontroly, poté, co jsou zvířata přemístěna do hospodářství, a že takové ušní značky není třeba připevňovat na zvířata, která se v takovém hospodářství narodila. V obou případech musejí být zvířata označena zvláštními identifikačními prostředky. Schválené ušní značky by se měly připevňovat na zvířata, jsou-li přemísťována z hospodářství, nebo by měla zvířata doprovázet, jsou-li přesouvána přímo do jiného hospodářství.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla zvláštního systému identifikace zvířat, u nichž příslušný orgán uznal, že jsou držena pro kulturní a historické účely (dále jen „zvířata“) v hospodářstvích schválených příslušným orgánem k tomuto účelu (dále jen „hospodářství“).

Článek 2

Odstranění a připevnění ušních značek stanovených v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1760/2000

1.   Držitel zvířat musí neustále vlastnit dvě ušní značky schválené příslušným orgánem v souladu s čl. 4 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1760/2000 („schválené ušní značky“).

2.   Odchylně od čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1760/2000, jsou-li zvířata přemístěna do hospodářství, lze schválené ušní značky ze zvířat odstranit bez povolení příslušného orgánu, avšak za jeho kontroly, pokud jsou nejpozději při odstranění schválených ušních značek zvířata označena prostřednictvím identifikace vybrané příslušným orgánem, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Odchylně od čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1760/2000, jsou-li zvířata narozena v daném hospodářství, není povinné připevňovat na ně schválené ušní značky, pokud jsou nejpozději v okamžiku, kdy jsou 20 dní stará, označena prostřednictvím identifikace vybrané příslušným orgánem, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

4.   Než zvířata opustí hospodářství, připevňují se na ně schválené ušní značky.

Jsou-li však zvířata přemísťována přímo na jiné hospodářství uvedené v článku 1 v tomtéž členském státě, stačí, jsou-li zvířata provázena schválenou ušní značkou během přesunu.

Článek 3

Prostředky identifikace

1.   Zvířata se identifikují jednotným identifikačním kódem stanoveným v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1760/2000. Kód je obsažen v jednom z následujících prostředků, o nichž rozhodne příslušný orgán:

a)

dvěma plastovými nebo kovovými ušními značkami;

b)

jednou plastovou nebo kovovou ušní značkou a cejchem;

c)

tetováním nebo

d)

elektronickou identifikací obsaženou v ruminálním bolusu.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán rozhodnout, že zvířata lze identifikovat prostřednictvím elektronické identifikace ve formě injekčního transpodéru, pokud takto označená zvířata nevstoupí do potravního řetězce.

Článek 4

Zvláštní registrační kód

Příslušný orgán přidělí každému hospodářství zvláštní registrační kód.

Kód se eviduje ve vnitrostátní počítačové databázi pro skot stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(2)  Úř. věst. L 326, 18.12.1999, s. 16.


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 645/2005

ze dne 27. dubna 2005

o vydávání dovozních licencí na třtinový cukr v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (2),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1159/2003 ze dne 30. června 2003, kterým se pro hospodářské roky 2003/04, 2004/05 a 2005/06 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz třtinového cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod a kterým se mění nařízení (ES) č. 1464/95 a (ES) č. 779/96 (3), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10 z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/tuna.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 18. do 22. dubna 2005 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující množstvi v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro preferenční cukr.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence podané ve dnech 18. až 22. dubna 2005 podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 se licence vydávají do výše množstevních limitů stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. dubna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(2)  Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 162, 1.7.2003, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1409/2004 (Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 11).


PŘÍLOHA

Preferenční cukr AKT–INDIE

Hlava II nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2004/05

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 18.–22.4.2005

Limit

Barbados

100

 

Belize

0

Dosažen

Kongo

100

 

Fidži

100

 

Guyana

100

 

Indie

100

 

Pobřeží slonoviny

100

 

Jamajka

100

 

Keňa

100

 

Madagaskar

100

 

Malawi

100

 

Ostrov Mauritius

100

 

Mosambik

0

Dosažen

Sv. Kryštof a Nevis

100

 

Svazijsko

100

 

Tanzanie

100

 

Trinidad a Tobago

100

 

Zambie

100

 

Zimbabwe

0

Dosažen


Zvláštní preferenční cukr

Hlava III nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2004/05

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 18.–22.4.2005

Limit

Inde

100

 

Ostatní

100

 


Koncesní cukr CXL

Hlava IV nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2004/05

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 18.–22.4.2005

Limit

Brazílie

0

Dosažen

Kuba

0

Dosažen

Ostatní třetí země

0

Dosažen


28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 646/2005

ze dne 27. dubna 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 94/2005 o vydání dovozních licencí pro rýži původem ze států AKT a zámořských zemí a území na základě žádostí podaných během prvních pěti pracovních dnů měsíce ledna 2005 podle nařízení (ES) č. 638/2003

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 638/2003 ze dne 9. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2286/2002 a rozhodnutí Rady 2001/822/ES, pokud jde o režim použitelný na dovoz rýže pocházející z afrických, karibských a tichomořských států (státy AKT) a ze zámořských zemí a území (ZZÚ) (1), a zejména na čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Po kontrole uvedených množství podle kategorie produktů pro danou lednovou tranši 2005 se ukázalo, že v jednom členském státě došlo při uvádění k chybě. Následkem této chyby došlo ke snížení dostupných množství pro květnovou tranši 2005 v příloze nařízení Komise (ES) č. 94/2005 (2). Uvedené nařízení by mělo být pozměněno, aby bralo v úvahu skutečně předložené žádosti na lednovou tranši a aby tyto žádosti byly dostupné pro květnovou tranši,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 94/2005 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2005.

Za Komisi

J. M. SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 93, 10.4.2003, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 40.


PŘÍLOHA

Procenta snížení použitelná na množství, o něž bylo požádáno v rámci tranše na měsíc leden 2005, a množství, která budou převedená do následující tranše

Původ/Produkt

Procento snížení

Množství převedené na tranši měsíce května 2005 (v tunách)

Nizozemské Antily a Aruba

Méně rozvinuté ZZÚ

Nizozemské Antily a Aruba

Méně rozvinuté ZZÚ

ZZÚ (čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 638/2003)

kódy KN 1006

0

0

3 327,727

3 334


Původ/Produkt

Procento snížení

Množství převedené na tranši měsíce května 2005 (v tunách)

AKT (čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 638/2003)

kódy KN 1006 10 21 až 1006 10 98, 1006 20 a 1006 30

71,4487

AKT (čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 638/2003)

kódy KN 1006 40 00

0

9 810


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/24


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 18. ledna 2005,

kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, zda Řecká republika přijala v reakci na doporučení Rady vydané podle čl. 104 odst. 7 uvedené smlouvy účinná opatření

(2005/334/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 8 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posilujícího podmínky pro cenovou stabilitu a silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst. Pakt o stabilitě a růstu zahrnuje nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) stanoveném v článku 104 Smlouvy za účelem rychlé nápravy nadměrných schodků veřejných financí.

(3)

Usnesení ze zasedání Evropské rady v Amsterodamu o Paktu o stabilitě a růstu ze dne 17. června 1997 (2) slavnostně vyzývá všechny strany, totiž členské státy, Radu a Komisi, aby řádně a včas prováděly Smlouvu a Pakt o stabilitě a růstu.

(4)

Rozhodnutím 2004/917/ES (3) ze dne 5. července 2004 rozhodla Rada podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy, že v Řecku existuje nadměrný schodek.

(5)

Podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 vydala Rada doporučení, v němž stanovila řecké vládě lhůtu do dne 5. listopadu 2004 k přijetí účinných opatření k odstranění nadměrného schodku nejpozději v roce 2005. V témže doporučení Rada Řecké republice doporučila, aby ukončila současnou situaci nadměrného schodku co nejrychleji a nejpozději v roce 2005 a aby přijala nápravná opatření převážně strukturální povahy, jež představují nejméně jeden procentní bod HDP, souhrnně pro roky 2004 až 2005, pokud možno rovnoměrně rozdělená mezi tyto dva roky. Dále Rada Řecké republice doporučila, aby se podstatně snížila hrubá míra veřejného dluhu a uspokojivým tempem se přiblížila referenční hodnotě, přičemž by se měla věnovat zvláštní pozornost faktorům jiným než čisté půjčky přispívajícím ke změnám úrovně schodku. Nakonec Rada Řecké republice doporučila, aby naléhavě zajistila nápravu závažných nedostatků odhalených v souvislosti se statistickými údaji týkajícími se rozpočtu prostřednictvím zdokonaleného shromažďování a zpracovávání obecných údajů o veřejném sektoru.

(6)

V souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 vychází Rada při zvažování, zda byla v reakci na její doporučení vydané v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy přijata účinná opatření, při svém rozhodování z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu.

(7)

Hodnocení veřejně oznámených rozhodnutí přijatých Řeckou republikou v době mezi vydáním doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy a uplynutím lhůty stanovené v uvedeném doporučení vede k těmto závěrům:

navzdory omezujícím opatřením oznámeným pro rok 2004 byla fiskální politika v rozporu s požadavky Rady zjevně expanzivní. To je částečně v důsledku revizí statistických údajů, provedených ve spolupráci s Eurostatem za správného použití statistického systému ESA 95, a částečně v důsledku překročení výdajů v souvislosti s organizací olympijských her, jakož i v důsledku překročení některých dalších výdajových položek a schodků v některých příjmových položkách, které nebyly správně odhadnuty v rozpočtu pro rok 2004,

rozpočtová opatření oznámená pro rok 2005 sice více než vyrovnávají odchylku z roku 2004, avšak nutně nezajišťují snížení schodku veřejných financí v roce 2005 pod 3 % HDP,

nejen že poměr schodku veřejných financí k HDP neklesá uspokojivým tempem, ale značná vnitřní dynamika dluhu předpokládaná v roce 2004 rovněž svědčí o tom, že řecká vláda nepřijala žádná účinná opatření v oblasti operací pod čarou, což také přispívá k dalšímu zvyšování dluhu,

Řecká republika zlepšila shromažďování a zpracovávání rozpočtových údajů, zejména v souvislosti s výdaji na vojenské vybavení, s výplatou úroků a s účty sociálního zabezpečení. Další kroky učiněné za úzké spolupráce s Eurostatem zajistí rychlé a náležité poskytování obecných údajů o veřejném sektoru, jak to požaduje stávající právní rámec.

(8)

Podle čl. 104 odst. 8 Smlouvy zjistí-li Rada, že na její doporučení podle čl. 104 odst. 7 uvedené smlouvy nebyla přijata žádná účinná opatření, může svá doporučení zveřejnit. Řecká republika však v souladu s usnesením Evropské rady o Paktu o stabilitě a růstu souhlasila se zveřejněním doporučení již v červenci 2004,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Řecká republika nepřijala žádná účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 5. července 2004 ve lhůtě stanovené v uvedeném doporučení.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Řecké republice.

V Bruselu dne 18. ledna 2005.

Za Radu

J.-C. JUNCKER

předseda


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2)  Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 389, 30.12.2004, s. 25.


Komise

28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/26


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. dubna 2005,

kterým se mění rozhodnutí č. 2001/657/ES a rozšiřuje odchylka tak, aby zahrnovala filé ze solené tresky a celou solenou tresku

(oznámeno pod číslem K(2005) 1256)

(2005/335/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (1), a zejména na čl. 37 odst. 9 písm. c) přílohy III uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 2001/657/ES (2) byla Saint Pierre a Miquelonu přiznána odchylka od definice pojmu „původní produkty“ s ohledem na jeho zvláštní situaci, pokud jde o zmrazené filé z tresky, okouníka mořského, platýse velkého a platýse obrovského kódu KN 0304 20.

(2)

Dne 20. ledna 2005 požádala francouzská vláda o změnu rozhodnutí 2001/657/ES s cílem získat rozšíření oblasti působnosti odchylky přiznané pro zmrazené filé z tresky kódu KN ex 0304 20 na filé ze solené tresky kódu KN ex 0305 30 a na celou solenou tresku kódu KN 0305 62.

(3)

Ve své žádosti francouzská vláda vycházela z nové úpravy strategie prodeje místního výrobního odvětví provedené s ohledem na evropské trhy.

(4)

Požadovaná odchylka je oprávněná dle daných ustanovení čl. 37 odst. 1 přílohy III rozhodnutí Rady 2001/822/ES, neboť je nezbytná pro zachování výrobního odvětví zpracovávajícího mořské produkty a souvisejících pracovních míst.

(5)

Požadovaná změna by neměla vliv na celková roční množství přidělená pro tresku, ani by neovlivnila dobu trvání odchylky, a nezpůsobila by proto vážnou újmu zavedenému výrobnímu odvětví Společenství.

(6)

Je proto nezbytné patřičně změnit rozhodnutí 2001/657/ES.

(7)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2001/657/ES se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. května 2005.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. dubna 2005.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 231, 29.8.2001, s. 13.


PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 2001/657/ES se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

SAINT PIERRE A MIQUELON

Pořadové číslo

Kód KN

Popis zboží

Období

Množství

(v tunách)

09.1651

ex 0304 20

ex 0305 30

0305 62

Filé z tresky, zmrazené

Filé z tresky, solené

Treska celá, solená

od 1.9.2001 do 31.8.2002

1 100

od 1.9.2002 do 31.8.2003

1 100

od 1.9.2003 do 31.8.2004

1 100

od 1.9.2004 do 31.8.2005

1 100

od 1.9.2005 do 31.8.2006

1 100

09.1652

ex 0304 20

Filé z okouníka mořského, zmrazené

od 1.9.2001 do 31.8.2002

60

od 1.9.2002 do 31.8.2003

60

od 1.9.2003 do 31.8.2004

60

od 1.9.2004 do 31.8.2005

60

od 1.9.2005 do 31.8.2006

60

09.1656

ex 0304 20

Filé z platýse velkého, zmrazené

od 1.9.2001 do 31.8.2002

11

od 1.9.2002 do 31.8.2003

11

od 1.9.2003 do 31.8.2004

11

od 1.9.2004 do 31.8.2005

11

od 1.9.2005 do 31.8.2006

11

09.1659

ex 0304 20

Filé z platýse obrovského, zmrazené

od 1.9.2001 do 31.8.2002

119

od 1.9.2002 do 31.8.2003

119

od 1.9.2003 do 31.8.2004

119

od 1.9.2004 do 31.8.2005

119

od 1.9.2005 do 31.8.2006

119“


EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

Kontrolní úřad ESVO

28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/28


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 305/04/KOL

ze dne 1. prosince 2004,

kterým se po čtyřicáté osmé mění procedurální a věcná pravidla pro oblast státní podpory změnou kapitoly 16 „Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a návrh příslušných opatření“

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

s ohledem na Dohodu o evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na články 61 až 63 a na protokol 26 této dohody,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (2), a zejména na článek 24, čl. 5 odst. 2 písm. b) a článek 1 v části I protokolu 3 této dohody a články 18 a 19 v části II protokolu 3 této dohody (3),

vzhledem k tomu, že podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře je Kontrolní úřad ESVO povinnen činit účinnými ustanovení dohody o EHP týkající se státní podpory,

vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 písm. b) dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře je Kontrolní úřad ESVO povinnen vydávat oznámení nebo pokyny k věcem, o kterých pojednává dohoda o EHP, pokud tato dohoda nebo dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře tak výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad ESVO shledá nezbytným,

s odkazem na Procedurální a věcná pravidla pro oblast státní podpory (4) přijatá dne 19. ledna 1994 Kontrolním úřadem ESVO,

vzhledem k tomu, že dne 1. října 2004 Evropská komise zveřejnila nové sdělení ohledně pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a návrh vhodných opatření podle čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (5),

vzhledem v tomu, že toto má význam rovněž pro Evropský hospodářský prostor,

vzhledem k tomu, že je nutno zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP ohledně státních podpor na území celého Evropského hospodářského prostoru,

vzhledem k tomu, že podle bodu II kapitoly „OBECNÉ“ na konci přílohy XV dohody o EHP má Kontrolní úřad ESVO přijmout po poradě s Evropskou komisí akty odpovídající aktům přijatým Evropskou komisí,

po konzultaci s Evropskou komisí,

s odkazem na skutečnost, že Kontrolní úřad ESVO se o předmětné věci poradil se státy ESVO na multilaterálním setkání dne 3. února 2004,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

1.

Kapitola 16 pokynů pro státní podporu se mění tak, že stávající kapitola 16 se nahrazuje textem obsaženým v příloze tohoto rozhodnutí. V příloze tohoto rozhodnutí jsou navržena příslušná opatření.

2.

Státy ESVO budou informovány dopisem, ve kterém bude přiloženo toto rozhodnutí a příloha. Státy ESVO jsou povinny vyjádřit souhlas s příslušnými opatřeními do jednoho měsíce po obdržení tohoto dopisu. Státy ESVO jsou povinny začít dodržovat nové pokyny nejpozději k 1. červnu 2005.

3.

Evropská komise bude, v souladu s bodem d) protokolu 27 dohody o EHP, informována, a to prostřednictvím kopie tohoto rozhodnutí, včetně přílohy.

4.

Rozhodnutí včetně přílohy bude zveřejněno v oddíle EHP Úředního věstníku Evropské unie a v jeho dodatku EHP.

5.

V případě, že státy ESVO návrh vhodných opatření přijmou, shrnující oznámení bude zveřejněno v oddíle EHP Úředního věstníku Evropské unie a v jeho dodatku EHP.

6.

Toto rozhodnutí je závazné v anglickém znění.

7.

Toto rozhodnutí je určeno Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.

V Bruselu dne 1. prosince 2004.

Za Kontrolní úřad ESVO

Hannes HAFSTEIN

předseda

Einar M. BULL

člen kolegia


(1)  Dále dohoda o EHP.

(2)  Dále dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře.

(3)  Protokol 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře ve znění přijatém státy ESVO dne 10. prosince 2001. Předmětné změny začlenily do protokolu 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k [bývalému] článku 93 Smlouvy o ES, a vstoupily v platnost 28. srpna 2003.

(4)  Pokyny k uplatňování a výkladu článků 61 a 62 dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, zveřejněny v Úř. věst. L 231, 3.9.1994, s. 1 a v dodatku EHP č. 32, naposledy pozměněny rozhodnutím úřadu č. 195/04/COL ze dne 14. července 2004, dosud nezveřejněny, dále jen pokyny pro státní podporu.

(5)  Sdělení Komise týkající se Pokynů Společenství ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2).


PŘÍLOHA

„16.   PODPORA NA ZÁCHRANU A RESTRUKTURALIZACI PODNIKŮ V OBTÍŽÍCH (1)

16.1.   Úvod

(1)

Kontrolní úřad ESVO (dále jen ‚úřad‘) přijal své původní Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2) v roce 1994. Nová verze pokynů byla přijata v roce 1999 (3).

(2)

Úřad si přeje prostřednictvím této verze pokynů, jejichž text vychází z předchozích verzích, provést některé změny a podat objasnění, což je vyvoláno řadou faktorů (4).

(3)

Ukončení činnosti nevýkonných podniků je obvyklou součástí fungování trhu. Nemůže být běžné, aby podnik, který se dostane do obtíží, zachraňoval stát. Podpora na záchranná a restrukturalizační opatření vyvolala v minulosti některé z nejrozporuplnějších případů státní podpory a patří mezi její nejvíce rušivé typy. Z tohoto důvodu by měl zůstat pravidlem obecný zákaz státní podpory, jak je stanoven ve Smlouvě, a odchylky od tohoto pravidla by měly být omezené.

(4)

Zásada ‚jednou a dost‘ je dále posílena, aby se předešlo případům používání opakovaných záchranných či restrukturalizačních podpor k umělému udržování podniků na trhu.

(5)

Pokyny z roku 1999 rozlišovaly mezi podporou na záchranu a podporou na restrukturalizaci, přičemž podpora na záchranu byla definována jako dočasná pomoc, která má podnik v obtížích udržet na trhu po dobu nezbytnou k vypracování plánu restrukturalizace a/nebo likvidace. Během této fáze bylo v zásadě nemožné podnikat restrukturalizační opatření financovaná prostřednictvím státní podpory. Takto přísné rozlišování mezi záchranou a restrukturalizací však působilo problémy. Podniky v obtížích mohou totiž již ve fázi záchrany potřebovat přijmout určitá naléhavá strukturální opatření, aby zastavily nebo omezily zhoršování finanční situace. Tyto pokyny proto rozšiřují pojem ‚podpora na záchranu‘ s cílem umožnit příjemcům učinit naléhavá opatření, a to i strukturální povahy, jako je okamžité uzavření pobočky nebo jiná forma ukončení ztrátových činností. Vzhledem k naléhavosti těchto podpor by členským státům měla být poskytnuta příležitost zvolit zjednodušený postup pro jejich schvalování.

(6)

Co se týče podpor na restrukturalizaci, pokyny z roku 1999, jež vycházely z pokynů z roku 1994, nadále vyžadovaly, aby k restrukturalizaci významným dílem přispíval i příjemce. V této nové verzi pokynů je vhodné znovu a jasněji potvrdit zásadu, že toto přispění musí být skutečné a nesmí obsahovat žádný prvek podpory. Příspěvek ze strany příjemce má dvojí význam: na jedné straně vyjadřuje, že subjekty na trhu (vlastníci, věřitelé) jsou přesvědčeni o tom, že se podnik může v přiměřené lhůtě stát opět životaschopným. Na druhé straně je tento příspěvek zárukou toho, že je podpora na restrukturalizaci omezena na minimum nutné k obnovení životaschopnosti, což snižuje narušení hospodářské soutěže. V tomto ohledu bude úřad rovněž vyžadovat kompenzační opatření s cílem minimalizovat dopad na ostatní soutěžitele.

(7)

Poskytování podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích lze považovat za legitimní pouze v případě, že jsou splněny určité podmínky. Lze ho ospravedlnit například z důvodů sociální či regionální politiky, potřebou zohlednit prospěšnou úlohu malých a středních podniků (MSP) v hospodářství nebo výjimečně také tím, že je žádoucí zachovat konkurenční tržní strukturu, a to v případě, že by zánik podniků mohl vést k monopolu nebo neměnné oligopolní situaci. Na druhé straně by bylo neopodstatněné držet podnik uměle při životě v odvětví s dlouhodobě nadbytečnou strukturální kapacitou nebo pokud daný podnik může přežít jen v důsledku opakovaných státních intervencí.

16.2.   Definice a oblast působnosti těchto pokynů a vztah k jiným textům týkajícím se státní podpory

16.2.1.   Pojem ‚podnik v obtížích‘

(8)

EHP nemá žádnou definici, která by vysvětlovala pojem ‚podnik v obtížích‘. Pro účely těchto pokynů však úřad za podnik v obtížích považuje podnik, který není schopen z vlastních zdrojů nebo finančních prostředků, které získá od vlastníka/akcionářů či společníků nebo věřitelů, zamezit ztrátě, která by jej bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě odsoudila k ukončení podnikatelské činnosti.

(9)

Pro účely těchto metodických pokynů je podnik v zásadě a bez ohledu na svou velikost považován za podnik v obtížích zejména za těchto okolností:

a)

v případě společnosti s omezeným ručením vlastníků (5), kde došlo ke ztrátě více než poloviny zapsaného kapitálu (6) a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců;

b)

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (7), kde došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců;

c)

kde nehledě na to, o jaký typ společnosti se jedná, podnik splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

(10)

I při nesplnění podmínek stanovených v bodě 9 může být podnik považován za podnik v obtížích, zejména tehdy, kdy jsou patrné typické příznaky podniku v obtížích, například narůstající ztráta, klesající obrat, rostoucí skladové zásoby, nadbytečná kapacita, slábnoucí peněžní tok, narůstající dluh, narůstající úroky a klesající nebo nulová hodnota čistých aktiv. V akutních případech se podnik již nachází v platební neschopnosti nebo je předmětem kolektivního úpadkového řízení podle vnitrostátního práva. V posledně uvedeném případě se tyto pokyny vztahují na jakoukoli podporu poskytnutou v souvislosti s takovým řízením, která podniku umožní pokračovat v činnosti. Podnik v obtížích je v každém případě způsobilý k podpoře pouze v případě, že prokazatelně není schopen se zotavit z vlastních zdrojů ani z prostředků, které získá od svých vlastníků/akcionářů či společníků nebo z tržních zdrojů.

(11)

Nově vytvořený podnik není pro účely těchto pokynů pro podporu na záchranu či restrukturalizaci způsobilý, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá. To platí například tehdy, když po likvidaci původního podniku vznikne nový podnik nebo když dotyčný podnik pouze převezme aktiva původního podniku. Za nově vytvořený se podnik považuje v zásadě během prvních tří let po zahájení činnosti v příslušné oblasti. Teprve po uplynutí této doby je podnik způsobilý pro poskytnutí podpory na záchranu či restrukturalizaci za předpokladu, že:

a)

odpovídá definici podniku v obtížích ve smyslu těchto pokynů a

b)

netvoří součást větší obchodní skupiny (8) ledaže za podmínek stanovených v bodě 12.

(12)

Podnik, který patří k větší obchodní skupině nebo byl větší obchodní skupinou převzat, není za normálních okolností způsobilý pro poskytnutí podpory na záchranu nebo restrukturalizaci s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny, a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila sama skupina. V případě, že podnik v obtížích vytvoří dceřinou společnost, bude tato společnost společně s podnikem v obtížích, který ji ovládá, považována za skupinu a může obdržet podporu za podmínek stanovených v tomto odstavci.

16.2.2.   Definice ‚podpory na záchranu a restrukturalizaci‘

(13)

Na podporu na záchranu a podporu na restrukturalizaci se vztahují stejné pokyny, neboť v obou případech mají orgány veřejné moci co do činění s podnikem v obtížích a záchrana a restrukturalizace tvoří často dvě části jediné operace, přestože zahrnují různé procesy.

(14)

Podpora na záchranu je ve své podstatě dočasná a vratná pomoc. Jejím základním cílem je umožnit podniku v obtížích udržet se na trhu po dobu nezbytnou pro vypracování plánu restrukturalizace nebo likvidace. Obecně platí, že díky podpoře na záchranu je možné dočasně podpořit podnik, který se potýká s vážným zhoršením své finanční situace odrážejícím se v náhlé likvidní krizi nebo technické platební neschopnosti. Tato dočasná podpora by měla poskytnout čas na podrobné posouzení okolností, které obtíže způsobily, a na vytvoření vhodného plánu na odstranění těchto obtíží. Podpora na záchranu se navíc musí omezit na nezbytné minimum. Jinými slovy, podnikům v obtížích skýtá krátkou úlevu nepřesahující šest měsíců. Podporu musí tvořit vratná likvidní pomoc ve formě úvěrových záruk či úvěrů, s úrokovou sazbou, jež je alespoň srovnatelná s těmi, které jsou běžné u úvěrů poskytovaných zdravým podnikům, a zejména s referenčními sazbami přijatými úřadem. Strukturální opatření, která nevyžadují okamžité jednání, jako je nevyhnutelná a automatická účast státu na finančních prostředcích podniku, nemohou být financována prostřednictvím podpory na záchranu.

(15)

Jakmile byl vytvořen plán na restrukturalizaci nebo likvidaci, na nějž byla požadována podpora, a je prováděn, považuje se veškerá další podpora za podporu na restrukturalizaci. Opatření, která je třeba učinit okamžitě s cílem zamezit pokračování ztráty, včetně strukturálních opatření (například okamžité ukončení ztrátové činnosti), je možné provést pomocí podpory na záchranu, avšak za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v části 16.3.1 pro jednotlivou podporu a v části 16.4.3 pro režimy podpory. Kromě případů, kdy se uplatní zjednodušený postup uvedený v části 16.3.1.2, musejí stát ESVO prokázat, že je třeba přijmout tato strukturální opatření okamžitě. Podporu na záchranu nelze za normálních okolností poskytnout na finanční restrukturalizaci.

(16)

Restrukturalizace bude oproti tomu vycházet z uskutečnitelného a vnitřně provázaného plánu s širokým pokrytím, jehož cílem je obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku. Restrukturalizace obvykle zahrnuje jeden nebo více následujících prvků: reorganizaci a racionalizaci činností podniky z hlediska lepší efektivnosti, což zpravidla znamená ukončení ztrátových činností; restrukturalizaci takových činností, které mohou být opět konkurenceschopné; a případně diverzifikace činností v rámci nových a životaschopných oblastí. Fyzickou restrukturalizaci obvykle doprovází i finanční restrukturalizace (kapitálové injekce, snížení dluhu). Restrukturalizační opatření v rámci působnosti těchto pokynů se však nemohou omezovat jen na finanční pomoc, která má vyrovnat minulé ztráty z minulosti, ale nezabývá se příčinami těchto ztrát.

16.2.3.   Oblast působnosti

(17)

Tyto pokyny se vztahují na podniky ve všech odvětvích pokrytých dohodou o EHP a jsou úřadem přezkoumávány v souladu s článkem 62 dohody o EHP, aniž jsou dotčena jiná pravidla týkající se podniků v obtížích v dotčeném odvětví (9).

16.2.4.   Slučitelnost se společným trhem

(18)

Podle čl. 61 odst. 2 a 3 dohody o EHP je možné podporu, na niž se vztahuje čl. 61 odst. 1, považovat za slučitelnou se společným trhem. Kromě případů podpory podle čl. 61 odst. 2 určené zejména k nápravě škody způsobené přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, kterými se tyto pokyny nezabývají, tvoří jediný základ pro posouzení podpory podnikům v obtížích z hlediska slučitelnosti čl. 61 odst. 3 písm. c). Podle tohoto ustanovení má úřad pravomoc schválit ‚podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností (...), pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.‘ Toto by mohlo nastat zejména v případě, kdy je podpora nutná k nápravě rozdílů způsobených tržním selháním nebo k zajištění hospodářské a sociální soudržnosti.

(19)

Vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek k prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. Úřad se proto domnívá, že podpora poskytovaná podnikům v obtížích může přispívat k rozvoji hospodářských činností, aniž by nepříznivě ovlivňovala obchod v takové míře, jež by byla v rozporu se zájmem EHP, pouze pokud budou splněny podmínky uvedené v těchto pokynech. V případě, že se podniky, jimž je poskytována podpora na záchranu nebo restrukturalizaci, nacházejí v podporovaných oblastech, vezme úřad v úvahu regionální aspekty uvedené v čl. 61 odst. 3 písm. a) a c) dohody o EHP, jak je popsáno v bodech 54 a 55.

(20)

Úřad bude věnovat zvláštní pozornost potřebě zabránit tomu, aby tyto pokyny byly používány k obcházení zásad stanovených ve stávajících rámcích a pokynech.

(21)

Posouzení podpory na záchranu či restrukturalizaci by neměly ovlivňovat změny ve vlastnictví podporovaného podniku.

16.2.5.   Příjemci dřívější protiprávní podpory

(22)

Pokud byla podniku v obtížích dříve poskytnuta podpora protiprávně a úřad v důsledku toho přijal záporné rozhodnutí a vydal příkaz k navrácení, k němuž však podle článku 14 v části II protokolu 3 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře) (10) nedošlo, je třeba při posuzování jakékoli podpory na záchranu a restrukturalizaci, jež má být poskytnuta stejnému podniku, vzít v úvahu: za prvé kumulativní účinek předchozí a nové podpory a za druhé skutečnost, že předchozí podpora nebyla vrácena (11).

16.3.   Obecné podmínky pro schvalování podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci jednotlivě oznámené úřadu

(23)

Tato kapitola se zabývá pouze opatřeními, která jsou jednotlivě oznamována úřadu. Za určitých podmínek může úřad schválit režimy podpory na záchranu či restrukturalizaci. Tyto podmínky jsou stanoveny v oddíle 16.4.

16.3.1.   Podpora na záchranu

16.3.1.1.   Podmínky

(24)

Aby úřad mohl podporu na záchranu podle definice v bodě 14 schválit:

a)

musí se jednat o likvidní podporu ve formě úvěrových záruk nebo úvěrů (12); v obou případech musí být úvěr poskytnut s úrokovou sazbou srovnatelnou alespoň se sazbami, které jsou běžné u zdravých podniků, a zejména s referenčními sazbami přijatými úřadem; každý úvěr je třeba splatit a platnost každé záruky musí skončit v období nepřesahujícím šest měsíců od poukázání první splátky danému podniku;

b)

musí být tato podpora opodstatněna závažnými sociálními problémy a nesmí mít příliš nepříznivý dopad na ostatní smluvní strany dohody o EHP;

c)

musí se dotčený stát ESVO při oznámení zavázat, že sdělí úřadu nejpozději šest měsíců poté, co bylo opatření v rámci podpory na záchranu schváleno, plán restrukturalizace nebo likvidace nebo předloží doklad o tom, že byl úvěr v celé výši splacen a/nebo o tom, že byla ukončena platnost záruky; v případě neoznámené podpory musí stát ESVO sdělit nejpozději šest měsíců po prvním provedení opatření v rámci podpory na záchranu plán restrukturalizace nebo likvidace nebo předložit doklad o tom, že byl úvěr v celé výši splacen a/nebo o tom, že byla ukončena platnost záruky;

d)

musí se tato podpora omezit na částku potřebnou k udržení podniku po dobu, pro níž byla podpora schválena; tato částka může zahrnovat podporu na naléhavá strukturální opatření v souladu s bodem 15; nezbytná částka by měla vycházet z likvidních potřeb podniku plynoucích z utrpěné ztráty; při jejím určování bude brán ohled na výsledek vzorce uvedeného v příloze; jakákoli podpora na záchranu, která překročí výsledek tohoto výpočtu, bude muset být náležitě vysvětlena;

e)

musí tato podpora splňovat podmínku uvedenou v části 16.3.3 (‚jednou a dost‘).

(25)

V případě, že stát ESVO předložil plán restrukturalizace během šesti měsíců od data schválení nebo, v případě neoznámené podpory, od data provádění daného opatření, prodlužuje se lhůta pro splacení úvěru nebo ukončení platnosti záruky do té doby, dokud úřad o tomto plánu neučiní rozhodnutí, pokud však nerozhodne, že takové prodloužení není odůvodněné.

(26)

Aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložit věc Soudnímu dvoru států ESVO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, zahájí úřad řízení podle čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře v případě, že stát ESVO neposkytne:

a)

věrohodný a opodstatněný plán restrukturalizace nebo likvidace nebo

b)

doklad o tom, že byl úvěr plně splacen a/nebo ukončena platnost záruky před uplynutím šestiměsíční lhůty.

(27)

Úřad může takové řízení v každém případě zahájit, aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložit věc Soudnímu dvoru ESVO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, pokud se domnívá, že úvěr nebo záruka byly zneužity nebo že poté, co uplynula šestiměsíční lhůta, již nelze odůvodnit neschopnost uhradit podporu.

(28)

Schválení podpory na záchranu nemusí nutně znamenat, že bude následně schválena i podpora v rámci plánu restrukturalizace; taková podpora musí být posouzena zvlášť na základě jejích vlastních předností.

16.3.1.2.   Zjednodušený postup

(29)

Úřad bude pokud možno usilovat o přijetí rozhodnutí do jednoho měsíce v případě, že podpora na záchranu splňuje všechny podmínky uvedené části 16.3.1.1 a dále rovněž následující požadavky:

a)

dotyčný podnik splňuje alespoň jedno ze tří kritérií uvedených v bodě 9;

b)

podpora na záchranu se omezuje na částku, která je výsledkem vzorce uvedeného v příloze a nepřesahuje částku 10 milionů EUR.

16.3.2.   Podpora na restrukturalizaci

16.3.2.1.   Základní zásada

(30)

Podpora na restrukturalizaci má mimořádný význam pro hospodářskou soutěž, neboť může přesouvat nespravedlivý díl břemene strukturálního přizpůsobení a s ním spojených sociálních a hospodářských problémů na jiné výrobce, kteří dokáží fungovat bez podpory, a na jiné smluvní strany dohody o EHP. Jako obecná zásada by proto mělo platit, že poskytnutí podpory na restrukturalizaci bude možné pouze za takových okolností, kdy lze prokázat, že to není v rozporu se zájmem EHP. To bude možné pouze při splnění přísných kritérií a pokud bude jisté, že jakékoli narušení hospodářské soutěže bude vynahrazeno výhodami plynoucími z udržení podniku na trhu (například pokud je jasné, že by čistý dopad propouštění nadbytečných pracovníků v důsledku ukončení činnosti podniku v kombinaci s dopady na její dodavatele zhoršil problémy se zaměstnaností nebo, výjimečně, pokud by odchod daného podniky z trhu vedl ke vzniku monopolu nebo neměnné oligopolní situace) a že v zásadě existují přiměřená kompenzační opatření ve prospěch ostatních soutěžitelů.

16.3.2.2.   Podmínky schválení podpory

(31)

S výhradou zvláštních ustanovení pro podporované oblasti a MSP (viz body 54, 55, 56 a 58) schválí úřad podporu pouze za těchto podmínek:

Způsobilost podniku

(32)

Podnik musí odpovídat definici podniku v obtížích ve smyslu těchto pokynů (viz body 8 až 12).

Obnovení dlouhodobé životaschopnosti

(33)

Poskytnutí podpory musí být podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, který musí být ve všech případech jednotlivé podpory schválen úřadem, kromě případu MSP, jak je stanoveno v části 16.3.2.5.

(34)

Plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Podpora na restrukturalizaci musí být proto spojena s uskutečnitelným plánem restrukturalizace, k jehož provedení se dotčený stát ESVO zavazuje. Tento plán musí být se všemi souvisejícími podrobnostmi předložen úřadu a musí zejména zahrnovat průzkum trhu. Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření obsažených v plánu restrukturalizace; vnější faktory, jako jsou cenové výkyvy nebo změny poptávky, na něž podnik nemá velký vliv, mohou být vzaty v úvahu, pouze pokud jsou prognózy trhu obecně uznávány. Restrukturalizace musí zahrnovat ukončení činností, které by ze strukturálního hlediska zůstaly i po restrukturalizaci ztrátové.

(35)

Plán restrukturalizace musí popsat okolnosti, které způsobily obtíže podniku, a poskytnout tak základ pro posouzení vhodnosti navrhovaných opatření. Musí kromě jiného zohledňovat současnou situaci a budoucí vyhlídky týkající se nabídky a poptávky na relevantním trhu s produktem, jakož i scénáře, které by mohly nastat v nejlepším či nejhorším případě, střední předpoklady a specifické přednosti a nedostatky podniku. Musí podniku umožňovat pokrok směrem k nové struktuře, která jí nabídne vyhlídky dlouhodobé životaschopnosti a umožní stát na vlastních nohou.

(36)

Plán musí počítat s přeměnou, která podniku po dokončení restrukturalizace umožní pokrýt všechny její náklady, včetně odpisových a finančních nákladů. Očekávaná kapitálová návratnost musí být dostatečná na to, aby restrukturalizovanému podniku umožnila konkurovat na trhu na základě jeho vlastních předností. Pokud obtíže podniky plynou z nedostatků v jeho systému řízení, je třeba provést vhodné úpravy.

Zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže

(37)

S cílem co nejvíce omezit nepříznivý dopad na podmínky obchodování, aby sledované přínosy převážily zápory, je třeba přijmout kompenzační opatření. Jinak bude podpora považována za podporu ‚v rozporu se společným zájmem‘, a proto neslučitelnou s dohodou o EHP. Při posuzování úměrnosti kompenzačních opatření bude brát úřad ohled na cíl obnovení dlouhodobé životaschopnosti.

(38)

Tato opatření mohou zahrnovat prodej aktiv, snížení kapacity nebo omezení přítomnosti na trhu a omezení vstupních překážek na dotčených trzích. Při posuzování vhodnosti kompenzačních opatření vezme úřad v úvahu strukturu trhu a podmínky hospodářské soutěže, aby bylo možné zajistit, že žádné takové opatření nepovede ke zhoršení struktury trhu, například tím, že jeho nepřímým dopadem bude vznik monopolu nebo neměnné oligopolní situace. Pokud některý stát ESVO může dokázat, že by taková situace nastala, měla by být kompenzační opatření navržena tak, aby ke vzniku takové situace nedošlo.

(39)

Opatření musejí být úměrná rušivým účinkům podpory a zejména velikosti (13) a relativnímu významu daného podniky na trhu nebo trzích. Opatření by měla být provedena zejména na trhu (trzích), kde bude mít daný podnik po restrukturalizaci významné postavení. Míru snížení kapacity či omezení působnosti na trhu je třeba stanovit případ od případu. Rozsah nezbytných opatření určí úřad na základě průzkumu trhu přiloženého k plánu restrukturalizace a ve vhodných případech na základě jiných, úřadu dostupných informací, včetně údajů poskytnutých zúčastněnými stranami. Snížení musí být nedílnou součástí restrukturalizace, jak je stanoveno v jejím plánu. Tato zásada platí nehledě na to, zda k těmto snížení dochází před nebo po poskytnutí státní podpory, dokud jsou součástí stejné restrukturalizace. Odpisy a ukončení ztrátových činností, které by bylo v každém případě nutné pro obnovení životaschopnosti podniku, nebude za účelem posouzení kompenzačních opatření považováno za snížení kapacity nebo omezení působnosti na trhu. Toto posouzení však vezme v úvahu jakoukoli dříve poskytnutou podporu na záchranu.

(40)

Tato podmínka však nebude za normálních okolností platit pro malé podniky, neboť se lze domnívat, že nárazová pomoc malým podnikům obvykle nenarušuje hospodářskou soutěž v míře, která by odporovala společnému zájmu, pokud není pravidly pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak nebo pokud příjemce nepůsobí na trhu, který se dlouhodobě potýká s nadbytečnou kapacitou.

(41)

Pokud příjemce působí na trhu, který se dlouhodobě potýká s nadbytečnou strukturální kapacitou, jak je definován v rámci Víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkých investičních projektů (14), může se stát, že snížení kapacity podniku nebo omezení jeho působnosti na trhu bude muset dosáhnout míry až 100 % (15).

Podpora omezená na minimum: skutečný příspěvek bez podpory

(42)

Výše a míra podpory se musí omezit na úplné minimum restrukturalizačních nákladů nutných k provedení restrukturalizace s ohledem na stávající finanční zdroje podniku, jeho akcionářů či společníků nebo obchodní skupiny, ke které náleží. Při posuzování tohoto aspektu bude vzata v úvahu jakákoli dříve poskytnutá podpora na záchranu. Od příjemců podpory se očekává, že k plánu restrukturalizace přispějí významným dílem z vlastních zdrojů, včetně prodeje aktiv, která nejsou nezbytně nutná pro přežití podniku, nebo z vnějších zdrojů za tržních podmínek. Toto přispění bude svědčit o tom, že jsou hospodářské subjekty přesvědčeny o možnosti opětovné životaschopnosti daného podniku. Takové přispění musí být skutečné, tj. opravdové, bez všech očekávaných budoucích výnosů, jako je peněžní tok, a musí být co nejvyšší.

(43)

Následující příspěvky (16) na restrukturalizaci bude úřad za normálních okolností považovat za přiměřené: alespoň 25 % v případě malých podniků, alespoň 40 % u středních podniků a alespoň 50 % u velkých podniků. Za výjimečných okolností a v případě zvlášť závažných problémů, které musí stát EVSO prokázat, se úřad může spokojit i s nižším příspěvkem.

(44)

Aby se omezila míra narušení hospodářské soutěže, musejí být výše podpory nebo způsob, jakým je poskytována, takové, aby danému podniku nebyl poskytnut nadbytek prostředků, jenž by mohl být použit pro agresivní a trh narušující činnosti, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace. Úřad proto bude ověřovat výši zadlužení podniku po restrukturalizaci, včetně situace po jakémkoli odkladu nebo snížení jeho dluhů, zejména v souvislosti s jeho pokračováním v činnosti po ukončení kolektivního úpadkového řízení zahájeného vůči němu na základě vnitrostátních právních předpisů (17). Žádná z podpor nesmí být použita na financování nových investic, které nejsou nezbytně nutné pro obnovení životaschopnosti podniku.

Zvláštní podmínky spojené se schválením podpory

(45)

Kromě kompenzačních opatření popsaných v bodech 37 až 41 může úřad stanovit jakékoli podmínky nebo povinnosti, které považuje na nutné ve snaze zajistit, aby podpora nenarušovala hospodářskou soutěž v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, pokud se dotčený stát ESVO nezavázal, že přijme taková opatření sám. Úřad může například požadovat, aby stát ESVO:

a)

sám přijal určitá opatření (např. otevřel určité trhy přímo nebo nepřímo související s činnostmi podniku subjektům v EHP při náležitém dodržení práva EHP);

b)

uložil příjemci podpory určité povinnosti;

c)

neposkytoval v období restrukturalizace příjemci podpory jiné typy podpory.

Úplné provedení plánu restrukturalizace a splnění podmínek

(46)

Podnik musí provést celý plán restrukturalizace a musí splnit i všechny ostatní povinnosti stanovené v rozhodnutí úřadu, kterým se podpora schvaluje. Nebude-li plán proveden nebo nebudou-li splněny ostatní povinnosti, bude to úřad považovat za zneužití podpory, aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložit věc Soudnímu dvoru EVSO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře.

(47)

V případě, že je restrukturalizace otázkou několika let a vyžaduje podporu ve značné výši, může úřad požadovat, aby byla platba podpory na restrukturalizaci rozdělena do splátek, a může platbu každé splátky podmínit:

a)

potvrzením před uskutečněním každé platby, že je každá fáze plánu restrukturalizace úspěšně prováděna v souladu s plánovaným časovým rozvrhem, nebo

b)

svým schválením před uskutečněním platby poté, co ověří, že je plán prováděn uspokojivě.

Kontrola a výroční zpráva

(48)

Úřad musí mít možnost se ujistit o tom, že je plán restrukturalizace řádně prováděn, a to prostřednictvím pravidelných podrobných zpráv zasílaných dotčeným státem ESVO.

(49)

V případě podpory poskytované velkým podnikům musí být první zpráva předložena úřadu obvykle nejpozději do šesti měsíců od schválení podpory. Následující zprávy je třeba úřadu zasílat alespoň jednou za rok, vždy ke stanovenému datu, dokud nelze cíle plánu restrukturalizace považovat za splněné. Zprávy musejí obsahovat všechny informace, které úřad potřebuje, aby byl schopen kontrolovat provádění plánu restrukturalizace, časový rozvrh plateb ve prospěch podniku, jeho finanční situaci a dodržování všech podmínek či povinností stanovených v rozhodnutí, kterým byla podpora schválena. Musí obsahovat zejména všechny relevantní informace o jakékoli podpoře poskytnuté danému podniku v období restrukturalizace, a to za jakýmkoli účelem, ať už jednotlivě, nebo v rámci obecného režimu (viz body 67 až 70). V případě, že úřad potřebuje aktuální potvrzení určitých skutečností, například o uzavírkách nebo snížení kapacity, může vyžadovat, aby mu zprávy byly zasílány častěji.

(50)

V případě podpory poskytované MSP bude za normálních okolností stačit, předloží-li příjemce podpory každoročně kopii rozvahy a výkazu zisků a ztrát, pokud nebyly v rozhodnutí, kterým se podpora schvaluje, stanoveny přísnější podmínky.

16.3.2.3.   Změny plánu restrukturalizace

(51)

V případě, že byla podpora na restrukturalizaci schválena, může dotyčný stát ESVO během období restrukturalizace úřad požádat, aby odsouhlasil změny plánu restrukturalizace a změny ve výši podpory. Úřad může takové změny povolit, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

pozměněný plán musí stále zahrnovat obnovení životaschopnosti v přiměřené lhůtě;

b)

v případě zvýšení podpory musí být náležitá kompenzační opatření obsáhlejší než ta původně uložená;

c)

pokud jsou navrhovaná kompenzační opatření méně obsáhlá než ta původně plánovaná, musí být výše podpory odpovídajícím způsobem snížena;

d)

nový časový rozvrh pro realizaci kompenzačních opatření může být oproti původně přijatému rozvrhu opožděn pouze z důvodů, které daný podnik či stát ESVO nemohou ovlivnit; pokud takový důvod neexistuje, musí být podpora odpovídajícím způsobem snížena.

(52)

V případě zmírnění podmínek stanovených úřadem nebo závazků učiněných státem ESVO musí být výše podpory odpovídajícím způsobem snížena nebo mohou být stanoveny jiné podmínky.

(53)

Pokud by stát ESVO provedl změny schváleného plánu restrukturalizace, aniž by o tom náležitě uvědomil úřad, zahájí úřad řízení podle čl. 16 části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře (zneužití podpory), aniž je dotčen článek 23 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře a možnost předložení věci Soudnímu dvoru ESVO v souladu s druhým pododstavcem čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 dohody o kontrolním úřadu a soudním dvoře.

16.3.2.4.   Podpora na restrukturalizaci v podporovaných oblastech

(54)

Úřad musí při posuzování podpory na restrukturalizaci v podporovaných oblastech vzít v úvahu potřeby regionálního rozvoje. Skutečnost, že se nezdravý podnik nachází v podporované oblasti, však ještě sama o sobě neopodstatňuje volnější přístup k podporám na restrukturalizaci: ze střednědobého až dlouhodobého hlediska regionu nepomůže, budou-li podniky uměle udržovány na trhu. Pokud jde o cíl podpořit regionální rozvoj, je navíc ve vlastním zájmu regionů použít své prostředky na co možná brzký rozvoj činností, které jsou životaschopné a trvale udržitelné. Navíc je třeba minimalizovat narušení hospodářské soutěže, a to i v případě podpory poskytované podnikům v podporovaných oblastech. V této souvislosti je třeba zohlednit i možné nepříznivé dopady, které by se mohly v dotčené oblasti a jiných podporovaných oblastech objevit.

(55)

Kritéria uvedená v bodech 31 až 53 se proto stejným způsobem použijí také v podporovaných oblastech i při zohlednění potřeb regionálního rozvoje. Mohou zde však platit méně přísné podmínky, co se týče provádění kompenzačních opatření a výše příspěvku ze strany příjemce podpory, pokud nestanoví pravidla pro státní podporu v určitém odvětví jinak. V případě, že je to v zájmu regionálního rozvoje a pokud je snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu považováno za nejvhodnější opatření pro zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže, může být požadované snížení v podporovaných oblastech nižší než v těch, které podporovány nejsou. V těchto případech, které musí dotčený stát ESVO prokázat, se rozlišuje mezi oblastmi způsobilými pro regionální pomoc podle čl. 61 odst. 3 písm. a) dohody o EHP a oblastmi způsobilými podle čl. 61 odst. 3 písm. c) s cílem zohlednit větší závažnost regionálních problémů v prvně jmenovaných oblastech.

16.3.2.5.   Podpora na restrukturalizaci MSP

(56)

Podpora poskytovaná malým podnikům (18) má tendenci ovlivňovat podmínky obchodování méně než ta, která se poskytuje středním a velkým podnikům. To platí i pro podporu na restrukturalizaci, takže se podmínky stanovené v bodech 31 až 53 uplatňují méně přísně v těchto ohledech:

a)

poskytnutí podpory na restrukturalizaci malým podnikům nebude obvykle vázáno na kompenzační opatření (viz bod 40), pokud není pravidly pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak;

b)

v případě MSP budou požadavky týkající se obsahu zpráv méně přísné (viz body 48, 49 a 50).

(57)

I pro MSP však plně platí zásada ‚jednou a dost‘ (část 16.3.3).

(58)

V případě MSP nemusí plán restrukturalizace schvalovat úřad. Musí však splňovat požadavky stanovené v bodech 34 až 36, být schválen dotčeným státem ESVO a sdělen úřadu. Poskytnutí podpory musí být podmíněno provedením celého plánu restrukturalizace. Povinnost ověřit, zda jsou tyto podmínky splněny, náleží dotčenému státu ESVO.

16.3.2.6.   Podpora na pokrytí sociálních nákladů na restrukturalizaci

(59)

Plány restrukturalizace s sebou obyčejně přinášejí omezení dotčených činností nebo jejich úplné zrušení. Takové snížení nákladů je často nutné v zájmu racionalizace a výkonnosti, nehledě na všechna snížení kapacity, která mohou být vyžadována jako podmínka pro poskytnutí podpory. Ať už je důvod jakýkoli, taková opatření obecně vedou k omezení počtu pracovních sil v podniku.

(60)

Součástí pracovněprávních předpisů států ESVO mohou být obecné systémy sociálního zabezpečení, v jejichž rámci je odstupné a předčasná penze vypláceno přímo nadbytečným pracovníkům. Tyto systémy nelze považovat za státní podporu, na niž se vztahuje čl. 61 odst. 1 dohody o EHP.

(61)

Kromě ustanovení o přímém odstupném a předčasné penzi pro zaměstnance obsahují obecné systémy sociálního zabezpečení často také ustanovení o tom, že náklady na příspěvky, které podnik poskytuje nadbytečným pracovníkům nad rámec jeho statutárních a smluvních povinností, nese vláda. V případě, že jsou takové systémy obecně dostupné bez odvětvových omezení každému pracovníkovi, který splňuje předem vymezené zakládající bez dalšího způsobilost pracovníka, se nemá za to, že obsahují podporu podle čl. 61 odst. 1 pro podniky procházející restrukturalizací. Na druhé straně mohou, pokud jsou používány na podporu restrukturalizace jen v určitých výrobních odvětvích, podporu zahrnovat právě díky jejich selektivnímu použití (19).

(62)

Povinnosti, které podle pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv s odbory náleží samotnému podniku, tj. povinnosti poskytovat odstupné a/nebo předčasnou penzi, jsou součástí běžných nákladů na provoz, které podnik musí pokrýt z vlastních zdrojů. Veškeré příspěvky k těmto nákladům ze strany státu je proto třeba považovat za podporu. Toto platí bez ohledu na to, zda byly částky vyplaceny přímo podniku anebo jsou prostřednictvím vládní organizace poskytnuty zaměstnancům.

(63)

Úřad v zásadě nemá námitky proti takové podpoře, pokud je poskytována podnikům v obtížích, neboť přináší ekonomické výhody, které přesahují zájmy dotčeného podniku, když usnadňují strukturální změny a zmírňují sociální dopady.

(64)

Kromě odstupného a předčasné penze se podpory v souvislosti se zvláštními programy restrukturalizace běžně používají také na školení, poradenství a praktickou pomoc při hledání náhradního zaměstnání, na pomoc při přemístění a na odborné školení a podporu zaměstnanců, kteří chtějí zahájit novou podnikatelskou činnost. Úřad se k takovým podporám tradičně staví kladně, pokud jsou poskytovány podnikům v obtížích.

(65)

Typ podpory popsaný v bodech 61 až 64 musí být v plánu restrukturalizace jasně označen, neboť se na podporu na sociální opatření poskytovanou výhradně ve prospěch nadbytečných pracovníků pro účely stanovení rozsahu kompenzačních opatření uvedených v bodech 37 až 41 nebere ohled.

(66)

Úřad se ve společném zájmu stará v souvislosti s plánem restrukturalizace o to, aby sociální dopady restrukturalizace pro jiné smluvní strany dohody o EHP než ty, ve kterých se poskytuje podpora, byly minimální.

16.3.2.7.   Potřeba uvědomit Úřad o jakékoli podpoře poskytované přijímacímu podniku v období restrukturalizace

(67)

V případě, že byla podpora na restrukturalizaci poskytnutá velkému nebo střednímu podniku přezkoumána z hlediska těchto pokynů, může poskytnutí jakékoli jiné podpory v období restrukturalizace, i když je v souladu s již schváleným režimem, ovlivnit rozhodnutí úřadu o rozsahu požadovaných kompenzačních opatření.

(68)

Oznámení o podpoře na restrukturalizaci velkého nebo středního podniku musí uvádět i všechny ostatní podpory jakéhokoli typu, které mají být podle plánu v období restrukturalizace poskytnuty přijímající podniku, pokud se na ně nevztahuje pravidlo de minimis nebo nařízení udělující výjimku.

(69)

Úřad je povinen brát takovou podporu v úvahu při posuzování podpory na restrukturalizaci. Jakákoli podpora skutečně poskytnutá velkému nebo střednímu podniku v období restrukturalizace, včetně podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu, musí být jednotlivě oznámena úřadu, pokud o ní úřad nebyl informován v době svého rozhodnutí o podpoře na restrukturalizaci.

(70)

Úřad musí zajistit, aby poskytováním podpory v rámci schválených režimů nedocházelo k obcházení požadavků těchto pokynů.

16.3.3.   ‚Jednou a dost‘

(71)

Podpora na záchranu je jednorázovou záležitostí určenou především k tomu, aby se podnik udržel na trhu po omezenou dobu, během níž je možné zvážit jeho budoucnost. Nemělo by být možné dovolit opakované poskytování podpor na záchranu, jež by pouze zachovávalo stávající stav, odkládalo nevyhnutelné a mezitím přesouvalo hospodářské a sociální problémy na jiné, výkonnější výrobce nebo jiné smluvní strany dohody o EHP. Podpora na záchranu by se proto měla poskytovat pouze jednou (zásada ‚jednou a dost‘ Podle téže zásady a s cílem zabránit tomu, aby byly podniky nespravedlivě podporovány, když jsou schopny přežívat jen díky opakované státní podpoře, by se i podpora na restrukturalizaci měla poskytovat pouze jednou. Pokud je podpora na záchranu poskytnuta podniku, který již obdržel podporu na restrukturalizaci, lze se domnívat, že obtíže příjemce podpory jsou opakované a že opakované intervence ze strany státu povedou k narušením hospodářské soutěže, která jsou v rozporu se společným zájmem. Tyto opakované státní intervence by neměly být povoleny.

(72)

Při oznamování plánované podpory na záchranu či restrukturalizaci úřadu musí stát ESVO uvést, zda dotčený podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu či restrukturalizaci, včetně jakékoli podpory tohoto druhu poskytnuté před datem použitelnosti těchto pokynů a jakékoli neoznámené podpory (20). Pokud ano a od poskytnutí podpory na záchranu, od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než 10 let, úřad poskytnutí další podpory na záchranu nebo restrukturalizaci neschválí. Výjimky k tomuto pravidlu jsou povoleny v těchto případech:

a)

podpora na restrukturalizaci navazuje na poskytnutí podpory na záchranu, a tvoří tak součást jediné restrukturalizační operace;

b)

v souladu s podmínkami uvedenými v části 16.3.1.1 byla poskytnuta podpora na záchranu, avšak nenásledovala restrukturalizace podporovaná státem, neboť:

i)

podnik mohl být po poskytnutí podpory na záchranu reálně považován za dlouhodobě životaschopný a

ii)

nová podpora na záchranu či restrukturalizaci je po uplynutí alespoň pěti let nutná z důvodu nepředvídatelných okolností (21), za něž podnik nenese odpovědnost;

c)

za mimořádných a nepředvídaných okolností, za něž podnik nenese odpovědnost.

V případech uvedených v písmenech b) a c) nelze použít zjednodušený postup uvedený v části 16.3.1.2.

(73)

Na uplatnění této zásady nebudou mít v žádném případě vliv jakékoli změny ve vlastnictví přijímacího podniku, ke kterým dojde po poskytnutí podpory, ani soudní či správní řízení, která povedou k ozdravění rozvahy, snížení závazků nebo úhradě předešlých dluhů podniku, pokud se jedná o stejný podnik, který pokračuje v činnosti.

(74)

V případě, že podporu na záchranu či restrukturalizaci obdržela obchodní skupina, nepovolí úřad za normálních okolností poskytnutí další podpory na záchranu či restrukturalizaci ani samotné skupině, ani žádnému subjektu, který k této skupině náleží, pokud od poskytnutí podpory na záchranu, skončení období restrukturalizace či přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) neuplynulo 10 let. V případě, že podporu na záchranu nebo restrukturalizaci obdržel subjekt, který náleží k obchodní skupině, zůstávají skupina jako celek i ostatní subjekty v rámci skupiny způsobilé k poskytnutí podpory na záchranu či restrukturalizaci, pokud jsou splněna jiná ustanovení těchto pokynů, s výjimkou subjektů, které byly již dříve příjemcem podpory. Státy ESVO musejí zajistit, aby se podpora skrze skupinu nebo jiné subjekty skupiny nedostala dále k subjektu, který již dříve podporu obdržel.

(75)

V případě, kdy podnik převezme aktiva jiného podniku, zejména pokud jde o podnik, který byl předmětem některého z řízení uvedených v bodě 73 nebo kolektivního úpadkového řízení vedeného podle vnitrostátních právních předpisů a již obdržel podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, nevztahuje se na kupujícího zásada ‚jednou a dost‘, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

kupující a původní podnik jsou dva jasně oddělené subjekty;

b)

kupující obdržel aktiva původního podniku za trží cenu;

c)

likvidace nebo správa se soudním dozorem a následná koupě původního podniku nejsou pouhým prostředkem k tomu, jak se vyhnout použití zásady ‚jednou a dost‘ – úřad může za takový případ označit například situaci, kdy obtíže, kterým kupující čelí, byly jasně předvídatelné již v okamžiku, kdy přebíral aktiva původního podniku.

(76)

Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že podpory na nákup aktiv nelze v rámci těchto pokynů povolit, neboť představují podporu na počáteční investici.

16.4.   Režimy podpory pro MSP

16.4.1.   Obecné zásady

(77)

Úřad schválí režimy poskytnutí podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci malým či středním podnikům v obtížích pouze v případě, že dotčené podniky odpovídají definici MSP. S výhradou následujících zvláštních ustanovení bude slučitelnost těchto režimů posuzována z hlediska podmínek stanovených v kapitolách 16.2 a 16.3, s výjimkou části 16.3.1.2, která se nevztahuje na režimy podpory. Jakákoli podpora, která je poskytována v rámci některého režimu a nesplňuje některou z těchto podmínek, musí být jednotlivě oznámena úřadu, který ji musí předem schválit.

16.4.2.   Způsobilost

(78)

Není-li v pravidlech pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak, je poskytnutí podpory malým a středním podnikům v rámci režimů schválených od data použitelnosti těchto pokynů vyňato z povinnosti ho jednotlivě oznamovat pouze tehdy, splňuje-li dotčený podnik alespoň jedno z kritérií stanovených v bodě 9. Podpora podnikům, které nesplňují žádné z těchto tří kritérií, musí být jednotlivě oznámena úřadu, aby úřad mohl posoudit, zda tyto podniky odpovídají definici podniku v obtížích. Podporu podnikům činným na trhu, který se dlouhodobě potýká s nadbytečnou strukturální kapacitou, nehledě na velikost příjemce podpory je rovněž třeba jednotlivě oznámit úřadu, aby úřad mohl zvážit použití bodu 41.

16.4.3.   Podmínky pro schválení režimů podpory na záchranu

(79)

Aby Úřad mohl režimy podpory na záchranu schválit, musí tyto režimy splňovat podmínky stanovené v písmenech a), b), d) a e) bodu 24. Podpora na záchranu nemůže být navíc poskytnuta na více než 6 měsíců, během nichž je třeba analyzovat situaci podniku. Před koncem tohoto období musí stát EVSO buď schválit plán restrukturalizace či likvidace, nebo od příjemce požadovat zpětnou úhradu úvěru a podpory odpovídající rizikové prémii.

(80)

Jakoukoli podporu na záchranu poskytnutou na dobu delší než šest měsíců nebo podporu, která nebyla po šesti měsících zpětně uhrazena, je třeba jednotlivě oznámit úřadu.

16.4.4.   Podmínky pro schválení režimů podpory na restrukturalizaci

(81)

Režimy podpory na restrukturalizaci schválí úřad jen tehdy, pokud je poskytnutí podpory podmíněno úplným provedením plánu restrukturalizace ze strany příjemce podpory a pokud byl tento plán schválen dotčeným státem ESVO a splňuje následující podmínky:

a)

obnovení životaschopnosti: uplatní se kritéria uvedená v bodech 33 až 36;

b)

zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že malé podniky mají tendenci narušovat hospodářskou soutěž méně, nepoužijí se zásady uvedené v bodech 37 až 41, pokud není v pravidlech pro státní podporu v určitém odvětví stanoveno jinak; režimy by však měly stanovovat, že podniky, které přijímají podporu, nesmí během provádění plánu restrukturalizace zvyšovat kapacitu; pro střední podniky se použijí body 37 až 41;

c)

podpora se omezuje na nutné minimum: použijí se zásady uvedené v bodech 42, 43 a 44;

d)

změna plánu restrukturalizace: jakékoli změny plánu musí být v souladu s pravidly uvedenými v bodech 51, 52 a 53.

16.4.5.   Obecné podmínky pro schvalování režimů podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci

(82)

Režimy musí uvádět maximální výši podpory, kterou je možné poskytnout jednomu podniku jakožto součást operace poskytnutí podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci, včetně případu změny plánu. Podpora převyšující tuto částku musí být jednotlivě oznámena úřadu. Maximální výše podpory poskytované jednomu podniku na kombinaci podpory na záchranu a restrukturalizaci nesmí převyšovat částku 10 milionů EUR, včetně jakékoli podpory získané z jiných zdrojů nebo v rámci jiných režimů.

(83)

Kromě toho musí být dodržena zásada ‚jednou a dost‘. Použije se pravidlo uvedené v části 16.3.3.

(84)

Státy ESVO musejí úřad jednotlivě uvědomit rovněž v případech, kdy podnik přebírá aktiva jiného podniku, který již sám obdržel podporu na záchranu nebo restrukturalizaci.

16.4.6.   Kontrolní a výroční zprávy

(85)

Body 48, 49 a 50 se na režimy podpory nevztahují. Podmínkou schválení je však předkládání zpráv o fungování režimu, obvykle vždy jednou za rok, s uvedením informací blíže specifikovaných v pokynech úřadu pro normalizované zprávy (22). Zprávy musejí rovněž obsahovat seznam všech přijímajících podniků a pro každý z nich tyto údaje:

a)

název podniku;

b)

kód odvětví, za použití trojmístných kódů klasifikace odvětví NACE (23);

c)

počet zaměstnanců;

d)

roční obrat a bilanční hodnotu;

e)

výši poskytnuté podpory;

f)

výši a formu přispění ze strany příjemce;

g)

případně informaci o typu a rozsahu kompenzačních opatření;

h)

případně informaci o jakékoli podpoře na restrukturalizaci nebo jiné rovnocenné podpoře, kterou podnik v minulosti obdržel;

i)

informaci o tom, zda byl přijímající podnik před koncem období restrukturalizace v likvidaci nebo předmětem kolektivního úpadkového řízení.

16.5.   Vhodná opatření podle čl. 1 odst. 1 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře

(86)

Úřad ve zvláštním dopise navrhne, v souladu s čl. 1 odst. 1 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře, aby státy ESVO přijaly vhodná opatření, jak je uvedeno v bodech 87 a 88, s ohledem na jejich stávající režimy podpory. Úřad podmíní schválení jakéhokoli budoucího režimu dodržením ustanovení uvedených bodů.

(87)

Státy ESVO, které návrh Úřadu přijaly, musejí do šesti měsíců přizpůsobit své stávající režimy podpory, které budou po přijetí pokynů pokračovat, s cílem sladit je s těmito pokyny.

(88)

Státy ESVO musejí oznámit přijetí těchto vhodných opatření do jednoho měsíce poté, co obdržely výše uvedený dopis s návrhem vhodných opatření.

16.6.   Datum použitelnosti a délka trvání

(89)

Tyto stávající pokyny vstoupí v platnost v den jejich přijetí. Zůstanou v platnosti, pokud nebude stanoveno jinak dalším novým rozhodnutím, po dobu 5 let.

(90)

Oznámení evidovaná úřadem před datem přijetí budou posuzována z hlediska kritérií platných v době oznámení.

(91)

Úřad prověří, zda se podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez schválení úřadu, a tedy v rozporu s čl. 1 odst. 3 v části I protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře slučují s dohodou o EHP na základě těchto pokynů, pokud je část nebo celá podpora poskytnuta po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a jeho dodatku EHP. Ve všech ostatních případech bude postupovat podle pokynů platných v době, kdy byla podpora poskytnuta.


(1)  Tato kapitola odpovídá Pokynům Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 1).

(2)  Přijato dne 19. ledna 1994, zveřejněno v Úř. věst. L 231, 3.9.94, s. 1 a v jeho dodatku EHP č. 32 téhož dne.

(3)  Přijato dne 16. prosince 1999, zveřejněno v Úř. věst. L 274, 26.10.2000 a v jeho dodatku EHP č. 48 téhož dne.

(4)  V odpovídajícím sdělení Komise uvádí, že s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. až 24. března 2001 a v Barceloně ve dnech 15. až 16. března 2002, v nichž Evropská rada vyzvala členské státy, aby nadále snižovaly státní podporu jako procentní podíl hrubého domácího produktu a přesměrovaly ji na horizontálnější cíle společného zájmu, včetně cílů soudržnosti, se zdá být podstatnější kontrola narušení hospodářské soutěže, které je důsledkem záchranných a restrukturalizačních opatření, na místě. Odpovídá to i závěrům Evropské rady zasedající v Lisabonu ve dnech 23. až 24. března 2000 zaměřeným na zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

(5)  Toto se týká zejména typů společností uvedených v prvním pododstavci čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/EHS (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16) začleněnou do bodu 4 přílohy XXII dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č.176/2003 (Úř. věst. L 88, 25.3.2004, s. 53 a dodatek EHP č. 15, 25.3.2004, s. 14).

(6)  Analogicky s ustanoveními druhé směrnice Rady 77/91/EHS (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1) naposledy pozměněné aktem o přistoupení k EU z roku 2003. Začleněno do bodu 2 přílohy XXII dohody o EHP dohodou o rozšíření EHP.

(7)  Toto se týká zejména typů společností uvedených ve druhém pododstavci čl. 1 odst. 1 směrnice 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/EHS (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16) začleněnou do bodu 4 přílohy XXII dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 176/2003 (Úř. věst. L 88, 25.3.2004, s. 53 a dodatek EHP č. 15, 25.3.2004, s. 14).

(8)  Při určování, zda se jedná o nezávislou společnost nebo zda tato společnost tvoří součást skupiny, budou vzata v úvahu kritéria stanovená v příloze I nařízení Komise (ES) č. 68/2001 (Úř. věst L 10, 13.1.2001, s. 20) pozměněného nařízením (ES) č. 363/2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 20) začleněného do bodu 1 odst. d) přílohy XV dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 131/2004 (Úř. věst. L 64, 10.3.2005, s. 67).

(9)  Zvláštní pravidla této povahy existují pro odvětví letectví. Viz kapitolu 30 těchto pokynů.

(10)  Dohoda mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora („dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře“) (Úř. věst. L 344, 31.12.1994, s. 1).

(11)  Případ C-355/95 P, Textilwerke Deggendorf proti Komisi aj. [1997] ECR I-2549.

(12)  Výjimku je možné udělat v případě podpory na záchranu v odvětví bankovnictví, aby dotyčná úvěrová instituce mohla dočasně pokračovat ve své bankovní činnosti v souladu s platnými finančněprávními předpisy (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1 začleněná do bodu 14 přílohy IX dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 15/2001 (Úř. věst. L 117, 26.4.2001, s. 13 a dodatek EHP č. 22, 26.4.2001, s. 8). Podpora poskytnutá v jiné formě, než je popsáno v písmeni a), by v každém případě měla splňovat obecné zásady pro podporu na záchranu a nemůže spočívat ve strukturálních finančních opatřeních týkajících se vlastních prostředků banky. Jakákoli podpora poskytnutá v jiné formě, než jak je popsáno v písmeni a), bude vzata v úvahu při posuzování kompenzačních opatření v rámci plánu restrukturalizace v souladu s body 37 až 41.

(13)  V tomto ohledu může úřad vzít v úvahu rovněž skutečnost, zda se v případě dotyčného podniku jedná o střední nebo velký podnik.

(14)  Kapitola 26A Víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkých investičních projektů přijatého dne 18. prosince 2002 (dosud nezveřejněno) ve znění ze dne 17.3.2004 (dosud nezveřejněno).

(15)  V takových případech Komise povolí pouze podporu na zmírnění sociálních nákladů na restrukturalizaci v souladu s částí 16.3.2.6 a podporu v oblasti životního prostředí na pomoc znečištěným oblastem, které by jinak mohly být ponechány svému osudu.

(16)  Viz bod 6. Tento minimální příspěvek nesmí obsahovat žádnou podporu. O takový případ se nejedná, pokud jde například o úvěr s úrokovým příspěvkem nebo je úvěr zajištěn vládními zárukami, které obsahují prvky podpory.

(17)  Viz bod 9 písm. c).

(18)  Jak je vymezeno v doporučení Komise 2003/361/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36), začleněné do dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 131/2004 (dosud nezveřejněno). Do 31. prosince 2004 platí definice uvedená v doporučení Komise 96/280/ES (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4). Definici lze rovněž najít v příloze 1 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33), začleněného do dohody o EHP prostřednictvím přílohy XV bodu 1 písm. f) rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 88/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se mění příloha XV (Státní podpora) dohody o EHP (Úř. věst. L 266, 3.10.2002, s. 56 a dodatek EHP č. 49, 3.10.2002, s. 42).

(19)  Ve svém rozsudku ve věci C-241/94, Francie proti Komisi, Sb. rozh. 1996, s. I-4551 (Kimberly Clark Sopalin), Evropský soudní dvůr uznává, že systém financování ze strany francouzských orgánů na základě volného uvážení, prostřednictvím Národního zaměstnaneckého fondu, může určité podniky přivést do výhodnější situace než jiné, a může být proto považován za podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. (Rozsudek soudu nezpochybnil závěr Komise, že tato podpora byla slučitelná se společným trhem.)

(20)  Co se týče neoznámené podpory, úřad vezme ve své analýze v úvahu možnost, že podpora mohla být prohlášena za slučitelnou s dohodou o EHP jinak než coby podpora na záchranu a restrukturalizaci.

(21)  Nepředvídatelnou okolností se rozumí okolnost, kterou nemohlo vedení společnosti očekávat v době přípravy plánu restrukturalizace a která nepramení z opomenutí či chyby vedení společnosti či z rozhodnutí skupiny, k níž společnost náleží.

(22)  Viz přílohu III.A a B (normalizovaný formát pro oznamování existující státní pomoci) rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO 195/04/COL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních podle článku 27 v části II protokolu 3 dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoře (dosud nezveřejněno).

(23)  Statistická klasifikace hospodářských činností v Evropském společenství uveřejněná Statistickým úřadem Evropských společenství.

PŘÍLOHA

Vzorec (1) pro výpočet maximální výše podpory na záchranu, která opravňuje k využití zjednodušeného postupu:

Formula

Vzorec vychází z provozních výsledků podniku (EBIT, tj. provozní hospodářský výsledek před úroky a zdaněním) vykázaných v roce předcházejícím poskytnutí/oznámení podpory (označen jako t). K této částce se připočtou odpisy. Poté je třeba k součtu připočíst změny pracovního kapitálu. Změna pracovního kapitálu se vypočte jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (2) za poslední uzavřená účetní období. Podobně je třeba v případě, že na úrovni provozního výsledku existují rezervy, tuto skutečnost jasně uvést a tyto rezervy by ve výsledku neměly být zahrnuty.

Cílem vzorce je předběžně stanovit záporný peněžní tok z provozní činnosti podniku v roce, který předcházel žádosti o podporu (nebo před přidělením podpory v případě neoznámených podpor). Polovina této částky by měla zajistit další fungování podniku po dobu šesti měsíců. Proto je třeba výsledek vydělit číslem 2.

Tento vzorec lze použít pouze v případě, že je výsledkem záporná částka.

V případě, že je výsledek kladný, je třeba předložit podrobné vysvětlení, které prokáže, že se společnost nachází v obtížích, jak je vymezeno v bodech 9 a 10.

Příklad:

Provozní hospodářský výsledek před úroky a zdaněním (v milionech EUR)

(12)

Odpisy (v milionech EUR)

2


Rozvaha

(v milionech EUR)

31. prosinec, t–1

31. prosinec, t

Oběžná aktiva

Hotovost nebo rovnocenné prostředky

10

5

Pohledávky

30

20

Zásoby

50

45

Náklady příštích období

20

10

Ostatní oběžná aktiva

20

20

Oběžná aktiva celkem

130

100

Krátkodobé závazky

Splatné účty

20

25

Časově rozlišené náklady

15

10

Výnosy příštích období

5

5

Krátkodobé závazky celkem

40

40

Pracovní kapitál

90

60

Změna pracovního kapitálu

(30)

 

Maximální výše podpory na záchranu = [– 12 + 2 + (– 30)]/2 = – 20 milionů EUR

Jelikož výsledek převyšuje 10 milionů EUR, nelze použít zjednodušený postup popsaný v bodě 29. Je-li tato mez překročena, měl by stát ESVO vysvětlit, jak byly stanoveny budoucí potřeby peněžních toků podniku a výše podpory na záchranu.“


(1)  EBIT (provozní zisk před úroky a zdaněním, jak je stanoven v účetní závěrce za rok předcházející žádosti, označený jako t) musí být navýšen o odpisy za stejné období a o změny pracovního kapitálu po období dvou let (rok předcházející žádosti a předchozí rok) a vydělen dvěma, aby výsledkem byla částka za šest měsíců, tj. běžné období, pro něž se podpora na záchranu povoluje.

(2)  Oběžná aktiva: hotovost, pohledávky (odběratelé a dlužníci), ostatní oběžná aktiva a náklady příštích období, zásoby. Krátkodobé závazky: finanční dluh, závazky z obchodního styku (dodavatelé a věřitelé) a ostatní krátkodobé závazky, výnosy příštích období, ostatní časově rozlišené závazky, daňové závazky.


Tiskové opravy

28.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/44


Oprava nařízení Rady (ES) č. 2143/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 74/2004 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie

( Úřední věstník Evropské unie L 370 ze dne 17. prosince 2004 )

Strana 2, článek 1, seznam vývozců/výrobců, levý sloupec:

místo:

„Synergy“

má být:

„Synergy Lifestyles Pvt. Ltd.“


  翻译: