ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 117 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 48 |
Obsah |
|
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné |
Strana |
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
|
|
Opravy |
|
|
* |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné
4.5.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 117/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 647/2005
ze dne 13. dubna 2005,
kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 308 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V nařízeních (EHS) č. 1408/71 (3) a (EHS) č. 574/72 (4) je za účelem zohlednění nedávného vývoje v judikatuře Soudního dvora Evropských společenství třeba provést některé změny, aby se usnadnilo používání těchto nařízení a aby se promítly změny v právních předpisech členských států týkajících se sociálního zabezpečení. |
(2) |
Má-li být zohledněn nedávný vývoj judikatury, je třeba učinit závěry z rozsudků, zejména ve věcech Johann Franz Duchon v. Pensionsversicherungsanstalt der Angestellten (5) a Office national de l'emploi v. Calogero Spataro (6). |
(3) |
Rozsudky ve věcech Friedrich Jauch v. Pensionsversicherungsanstalt der Arbeiter a Ghislain Leclere, Alina Deaconescu v. Caisse nationale des prestations familiale (7), týkajících se zařazení zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek, vyžadují, aby z důvodu právní jistoty byla upřesněna obě kumulativní kritéria, která mají být brána v úvahu, aby tyto dávky mohly být uvedeny v příloze IIa nařízení (EHS) č. 1408/71. Na tomto základě je třeba přílohu opravit, a to s přihlédnutím ke změnám právních předpisů v členských státech, které se vztahují na tento typ dávek, jež vzhledem ke smíšené povaze podléhají zvláštní koordinaci. Kromě toho je nezbytné stanovit přechodná ustanovení týkající se dávky, jež byla předmětem rozsudku ve věci Jauch, aby se ochránila práva příjemců. |
(4) |
Na základě judikatury týkající se vztahů mezi nařízením (EHS) č. 1408/71 a ustanoveními dvoustranných dohod v oblasti sociálního zabezpečení je nutné přezkoumat přílohu III uvedeného nařízení. Položky v části A přílohy III jsou odůvodněné pouze ve dvou případech: pokud jsou příznivější migrujícím pracovníkům (8) nebo pokud se týkají zvláštních a mimořádných situací, obvykle souvisejících s historickými okolnostmi. Kromě toho není vhodné přijímat položky v části B s výjimkou případů, kdy mimořádné a objektivní situace odůvodňují odchylku od čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení a od článků 12, 39 a 42 Smlouvy (9). |
(5) |
S cílem usnadnit používání nařízení (EHS) č. 1408/71 je třeba doplnit některá ustanovení týkající se na jedné straně úředníků a osob za ně považovaných a na druhé straně členů personálu, kteří cestují pro podniky provozující mezinárodní přepravu cestujících nebo zboží po železnici, silnici, letecky nebo po vnitrozemských vodních cestách, a rovněž upřesnit postupy pro stanovení průměrné částky, která má být brána v úvahu v souvislosti s článkem 23 uvedeného nařízení. |
(6) |
Oprava přílohy IIa nařízení (EHS) č. 1408/71 povede k odstranění některých stávajících položek a, s ohledem na změny vnitrostátních právních předpisů některých členských států, k doplnění některých nových položek. V tomto případě je na těchto členských státech, aby zvážily potřebu přechodných opatření nebo dvoustranných řešení, která by se zabývala situací osob, jejichž nabytá práva mohou být v důsledku toho dotčena, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EHS) č. 1408/71 se mění takto:
1. |
Článek 3 se mění takto:
|
2. |
V článku 4 se odstavec 2a nahrazuje tímto: „2a. Tento článek se vztahuje na zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky poskytované podle právních předpisů, které vykazují, s přihlédnutím k jejich osobní působnosti, cílům nebo podmínkám pro vznik nároku na dávku, vlastnosti jak právních předpisů týkajících se sociálního zabezpečení uvedených v odstavci 1, tak sociální pomoci. ‚Zvláštními nepříspěvkovými peněžitými dávkami‘ se rozumějí dávky,
a
|
3. |
V čl. 7 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
4. |
Článek 9a se nahrazuje tímto: „Článek 9a Prodloužení referenční doby Pokud právní předpisy členského státu podmiňují uznání nároku na dávku získáním minimální doby pojištění během určité doby předcházející pojistné události (referenční doba) a pokud tyto právní předpisy stanoví, že se tato referenční doba prodlužuje o dobu, během níž byly dávky poskytovány na základě právních předpisů uvedeného členského státu, nebo o dobu věnovanou výchově dětí na území uvedeného členského státu, prodlužuje se tato referenční doba rovněž o doby, po které byly poskytovány invalidní nebo starobní důchody, dávky v nemoci, v nezaměstnanosti nebo dávky při pracovních úrazech nebo nemocí z povolání na základě právních předpisů jiného členského státu, a o doby věnované výchově dětí na území jiného členského státu.“ |
5. |
V článku 10a se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Článek 10 a hlava III se nevztahují na zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky uvedené v čl. 4 odst. 2a. Osoby, na které se vztahuje toto nařízení, obdrží tyto dávky výhradně na území členského státu, v kterém mají bydliště, v souladu s právními předpisy tohoto státu za předpokladu, že jsou tyto dávky uvedeny v příloze IIa. Dávky poskytuje instituce místa bydliště na vlastní náklady.“ |
6. |
V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní: „2a. Odstavce 1 a 2 se použijí i v případě, kdy právní předpisy uplatňované příslušnou institucí stanoví určitou referenční dobu a tato doba se popřípadě shoduje zcela nebo zčásti s dobami, které dotyčná osoba získala na základě právních předpisů jednoho nebo více jiných členských států.“ |
7. |
V článku 35 se zrušuje odstavec 2. |
8. |
V článku 69 se zrušuje odstavec 4. |
9. |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 95f Přechodná ustanovení k příloze II části I oddílům ‚D. NĚMECKO‘ a ‚R. RAKOUSKO‘ 1. Příloha II část I oddíly ‚D. NĚMECKO‘ a ‚R. RAKOUSKO‘, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 (10), nezakládá žádné nároky za dobu před 1. lednem 2005. 2. Všechny doby pojištění a případně všechny doby zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získané podle právních předpisů členského státu před 1. lednem 2005 se berou v úvahu při stanovení nároků získaných v souladu s tímto nařízením. 3. S výhradou odstavce 1 vzniká nárok podle tohoto nařízení, i když se týká pojistné události, ke které došlo před 1. lednem 2005. 4. Každá dávka, která nebyla přiznána nebo jejíž výplata byla pozastavena z důvodu státní příslušnosti nebo bydliště dotyčné osoby, je na její žádost přiznána nebo obnovena od 1. ledna 2005 za předpokladu, že nároky, na jejich základě byla dávka dříve přiznána, nevedly k poskytnutí jednorázového peněžitého vyrovnání. 5. Nároky osob, kterým byl důchod nebo anuita přiznán před 1. lednem 2005, mohou být na žádost dotyčných osob přezkoumány s přihlédnutím k tomuto nařízení. Toto ustanovení se vztahuje také na jiné dávky uvedené v článku 78. 6. Je-li žádost uvedená v odstavcích 4 nebo 5 podána do dvou let od 1. ledna 2005, získávají se nároky na základě tohoto nařízení uvedeným dnem a proti dotyčné osobě nelze uplatnit ustanovení právních předpisů žádného z členských států týkající se propadnutí nebo promlčení nároků. 7. Je-li žádost uvedená v odstavcích 4 nebo 5 podána po uplynutí dvou let po 1. lednu 2005, získávají se nároky, které nepropadly nebo ani nebyly promlčeny, dnem podání žádosti, s výjimkou případů, kdy se použijí příznivější ustanovení právních předpisů kteréhokoli členského státu. Článek 95g Přechodná ustanovení týkající se zrušení položky týkající se rakouského opatrovného (Pflegegeld) v příloze IIa V případě žádostí o opatrovné podle rakouského spolkového zákona o opatrovném (Bundespflegegeldgesetz), které byly podány před 8. březnem 2001 na základě čl. 10a odst. 3 tohoto nařízení, se uvedené ustanovení použije i nadále za předpokladu, že příjemce opatrovného v Rakousku bydlí i po 8. březnu 2001. |
10. |
Přílohy II, IIa, III, IV a VI se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
Článek 2
Nařízení (EHS) č. 574/72 se mění takto:
1. |
V článku 4 se zrušuje odstavec 11. |
2. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 10c Náležitosti stanovené v případě použití čl. 13 odst. 2 písm. d) nařízení na úředníky a osoby za ně považované Při použití čl. 13 odst. 2 písm. d) vydá instituce určená příslušným orgánem členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, osvědčení uvádějící, že se tyto právní předpisy vztahují na úředníka nebo osobu za něj považovanou.“ |
3. |
Článek 12a se mění takto:
|
4. |
Článek 32a se zrušuje. |
5. |
Přílohy se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 1 odst. 9 týkající se článku 95f nařízení (EHS) č. 1408/71, příloha I bod 1 písm. a) a b) a příloha II body 2 a 4 se použijí ode dne 1. ledna 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 13. dubna 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. P. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
N. SCHMIT
(1) Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 118.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 15. listopadu 2004 (Úř. věst. C 38 E, 15.2.2005, s. 21) a postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2. Nařízení aktualizované nařízením (ES) č. 118/97 (Úř. věst. L 28, 30.1.1997, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004 (Úř. věst. L 100, 6.4.2004, s. 1) a zrušené s účinkem od vstupu prováděcího nařízení k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 v platnost (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
(4) Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 631/2004.
(5) Rozsudek ze dne 18. dubna 2002 ve věci C-290/00 (Sb. rozh. 2002 I-3567).
(6) Rozsudek ze dne 13. června 1996 ve věci C-170/95 (Sb. rozh. 1996 I-2921).
(7) Rozsudky ze dne 8. března 2001 ve věci C-215/99 (Sb. rozh. 2001 I-1901) a ze dne 31. května 2001 ve věci C-43/99 (Sb. rozh. 2001 I-4265).
(8) Na zásadu nejpříznivějšího zacházení se odvolával ESD ve svých rozsudcích ze dne 7. února 1991, věc C-227/89, Sb. rozh. 1991 I-323; ze dne 9. listopadu 1995, věc C-475/93, Sb. rozh. 1995 I-3813; ze dne 9. listopadu 2000, věc C-75/99, Sb. rozh. 2000 I-9399; a ze dne 5. února 2002, věc C-277/99, Sb. rozh. 2002 I-1261.
(9) Rozsudek ze dne 30. dubna 1996, věc C-214/94, Sb. rozh. 1996 I-2253; rozsudek ze dne 30. dubna 1996, věc C-308/93, Sb. rozh. 1996 I-2097; rozsudek ze dne 15. ledna 2002, věc C-55/00, Sb. rozh. 2002 I-413.
(10) Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 1.“
PŘÍLOHA I
Přílohy nařízení (EHS) č. 1408/71 se mění takto:
1. |
Příloha II se mění takto:
|
2. |
Příloha IIa se nahrazuje tímto zněním, které zahrnuje nezměněné položky obsažené v aktu o přistoupení z roku 2003: „PŘÍLOHA IIa Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky (článek 10a) A. BELGIE
B. ČESKÁ REPUBLIKA Sociální příplatek (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). C. DÁNSKO Výdaje na bydlení pro důchodce (zákon o pomoci pro individuální bydlení, v úplném znění zákona č. 204 ze dne 29. března 1995). D. NĚMECKO Základní příjem na úrovni životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku podle knihy XII kapitoly 4 sociálního zákoníku. E. ESTONSKO
F. ŘECKO Zvláštní dávky pro starší osoby (zákon č. 1296/82). G. ŠPANĚLSKO
H. FRANCIE
I. IRSKO
J. ITÁLIE
K. KYPR
L. LOTYŠSKO
M. LITVA
N. LUCEMBURSKO Příjem pro těžce zdravotně postižené (čl. 1 odst. 2 zákona ze dne 12. září 2003), s výjimkou osob uznávaných za zdravotně postižené pracovníky a zaměstnané na normálním trhu práce nebo v chráněném prostředí. O. MAĎARSKO
P. MALTA
Q. NIZOZEMSKO
R. RAKOUSKO Vyrovnávací přídavek (spolkový zákon ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění — ASVG, spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění osob činných v obchodě — GSVG a spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců — BSVG). S. POLSKO Sociální důchod (zákon o sociální pomoci ze dne 29. listopadu 1990). T. PORTUGALSKO
U. SLOVINSKO
V. SLOVENSKO Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů (zákon č. 100/1988 Zb.). W. FINSKO
X. ŠVÉDSKO
Y. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
|
3. |
Příloha III se mění takto:
|
4. |
V příloze IV se část B mění takto:
|
5. |
Příloha VI se mění takto:
|
PŘÍLOHA II
Přílohy nařízení (EHS) č. 574/72 se mění takto:
1. |
V příloze 2 v oddíle „X. ŠVÉDSKO“ se bod 2 nahrazuje tímto:
|
2. |
V příloze 4 oddíle „D. NĚMECKO“ se doplňuje nový bod, který zní:
|
3. |
V příloze 10 v oddíle „C. DÁNSKO“ bodě 1 se první položka nahrazuje tímto:
|
4. |
V příloze 10 v oddíle „R. RAKOUSKO“ se bod 1 nahrazuje tímto:
|
5. |
Příloha 11 se zrušuje. |
4.5.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 117/13 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 648/2005
ze dne 13. dubna 2005,
kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 26, 95, 133 a 135 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EHS) č. 2913/92 (3) stanoví pravidla pro celní zacházení se zbožím, které se dováží nebo má být vyvezeno. |
(2) |
V rámci celních kontrol je třeba zavést rovnocennou úroveň ochrany pro zboží vstupující na celní území Společenství nebo opouštějící celní území Společenství. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné zavést rovnocennou úroveň celních kontrol ve Společenství a zajistit harmonizované uplatňování celních kontrol členskými státy, jež nesou hlavní odpovědnost za jejich uplatňování. Tyto kontroly by měly vycházet ze společně dohodnutých norem a kritérií rizik pro výběr zboží a hospodářských subjektů s cílem minimalizovat rizika pro Společenství a jeho občany a pro obchodní partnery Společenství. Na podporu společného přístupu by proto členské státy a Komise měly zavést rámec pro řízení rizik na úrovni celého Společenství, aby bylo možné účinně stanovovat priority a účelně přidělovat zdroje s cílem zachovat náležitou rovnováhu mezi celními kontrolami a usnadněním dovoleného obchodu. Tento rámec by měl rovněž stanovit společná kritéria a harmonizované požadavky kladené na oprávněné hospodářské subjekty a zajistit harmonizované uplatňování těchto kritérií a požadavků. Zavedení rámce pro řízení rizik, který bude společný pro všechny členské státy, by členským státům nemělo bránit v provádění namátkových kontrol zboží. |
(3) |
Členské státy by měly postavení oprávněného hospodářského subjektu přiznat každému hospodářskému subjektu, který plní společná kritéria, pokud jde o kontrolní systémy subjektu, jeho platební schopnost a dodržování celních požadavků. Postavení oprávněného hospodářského subjektu přiznané jedním členským státem by mělo být uznáno ostatními členskými státy, avšak nepropůjčuje bez dalšího právo využívat v ostatních členských státech výhod plynoucích ze zjednodušených postupů stanovených v celních předpisech. Ostatní členské státy by však měly oprávněným hospodářským subjektům umožnit využívání zjednodušených postupů za předpokladu, že splňují zvláštní požadavky pro použití konkrétních zjednodušených postupů. Při posuzování žádosti o využití zjednodušených postupů nemusí ostatní členské státy znovu provádět hodnocení kontrolních systémů subjektu, jeho platební schopnosti nebo dodržování celních požadavků, které již provedl členský stát, jenž tomuto subjektu přiznal postavení oprávněného hospodářského subjektu, ale měly by zajistit splnění veškerých dalších zvláštních požadavků pro použití konkrétních zjednodušených postupů. Využívání zjednodušených postupů v jiných členských státech může být rovněž koordinováno dohodou dotčených celních orgánů. |
(4) |
Zjednodušené postupy podle celních předpisů by se i nadále neměly dotýkat celních kontrol, jak jsou vymezeny v celním kodexu Společenství, zejména pokud jde o bezpečnost a zabezpečení. Pro tyto kontroly jsou příslušné celní orgány, a přestože by tyto orgány měly při analýze rizik a poskytování jakýchkoli úlev hospodářskému subjektu ve vztahu ke kontrolám bezpečnosti a zabezpečení uznávat postavení oprávněného hospodářského subjektu jako jeden z faktorů, měly by si podržet právo na kontrolu. |
(5) |
Informace o rizicích spojených s dovozem a vývozem zboží by si měly příslušné orgány členských států a Komise předávat. K tomuto účelu by měl být zřízen společný bezpečný systém, který by příslušným orgánům umožňoval včasný a účinný přístup k těmto informacím, jejich předávání a výměnu. Stanoví-li tak mezinárodní dohoda, mohou být tyto informace rovněž sdíleny se třetími zeměmi. |
(6) |
Měly by být upřesněny podmínky, za kterých mohou být informace, které hospodářské subjekty poskytly celním orgánům, zpřístupněny jiným orgánům téhož členského státu nebo ostatních členských států, Komisi nebo orgánům ve třetích zemích. Za tímto účelem by mělo být jasně uvedeno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5) se vztahují na zpracování osobních údajů příslušnými orgány i všemi jinými orgány, které údaje v souladu s celním kodexem Společenství obdrží. |
(7) |
Aby bylo možné provádět odpovídající kontroly z hlediska rizik, je nezbytné stanovit požadavek na poskytnutí předběžných informací o veškerém zboží vstupujícím na celní území Společenství nebo je opouštějícím před dopravením nebo odesláním, s výjimkou zboží procházejícího přes toto území letecky nebo lodí bez zastávky. Tyto informace by měly být k dispozici dříve, než zboží vstoupí na celní území Společenství nebo je opustí. Je možné stanovit různé časové rámce a pravidla podle typu zboží, přepravy nebo hospodářských subjektů nebo v případech, kdy mezinárodní dohody stanoví zvláštní bezpečnostní opatření. Tento požadavek by měl být rovněž zaveden ve vztahu ke zboží, které vstupuje do svobodného pásma nebo je opouští, aby se zabránilo jakýmkoli mezerám v oblasti bezpečnosti. |
(8) |
Nařízení (EHS) č. 2913/92 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ
Článek 1
Nařízení (EHS) č. 2913/92 se mění takto:
1. |
Článek 4 se mění takto:
|
2. |
Vkládá se nový oddíl a nový článek, které znějí: „Oddíl 1a Oprávněné hospodářské subjekty Článek 5a 1. Po případné konzultaci s jinými příslušnými orgány udělí celní orgány za podmínky splnění kritérií stanovených v odstavci 2 kterémukoli hospodářskému subjektu usazenému na celním území Společenství postavení oprávněného hospodářského subjektu. Oprávněný hospodářský subjekt smí využívat úlevy ve vztahu k celním kontrolám týkajícím se bezpečnosti a zabezpečení nebo zjednodušené postupy stanovené v celních předpisech. Aniž jsou dotčeny celní kontroly, uznávají celní orgány ve všech členských státech postavení oprávněného hospodářského subjektu, jsou-li splněna pravidla a podmínky stanovené v odstavci 2. Na základě uznání postavení oprávněného hospodářského subjektu a za předpokladu splnění požadavků stanovených pro konkrétní typ zjednodušeného postupu upravený v celních předpisech Společenství povolí celní orgány danému hospodářskému subjektu využívat výhod plynoucích z tohoto zjednodušeného postupu. 2. Kritéria pro přiznání postavení oprávněného hospodářského subjektu zahrnují:
Postup projednávání ve výboru se použije k určení pravidel:
a podmínek, za kterých:
|
3. |
Článek 13 se nahrazuje tímto: „Článek 13 1. Celní orgány mohou v souladu s podmínkami stanovenými v platných předpisech provádět veškeré kontroly, které považují za nezbytné pro zajištění řádného používání celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, přepravu a zvláštní použití zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a přítomnost zboží, které není zbožím Společenství. Stanoví-li tak mezinárodní dohoda, mohou být celní kontroly pro účely řádného používání právních předpisů Společenství prováděny ve třetích zemích. 2. Jiné než namátkové celní kontroly vycházejí z analýzy rizik za použití počítačového zpracování dat za účelem zjištění a kvantifikace rizik a vypracování nezbytných opatření pro vyhodnocení rizik na základě kritérií vytvořených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, a existují-li, na mezinárodní úrovni. Postup projednávání ve výboru se použije k určení společného rámce pro řízení rizik a pro stanovení společných kritérií a prioritních oblastí kontroly. Členské státy zavedou ve spolupráci s Komisí elektronický systém pro provádění řízení rizik. 3. Provádějí-li kontroly jiné orgány než celní, provádějí je v úzké spolupráci s celními orgány, pokud možno ve stejnou dobu a na stejném místě. 4. Je-li to nezbytné pro účely minimalizace rizik, mohou si v rámci kontrol stanovených v tomto článku celní a jiné příslušné orgány, jako jsou veterinární a policejní orgány, předávat údaje získané v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, přepravou a zvláštní použitím zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a v souvislosti s přítomností zboží, které není zbožím Společenství, vzájemně mezi sebou a s celními orgány členských států a s Komisí. Předávání důvěrných údajů celním správám a jiným subjektům (například bezpečnostním agenturám) třetích zemí je povoleno pouze v rámci mezinárodní dohody a za předpokladu dodržení platných předpisů o ochraně údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7). |
4. |
Článek 15 se nahrazuje tímto: „Článek 15 Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné, se vztahuje povinnost mlčenlivosti a příslušné orgány je nesmějí dále zpřístupnit bez výslovného zmocnění osobou nebo orgánem, který je poskytl; sdělení těchto informací se však povoluje tehdy, kdy jsou tak příslušné orgány povinny učinit na základě platných předpisů, zejména v souvislosti se soudním řízením. Při zpřístupnění nebo sdělení informací musí být plně dodrženy platné předpisy o ochraně údajů, zejména směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.“ |
5. |
V článku 16 se slova „kontroly ze strany celních orgánů“ nahrazují slovy „celních kontrol“. |
6. |
V kapitole 1 hlavy III se vkládají nové články, které znějí: „Článek 36a 1. Ke zboží vstupujícímu na celní území Společenství musí být podáno souhrnné celní prohlášení, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území bez zastávky na tomto území. 2. Souhrnné celní prohlášení se podává u vstupního celního úřadu. Celní orgány mohou dovolit podání souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou vstupnímu celnímu úřadu. Celní orgány mohou dovolit, aby bylo místo souhrnného celního prohlášení podáno oznámení a zajištěn přístup k údajům souhrnného celního prohlášení v elektronickém systému hospodářského subjektu. 3. Souhrnné celní prohlášení se podává před vstupem zboží na celní území Společenství. 4. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení:
podle zvláštních okolností a ve vztahu k určitým typům obchodu se zbožím, druhů dopravy nebo hospodářským subjektům, anebo stanoví-li mezinárodní dohody zvláštní bezpečnostní opatření. Článek 36b 1. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení společného souboru údajů a společné struktury údajů v souhrnném celním prohlášení, které obsahuje údaje nezbytné pro analýzu rizik a řádné uplatnění celních kontrol, zejména pro účely zabezpečení a bezpečnosti, případně s využitím mezinárodních norem a obchodních zvyklostí. 2. Souhrnné celní prohlášení musí být podáno za použití počítačového zpracování dat. Lze využít obchodní, přístavní nebo přepravní informace, pokud obsahují nezbytné údaje. Za výjimečných okolností mohou celní orgány přijmout souhrnná celní prohlášení v listinné podobě za předpokladu, že použijí stejnou úroveň řízení rizik, jaká se používá na souhrnná celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat. 3. Souhrnné celní prohlášení podává osoba, která zboží přiváží na celní území Společenství nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží na toto území. 4. Bez ohledu na povinnosti osoby uvedené v odstavci 3 může souhrnné celní prohlášení namísto této osoby podat:
5. Osoba uvedená v odstavcích 3 a 4 je oprávněna změnit na svou žádost jeden nebo více údajů v souhrnném celním prohlášení po jeho podání. Žádnou změnu však nelze provést poté, co celní orgány:
Článek 36c 1. Vstupní celní úřad může upustit od podání souhrnného celního prohlášení ve vztahu ke zboží, pro které bylo podáno celní prohlášení před uplynutím lhůty uvedené v čl. 36a odst. 3 nebo 4. V tom případě obsahuje celní prohlášení alespoň údaje nezbytné pro souhrnné celní prohlášení a až do okamžiku přijetí celního prohlášení v souladu s článkem 63 má postavení souhrnného celního prohlášení. Celní orgány mohou dovolit podání celního prohlášení u dovozního celního úřadu, který není vstupním celním úřadem, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou vstupnímu celnímu úřadu. 2. Je-li celní prohlášení podáno jiným způsobem než za použití počítačového zpracování dat, použijí celní orgány pro údaje stejnou úroveň řízení rizik, jaká se používá na celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat.“ |
7. |
V čl. 37 odst. 1 a v čl. 38 odst. 3 se slova „kontrole ze strany celních orgánů“ nahrazují slovy „celním kontrolám“. |
8. |
V článku 38 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Odstavce 1 až 4 a články 36a až 36c a 39 až 53 se nevztahují na zboží, které dočasně opustilo celní území Společenství a pohybuje se mezi dvěma body na tomto území vodní nebo vzdušnou cestou, pokud je přepravováno po přímé trase pravidelnou leteckou nebo námořní linkou bez zastávky mimo celní území Společenství.“ |
9. |
Článek 40 se nahrazuje tímto: „Článek 40 Zboží vstupující na celní území Společenství předkládá k celnímu řízení osoba, která je dopravila na toto území, nebo případně osoba, která přebírá odpovědnost za přepravu tohoto zboží po jeho vstupu, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Společenství bez zastávky na tomto území. Osoba předkládající zboží se odvolá na souhrnné celní prohlášení nebo celní prohlášení již podané ve vztahu k tomuto zboží.“ |
10. |
V hlavě III se název kapitoly 3 nahrazuje tímto „Vykládka zboží předloženého k celnímu řízení“. |
11. |
Články 43 až 45 se zrušují. |
12. |
V článku 170 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Zboží musí být předloženo celním orgánům a podrobeno předepsaným celním formalitám, jestliže:
|
13. |
V článku 176 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. V případě přemístění zboží uvnitř svobodného pásma musí být doklady vztahující se k tomuto přemístění uschovány pro potřebu celních orgánů. Krátkodobé skladování zboží prováděné v souvislosti s přemístěním se považuje za součást přemístění. V případě zboží vstupujícího do svobodného pásma přímo z území ležícího mimo celní území Společenství nebo opouštějícího svobodné pásmo a přímo též celní území Společenství musí být podáno souhrnné celní prohlášení v souladu s články 36a až 36c nebo 182a až 182d, podle okolností.“ |
14. |
Článek 181 se nahrazuje tímto: „Článek 181 Celní orgány se přesvědčí, že jsou ve vztahu ke zboží opouštějícímu celní území Společenství ze svobodného pásma nebo svobodného skladu dodržovány předpisy upravující režim vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, zpětného vývozu, režimy s podmíněným osvobozením od cla nebo režim vnitřního tranzitu, jakož i hlava V.“ |
15. |
V čl. 182 odst. 3 první větě se zrušují slova „Zpětný vývoz nebo“. |
16. |
V hlavě V (Zboží opouštějící celní území Společenství) se vkládají nové články, které znějí: „Článek 182a 1. Ke zboží opouštějícímu celní území Společenství, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území bez zastávky na tomto území, musí být podáno buď celní prohlášení, nebo pokud se celní prohlášení nevyžaduje, souhrnné celní prohlášení. 2. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení:
podle zvláštních okolností a ve vztahu k určitým typům obchodu se zbožím, druhům dopravy nebo hospodářským subjektům, anebo stanoví-li mezinárodní dohody zvláštní bezpečnostní opatření. Článek 182b 1. Je-li zboží opouštějícímu celní území Společenství přiděleno celně schválené určení, pro něž se podle celních předpisů požaduje celní prohlášení, musí být toto celní prohlášení podáno u vývozního celního úřadu, než toto zboží opustí celní území Společenství. 2. Není-li vývozní celní úřad výstupním celním úřadem, vývozní celní úřad neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou nezbytné údaje výstupnímu celnímu úřadu. 3. Celní prohlášení obsahuje alespoň údaje nezbytné pro souhrnné celní prohlášení uvedené v čl. 182d odst. 1. 4. Je-li celní prohlášení podáno jiným způsobem než za použití počítačového zpracování dat, podrobí celní orgány údaje stejné úrovni řízení rizik, jaká se používá na celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat. Článek 182c 1. Není-li zboží opouštějícímu celní území Společenství přiděleno celně schválené určení, pro něž se požaduje celní prohlášení, musí být výstupnímu celnímu úřadu podáno souhrnné celní prohlášení, než zboží opustí celní území Společenství. 2. Celní orgány mohou dovolit podání souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou výstupnímu celnímu úřadu. 3. Celní orgány mohou dovolit, aby bylo podání souhrnného celního prohlášení nahrazeno podáním oznámení a přístupem k údajům souhrnného celního prohlášení v elektronickém systému hospodářského subjektu. Článek 182d 1. Postup projednávání ve výboru se použije ke stanovení společného souboru údajů a společné struktury údajů v souhrnném celním prohlášení, které obsahuje údaje nezbytné pro analýzu rizik a řádné uplatnění celních kontrol, zejména pro účely zabezpečení a bezpečnosti, případně s využitím mezinárodních norem a obchodních postupů. 2. Souhrnné celní prohlášení musí být podáno za použití počítačového zpracování dat. Lze využít obchodní, přístavní nebo přepravní informace, pokud obsahují nezbytné údaje. Za výjimečných okolností mohou celní orgány přijmout souhrnná celní prohlášení v listinné podobě za předpokladu, že použijí stejnou úroveň řízení rizik, jaká se používá na souhrnná celní prohlášení podaná za použití počítačového zpracování dat. 3. Souhrnné celní prohlášení podává:
4. Osoba uvedená v odstavci 3 je oprávněna změnit na svou žádost jeden nebo více údajů v souhrnném celním prohlášení po jeho podání. Žádnou změnu však nelze provést poté, co celní orgány:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Čl. 5a odst. 2, čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 36a odst. 4, čl. 36b odst. 1, čl. 182a odst. 2 a čl. 182d odst. 1 se použijí ode dne 11. května 2005.
Všechna ostatní ustanovení se použijí až poté, co na základě článků uvedených ve druhém pododstavci vstoupí v platnost prováděcí předpisy. Elektronické celní prohlášení a automatizované systémy pro provádění řízení rizik a pro elektronickou výměnu údajů mezi vstupními, dovozními, vývozními a výstupními celními úřady, jak je uvedeno v článcích 13, 36a, 36b, 36c, 182b, 182c a 182d, však musí být zavedeny do tří let ode dne použitelnosti uvedených článků.
Nejpozději do dvou let ode dne použitelnosti uvedených článků vyhodnotí Komise veškeré žádosti členských států o prodloužení lhůty tří let uvedené ve třetím pododstavci pro elektronické celní prohlášení a automatizované systémy pro provádění řízení rizik a pro elektronickou výměnu údajů mezi celními úřady. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě a případně navrhne prodloužení lhůty tří let uvedené ve třetím pododstavci.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 13. dubna 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. P. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
N. SCHMIT
(1) Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 72.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 29. listopadu 2004 (Úř. věst. C 38 E, 15.2.2005, s. 36) a postoj Evropského parlamentu ze dne 23. února 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.
(4) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(5) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(7) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.“
4.5.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 117/20 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 649/2005/ES
ze dne 13. dubna 2005,
kterým se mění rozhodnutí č. 1419/1999/ES o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 151 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019 (3) je zaměřeno na zhodnocení bohatství, rozmanitosti a společných charakteristických rysů evropských kultur a na podporu lepšího vzájemného poznání mezi evropskými občany. |
(2) |
Příloha I rozhodnutí č. 1419/1999/ES stanoví časové pořadí, podle něhož mohou členské státy v rámci tohoto projektu předkládat návrhy. Uvedená příloha se omezuje na členské státy v době přijetí rozhodnutí dne 25. května 1999. |
(3) |
Článek 6 rozhodnutí č. 1419/1999/ES stanoví, že uvedené rozhodnutí lze přezkoumat zejména s ohledem na budoucí rozšíření Evropské unie. |
(4) |
S ohledem na rozšíření z roku 2004 je důležité umožnit novým členským státům podávat během krátké doby návrhy v rámci projektu Evropské hlavní město kultury, aniž by se změnilo pořadí ostatních členských států, aby od roku 2009 až do konce současné akce Společenství bylo každý rok v členských státech možné vybrat dvě hlavní města. |
(5) |
Rozhodnutí č. 1419/1999/ES by tedy mělo být změněno, |
ROZHODLY TAKTO:
Článek 1
Rozhodnutí č. 1419/1999/ES se mění takto:
1. |
Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:
|
2. |
V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Města v členských státech jsou jmenována Evropským hlavním městem kultury v pořadí stanoveném na seznamu v příloze I. Až do roku 2008 včetně se jmenování vztahuje na jedno město členského státu uvedeného v seznamu. Počínaje rokem 2009 se jmenování vztahuje na jedno město z každého členského státu uvedeného v seznamu. Časové pořadí uvedené v příloze I lze změnit vzájemnou dohodou mezi dotčenými členskými státy. Jednotlivé členské státy předloží své návrhy na jedno či více měst Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Výboru regionů. Návrh se předloží nejpozději čtyři roky před začátkem konání dotyčného projektu, případně společně s doporučením dotčeného členského státu.“ |
3. |
Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. května 2004.
Ve Štrasburku dne 13. dubna 2004.
Za Evropský parlament
předseda
J. P. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
N. SCHMIT
(1) Úř. věst. C 121, 30.4.2004, s. 15.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 21. října 2004 (Úř. věst. C 25 E, 1.2.2005, s. 41) a postoj Evropského parlamentu ze dne 22. února 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1.
PŘÍLOHA
POŘADÍ PRO PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ NA „EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY“
2005 |
Irsko |
|
2006 |
Řecko (1) |
|
2007 |
Lucembursko |
|
2008 |
Spojené království |
|
2009 |
Rakousko |
Litva |
2010 |
Německo |
Maďarsko |
2011 |
Finsko |
Estonsko |
2012 |
Portugalsko |
Slovinsko |
2013 |
Francie |
Slovensko |
2014 |
Švédsko |
Lotyšsko |
2015 |
Belgie |
Česká republika |
2016 |
Španělsko |
Polsko |
2017 |
Dánsko |
Kypr |
2018 |
Nizozemsko (1) |
Malta |
2019 |
Itálie |
|
(1) Rada pro kulturu a audiovizi na svém zasedání dne 28. května 1998 vzala na vědomí výměnu pořadí mezi Řeckem a Nizozemskem v souladu s čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 1419/1999/ES.
Opravy
4.5.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 117/22 |
Oprava nařízení Rady (ES) č. 1590/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se zřizuje program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1467/94
( Úřední věstník Evropské unie L 304 ze dne 30. září 2004 )
Vzhledem k tomu, že znění tohoto nařízení bylo již vyhlášeno jako nařízení (ES) č. 870/2004 (Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 18), druhé vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie L 304, 30.9.2004, s. 1, se zrušuje.