8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/1

(1)

Komise nařízením (ES) č. 862/2005 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingová cla na dovoz polytetrafluorethylenu (dále jen „PTFE“) ve formě částic pocházejícího z Ruska a z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Po zveřejnění zásadních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit prozatímní antidumpingová cla na dovoz PTFE z Ruska a ČLR, předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky. V souladu s čl. 20 odst. 1 základního nařízení bylo všem zúčastněným stranám, které požádaly o slyšení u Komise, toto slyšení umožněno.

(3)

Komise pokračovala ve zjišťování a ověřování všech informací považovaných za nezbytné pro konečná zjištění.

(4)

Byla provedena dodatečná inspekce v prostorách těchto společností:

(5)

Všechny strany byly informovány o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla a provedení konečného výběru částek zajištěných prozatímním clem. Byla jim rovněž dána lhůta, aby se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(6)

Ústní a písemné argumenty předložené stranami byly zváženy a v případě, že byly považovány za patřičné, byly vzaty v úvahu pro konečná zjištění.

(7)

Prozatímní nařízení popsalo dotčený výrobek jako takzvaný polytetrafluorethylen (PTFE) ve formě částic obsahující nejvýše 3 % jiné monomerní jednotky než tetrafluorethylenu, bez plnidel, ve formě prášku nebo granulí kromě mikronizovaných materiálů. Dotčený výrobek může být rovněž prezentován jako nativní polymer („produkt z reaktoru ve tvaru kuliček“) v mokré či suché formě. Dále bylo kromě připomínek předaných zúčastněnými stranami objasněno, že „mikronizovaný materiál“ znamená mikronizovaný prášek fluorpolymeru, jak jej stanoví norma ASTM D5675-04. Dotčený výrobek je v současnosti zařaditelný v rámci kódu KN ex 3904 61 00.

(8)

Jedna organizace uživatelů a dovozců (Evropské sdružení pro spravedlivý obchod s fluoropolymery – European Fluoropolymer Fair Trade Association, dále jen „EFFTA“) a jedno sdružení vývozců namítaly proti prozatímním závěrům, že PTFE ve formě částic nepředstavuje jediný výrobek. Bylo namítáno, že PTFE ve formě částic lze rozdělit do tří skupin výrobků na základě rozdílů v kvalitě (vysoká/střední/nízká). Bylo předneseno tvrzení, že každá skupina výrobků by našla odlišné způsoby upotřebení, které mezi sebou na témže trhu navzájem nesoutěží.

(9)

Navzdory kvalitativním rozdílům se zjistilo, že všechny typy PTFE ve formě částic mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, což nenapadla ani EFFTA, ani sdružení vývozců. Pokud jde o použití PTFE ve formě částic, bylo zjištěno, že PTFE ve formě částic nižší kvality by mohl být po následné úpravě použit pro téměř všechny způsoby upotřebení, včetně některých kvalitativně vysoce náročných způsobů (např. pro kotouče na broušení). Obecně vzato, a jak také připustila EFFTA, dochází k překrývání způsobů upotřebení pro různé typy a kvality PTFE ve formě částic, a nelze proto mezi nimi stanovit jasnou dělicí čáru.

(10)

Proto byl přijat závěr, že bez ohledu na možnost odlišných typů výrobku existujících kvůli odlišné formě, průměrné velikosti částic, tepelnému zpracování nebo obsahu společných monomerů a navzdory kvalitativním rozdílům představovaly všechny typy pro účely tohoto řízení jediný výrobek, protože všechny typy a kvality měly stejné fyzikální charakteristiky a v zásadě stejná základní konečná použití. Ve 13., 145. a 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo chybně uvedeno, že PTFE ve formě částic může být rovněž obsažen v bundách a ve vnitřním plášti kabelů a že se používá v textilních a biomedicínských odvětvích a také jako izolační hmota. Konečná zjištění ukázala, že PTFE ve formě částic se v žádném z výše uvedených použití nevyskytuje.

(11)

Po zvážení výše uvedených aspektů se potvrzuje definice výrobku i prozatímní zjištění uvedená ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Řada dovozců a uživatelů zopakovala tvrzení, že PTFE ve formě částic vyráběný a prodávaný na trhu Společenství není obdobný výrobkům dováženým z ČLR a Ruska. Byla vznesena námitka, že výrobky dovážené ze zemí, které jsou předmětem tohoto šetření, mají mnohem nižší kvalitu než výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství, a proto se budou prodávat na odlišných trzích a nebudou si navzájem konkurovat. Tyto strany však v této věci nepředložily žádné nové informace ani důkazy.

(13)

Je třeba především poznamenat, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství v období šetření rovněž vyrábělo odpadní materiál nebo materiál „nesplňující technické parametry“ a prodávalo ho stejným odběratelům jako dotčení vyvážející výrobci. Na druhé straně šetření odhalilo, že přinejmenším ruští vyvážející výrobci do Společenství prodávají kvalitní PTFE ve formě částic, který je i bez následné úpravy srovnatelný s vysoce kvalitními třídami jakosti Společenství, i když ve velmi omezených množstvích. Navíc mohl být i PTFE ve formě částic nízké kvality dovážený z dotčených zemí po následné úpravě použit v podobném rozsahu upotřebení jako výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství a prodávaný na trhu Společenství.

(14)

Po zvážení výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že dotčený výrobek a PTFE ve formě částic vyráběný výrobním odvětvím Společenství a prodávaný ve Společenství sdílejí stejné fyzikální a technické parametry a stejná základní konečná použití. Proto se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, prozatímní závěry uvedené v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(16)

Po uložení prozatímních opatření tři čínští spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že by jim měl být udělen status tržního hospodářství, a zopakovali argumenty, které předložili původně. Na tyto připomínky již bylo odpovězeno ve 33. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo rozhodnuto, že se má rozhodnutí o odmítnutí statusu tržního hospodářství pro tyto tři společnosti zachovat.

(17)

Dva vyvážející výrobci namítali, že by jim měl být přiznán status individuálního zacházení. Jeden vývozce tvrdil, že Komise není oprávněna zamítnout individuální zacházení na základě možného státního zásahu, neboť čl. 9 odst. 5 požaduje pouze to, aby byly vývozní ceny a množství volně určovány. V tomto ohledu je třeba upozornit na skutečnost, že společnost nelze z definice považovat za volně si určující své vývozní ceny, množství a podmínky prodeje, pokud ji může ovlivňovat stát. Proto podmínky čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení nelze považovat za splněné u společností, které nejsou schopny prokázat, že nemohou být předmětem možného státního zásahu. Dotčený vyvážející vývozce neposkytl žádný důkaz o tom, že stát nebude moci ovlivnit jeho rozhodnutí ohledně vývozních cen, množství a podmínek prodeje, ani že by případný státní zásah nepřipouštěl obcházení opatření. To je způsobeno hlavně tím, že, jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vztah této společnosti ke státem vlastněnému akcionáři je nejasný a stanovy jsou považovány za nespolehlivé. Proto skutečnost, že takový státní zásah údajně v minulosti nenastal, nezaručuje, i kdyby se to bývalo prokázalo, že k němu nedojde v budoucnosti, zejména pokud by této společnosti měla být přisouzena jakákoliv individuální sazba cla.

(18)

Další vývozce namítal, že jeho akcionářská struktura, zejména skutečnost, že je částečně vlastněn státem, jako taková neznamená, že stát zasahuje do stanovení ceny a dalších podmínek prodeje. Společnost především nepodložila své tvrzení žádným důkazem. Na druhé straně se zjistilo, že stát vlastní většinu základního kapitálu společnosti, a navíc jmenuje generálního ředitele a většinu představenstva této společnosti. Byl tedy přijat závěr, že čl. 9 odst. 5 písm. c) nebyl naplněn, a proto by mělo být individuální zacházení zamítnuto.

(19)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění prozatímního nařízení, jak jsou stanovena ve 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se potvrzují.

(20)

Všichni tři čínští spolupracující vyvážející výrobci nesouhlasili s volbou USA a žádali, že se má jako srovnatelná země namísto toho vybrat Rusko. Dva z nich opakovali připomínky vznesené před uložením prozatímních opatření, kterými se zabývá již 47. až 54. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Protože nebyly předloženy žádné nové informace ani důkazy, musely být připomínky těchto vyvážejících výrobců zamítnuty.

(21)

Další čínský vyvážející výrobce namítal, že kvůli nižší úrovni hospodářského rozvoje ČLR jsou výrobní faktory, jako jsou pracovní náklady a režijní výdaje, nižší, a proto nesrovnatelné s USA. Nicméně, jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odlišná úroveň celkového hospodářského rozvoje sama o sobě není relevantním faktorem při výběru srovnatelné země. Tato společnost rovněž tvrdila, že v důsledku nižšího hospodářského rozvoje v Číně jsou veřejné služby, například dodávky vody, energie a plynu, méně nákladné než v USA. V tomto ohledu se musí vzít v úvahu, že cílem čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je právě to, že se srovnatelná země vybírá pro stanovení běžné hodnoty na základě cen a nákladů nezkreslených netržními hospodářskými podmínkami. Prosté srovnání cen v zemi bez tržního hospodářství nebo v zemi v procesu hospodářské transformace s cenami ve srovnatelné zemi proto jako takové nemá smysl. V každém případě nebyla předložena žádná informace, která by odůvodnila údajné rozdíly a umožnila kvantifikace nebo která by prokázala, že tento vyvážející výrobce měl prospěch z jakékoliv přirozené komparativní výhody. Tento argument byl proto odmítnut. Konečně tento vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že díky jednoduššímu výrobnímu procesu jsou zařízení i související investice a odpisové sazby značně odlišné. Vývozce však nepředložil žádné informace, které by ukázaly, že proces je opravdu jednodušší než postup používaný výrobci v USA, nebo který by útvarům Komise umožnil číselně vyjádřit účinek takových údajných rozdílů.

(22)

Tento vývozce rovněž namítal, že PTFE ve formě částic z USA a Číny má odlišnou kvalitu, která má za následek odlišné upotřebení, a že volba USA jako srovnatelné země proto není vhodná. V tomto ohledu je třeba zmínit, že, jak vysvětluje 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení, byla provedena úprava s ohledem na tyto rozdíly v kvalitě, zejména kontaminaci, a to v míře, proti níž čínský vyvážející výrobce neměl námitek. Tento argument byl proto rovněž zamítnut.

(23)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění stanovená ve 47. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se výběru USA jakožto vhodné srovnatelné země se potvrzují.

(24)

Jeden čínský vyvážející výrobce namítal, že úprava v souvislosti s kvalitativními rozdíly popsanými v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je nedostatečná a že běžnou hodnotu je třeba upravit ve stejném rozsahu jako cenu výrobního odvětví Společenství při výpočtu obchodních rozpětí podbízení a prodeje pod cenou, jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění stejného nařízení.

(25)

Je třeba poznamenat, že zatímco účelem úpravy na běžnou hodnotu je zachytit rozdíly mezi obdobným výrobkem prodávaným na trhu srovnatelné země a dotčeným výrobkem, úprava provedená v analýze újmy bere v úvahu rozdíly mezi dotčeným a obdobným výrobkem prodávaným ve Společenství. Přestože obdobný výrobek prodávaný ve srovnatelné zemi a obdobný výrobek prodávaný na trhu Společenství může mít podobnou kvalitu a podobné vlastnosti, rozdíly vůči dotčenému výrobku nemusí být nezbytně shodné. V důsledku toho byly provedeny úpravy, a to jak nezávisle, tak na základě informací a důkazů shromážděných během šetření. Vyvážející výrobce nepředložil žádný důkaz, jenž by ukazoval, že by metodika použitá Komisí v rámci jejích prozatímních určení byla neoprávněná a že by rozdíly mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem vyráběným a prodávaným ve Společenství a ve srovnatelné zemi byly shodné, ani se neobjevila žádná další informace či důkaz, který by naznačoval, že by úpravy měly být shodné. Proto musela být připomínka zamítnuta a zjištění v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ohledně stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, se potvrzují.

(26)

Protože zúčastněné strany neměly žádné připomínky, metodika stanovená v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(27)

Jeden čínský vyvážející výrobce namítal, že úprava zohledňující fyzikální rozdíly uvedené v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení neodráží správně skutečný rozdíl ve výrobních nákladech, a proto by měla být odpovídajícím způsobem přezkoumána. Je třeba poznamenat, že úprava provedená za účelem stanovení prozatímního dumpingového rozpětí byla založena na přiměřeném odhadu rozdílu tržní hodnoty v USA v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Mělo se za to, že je tato metodika pro stanovení vlivu rozdílu na cenu a srovnatelnost cen nejpřesnější. Čínský vyvážející výrobce svou námitku nijak číselně nedoložil ani nepředložil žádné informace ani důkaz, že by metodika stanovená v čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení nebyla přiměřená, aby mohla zohlednit zmiňovaný fyzický rozdíl. Námitka musela být z toho důvodu zamítnuta. Protože nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění ohledně srovnání, jak jsou uvedena v 60. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se potvrzují.

(28)

Jak je uvedeno v 69. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo prozatímní stanovení dumpingu založeno na skutečnostech dostupných pro oba vyvážející výrobce šetřené v Rusku.

(29)

Před uložením prozatímních cel byli dva ruští vyvážející vývozci neprodleně informováni o důvodech, na jejichž základě bylo uvažováno o uplatnění skutečností dostupných ve fázi prozatímního určení, a dostali příležitost předložit další vysvětlení v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení.

(30)

Dva ruští vyvážející výrobci tvrdili, že spolupracují podle svých nejlepších schopností a že plné uplatnění dostupných skutečností je proto nepřiměřené. Namítali, že v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení se mají použít vlastní údaje společností, i když nejsou ve všech ohledech ideální.

(31)

V tomto ohledu a jak je naznačeno v 70. až 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo především připomenuto, že obě společnosti předložily neúplné, nesprávné a zavádějící informace. Jedna společnost navíc odmítla předložit informace pro výpočet dumpingového rozpětí nebo takové informace neposkytla včas, takže je nebylo možné dále ověřit. Jeden obchodník v Rusku ve spojení s jedním z vyvážejících výrobců navíc nespolupracoval.

(32)

Obě společnosti připustily existenci nedostatků již ve svých odpovědích na dotazníky i během inspekce na místě, avšak uváděly, že tyto nedostatky nejsou takové, aby způsobovaly nepřiměřené obtíže ve snaze dobrat se k přiměřeně přesnému zjištění. Bylo tvrzeno, že nedostatky mají na zjištění pouze malý dopad a že údaje poskytnuté společnostmi jsou celkově dostatečně spolehlivé, aby mohly být použity pro stanovení dumpingu.

(33)

Byl proveden opakovaný přezkum všech informací předložených oběma společnostmi v odpovědích na dotazník a během inspekce na místě, stejně jako všech informací předložených danými společnostmi po zpřístupnění prozatímních zjištění. Žádné z vysvětlení předložených společnostmi však nemohlo prozatímní závěry pozměnit. Znovu se zdůrazňuje, že údaje poskytnuté společnostmi v jejich odpovědi na dotazník nelze uvést v soulad s jejich auditovanými účty. To se považovalo za závažný nedostatek. Za těchto okolností nelze stanovit spolehlivé individuální dumpingové rozpětí a musí se provést oprava podle dostupných skutečností.

(34)

V tomto ohledu, a jak bylo již uvedeno v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se připomíná, že jedna společnost poskytla významně zavádějící informace týkající se struktury společnosti, která nakonec nedovolovala uvedení vykazovaných čísel v soulad. Odpověď této společnosti byla rovněž významně neúplná a měla nízkou kvalitu. U druhé společnosti je třeba poznamenat, že ačkoli každý nedostatek posuzovaný samostatně nemusí mít zásadní vliv na výpočet dumpingu, vznáší nahromadění takových nedostatků vážné pochybnosti o celkové spolehlivosti údajů. Proto, a z důvodů uvedených v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se musely použít skutečnosti dostupné v souladu s článkem 18 základního nařízení. Nebyl poskytnut žádný nový důkaz, který by mohl tato zjištění změnit.

(35)

Pro závažné výše uvedené nedostatky a nemožnost ověřit předkládané informace bylo nutno dojít k závěru, že předložené údaje byly celkově nespolehlivé a nepřesné. Proto musely být dotazníkové odpovědi obou společností jako celek odmítnuty. Následně nebylo možné potvrdit zjištění 70. až 74. bodu odůvodnění, a potvrzuje se tedy závěr ze 75. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že dumpingová rozpětí pro oba vyvážející výrobce není možné zjistit na základě jejich vlastních údajů a je třeba vycházet z dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(36)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky zúčastněných stran, metodika uvedená v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(37)

Obě společnosti tvrdily, že výpočet vývozní ceny byl chybně založen na cenách zaznamenaných v Eurostatu pro dovážené výrobky kódu KN ex 3904 61 00, protože kromě dotčeného výrobku tento kód zahrnuje i jiné výrobky, které nejsou předmětem tohoto řízení.

(38)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že velká většina výrobků dovážených v rámci výše uvedeného kódu KN spadá pod dotčený výrobek. Nicméně byly v prozatímních určeních na základě dostupných informací (odhady výrobního odvětví Společenství) provedeny úpravy údajů zaznamenaných v Eurostatu. Protože nejsou k dispozici spolehlivější údaje, byla tato metodika použita pro určení konečného dumpingového rozpětí.

(39)

Jedna společnost tvrdila, že pro stanovení její vývozní ceny je třeba použít informace dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení a představují více než 80 % jejího prodeje do Společenství během období šetření. Jeden z těchto dovozců však během šetření plně nespolupracoval. Navíc nebylo možné dát údaje poskytnuté plně spolupracujícím dovozcem, který nebyl ve spojení, do souvislosti s údaji poskytnutými dotčeným vyvážejícím výrobcem. Poskytnuté údaje proto na tomto základě neumožňují určit vývozní cenu a námitka musí být zamítnuta.

(40)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné jiné informace, byla metodika uvedená v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zachována a vývozní cena byla vypočítána na základě údajů Eurostatu.

(41)

Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky, zjištění 78. a 79. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(42)

Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky, metodika pro výpočet dumpingových rozpětí, jak je uvedena ve 24., 65. až 68. a v 80. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se potvrzuje. Po zvážení výše uvedených skutečností jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranice Společenství následující:

(43)

Protože v tomto konkrétním ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění 83. až 87. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(44)

Dva ruští vyvážející výrobci zopakovali, že pro účely posouzení újmy je třeba dekumulovat dovoz PTFE ve formě částic pocházejícího z Ruska z důvodů stanovených v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Na podporu svého tvrzení vyvážející výrobci namítali, že k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Společenství od roku 2002 dochází zároveň s poklesem dovozu pocházejícího z Ruska, zatímco v roce 2001, kdy byl dovoz z Ruska na nejvyšší úrovni, se výrobní odvětví Společenství těšilo vysokým ziskovým rozpětím. Naproti tomu dovoz pocházející z ČLR vzrostl souběžně s poklesem ziskového rozpětí výrobního odvětví Společenství. Vývozce dospěl k závěru, že na tomto základě nemůže být materiální újma způsobena dovozem pocházejícím z Ruska, a že kumulace proto není oprávněná.

(45)

Připomíná se, že podle 90. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou cenové tendence jak v Rusku, tak v ČLR podobné. Během celého období šetření mají klesající tendenci a každým rokem poklesly o významný procentní podíl. Navíc se jak dovoz pocházející z Ruska, tak dovoz pocházející z ČLR v období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (posuzované období) dostal významně pod ceny výrobního odvětví Společenství. Dále se uvádí, že dovoz z Ruska, přestože v roce 2002 poklesl, poté zůstal stabilní a během období šetření dokonce mírně vzrostl. Nakonec konečná zjištění potvrdila, že si dovoz PTFE ve formě částic z ČLR a Ruska na trhu Společenství navzájem konkuroval. Proto s ohledem na argumenty uvedené v 89. až 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení neexistuje žádný důvod, proč by měl být ruský dovoz dekumulován. Výše uvedený argument byl následně zamítnut.

(46)

Vzhledem k tomu, že v tomto konkrétním ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění 88. až 93. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(47)

Vzhledem k tomu, že v tomto konkrétním ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění 94. až 96. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(48)

Jeden čínský vyvážející výrobce vyjádřil obavu ohledně prozatímního stanovení nákladů po dovozu, když se vypočítává cena výrobního odvětví Společenství. Tento dovozce zejména tvrdil, že takové náklady byly vyšší než náklady použité v prozatímních výpočtech, neposkytl však v tomto ohledu žádné podpůrné důkazy. Stanovení nákladů po dovozu v prozatímní fázi bylo založeno na skutečných údajích poskytnutých dvěma spolupracujícími dovozci. Odpověď jednoho z těchto dovozců byla předmětem ověření. Informace druhého dovozce, ačkoliv nebyly ověřeny, byly v souladu s ověřenými údaji prvního dovozce, a byly proto považovány za dostatečně spolehlivé. Proto se má za to, že údaje poskytnuté dovozci byly spolehlivější než odhady provedené čínskými vyvážejícími výrobci, které navíc nebyly podloženy žádným důkazem. Tato připomínka byla následně zamítnuta.

(49)

Jeden čínský vyvážející výrobce upozornil na početní chybu při výpočtu úpravy u dovozních cel. Úprava u dovozních cel byla proto pro všechny čínské vyvážející výrobce odpovídajícím způsobem opravena podle platné sazby cla během období šetření.

(50)

Jak bylo uvedeno v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zkoumáno, zda-li úprava prozatímně provedená kvůli kvalitativním rozdílům mezi obdobným výrobkem prodávaným výrobním odvětvím Společenství a dotčeným výrobkem dováženým z Ruska a ČLR byla odpovídající.

(51)

V tomto ohledu výrobní odvětí Společenství uvedlo, že následná úprava je nezbytná pouze pro omezený počet dovážených typů výrobku, tj. produkt z reaktoru ve tvaru kuliček. Výrobní odvětví Společenství dále namítalo, že pro výrobu předspékaného materiálu musí být i jejich výrobky dále zpracovávány, a proto není nutná žádná úprava dovozní ceny. Konečně byla předložena informace týkající se prodeje vysoce kvalitních typů výrobku vyráběných ruskými vyvážejícími výrobci, které nepotřebovaly žádnou následnou úpravu.

(52)

Bylo zjištěno, že určité typy PTFE ve formě částic vyráběného ruskými vyvážejícími výrobci dosahovaly skutečně vyšších kvalitativních standardů, a mohly tak být používány bez jakéhokoliv dalšího zpracování. Tyto typy výrobků se však během období šetření prodávaly pouze v zanedbatelných množstvích a převážně pro účely zkoušek. Na základě informací dostupných od spolupracujících uživatelů představoval dovoz PTFE ve formě částic takovéto vyšší kvality z Ruska pouze 1,4 % celkového dovozu z této země.

(53)

Dále bylo zjištěno, že všechny ostatní dovážené druhy PTFE ve formě částic vyžadovaly následnou úpravu, která sestávala hlavně z ohřevu a dalšího mletí. Tento proces se musí odlišit od zpracování potřebného k výrobě předspékaného PTFE, což je specifický proces probíhající po následné úpravě. Úpravy provedené v prozatímní fázi proto správně odrážejí prokázané kvalitativní rozdíly mezi obdobným výrobkem vyráběným výrobním odvětvím Společenství a dotčeným výrobkem a netýkají se dodatečných zpracovatelských nákladů PTFE ve formě částic potřebného k výrobě předspékaných druhů. Argumenty výrobního odvětví Společenství proto musely být zamítnuty.

(54)

Na druhé straně jeden ruský vyvážející výrobce a jeden dovozce PTFE ve formě částic z Ruska tvrdil, že i po následné úpravě bude mít PTFE ve formě částic vyvážený tímto vyvážejícím výrobcem stále nižší kvalitu než PTFE ve formě částic vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Vyvážející výrobce dále uvedl, že následná úprava vyrovnává pouze kvalitativní rozdíly s ohledem na velikost částic a míru znečištění výrobku, avšak nikoli na další klíčové kvalitativní parametry, například pevnost v tahu a protažení, které mají značný dopad na skutečnou kvalitu ruského PTFE ve formě částic a následně na kvalitu polotovaru. Za účelem odůvodnění tohoto tvrzení předložil výše uvedený dovozce informace o výsledcích zkoušek, které údajně ukázaly kvalitativní rozdíly mezi granulovaným PTFE vyráběným výrobci Společenství a následně upraveným granulovaným PTFE dováženým z Ruska. Na tomto základě bylo tvrzeno, že úprava by měla překračovat pouhé náklady na následnou úpravu.

(55)

Tato tvrzení však šetření nemohlo potvrdit. Bylo zjištěno, že informace předložené dovozcem ohledně výsledků zkoušek nejsou reprezentativní, ale spíše příležitostné, protože se vztahovaly pouze na jednu výrobní šarži. I v rámci této šarže splňoval veškerý zkoumaný PTFE ve formě částic specifikace požadované ke splnění normy, navzdory odchylkám ve svých technických parametrech. Proto předložený důkaz nebyl považován za přesvědčivý. V každém případě nemohl být na základě informací předložených výše uvedeným ruským vyvážejícím výrobcem a dovozcem požadovaný kvalitativní rozdíl vyjádřen číselně. Proto se potvrzuje, že PTFE ve formě částic dovážený od tohoto vyvážejícího výrobce má po následné úpravě podobnou kvalitu jako PTFE ve formě částic vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství a může být používán v širokém rozsahu podobných způsobů použití.

(56)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že úprava prozatímně provedená při výpočtu rozpětí cenového podbízení je přiměřená. Byla však opravena na základě ověřené informace od dvou uživatelů, což umožnilo přesný výpočet těchto nákladů. Úprava činila 36,7 % kupní ceny dotčených uživatelů nebo dovozců.

(57)

Po zvážení výše uvedených oprav, a protože nebyly vzneseny žádné další připomínky, se 97. a 98. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(58)

Na základě výše uvedených skutečností ukázalo srovnání jednotlivých modelů, že dotčený výrobek pocházející z ČLR a Ruska byl ve Společenství prodáván za ceny, které byly v období šetření nižší než ceny Společenství, a to o 20,5 % v prvním a o 13,5 % v druhém případě, vyjádřeno podílem ceny výrobního odvětví Společenství.

(59)

Některé zúčastněné strany zdůraznily příznivé tendence určitých faktorů újmy a tvrdily, že skutečnost, že jiné ukazatele újmy, jako jsou prodejní ceny a ziskovost, vykazují nepříznivou tendenci, není dostačující, aby mohl být učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.

(60)

Za prvé je třeba uvést, že čl. 3 odst. 5 základního nařízení stanoví, že zatímco je třeba prošetřit dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství na základě posouzení všech významných hospodářských faktorů a indexů, nemusí žádný z těchto faktorů sám o sobě ani společně s ostatními nezbytně sloužit jako východisko pro dané rozhodnutí. Proto se nepožaduje, aby pro závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, vykazovaly všechny faktory újmy nepříznivou tendenci.

(61)

Na tomto základě je pro určení toho, zda výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, důležité zvážit celkovou finanční situaci. Proto v případě příznivého vývoje některých ukazatelů újmy nelze tyto ukazatele posuzovat odděleně, ale v širších souvislostech, tj. společně s vývojem dalších ukazatelů újmy, aby bylo možné dojít ke smysluplným závěrům. V daném případě, jak je uvedeno ve 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, musí být příznivá tendence určitých ukazatelů újmy posuzována v souvislosti s celkovými významnými nepříznivými účinky posuzovaného dovozu na výkon výrobního odvětví Společenství a s ohledem na reakci tohoto odvětví na takový vývoj. Celkový nepříznivý obraz situace výrobního odvětví Společenství se projevuje zejména poklesem jeho prodejních cen a ziskovosti.

(62)

Proto se má za to, že přístup zaujatý k prozatímním určením byl přiměřený a v souladu se základním nařízením, a zachovává se tedy pro konečná zjištění.

(63)

Některé zúčastněné strany namítaly, že výrobní odvětví Společenství bylo schopno zvýšit svou výrobní kapacitu, objem a využití kapacity, přestože spotřeba ve Společenství klesá, což neodpovídá situaci, kdy je výrobnímu odvětví Společenství způsobována újma.

(64)

Ve skutečností bylo snížení spotřeby (o 12 %) zaznamenáno pouze v roce 2002, kdy poklesl objem výroby výrobního odvětví Společenství, a to řádově o 13 %, což se rovněž promítlo do snížení využití kapacity během téhož roku. V důsledku toho, a jak bylo uvedeno ve 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, muselo výrobní odvětví Společenství snížit své prodejní ceny, čímž zvýšilo svůj prodejní objem, aby mohlo konkurovat dumpingovému dovozu. Nicméně i přesto objem prodeje výrobního odvětví Společenství během roku 2002 mírně poklesl.

(65)

Navíc je na vývoj objemu výroby nutné pohlížet v globálnějších souvislostech než pouze ve vztahu k vývoji spotřeby Společenství. Proto, jak je uvedeno ve 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vývoz výrobního odvětví Společenství mírně rostl, což mělo dopad i na údaje o výrobě. Navíc zvýšení objemu výroby PTFE ve formě částic částečně vysvětluje i to, že někteří výrobci ve Společenství zvýšili vnitřní využití PTFE ve formě částic ve výrobě, například sloučenin a mikronizovaných jakostních tříd. Celkové zvýšení objemu výroby a výrobní kapacity během posuzovaného období je rovněž součástí pokusu výrobního odvětví Společenství reagovat na dumpingový dovoz snahou zvýšit objemy prodeje i na úkor prodejních cen a ziskovosti.

(66)

Zjištění uvedená ve 101. a 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(67)

Podobně některé zúčastněné strany namítaly, že zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu, zejména při souběžném poklesu poptávky, jasně ukazuje, že výrobní odvětví Společenství žádnou podstatnou újmu neutrpělo. Ruský vyvážející výrobce rovněž namítal, že takové zvýšení prodeje by nebylo možné vysvětlit strategií výrobního odvětví Společenství zaměřenou na snížení svých prodejních cen, když čelí nízkým cenám dovozu. V této souvislosti se porovnával vývoj objemu prodeje výrobního odvětví Společenství s objemem ruského dovozu, který údajně vykazoval klesající tendenci navzdory klesajícím dovozním cenám.

(68)

Zjistilo se však, že analýza ruských údajů o dovozu přinesla mírně odlišný obrázek celé situace. Navzdory významnému poklesu dovozu z Ruska a jeho podílu na trhu v letech 2001 až 2002 poklesl tento dovoz a jeho podíl na trhu v letech 2002 až 2003 pouze okrajově, a dokonce se během období šetření mírně zvýšil. Naproti tomu prodejní ceny ruského dovozu vykazovaly během celého posuzovaného období trvalou sestupnou tendenci. Souběžně s tím poklesly čínské dovozní ceny v ještě větším rozsahu a objem prodeje a podíly tohoto dovozu na trhu během téhož období významně vzrostly. To ukazuje, že ruští vývozci čelili na trhu Společenství nízkým cenám čínského dovozu a byli, stejně jako výrobní odvětví Společenství, nuceni snížit své vývozní ceny ještě více, aby získali zpět svůj podíl na trhu Společenství. Kromě toho je, vzhledem ke skutečnosti, že dovoz z Ruska a ČLR byl kumulován, vhodnější provést tuto analýzu nikoli pro každou dotčenou vyvážející zemi zvlášť, ale pro obě společně. V daném ohledu se znovu připomíná, že podíl dovozu na trhu zůstal nadále velmi vysoký, zatímco jeho ceny značně klesly a byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Proto musela být námitka ruského vyvážejícího výrobce zamítnuta.

(69)

Je tedy třeba zopakovat, že se na vývoj objemu prodeje výrobního odvětví Společenství a jeho podílu na trhu musí pohlížet v souvislosti se souběžným poklesem hodnoty prodeje a jednotkových cen kvůli dumpingovému dovozu a následnému významnému nepříznivému dopadu na ziskovost výrobního odvětví Společenství. Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění, neměl by být pro dosažení smysluplného závěru o celkové finanční situaci výrobního odvětví Společenství příznivý vývoj těchto ukazatelů posuzován odděleně, ale společně s vývojem zbývajících ukazatelů újmy.

(70)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená ve 103. a 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(71)

Jeden čínský a dva ruští vyvážející výrobci také namítali, že zásoby výrobního odvětví Společenství během roku 2003 a v období šetření významně poklesly, což by znamenalo, že nedošlo k žádné podstatné újmě.

(72)

Je třeba uvést, že pohyby zásob během posuzovaného období nebyly nijak závažné a nevykazovaly jasnou tendenci. Skutečně, zatímco zásoby v období 2001 až 2002 poklesly o 13 %, vzrostly v období 2002 až 2003 o 23 procentních bodů a v období šetření o 17 procentních bodů opět poklesly. Navíc je rovněž nutno poznamenat, že pokles zásob v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření činil pouze 216 tun, což odpovídá 4,3 % objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v roce 2003 a 3,9 % během období šetření.

(73)

V každém případě výrobní odvětví Společenství vyrábělo PTFE ve formě částic hlavně na objednávku a výrobky držené v zásobách jsou obvykle zbožím čekajícím na dodání zákazníkům. Proto je nárůst zásob v roce 2003 vyvolán spíše zpožděním v dodávkách a nelze na něj pohlížet jako na smysluplný ukazatel újmy, protože sám o sobě nemá na finanční situaci výrobního odvětví Společenství žádný dopad. Proto v tomto případě vývoj zásob nebyl považován za smysluplný ukazatel újmy.

(74)

Některé zúčastněné strany rovněž namítaly, že újmu výrobního odvětví Společenství způsobilo zvýšení zásob v roce 2003, tj. rok před obdobím šetření, protože výrobní odvětví Společenství bylo během období šetření nuceno prodat tuto zvýšenou zásobu za nižší ceny. Jak již bylo zmíněno v 73. bodě odůvodnění, výroba se prováděla na objednávku, a proto bylo zvýšení zásob v roce 2003 pravděpodobně způsobeno zpožděním v dodávkách, zatímco odběratelé a ceny již byly stanoveny. V každém případě zvýšení zásob o 283 tun v roce 2003 nelze považovat za významné, protože to představuje pouze 5,6 % objemu prodeje v onom roce. Proto byl přijat závěr, že toto zvýšení zásob před obdobím šetření nemohlo výrobnímu odvětví Společenství způsobit podstatnou újmu.

(75)

Tato připomínka proto musela být zamítnuta a zjištění 105. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(76)

Stejní vyvážející výrobci namítali, že nepříznivý vývoj prodejních cen ve Společenství není smysluplným ukazatelem újmy, protože prodejní ceny PTFE ve formě částic celosvětově poklesly v důsledku tržních sil. Jeden vyvážející výrobce rovněž zpochybnil správnost výpočtů, ovšem aniž by poskytl jakékoliv další podrobnosti o tom, v jakém rozsahu by výpočty neměly být správné.

(77)

Pokud jde o výpočet prodejních cen výrobního odvětví Společenství, nebyla v prozatímních výpočtech zjištěna žádná chyba, a proto se tyto výpočty potvrzují.

(78)

Znovu se opakuje, že prodejní ceny ve Společenství během posuzovaného období významně poklesly, což mělo výrazný dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství. Také se potvrdilo, že se prodejní ceny považují za klíčové faktory při stanovení újmy pro svůj přímý dopad na finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Proto se potvrzuje, že ceny jsou velmi významným ukazatelem újmy v tomto šetření, a připomínka vyvážejícího výrobce v tomto ohledu musí být zamítnuta.

(79)

Pokud jde konkrétně o argument týkající se údajného poklesu celosvětových cen, nebyly nalezeny žádné faktory, které by poukazovaly například na snížení nákladů, z něhož by takový pokles cen vycházel. Proto se potvrzuje, že ceny jsou velmi smysluplným ukazatelem újmy v tomto šetření, a námitka vyvážejícího výrobce v tomto ohledu musí být v souvislosti s analýzou újmy zamítnuta. Zbylá část tohoto argumentu se vztahuje spíše k otázce příčinné vazby, a zabývají se jí proto 106. a 107. bod odůvodnění.

(80)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění 106. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(81)

Bylo namítáno, že prozatímní určení nevysvětlila růst výrobního odvětví Společenství v rámci posuzovaného období, zejména v porovnání s klesající spotřebou ve Společenství. Protože růst výrobního odvětví Společenství byl určen vývojem jeho podílu na trhu, odkazuje se na 103. bod odůvodnění prozatímního nařízení a na 67. a 69. bod odůvodnění tohoto nařízení.

(82)

Jeden čínský vyvážející výrobce proti prozatímním závěrům namítal, že schopnost zvýšení kapitálu není smysluplným ukazatelem újmy.

(83)

Jak je naznačeno ve 109. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že výrobci ve Společenství jsou součástí větších skupin, a jsou tedy financováni vnitroskupinovými systémy pro sdružování peněžní hotovosti, není schopnost zvýšení kapitálu smysluplným ukazatelem újmy, protože by za normálních okolností nebyla ovlivněna, a to i kdyby někteří výrobci takových větších skupin byli v situaci způsobující zvláštní újmu. Čínský vyvážející výrobce nevysvětlil, v jakém rozsahu nesouhlasí s těmito závěry, a ani své prohlášení nepodložil žádnými dalšími vysvětleními. Připomínka proto musela být zamítnuta a zjištění 108. a 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(84)

Někteří vyvážející výrobci rovněž zaznamenali, že od roku 2003 do období šetření došlo ke zvýšení ziskovosti výrobního odvětví Společenství, což nebylo v prozatímních zjištěních bráno v úvahu.

(85)

Tato připomínka musí být odmítnuta, neboť vývoj ziskovosti výrobního odvětví Společenství během celého posuzovaného období byl analyzován v prozatímním nařízení. Proto nárůst ziskovosti v období od roku 2003 do období šetření nemohl zvrátit závěr týkající se celkového významného poklesu ziskovosti od roku 2001 do období šetření, tj. o 9,2 procentních bodů. Ziskovost během období šetření pouze slabě přesahovala práh rentability, tj. ve výši 0,1 %, a byla by ještě nižší, pokud by si výrobní odvětví Společenství zachovalo své ceny; v takovém případě by však utrpělo ztrátu podílu na trhu a objemu prodeje. Proto byl přijat závěr, že tento faktor újmy jasně ukazuje nepříznivou tendenci během posuzovaného období.

(86)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění 110. a 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(87)

Čínský vyvážející výrobce společně se dvěma ruskými vyvážejícími výrobci znovu opakoval své argumenty o vývoji zaměstnanosti a produktivity, přičemž naznačoval, že tyto faktory nebudou poukazovat na podstatnou újmu. Protože v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové informace, zůstávají v platnosti prozatímní závěry uvedené ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Výše uvedení vyvážející výrobci dále namítali, že rostoucí vývozní činnost výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období ukazuje, že neutrpělo žádnou podstatnou újmu.

(89)

V této souvislosti je třeba vyjasnit, že 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení chybně naznačuje, že nárůst vývozu činil během posuzovaného období 3 %. Ve skutečnosti vzrostl vývoz výrobního odvětví Společenství o 54 %. Jak je však v témže bodě odůvodnění prozatímního nařízení správně uvedeno, tvořil tento zvýšený vývoz pouze 12,7 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství během období šetření. Potvrzuje se tedy, že v absolutních hodnotách nebylo zvýšení nijak významné (přibližně 250 tun). Proto prodej na vývoz, přestože rostl, stále představoval pouze malou část celkového prodeje výrobního odvětví Společenství. Z toho důvodu se dané tvrzení nepovažuje za ukazatel dobrého stavu výrobního odvětví Společenství.

(90)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyla vznesena žádná připomínka, zjištění 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují

(91)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyla vznesena žádná připomínka, zjištění 114. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(92)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyla vznesena žádná připomínka, zjištění 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(93)

Protože argumenty některých zúčastněných stran byly založeny na informacích předložených ve stížnosti, je třeba poznamenat, že prozatímní zjištění vycházela z ověřených údajů od výrobců ve Společenství během období šetření.

(94)

Z tohoto důvodu, navzdory příznivému směřování některých faktorů újmy, byl přijat závěr, že celková finanční situace výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období významně zhoršila a že výrobní odvětví Společenství utrpělo během období šetření podstatnou újmu.

(95)

Závěr o újmě i zjištění 101. až 120. bodu odůvodnění prozatímního nařízení ohledně situace výrobního odvětví Společenství se proto potvrzují.

(96)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění 122. až 126. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(97)

Některé zúčastněné strany zopakovaly, že pokles spotřeby a poptávky na trhu Společenství jsou faktory určující cenu a že je třeba je považovat za hlavní příčinu poklesu cen a ziskovosti výrobního odvětví Společenství spíše než dumpingový dovoz. Tyto strany však neposkytly žádné nové informace ani důkaz, ale jen prostě opakovaly svá tvrzení učiněná před uložením prozatímních cel. Rovněž bylo namítáno, že srovnání mezi poklesem spotřeby a poklesem tržní hodnoty Společenství, jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je nevýznamné, protože prodejní ceny nezávisí pouze na vývoji spotřeby a poptávky, ale také nabídky.

(98)

Přestože není sporu o tom, že za normálních soutěžních podmínek jsou ceny výsledkem nabídky a poptávky, je třeba připomenout, že v tomto případě byly normální tržní podmínky narušeny nesoutěžním chováním, tj. dumpingovými postupy. Během doby šetření byla zjištěna značná míra dumpingu ze strany všech vyvážejících výrobců a významné cenové podbízení po celé posuzované období, což způsobilo vysoký cenový tlak na výrobní odvětví Společenství.

(99)

Jak již bylo zdůrazněno ve 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovozní ceny z Ruska a ČLR poklesly v podstatně vyšší míře než spotřeba ve Společenství během stejného období. Dovozní ceny z těchto zemí navíc nadále významně klesaly, zatímco spotřeba zůstávala od roku 2002 relativně stabilní, a dokonce i mírně vzrostla. Prodejní ceny výrobků dovážených z ostatních třetích zemí současně klesaly v mnohem nižší míře než dovozní ceny z Ruska a ČLR. Nelze proto určit přímou souvztažnost mezi poklesem spotřeby a cen výrobního odvětví Společenství a byl přijat závěr, že vývoj spotřeby nemohl mít takový dopad, aby újma způsobená dumpingovým dovozem již nemohla být posuzována jako podstatná. Dumpingový dovoz skutečně zaujímá značný podíl na trhu (asi 35 %) a je uskutečňován za velmi nízké ceny. Ve srovnání s tím je účinek poklesu spotřeby, k němuž víceméně docházelo jen do roku 2002, jen velmi malý. Kromě toho výrobní odvětví Společenství nepřišlo v důsledku snížené spotřeby o žádné úspory z rozsahu.

(100)

Tuto nerovnováhu mezi poklesem cen a snížením spotřeby rovněž prokazuje skutečnost, že k poklesu spotřeby nedošlo ani ve spojitosti s poklesem hodnoty PTFE ve formě částic na trhu Společenství. Proto srovnání mezi tržní hodnotou a spotřebou bylo platným, i když ne jediným ukazatelem pro posouzení toho, zda byl cenový pokles výrobního odvětví Společenství způsoben dumpingovým dovozem.

(101)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění 127. až 129. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(102)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění 130. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(103)

Bylo namítáno, že výrobci ze Společenství, kteří nejsou žadateli, sice utrpěli újmu, ale ta se projevila hlavně ztrátou podílu na trhu spíše než ztrátou ziskovosti, jako tomu je v případě výrobního odvětví Společenství. Na tomto základě bylo tvrzeno, že jediný faktor, tj. dumpingový dovoz, by nemohl mít takové nepříznivé účinky na situaci výrobců ve Společenství, ať již jsou žadateli, či nikoliv. V důsledku toho bylo tvrzeno, že podstatná újma, kterou výrobci Společenství utrpěli, byla jistě způsobena jinými faktory.

(104)

Tento argument musel být odmítnut. Jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, měli výrobci, když čelili nízkým cenám dovozu, na výběr buď udržet své prodejní ceny na úkor nepříznivého vývoje jejich objemu prodeje a podílu na trhu, nebo své prodejní ceny snížit s cílem zachovat v co nejvyšší míře úspory z rozsahu a obhájit své postavení na trhu. Proto není neobvyklé, že různí výrobci volí odlišné strategie a že újma, kterou tito výrobci utrpí, se přenáší do nepříznivého vývoje buď jejich podílu na trhu, nebo jejich prodejních cen, případně kombinace obojího, a následné ztráty jejich ziskovosti. Vzhledem ke značné míře dumpingu, velkým dováženým množstvím a podílům na trhu, jakož i závažnému cenovému podbízení a dramatickému poklesu cen dumpingového dovozu je i bez dalších důvodů možné učinit závěr, že dumping stojí na počátku nepříznivé situace, jako je ta, do níž se dostalo výrobní odvětví Společenství.

(105)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění 133. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(106)

Bylo namítáno, že na základě sestupné tendence dovozních cen, jak byly zaznamenány Eurostatem, a zejména dovozních cen USA a Švýcarska, poklesly ceny PTFE ve formě částic všeobecně na celém trhu Společenství. Tato klesající cenová tendence byla způsobena rovněž tím, že trh s PTFE ve formě částic se zmenšuje, tj. poptávka a spotřeba klesají. Proto je pokles prodejních cen výrobního odvětví Společenství způsoben spíše všeobecnou tendencí snižování cen než dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(107)

Je třeba uvést, že analýza dovozních cen, jak byly zaznamenány Eurostatem, všeobecně a zvlášť pro Švýcarsko a USA, odhalila, že se tyto ceny pohybovaly většinou nad úrovní dovozních cen z ČLR a Ruska a i nad cenami výrobního odvětví Společenství. Podobně byly ceny výrobců ve Společenství, kteří nejsou žadateli, nad cenovou úrovní výrobního odvětví Společenství. Proto byl přijat závěr, že třetí země a výrobci ve Společenství, kteří nejsou žadateli, nevyvíjeli na ceny takový konkurenční tlak, který by mohl být považován za podstatný zdroj újmy.

(108)

Dále se uvádí, že ačkoliv, jak je uvedeno výše, spotřeba Společenství v letech 2001 až 2002 významně klesala, zůstala poté spíše stabilní, a dokonce i mírně vzrostla. Navíc byla tato rostoucí tendence zaznamenána i po období šetření. Trh s PTFE ve formě částic tedy nelze považovat za zmenšující se trh.

(109)

Na základě výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že všeobecná hospodářská sestupná tendence během posuzovaného období nepřerušila příčinnou vazbu mezi dumpingovým dovozem z ČLR a Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(110)

Někteří spolupracující vývozci uváděli, že prozatímní závěr ve 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobní náklady výrobního odvětví Společenství klesaly, není v souladu s údaji předloženými v žádosti, které naznačují růst jednotkových nákladů výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Tvrdili, že se bude muset prošetřit, zda toto zvýšení nákladů způsobilo podstatnou újmu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že závěr 135. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je založen na údajích, které byly ověřeny během různých šetření prováděných na místě v provozovnách evropských výrobců. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(111)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Společenství snížilo své prodejní ceny na zbytečně nízkou úroveň, o čemž svědčí fakt, že výrobní odvětví Společenství zvýšilo objem prodeje a během posuzovaného období získalo (namísto pouhého udržení) podíl na trhu. Dále bylo tvrzeno, že ztráta ziskovosti byla způsobena spíše zvýšením jednotkových nákladů, v důsledku nízké míry využití kapacit a zvýšení mezd, než posuzovaného dovozu.

(112)

Nejprve je třeba říci, že v rozporu s tímto tvrzením vyvážejícího výrobce výrobní náklady Společenství během posuzovaného období poklesly, což se proto nepovažovalo za příčinu ztráty ziskovosti výrobního odvětví Společenství. Je sice pravda, že výrobní odvětví Společenství bylo schopno udržet si své tržní postavení, a dokonce svůj podíl na trhu zvýšit, stalo se tak ale na úkor jeho ziskovosti. Připomíná se, že posuzovaný dovoz se během posuzovaného období uskutečňoval za významně nižší ceny, než jsou ceny výrobního odvětví Společenství, což nemůže být vyváženo zvýšením podílu výrobního odvětví Společenství na trhu.

(113)

Na základě výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že podstatná újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, nebyla způsobena jím samotným, neboť výrobní odvětví Společenství disponovalo efektivními výrobními postupy a zaznamenalo klesající tendenci svých výrobních nákladů. Zjištění 135. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(114)

Dva ruští vyvážející výrobci tvrdili, že vázaný prodej PTFE ve formě částic během posuzovaného období u nejméně dvou výrobců ve Společenství významně vzrostl. Bylo namítáno, že tento prodej byl obvykle neziskový, a proto je zvýšení vázaného prodeje třeba považovat za možnou příčinu újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(115)

V tomto ohledu šetření odhalilo, že vázaný prodej představoval během období šetření přibližně 5 % celkového výrobního objemu výrobního odvětví Společenství. Na základě takto nízkých množství byl přijat závěr, že i když je neziskový, nemůže tento prodej narušit příčinnou vazbu mezi dumpingovým dovozem z ČLR a Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(116)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že z důvodu toho, že PTFE ve formě částic dovážený z dotčených zemí bude mít celkově nižší kvalitu a nebude konkurovat výrobku prodávanému výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, nemohla být újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobena dotčeným dovozem.

(117)

V tomto ohledu se připomíná, že ve 12. až 14. bodě odůvodnění byl přijat závěr, že navzdory možným odlišným typům výrobku, včetně kvalitativních rozdílů, má PTFE ve formě částic vyráběný výrobním odvětvím Společenství a dotčený výrobek dovážený z dotčených zemí stejné fyzikální charakteristiky a v zásadě stejná konečná použití. Jak je uvedeno v 16., 90. a 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 10. bodě odůvodnění tohoto nařízení, šetření rovněž potvrdilo, že všechny dovážené typy výrobků soutěží na trhu Společenství s výrobky vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství. Proto musí být výše uvedená připomínka zamítnuta.

(118)

Jak je zmíněno v 89. bodě odůvodnění, činilo zvýšení vývozu ze strany výrobního odvětví Společnosti ve skutečnosti 54 %. Ovšem potvrdily se hlavní závěry 134. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že tento zvýšený vývoz představoval pouze malou část celkového prodeje výrobního odvětví Společenství (12,7 % během období šetření). Proto a vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, se zjištění 134. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(119)

Některé zúčastněné strany namítaly, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobila devalvace USD vůči euru. Bylo tvrzeno, že i) devalvace USD snížila vývoz výrobního odvětví Společenství do Spojených států a ii) zvýšila konkurenceschopnost ruského a čínského dovozu.

(120)

Pokud jde o objem vývozu výrobního odvětví Společenství, nepředložily tyto strany pro své tvrzení žádný podpůrný důkaz a založily ho jen na pouhých domněnkách. Zejména nijak neupřesnily, zda se vývoz výrobního odvětví Společenství údajně snížil ve smyslu objemu, hodnoty nebo obojího. V každém případě, jak již bylo uvedeno ve 118. bodě odůvodnění, se vývoz výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období zvýšil o 54 %. Jak zmiňuje 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení, ziskové rozpětí vývozu výrobního odvětví Společenství bylo vyšší než ziskové rozpětí z prodeje na trhu Společenství. Vývoj vývozu Společenství proto nemohl mít na situaci výrobního odvětví Společenství nepříznivý dopad.

(121)

Pokud jde o dovoz z Ruska a ČLR, je třeba upozornit na to, že byl silně dumpingový, tj. dosahoval dumpingového rozpětí ve výši 36,6 % v případě Ruska a téměř 100 % v případě ČLR. Na druhou stranu dovoz z jiných zemí do Společenství, který představuje přibližně 25 % spotřeby Společenství, byl uskutečňován navzdory devalvaci USD za podstatně vyšší ceny než dovoz z Ruska a ČLR. Kromě toho docházelo v rámci celého období ke značnému cenovému podbízení, které dalece přesahovalo míru devalvace USD oproti euru. Toto tvrzení se proto zamítá.

(122)

Na základě výše uvedených úvah a jiných prvků obsažených ve 121. až 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl přijat závěr, že dumpingový dovoz z Ruska a ČLR způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(123)

Někteří uživatelé zopakovali svou hlavní obavu, že uložení konečných opatření bude mít závažný nepříznivý dopad na jejich finanční situaci, protože nebudou schopni přenést očekávané zvýšení nákladů, jež bude výsledkem uložení antidumpingových opatření, na své zákazníky.

(124)

V tomto ohledu bylo po prozatímním poskytnutí informací kontaktováno pět dosud nespolupracujících uživatelů nebo zpracovatelů, kteří byli vyzváni k vyplnění dotazníku. Tito uživatelé a zpracovatelé, kteří požadovali dotazník až teprve po uložení prozatímního opatření, nebyli předtím orgánům Společenství známi. Bylo zjištěno, že řada těchto uživatelů dovážela většinu PTFE ve formě částic používaného v jejich výrobním nebo zpracovatelském postupu z dotčených zemí. Tito uživatelé představovali velkou část celkového dovozu z Ruska a ČLR a zároveň i celkové spotřeby Společenství. Tvrdili, že antidumpingová opatření by měla výrazný dopad na jejich ziskovost. Za těchto okolností a kvůli nízkému počtu uživatelů spolupracujících před uložením prozatímních opatření, stejně jako z důvodu údajného dopadu uložení antidumpingových opatření, bylo přijetí těchto odpovědí považováno za zaručené, aby zjištění byla co nejreprezentativnější, třebaže byly odpovědi předloženy v pozdním stadiu šetření.

(125)

Na dotazník odpověděli čtyři uživatelé (jeden pouze částečně). Jeden z nich přepracovával PTFE ve formě částic a částí své výroby přímo konkuroval výrobcům ve Společenství na trhu PTFE ve formě částic, zatímco ostatní uživatelé byly zpracovateli vyrábějícími polotovary a hotové výrobky za použití PTFE ve formě částic přímo ve svém výrobním postupu. Uživatelé, kteří spolupracovali již před uložením prozatímních opatření, a uživatelé, kteří se připojili po uložení prozatímních cel, byli rovněž vyzváni, aby předložili dodatečné informace ohledně svých výrobních nákladů s cílem doplnit údaje použité pro prozatímní zjištění a umožnit podrobnou hloubkovou analýzu všech aspektů situace různých uživatelů, a zejména vypočítat přesný dopad antidumpingových opatření na jejich ziskovost. Na tuto dodatečnou žádost ovšem odpověděly pouze čtyři společnosti. V souhrnu spolupracovalo celkem sedm uživatelů, což představuje 67,8 % celkového dovozu z dotčených zemí a 41,3 % celkové spotřeby Společenství.

(126)

Dodatečné šetření odhalilo, že dopad konečných antidumpingových cel na uživatele se bude značně lišit v závislosti na množství dovezeného PTFE ve formě částic použitého ve výrobních postupech. V tomto ohledu byly výpočty provedeny na základě předpokladu, že žádný z uživatelů nebude schopen přenést zvýšení ceny na své zákazníky. V tomto hypotetickém scénáři nejhoršího případu se odhadoval dopad opatření na ziskovost dvou společností, které získávaly 70 až 80 % zdrojového PTFE ve formě částic z dotčených zemí, na 7,5 %. U zbývajících spolupracujících uživatelů dovážejících méně než 30 % své suroviny z dotčených zemí byl dopad odhadnut maximálně na 2,7 % za předpokladu, že by zvýšení ceny nebylo ani částečně přeneseno na jejich zákazníky.

(127)

Je však třeba poznamenat, že šetření rovněž potvrdilo, že zvýšení cen ve Společenství v důsledku uvalení antidumpingových opatření bude velmi pravděpodobně přeneseno na konečného zákazníka. V tomto ohledu se mělo za to, že silný cenový tlak ve Společenství byl způsoben hlavně dovozem z ČLR a Ruska uskutečněným za nízkou cenu. Proto se očekává, že při uložení antidumpingových opatření cenové úrovně PTFE ve formě částic ve Společenství všeobecně vzrostou. Šetření rovněž odhalilo, že výrobky odběratelského odvětví byly částečně dále prodávány prostřednictvím distributorů, kteří těžili z vysokých marží, což naznačuje, že tito distributoři měli potenciál k absorpci zvýšení cen. Nakonec bylo zjištěno, že na trhu polotovarů a hotových výrobků vyráběných z PTFE ve formě částic ze třetích zemí docházelo během období šetření k velmi malé hospodářské soutěži, což rovněž ukazuje, že se zvýšení cen pravděpodobně přenese na konečné zákazníky. Na trzích polotovarů a konečných výrobků mají rozhodující postavení skutečně zpracovatelé ze Společenství, na rozdíl od dovážených výrobků, na něž se na všechny budou rovnocenně vztahovat antidumpingová cla. Proto se předpokládá, že zvýšení ceny ve stejné míře nepříznivě zasáhne všechny dotčené subjekty ve Společenství, zatímco od dovážených výrobků se žádný cenový tlak neočekává. Z těchto důvodů byl přijat závěr, že uživatelé budou s největší pravděpodobností schopni přenést značnou část zvýšení nákladů na své zákazníky, takže odhadovaný dopad antidumpingových opatření na jejich ziskovost by měl být ve skutečnosti mnohem omezenější než ve scénáři nejhoršího případu.

(128)

Za druhé je třeba poznamenat, že i kdyby nebylo možné cenové zvýšení ani částečně přenést, což není realistická hypotéza, dopad na ziskovost výše uvedených čtyř spolupracujících uživatelů by se nezdál neúměrným. Dva z uživatelů by byli stále ziskoví i v případě nejhoršího scénáře. Jeden ze spolupracujících výrobců, u něhož by byl odhadovaný dopad jakéhokoliv antidumpingového opatření lehce vyšší než 1 %, již během období šetření zaznamenal významné ztráty, které nebyly spojeny s antidumpingovými opatřeními. Jakékoliv cenové zvýšení způsobené antidumpingovými cly by proto nemělo významný dopad na jeho podnikatelskou činnost. Poslední uživatel disponoval značnou hrubou marží, tj. více než 30 %, a proto se očekává, že může, přinejmenším částečně, sám absorbovat jakékoliv cenové zvýšení vyvolané uložením antidumpingových cel.

(129)

Jak je uvedeno ve 125. bodě odůvodnění, výše uvedená zjištění odrážejí situaci uživatelů představujících téměř 70 % celkového dovozu z dotčených zemí a přibližně 40 % spotřeby Společenství. Šetření rovněž zahrnovalo odlišné typy uživatelů, tj. reprezentující odlišná výrobní odvětví, využívající PTFE ve formě částic přímo nebo v polotovarech, kteří z dotčených zemí dováželi buď velká, anebo naopak velmi omezená množství. Mělo se proto za to, že by výše uvedená zjištění mohla být považována do velké míry za reprezentativní. Je rovněž třeba poznamenat, že jak je uvedeno ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dopad antidumpingových cel na určité uživatele je zanedbatelný s ohledem na skutečnost, že PTFE ve formě částic představuje spíše nízký podíl jejich celkových nákladů.

(130)

Navíc je třeba poznamenat, že všichni spolupracující uživatelé do značné míry podnikají mimo Společenství. 24,6 % objemu prodeje uživatelů je skutečně vyváženo mimo Společenství. Z toho vyplývá, že by vnitřní režim zpracování těmto uživatelům dovoloval zpětně požadovat vyplacení antidumpingových cel uvalených na dovážený PTFE ve formě částic nebo se vyhnout jejich placení. Tato část podnikání uživatelů tudíž nebude opatřeními dotčena.

(131)

Při zvažování možných účinků opatření na uživatele je rovněž třeba poznamenat, že jejich současná finanční situace je částečně způsobena nespravedlivou hospodářskou soutěží, která je výsledkem existence dumpingového dovozu. To je třeba vzít v úvahu při vyvažování možného nepříznivého dopadu opatření na uživatele oproti kladným účinkům na jiné zúčastněné strany, zejména výrobní odvětví Společenství.

(132)

Na základě všech výše uvedených důvodů se dochází k závěru, že pravděpodobný účinek opatření na uživatele nebude nepřiměřený. Proto byl přijat závěr, že uvalení konečných antidumpingových cel nebude proti zájmu Společenství.

(133)

Někteří uživatelé rovněž tvrdili, že budou muset čelit narušení hospodářské soutěže ve vztahu k výrobcům polotovarů a hotových výrobků v dotčených zemích, kteří nepodléhají antidumpingovým clům, zejména proto, že tito výrobci už nebudou do Společenství vyvážet PTFE ve formě částic, ale polotovary a hotové výrobky. V důsledku toho by museli uživatelé ve Společenství přemístit část svého podnikání mimo Evropské společenství, aby měli přístup k levnější surovině.

(134)

Pokud jde o polotovary a hotové výroby, bylo zjištěno, že nebezpečí zvýšení dovozu levných polotovarů a hotových odběratelských výrobků z dotčených zemí bezprostředně nehrozí. Na základě dostupných informací, tj. zejména známého kvalitativního rozdílu mezi dováženým PTFE ve formě částic z dotčených zemí a PTFE ve formě částic vyráběného výrobním odvětvím Společenství, nejsou ani ruští, ani čínští výrobci v současné době schopni vyrábět celou škálu výrobků vyráběnou uživateli ve Společenství, v důsledku nedostatku nezbytného technického know-how. Řada stran zaznamenala, že know-how ruských a čínských výrobců i kvalita jejich výrobků neustále roste a že uložení konečných antidumpingových cel by tento proces ještě urychlilo, protože by bylo podnětem k přesunutí výroby polotovarů a hotových výrobků do těchto zemí, kde je PTFE ve formě částic možné získat za nižší ceny. Je třeba uvést, že podle některých subjektů na trhu se zdá, že dovoz polotovarů z dotčených zemí má skutečně zvyšující se tendenci. Neexistuje ale důkaz o tom, že by kvalita dovážených výrobků byla srovnatelná s kvalitou výrobků vyráběných a prodávaných na trhu Společenství, a že by tedy docházelo k větší konkurenci a nebezpečí většího dovozu polotovarů a hotových výrobků.

(135)

Tvrzení, že by u zpracovatelských činností byl skutečně zvažován přesun mimo Společenství nebo že by se výrobci přeorientovali na více zpracované výrobky, nebylo podloženo dostatečnými důkazy. Šetření rovněž odhalilo, že někteří uživatelé investovali do svého výrobního postupu ve Společenství teprve nedávno, což naznačuje, že by přemístění těchto výrobních zařízení bylo vysoce nepravděpodobné.

(136)

Bylo rovněž namítáno, že zpracovatelské odvětví zaměstnává mnohem více lidí než výrobci PTFE ve formě částic ve Společenství a že by tato pracovní místa v případě uložení antidumpingových opatření byla ohrožena.

(137)

Šetření odhalilo, že informace předložené dotčenými uživateli a organizacemi dovozců v souvislosti se zaměstnaností byly do značné míry zveličené. Navíc by uložením antidumpingových cel byla přímo ohrožena pouze část těchto pracovních míst. Rovněž je třeba poznamenat, že výroba PTFE ve formě částic je náročnější spíše z hlediska kapitálu, zatímco výroba polotvarů nebo hotových výrobků spíše z hlediska pracovní síly. Přímé srovnání mezi počtem pracovních míst ve výrobním odvětví PTFE ve formě částic a odběratelském výrobním odvětví proto není vhodné. Navíc je třeba zmínit, že by byla ohrožena i některá pracovní místa u výrobců a dodavatelů ve Společenství, kteří nejsou žadateli. Jak již bylo uvedeno výše, výrobci ve Společenství, kteří nejsou žadateli, od počátku posuzovaného období ztratili významný podíl na trhu. Navíc je počet uživatelů, a tím i pracovních míst ve Společenství, také plně či částečně závislý na dodávce z výrobního odvětví Společenství a od výrobců ve Společenství, kteří nejsou žadateli. Pokud by tedy zmizelo výrobní odvětví Společenství, byla by tato pracovní místa ohrožena stejným způsobem.

(138)

Řada stran rovněž znovu opakovala, že by uložení konečných cel vedlo k nedostatku nabídky, protože by bránilo vyvážejícím výrobcům z ČLR a Ruska ve vývozu jejich výrobků do Společenství a výrobní odvětví Společenství by nemělo dostatečnou kapacitu pro uspokojení poptávky ve Společenství. Rovněž bylo namítáno, že i kdyby výrobní odvětví Společenství mělo teoreticky kapacitu zvýšit svou výrobu PTFE, nebylo by to z ekonomického hlediska zajímavé, neboť výroba PTFE ve formě částic by byla méně zisková než výroba jiných fluoropolymerů. Objevilo se tvrzení, že jiné zdroje, například Japonsko a USA, by nebyly vhodnou alternativou, protože dovozní ceny z těchto zemí zůstávají vysoké. Dále bylo uváděno, že nedostatek na trhu Společenství se ještě zhorší očekávaným zvýšením poptávky na trhu Společenství. Na druhé straně by pro určitá méně náročná upotřebení výrobek vyráběný ve Společenství svými parametry překračoval požadovanou specifikaci a byl by příliš drahý na to, aby byl pro tato upotřebení používán. Kromě toho byla vznesena námitka, že by se produkt z reaktoru ve tvaru kuliček ve Společenství vůbec neprodával, neboť předspékané kvalitativní třídy jsou ve Společenství vyráběny pouze v omezených množstvích, a proto jsou uživatelé závislí na dovozu z dotčených zemí.

(139)

Je třeba připomenout, že kapacita výrobního odvětví Společenství je 9 200 tun při 80 % využití kapacity. Objem prodeje během období šetření byl asi 4 845 tun. Z toho vyplývá, že výrobci podávající žádost budou schopni prodat dalších 4 355 tun obdobného výrobku, což je 85 % celkového dovozu z dotčených zemí. Argument, že by výrobní odvětví Společenství tuto volnou kapacitu nevyužilo k výrobě PTFE ve formě částic z důvodu nízkého ziskového rozpětí prodeje tohoto výrobku, musel být odmítnut. Tento argument nebyl totiž podložen žádným důkazem. Nízká ziskovost prodeje PTFE ve formě částic výrobního odvětví Společenství byla navíc způsobena dumpingovým dovozem, který se uskutečňoval za značně nižší ceny, než jsou ceny výrobního odvětví Společenství, a způsoboval tak velký cenový tlak. Uložením konečného antidumpingového cla by se ceny na trhu Společenství měly vrátit na původní úroveň, což by mělo mít rovněž příznivý účinek na ziskovost.

(140)

Pokud jde o produkt z reaktoru ve tvaru kuliček, bylo zjištěno, že se během období šetření dovezla pouze velmi omezená množství. Podobně byl i dovoz předspékaných kvalitativních tříd během období šetření velmi omezený, z čehož vyplývá, že si předspékané kvalitativní třídy vyrábějí uživatelé sami. Bylo zjištěno, že přinejmenším dva výrobci ve Společenství jsou schopni předspékané kvalitativní třídy vyrábět. A jak již bylo uvedeno výše, i výrobní odvětví Společenství prodávalo během období šetření kvalitativní třídy „nesplňující technické parametry“, které jsou srovnatelné s třídami nízké kvality z ČLR a Ruska.

(141)

Jsou také k dispozici jiné zdroje, jako například Japonsko a USA. Argument, že dovozní ceny z těchto zemí jsou vyšší než ceny ze zemí, které jsou předmětem šetření, a že PTFE ve formě částic z Japonska a USA by proto nebyl vhodnou alternativou, nemůže být přijat, protože cílem antidumpingových cel je právě odstranit poškozující účinek dumpingu a obnovit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže.

(142)

Dále se připomíná, že účelem jakéhokoliv antidumpingového opatření není v žádném případě zamezit výrobkům z dotčených zemí přístup na trh Společenství, ale spíše obnovit rovné podmínky, které byly narušeny nespravedlivými obchodními postupy. Proto PTFE ve formě částic, včetně typů výrobků, o nichž se tvrdilo, že jich bude nedostatek, může z dotčených zemí nadále vstupovat na trh Společenství, třebaže na vyšších cenových úrovních.

(143)

Na základě výše uvedených úvah a dalších prvků obsažených ve 139. až 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se přijímá závěr, že neexistují žádné závažné důvody pro neuložení antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a ČLR.

(144)

Na základě metodiky stanovené ve 154. až 159. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla vypočítána úroveň pro odstranění újmy za účelem stanovení úrovně opatření, která mají být s konečnou platností uložena.

(145)

Jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že úprava rozdílů v úrovni obchodu by měla být založena na informacích poskytnutých plně spolupracujícím dovozcem, jež není ve spojení, který představoval většinu jeho dovozu. Přestože informace o tomto dovozci byly ověřeny na místě, nemohly být kupní ceny a následně ani ziskové rozpětí tohoto dovozce, který není ve spojení, spolehlivě určeny kvůli jeho vysoce složité struktuře prodeje, jež zahrnuje řadu různých společností, od nichž nebyly k dispozici žádné informace, a tyto údaje proto nebyly použity. Alternativně tento vyvážející výrobce tvrdil, že za účelem výpočtu úpravy úrovně obchodu měla být dovozní cena CIF porovnána s cenou opětovného prodeje uplatňovanou dotčeným dovozcem ve Společenství. Bylo však zjištěno, že by tato metodika nevedla ke spolehlivějším výsledkům než metodika použitá pro prozatímní určení. Dostupné informace, zejména auditované účty dovozce, potvrdily, že odhady učiněné v prozatímních určeních byly přiměřené.

(146)

Oba ruští vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že srovnání jejich vývozní ceny s cenou nezpůsobující újmu mělo být provedeno pro každý typ výrobku zvlášť. Zejména bylo namítáno, že dražší specializované typy vyráběné výrobním odvětvím Společenství měly být z výpočtu úrovně pro odstranění újmy vyloučeny. V této souvislosti se připomíná, že jak je naznačeno v 28. až 40. bodě odůvodnění, musí být zjištění pro oba ruské vyvážející výrobce založena na dostupných skutečnostech v souladu s článkem 18 základního nařízení. Protože nebyly k dispozici žádné spolehlivé údaje pro jednotlivé typy výrobku, bylo určení vývozní ceny těchto vyvážejících výrobců založeno na údajích zaznamenaných Eurostatem. Jak je navíc zmíněno v 9. a 55. bodě odůvodnění, měl dovážený PTFE po následném zpracování podobnou kvalitu jako PTFE vyráběný výrobním odvětvím Společenství a mohl být použit pro téměř všechna upotřebení, včetně těch vysoce specializovaných. Tato připomínka proto musela být odmítnuta.

(147)

Řada stran namítala, že úroveň zisku ve výši 9,3 % použitá pro výpočet prozatímního rozpětí cenového podbízení je příliš vysoká. Zejména bylo namítáno, že je třeba vzít v úvahu fakt, že trh PTFE ve formě částic se zmenšuje, výrobní náklady se zvyšují, a výrobní odvětví Společenství by při neexistenci dumpingového dovozu proto nebylo schopno dosáhnout zisku 9,3 %. Namísto toho bylo navrženo použití ziskového rozpětí ve výši 5 %.

(148)

V tomto ohledu se znovu připomíná, že ziskové rozpětí ve výši 9,3 % bylo založeno na skutečných a ověřených údajích předložených výrobci Společenství, tj. na důkazech, které prokazovaly, že zisku ve výši 9,3 % bylo předtím, než na trh Společenství začaly pronikat dumpingový dovoz, skutečně dosahováno. Rovněž se připomíná, že, jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění, výrobní náklady během posuzovaného období klesly. Protože nejsou k dispozici žádné nové informace, metodika použitá pro stanovení rozpětí újmy, jak je popsáno ve 156. až 159. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se potvrzuje.

(149)

S ohledem na výše uvedená ustanovení se má za to, že konečné antidumpingové clo by mělo být uvaleno na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, ale nemělo by být vyšší než rozpětí újmy vypočtené v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

(150)

Navrhované konečné celní sazby vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství, cla nezaplacena, jsou:

(151)

Aby se zajistilo správné prosazování antidumpingového cla, neměla by se zbytková úroveň cla vztahovat pouze na nespolupracujícího vývozce, ale také na ty společnosti, které během období šetření neprováděly žádný vývoz. Ovšem společnosti, které neprováděly žádný vývoz, se vyzývají, aby po splnění požadavků čl. 11 odst. 4 druhého pododstavce základního nařízení předložily žádost o přezkum podle tohoto článku a nechaly si svou situaci individuálně prošetřit.

(152)

Jeden čínský vyvážející výrobce, kterému nebyl udělen status tržního hospodářství ani individuální zacházení, projevil zájem o nabídnutí závazku. Komise ale obvykle nepřijímá nabízené závazky od společností, kterým nebyl udělen statut tržního hospodářství, ani individuální zacházení, protože v těchto případech nelze stanovit žádné individuální dumpingové rozpětí. Navíc šetření odhalilo, že účty dotčené společnosti nebyly spolehlivé, a sledování takového závazku by se proto ukázalo jako neproveditelné.

(153)

Oba ruští vyvážející výrobci rovněž nabídli přijetí závazku. Nicméně, jak stanoví 28. až 35. bod odůvodnění, zjištění pro oba vyvážející výrobce musela být prováděna na základě dostupných údajů. Připomíná se, že dané společnosti poskytly zavádějící informace, pokud jde o některé aspekty šetření, které měly vliv na správnost údajů a spolehlivost jejich spolupráce. Proto Komise není přesvědčena o tom, že by závazek těchto společností mohl být účinně sledován, a nabídky proto byly zamítnuty,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/22

(1)

Za účelem prodloužení nabídky až do 28. června 2006 bylo pozměněno nařízení Komise (ES) č. 1164/2005 (2).

(2)

V rámci tohoto prodloužení však nebyly upřesněny týdny počínaje 26. říjnem 2005, během nichž se žádné nabídkové řízení nekoná. Hospodářské subjekty by proto mohly během uvedených týdnů předkládat v dobré víře nabídky, i když není stanoveno žádné zasedání řídícího výboru.

(3)

Je proto nezbytné vyloučit až do 28. června 2006 týdny, během nichž se nebude konat žádné nabídkové řízení.

(4)

Vzhledem k předvídatelným potřebám trhu a k množství, které má k dispozici polská intervenční agentura, informovalo Polsko Komisi o záměru své intervenční agentury zvýšit množství, které je předmětem nabídkového řízení, o 65 197 tun. S ohledem na situaci na trhu je vhodné žádosti Polska vyhovět.

(5)

Nařízení (ES) č. 1164/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

1.

V článku 1 se množství „90 000“ tun nahrazuje množstvím „155 197“ tun.

2.

V čl. 4 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Lhůta pro předložení nabídek pro následující dílčí nabídková řízení uplyne každou středu v 15 hodin (bruselského času), s výjimkou dnů 3. srpna 2005, 17. srpna 2005, 31. srpna 2005, 28. prosince 2005, 12. dubna 2006 a 24. května 2006, neboť během těchto týdnů se žádné nabídkové řízení nekoná.“

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/23

(1)

Za účelem prodloužení lhůty pro nabídky až do 28. června 2006 bylo pozměněno nařízení Komise (ES) č. 1165/2005 (2).

(2)

V rámci tohoto prodloužení však nebyly počínaje 26. říjnem 2005 upřesněny týdny, během nichž se žádné nabídkové řízení nekoná. Hospodářské subjekty by proto mohly během uvedených týdnů předkládat v dobré víře nabídky, i když není stanoveno žádné zasedání řídícího výboru.

(3)

Je proto nezbytné vyloučit až do 28. června 2006 týdny, během nichž se nebude konat žádné nabídkové řízení.

(4)

Nařízení (ES) č. 1165/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/24

(1)

Za účelem prodloužení lhůty pro nabídky až do 28. června 2006 bylo pozměněno nařízení Komise (ES) č. 1166/2005 (2).

(2)

V rámci tohoto prodloužení však nebyly upřesněny týdny počínaje 26. říjnem 2005, během nichž se žádné nabídkové řízení nekoná. Hospodářské subjekty by proto mohly během uvedených týdnů předkládat v dobré víře nabídky, i když není stanoveno žádné zasedání řídícího výboru.

(3)

Je proto nezbytné vyloučit až do 28. června 2006 týdny, během nichž se nebude konat žádné nabídkové řízení.

(4)

Nařízení (ES) č. 1166/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/25

(1)

Za účelem prodloužení lhůty pro nabídky až do 28. června 2006 bylo pozměněno nařízení Komise (ES) č. 1168/2005 (2).

(2)

V rámci tohoto prodloužení však nebyly upřesněny týdny počínaje 26. říjnem 2005, během nichž se žádné nabídkové řízení nekoná. Hospodářské subjekty by proto mohly během uvedených týdnů předkládat v dobré víře nabídky, i když není stanoveno žádné zasedání řídícího výboru.

(3)

Je proto nezbytné vyloučit až do 28. června 2006 týdny, během nichž se nebude konat žádné nabídkové řízení.

(4)

Nařízení (ES) č. 1168/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/26

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 1680/78 ze dne 17. července 1978, kterým se upravuje vývozní náhrada pro slad stanovená v čl. 16 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2727/75 (2), bylo podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Pro vývoz sladu z ječmene, který se uskuteční během tří prvních měsíců hospodářského roku s náhradou stanovenou předem do 1. července, stanoví čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1784/2003 podmínky, za kterých se náhrada stanovená předem upraví.

(3)

Má-li se tato úprava provést, je nutné ujistit se, že slad z ječmene, vyvezený během tří prvních měsíců hospodářského roku, byl na konci předcházejícího hospodářského roku ve skladu nebo byl vyroben z ječmene v té době skladovaného. Je proto nezbytné přistoupit ke kontrole množství ječmene a sladu, která jsou na konci dotčeného hospodářského roku ve skladu. Kontroly by měly být zajištěny příslušným orgánem každého členského státu, a tento orgán je zodpovědný za přijetí veškerých nezbytných opatření, která zaručí, že jsou dodržována ustanovení Společenství týkající se úpravy vývozních náhrad pro slad v daném období.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

a)

v případě, že byl slad vyroben z ječmene, který byl na konci hospodářského roku ve skladu, poskytnout příslušnému orgánu členského státu, jenž náhradu vyplácí, doklady potvrzující:

b)

jedná-li se o slad, který byl na konci hospodářského roku ve skladu, poskytnout příslušnému úřadu členského státu, jenž náhradu vyplácí, doklady potvrzující:

a)

provede nezbytné kontroly zásob a jejich pohybu na svém území;

b)

přijme všechna doplňková opatření, která jsou nezbytná pro zohlednění zvláštních podmínek na jeho území, a zejména stanoví lhůty, během nichž budou zásoby a jejich pohyb kontrolovány.

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/30

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 1618/81 ze dne 17. června 1981, kterým se stanoví základní produkty, na něž se neposkytuje platba vývozní náhrady předem (3), bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Čl. 4 odst. 2 nařízení (EHS) č. 565/80 se vztahuje na zpracované produkty, jakož i na zboží získané ze základních produktů za podmínky, že režim aktivního zušlechťovacího styku není vyloučen pro srovnatelné produkty. Že je třeba stanovit seznam uvedený v článku 8 nařízení (EHS) č. 565/80, definující tyto produkty. Že aktivní zušlechťovací styk je vyloučen pro některé produkty srovnatelné se základními produkty.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanovisky příslušných řídících výborů,

a)

v příloze I nařízení (ES) č. 1784/2003, kromě produktů kódu KN 2309 uvedených v této příloze;

b)

v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 (5).

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/34

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1864/2004 (2) stanoví dvě období pro podávání žádostí o dovozní licence za rok.

(2)

V zájmu snížení administrativní zátěže příslušných orgánů členských států a dovozců by měla být stanovena pouze jedna žádost za rok. V zájmu zajištění kontinuity dovozů během celého roku by licence měly platit ode dne jejich skutečného vydání do 31. prosince dotčeného roku.

(3)

V zájmu lepšího řízení by některá pořadová čísla celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 1864/2004 měla být změněna. Z důvodu jasnosti by všechna měla být uvedena v příloze I uvedeného nařízení.

(4)

Nařízení (ES) č. 1864/2004 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny,

1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Systém celních kvót je otevřen v souvislosti s dovozem konzervovaných hub rodu Agaricus, které spadají pod kódy KN 0711 51 00, 2003 10 20 a 2003 10 30, (dále jen ‚konzervované houby‘) do Společenství, za podmínek stanovených v tomto nařízení. Objem každé z celních kvót, jejich pořadová čísla a období jejich platnosti jsou uvedeny v příloze I.

2.   Sazba valorického cla se stanoví ve výši 12 % pro produkty kódu KN 0711 51 00 a 23 % pro produkty kódů KN 2003 10 20 a 2003 10 30.

Avšak na produkty pocházející z Rumunska a Bulharska se nevztahuje žádné clo.“

2.

V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Licence jsou platné ode dne jejich skutečného vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 do 31. prosince dotčeného roku.“

3.

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud jde o dovozy pocházející z Číny a jiných zemí, jestliže není přidělený objem zcela vyčerpán jednou kategorií dovozců, přidělí se zbytek druhé kategorii.“

4.

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Omezení platná pro žádosti předložené jinými dovozci

1.   Celkový objem (čistá hmotnost po odkapání) uvedený v žádosti o licenci pro dovoz konzervovaných hub pocházejících z Číny a/nebo jiných států do Společenství předkládané tradičním dovozcem nesmí přesáhnout 150 % referenčního objemu.

2.   Celkový objem (čistá hmotnost po odkapání) uvedený v žádosti o licenci pro dovoz konzervovaných hub pocházejících z Číny a/nebo jiných států do Společenství předkládané novým dovozcem nesmí překročit 1 % celních kvót stanovených pro Čínu a ostatní státy podle přílohy I.“

5.

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Dovozci předloží své žádosti o licence během prvních pěti pracovních dnů měsíce ledna.“

6.

V článku 9 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy informují Komisi o objemech, na které byly podány žádosti o licence, nejpozději do desátého pracovního dne měsíce ledna.“

7.

V čl. 10 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud se zjistí, že požadovaný objem překračuje dostupný objem, stanoví Komise prostřednictvím nařízení přídělový koeficient pro všechny uvedené žádosti o licenci.“

8.

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud se zjistí, že žádosti a/nebo prohlášení dovozce pro příslušné orgány členských států jsou nepravdivé, zavádějící nebo nepřesné, pokud se tak nestalo kvůli zcela zřejmé chybě, vyloučí příslušné orgány dotčených členských států daného dovozce ze systému žádostí o licence na další období podávání žádostí podle čl. 8 odst. 2.“

9.

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/37

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10, z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/t.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 28. listopadu do 2. prosince 2005 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující množství dodávkové povinnosti dotčené země stanovené podle článku 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro preferenční cukr AKT-Indie.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/39

(1)

Dle článku 13 nařízení (EHS) č. 2759/75 může být rozdíl mezi cenou produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 daného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Použití těchto pravidel a kritérií na současnou situaci na trhu v odvětví vepřového masa vede ke stanovení této náhrady níže uvedeným způsobem.

(3)

V případě produktů spadajících pod kód KN 0210 19 81 je třeba, aby výše vývozní náhrady zohledňovala kvalitativní povahu jednotlivých produktů spadajících pod tyto kódy a také předpokládaný vývoj výrobních nákladů na světovém trhu. Je důležité, aby se Společenství nadále podílelo na mezinárodním obchodu, pokud jde o některé typické italské produkty spadající pod kód KN 0210 19 81.

(4)

Vzhledem k podmínkám hospodářské soutěže v některých třetích zemích, které jsou tradičně nejdůležitějšími dovozci produktů spadajících pod kódy KN 1601 00 a 1602, by měla být vývozní náhrada pro tyto produkty stanovena tak, aby zohledňovala tuto situaci. Je třeba přijmout taková opatření, aby se zajistilo, že se náhrada bude poskytovat pouze pro čistou váhu jedlých látek, s výjimkou čisté váhy kostí případně obsažených v dotyčných polotovarech.

(5)

Článek 13 nařízení (EHS) č. 2759/75 stanoví, že situace na světovém trhu či zvláštní požadavky některých trhů mohou vyžadovat, aby se vývozní náhrada pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2759/75 lišila podle místa určení.

(6)

Náhradu je třeba stanovit s ohledem na úpravy nomenklatury náhrad dle nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (2).

(7)

Náhrady je třeba poskytovat pouze pro produkty, které se mohou volně pohybovat po Společenství. Aby byl produkt způsobilý pro poskytnutí náhrady, je proto třeba vyžadovat, aby měl označení zdravotní nezávadnosti dle směrnice Rady 64/433/EHS (3), směrnice Rady 94/65/ES (4) a směrnice Rady 77/99/EHS (5).

(8)

Řídící výbor pro vepřové maso nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

—

příloze I kapitole XI směrnice 64/433/EHS,

—

příloze I kapitole VI směrnice 94/65/ES,

—

příloze B kapitole VI směrnice 77/99/EHS.

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/42

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (4) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo dodatečná dovozní cla v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se ověřují dovozní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i dovozní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)

Je nezbytné začít používat toto pozměňující nařízení co nejdříve.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro drůbeží maso a vejce,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/44

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1271/2005 ze dne 1. srpna 2005, kterým se stanoví množství, na něž lze podávat žádosti o dovozní licence na období od července 2005 v rámci celních kvót pro dovoz hovězího a telecího masa podle nařízení Rady (ES) č. 1279/98 pro Bulharsko a Rumunsko (2), stanoví podmínky, za nichž je možné vyhovět žádostem o dovozní licence podaným na období od 1. července do 31. prosince 2005.

(2)

V případě produktů z hovězího a telecího masa pocházejících z Bulharska a Rumunska, které je možno dovážet za zvláštních podmínek v období od 1. července do 31. prosince 2005 podle čl. 2 prvního podadstavce nařízení (ES) č. 1279/98, se žádosti o dovozní licence týkaly nižšího množství, než bylo k dispozici. V souladu s druhým pododstavcem uvedeného článku je proto třeba u Bulharska a Rumunska přičíst množství, která nebyla v daném období využita, k množstvím, která jsou k dispozici na následující období.

(3)

Množství produktů z hovězího a telecího masa pocházejících z Bulharska a Rumunska, které je možno dovážet za zvláštních podmínek v období od 1. ledna do 30. června 2006, musejí být v souladu s čl. 2 drahým pododstavcem nařízení (ES) č. 1279/98 stanovena s ohledem na dostupná množství, která zbývají z předcházejícího období,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/46

(1)

V souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1254/1999 může být rozdíl mezi cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami v rámci Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (EHS) č. 32/82 (2), (EHS) č. 1964/82 (3), (EHS) č. 2388/84 (4), (EHS) č. 2973/79 (5) a (ES) č. 2051/96 (6) stanoví podmínky pro poskytování zvláštních vývozních náhrad pro některé kusy hovězího a telecího masa a některé konzervované produkty z hovězího a telecího masa a podmínky pro poskytování pomoci týkající se některých míst určení.

(3)

Použití těchto pravidel a kritérií na předvídatelnou situaci na trhu s hovězím a telecím masem vede ke stanovení níže uvedené náhrady.

(4)

Pokud jde o živá zvířata, vývozní náhrady by se z důvodu zjednodušení neměly poskytovat pro kategorie, které v obchodním styku se třetími zeměmi nejsou příliš významné. Kromě toho s ohledem na obecný zájem o dobré životní podmínky zvířat by se měly co nejvíce omezit vývozní náhrady pro živá jatečná zvířata.

(5)

Vývozní náhrady pro taková zvířata by se proto měly poskytovat pouze ve třetích zemích, které z kulturních nebo náboženských důvodů tradičně dovážejí značná množství jatečných zvířat.

(6)

Pokud jde o živá plemenná zvířata, vývozní náhrady pro čistokrevný plemenný skot by se měly omezit na jalovice a krávy do 30 měsíců, aby se zabránilo případnému zneužití.

(7)

S cílem umožnit uvedení některých produktů Společenství z hovězího a telecího masa na mezinárodní trh by měly být pro některá místa určení poskytnuty vývozní náhrady pro některé produkty kódů KN 0201, 0202 a 1602 50.

(8)

Zavedení vývozních náhrad pro některé kategorie produktů z hovězího a telecího masa se ukázalo být nevýznamné. To se rovněž týká zavedení těchto náhrad pro některá místa určení, která se nacházejí v těsné blízkosti území Společenství. Pro takové kategorie by vývozní náhrady již neměly být stanoveny.

(9)

Náhrady stanovené v tomto nařízení jsou stanoveny na základě kódů produktů uvedených v nomenklatuře přijaté nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady (7).

(10)

Náhrady pro veškeré zmrazené kusy měly být vyrovnány do výše náhrad pro čerstvé nebo chlazené kusy, jiné než z dospělého skotu samčího pohlaví.

(11)

Za účelem posílení kontroly nad produkty kódu KN 1602 50 by mělo být stanoveno, že pro tyto produkty může být poskytnuta náhrada pouze v případě, že byly vyrobeny v režimu stanoveném v článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 565/80 ze dne 4. března 1980 o platbách vývozních náhrad předem, pokud jde o zemědělské produkty (8).

(12)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen. Z tohoto důvodu, aby byly produkty způsobilé pro náhradu, měly by povinně nést označení zdravotní nezávadnosti upravené ve směrnici Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství (9), ve směrnici Rady 77/99/EHS ze dne 21. prosince 1976 o hygienických otázkách obchodu s masnými výrobky ve Společenství (10) a ve směrnici Rady 94/65/ES ze dne 14. prosince 1994, kterou se stanoví požadavky na výrobu a uvádění na trh mletého masa a masných polotovarů (11).

(13)

Podle čl. 6 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EHS) č. 1964/82 by se zvláštní náhrada měla snížit, pokud množství vykostěného masa určeného na vývoz představuje méně než 95 %, ale nikoli méně než 85 % celkové hmotnosti vykostěných kusů.

(14)

Jednání v rámci evropských dohod mezi Evropským společenstvím a Rumunskem a Bulharskem jsou zaměřena především na liberalizaci obchodu s produkty zahrnutými do společné organizace dotyčného trhu. Pro tyto dvě země by proto vývozní náhrady měly být zrušeny. Toto zrušení by však nemělo vést k rozlišeným náhradám pro vývoz do jiných zemí.

(15)

Řídící výbor pro hovězí a telecí maso nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

—

kapitoly XI přílohy I směrnice 64/433/EHS,

—

kapitoly VI přílohy B směrnice 77/99/EHS,

—

kapitoly VI přílohy I směrnice 94/65/ES.

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/50

(1)

Podle směrnice 1999/105/ES může Komise za určitých podmínek osvobodit členský stát od povinností pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh stanovených v uvedené směrnici.

(2)

Dánsko a Slovinsko požádaly o osvobození od svých povinností, pokud jde o určité druhy dřevin.

(3)

Vzhledem k tomu, že reprodukční materiál uvedených druhů není běžně rozmnožován ani uváděn na trh a že pěstování lesních stromů těchto druhů má pro ně zanedbatelný hospodářský význam, měly by být Dánsko a Slovinsko osvobozeny od povinností ve smyslu směrnice 1999/105/ES, pokud jde o dotyčné druhy a reprodukční materiál lesních dřevin.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

8.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/52