11.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/1

(1)

Komise nařízením (ES) č. 390/2007 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu peroxosíranů (persíranů), v současnosti kódů KN 2833 40 00 a ex 2842 90 80, pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“), Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu.

(2)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, týkalo se šetření ohledně dumpingu a újmy období od 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o vývoj významný pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje týkající se období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu persíranů pocházejících z USA, ČLR a Tchaj-wanu předložily některé zúčastněné strany písemné připomínky. Stranám, jež o to požádaly, bylo umožněno slyšení. Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním.

(4)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala Komise doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu persíranů pocházejících z USA, ČLR a Tchaj-wanu, a také konečný výběr částek zajištěných formou prozatímních cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(5)

Komise zintenzivnila šetření týkající se otázek zájmu Společenství a provedla analýzu údajů, které po uložení prozatímních antidumpingových opatření poskytl v odpovědích na dotazník jeden z uživatelů ve Společenství.

(6)

Byla uskutečněna jedna dodatečná inspekce na místě v prostorách níže uvedené společnosti:

(7)

Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a podle potřeby byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

(8)

Připomíná se, jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že dotčený výrobek zahrnuje čtyři hlavní typy výrobku: persíran amonný (NH4)2S2O8, persíran sodný (Na2S2O8), persíran draselný (K2S2O8) a monopersíran draselný (2KHSO5 * KHSO4 * K2SO4).

(9)

Jeden z vyvážejících výrobců v USA opakovaně požadoval, aby byl monopersíran draselný vyřazen z rámce šetření, a to proto, že má odlišné chemické vlastnosti a používá se při jiných použitích než ostatní tři typy výrobku. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že zaměnitelnost všech typů výrobku je omezena jen na některá ojedinělá použití. Při typických použitích zbývajících tří dalších typů výrobku se při vývozu do Společenství monopersíran draselný údajně používá jen ve velmi malém množství. Na podporu tohoto tvrzení tento vyvážející výrobce opakovaně uváděl, že monopersíran draselný se trvale prodává za ceny vyšší úrovně, což ukazuje, že se prodává odlišným druhům odběratelů pro odlišná užití než tři zbývající typy výrobku.

(10)

Týž vyvážející výrobce se také odvolával na nařízení Rady (ES) č. 2961/95 (3), které uložilo konečné antidumpingové clo z dovozu peroxodisíranů pocházejících z ČLR. Jelikož výrobek dotčený uváděným šetřením nezahrnoval monopersíran draselný, bylo vzneseno tvrzení, že prozatímní zjištění získaná ze současného šetření protiřečí zjištěním z uváděného dřívějšího šetření. Zejména kritéria uvedená v 7. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2961/95 jakožto určující pro dotčený výrobek neplatí pro monopersíran draselný, což údajně ukazuje, že monopersíran draselný je jiný výrobek. Tento vyvážející výrobce se kromě toho odvolával na antidumpingové šetření provedené orgány USA, které zahrnovalo persírany, nikoli však monopersíran draselný (4).

(11)

Následně po zveřejnění informací pro prozatímní opatření týž vyvážející výrobce rovněž prohlásil, že s monopersíranem draselným je na rozdíl od ostatních typů výrobku zacházeno odlišně pro účely přepravy a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (5) (dále jen „směrnice o biocidech“). Toto odchylné zacházení údajně ukazuje, že jde o různé výrobky.

(12)

Uvedený vyvážející výrobce konečně také namítal, že jediným kritériem společným pro monopersíran draselný a ostatní tři typy výrobku je to, že představují „silné oxidanty“, což je široká definice, platící i pro mnoho dalších chemických látek, jako např. peroxid vodíku a chlornan sodný, které se rovněž používají jako oxidanty. Z tohoto důvodu by monopersíran draselný měl být buď vyřazen ze současného okruhu výrobků, nebo by do něj měly být zahrnuty i ostatní oxidanty.

(13)

Pokud jde o údajné odlišnosti chemických vlastností, nepředložil výše uvedený vyvážející výrobce žádné nové informace nebo důkazy, nýbrž převážně opakoval argumenty vyslovené již předtím k uložení prozatímních opatření. Zdůrazňuje se, že 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení uznává, že každý z typů, včetně monopersíranu draselného, má odlišné chemické složení. Bylo však také prokázáno, že přes tyto rozdíly mají všechny typy výrobku společnou strukturu (SO3-O2) a podobné fyzikální a chemické vlastnosti. Všechny typy tak mají například srovnatelný vzhled (bílá krystalická sůl), podobnou objemovou hmotnost a srovnatelný obsah aktivního kyslíku. Všechny typy byly definovány jako soli oxokyselin síry v oxidačním stavu VI, který vyjadřuje oxidační stupeň atomu v určité látce. Dospělo se proto k závěru, že všechny typy výrobku mají obdobnou chemickou charakteristiku. Žádná z informací předložených dotčeným vyvážejícím výrobcem neobsahovala nic, co by tato zjištění mohlo změnit.

(14)

Uvedené vlastnosti byly zjištěny jakožto pro persírany jedinečné, a tedy odlišující je od ostatních výrobků. Šetření zejména ukázalo, že peroxid vodíku je bezbarvá kapalina s odchylným chemickým vzorcem, než mají persírany (H2O2). Neobsahuje žádnou síru a jeho obsah aktivních oxidantů je zhruba desetinásobně vyšší než v dotčeném výrobku. Peroxid vodíku se kromě toho používá pro jiná použití než persírany. Podobně též chlornan sodný má chemickou strukturu odlišnou od dotčeného výrobku (NA+OCl–) a neobsahuje vazbu kyslík-kyslík ani žádnou síru. NA+OCl– je pevná sloučenina, komerčně je však obvykle dodávána ve formě vodného roztoku. Vzhledem k tomu, že neobsahuje vůbec žádný aktivní kyslík, používá se k bělení na bázi chlóru. Dospělo se proto k závěru, že dříve zmíněné výrobky mají odlišné vlastnosti a použití a že nejsou srovnatelné s persírany. Tvrzení, že definice výrobku je příliš široká, bylo proto odmítnuto.

(15)

Pokud jde o názor, že monopersíran draselný má významně odlišná konečná použití než zbývající tři typy výrobku, byla převážně opakována tvrzení, která byla již předtím předložena při uložení prozatímních opatření. Vyvážející výrobce zejména tvrdil, že monopersíran draselný se hojně používá pro čištění a dezinfekci plováren a bazénů, zatímco ostatní persírany k tomu údajně používány být nemohou, jelikož dráždí pokožku. Bylo ovšem zjištěno, že příslušná evropská norma povoluje k úpravě vody určené ke spotřebě člověkem nejen monopersíran draselný, ale též ostatní typy persíranů (6). Bylo také zjištěno, že ostatní druhy persíranů se ve skutečnosti používají pro použití spojená s čištěním a dezinfikováním, bez ohledu na to, zda dráždí pokožku či nikoli. Toto tvrzení proto bylo nutno odmítnout.

(16)

Uvedený vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že monopersíran draselný nelze použít pro polymerizační procesy, které jsou hlavní oblastí použití ostatních typů persíranů. Jak nicméně ukázalo šetření, monopersíran draselný při polymerizačních procesech používat lze, a v důsledku toho bylo toto tvrzení rovněž nutno odmítnout. A konečně, jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přes částečně odlišné druhy konečného použití existuje celá řada překrývajících se použití, například při zpracování kovů (mikroleptání a moření) a rozvlákňování papíru pevného za mokra. Dospělo se proto k závěru, že všechny typy výrobku mají v převážné míře překrývající se použití bez zřetelně oddělujících hranic.

(17)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, namítal dotčený vyvážející výrobce, že sice existuje určité překrývání při použitích, netýká se však podstatné části jeho vývozního prodeje, a tudíž by mělo být považováno za nevýznamné. V tomto ohledu je nutno konstatovat, že v průběhu období šetření nebylo možno přesnou spotřebu jednotlivých typů výrobku při některém konkrétním použití stanovit, a to vzhledem k nízké míře spolupráce ze strany dotčených výrobců a nedostupnosti příslušných údajů pro takové stanovení. Dotčený vyvážející výrobce nepředložil v tomto směru jednoznačný důkaz, pouze nedoložené odhady. Navíc při současném šetření spolupracovali pouze dva uživatelé, kteří zastupují jen malou část celkové spotřeby (7 %). Bylo nicméně považováno za nepodstatné, v jakém přesném objemu probíhalo použití určitého typu výrobku během určitého období. Ve skutečnosti určení toho, zda lze určitý typ výrobku použít při určitém použití, musí probíhat na základě jeho fyzikálních, technických a chemických vlastností. Uživatelé mohou sice po nějakou dobu používat určitý typ výrobku, nicméně dokáží také snadno přejít z jednoho typu výrobku na druhý, a to při stejném užití. Uvedené tvrzení proto bylo nutno odmítnout.

(18)

Pokud jde o různé cenové hladiny různých typů výrobku, uvádí se již v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že se má za to, že cenové rozdíly mezi typy výrobku neopodstatňují samy o sobě závěr, že by některý určitý typ výrobku měl být pokládán za výrobek odlišný. Je sice pravda, že prodejní ceny monopersíranu draselného jsou vyšší než ceny ostatních typů persíranů, avšak cenové rozdíly existují i mezi zbývajícími třemi typy výrobku. Je nutno konstatovat, že tyto rozdíly lze pozorovat ve všech vyrábějících zemích, včetně států Společenství. Rozdíly v cenových úrovních lze vysvětlit především omezeným počtem výrobců monopersíranu draselného ve světovém měřítku (ve Společenství, v USA a do jisté míry také v ČLR) a nejsou nutně odrazem výrobních nákladů. V důsledku toho, jakož i s ohledem na výše uvedená zjištění, že neexistují žádné zřetelné dělící hranice mezi různými použitími různých typů výrobku, bylo nutno toto tvrzení rovněž odmítnout.

(19)

Co se týče odlišného režimu monopersíranu draselného od ostatních tří typů výrobku při balení pro přepravu a podle směrnice o biocidech, je nutno konstatovat, že tyto argumenty byly uplatněny nově, až po uložení prozatímních opatření, a tedy mimo časový rámec stanovených lhůt. Šetření nicméně ukázalo, že normy pro balení všech typů jsou víceméně totožné, i když v rámci odlišného klasifikačního zařazení. Bylo také přihlédnuto k tomu, že normy pro balení nejsou samy o sobě rozhodujícím kritériem pro určení, zda různé typy výrobku tvoří jeden a týž výrobek. Jak je popsáno výše, hlavními kritérii pro definování dotčeného výrobku v rámci antidumpingového šetření jsou jeho základní chemické, technické a fyzikální vlastnosti a způsoby konečného užití.

(20)

Co se týče směrnice o biocidech, poznamenává se, že odchylný režim zacházení spočívá ve skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství zahájilo registrační řízení, které tato směrnice ukládá pro monopersíran draselný, nezahájilo je však pro ostatní tři typy výrobku. Registrační řízení pro tyto další typy nebyla zahájena z důvodů nesouvisejících s jejich chemickými vlastnostmi a způsoby konečného užití, jak tvrdil dotčený vyvážející výrobce. Proto sice náklady na registraci pro typ výrobku monopersíran draselný mezi sebou společně nesli dva hlavní výrobci tohoto typu výrobku (jeden ve Společenství a druhý v USA), avšak registrační řízení byla vyhodnocena jako velmi nákladná a časově náročná a mohla být vyřízena i při nižších nákladech a menší spotřebě času v širším kontextu nového evropského nařízení o chemických látkách (REACH), které vstoupilo v platnost dne 1. června 2007 (7). Odchylný režim v rámci směrnice o biocidech proto nelze pokládat za známku toho, že typy výrobku jsou odlišné na základě svých chemických vlastností nebo použití. Tato věc byla proto při definování dotčeného výrobku posouzena jako nepodstatná a tvrzení vyvážejícího výrobce v tomto ohledu bylo odmítnuto.

(21)

Co se týče zjištění o dotčeném výrobku během šetření zmíněných v 10. bodě odůvodnění, je nutno konstatovat, že monopersíran draselný nebyl výslovně vyňat ani z jednoho takového šetření, tj. že neexistují žádná zjištění, která by dospěla k závěru, že monopersíran draselný a ostatní tři typy výrobku mají odlišnou chemickou charakteristiku a způsoby konečného použití, a že by tudíž neměly být posuzovány jako jediný výrobek. Monopersíran draselný nebyl zařazen do uvedených podnětů (případně návrhů), jelikož buď nebyl v průběhu období šetření daného šetření vyvážen (Společenství), nebo tuzemské výrobní odvětví podávající podnět (USA) v té době monopersíran draselný nevyrábělo.

(22)

Zejména se upozorňuje na to, že kritéria vyjmenovaná v 7. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2961/95 (kterým byla uložena konečná opatření pro dovoz peroxodisíranů z ČLR) si nekladla za cíl rozlišovat mezi monopersíranem draselným na jedné straně a ostatními třemi typy výrobku na druhé straně, nýbrž definovala hlavní vlastnosti společné třem typům, jež tvořily dotčený výrobek v rámci tehdejšího šetření. Tato kritéria jsou tudíž přizpůsobena dotčeným třem typům výrobku a nejsou vyčerpávající. Hlavní zjištění nicméně platí i pro monopersíran draselný, konkrétně v tom, že základní charakteristika (persíran anion) a konečná užití (iniciátor a oxidanty) jsou shodná, že látky jsou do jisté míry zaměnitelné a cenové rozdíly jsou vyhodnoceny jako nepodstatné. Pokud jde o poslední kritérium, tedy význam v rámci výrobního procesu navazujícího odvětví, vyvážející výrobce tvrdil, že monopersíran draselný se vysokým procentem podílí na výrobních nákladech jeho uživatelů. V tomto ohledu bylo během šetření zjištěno (112. až 120. bod odůvodnění níže), že ačkoli monopersíran draselný tvoří vyšší podíl na nákladech, má to zanedbatelný dopad na ziskovost uživatele. V každém případě se mělo za to, že tato skutečnost nemůže bránit orgánům Společenství v tom, aby pokládaly monopersíran draselný za dotčený výrobek, a to vzhledem k výše uvedenému zjištění, že všechny typy výrobku jsou zaměnitelné.

(23)

Závěrem se konstatuje, že žádná z dalších zúčastněných stran, jmenovitě žádný z čínských vyvážejících výrobců monopersíranu draselného, nenapadl během stávajícího řízení definici výrobku ani neměl námitky proti zařazení monopersíranu draselného do výrobkového okruhu stávajícího šetření.

(24)

Na základě výše uvedeného se pro účely stávajícího řízení potvrzují prozatímní závěry uvedené v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že všechny čtyři typy představují jediný výrobek.

(25)

Vzhledem k neexistenci připomínek týkajících se obdobného výrobku se potvrzuje 18. a 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Vzhledem k neexistenci připomínek týkajících se obecné metodiky se potvrzuje 20. až 39. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Po zveřejnění informací pro prozatímní opatření namítal jeden vyvážející výrobce, že odpočet provedený v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i), jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, měl údajně za následek dvojí započtení zisku dosaženého jeho obchodníkem ve spojení ve Švýcarsku. Tento vyvážející výrobce však nepodal odůvodnění svého tvrzení a při ověřování nebylo ve výpočtu žádné dvojí započtení zjištěno.

(28)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek týkajících se stanovení dumpingu, pokud jde o USA, se potvrzuje 40. až 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Dva vyvážející výrobci, kterým bylo zamítnuto přiznání statusu tržního hospodářství, podali námitku proti závěrům Komise. Nepředložili však žádné nové argumenty, a v důsledku toho závěry učiněné ke statusu tržního hospodářství u těchto dvou vyvážejících výrobců zůstaly bez změny.

(30)

Jeden ze dvou těchto vyvážejících výrobců rovněž tvrdil, že pokud rozhodnutí zamítnout jeho status tržního hospodářství zůstane zachováno, mělo by mu být přesto přiznáno individuální zacházení. Tento vyvážející výrobce však nebyl schopen doložit, že jeho podnikatelská rozhodnutí jsou přijímána na základě tržních signálů, bez významných zásahů státu, jak je vyloženo v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ze stejných důvodů nelze vyloučit (a daný vyvážející výrobce nepředložil nic, čím by to vyvrátil), že zásahy státu by umožnily obcházet opatření, pokud by tento vyvážející výrobce získal individuální sazbu cla. Má se tudíž nadále za to, že uvedenému vyvážejícímu výrobci nelze přiznat individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(31)

Jak uvedl 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení, u jednoho ze tří vyvážejících výrobců, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, bylo nutné podrobit dalšímu zkoumání pozdě předložené informace, které nebylo v tehdejší fázi možno plně prověřit. Jak tehdy dodatečně obdržené informace, tak další informace dodané po zveřejnění prozatímního nařízení byly prozkoumány a byla vykonána inspekce na místě v prostorách vyvážejícího výrobce ke kontrole jejich platnosti. Uvedené úkony vyústily na základě nových informací, jež vyšly najevo během nejnovějších kroků šetření, ve významné změny faktické situace, na jejímž základě byla formulována hodnotící kritéria 1 a 2.

(32)

Pokud jde o kritérium 1, bylo zjištěno, že vyvážející výrobce předtím zatajil některé zásadní informace týkající se stávajícího vedení a vlastníků a jejich úlohy ve společnosti před její privatizací. Toto vědomé opomenutí vyvolává pochyby o veškerých informacích předložených v souvislosti s privatizací. Společnost také nedokázala přesvědčivě objasnit, na jakém základě získala dva úvěry se sníženou úrokovou sazbou u banky ovládané státem, což ukazuje na zasahování státu. Uvedené úvěry nebyly původně předmětem šetření, jelikož je společnost poskytla teprve po ukončení období šetření. Událost ovšem měla jednoznačně dopad na současnou situaci společnosti, a proto bylo v souladu s judikaturou shledáno za správné k ní přihlédnout. Z výše uvedených důvodů, opírajících se o informace, jež přiměřeně nemohly být útvarům Komise známy v době prvního šetření statusu tržního hospodářství, nelze již nadále vyloučit zasahování státu do chodu uvedené společnosti, přičemž společnost nepředložila žádný opačný důkaz v tomto směru.

(33)

Pokud jde o kritérium 2, bylo zjištěno, že v účetnictví vyvážejícího výrobce byly podhodnoceny finanční náklady, což je porušením obecných zásad akruálního účetnictví a ještě konkrétněji mezinárodního účetního standardu (dále jen „IAS“) č. 23. Je nutno konstatovat, že úvěry získané společností, které nesprávně vykázala ve své žádosti o status tržního hospodářství, zapůsobily jakožto závažná překážka uskutečnění prvního prozkoumání tohoto bodu, a že tudíž nemohly být přiměřeně známy útvarům Komise během předchozích kroků řízení.

(34)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že žádost tohoto vyvážejícího výrobce o status tržního hospodářství je nutno zamítnout. Dotčený vyvážející výrobce byl informován a byla mu poskytnuta možnost vyjádřit se k těmto zjištěním. V důsledku toho bylo nutno nově vypočítat dumpingové rozpětí pro všechny vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, a to ve shodě s metodikou, která je popsána v 96. a 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Konečně pak jeden vyvážející výrobce, jemuž byl přiznán status tržního hospodářství, podal dvě žádosti týkající se výpočtu jeho běžné hodnoty a vývozních cen, přičemž tyto žádosti byly pro provedení úpravy shledány nedostatečnými. Jeden z dalších požadavků tohoto vyvážejícího výrobce, týkající se rozčlenění některých logistických nákladů nesených jeho dovozcem ve spojení, a sice rozčlenění na obrat celé společnosti namísto pouze na obrat dotčeného výrobku, odůvodňovaný tím, že tyto náklady souvisí s všeobecnou restrukturalizací společnosti probíhající během období šetření, byl posouzen jako dostatečně odůvodněný a byl schválen. Dumpingové rozpětí tohoto vyvážejícího výrobce muselo být i tak vypočteno znovu, a to z důvodu oprav, které jeho dovozce ve spojení ve Společenství provedl v posloupném soupisu jednotlivých transakcí, jenž byl předložen jako podklad k cenám při dalším prodeji persíranů v rámci Společenství.

(36)

Vzhledem k výše uvedenému byla dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením, stanovena takto:

(37)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek ke stanovení dumpingu, pokud jde o ČLR, se potvrzují ostatní ustanovení 51. až 97. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Po předání prozatímních informací zopakoval spolupracující vyvážející výrobce dva požadavky na úpravu obchodní úrovně a provizí, jak již bylo uvedeno v 101. a 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Objasnění podaná tímto vyvážejícím výrobcem, jež se nijak podstatně nelišila od objasnění obdržených již dříve během řízení, nebyla posouzena jako přesvědčivá. Vyvážející výrobce se zejména nezabýval některými argumenty svědčícími ve prospěch rozhodnutí zamítnout jeho žádost, které již byly zveřejněny v rámci prozatímního nařízení a byly do jisté míry v rozporu s dřívějšími prohlášeními učiněnými během inspekce na místě v jeho prostorách.

(39)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek ke stanovení dumpingu ve vztahu k Tchaj-wanu se potvrzuje 98. až 105. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Jeden vyvážející výrobce v USA opakovaně uváděl, že jeden výrobce ve Společenství, který dováží dotčený výrobek od své společnosti ve spojení v ČLR, by měl být vyřazen z definice výrobního odvětví Společenství. Bylo uplatněno tvrzení, že skutečnost, že je subdodavatelsky zajišťována výroba v zemi dotčené antidumpingovým šetřením, je údajně sama o sobě postačující k učinění závěru, že dotčený výrobce je chráněn před dopady dumpingového dovozu. Uvedený vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že dotčený výrobce vykazuje odlišné chování než nezávislý výrobce ve Společenství, což se obzvláště projevuje jeho investiční činností v ČLR.

(41)

Má se za to, že skutečnost, že výrobce ve Společenství řeší výrobu subdodavatelsky, není sama o sobě dostatečným důvodem pro vyřazení takového výrobce z definice výrobního odvětví Společenství. Ve skutečnosti je nutno nejprve zkoumat, zda je dotčený výrobce ve Společenství chráněn před účinky dumpingového dovozu. V tomto ohledu, jak je uvedeno ve 106. a 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že objemy dovážené od společnosti ve spojení v ČLR jsou nízké a že dovoz se uskutečňoval pouze za účelem udržení odběratelů v globálním měřítku. Tento dovoz tvořil méně než 7 % celkového prodeje daného výrobce na trhu Společenství. To ukazovalo na to, že dotčený výrobce se věnuje výrobě ve Společenství a tento dovoz je spíše aktem sebeobrany. Co se týče investic v ČLR ze strany tohoto výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, který předložil žádost, neobjasnil, jak by uvedené investice měly ve skutečnosti chránit výrobce ve Společenství před účinky dumpingového dovozu, jak bylo tvrzeno. Výše uvedená tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(42)

Týž vyvážející výrobce tvrdil, že údajně jedním z hlavních kritérií pro závěr, že se dotčený výrobce ve Společenství pokládá za součást výrobního odvětví Společenství, je to, že úroveň cen při dalším prodeji na trhu Společenství byla podstatně vyšší než u dovozních cen z ČLR. Vyvážející výrobce tvrdil, že ceny při dalším prodeji je nutno srovnávat s průměrnou dovozní cenou ze všech dotčených zemí, nikoli jen s cenami dovozu z ČLR.

(43)

Nicméně úroveň cen při dalším prodeji byla jen jedním z dodatkových prvků, ke kterému se přihlíželo (viz též 106. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tato cena při dalším prodeji byla známkou toho, že výrobce nepodbízel cenově své čínské konkurenty, což by jinak způsobilo škodu výrobnímu odvětví Společenství.

(44)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k výrobě ve Společenství a k výrobnímu odvětví Společenství se potvrzuje 106. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Jeden vyvážející výrobce v USA uplatnil požadavek, aby jeho vývozní ceny pro jeho uživatele ve spojení ve Společenství byly vyřazeny ze stanovení celkové spotřeby ve Společenství, jelikož se tento prodej neuskutečňoval na „velkoobchodní trh“.

(46)

Spotřeba je definována jako úhrn veškerého dovozu do Společenství ze všech zdrojů a veškerého prodeje dotčeného výrobku výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Skutečnost, že se uskutečňuje dovoz společnostem ve spojení ve Společenství, není podstatná a nebrání tomu, aby byl tento prodej vzat úvahu pro účely výpočtu celkové spotřeby Společenství. Uvedený požadavek vyvážejícího výrobce byl proto odmítnut.

(47)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek ke spotřebě Společenství se potvrzuje 107., 108. a 109. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Dva vývozci z USA uplatnili požadavek, aby byl pro účel posouzení újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství vyčleněn dovoz persíranů pocházejících z USA. Oba vyvážející výrobci ve svém podání uvedli, že úroveň dovozních cen z USA byla vyšší a vykazovala tendence odlišné od dovozních cen z ČLR a Tchaj-wanu. To má ukazovat na to, že se výrobek vyvážený z USA prodával za jiných tržních podmínek. Jeden z těchto vyvážejících výrobců dále uvedl, že jeho prodej uskutečněný jeho uživateli ve spojení ve Společenství je třeba posuzovat samostatně, jelikož se uskutečňuje za odlišných tržních podmínek a vykazuje odchylné tendence. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že se údajně objem dovozu z USA nezávislým odběratelům nezvýšil, případně se zvýšil jen nevýznamně. Oba vyvážející výrobci požádali, aby dovozní ceny byly uváděny v členění podle jednotlivých dotčených zemí.

(49)

Co se týče cen a jak bylo také již zmíněno ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že vývozní ceny z ČLR, Tchaj-wanu a USA vykazovaly v posuzovaném období obdobnou tendenci (klesající) a významně podbízely ceny Společenství. Konstatuje se, že prozatímní závěry se opíraly o ověřené údaje o skutečných výsledcích vývozu dodané spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Tyto údaje byly po úvaze přijaty jako nejspolehlivější zdroj dostupných informací. Průměrnou dovozní cenu dodanou vyvážejícími výrobci bylo proto nutno odmítnout.

(50)

Následující průměrné dovozní ceny jsou stanoveny za každou dotčenou zemi zvlášť. Tabulka ukazuje, že dovozní ceny ze všech zemí měly podobnou, tj. klesající tendenci.

Tabulka 1

Průměrné dovozní ceny za jednotlivé dotčené země

(51)

Co se týče dovozních objemů, jsou potvrzena zjištění ve 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. objem dovozu z USA byl významný ve smyslu čl. 3 odst. 4 základního nařízení a vykazoval rostoucí tendenci. Rovněž vývoz z USA byl dumpingový a vykazoval podstatné podbízení. Všechny typy výrobku vyváželi z USA dva spolupracující vyvážející výrobci a rovněž polovina vývozu monopersíranu draselného směřovala k nezávislým odběratelům. Byl tudíž učiněn závěr, že výrobek vyvážený z USA se prodával prostřednictvím týchž prodejních kanálů a stejnému druhu odběratelů ve Společenství jako výrobek vyrobený a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství a jako výrobek dovážený z ostatních dotčených zemí.

(52)

Přesto však, i kdyby byl vyloučen z analýzy prodej monopersíranu draselného dotčeného vyvážejícího výrobce uživateli ve spojení ve Společenství, celkový obraz by se tím nezměnil. Podíly na trhu z USA by nadále překračovaly práh de minimis a nadále by měly rostoucí tendenci. Podobně dovozní ceny by měly nadále klesající tendenci.

(53)

Na základě výše uvedeného nebyl požadavek dvou vyvážejících výrobců na vyčlenění dovozu z USA při posuzování podstatné újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství shledán opodstatněným a byl odmítnut.

(54)

Jeden dovozce tvrdil, že dovoz od jeho dodavatele na Tchaj-wanu klesal, pokud byl poměřován delším obdobím, než bylo posuzované období použité pro toto šetření. Tento dovozce však nedodal žádné číselné údaje na podporu tohoto svého tvrzení ani žádné vymezení časového období, na které se odvolával. Kromě toho je součástí zavedené praxe orgánů Společenství brát v úvahu takové období, které do analýzy tendencí kromě období šetření navíc zahrnuje tři až čtyři předchozí roky, což se považuje za přiměřené období pro vyhodnocování tendencí, a neexistuje žádný objektivní důvod nějak se od této praxe odchylovat. Poukazuje se také na to, že jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (tabulka 2), dovoz z Tchaj-wanu vzrostl během posuzovaného období bezmála o 20 %, což se během posuzovaného období projevilo také mírným růstem podílu na trhu (viz 115. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Uvedený dovozce nepředložil žádné další odůvodnění, proč by měl být Tchaj-wan vyčleněn z ostatních dotčených zemí, a ani šetření žádný důvod neodhalilo. Požadavek dovozce v tomto směru je proto nutno odmítnout.

(55)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k této konkrétní věci se potvrzují zjištění ve 110. až 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Podle zjištění ve 31. až 34. bodě odůvodnění je vývozní prodej čínského vyvážejícího výrobce, který byl posouzen jako dumpingový, nutno zařadit do analýz objemu dovozu, podílu na trhu a cen z ČLR, a je proto potřebné odpovídajícím způsobem upravit číselné údaje v tabulkách 2 až 4 (114. až 116. bod odůvodnění prozatímního nařízení), a to následovně:

Tabulka 2

Dovoz z dotčených zemí

(57)

Dovoz z dotčených zemí se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšil o 53 %. Zatímco objem tohoto dovozu dosáhl v roce 2003 hodnoty 9 839 tun, v průběhu období šetření dosáhl úrovně 15 065 tun. Vzrůst dovozů byl zvlášť výrazný mezi rokem 2003 a 2004, kdy vzrostly téměř o 38 %.

Tabulka 3

Podíl dotčených zemí na trhu

(58)

Podíl dotčených zemí na trhu se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšil z 25,3 % na 36,1 %, tj. o 10,8 procentních bodů. Tento vzrůst byl zvláště patrný mezi rokem 2003 a 2004, kdy se zvýšil až o 7 procentních bodů.

Tabulka 4

Ceny dotčeného dovozu

(59)

Od roku 2003 do období šetření se ceny dovozu z dotčených zemí snížily o 13 %. Klesly tedy z 902 EUR/tunu v roce 2003 na 784 EUR/tunu během období šetření.

(60)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k této konkrétní věci se potvrzují zjištění a závěry uvedené ve 114. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Dva vyvážející výrobci v USA tvrdili, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo v průběhu období šetření „přiměřených“ ziskových rozpětí a v žádném případě nebylo ztrátové, takže údajně nelze učinit závěr, že by v průběhu období šetření utrpělo podstatnou újmu. Jeden vyvážející výrobce v USA tvrdil, že vysoká zisková rozpětí dosažená v roce 2003 jsou také ukazatelem toho, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou podstatnou újmu.

(62)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení musí dopad dumpingového dovozu zahrnovat vyhodnocení všech příslušných faktorů a ukazatelů, jež mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu není žádný z faktorů schopen izolovaně poskytnout rozhodující vodítko. Analýza situace výrobního odvětví Společenství se proto neomezuje na samotnou ziskovost výrobního odvětví Společenství, nýbrž musí zahrnout všechny faktory vyjmenované ve výše zmíněném článku. Kromě toho, jak popisuje 131. bod odůvodnění prozatímního nařízení, během posuzovaného období podstatně poklesla ziskovost, konkrétně o 80 %, a v důsledku toho se dramaticky zhoršila finanční situace výrobního odvětví Společenství. V této souvislosti bylo usouzeno, že není podstatné, zda výrobní odvětví Společenství v průběhu období šetření skutečně utrpělo ztráty. Poukazuje se také na to, že ziskové rozpětí, jehož dosažení by jinak výrobní odvětví Společenství mohlo odůvodněně očekávat, pokud by neexistoval dumpingový dovoz, bylo stanoveno ve 169. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a bylo potvrzeno dále ve 154. bodě odůvodnění na úrovni 12 %, tj. významně vyšší než ziskové rozpětí dosahované v průběhu období šetření.

(63)

Pokud jde o tvrzení, že vysoká zisková rozpětí dosahovaná v roce 2003 ukazují na to, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou podstatnou újmu, poznamenává se, že i při nezohlednění ziskových rozpětí dosažených v uvedeném roce by tendence zůstala nadále významně negativní. Zisky tak mezi rokem 2004 a obdobím šetření klesly téměř o 60 %. Nezměnily by se tím tedy celkové závěry, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v průběhu období šetření podstatnou újmu.

(64)

Jeden vyvážející výrobce v USA tvrdil, že se ziskovost výrobního odvětví Společenství údajně mohla snížit z důvodu odepsání nehmotných aktiv v hodnotě 830 miliónů EUR v souvislosti s akvizicí společnosti Laporte v roce 2005. Je však nutno poznamenat, že klesající ziskovost zmiňovaná v prozatímním nařízení je během posuzovaného období trvalá a není vázána na některý konkrétní rok. Kromě toho šetření ukázalo, že náklady na akvizici společnosti Laporte na sebe vzala holdingová společnost, a nikoli Degussa Initiators. Tento faktor tudíž neměl žádný vliv na vývoj ziskovosti, který byl zachycen v rámci prozatímního nařízení.

(65)

A konečně jeden z vyvážejících výrobců v USA tvrdil, že analýza újmy byla údajně založena na nesprávných očekáváních výrobního odvětví Společenství, že dosáhne ziskových rozpětí, která jsou nad průměrem tohoto výrobního odvětví. Ve vztahu k tomuto argumentu je nejprve nutno uvést, že jak vyplývá ze 120. až 139. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, analýza újmy se opírala o vývoj všech ukazatelů újmy během posuzovaného období, a tudíž o skutečnou situaci výrobního odvětví Společenství za toto období, což poskytlo objektivní obraz na podkladě ověřených údajů o skutečných výsledcích. Jinými slovy samotná očekávání Společenství nebyla základem pro analýzu újmy, a toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(66)

Jeden uživatel tvrdil, že údajně na trhu Společenství nedošlo k žádné cenové depresi, nepředložil však na podporu tohoto tvrzení žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že ověřené informace předložené dotčenými vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Společenství jednoznačně prokázaly klesající tendenci průměrných prodejních cen během posuzovaného období, bylo nutno toto tvrzení odmítnout.

(67)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k situaci výrobního odvětví Společenství se potvrzuje 120. až 139. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Vzhledem k neexistenci připomínek k účinku dumpingového dovozu se potvrzují zjištění ve 141. až 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Oba vyvážející výrobci v USA tvrdili, že údajně dovoz z ostatních zemí, zvláště pak z Turecka, mohl způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, zejména z důvodu cen těchto zemí, které jsou údajně nižší než ceny USA. Jmenovitě tvrdili, že se tento dovoz uskutečnil ve významných objemech a v dumpingových cenách, které významně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství. Oba vyvážející výrobci tvrdili, že dovoz z Turecka způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství přinejmenším ve stejné, ne-li dokonce ve větší míře jako dovoz z USA.

(70)

Především je nutno konstatovat, že Turecko nebylo do podnětu zahrnuto proto, že stěžovatelé nenalezli žádné důkazy škodlivého dumpingu ze strany Turecka. V době zahájení tohoto řízení neměla Komise k dispozici žádný důkaz, který by protiřečil prohlášení stěžovatelů. Zadruhé skutečnost, že se turecké vývozní ceny při pohledu na průměrné ceny vyplývající z obchodních statistik Eurostatu mohou jevit nižší než vývozní ceny USA, může být výsledkem odlišné skladby sortimentu vyvážené těmito dvěma zeměmi. Je skutečností, že podle dostupných informací vývoz z USA sestává do značné míry z monopersíranu draselného, zatímco ani v zahajovací fázi, ani během šetření nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že by turecký vývoz do Společenství vykazoval obdobnou skladbu. Z rozdílů průměrných cen podle Eurostatu tudíž nebylo možno vyvodit žádný smysluplný závěr. A konečně je třeba připomenout, že žádný takový důkaz neposkytli ani dotčení vyvážející výrobci.

(71)

Při analyzování situace výrobního odvětví Společenství byly kumulativně posuzovány účinky dumpingového dovozu ze všech tří dotčených vyvážejících zemí, a to z důvodů objasněných ve 48. až 55. bodě odůvodnění výše. Na tomto základě bylo usouzeno, že je nevhodné zakládat analýzu příčinné souvislosti izolovaně na jednotlivých dotčených zemích. Ovšem i při zvažování dovozu z USA samostatně se dovozní tendence za USA a Turecko liší. Zatímco objem tureckého dovozu během posuzovaného období významně poklesl (o 42 %), objem dovozu a podíl na trhu za USA vzrostl. Co se týče cen, nepředložili vyvážející výrobci žádný důkaz o dumpingu ze strany Turecka ani se takový důkaz neobjevil z jiných zdrojů. Obdobně pokud jde o podbízení, plyne z dostupných důkazů, že skladba sortimentu vyvážená z Turecka byla odlišná od sortimentu z USA, a zejména pak v Turecku neexistovala žádná výroba monopersíranu draselného. Při srovnávání průměrných cen za USA s vyloučením vývozu monopersíranu draselného a průměrných vývozních cen z Turecka bylo zjištěno, že turecké ceny byly vyšší než ceny USA.

(72)

Na základě výše uvedeného se potvrzují závěry uvedené ve 144. až 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Několik zúčastněných stran opakovaně uvádělo, že dovoz dotčeného výrobku jedním výrobcem ve Společenství od jeho společnosti ve spojení v ČLR probíhal na dumpingové úrovni a podbízel prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, čímž byla údajně vyvolávána cenová deprese na trhu Společenství. Veškeré újmy jsou tedy údajně důsledkem tohoto dovozu, a tedy vyvolané vlastním zapříčiněním.

(74)

Dovoz výrobního odvětví Společenství od jeho společnosti ve spojení v ČLR představoval pouze velmi malou část spotřeby Společenství (méně než 4 %) a méně než 8 % objemu prodeje předmětného výrobce ve Společenství a uskutečňoval se pouze s cílem udržet si odběratele v globálním měřítku, kteří by jinak nakupovali dotčený výrobek od čínských dodavatelů za dumpingové ceny. Žádná z výše zmíněných zúčastněných stran nepředložila žádný důkaz ani nepodala objasnění, jak by tyto poměrně malé objemy (ve srovnání s dumpingovým dovozem dodávaným nezávislým odběratelům ve Společenství) mohly působit jako hlavní faktor cenové deprese na trhu Společenství, a proto bylo nutno toto tvrzení odmítnout.

(75)

Jeden z vyvážejících výrobců v USA tvrdil, že klesající tendence investičních činností výrobního odvětví Společenství znázorněná v tabulce 8 prozatímního nařízení je důsledkem zvýšené investiční činnosti jednoho výrobce ve Společenství, směrované do jeho společnosti ve spojení v ČLR, a nikoli tedy důsledkem dumpingového dovozu.

(76)

Konstatuje se, že v průběhu období šetření byla volná kapacita výrobního odvětví Společenství vysoká, tj. dosahovala téměř 30 %. Za těchto okolností a s přihlédnutím k tomu, že během posuzovaného období významně vzrostl dumpingový dovoz a ovládl část podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, bylo usouzeno, že by bylo neopodstatněné investovat do zvyšování výrobní kapacity na trhu Společenství. Přesto, jak je uvedeno ve 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se uskutečňovaly investice sloužící k udržování stávajících výrobních kapacit. Za daných okolností bylo toto hodnoceno jako opodstatněné podnikatelské rozhodnutí, učiněné s přihlédnutím k existenci dumpingového dovozu. Dospělo se proto k závěru, že daný pokles investic na trhu Společenství nesouvisel s investičními činnostmi uvedeného výrobce na čínském trhu a skutečně nebyl známkou toho, že utrpěná újma byla vyvolána vlastním zapříčiněním. Uvedené tvrzení proto bylo nutno odmítnout.

(77)

Jeden nezávislý dovozce tvrdil, že se výroba, výrobní kapacita a využití snížilo v důsledku vztahu jednoho výrobce ve Společenství s jedním vyvážejícím výrobcem v ČLR. Tento dovozce tvrdil, že čínský výrobce ve spojení měl obsluhovat jihoasijský trh persíranem za nižší ceny vyráběným společností ve spojení v ČLR, a v důsledku toho údajně výrobce ve Společenství významně snížil svůj vývoz do této oblasti, což se stalo důvodem poklesu objemu výroby ve Společenství.

(78)

Je nutno upozornit, že tendence objemu výroby, kapacity a využívání kapacity, které jsou zachyceny ve 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (tabulka 5), jsou vztaženy na objem výroby výrobků prodaných ve Společenství. Údajný pokles vývozu jednoho výrobce ve Společenství proto neměl žádný dopad a tvrzení dovozce bylo nutno odmítnout.

(79)

Jeden z vyvážejících výrobců v USA tvrdil, že v prozatímním nařízení není věnována pozornost zvýšení výrobních nákladů jako pravděpodobné příčině újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(80)

Toto bylo nutno odmítnout. Důvod nárůstu jednotkových nákladů výrobního odvětví Společenství je charakterizován ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Nárůst je způsoben snížením objemu výroby při stálé kapacitě v důsledku dumpingového dovozu. To vedlo k alokování režijních nákladů na menší objem výroby a následně ke zvýšení jednotkových nákladů. Vzhledem k tomu, že existuje přímá souvislost s dumpingovým dovozem, bylo nutno argument dotčeného vyvážejícího výrobce odmítnout.

(81)

Tentýž vyvážející výrobce v USA rovněž uvedl tvrzení, že je třeba dále analyzovat důvody vysoké úrovně ziskovosti v roce 2003 a přihlédnout také k příčinné analýze.

(82)

Také tento vyvážející výrobce neposkytl žádné objasnění ani důkaz toho, jak mohla úroveň ziskovosti v roce 2003 narušit linii příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství. Otázka toho, zda zisková rozpětí dosažená v roce 2003 ukazují na to, že výrobní odvětví Společenství v průběhu období šetření neutrpělo podstatnou újmu, je analyzována v 63. bodě odůvodnění.

(83)

Další vyvážející výrobce v USA tvrdil, že zvýšení nákladů a následné snížení ziskovosti ve výrobním odvětví Společenství v průběhu období šetření jsou důsledkem akvizice jedné společnosti jedním výrobcem ve Společenství a následného významného odepsání nehmotných aktiv v jeho účetnictví.

(84)

Klesající ziskovost uvedená ve 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení v tabulce 9 je konstantní a nemá souvislost s některým určitým rokem posuzovaného období. Kromě toho šetření ukázalo, že náklady na akvizici nenesl výrobce ve Společenství, nýbrž jeho holdingová společnost. Uvedené tvrzení proto bylo nutno odmítnout.

(85)

Jeden uživatel tvrdil, že čínští výrobci ve spojení s výrobním odvětvím Společenství nabízeli dotčený výrobek na trhu Společenství v cenových úrovních, které byly značně nad úrovní tržních cen, přičemž stejní výrobci byli schopni tento výrobek nabízet na jakémkoli jiném konkrétním trhu za ceny mnohem nižší, dokonce i pod úrovní cen svých konkurentů na těchto třetích trzích. Tento uživatel tvrdil, že dotčení výrobci museli vědět, že taková cenová nabídka bude pro veškeré potenciální odběratele nepřijatelná, a tvrdil, že výrobní odvětví Společenství prostřednictvím svého propojení s těmito výrobci úmyslně zamezovalo prodeji výrobku určitým odběratelům ve Společenství. Proto prý snížení objemu prodeje a podílu na trhu na trhu Společenství bylo způsobeno tímto nesoutěžním chováním, a nikoli dumpingovým dovozem.

(86)

Bylo zjištěno, že pouze jeden z výše uvedených výrobců vyvážel v průběhu období šetření dotčený výrobek do Společenství. Tvrzení ve vztahu k dalším výrobcům bylo proto posouzeno jako nepodstatné a bylo odmítnuto.

(87)

Co se týče uvedeného výrobce v ČLR, skutečně v průběhu období šetření vyvážel dotčený výrobek (viz též 74. bod odůvodnění výše). Bylo však zjištěno, že podnikatelská rozhodnutí byla přijímána zcela nezávisle na dotčeném výrobci ve Společenství, a především že nebyla dohodnuta žádná cenová strategie pro trh Společenství. Dotčený uživatel nepředložil žádný důkaz na podporu svého tvrzení, že by výrobní odvětví Společenství mělo být činěno odpovědným za podnikatelská rozhodnutí svého vyvážejícího výrobce ve spojení v ČLR. Na základě dostupných informací bylo proto toto tvrzení odmítnuto.

(88)

Je také třeba konstatovat, že důkaz předložený tímto uživatelem ve vztahu k cenám byl neoficiální a nebylo možné jej ověřit, jelikož byl předložen mimo požadované lhůty a až během velmi pozdní fáze řízení. Uváděné cenové nabídky byly v každém případě nabídkami před projednáním, a nebyly tudíž konečné. Kromě toho se netýkaly období šetření. Navíc skutečné ověřené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly na nižší úrovni než uváděné nabídky. Poukazuje se také ve shodě se 117. až 119. bodem odůvodnění prozatímního nařízení na to, že zjištěné průměrné úrovně cenového podbízení byly významné. Dumpingový dovoz vyvolal na trhu Společenství cenovou depresi a za těchto okolností je „tržní cena“ vytvářena za nekorektních podmínek a nelze ji bezpodmínečně použít jako měřítko. To je v každém případě nepodstatné, jelikož dumping je definován v čl. 1 odst. 2 základního nařízení, aniž se odkazuje na „přiměřenou“ nebo „tržní cenu“.

(89)

Co se týče výše cen tohoto vyvážejícího výrobce pro ostatní třetí trhy, důkazy předložené v tomto ohledu byly neoficiální a nebylo možné je ověřit. Kromě toho byly tyto ceny nezávislé na situaci na trhu Společenství, a tudíž nepodstatné pro účely příčinné analýzy. V každém případě však nebyly k dispozici žádné důkazy nebo informace o odlišných tržních podmínkách na těchto trzích. Bylo usouzeno, že na základě předložených důkazů nelze vyvodit žádné smysluplné závěry, pokud jde o srovnatelnost cen uplatňovaných na různých trzích. Obdobně nelze bezpodmínečně srovnávat podmínky výroby a stanovení cen v ČLR, kde se nachází společnost ve spojení s jedním z výrobců ve Společenství, s podmínkami na trhu Společenství, které přitom mohou být důvodem cenových rozdílů. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(90)

Naproti tomu jeden z vyvážejících výrobců v USA tvrdil, že výrobní odvětví Společenství nese odpovědnost za cenovou depresi na trhu Společenství, jelikož se ve vztahu ke svým konkurentům na trhu Společenství řídilo politikou cenového podbízení. Vyvážející výrobce podpořil své tvrzení předložením několika příkladů, kdy musel snížit svou cenu, aby dosáhl úrovně cenové nabídky výrobního odvětví Společenství.

(91)

Předložené důkazy byly neoficiální a nebylo možno z nich vyvodit žádné obecné závěry. Jak dokládá 85. a 89. bod odůvodnění výše, byly poskytnuty příklady opačné situace. To na jedné straně svědčí o vysoké míře hospodářské soutěže na trhu Společenství a zároveň na základě těchto dostupných informací nebylo možné učinit závěr, že výrobní odvětví Společenství stlačovalo ceny na trhu Společenství, a proto bylo nutno toto tvrzení odmítnout.

(92)

Jeden dovozce tvrdil, že úbytek prodeje výrobního odvětví je důsledkem situace na světovém trhu, kde mezinárodní odběratelé centralizovali svou nákupní strategii. Tento dovozce však neprokázal, jakým způsobem by tato změna strategie mohla ovlivnit spotřebu výrobního odvětví Společenství a mohla mít dopad na příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a utrpěnou podstatnou újmou, a toto tvrzení proto bylo nutno odmítnout.

(93)

Jeden čínský vyvážející výrobce uvedl, že je třeba zvážit, zda by zvýšení nákladů výrobního odvětví Společenství mohlo způsobit podstatnou újmu utrpěnou výrobním odvětvím Společenství.

(94)

Vývoj jednotkových nákladů během posuzovaného období není uveden v čl. 3 odst. 5 základního nařízení, a není tudíž systematicky zmiňován při posuzování situace výrobního odvětví Společenství. Nicméně v rámci analýzy podstatné újmy byly systematicky zkoumány prodejní ceny a ziskovost a z toho vyplývá, že výrobní náklady se zvažují také. Jak je uvedeno ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jednotkové náklady byly při prozatímních stanoveních v každém případě vzaty v úvahu.

(95)

Uvedený 125. bod odůvodnění prozatímního nařízení objasňuje, že jednotkové náklady výrobního odvětví Společenství vzrostly o 5 % jako důsledek poklesu objemu výroby při stálé kapacitě. Objem výroby se snížil z důvodu ztráty objemu prodeje a podílu na trhu, a to v důsledku cenového tlaku plynoucího z dumpingového dovozu. Dospělo se proto k závěru, že dopad nárůstu výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství na negativní vývoj výrobního odvětví Společenství, pokud vůbec existoval, byl jen omezený.

(96)

Závěrem se potvrzuje, že podstatná újma výrobního odvětví Společenství, která jak je uvedeno ve 137. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se projevuje sestupnou tendencí všech ukazatelů újmy, byla způsobena dotčeným dumpingovým dovozem. Co se týče nedumpingového dovozu ze třetích zemí, zejména z Turecka, investic výrobního odvětví Společenství, stejně jako ostatních činností v ČLR, nákladů na akvizici třetí společnosti, nárůstu jednotkových nákladů, údajné neúčinnosti a nesoutěžního chování výrobního odvětví Společenství i situace na světovém trhu, jejich skutečný účinek na negativní vývoj výrobního odvětví Společenství, pokud vůbec existoval, byl jen omezený.

(97)

Na základě uvedené analýzy, která řádně rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivého účinku dumpingového dovozu, se potvrzuje, že tyto faktory samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že posuzovanou újmu je nutno přičíst dumpingovému dovozu.

(98)

Vzhledem k výše uvedenému se činí závěr, že dumpingový dovoz persíranů z ČLR, USA a Tchaj-wanu způsobil podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(99)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek v tomto směru se potvrzují závěry ve 140. až 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

Jeden z uživatelů, který nevyplnil odpověď na dotazník, avšak předložil připomínky na základě zveřejnění informací pro prozatímní opatření, tvrdil, že se výrobní odvětví Společenství zotavuje z dumpingového dovozu a ceny persíranů ve Společenství se údajně po období šetření a před uložením prozatímních opatření zvýšily. Proto údajně není potřeba ukládat antidumpingová opatření ke zlepšení situace výrobního odvětví Společenství.

(101)

Tento uživatel také napadl závěry ve 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle něhož by uložení antidumpingových cel mělo umožnit výrobnímu odvětví Společenství, mj. získat opět podíl na trhu a docílit tak zvýšení úspor z rozsahu. Bylo vysloveno tvrzení, že podle zjištění o podílech výrobního odvětví Společenství na trhu je odvětví jedním z největších aktérů v rámci Společenství i mimo ně, takže údajně neexistuje žádný další prostor pro podstatné úspory z rozsahu. Tentýž uživatel zpochybnil záměr výrobního odvětví Společenství investovat do svých výrobních zařízení ve Společenství a argumentoval, že závěry ve 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou v tomto směru spekulativní.

(102)

Stejný uživatel tvrdil, že údajně antidumpingová cla nebudou mít takový účinek, aby znovu nastolila korektní hospodářskou soutěž, jak to uvádí závěr ve 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Namísto toho prý antidumpingová opatření budou posilovat již beztak dominantní postavení výrobního odvětví Společenství a budou tím omezovat hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(103)

Pokud jde o argument, že výrobní odvětví Společenství se již zotavuje, je nutno konstatovat, že informace předložené uživatelem v tomto směru byly neoficiální a týkaly se událostí po období šetření. Nebylo možno je ověřit, jelikož byly předloženy ve velmi pozdní fázi šetření, tj. po uložení prozatímních opatření. Předložené důkazy byly proto posouzeny jako nedostačující. Konstatuje se, že pohyby na trhu, a zejména pak cenový nárůst v průběhu antidumpingového šetření nebyl neobvyklý. Ve skutečnosti, jak se také uvádí dále ve 126. bodě odůvodnění, je nárůst cen na trhu Společenství předpokládaným projevem dopadu antidumpingového cla. Kromě toho údajný nárůst cen může mít i jiné důvody, než je zvýšení nákladů. Splnění podmínek základního nařízení se samo o sobě nepokládá za důvod pro upuštění od uložení konečných opatření. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(104)

Co se týče schopnosti výrobního odvětví Společenství dosáhnout úspor z rozsahu, byly předložené důkazy obdobně posouzeny jako nedostačující. Připomíná se, že na základě ověřených údajů předložených výrobním odvětvím Společenství v jeho odpovědích na dotazník bylo zjištěno, že se snížil objem výroby při stálé výrobní kapacitě, a že v důsledku toho se zvýšily jednotkové náklady. Vzhledem k tomu existuje při zvýšení objemu výroby skutečně prostor pro úspory z rozsahu, přinejmenším pro dosažení úrovně jednotkových nákladů před dumpingovým dovozem. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu uvnitř nebo vně Společenství byl v této souvislosti vnímán jako nepodstatný.

(105)

Co se týče tvrzení, že by výrobní odvětví Společenství údajně neinvestovalo do svých výrobních zařízení ve Společenství, a to ani kdyby se jeho finanční situace zlepšila, argumentoval uživatel, že tento závěr lze odvodit na základě chování výrobního odvětví Společenství v souvislosti s uložením konečných antidumpingových cel z dovozu peroxodisíranů pocházejících z ČLR výše zmíněným nařízením (ES) č. 2961/95 v roce 1995 (viz 10. bod odůvodnění). Tedy jak uváděl tento uživatel, výrobní odvětví Společenství údajně neinvestovalo do svých výrobních zařízení, ani když byla zavedena antidumpingová opatření, jinak by totiž, jak dále tvrdil uvedený uživatel, výrobní odvětví Společenství neutrpělo v průběhu období šetření žádnou újmu.

(106)

V tomto ohledu se poznamenává, že dotčený uživatel nepředložil žádný důkaz na podporu svých tvrzení. Zejména neposkytl ani žádné informace, které by ukazovaly na nedostatek investic po uložení konečných antidumpingových cel v roce 1995 nebo na to, že existuje nějaká vazba mezi údajným nedostatkem investic a újmou utrpěnou v průběhu období současného šetření. Na druhé straně, jak je uvedeno v prozatímním nařízení ve 140. až 153. bodě odůvodnění a potvrzeno v 68. až 99. bodě odůvodnění, podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla skutečně způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí. S ohledem zejména na závěry zařazené v 75. a 76. bodě odůvodnění nebylo neopodstatněné přepokládat, že se výrobní odvětví Společenství angažuje na trhu Společenství a že bude pokračovat ve svých investičních činnostech, pokud mu to situace na trhu Společenství umožní. Žádný ze vznesených argumentů nemohl tyto závěry zneplatnit, a bylo proto nutno uvedené tvrzení odmítnout.

(107)

A konečně pokud jde o situaci hospodářské soutěže na trhu Společenství, antidumpingová opatření by za normálních okolností měla vést k obnově stejných korektních podmínek pro prodej ze strany výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství i pro dovoz z dotčených zemí, jelikož opatření by měla kompenzovat uplatňovaný dumping. Co se týče údajného dominantního postavení výrobního odvětví Společenství a jak je také zmíněno ve 124. až 130. bodě odůvodnění, nevyskytly se žádné známky porušování článku 82 Smlouvy o ES, a byl proto učiněn závěr, že hospodářská soutěž v rámci Společenství je korektní. Tvrzení dotčeného uživatele bylo proto nutno odmítnout.

(108)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k této konkrétní věci se potvrzují zjištění uvedená ve 157. až 160. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(109)

Na základě zveřejnění informací pro prozatímní opatření jeden spolupracující dovozce tvrdil, že v rozporu se závěrem učiněným ve 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení budou antidumpingová cla údajně mít významný dopad na jeho celkovou ziskovost, což může vést i k ukončení činnosti společnosti.

(110)

Tento dovozce nicméně nepředložil žádné důkazy, které by mohly zvrátit prozatímní závěry, a ty se tudíž potvrzují.

(111)

Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k této konkrétní věci se potvrzuje 161. až 164. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(112)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, po uložení prozatímních opatření Komise požádala jednoho uživatele ve spojení s jedním vyvážejícím výrobcem v USA o vyplnění dotazníku. Navzdory skutečnosti, že tento uživatel doposud nespolupracoval, to bylo posouzeno jako vhodné vzhledem k údajnému podstatnému dopadu antidumpingového cla na ziskovost tohoto uživatele. Konkrétně bylo tvrzeno, že měl být dopad antidumpingového cla na ziskovost uživatele významný.

(113)

Dotčený uživatel nakupoval monopersíran draselný od svého dodavatele ve spojení v USA a vyráběl desinfekční prostředky používané zemědělci k ochraně jejich hospodářství před viry, např. před výskytem influenzy ptáků.

(114)

Ověření informací předložených uvedeným uživatelem ukázalo, že společnost dosahovala na trhu Společenství vysoká zisková rozpětí. Ačkoli bylo tvrzeno, že monopersíran draselný tvoří podstatnou součást výrobních nákladů uživatele, maximální dopad na ziskovost společnosti byl nevýznamný, tj. 0,2 %. Vzhledem k vysokému ziskovému rozpětí dosahovanému touto společností byl učiněn závěr, že minimální nárůst nákladů bude možno bez problémů absorbovat. Při nedostatku významné konkurence tohoto výrobku na trhu Společenství se má také po úvaze za to, že zvýšení nákladů lze snadno přenést na odběratele této společnosti.

(115)

Tento uživatel dále prohlásil, že ačkoli dosahuje vysokých ziskových rozpětí na trhu Společenství, prodává svůj výrobek také prostřednictvím trhů třetích zemí. Pro účetní účely se ziskovost za všechny tyto provozy konsoliduje za pomoci vyloučení transferových cen, přičemž celková zisková rozpětí jsou záporná. V rámci nynější analýzy však lze brát v úvahu pouze údaje týkající se dotčeného výrobku a trhu Společenství. Údaje o prodejních cenách a nákladech na všechny trhy třetích zemí a podrobnější údaje o konsolidaci pro účetní účely byly navíc nedostupné, a nebylo je proto možné ověřit. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(116)

Jiný spolupracující uživatel ve Společenství prohlásil, že je jedním z největších uživatelů persíranu typu persíranu amonného ve Společenství, a tvrdil, že zastupuje asi 3,5 % celkové spotřeby Společenství. Tento uživatel argumentoval, že jakýkoli nárůst jeho nákladů, dokonce i malý, bude mít významný dopad na jeho celkovou finanční situaci. Uživatel sice odhadl dopad antidumpingového cla na 0,2 %, tvrdil však, že používá velké objemy dotčeného výrobku, takže by bylo přiměřené zvážit v analýze zájmu Společenství absolutní celkovou částku splatných cel.

(117)

Tento uživatel vyrábí latexová pojidla, která dále prodává průmyslu papíru s povrchovou úpravou. Vyrábí rovněž výrobky pro úpravu vody. Tvrdil, že nebude schopen přenášet žádná zvýšení nákladů na své odběratele, jelikož musí soutěžit s dovozem z Asie za nízké ceny. Kromě toho tvrdil, že papírenský průmysl musí čelit vážným obtížím a dochází k jeho zužování jakožto trhu, z valné části v důsledku vzestupu elektronických médií. Proto se také snižuje poptávka po latexových pojivech. Uživatel tvrdil, že je jeho ziskové rozpětí již nyní velmi malé a blíží se prosté úhradě režie.

(118)

Dotčený uživatel nepředložil žádnou odpověď na dotazník, poskytl však některé informace k prodeji a ziskovosti. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že maximální dopad na ziskovost tohoto uživatele v rámci podnikatelského segmentu používajícího dotčený výrobek dosáhne pouze 0,03 %. Bylo usouzeno, že takový minimální dopad nelze pokládat za natolik významný, aby se stal spouštěcím mechanismem pro přemístění činnosti nebo zánik pracovních míst v tomto konkrétním navazujícím výrobním odvětví, jak bylo tvrzeno.

(119)

Žádné z informací poskytnutých tímto uživatelem, pokud jde o aspekty zájmu Společenství, proto nemohly být během šetření potvrzeny. Dospělo se však v každém případě k závěru, že v důsledku antidumpingových cel výše cen ve Společenství obecně poroste. Kromě toho neexistovala žádná známka a dotčený uživatel ani nepředložil žádné důkazy, že dovoz navazujícího výrobku ze třetích zemí by významně podbízel ceny uživatelů ve Společenství. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(120)

Kromě toho, jak připustil dotčený uživatel, papírenský průmysl čelí problémům, které nesouvisí s antidumpingovými cly, takže je nejisté, zda antidumpingová cla budou mít vůbec nějaký dopad, a to vzhledem k zanedbatelnému podílu, který budou tvořit v nákladech uživatele, nebo zda se mohou příčinou poklesu tohoto výrobního odvětví stát jiné faktory, jako např. zužující se trh pro papír. Bylo proto usouzeno, že uložení antidumpingových cel by nemělo mít významný záporný účinek na navazující odvětví.

(121)

Vzhledem k výše uvedenému se potvrzuje 165. a 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(122)

Další uživatel ve Společenství tvrdil, že výrobní odvětví Společenství údajně nebude schopno pokrývat poptávku na trhu Společenství, a to vzhledem k nedostatečným kapacitám. Tento uživatel navíc tvrdil, že ostatní dostupné zdroje nabídky, jako například Turecko a Japonsko, nemohou potřebu skutečně zastoupit, jelikož objem výroby v těchto zemích je příliš malý ve srovnání s objemem v ČLR, a navíc je v případě Japonska tyto výroba prakticky výlučně určena pro japonský domácí trh.

(123)

Výše uvedený uživatel nepodložil své tvrzení žádnými důkazy. Kromě toho bylo na základě ověřených skutečných údajů zjištěno, že výrobní kapacita ve Společenství se víceméně rovná poptávce na trhu Společenství. Je také třeba připomenout, že antidumpingová cla se nezaměřují na potlačení dovozu třetích zemí na trh Společenství, nýbrž na stanovení rovných podmínek pro všechny. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(124)

Dva vyvážející výrobci z USA a jeden z uživatelů vyjádřili své znepokojení nad údajnou možností, že uložení konečných antidumpingových cel posílí již existující dominantní postavení výrobního odvětví Společenství, jelikož zaštítí dva výrobce ve Společenství před účinnou konkurencí.

(125)

Uživatel tvrdil, že skutečnost, že po uložení prozatímního nařízení vzrostly ceny na straně dodavatelů nepodléhajících žádnému antidumpingovému clu, údajně ukazuje na narušující účinek těchto opatření. Tvrdil, že se takové zvýšení cen opírá pouze o uložení antidumpingových cel a jinak není ničím odůvodněné.

(126)

V této souvislosti byl učiněn závěr, že očekávaný účinek antidumpingového cla spočívá ve zvýšení úrovně cen na trhu Společenství, čímž bude kompenzovat cenový tlak, jímž trpí výrobní odvětví Společenství v důsledku dumpingového dovozu. Konstatuje se, že nedumpingový dovoz soutěží s dumpingovým dovozem a může být také ovlivňován stejnými cenovými tlaky. Není proto neobvyklé, jestliže některý vyvážející výrobce s dumpingovým rozpětím de minimis zvýší po zavedení antidumpingového cla své ceny. Toto chování není nutně známkou narušení trhu a tvrzení v tomto směru byla odmítnuta.

(127)

Uživatel tvrdil, že údajně existují těsné vazby mezi uvedenými dvěma výrobci ve Společenství. Tedy že oba výrobci sdílejí stejná místa výroby a že jeden výrobce ve Společenství dodává druhému energii pro jeho výrobní proces. Kromě toho bylo také několika zúčastněnými stranami vyjádřeno tvrzení, že uvedení dva výrobci ve Společenství již dříve ovládali ceny na trhu Společenství prostřednictvím protisoutěžních praktik.

(128)

Šetření však tato tvrzení nepotvrdilo. Neodhalilo žádný důkaz, který by mířil na nesoutěžní chování výrobního odvětví Společenství, tj. na zneužívání údajného dominantního postavení. Co se týče údajné vazby dvou výrobců ve Společenství, ukázalo šetření, že podnikatelská rozhodnutí byla přijímána navzájem nezávisle a že vedení společnosti byla od sebe naprosto oddělená. Bylo také přihlédnuto k tomu, že výrobní odvětví Společenství nedosahovalo žádného výrazně vysokého zisku, naopak trpělo významným zhoršováním ziskovosti. Konstatuje se, že jak je uvedeno v 85. až 91. bodě odůvodnění, na trhu Společenství soutěžilo několik dodavatelů persíranu a trvale probíhala cenová vyjednávání s odběrateli.

(129)

Kromě toho, jak je rovněž uvedeno ve 107. bodě odůvodnění, antidumpingová opatření by měla obnovit stejné podmínky pro prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství i pro dovoz na trh Společenství. Skutečným účelem cel je pouze zvýšit dovozní ceny na úroveň, která umožní výrobnímu odvětví Společenství dosahovat běžného zisku. Konstatuje se také, že přes existenci dalších možných zdrojů nabídky, mezi něž patří Turecko, Japonsko a Indie, existuje rovněž jeden vyvážející výrobce v ČLR, u něhož byl zjištěn dumping de minimis, takže tento dovoz bude přicházet na trh Společenství nezatížený placením žádného antidumpingového cla.

(130)

Po zvážení výše uvedeného bylo nutno tvrzení zúčastněných stran v tomto směru odmítnout.

(131)

Jeden vyvážející výrobce v USA a dva spolupracující uživatelé tvrdili, že údajně uložení antidumpingových cel urychlí proces přemístění navazujícího výrobního odvětví.

(132)

Co se týče vývozce v USA, tvrdil, že údajně typ výrobku monopersíran draselný zaujímá velký podíl na výrobních nákladech navazujícího výrobního odvětví, a proto jakékoli antidumpingové clo bude údajně mít významný dopad na ziskovost těchto odvětví.

(133)

Jeden z uživatelů tvrdil, že údajně počet zaměstnanců v navazujícím výrobním odvětví je podstatně vyšší než počet zaměstnanců v odvětví persíranů ve Společenství, tj. ohrožen je mnohem větší počet pracovních míst.

(134)

Jak je uvedeno ve 112. až 121. bodě odůvodnění, dopad antidumpingových opatření na výrobní náklady navazujících výrobních odvětví byl podle zjištění zanedbatelný. To platilo pro všechny typy výrobku včetně monopersíranu draselného. Z tohoto důvodu proto nebylo možno učinit závěr, že by antidumpingová cla působila jako spouštěcí mechanismus pro přemístění výroby navazujícího výrobního odvětví v subdodavatelské formě do třetích zemí. Poukazuje se také na to, že počet zaměstnanců v navazujícím výrobním odvětví není přímo srovnatelný s počtem zaměstnanců výrobního odvětví persíranů ve Společenství. Dotčený uživatel například nepředložil žádné údaje nebo důkazy o tom, kolik pracovníků zaměstnaných v navazujícím výrobním odvětví má přímou vazbu na dotčený výrobek, a může tedy být postiženo uložením antidumpingových cel.

(135)

Na základě výše uvedených úvah bylo nutno tato tvrzení odmítnout.

(136)

Jeden z uživatelů tvrdil, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství během stávajícího období šetření ukazuje, že antidumpingová opatření uložená ve vztahu k peroxodisíranům v roce 1995 byla neúčinná. Není prý proto v zájmu Společenství ukládat nová antidumpingová opatření vůči obdobné výrobkové škále, u nich lze opět očekávat, že nebudou účinná. Zejména prý není v zájmu Společenství ukládat opatření, která nebudou prospěšná výrobnímu odvětví Společenství, a navíc budou škodit navazujícímu odvětví.

(137)

Nejdříve je nutno poznamenat, že konečná antidumpingová opatření, na která se odkazovalo, byla ukončena v roce 2002 (8), a to na základě stažení žádosti o přezkum před pozbytím platnosti výrobním odvětvím Společenství v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Bylo zjištěno, že pokračování šetření není v zájmu Společenství. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství nemělo zájem na pokračování šetření, lze opodstatněně předpokládat, že se nenacházelo v situaci, která by mu působila škodu, a že opatření byla ve skutečnosti účinná.

(138)

Zadruhé bylo v průběhu stávajícího šetření zjištěno, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla zapříčiněna dumpingovým dovozem až po ukončení shora uvedeného řízení. Dospělo se proto k závěru, že předpoklady vyslovené tímto uživatelem ve vztahu k účinnosti antidumpingových opatření jsou nesprávné a je nutno je odmítnout.

(139)

Kromě toho a v souladu se závěrem ve 157. až 160. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a jak je také potvrzeno současným šetřením, uložení konečných antidumpingových opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství a očekává se, že pro něj budou prospěšná a že zlepší jeho finanční situaci. Na druhé straně, jak bylo formulováno v závěru výše, očekává se, že dopad antidumpingových opatření na uživatele a dovozce bude zanedbatelný.

(140)

Výše uvedená tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(141)

Jeden z vyvážejících výrobců v USA vyslovil tvrzení, že jeho výrobce ve spojení ve Společenství pravděpodobně ukončí svou výrobu ve Společenství, a proto nebude údajně možno dodatečným způsobem garantovat zásobování desinfekčním prostředkem používaným v případech výskytu influenzy ptáků. Vzhledem k tomu, že tento produkt by údajně bylo nutno zajišťovat ze zdrojů mimo Společenství, prodloužil by se tím dodavatelský řetězec a zhoršila schopnost Společenství reagovat v případě propuknutí výskytu uvedeného onemocnění.

(142)

V tomto ohledu se odkazuje na zjištění uvedená ve 112. až 120. bodě odůvodnění, jež ukazují, že finanční dopad antidumpingových cel má být podle odhadů velmi nízký, a že tedy není příliš pravděpodobné, že by navazující odvětví přemístilo svá místa výroby v důsledku antidumpingového cla, nýbrž jako důsledek konsolidovaného negativného výsledku hospodaření.

(143)

Bylo také zjištěno, že dezinfekční prostředek vyráběný touto společností není jediný, který se používá pro dezinfekční účely, a že tudíž i v případě, že by společnost ukončila výrobu ve Společenství, jsou široce dostupné jiné výrobky.

(144)

Tvrzení v tomto ohledu bylo proto nutno odmítnout.

(145)

Po zvážení výše uvedeného se potvrzují závěry ve 167. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že neexistují žádné nevyhnutelné důvody týkající se zájmu Společenství, jež by ukazovaly, že uložení antidumpingových opatření není v zájmu Společenství.

(146)

Několik zúčastněných stran napadlo prozatímní zjištění, že ziskové rozpětí ve výši 12 % má být ziskovým rozpětím před zdaněním, kterého dokáže přiměřeně dosahovat výrobní odvětví daného typu v sektoru za obvyklých podmínek hospodářské soutěže.

(147)

Jeden vyvážející výrobce z USA tvrdil, že persíran je údajně komoditní chemikálie a orgány Společenství mohou na podkladě své dlouhodobé praxe při určení úrovně pro odstranění újmy stanovit jakožto přiměřenou míru 5–8 %. Tento vyvážející výrobce také tvrdil, že během předchozího šetření týkajícího se podobného výrobku bylo pro tento účel určeno ziskové rozpětí 5 %, které z důvodů zachování důslednosti mělo být použito také v nynějším šeření.

(148)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že nebylo ziskového rozpětí 12 % údajně dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže, takže toto rozpětí je nadměrné. Nemělo by tudíž být bráno v úvahu. Vyvážející výrobce podpořil tento požadavek dodáním celkových, veřejně dostupných údajů o ziskovosti jednoho výrobců ve Společenství, která činila 5,1 %.

(149)

Bylo tvrzeno, že by mělo být použito ziskové rozpětí nezbytné pro zajištění životaschopné existence výrobního odvětví Společenství nebo ziskové rozpětí odpovídající přiměřené návratnosti vloženého kapitálu.

(150)

Nejdříve se konstatuje, že kritéria uvedená ve 149. bodě odůvodnění jsou nepodstatná pro účely určování úrovně pro odstranění újmy. Orgány Společenství se musí ve skutečnosti při stanovení opírat o vyhodnocení ziskového rozpětí, jehož dosažení může výrobní odvětví Společenství opodstatněně očekávat z prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství, pokud nebude existovat dumpingový dovoz. V tomto ohledu se obecně stanoví, že ziskové rozpětí na začátku posuzovaného období je ziskové rozpětí dosahované za nepřítomnosti dumpingového dovozu. Konstatuje se, že oproti tvrzení jednoho z vyvážejících výrobců v USA neexistuje na straně orgánů Společenství žádná praxe používání stejné úroveň ziskovosti pro různá odvětví. Zisková rozpětí sloužící ke stanovení nepoškozující cenové úrovně pro výrobní odvětví Společenství jsou zjišťována z ověřených skutečných údajů, které jsou shromážděny při jednotlivých šetřeních vždy zvlášť, a jsou tedy specifické pro daný případ.

(151)

Z výše uvedených důvodů se odmítá použití celkového ziskového rozpětí jednoho výrobce ve Společenství, jelikož se nevztahuje k dotčenému výrobku, ani k trhu Společenství, ani k celému výrobnímu odvětví Společenství.

(152)

Co se týče předchozího antidumpingového šetření, které se zabývalo obdobným výrobkem a na něž se odkazovalo, poznamenává se, že typ výrobku monopersíran draselný nebyl do uvedeného šetření zahrnut, což mohlo mít případný dopad na celkovou ziskovost výrobního odvětví Společenství.

(153)

A konečně pokud jde o údajné nesoutěžní chování výrobního odvětví Společenství, poznamenává se, že jak je již popsáno ve 124. až 130. bodě odůvodnění, nebyly tyto domněnky nynějším šetřením potvrzeny a tvrzení v tomto ohledu bylo nutno odmítnout.

(154)

Z těchto důvodů se proto činí závěr, že ziskovost ve výši 12 % byla přiměřená a byla uplatněna v konečných zjištěních. Vzhledem k neexistenci dalších připomínek k úrovni pro odstranění újmy se potvrzuje 168. až 171. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(155)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené tímto dovozem, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(156)

Na základě výše uvedeného jsou konečná cla:

(157)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav zjištěný v průběhu šetření, pokud jde o uvedené společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(158)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (9) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(159)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se zbytková celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vývozce, ale rovněž na společnosti, jež v průběhu období šetření neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v čl. 11 odst. 4 druhém pododstavci základního nařízení, mohou podle tohoto článku podat žádost o přezkum, aby byla jejich situace zvlášť posouzena.

(160)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 390/2007, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, provede se konečný výběr pouze částek na úrovni zajištěné prozatímními cly.

(161)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu splňující požadavky stanovené v příloze. Dovoz, k němuž takováto faktura doložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(162)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,

11.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

11.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/22

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003 Rumunsko a Bulharsko předložily Komisi čísla za rok 2006 pro dodávky a přímé prodeje.

(2)

Podle uvedených čísel a po přezkoumání Komisí je vhodné upravit rozdělení na dodávky a přímý prodej, jak je stanoveno v tabulce v příloze I písm. f) nařízení (ES) č. 1788/2003 pro Rumunsko a Bulharsko.

(3)

Nařízení (ES) č. 1788/2003 by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

1.

Řádek pro Bulharsko se nahrazuje tímto:

2.

Řádek pro Rumunsko se nahrazuje tímto:

11.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/23

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 nebo nařízením Komise (ES) č. 1832/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska (3), byly v období od 1. do 5. října 2007 orgánu příslušnému pro odvětví cukru předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství rovné nebo přesahující dostupné množství pro pořadová čísla 09.4317, 09.4318, 09.4319, 09.4320 a 09.4325 (2007–2008).

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

11.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/27

11.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/27