17.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/1

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1470/2001 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečná antidumpingová cla v rozmezí od 0 % do 66,1 % z dovozu elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (dále jen „CFL-i“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) (dále jen „původní šetření“). Předtím Komise uložila prozatímní antidumpingové clo nařízením (ES) č. 255/2001 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(2)

Rada nařízením (ES) č. 866/2005 (4) (dále jen „rozšiřující nařízení“) rozšířila platná antidumpingová opatření rovněž na dovoz CFL-i z Vietnamské socialistické republiky, Pákistánské islámské republiky a Filipínské republiky. Toto rozšíření bylo provedeno v důsledku šetření zaměřeného proti obcházení opatření, provedeného v souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení.

(3)

Nařízením (ES) č. 1322/2006 (dále jen „pozměňovací nařízení“) změnila Rada platná antidumpingová opatření. Tato změna byla provedena v důsledku prozatímního přezkumu týkajícího se oblasti působnosti. Vzhledem k tomuto přezkumu a v důsledku pozměňovacího nařízení došlo k vyloučení CFL-i napájených stejnosměrným proudem (dále jen „DC-CFL-i“) z oblasti působnosti těchto opatření. Antidumpingová opatření budou nadále zahrnovat pouze výbojky na střídavý proud včetně elektronických kompaktních fluorescenčních výbojek na střídavý i stejnosměrný proud (dále jen „AC-CFL-i“).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podal dne 18. dubna 2006 svaz výrobců elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek ve Společenství (CFL-i) (dále jen „žadatel“) jménem podstatné části výrobců, kteří v tomto případě představují více než 25 % celkového objemu výroby CFL-i ve Společenství.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že by pozbytí platnosti opatření mělo pravděpodobně za následek pokračování dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, zahájila dne 19. července 2006 přezkum (5) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žadatel rovněž podal žádost o částečný prozatímní přezkum opatření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, zahájila dne 8. září 2006 přezkum (6) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Rozsah prozatímního přezkumu je omezen na úroveň dumpingu týkajícího se jednoho vyvážejícího výrobce, společnosti Lisheng Electronic & Lighting (Xiamen) Co., Ltd. Tento přezkum právě probíhá a není předmětem tohoto nařízení.

(6)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce z ČLR (dále jen „čínští vývozci“), dovozce, obchodníky, uživatele a sdružení uživatelů, kteří byli považováni za dotčené, a zástupce vlády vyvážející země o zahájení přezkumů.

(7)

Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a také těm, kteří se přihlásili v rámci lhůty poskytnuté v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Komise rovněž poskytla přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců dotčeného výrobku se v oznámení o zahájení řízení předpokládá výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, rozeslala formuláře, ve kterých požadovala od každého dotčeného vyvážejícího výrobce a dovozce konkrétní informace o průměrném objemu prodeje a cenách.

(10)

Úplné odpovědi obdržela Komise od tří čínských vývozců a tří dovozců.

(11)

Dotazníky byly zaslány rovněž výrobcům v potenciální srovnatelné zemi, jmenovitě v Korejské republice (dále jen „Korea“), kteří byli útvarům Komise známi.

(12)

Odpovědi na dotazníky zaslali rovněž čtyři výrobci ve Společenství, dva výrobci ve srovnatelné zemi Koreji, jeden maloobchodník (který je zároveň dovozcem) a sedm dodavatelů součástek výrobcům ve Společenství.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení rizika přetrvávání dumpingu a újmy a stanovení zájmu Společenství. V prostorách následujících společností byly provedeny inspekce na místě:

(14)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro přezkum před pozbytím platnosti zahrnovalo období od 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání tendencí, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, zahrnovalo období od 1. ledna 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem je týž výrobek, který je určen v pozměňovacím nařízení, tj. elektronické kompaktní fluorescenční výbojky fungující na střídavý proud (včetně elektronických kompaktních fluorescenčních výbojek fungujících jak na střídavý, tak na stejnosměrný proud) s jednou nebo několika skleněnými trubicemi, u nichž jsou všechny osvětlovací a elektronické prvky upevněny na patici nebo do ní zabudovány, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 8539 31 90.

(16)

Komise zjistila, že

mají v podstatě stejné fyzikální a technické parametry a využití. Tyto výrobky jsou proto obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Několik stran uvedlo, že typy CFL-i dovážené z ČLR a CFL-i vyráběné ve Společenství nejsou obdobné výrobky, jelikož kvalita dotčeného výrobku (jeho životnost) je rozdílná a jelikož dotčený výrobek má jinou kategorii koncových uživatelů (spotřebitelské výbojky CFL-i) než výbojky CFL-i vyráběné ve Společenství (výbojky CFL-i pro profesionální použití).

(18)

Co se týče údajné rozdílné kvality výbojek CFL-i dovážených z ČLR a výbojek CFL-i vyráběných ve Společenství, bylo totéž tvrzení předloženo v původním šetření a v původním nařízení bylo odmítnuto. Jelikož tvrzení neobsahovalo žádné nové údaje, které by ukazovaly na to, že popis obdobného výrobku ve smyslu definice ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je nesprávný, definice původního nařízení pozměněného nařízením (ES) č. 1322/2006 zůstává při tomto šetření v platnosti.

(19)

Co se týče údajných jiných koncových uživatelů dovážených výbojek CFL-i a výbojek CFL-i vyráběných ve Společenství, nemění tato situace nic na skutečnosti, že dovážené výbojky CFL-i a výbojky CFL-i vyráběné ve Společenství jsou z technického hlediska naprosto zaměnitelné a navzájem si přímo konkurují. Uživatelé se sice mohou lišit a mohou být zásobováni prostřednictvím různých prodejních kanálů, to však nemá vliv na skutečnost, že tyto výbojky CFL-i jsou z technického hlediska obdobné a používají se pro stejné účely, tj. vytvářet světlo energeticky úsporným způsobem.

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu, a pokud ano, zda by pozbytí platnosti předmětných opatření pravděpodobně vedlo k jeho pokračování nebo opětovnému výskytu.

(21)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení byla použita stejná metodika jako při původním šetření. Protože přezkum před pozbytím platnosti nestanoví žádné přezkoumání změny okolností, nebylo přehodnoceno, zda bylo výrobcům uděleno tržní zacházení nebo ne.

(22)

Připomíná se, že při původním šetření plně spolupracovalo celkem devět čínských vyvážejících výrobců. Dvěma z těchto vyvážejících výrobců bylo uděleno tržní zacházení, jmenovitě společnostem Lisheng Electronic & Lighting (Xiamen) Co., Ltd. a Philips & Yaming Lighting Co., Ltd. (15. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 14. bod odůvodnění původního nařízení). Šesti společnostem z celkových devíti bylo uděleno individuální zacházení (35. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 17. bod odůvodnění původního nařízení). Je třeba upozornit na to, že žádná ze společností, kterým bylo uděleno tržní zacházení, a pouze tři z těch, kterým bylo uděleno individuální zacházení, při šetření současného přezkumu před pozbytím platnosti spolupracovaly.

(23)

S ohledem na zjevně velký počet čínských vyvážejících výrobců uvedených ve stížnosti se v oznámení o zahájení řízení pro určení dumpingu v souladu s článkem 17 základního nařízení předpokládá výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci z ČLR požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření.

(24)

Odpovědi na formuláře poslalo 17 čínských vyvážejících výrobců. Šetření bylo založeno na informacích od dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým bylo původně uděleno individuální zacházení, a také na informacích od třetího vyvážejícího výrobce, kterému původně nebylo uděleno ani individuální zacházení, ani tržní zacházení. To bylo učiněno po dohodě s čínskými orgány. Tito tři vyvážející výrobci představovali více než 30 % celkového vyvezeného množství z ČLR do Společenství a více než 40 % množství kromě čínského vývozce, na nějž se vztahuje clo 0 %. Dvě společnosti, kterým bylo uděleno individuální zacházení, představují převážnou většinu tohoto množství, a zdůrazňuje se, že spolupráce společností, kterým nebylo uděleno ani individuální zacházení ani status tržního hospodářství, byla malá.

(25)

Inspekce na místě proběhly v prostorách zmiňovaných tří spolupracujících vyvážejících výrobců:

(26)

Protože bylo třeba na základě údajů ze srovnatelné země stanovit běžnou hodnotu pro všechny výrobce, kteří nesplnili kritéria pro tržní zacházení, byla použita stejná metodika jako při původním šetření. Proto bylo třeba v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení určit běžnou hodnotu pro všechny čínské vývozce na základě údajů získaných od výrobců z třetí země s tržním hospodářstvím.

(27)

V oznámení o zahájení řízení bylo, pokud jde o vývoz z ČLR do Společenství, navrženo za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím Mexiko. Mexiko bylo použito jako srovnatelná země již při původním šetření.

(28)

Spolupráci s Mexikem se však nepodařilo navázat. Bylo zjištěno, že výroba dotčeného výrobku byla v Mexiku před začátkem období přezkumného šetření zastavena.

(29)

Proto byli za účelem spolupráce na přezkumném šetření kontaktováni výrobci z jiných třetích zemí s tržním hospodářstvím včetně Indonésie, Malajsie, Indie a Korejské republiky (dále jen „Korea“).

(30)

Nejvíce spolupracovala Korea, kde odpovědi na dotazníky vyplnili dva výrobci a byli ochotni podrobit se následně inspekcím na místě. Na žádost útvarů Komise odpověděl také jeden výrobce z Malajsie, ale poskytnuté údaje byly velmi nedostatečné. Odpověděl jeden výrobce z Indie, ale jeho podíl na domácím prodeji nebyl reprezentativní. Dále bylo zjištěno, že existence různých cel, např. vyrovnávacího cla, zvláštního vyrovnávacího cla a cla označovaného jako „custom educational duty“, má nepříznivý dopad na otevřenost indického trhu. Z tohoto důvodu a s ohledem na skutečnost, že nebyla zjištěna existence větších překážek hospodářské soutěže nebo obchodu na korejském trhu, byl učiněn závěr, že nejvhodnější je určit za srovnatelnou zemi Koreu.

(31)

Následně byla kontaktována řada výrobců a jejich sdružení v Koreji, kteří byli vyzváni ke spolupráci prostřednictvím vyplnění dotazníku. Dva výrobci v Korejské republice poskytli odpovědi na dotazník a plně spolupracovali při šetření. Výpočty byly proto založeny na ověřených informacích od těchto dvou spolupracujících výrobců.

(32)

Pro dva spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, by měly být stanoveny vývozní ceny na základě cen skutečně zaplacených odběrateli ve Společenství, kteří s nimi nejsou ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(33)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů ve fyzických vlastnostech, v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech tam, kde to bylo možné a oprávněné.

(34)

Dumpingové rozpětí bylo stanoveno pro dva spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení. Při výpočtu dumpingového rozpětí byly u dotčeného výrobku porovnány vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou do Společenství.

(35)

Toto srovnání ukázalo existenci více než 50procentního dumpingu u obou společností.

(36)

Co se týče dumpingových rozpětí u společností, kterým nebylo uděleno tržní zacházení nebo individuální zacházení, byla úroveň spolupráce těchto společností malá. Za těchto okolností byla stanovena dumpingová rozpětí přinejmenším na takovou úroveň, která byla zmíněna v předešlém bodě odůvodnění. To bylo učiněno na základě srovnání běžné hodnoty, jak bylo popsáno výše, s vývozními cenami získanými od spolupracujících vývozců a hospodářských subjektů Společenství a z oficiálních statistik, které byly porovnány s důvěrnými statistickými informacemi dostupnými Komisi. Srovnání bylo rovněž provedeno tak, jak bylo vysvětleno výše.

(37)

Protože společnosti, kterým bylo v rámci původního šetření uděleno tržní zacházení, při přezkumném šetření nespolupracovaly, nic nenasvědčuje tomu, že by se dumpingová rozpětí lišila od těch, která byla původně stanovena.

(38)

Proto zejména na základě důkazů, které jsou k dispozici od tří spolupracujících vyvážejících výrobců, poskytuje šetření přesvědčivý důkaz o trvajícím dumpingu.

(39)

Tři vyvážející výrobci mají k dispozici výrobní kapacity a zásoby, aby mohli pokračovat v prodeji ve velkém množství na trhu Společenství. Navíc je třeba zdůraznit, že trh Společenství je díky své velikosti a stále se zvyšující poptávce po dotčeném výrobku velmi přitažlivý. Proto mnoho čínských vyvážejících výrobců vytvořilo rozvinutou distribuční síť, která zjednodušuje prodej dotčeného výrobku. To také odráží skutečnost, že stávající opatření byla obcházena, což vedlo k rozšíření těchto opatření na Vietnam, Pákistán a Filipíny nařízením (ES) č. 866/2005. Míra spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla také spíše nízká (viz výše). Navíc míra dumpingu zjištěná v období přezkumného šetření naznačuje pravděpodobnost pokračování dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(40)

Ceny ve Společenství byly obecně vyšší než ty, kterých dosahovali tři spolupracující čínští vyvážející výrobci za srovnatelné modely na domácím trhu. To by naznačovalo, že by v případě zrušení antidumpingových opatření pro čínské vyvážející výrobce představoval přesun prodeje do Společenství zajímavou možnost.

(41)

Vývozní ceny do třetích zemí byly v období přezkumného šetření obecně vyšší než ty, kterých dosahovali tři spolupracující čínští vyvážející výrobci za srovnatelné modely na domácím trhu. Byly ovšem nižší než běžná hodnota stanovená ve srovnatelné zemi. Není důvod předpokládat, že by tento model byl odlišný pro vývoz do Společenství, kdyby opatření byla zrušena. Tyto skutečnosti proto podporují závěr, že u většiny čínského vývozu existuje přetrvávání a přinejmenším riziko opětovného výskytu dumpingu.

(42)

Čínské vývozní ceny do třetích zemí byly přibližně na stejné úrovni jako úroveň cen ve Společenství. Ovšem pokud budou opatření zrušena, trh Společenství se pro čínské vyvážející výrobce stane pravděpodobně ještě přitažlivější.

(43)

Všichni tři spolupracující vyvážející výrobci byli během období přezkumného šetření ve výrobě i prodeji na hranici svých kapacit. Nové montážní linky mohou být zřízeny poměrně rychle, pokud to vzhledem k rozvoji trhu bude zapotřebí. Proto je třeba počítat s tím, že čínští výrobci své kapacity rychle rozšíří, jakmile opatření budou zrušena. To by opět znamenalo pokračování dumpingu.

(44)

Jak bylo stanoveno v nařízení (ES) č. 866/2005, byla stávající opatření obcházena skrze zásilky přes Vietnam, Pákistán a Filipíny. V důsledku toho byla opatření rozšířena na zásilky dotčeného výrobku. Zjištěné praktiky obcházení znovu dokazují přitažlivost trhu Společenství pro čínské vyvážející výrobce. Tato přitažlivost se vší pravděpodobností přiměje čínské výrobce k tomu, aby zvýšili objem vývozu, jakmile budou opatření zrušena. Protože vývoz se již během období přezkumného šetření (kdy opatření byla v platnosti) uskutečňoval za dumpingové ceny, je třeba vycházet z toho, že jakmile opatření pozbudou platnosti, bude dumping pokračovat a objem vývozu se zvýší.

(45)

Během období přezkumného šetření byl zjištěn dumping na výrazné úrovni (přes 50 %). Trh Společenství je a zůstane přitažlivý díky své velikosti a zvyšující se poptávce po dotčeném výrobku. Tuto přitažlivost navíc zvyšuje cenová úroveň na trhu Společenství, která je podstatně vyšší než v ČLR. Pokud budou opatření zrušena, čínští výrobci pravděpodobně rozšíří své kapacity, aby využili této změny situace na trhu. Všechny tyto faktory společně činí pokračování dumpingu velmi pravděpodobným, pokud opatření budou zrušena.

(46)

Na základě výše zmiňovaných skutečností se dospělo k závěru, že pokračování dumpingu v případě zrušení opatření je pravděpodobné.

(47)

CFL-i ve Společenství vyrábějí čtyři výrobci:

(48)

Všichni čtyři spolupracující výrobci jsou členy nadnárodních skupin a zabývají se vývojem a výrobou široké škály výrobků. Všichni disponují vlastními prodejními a distribučními systémy ve Společenství i v jiných částech světa.

(49)

V rámci šetření byli výše uvedení výrobci zkoumáni ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podrobné výsledky (viz příloha) ukázaly složitý obraz odvětví, jehož struktura se zjevně stále vyvíjí a sledují se různé cíle, protože největší výrobce, pokud jde o objem výroby, podnět podporuje, zatímco ostatní čelí pokračujícím opatřením.

(50)

Je třeba poznamenat, že výše zmiňovaný největší výrobce ve Společenství, označovaný v příloze jako „společnost B“, vyrábí přibližně 48 % výroby Společenství a jeho objem výroby tedy zajisté tvoří velkou část výroby ve Společenství. Navíc čl. 9 odst. 1 základního nařízení stanoví, že Společenství může přijmout opatření, i pokud je podnět stažen, jestliže je to v zájmu Společenství. Toto pravidlo se obdobně použije také pro přezkum před pozbytím platnosti, při kterém nebyl podnět úplně stažen, ale velký výrobce ve Společenství stále podporuje tato opatření. Pokud výrobce představuje podstatnou část výrobního odvětví Společenství, jako v tomto případě, jeho údaje o újmě představují nejlepší dostupné údaje.

(51)

Za účelem analýzy přetrvání nebo obnovení újmy byla proto analyzována situace podporující společnosti. Analýza dopadu, který měla opatření na jiné výrobce Společenství, je popsána níže v oddílu „Zájem Společenství“.

(52)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje výrobců ve Společenství a na základě číselných údajů Eurostatu, které se týkaly objemu dovozu z dotčené země a ostatních třetích zemí a které byly dle potřeby řádně upraveny.

(53)

Kód KN 8539 31 90 může zahrnovat dovoz jiných výrobků než dotčeného výrobku. Proto byl v rámci tohoto kódu proveden odhad procentního podílu dovozu dotčeného výrobku na základě odpovědí zúčastněných stran na dotazníky, informací poskytnutých zadavatelem a porovnání s důvěrnými statistickými informacemi dostupnými Komisi. Jelikož v některých případech by bylo možné namítnout, že by úplné údaje kódu KN mohly dostatečně odrážet objem dovozu a hodnotu dotčeného výrobku, bylo hodnocení provedeno uvážlivě, aby minimalizovalo tyto částky. Závěry jsou však stejné v obou případech, ať byl použit konzervativní přístup, nebo úplné údaje kódu KN. Některá níže uvedená čísla byla za účelem ochrany důvěrných informací o společnosti nebo statistik indexována nebo vyjádřena jako rozpětí (např. ta, která vyplývají z deseticiferných nebo čtrnácticiferných kódů).

(54)

Spotřeba ve Společenství se vyvíjela takto:

Tabulka 1

(55)

Během sledovaného období spotřeba dotčeného výrobku vzrostla o 90 %. Tuto vzrůstající spotřebu částečně pokrývá vzrůstající dovoz dotčeného výrobku určeného pro spotřebitele. Na trh začaly pronikat CFL-i menších rozměrů, které se podobají klasickým žárovkám, a vzhledem k jejich zjevné přitažlivosti pro spotřebitele (údajně díky designu a nízké ceně) došlo k výraznému nárůstu poptávky po nich.

(56)

Vývoj objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR a jeho podíl na trhu je znázorněn v tabulce č. 2 níže. Podle zjištění rozšiřujícího nařízení byl dovoz výrobků zapsaných pod kódem KN 8539 31 90 z Vietnamské socialistické republiky, Pákistánské islámské republiky a Filipínské republiky v období od roku 2003 do rozšíření opatření zahrnut mezi níže uvedený dumpingový dovoz. Je třeba zdůraznit, že tato skutečnost nemá žádný dopad na povahu popisovaných tendencí. Jelikož prozatímní přezkum týkající se společnosti Lisheng Electronics (viz výše) ještě nebyl ukončen, předpokládá se, že výsledek původního šetření (při kterém nebyl zjištěn žádný dumping) platí i pro tento přezkum před pozbytím platnosti.

Tabulka 2

(57)

V období od roku 2003 do konce období přezkumného šetření vzrostl objem dumpingového dovozu z ČLR o 235 %. Podíl dumpingového dovozu na spotřebě Společenství mezitím vzrostl z 20 %–30 % na 47 %–57 %.

(58)

Podíl nedumpingového dovozu na trhu Společenství mezitím také vzrostl, i když ne do takové míry jako podíl dumpingového dovozu. Během období přezkumného šetření měl nedumpingový dovoz podíl na trhu Společenství v rozsahu od 17 % do 27 %, tedy mnohem nižší než podíl dumpingového dovozu na trhu.

(59)

Dovoz z ČLR, dumpingový i nedumpingový, dosahoval během období přezkumného šetření celkového podílu na trhu Společenství ve výši asi 72 %.

(60)

Postup při výpočtu cenového podbízení je stejný jako postup popsaný v 60. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Typ CFL-i vyvážený do Společenství vyvážejícími výrobci v ČLR (u nichž byl stanoven dumping) byl porovnán s odpovídajícím typem CFL-i vyráběným podporujícím výrobcem a rozdíl byl vyjádřen jako procentní podíl ceny ze závodu podporujícího výrobce. Na základě toho byla zjištěna míra podbízení v rozmezí od 48,2 % do 61,5 %.

(61)

Aby byl předložen úplný obraz situace na trhu Společenství, byl zkoumán i vývoj dovozu dotčeného výrobku z ostatních zemí, jichž se tento přezkum týká.

(62)

Vývoj objemu dovozu, podílu na trhu a průměrných cen dovozů ze třetích zemí je znázorněn v tabulce č. 3 níže (přičemž byly zvlášť vyčleněny dvě hlavní vyvážející země).

Tabulka 3

(63)

Od roku 2003 do konce období přezkumného šetření bylo zaznamenáno malé zvýšení dovozu pocházejícího z Malajsie a Tchaj-wanu. Celkově byl dovoz ze třetích zemí schopen získat podíl na trhu, přestože dovoz pocházející z ČLR úspěšně pronikal na trh Společenství. Ovšem ve srovnání s dovozem z ČLR hrál dovoz ze třetích zemí jen malou úlohu.

(64)

Zjištění o cenách vyvozená z dovozních statistik se v případě některých zemí nepovažují za reprezentativní, protože se v důsledku dovozu malého množství zřetelně podstatně liší od dovozních cen zjištěných u dovozu z ČLR. Není však důvod domnívat se, že by se vyvážející výrobci ve třetích zemích mohli více než jen okrajově odchýlit od cen účtovaných vyvážejícími výrobci v ČLR. I kdyby tyto ceny byly považovány za reprezentativní, neměly by vzhledem k omezené velikosti objemu, který byl k dispozici, a vzhledem k povaze cen a objemu čínského vývozu žádný dopad na zjištění podrobně popsaná níže.

(65)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly posouzeny všechny relevantní hospodářské ukazatele, které ovlivňují stav daného jediného výrobce podporujícího šetření.

(66)

Vzhledem k skutečnosti, že čísla se týkají pouze jedné společnosti, byla za účelem ochrany důvěrných informací všechna čísla indexována.

Tabulka 4

Výroba, instalovaná výrobní kapacita a míra využití kapacit

(67)

Po nárůstu výroby v letech 2003–2004 klesla výroba podporujícího výrobce od roku 2004 do konce období přezkumného šetření o 22 %. Jelikož úroveň instalované výrobní kapacity zůstala nezměněna, míra využití kapacit klesla shodně s mírou výroby, tj. o 22 % od roku 2004.

(68)

Příčinou nižší úrovně výroby (a nižší míry využití kapacit) je nižší objem prodeje typu výbojek CFL-i, který podporující výrobce vyrábí, na trhu Společenství.

Tabulka 5

Zásoby

(69)

Jelikož poptávka po výbojkách CFL-i od tohoto výrobce klesla (viz předchozí bod odůvodnění), zvýšil se během dotčeného období stav zásob výbojek CFL-i vyrobených ve Společenství. Nárůst zásob během období přezkumného šetření je třeba posuzovat částečně s ohledem na skutečnost, že výbojky CFL-i jsou sezonním výrobkem (objem prodeje je vyšší před příchodem ročního období, kdy je méně světla, a v jeho průběhu). Nárůst zásob v období mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření je tedy částečně důsledkem sezonních vlivů. Do určité míry je však i důsledkem nižšího objemu prodeje výbojek CFL-i vyrobených ve Společenství během období přezkumného šetření.

(70)

Objem prodeje výbojek CFL-i vyrobených ve Společenství, podíl spotřeby Společenství na trhu a růst

Tabulka 6

(71)

Objem prodeje výbojek CFL-i vyráběných podporujícím výrobcem ve Společenství pro trh Společenství zůstal v prvních letech dotčeného období poměrně stabilní (vyjádřeno v absolutních hodnotách). Během období přezkumného šetření bylo ovšem zaznamenáno snížení objemu prodeje o 20 %.

(72)

Vzhledem k spotřebě Společenství se tržní podíl výbojek CFL-i vyráběných podporujícím výrobcem ve Společenství snížil.

Tabulka 7

Prodejní ceny

(73)

Průměrná prodejní cena výbojek CFL-i vyráběných ve Společenství se během dotčeného období snížila. Průměrná jednotková prodejní cena během dotčeného období klesla o 12 %.

Tabulka 8

Zaměstnanost, mzdy a produktivita na jednoho zaměstnance

(74)

Počet zaměstnanců se během celého dotčeného období snížil, což bylo přímým důsledkem nižšího objemu výroby na území Společenství.

(75)

Náklady na mzdy se snížily ve shodě se snížením počtu zaměstnanců.

(76)

Produktivita zaměstnanců ve výrobě se zvýšila o 11 % během celého dotčeného období, tj. počet zaměstnanců ve výrobě se snížil více než počet vyrobených výbojek CFL-i.

(77)

Pokud jde o vliv rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na podporujícího výrobce, nelze jej vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí považovat za zanedbatelný.

(78)

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, nelze dospět k závěru, že podporující výrobce již plně překonal účinky dřívějšího dumpingu.

Tabulka 9

Ziskovost, návratnost investic a peněžní tok

(79)

Všechny výše uvedené výkonnostní ukazatele naznačují tendenci snižování ziskovosti. Finanční výsledky podporujícího výrobce byly nejprve přiměřené (po uložení antidumpingových opatření v roce 2001) a v průběhu prvních let dotčeného období byly jeho finanční výsledky dobré. V důsledku soutěže s dováženými výbojkami CFL-i pocházejícími z ČLR se však snížil objem prodeje i průměrné prodejní ceny a toto snížení mělo nepříznivý vliv na finanční výsledky podporujícího výrobce. Přesto, že antidumpingová opatření byla v platnosti, vykazoval podporující výrobce v průběhu období přezkumného šetření ztráty.

Tabulka 10

Investice a schopnost získat kapitál

(80)

Míra investic v průběhu dotčeného období celkově klesla. Rovněž je třeba zmínit, že míra investic do dotčeného výrobku byla obecně nízká, jak ukázala skutečnost, že se instalovaná výrobní kapacita v průběhu dotčeného období nezměnila.

(81)

Podporující výrobce neoznámil žádné specifické problémy ohledně své schopnosti získat kapitál.

(82)

Posuzované období se vyznačuje nárůstem dovozu z ČLR, který byl zčásti na úkor finančních výsledků podporujícího výrobce, co se týče výbojek CFL-i vyráběných ve Společenství. Objem prodeje i prodejní hodnoty klesly a ziskovost se snížila na úroveň ztrát v průběhu období přezkumného šetření.

(83)

Je tedy zřejmé, že pokud bude povoleno zrušení antidumpingových opatření, finanční výsledky podporujícího výrobce týkající se výbojek CFL-i vyráběných ve Společenství se zhorší.

(84)

Podporující výrobce uvedl, že za účelem obrany před soutěží s dovozem a udržení svého podílu na trhu Společenství začal dovážet výbojky CFL-i z dotčené země.

(85)

Objem dovozu představuje jen poměrně malý podíl celkového objemu prodeje na trhu Společenství.

(86)

Vývozní výkonnost podporujícího výrobce se během dotčeného období zhoršila. Částečným vysvětlením pro to je, že podporující výrobce v případě několika vývozních trhů přesunul místo, odkud dodával výbojky CFL-i, z výroby ve Společenství blíže k vývozním trhům.

(87)

Průměrná jednotková cena pro vývozní trhy byla v průběhu dotčeného období poměrně stabilní, s tendencí směrem k nižším cenám ke konci období přezkumného šetření.

(88)

Šetření ukázalo, že kapacita čínských vývozců je významná a může se lehce zvýšit. Navíc cenová úroveň ve Společenství zůstává ve srovnání s jinými trhy přitažlivá a ve Společenství se nacházejí dobře zavedené distribuční kanály pro čínské vývozce. Čínský vývoz by proto pravděpodobně vzrostl.

(89)

Pozorovaná výrazná úroveň dumpingu a cenového podbízení a také nízká úroveň cen obvyklá u čínského vývozu do třetích zemí naznačují, že by se výše zmiňovaný vývoz do Společenství uskutečňoval při dumpingových cenách, které by byly pod úrovní cen a nákladů podporujícího výrobce.

(90)

Spojený účinek tohoto objemu a cen by pravděpodobně vedl ke zhoršení situace podporujícího výrobce. Ať už by na to podporující výrobce reagoval snížením prodeje (a tudíž i výroby), snížením cen, nebo oběma způsoby, zhoršení finančních výsledků by bylo značné.

(91)

Šetření nezjistilo žádné další faktory, které by zpochybňovaly pravděpodobný účinek dumpingového dovozu na situaci podporujícího výrobce. Především je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, prosadil by se dumpingový dovoz z Číny na úkor výrobků z jiných zdrojů, včetně jiných výrobců ve Společenství a čínského výrobce, na nějž se vztahuje nulové clo. I kdyby tato situace nenastala, byly by objem a úroveň cen dumpingového dovozu z Číny tak velké, že by dovoz z nedumpingových zdrojů se vší pravděpodobností nezrušil příčinnou souvislost. Navíc nebyly zjištěny žádné další faktory, kterým by musela být újma přisuzována. Především neexistuje žádný důkaz, že se dají použít faktory vyjmenované v čl. 3 odst. 7 základního nařízení, a ty jistě nejsou tak důležité, aby zrušily příčinnou souvislost mezi dumpingem a újmou.

(92)

Dále se nelze domnívat, že by dovoz prováděný podporujícím výrobcem měl zásadní dopad vzhledem k pravděpodobnosti přetrvávání újmy. V tomto ohledu bylo shledáno, že tento dovoz byl důsledkem potřeby podporujícího výrobce doplnit sortiment výrobků.

(93)

Na základě toho byl učiněn závěr, že existuje pravděpodobnost přetrvávání a nového výskytu dumpingu působícího újmu, pokud by antidumpingová opatření na dovoz výbojek CFL-i pocházejících z Čínské lidové republiky pozbyla platnosti.

(94)

Za prvé se připomíná (viz 50. bod odůvodnění), že čl. 9 odst. 1 základního nařízení stanoví, že Společenství může přijmout opatření, i pokud je podnět stažen, jestliže je to v zájmu Společenství. Tím spíše má Společenství tuto možnost při přezkumu před pozbytím platnosti za situace, kdy velký výrobce ve Společenství opatření podporuje, i když ostatní výrobci jsou proti jejich zachování. Proto bylo v souladu s článkem 21 základního nařízení šetřeno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření bylo v zájmu Společenství jako celku, a pokud ano, po jakou dobu. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech dotčených zájmů. Toto šetření analyzuje situaci, kdy jsou antidumpingová opatření v platnosti již od roku 2001, a proto umožňuje posouzení jakéhokoliv nepřípustného nepříznivého dopadu stávajících antidumpingových opatření na dotčené strany.

(95)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo zkoumáno, zda i přes závěry týkající se pravděpodobného přetrvávání nebo nového výskytu dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, na jejichž základě by bylo možné usoudit, že zachování platných opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Společenství.

(96)

Jak bylo uvedeno v oddíle D, existuje pravděpodobnost přetrvávání a nového výskytu dumpingu, jestliže opatření budou zrušena.

(97)

Pokud opatření budou zrušena, je pravděpodobné, že společnost bude dále vykazovat ztráty. Ve výrobních závodech je v současnosti zaměstnáno několik set pracovníků. Proto by bylo v zájmu výrobce ve Společenství podporujícího podnět, aby byla antidumpingová opatření proti dumpingovému dovozu z dotčené země opětovně zavedena.

(98)

Obecně je třeba zdůraznit, že v souvislosti s dovozní činností výrobců ve Společenství mělo zavedení cel nepříznivý dopad na jejich celkovou činnost. Kromě výdajů vyplývajících z antidumpingového cla spojeného s dovozem jim opatření bránila optimalizovat složení výrobků a sortiment nabídky, a tím i jejich ziskovost. Investice, výroba, výzkum a vývoj a jiná strategická rozhodnutí byla následkem toho také ovlivněna. Tyto nepříznivé vlivy představují důležitý aspekt, který je třeba při této analýze vzít v úvahu.

(99)

Je třeba připomenout, že společnost A oznámila svůj záměr kromě výroby v Evropě čerpat ze zdrojů v ČLR. Z toho plyne, že opětovné zavedení opatření by nebylo v zájmu tohoto výrobce.

(100)

Proti opětovnému zavedení opatření vznesli výhrady dva další výrobci Společenství (označení v příloze jako „společnost C“ a „společnost D“). Přestože obě společnosti odebírají výbojky CFL-i ze zdrojů z ČLR, obě stále mají podstatnou část výroby ve Společenství. Z tohoto důvodu nelze vyloučit, že by antidumpingová opatření odporovala zájmům těchto dvou výrobců, zejména střednědobě.

(101)

Několik dodavatelů, kteří pro výrobní odvětví Společenství zajišťují podstatnou část dodávek, spolupracovalo s Komisí při šetření. Všichni dodavatelé až na jednoho vyjádřili podporu přetrvání opatření a znepokojení nad možností ztráty obchodních příležitostí, kdyby výroba výbojek CFL-i ve Společenství měla být ohrožena. Tito dodavatelé zaměstnávali celkem několik set pracovníků v Německu, Španělsku, Itálii, na Slovensku a v Maďarsku.

(102)

Proto lze usoudit, že by bylo v zájmu dodavatelů Společenství, aby antidumpingová opatření proti dumpingovému dovozu z dotčené země byla opětovně zavedena.

(103)

Komise zaslala dotazníky osmi dovozcům/obchodníkům s dotčeným výrobkem. Odpověděli tři dovozci, kteří představují pouze přes 1 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země do Společenství. Dotčený výrobek je pro všechny tři společnosti důležitý a obrat dotčeného výrobku odpovídá 10 %–70 % celkového obratu každé společnosti. V důsledku očekávaného zvýšení spotřeby tohoto výrobku tento obrat pravděpodobně střednědobě vzroste. Přihlásila se také jedna společnost z maloobchodního odvětví.

(104)

Dva dovozci a zmíněná jedna společnost zastupující maloobchodní odvětví vyjádřili jasný nesouhlas se zachováním opatření a třetí dovozce uvedl výhody i nevýhody plynoucí z platných opatření. Všechny tři společnosti potvrdily, že Společenství je závislé na dovozu dotčeného výrobku z ČLR, protože výroba Společenství není s to uspokojit poptávku na trhu. Navíc zdůraznily, že spotřeba ve Společenství bude podstatně narůstat. Připustily ovšem, že platná opatření zabránila zaplavení trhu Společenství tzv. spektrálními výbojkami třídy C nízké kvality. Jelikož spotřebitelé by mohli mít těžkosti při jejich odlišení od kvalitnějších výbojek třídy B, odstranění opatření by mohlo znamenat, že by pro výbojky třídy B, které jsou pro obchod dotčených dovozců zásadní, bylo obtížné prosadit se v soutěži.

(105)

Některé zúčastněné strany uvedly, že antidumpingové clo je v rozporu se zásadami šetření energií vyhlášenými Společenstvím, protože vedlo k nadměrnému zvýšení maloobchodních cen pro spotřebitele, a tím ke snížení prodeje energeticky úsporných výbojek (CFL-i). Jedna strana naopak tvrdila, že by ukončení opatření uškodilo politice životního prostředí Společenství, protože výbojky CFL-i vyráběné v Číně obsahují více rtuti, a proto má jejich likvidace škodlivější účinky na životní prostředí než likvidace výbojek vyráběných ve Společenství.

(106)

Cílem antidumpingových opatření je odstranit nekalé konkurenční výhody plynoucí z dumpingového dovozu do Společenství. Samotná existence jiných politik Společenství tedy nevylučuje zavedení a trvání cel, pokud to bude zapotřebí.

(107)

Šetření ovšem ukázalo, že spotřeba dotčeného výrobku a poptávka po něm se na evropském trhu rychle zvýšily a že nárůst poptávky je pravděpodobně důsledkem zvýšeného zájmu evropských spotřebitelů o snížení výdajů na energii, což přispívá k udržitelnému rozvoji. Také je jasné, že platná opatření mají významný dopad na maloobchodní ceny dotčeného výrobku ve Společenství. To znamená, že spotřebitelé, kteří by byli možná z používání žárovek přešli na používání dotčeného výrobku, tak nemohli učinit z důvodu výrazného rozdílu v maloobchodní ceně mezi těmito výrobky, jenž byl ještě prohlouben mimo jiné platnými opatřeními. Proto se v tomto případě při posuzování zájmu Společenství musí vzít v úvahu dodávky dostatečného množství dotčeného výrobku na trh za rozumné ceny.

(108)

To by mělo být nazíráno na pozadí politiky Společenství, která podporuje používání energeticky úsporných výbojek, a tím posiluje výše zmíněné argumenty.

(109)

Z hlediska předpokládaného vývoje trhu je vysoce pravděpodobné, že zachování opatření by střednědobě a dlouhodobě způsobilo významnou zátěž pro spotřebitele.

(110)

V reakci na zveřejnění namítl výrobce ve Společenství podporující podnět, že platná opatření neměla významný dopad na zvýšení spotřebitelských cen ve Společenství. K tomuto argumentu je třeba poznamenat, že spotřebitelská cena některých modelů se možná po uložení opatření opravdu snížila, ale nelze popřít, že clo ve výši až 66 %, které bylo dále rozšířeno na dovoz uskutečňovaný skrze obcházení, muselo způsobit zvýšení ceny. Navíc ceny tří z pěti modelů byly (na základě údajů samotného podporujícího výrobce) ve členském státě s největším maloobchodním trhem ve Společenství na začátku roku 2006 vyšší než na začátku roku 2001. Společnost označená v příloze jako společnost A uvedla, že není jasné, zda žadatel svůj podnět stáhl. Jak bylo uvedeno výše, výrobce ve Společenství podporující podnět na svém podnětu trvá.

(111)

Některé zúčastněné strany také tvrdily, že opatření jsou v rozporu se zájmem Společenství, protože výrobci Společenství nemají kapacitu k uspokojení poptávky, a proto je dovoz nutný pro zajištění zásobování trhu.

(112)

Účelem antidumpingových opatření není zabránit dovozu ani omezit dodávky výbojek CFL-i na trh Společenství. Z toho, co bylo zmíněno výše, vyplývá, že platná opatření nebyla pro dovoz škodlivá. Naopak rostoucí spotřeba vedla k nárůstu jak v absolutním měřítku, tak v podílu dovozu z ČLR na trhu v dotčeném období. Ovšem je zřejmé, že střednědobý dopad na dodávky plynoucí ze zachování opatření může být významnější.

(113)

Některé zúčastněné strany dále uvedly, že platná opatření narušují hospodářskou soutěž na trhu Společenství, protože jen některé hospodářské subjekty jsou schopny zajišťovat dodávky CFL-i od výrobců z ČLR, na které se vztahuje nulové nebo velmi nízké clo. Ostatní hospodářské subjekty mají jen omezený přístup na trh, protože mohou dovážet zboží jen od vyvážejících výrobců, na které se vztahuje vysoké clo.

(114)

Je třeba připomenout, že článek 21 základního nařízení odkazuje na potřebu napravit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod. Proto zavedení opatření pomůže vyrovnat výhody vývozců vyplývající z dumpingu. Clo by tedy pomohlo při zachování rovných podmínek mezi výrobci ve Společenství, vývozci ze třetích zemí a vývozci z dotčené země, u nichž nebyl zjištěn žádný dumping, na jedné straně, a mezi vývozci, u kterých byly zjištěny dumpingové praktiky, na straně druhé. Skutečnost, že se na některé vývozce vztahuje vyšší clo než na jiné, pouze odráží různé dumpingové rozpětí u různých vývozců, a důsledkem toho proto není diskriminace nebo narušování hospodářské soutěže mezi dovozci, kteří mají přístup k různým zdrojům v ČLR. Šetření navíc ukázalo, že hospodářské subjekty ve Společenství mají přístup k dodávkám výbojek CFL-i od mnoha výrobců ve Společenství i v dotčené zemi a třetích zemích, a nebyl poskytnut žádný důkaz, který by podpořil tvrzení, že některé hospodářské subjekty vůbec nemají přístup na trh. Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, je třeba učinit závěr, že zachování opatření bude mít významný účinek na spotřebitele, co se týče maloobchodních cen a dostupnosti dodávek, zejména střednědobě až dlouhodobě.

(115)

Ustanovení čl. 21 odst. 1 základního nařízení stanoví, že se přihlíží zejména k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a jeden výrobce, který zajišťuje podstatnou část výroby Společenství, trpí následky dumpingu působícího újmu, který byl zjištěn při šetření. Vyskytly se však zásadní úvahy, které vedly k závěru, že v zájmu Společenství je opatření zrušit; výrobní odvětví Společenství je do velké míry odkázané na dovoz z ČLR, aby uspokojilo rychle rostoucí poptávku, ani někteří výrobci ve Společenství nepodporují zachování opatření a ukázalo se, že opatření mají významný dopad na spotřebitelské ceny a potažmo na rozhodování spotřebitelů, zda koupit výbojky CFL-i nebo méně účinné žárovky.

(116)

S ohledem na všechny dotčené zájmy byl učiněn závěr, že celková rovnováha zájmů bude zajištěna zrušením opatření. Když však ve světle výše zmíněných úvah zvážíme zájmy výrobce, který podporuje zachování opatření, a zájmy, které jsou dotčeny, a zejména zájmy ostatních výrobců ve Společenství, je krátkodobě v zájmu Společenství zachovat opatření na další přechodné období. Je proto vhodné, aby opatření zůstala zachována pouze na jeden rok, než budou zrušena. Poté by pravděpodobný nepříznivý účinek na spotřebitele a jiné hospodářské subjekty byl nepřiměřený ve srovnání s prospěchem, který by z opatření měli výrobci ve Společenství.

(117)

Všechny strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se dospělo k závěru doporučit zrušení stávajících opatření po roce. Poté jim také byla poskytnuta doba na předložení připomínek a argumentů. Žádná z obdržených připomínek nebyla takového rázu, aby změnila závěry tohoto nařízení.

(118)

Z výše uvedeného vyplývá, že by antidumpingové clo mělo být po roce zrušeno,

17.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/21

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

17.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/23

(1)

V případě tradičního postupu, který se řídí zvláštními ustanoveními producentského členského státu, může tento členský stát odchylně od běžného pravidla prostřednictvím výslovného souhlasu a s výhradou vhodných kontrol umožnit, aby jakostní víno stanovených pěstitelských oblastí bylo získáno tak, že se k základnímu produktu, z něhož je víno vyrobeno, přidá jeden nebo více vinařských produktů, které nepocházejí ze stanovené oblasti, jejímž názvem je víno označeno. Mělo by být zajištěno, že hospodářské subjekty a příslušné orgány nebudou dotčeny uplynutím platnosti této odchylky stanovené v čl. 31 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 (2), a proto by měla být její platnost znovu prodloužena.

(2)

Příloha II nařízení (ES) č. 753/2002 obsahuje seznam odrůd révy a jejich synonym se zeměpisným označením, které se smějí používat na etiketách vín. Uvedená příloha musí být doplněna o příslušná označení používaná Rumunskem.

(3)

S ohledem na administrativní zátěž a s cílem zamezit jakýmkoli obchodním potížím by toto nařízení mělo být použitelné ode dne 1. července 2007.

(4)

Nařízení (ES) č. 753/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

1.

Ustanovení čl. 31 odst. 3 se mění takto:

2.

Příloha II se nahrazuje zněním přílohy tohoto nařízení.

17.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/29

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 660/2007 ze dne 14. června 2007, kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), ode dne 15. června 2007 již nestanoví vývozní náhrady pro dodávky mléka a mléčných výrobků včetně výrobků dodávaných podle článků 36 a 44 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (3).

(2)

V souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 800/1999 mohou členské státy povolit vývozcům použít postup, podle něhož se pro stanovení platné sazby náhrady pro dodávky prováděné podle článků 36 a 44 uvedeného nařízení a nakládané na palubu každý měsíc vezme v úvahu poslední den v měsíci. Není proto možné stanovit platnou sazbu náhrady pro dodávky mléka a mléčných výrobků prováděné podle tohoto postupu od 1. do 14. června 2007.

(3)

Nárok na náhradu pro dodávky prováděné podle postupu stanoveného v článku 37 nařízení (ES) č. 800/1999 před datem vstupu nařízení (ES) č. 660/2007 v platnost by neměl být dotčen. Aby bylo možné určit tuto náhradu, je tudíž nezbytné stanovit datum, jež má být použito k tomuto účelu, odchylně od čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 800/1999.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,