15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/1

(1)

Dne 3. července 2006 Komise obdržela podnět podaný podle článku 5 základního nařízení společností AlzChem GmbH (dále jen „žadatel“), která představuje 100 % výroby 1-kyanguanidinu (dikyandiamidu, dále jen „DCD“) ve Společenství.

(2)

Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu DCD z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a o podstatné újmě vzniklé v jeho důsledku, které byly pokládány za dostatečné ke zdůvodnění zahájení řízení.

(3)

Dne 17. srpna 2006 bylo řízení zahájeno zveřejněním oznámení o zahájení řízení (2) v Úředním věstníku Evropské unie.

(4)

Komise úředně uvědomila žádajícího výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele, dodavatele a sdružení, o nichž se vědělo, že se jich řízení týká, a zástupce dotčené vyvážející země o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost sdělit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Žádající výrobce ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci a uživatelé svá stanoviska sdělili. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(6)

Komise zaslala formuláře žádosti známým dotčeným čínským vyvážejícím výrobcům v ČLR, pokud si to přáli, ve snaze umožnit jim podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení. Tři vyvážející výrobci v ČLR požádali o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a o individuální zacházení, pokud by šetření ukázalo, že nesplňují podmínky pro status tržního hospodářství.

(7)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v tomto šetření může ke stanovení dumpingu v souladu s článkem 17 základního nařízení použít výběr vzorku.

(8)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat byli všichni vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (1. červenec 2005 až 30. červen 2006).

(9)

Protože však v rámci šetření spolupracovali jen tři vyvážející výrobci, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(10)

Dotazníky byly zaslány všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Vyplněné dotazníky byly doručeny od všech tří spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, od jediného výrobce ve Společenství a také od dvou uživatelů a čtyř dovozců.

(11)

Komise vyhledala a ověřila všechny informace, jež pokládala za nezbytné ke stanovení dumpingu, vzniklé újmy a zájmu Společenství a ověření provedla v prostorách těchto společností:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období šetření“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Dotčeným výrobkem je 1-kyanguanidin (dikyandiamid) (dále jen „DKD“), kódu KN 2926 20 00. Je to tuhá látka ve formě jemného bílého krystalického prášku, obvykle bez zápachu. Vyrábí se z páleného vápna a sazí v několika výrobních krocích.

(14)

DCD se obvykle používá jako meziprodukt k výrobě širokého spektra dalších chemických meziproduktů, např. farmaceutických přípravků, v různých průmyslových použitích – ve vodárenství, při výrobě papíru a celulózy, textilu a v kožedělném průmyslu – a v různých oblastech použití epoxidů. Je klíčovým článkem řetězce dusík-uhlík-dusík (NCN) v koncových výrobcích pro úzký segment trhu, k nimž patří např. guanidin nitrát a jiné NCN deriváty.

(15)

Více než 90 % DCD prodávaného na trhu Společenství je standardní. Zbytek, tzv. mikro DCD, má menší velikost částic. Čínští vyvážející výrobci poskytli údaje pouze pro standardní typ.

(16)

Jeden dovozce tvrdil, že standardní typ DCD vyráběný výrobním odvětvím Společenství má vyšší jakost než týž výrobek vyráběný čínskými vyvážejícími výrobci, neboť obsah vody v čínském DCD je podstatně vyšší a je více nestálý v porovnání s obsahem vody v DCD vyrobeném ve Společenství. Čínský DCD má údajně též vyšší obsah nečistot.

(17)

Šetření však prokázalo, že i když určité rozdíly v jakosti mohou být, nelze je kvantifikovat, a navíc neovlivňují základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti DCD vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Společenství a DCD dováženého do Společenství z ČLR, který byl shledán jako stejný a měl tatáž koncová využití.

(18)

Bylo proto uzavřeno, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota určí v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, kteří podle zjištění splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(20)

Stručně a pouze pro snadné odkazování jsou kritéria statusu tržního hospodářství uvedena v souhrnné podobě níže:

(21)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádali tři vyvážející výrobci v ČLR, kteří ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Komise vyhledala a ověřila v prostorách těchto společností všechny nezbytné informace podané v žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné.

(22)

Šetření prokázalo, že žádosti o status tržního hospodářství musí být zamítnuty pro všechny tři vyvážející výrobce. Kontrola plnění každého z pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro dotyčné společnosti prokázala, že první, druhé a třetí kritérium nebylo splněno.

(23)

Jelikož hlavním akcionářem je v jednom případě státem vlastněný podnik a v druhém případě člen Lidového kongresu, bylo zjištěno, že stát může mít podstatný vliv na obchodní rozhodování společnosti, které se týká rozhodování v oblasti řízení např. o dělení zisku, emisi nových akcií, navýšení kapitálu a změně stanov, tudíž tato rozhodnutí nebyla činěna v reakci na signály trhu. Mezi dotyčnými třemi společnostmi byly zjištěny významné rozdíly ve spotřebě elektřiny a jejích jednotkových cenách a žádná z těchto tří společností nemohla prokázat, že její náklady na elektřinu jsou výsledkem nabídky a poptávky a že v podstatě odrážejí tržní hodnoty.

(24)

Dále, ve všech třech případech účetnictví společností neodráželo skutečnou finanční situaci. Zejména byla zjištěna četná porušení základních účetních zásad, které jsou součástí mezinárodních účetních standardů (dále jen „IAS“), a protože žádný z těchto problémů nebyl zmíněn v auditorské zprávě, nelze mít za to, že dotyčné společnosti mají jednoznačné a jasné účetnictví v souladu s IAS a jsou prověřeny nezávislými audity v souladu s IAS.

(25)

Co se týče ocenění počátečního majetku, dotyčné tři společnosti nebyly schopny podat žádné vysvětlení, na jakém základě bylo toto ocenění provedeno. A konečně, ve dvou případech nebyly společnosti schopny podat důkaz o všech platbách za užívací práva k pozemkům. Oba tyto nedostatky nasvědčovaly tomu, že systémem netržního hospodářství byla způsobena podstatná zkreslení.

(26)

Byl konzultován poradní výbor a přímo dotčeným stranám byla dána příležitost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Výrobnímu odvětví Společenství a dotyčným třem vyvážejícím výrobcům bylo poskytnuto posouzení statusu tržního hospodářství a byla dána příležitost k vyjádření. Vyvážející výrobci vznesli proti těmto zjištěním řadu námitek a Komise na ně odpověděla, aniž by však změnila celkové posouzení. Vyvážející výrobci zejména tvrdili, že jejich obchodní rozhodnutí jsou činěna bez zásahu státu. Dále vznesli námitky proti konkrétním zjištěním týkajícím se nákladů a ocenění majetku. Na podporu jejich tvrzení však nebyly podány žádné důkazy, takže musela být zamítnuta.

(27)

V důsledku výše uvedeného bylo uzavřeno, že výrobcům v ČLR by neměl být udělen status tržního hospodářství.

(28)

Ustanovení čl. 9 odst. 5 základního nařízení stanoví, že použije-li se čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, je uloženo individuální clo společnostem, které prokáží splnění všech kritérií stanovených v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro získání individuálního zacházení.

(29)

Výrobci v ČLR, jimž nemohl být přiznán status tržního hospodářství, též požádali o individuální zacházení pro případ, že jim nebude přiznán status tržního hospodářství. Bylo však zjištěno, že stát má tak zásadní vliv, že ve dvou případech rozhodnutí společností nelze pokládat za neovlivněná a zásahy státu mohou představovat vysoké riziko obcházení. Co se týče třetí společnosti, dříve vlastněné státem, nyní vlastněné kolektivně, existují stále ještě silné známky existence potenciálních zásadních zásahů ze strany státu, které představují možné riziko obcházení.

(30)

Tento třetí vyvážející výrobce tvrdil, že možný zásah státu není dostatečným důvodem pro zamítnutí individuálního zacházení, neboť takový závěr by byl založen pouze na předpokladech.

(31)

V souladu s čl. 9 odst. 5 písm. e) základního nařízení, je-li použit čl. 2 odst. 7 písm. a), individuální clo lze uložit, může-li výrobce na základě náležitě doložených tvrzení prokázat, že zásah státu neumožňuje obcházet opatření, jsou-li jednotlivým vývozcům uloženy různé sazby cla. Předně dotyčná společnost nebyla schopna vyjasnit přesnou úlohu a odpovědnosti svého generálního ředitele. Nebyla schopna ani vyjasnit, zda současní akcionáři skutečně zaplatili za akcie, které vlastní ve společnosti dříve vlastněné státem. Na základě toho byl vyvozen přiměřený závěr, že zásadní zásah státu nelze dostatečně vyloučit. Riziko obcházení bylo proto pokládáno za příliš vysoké a tvrzení vyvážejícího výrobce v tomto ohledu musela být zamítnuta.

(32)

Následkem toho, protože bylo zjištěno, že výrobci v ČLR nesplňují všechny požadavky pro udělení individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, muselo být individuální zacházení zamítnuto a bylo uloženo jednotné celostátní clo.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl udělen status tržního hospodářství, určena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Společenství, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené, nebo kterou je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(34)

Protože výroba posuzovaného výrobku mimo Společenství a ČLR neexistuje, Komise uvedla v oznámení o zahájení řízení svůj záměr založit určení běžné ceny, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, na cenách skutečně zaplacených, nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství.

(35)

Dotyční tři výrobci v ČLR měli proti tomuto návrhu námitky a tvrdili, že ve Společenství neexistuje dostatečná hospodářská soutěž a že výrobní postup ve Společenství není srovnatelný s postupem v ČLR. Tvrdili, že běžná hodnota by měla být založena na vývozní ceně žadatele do ČLR nebo na výrobních nákladech na DCD v ČLR.

(36)

Vývozní cena výrobního odvětví Společenství do třetích zemí nemohla být vzata v úvahu, neboť nemohlo být vyloučeno, že tyto ceny nejsou stejně dumpingové. Proto dotyční vyvážející výrobci nemohli prokázat, že by tato metoda byla přiměřenější než ta, kterou použily instituce Společenství. Zejména nemohlo být prokázáno ani nebyly dostupné jiné důkazy o tom, že hospodářská soutěž na trhu Společenství je nedostatečná a že v důsledku toho údaje, které se týkají výrobního odvětví Společenství, by byly nespolehlivé. Pokud jde o rozdíly ve výrobním postupu, nepovažují se za podstatné.

(37)

Dále, žádné z dotyčných tří společností nebyl přiznán status tržního hospodářství, a proto výrobní náklady čínských vyvážejících výrobců nebyly pokládány za spolehlivé.

(38)

Z těchto důvodů byly za nejpřiměřenější základ pro určení běžné hodnoty pokládány náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu obdobného výrobku, v případě nutnosti opravené zejména s ohledem na rozdíly ve výrobních postupech a v přístupu k surovinám.

(39)

Dotyční vyvážející výrobci tvrdili, že určení běžné hodnoty je založeno na dostupných údajích, a tudíž na článku 18 základního nařízení. Dále tvrdili, že použitý přístup není odůvodněný, neboť při šetření plně spolupracovali.

(40)

Tvrzení těchto vyvážejících výrobců, že běžná hodnota byla určena v souladu s článkem 18 základního nařízení, je nesprávné. Ve skutečnosti, jak je uvedeno výše, byla běžná hodnota zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, který umožňuje využít jakýkoli jiný přiměřený základ, pokud by nebylo možné založit běžnou hodnotu na nákladech a cenách ze srovnatelné země nebo na vývozních cenách z takové země do jiných třetích zemí. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(41)

Obdobný výrobek byl výrobním odvětvím Společenství prodáván v reprezentativním množství. Domácí prodej výrobního odvětví Společenství byl však ztrátový. Proto byla běžná hodnota založena na výrobních nákladech výrobního odvětví Společenství zvýšených o přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a o zisk. Výrobní náklady výrobního odvětví Společenství byly upraveny, aby se vyrovnaly dodatečné náklady na dopravu v důsledku fyzického oddělení mezi výrobními jednotkami, toho, že neexistuje přímý přístup k surovinám, které musí být přepravovány ze vzdálených míst jejich výroby, a v důsledku likvidace vedlejšího produktu (černé vápno). Dále byl přidán odhadnutý zisk odpovídající zisku dosaženému výrobním odvětvím Společenství v roce 2001 spolu se 4,3 % prodejních, správních a režijních nákladů na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Společenství.

(42)

Veškeré produkty vyvezené výrobci v ČLR do Společenství byly prodávány přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(43)

Vážená průměrná běžná hodnota, jak byla zjištěna výše, byla porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou prodejů do Společenství spolupracujících společností, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(44)

Na základě toho činí celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením, 91,8 %.

(45)

Protože se analýza týká pouze jedné společnosti, je s ohledem na důvěrnost většina ukazatelů uváděna v podobě indexů nebo rozpětí.

(46)

Celková výroba ve Společenství v období šetření činila 15 000 až 20 000 tun.

(47)

Výroba výrobce ve Společenství, společnosti AlzChem GmbH, představuje 100 % DCD vyrobeného ve Společenství. Proto se má za to, že AlzChem GmbH představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(48)

Spotřeba Společenství byla zjištěna na základě objemu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a dovozu z ČLR a z dalších třetích zemí pod příslušným kódem KN podle údajů Eurostatu. Jak je uvedeno v tabulce níže, zůstala spotřeba Společenství dotčeného výrobku v posuzovaném období stabilní (+ 1 %). V této souvislosti je nutno poznamenat, že údaje za rok 2002 zahrnují rovněž dovoz od norského výrobce, společnosti ODDA, který v témže roce ukončil činnost.

(49)

Podle jednoho dovozce uzavření společnosti ODDA vedlo v roce 2003 některé z jeho větších odběratelů k tvorbě zásob, což může také vysvětlit, proč spotřeba v uvedeném roce vrcholila.

(50)

Dovoz z ČLR podle Eurostatu vzrostl z 2 476 tun v roce 2002 na 6 002 tuny v období šetření. Podíl na trhu vzrostl během téhož období z 15 až 25 % na 40 až 50 %, neboť čínští výrobci převzali větší část podílu na trhu, který předtím držel norský výrobce ODDA. Zvýšení dovozu bylo zvláště výrazné v roce 2003.

(51)

Z údajů Eurostatu plyne, že dovozní ceny poklesly v posuzovaném období o 11 %, z 1 149 EUR/t v roce 2002 na 1 022 EUR/t v období šetření.

(52)

Cenové podbízení bylo zjišťováno porovnáním prodejních cen výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství během období šetření s cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci. Jelikož čínští výrobci nevyváželi tzv. mikro DCD, byl tento typ z výpočtů cenového podbízení vyloučen.

(53)

Příslušnými prodejními cenami výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě nutnosti upravené na úroveň ceny ze závodu. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami účtovanými vyvážejícími výrobci, bez slev a v případě nutnosti upravenými na ceny CIF na hranice Společenství, případně upravenými s ohledem na náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Jednotková cena ve volném oběhu byla získána připočtením použitelného konvenčního cla pro třetí země ve výši 6,5 % k ceně CIF.

(54)

Během období šetření činil vážený průměr rozpětí cenového podbízení, vyjádřený jako procentní podíl průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu, u spolupracujících čínských výrobců 25 % až 35 %.

(55)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumání dopadů dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství zahrnovalo analýzu všech hospodářských činitelů, které měly vliv na situaci výrobního odvětví od roku 2002 do období šetření.

(56)

Činitele újmy uvedené níže se týkají pouze prodejů na volném trhu, které představují 85 % výroby DCD výrobního odvětví Společenství. Mělo by být uvedeno, že zbývajících 15 % výroby DCD se využívá interně jako vázaný meziprodukt. Výrobní odvětví Společenství je integrovaným výrobcem, který využívá DCD k dalšímu zpracování a transformaci DCD pro výrobu navazujících výrobků, bez vystavování obchodních faktur. Vázaná spotřeba zůstala během posuzovaného období stabilní, a nemohla proto ovlivňovat situaci výrobního odvětví Společenství.

(57)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření vzrostla výrobní kapacita o 33 %. K tomuto vzrůstu kapacity došlo během let 2003 a 2004 po uzavření norského výrobce ODDA koncem roku 2002. Tato dodatečná výrobní kapacita by měla být chápána v souvislosti se skutečností, že společnost ODDA ukončila výrobu, přičemž její podíl na trhu Společenství byl již 25 % a tato společnost prodávala též na dalších trzích. Tohoto zvýšení výrobní kapacity bylo dosaženo investicemi a zlepšeními techniky.

(58)

V důsledku zvýšené kapacity a prodeje se objem výroby zvýšil o 37 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření. K největšímu zvýšení došlo v letech 2002 až 2003. Objem výroby vrcholil v roce 2004, potom prudce poklesl v roce 2005 a následně se zvýšil v období šetření.

(59)

Využití kapacity během posuzovaného období vzrostlo o tři procentní body.

(60)

Během posuzovaného období zásoby značně vzrostly. Tento vzrůst nastal proto, že v důsledku dumpingového dovozu výrobní odvětví Společenství nemohlo zvýšit své prodeje v míře očekávané po uzavření společnosti ODDA, jak je dále vysvětleno níže.

(61)

Zatímco spotřeba Společenství zůstala stabilní, prodej DCD výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství vzrostl během posuzovaného období o 6 %. Tyto prodeje vrcholily v roce 2003, v letech 2004 a 2005 stále klesaly a opět mírně rostly v období šetření. Tyto prodeje však byly uskutečňovány za ceny významně nižší, než činily výrobní náklady, s výjimkou velmi ziskových prodejů mikro DCD, které představují 0 % až 10 % celkových prodejů na trhu Společenství. [Přesný údaj není uveden s ohledem na důvěrnost.]

(62)

Navíc je vhodné připomenout, že výrobní odvětví Společenství využívá DCD vlastní výroby k výrobě dalších navazujících chemických výrobků, např. NCN derivátů. Toto vázané využití představuje přibližně 15 % objemu DCD vyrobeného výrobním odvětvím Společenství.

(63)

Objem prodeje a podíly na trhu byly následující:

(64)

Během posuzovaného období se zvýšil podíl výrobního odvětví Společenství na trhu o 3 procentní body. To je však třeba chápat v souvislosti s mezerou na trhu vzniklou koncem roku 2002 uzavřením společnosti ODDA, která držela před svým uzavřením 25 % podíl na trhu.

(65)

Navzdory konkurenci čínského DCD a kolísání cen mezi rokem 2002 a koncem období šetření bylo výrobní odvětví Společenství schopno během posuzovaného období zvýšit na trhu Společenství svou průměrnou jednotkovou prodejní cenu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, o 2 %. Je však nutno poznamenat, že tyto ceny zahrnují též mikro DCD, pro který neexistuje konkurence ze strany čínských vyvážejících výrobců a u kterého lze dosáhnout vyšších cen.

(66)

Během posuzovaného období byla ziskovost výrobního odvětví Společenství vždy záporná. Ztráty vrcholily v období šetření, kdy se pohybovaly v intervalu od – 20 % do – 30 %. Podle výrobního odvětví Společenství je nutno referenční rok 2002 pokládat za výjimečný v důsledku zvláštní situace na trhu po uzavření společnosti ODDA. V roce 2003 bylo výrobní odvětví Společenství schopno snížit své ztráty navzdory skutečnosti, že dovoz z ČLR dosáhl vrcholu.

(67)

Během posuzovaného období byl peněžní tok vždy záporný s výjimkou roku 2003, v souladu se snížením ztrát výrobního odvětví Společenství v uvedeném roce.

(68)

Výrobní odvětví Společenství zaznamenalo značnou úroveň investic zejména v roce 2003. Tyto investice byla spojeny hlavně se zvýšením výrobní kapacity, jak bylo uvedeno výše.

(69)

Návratnost investic z výroby a prodejů obdobného výrobku byla záporná a během posuzovaného období podstatně poklesla, což odráží výše uvedený záporný vývoj ziskovosti.

(70)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál nebyla podle zjištění v posuzovaném období významně ovlivněna vzhledem k tomu, že DCD představoval jen malý zlomek celkových obchodů výrobního odvětví Společenství.

(71)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a nákladů na pracovní sílu výrobního odvětví Společenství byl následující:

(72)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství zvýšil o 14 %. Souběžně rostla produktivita jako výsledek racionalizace a zvýšení výroby.

(73)

Během posuzovaného období se průměrná úroveň mezd zvýšila o 6 %.

(74)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze jej s ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu z ČLR považovat za zanedbatelný.

(75)

Mimoto neexistovaly žádné informace o tom, že by výrobní odvětví Společenství překonalo účinky dřívějšího dumpingu.

(76)

Nehledě na vrchol v roce 2003, spotřeba zůstala během posuzovaného období stabilní. Během téhož období dramaticky vzrostl dumpingový dovoz dotčeného výrobku a podobně též jeho podíl na trhu vzrostl z rozsahu mezi 15 % a 25 % v roce 2002 na 40 % až 50 % v období šetření. Průměrné ceny dumpingového dovozu byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během celého posuzovaného období. V období šetření se vážené průměrné ceny tohoto dovozu podbízely oproti cenám výrobního odvětví Společenství o 25 až 35 %.

(77)

Během téhož období utrpělo výrobní odvětví Společenství vážné ztráty, které dosáhly vrcholu v období šetření, kdy se pohybovaly mezi – 20 % a – 30 %. Stejně jako záporný vývoj ziskovosti i související ukazatele, jako např. návratnost investic a peněžní toky, vykazovaly záporný trend.

(78)

Určité ukazatele újmy, např. objem výroby, výrobní kapacita, objem prodeje, podíl na trhu a prodejní ceny na trhu Společenství, vykazovaly během posuzovaného období kladný trend. Toto posouzení nebralo v úvahu vázané využití, neboť to bylo během celého posuzovaného období stabilní, a tudíž nemělo na analýzu újmy žádný vliv.

(79)

Kladný vývoj určitých ukazatelů újmy je však nutno chápat v souvislosti s uzavřením norského výrobce, společnost ODDA, koncem roku 2002 a s následnou soutěží mezi výrobním odvětvím Společenství a čínskými vyvážejícími výrobci o převzetí podílu na trhu drženého společností ODDA. Je pozoruhodné, že čínský dovoz vyplnil většinu mezery vzniklé uzavřením společnosti ODDA: nejprve, počátkem roku 2003, bylo výrobní odvětví Společenství schopno získat asi 1/3 podílu na trhu drženého dříve společností ODDA. Tento podíl se však podstatně zmenšil přibližně na 1/7 v období šetření. Přestože tedy některé ukazatele vykazovaly mírně kladný trend, ve skutečnosti bylo možno očekávat mnohem příznivější vývoj, pokud by nebyly ovlivněny dumpingovým dovozem z ČLR. V každém případě ukazatele spojené s finanční výkonností výrobního odvětví Společenství (zisk, návratnost investic, peněžní tok) vykazovaly záporné trendy, které dalekosáhle převážily jakýkoli příznivý vývoj. Finanční situace výrobního odvětví Společenství prokazuje, že výrobní odvětví Společenství nemohlo vůbec těžit z ukončení výroby společnosti ODDA a nachází se nyní v situaci, kdy je jeho životaschopnost nejistá, nebudou-li přijata žádná opatření.

(80)

Na základě uvedeného bylo uzavřeno, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo prošetřeno, zda existuje příčinné spojení mezi dumpingovým dovozem dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které mohly výrobní odvětví Společenství zároveň poškodit, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovému dovozu.

(82)

Připomíná se, že všechen dovoz dotčeného výrobku z ČLR se týká standardního typu DCD, který rovněž představuje většinu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Prodej výrobního odvětví Společenství tzv. mikro DCD, který čínští výrobci nevyvážejí, musel být z výpočtů cenového podbízení vyloučen.

(83)

Během posuzovaného období dovoz z ČLR vzrostl o 141 %. V důsledku toho se jeho podíl na trhu zvýšil z 15 až 25 % v roce 2002 na 40 až 50 % v období šetření. Je vhodné poznamenat, že objem dumpingového dovozu vrcholil v roce 2003 hodnotou 6 173 tun, což odráží účinky uzavření norského výrobce, pak v roce 2004 poklesl, ale v roce 2005 a v období šetření opět stále rostl a v období šetření dosáhl úrovně 6 002 tun.

Tabulka 1

Dovoz z ČLR

(84)

Průměrné ceny dumpingového dovozu byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, v období šetření se podbízely o 25 až 35 %. Čínské vývozní ceny v posuzovaném období klesly o 11 %, ale nebyl sledován jasný klesající trend. Čínští vyvážející výrobci v roce 2003 opravdu snížili ceny o 7 % ve snaze převzít podíl na trhu dříve držený společností ODDA. Poté, když získali jeho většinu, v roce 2004 cenu zvýšili o 25 %, kterou v roce 2005 o 27 % snížili a poté ji během období šetření opět zvýšili o 4 %.

(85)

Současně s poklesem cen dumpingového dovozu o 11 % v posuzovaném období dokázalo výrobní odvětví Společenství udržet své celkové ceny relativně stálé (se zvýšením o 2 %). Je však třeba brát v úvahu, že tyto ceny zahrnují mikro DCD, pro který neexistuje konkurence z ČLR a jehož ceny jsou mnohem vyšší. Průměrné roční prodejní ceny výrobního odvětví Společenství jsou tudíž ovlivněny odchylkou v objemu prodeje a cen standardního DCD a mikro DCD.

Tabulka 2

Vývoj jednotkových cen

(86)

S ohledem na významné podbízení zjištěné u standardního DCD, které činilo v období šetření 25 až 35 %, je jasné, že dumpingový dovoz vytvářel silný tlak na snížení prodejních cen standardního DCD výrobního odvětví Společenství, který představuje většinu jeho prodejů, a tudíž mu bránil ve stanovení cen na úrovni, která by kryla jeho výrobní náklady. To mělo dále nepříznivý dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství, což zapříčinilo značnou část významných ztrát během celého posuzovaného období.

(87)

Protože výrobní odvětví Společenství utrpělo prodejem DCD ztráty již v roce 2002, bylo prošetřeno, zda tyto ztráty nejsou povahou spíše strukturální než způsobené pouze dumpingovým dovozem. V tomto ohledu je třeba vzít na vědomí, že dumpingový dovoz byl na trhu Společenství silně zastoupen již v roce 2002, kdy jeho podíl na trhu dosahoval 15 až 25 %. Kromě toho výrobní odvětví Společenství poskytlo důkazy, že v posuzovaném období bylo programem snižování nákladů dosaženo udržení stabilní výše jeho jednotkových nákladů, a to navzdory zvýšení cen surovin. Vzhledem k poklesu cen v důsledku čínského dovozu však nebylo dosaženo žádoucího snížení ztrát, bylo pouze zastaveno jejich další zvyšování.

(88)

V důsledku snah o snížení nákladů a odchodu společnosti ODDA z trhu koncem roku 2002 bylo výrobní odvětví Společenství před vyvrcholením čínského dovozu v roce 2003 ve stadiu překonání ztrát. Po tomto vyvrcholení, které Číňanům umožnilo převzít většinu podílu na trhu po společnosti ODDA, ztráty výrobního odvětví Společenství rostly na – 10 % až – 20 % v roce 2004 a nadále stále rostly v roce 2005 a v období šetření, souběžně se zvyšováním objemu dumpingového dovozu a snižováním průměrných dovozních cen.

Tabulka 3

Ziskovost výrobního odvětví Společenství

(89)

Příčinné spojení mezi dumpingovým dovozem a zhoršováním hospodářské situace výrobního odvětví Společenství se jeví být dále posíleno skutečností, že výrobní odvětví Společenství je ziskové u typu (mikro DCD), který není z Číny dovážen, zatímco u standardního typu DCD, kde výrobní odvětví Společenství čelí nekalé soutěži z ČLR, je těžce ztrátové.

(90)

S ohledem na uvedené a zejména na vývoj podílu dumpingového dovozu na trhu, ukázaného níže, při cenách, které významně podbízejí ceny výrobního odvětví Společenství, se dospělo k závěru, že dumpingový dovoz měl určující podíl na nepříznivém stavu výrobního odvětví Společenství.

Tabulka 4

Vývoj podílů na trhu

(91)

S ohledem na stabilní spotřebu Společenství během posuzovaného období a na absenci dovozu ze třetích zemí, kdy jedinými známými výrobci DCD jsou výrobní odvětví Společenství a několik málo čínských výrobců, je známo jen velmi málo jiných činitelů, které by mohly přispět k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství.

(92)

Bylo prošetřeno, zda vývoz výrobního odvětví Společenství do jiných zemí mimo EU mohl přispět k újmě utrpěné během posuzovaného období. Vývoz do zemí mimo EU představoval během posuzovaného období významný podíl na celkovém prodeji dotčeného výrobku výrobního odvětví Společenství, mezi 30 % a 50 %. Objem vývozu od roku 2002 do období šetření podstatně vzrostl, o 58 %, zatímco průměrná jednotková prodejní cena poklesla o 2 %. To svědčí o tom, že navzdory dravé konkurenci čínských vývozců také na trzích mimo Společenství existuje silná poptávka po DCD vyrobeném výrobním odvětvím Společenství, dokonce i za ceny značně vyšší, než jsou ceny čínských vývozců, ačkoli jak je uvedeno výše, vyšší průměrné ceny mohou být vysvětleny vyššími cenami získanými za mikro DCD.

(93)

Vývozní prodej výrobního odvětví Společenství byl uskutečňován za ceny značně pod výrobními náklady, aby byly schopny soutěžit s levným čínským standardním DCD také na trzích mimo EU, čímž byla poškozena celková ziskovost. Tento vývoz však přímo neovlivnil ziskovost na trhu Společenství.

(94)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství po několik let trpělo ztrátami z dotčeného výrobku, a přesto se rozhodlo investovat do další výrobní kapacity v letech 2003 a 2004, což vedlo ke zvýšení objemu výroby a zásob, bylo prošetřeno, zda i) utrpěné ztráty nejsou strukturální povahy a zda ii) rozhodnutí investovat do dodatečné kapacity nepřispělo k situaci působící újmu výrobnímu odvětví Společenství. Druhý z argumentů vznesl též jeden dovozce, který tvrdil, že rozhodnutí výrobního odvětví Společenství zvýšit svou výrobní kapacitu o třetinu, když si bylo vědomo již stávajícího dovozu z Číny, významně dále zvýšilo tlak na trhu.

(95)

S ohledem na úroveň ztrát údaje získané od výrobního odvětví Společenství prokázaly, že v důsledku svého programu snižování nákladů bylo výrobní odvětví Společenství schopno během posuzovaného období udržet stabilní výši svých jednotkových nákladů, navzdory růstu cen surovin. Výrobní odvětví Společenství však trpí znevýhodněním v oblasti cen, neboť má tři různé výrobní závody, jež se nenacházejí v blízkosti uhelných dolů, a používá nákladný výrobní postup, ačkoli nelze srovnávat strukturu nákladů výrobního odvětví Společenství s jakýmkoli jiným výrobcem DCD, jelikož žádný z čínských vyvážejících výrobců nezískal status tržního hospodářství. Nicméně skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2001 malého zisku a že je ziskové u typu výrobku (mikro DCD) nevyváženého čínskými výrobci, jasně prokazuje, že za normálních podmínek hospodářské soutěže by na tom výrobní odvětví Společenství mohlo být lépe, a proto veškeré ztráty nejsou čistě strukturální.

(96)

S ohledem na rozhodnutí výrobního odvětví Společenství zvýšit svou výrobní kapacitu je nutno poznamenat, že k němu došlo po uzavření společnosti ODDA, která před svým odchodem z trhu držela významný podíl na trhu Společenství. Předpokládá se, že pokud by nedošlo k dovozu z Číny, který byl v důsledku dumpingových cen schopen převzít většinu podílu na trhu, který společnost ODDA ztratila, bylo by výrobní odvětví Společenství mohlo získat mnohem větší část tohoto podílu. Na druhou stranu nemůže subjekt očekávat, že zvýší-li se spotřeba v jeho oblasti, obrátí se spotřebitelé se žádostí o dodávky na něj, a nikoli na zahraniční zdroje.

(97)

Z výše uvedeného je zřejmé, že ačkoli nelze nesnadnou finanční a hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství dávat za vinu jemu samému, je nedostatečná ziskovost dotčeného výrobku rovněž částečně výsledkem vysokých výrobních nákladů a investičních rozhodnutí.

(98)

Závěrem se potvrzuje, že čínský dumpingový dovoz, který během posuzovaného období významně zvýšil svůj podíl na trhu při cenách podbízejících se vůči cenám výrobního odvětví Společenství, zásadně přispěl k nesnadné finanční a hospodářské situaci výrobního odvětví Společenství. Tento dovoz, posoudíme-li jej samostatně, způsobil podstatnou újmu. Nelze však popřít, že podstatné ztráty vzniklé v průběhu posuzovaného období je nutné rovněž částečně připsat nákladové struktuře výrobního odvětví Společenství.

(99)

Šetření prokázalo, že jiní známí činitelé, jako jsou náklady, zvýšení kapacity a vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, ačkoli k újmě přispěli, nevyvrací příčinné spojení mezi újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovým dovozem z ČLR.

(100)

Proto se dospělo k závěru, že dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(101)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo prošetřeno, zda v tomto případě existují přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření. Byly analyzovány pravděpodobné dopady opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky toho, kdyby žádná opatření uložena nebyla.

(102)

Situace působící újmu výrobnímu odvětví Společenství vznikla v důsledku jeho obtíží soutěžit s dumpingovým dovozem, který prudce vzrostl během posuzovaného období a vyvolal propad cen na trhu Společenství, čímž zabránil výrobnímu odvětví Společenství stanovit ceny na úrovni, která by pokryla jeho náklady.

(103)

Má se za to, že uložení opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zvýšit cenu DCD na úroveň, která by mu umožnila ziskové podnikání a udržet se tak na trhu Společenství.

(104)

Pokud by opatření uložena nebyla, výrobní odvětví Společenství by bylo nuceno pokračovat ve slaďování svých cen s cenami dumpingového dovozu s cílem zůstat na trhu. To by vedlo k dalším finančním ztrátám. Protože současná situace, charakterizovaná ztrátovostí po několik let, není udržitelná, neuložení opatření by nakonec vedlo ke zmizení této skupiny výrobků a k následným ztrátám pracovních příležitostí.

(105)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že uložení antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(106)

Spolupracující vyvážející výrobci a též někteří uživatelé a dovozci tvrdili, že uložení antidumpingových opatření vyloučí čínský dovoz z trhu Společenství a při neexistenci dovozu z dalších zemí povede k monopolu výrobního odvětví Společenství. Vyvážející výrobci a jeden dovozce dále upozornili na riziko vzniku kritické situace dodávek na trh Společenství, pokud by opatření byla uložena na úrovni, která by vedla k zákazu dovozu z ČLR.

(107)

Má se však za to, že s ohledem na silné postavení na trhu, které čínští vyvážející výrobci získali v důsledku dumpingových praktik a cen významně nižších oproti cenám výrobního odvětví Společenství, uložení opatření na úrovni popsané níže by je nevyloučilo z trhu Společenství, ale pouze obnovilo rovné podmínky soutěže umožňující výrobnímu odvětví Společenství a čínským vyvážejícím výrobcům soutěžit za rovných podmínek. Kromě toho konkurence mezi čínskými vývozci a výrobním odvětvím Společenství zůstane zachována, čímž budou zaručeny plynulé dodávky z několika zdrojů.

(108)

Na druhou stranu, pokud by antidumpingová opatření uložena nebyla, nelze vyloučit, že výrobní odvětví Společenství by muselo ukončit své výrobní činnosti v tomto konkrétním oboru, což by vedlo k opačnému scénáři, tj. k monopolu čínského dovozu. Oba scénáře, tj. monopol jednoho z obou zdrojů, musí být vyloučeny. Oba spolupracující uživatelé totiž zdůraznili nezbytnost zachování dodávek ze dvou zdrojů.

(109)

Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření na úrovni popsané níže by zaručilo zachování dvou zdrojů dodávek na trhu Společenství.

(110)

Při šetření spolupracovali dva průmysloví uživatelé, jeden činný v oblasti farmaceutických přípravků a druhý v odvětví činění kůží. Oba uživatelé nakupují dotčený výrobek přímo z ČLR a také od výrobního odvětví Společenství. Třetí uživatel, který vyrábí specializované chemické přípravky pro papírenství, reagoval na zveřejnění konečných zjištění z šetření tak, že poskytne připomínky k předpokládaným účinkům uložení antidumpingových cel.

(111)

Uživatel v odvětví farmaceutických přípravků, kde je DCD významnou surovinou pro výrobu metforminu, léku na cukrovku, tvrdil, že jakékoli zvýšení cen v důsledku uložení antidumpingových opatření by mělo negativní účinek na jeho konkurenceschopnost vůči výrobcům ze zemí mimo Společenství, zejména z Indie. Za daného stavu, kdy DCD představuje poměrně významný podíl jeho nákladů, tento uživatel odhaduje, že i malé zvýšení cen DCD by ovlivnilo prodejní cenu metforminu a mělo by tak negativní dopad na jeho podíly na trhu a konkurenceschopnost. Informace zpřístupněné Komisi o nákladech a ziskovosti dotyčného uživatele však svědčí o tom, že antidumpingové clo na navržené úrovni by jím mohlo být přinejmenším částečně absorbováno.

(112)

Ve svých připomínkách ke zveřejnění konečných zjištění z šetření výše uvedený uživatel tvrdil, že nebude schopen absorbovat zvýšení nákladů na suroviny v důsledku uložení antidumpingového cla na navržené úrovni. Tvrdil, že pro udržení své konkurenceschopnosti a udržení se na trhu byl nucen stále snižovat své výrobní náklady. Za tímto účelem již musel v minulosti provést restrukturalizaci. Navíc v minulosti již jednal o snížení cen se svým hlavním dodavatelem, s výrobním odvětvím Společenství. Tentýž uživatel uzavřel, že uložení antidumpingových cel na navržené úrovni znamená riziko, že bude muset uzavřít své dva výrobní provozy ve Francii, oba specializované na výrobu metforminu. Údajně by to vedlo ke ztrátě pracovních příležitostí pro 270 zaměstnanců.

(113)

Komise však trvá na tom, že i když nelze popřít, že uložení antidumpingových cel dotyčného uživatele negativně ovlivní ve smyslu nižších rozpětí jeho prodejů na trhu Společenství, je nutno zdůraznit, že významný podíl metforminu vyráběného tímto uživatelem ve Společenství je dále vyvážen, a tudíž je osvobozen od jakýchkoli cel. Proto by uložení cla ovlivnilo jen část obchodu s metforminem. Navíc s ohledem na ziskové rozpětí zveřejněné tímto uživatelem v jím vyplněném dotazníku je jasné, že clo by mohlo být přinejmenším částečně absorbováno a nemělo by vést k významnému zvýšení cen metforminu prodávaného na trhu Společenství. Proto se uvedené riziko ztrát pracovních míst zdá být velmi vzdálené. Je nutno též poznamenat, že neuložení cla by vedlo k situaci, kdy by uživatelův hlavní dodavatel musel ukončit své činnosti a uživateli by zbyl pouze jeden zdroj dodávek.

(114)

Uživatel v odvětví chemických přípravků pro papírenství také uvedl, že antidumpingové clo uložené na navrhované úrovni sníží jeho možnost zůstat konkurenceschopným na trhu Společenství, neboť jeho konkurenti ze zemí mimo Společenství nadále budou mít přístup k DCD bez nutnosti platit antidumpingová cla. Protože však tento uživatel neposkytl vyplněný dotazník ani jiné důkazy svých tvrzení, není možné posoudit nebo kvantifikovat účinek cla na jeho podnikání.

(115)

Zopakujme však, jak je uvedeno výše, že oba spolupracující uživatelé zdůraznili význam zachování dvou zdrojů dodávek. Proto se má za to, že uložení antidumpingového cla na úrovni uvedené níže by zaručilo dlouhodobou existenci alternativních zdrojů dodávek pro odvětví koncových uživatelů. Na druhé straně neuložení opatření by znamenalo riziko, že jeden ze zdrojů dodávek zanikne.

(116)

Při šetření spolupracovali čtyři dovozci, z nichž jeden byl rovněž uživatelem dotčeného výrobku. Největší z nich, jehož dovoz představoval v období šetření kolem 30 % celkového dovozu DCD z ČLR, upozornil na to, že uložení antidumpingového cla bude mít nevyhnutelný negativní dopad na jeho činnosti, což nakonec povede k jeho skončení s obchodováním s DCD, neboť při neexistenci výroby DCD v jiných třetích zemích nemá alternativní zdroj dodávek. To by mohlo vyvolat určité organizační změny v této společnosti.

(117)

Nelze vyloučit, že uložení antidumpingových opatření negativně zasáhne některé dovozce. Protože však antidumpingová opatření pouze obnoví hospodářskou soutěž na trhu Společenství, a navíc protože koncoví uživatelé zdůraznili nutnost zachovat dva zdroje dodávek, má se za to, že antidumpingová opatření na úrovni navržené níže by neměla bránit dovozcům prodávat dotčený výrobek ve Společenství.

(118)

Kromě toho, protože dovozci dodávají několika různým odvětvím koncových uživatelů, kde DCD představuje různý podíl nákladů na koncové výrobky, má se za to, že jakékoli zvýšení cen vyvolané uložením antidumpingových opatření by přinejmenším částečně mohlo být přeneseno na uživatele. V této souvislosti je též nutno poznamenat, že podle dostupných informací dovozci nedodávají největšímu odvětví koncových uživatelů, tj. odvětví farmaceutických přípravků, kde by údajně bylo obtížné jakékoli dodatečné zvýšení nákladů přenést na koncové odběratele v důsledku soutěže s třetími zeměmi.

(119)

Jeden dovozce, který dodává DCD do odvětví textilního, papírenského, čištění vod a výroby hnojiv, tvrdil, že tato odvětví nevyžadují vyšší jakost DCD vyráběného výrobním odvětvím Společenství. Dále tvrdil, že výše uvedená odvětví by čelila potížím při přenášení jakýchkoli dodatečných zvýšení nákladů na jejich koncové odběratele.

(120)

Nezpochybňuje se, že DCD vyráběný výrobním odvětvím Společenství může být vyšší jakosti než DCD vyráběný čínskými vyvážejícími výrobci. Šetřením však bylo prokázáno, že dotčený výrobek a obdobný výrobek jsou v zásadě stejné a mají stejné základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti a stejná využití. Ohledně tvrzení, že výše uvedená odvětví by nemohla přenést zvýšení cen surovin na své odběratele, je nutno zdůraznit, že při nedostatečné spolupráci těchto koncových uživatelů nemůže být toto tvrzení posouzeno, a musí být proto zamítnuto.

(121)

Je též pozoruhodné, že ziskové rozpětí se mezi spolupracujícími dovozci liší. Podle údajů poskytnutých těmito dovozci přinejmenším část zvýšení cen v důsledku uložení antidumpingových cel by mohlo být absorbováno.

(122)

Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření by nemělo mít vážné negativní dopady na dovozce.

(123)

Uložení antidumpingových opatření podle předpokladu umožní výrobnímu odvětví Společenství znovu dosáhnout ziskovosti podnikání s DCD, což mu umožní zůstat na trhu. S ohledem na stále se zhoršující finanční situaci výrobního odvětví Společenství, která vedla ke ztrátovosti celé výrobní řady, existuje vysoké riziko, že pokud by tato opatření uložena nebyla, výrobní odvětví Společenství by bylo nuceno uvážit ukončení svého podnikání s DCD, což by vedlo k nevyhnutelné ztrátě pracovních příležitostí. Tím by byl vytvořen monopol pro čínské vyvážející výrobce, jenž by byl škodlivý pro koncové uživatele DCD, kteří zdůraznili význam zachování zdroje dodávek ve Společenství.

(124)

S ohledem na podstatné podbízení zjištěné u dumpingového dovozu se má za to, že uložení antidumpingových opatření by pouze obnovilo rovné podmínky soutěže při zachování dvou zdrojů dodávek pro uživatele.

(125)

Proto se dospělo k závěru, že na základě zájmů Společenství neexistují přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových opatření.

(126)

S ohledem na zjištění popsaná výše a s cílem dostatečně reagovat na zvláštní situaci na trhu s DCD se má za to, že je vhodné přijmout antidumpingová opatření.

(127)

Tato opatření by měla být uložena na úrovni dostatečné k obnovení poctivé hospodářské soutěže mezi výrobním odvětvím Společenství a vyvážejícími výrobci v ČLR.

(128)

Bylo vzato v úvahu, že okolnosti tohoto konkrétního případu vyžadují zvláštní přístup k určení úrovně pro odstranění újmy. V tomto ohledu existují tři významné aspekty, které je nutno brát v úvahu:

(129)

Je nutno též poznamenat, že od 1. července 2007 byla míra vratky DPH použitelná na vývoz DCD pocházejícího z ČLR snížena ze 13 % na 5 %. To nejpravděpodobněji povede ke zvýšení vývozních cen čínského DCD, neboť výrobní náklady na DCD na vývoz budou vyšší.

(130)

Za těchto okolností musela být k určení úrovně odstraňující újmu související s dumpingovým dovozem použita vhodnější metoda. Pokládalo se za vhodné zaměřit se na škodlivé účinky vyplývající přímo z praktik cenového podbízení čínských vyvážejících výrobců, vzít jako základ pro stanovení úrovně odstraňující újmu částku dostatečnou pro odstranění skutečného cenového podbízení a přidat položku zisku odpovídající ziskovému rozpětí (mezi 0 až 5 %) dosaženému výrobním odvětvím Společenství v roce 2001 za dotčený výrobek. Tento přístup umožní výrobnímu odvětví Společenství účtovat si vyšší ceny, a tak zlepšit svou finanční a hospodářskou situaci, pokud byla jednoznačně ovlivněna dumpingovým dovozem.

(131)

Po oznámení konečných závěrů šetření prohlásilo výrobní odvětví Společenství, že navrhovaná úroveň cla nezaručí jeho životaschopnost, neboť mu neumožní zvýšit ceny na úroveň, která by pokryla jeho výrobní náklady. Místo toho navrhlo metodiku, jež by vypočítala cenu, která pokrývá pouze výrobní náklady celého výrobního řetězce DCD. Tato metoda však musela být zamítnuta, neboť se ve velké míře zakládala na neověřených údajích a kromě dotčeného výrobku by zahrnovala i jiné výrobky.

(132)

Proto se trvá na tom, že clo založené na cenovém podbízení s připočtením zisku odstraní újmu způsobenou přímo dumpingovým dovozem, přestože úplně neodstraní všechny finanční a hospodářské potíže výrobního odvětví Společenství. Pokrytí všech výrobních nákladů by znamenalo nadměrné vyrovnání s ohledem na jiné činitele než dumpingový dovoz. Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že výrobní odvětví Společenství těží ze zvláštního postavení na trhu, které se vyznačuje jeho blízkostí k zákazníkům.

(133)

Na základě výše uvedeného bylo nezbytné zvýšení ceny určeno použitím vážené průměrné dovozní ceny, jak byla zjištěna pro výpočet cenového podbízení, a přidáním dodatečné položky zisku. Rozdíl byl poté vyjádřen jako procentní podíl z celkové hodnoty dovozu CIF.

(134)

S ohledem na zvláštní okolnosti popsané výše bude Komise trh pečlivě sledovat. Pokud se ukáže, že opatření není přiměřené nebo že vede k nedostatku na trhu Společenství nebo k monopolu jedné ze stran, bude Komise situaci ihned řešit zahájením přezkumu z moci úřední na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení nebo použitím čl. 14. odst. 4 základního nařízení.

(135)

Na základě výše uvedených skutečností se má za to, že v souladu s článkem 9 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku.

(136)

Jelikož úroveň pro odstranění újmy je nižší než zjištěné dumpingové rozpětí, konečná opatření by měla být založena na úrovni pro odstranění újmy.

(137)

Na základě výše uvedeného je sazba cla, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením, uložena takto:

15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/18

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/20

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/22

(1)

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (dále jen „HISC“) jsou harmonizované údaje o inflaci vyžadované Komisí a Evropskou centrální bankou pro výkon jejich funkcí podle článku 121 Smlouvy o ES. Účelem HISC je usnadnit mezinárodní srovnání inflace spotřebitelských cen. Slouží jako důležité ukazatele pro řízení měnové politiky.

(2)

HISC představuje poměrně ucelený koncepční rámec. Od přijetí počátečních prováděcích opatření se již dosáhlo značného pokroku v harmonizaci metodiky, avšak pokud jde o určování výběrů pro zjišťování, záměnu, kvalitativní očišťování a postupy agregace, existuje nadále prostor nesrovnatelnosti.

(3)

Stávající rámec HISC definuje HISC jako index Laspeyresova typu, který popisuje měnící se kupní sílu peněz při pořizování zboží a služeb za účelem přímého uspokojení spotřebitelské poptávky. Tato definice odráží současné chápání inflace spotřebitelských cen v Evropské unii a zejména v eurozóně.

(4)

HISC se týká cen všech produktů, které spotřebitelé nakupují ve snaze udržet si strukturu spotřeby, tj. produktů definovaných v základních kategoriích výdajů (váhy). Tyto kategorie se skládají z výslovně uvedených spotřebních segmentů, které jsou rozlišitelné podle účelu spotřeby. Soubor všech nabízených produktů ve statistickém celkovém souboru lze plně rozdělit do spotřebních segmentů. Spotřební segmenty jsou v čase poměrně stálé, ačkoli se nabízené produkty v spotřebním segmentu mění s rozvojem trhu.

(5)

Koncepce spotřebních segmentů podle účelu má proto zásadní roli při určování výběrů pro zjišťování a má velký význam pro změny hodnoty a kvalitativního očišťování. Avšak tuto koncepci provází nejasnost úrovně agregace, na které je definována a na níž se používá.

(6)

Škála nabízených produktů se bude v čase měnit, neboť maloobchodníci a výrobci produkty obměňují a nahrazují. Aby bylo možné změřit dopad, který mají na inflaci všechny v současnosti dostupné nabízené produkty v jednotlivých spotřebních segmentech vymezených podle účelu, které byly vybrány v daném referenčním období, HISC vyžaduje, aby byly všechny tyto produkty zastoupeny. To se týká především nových modelů nebo variant dřívějších modelů.

(7)

Změna hodnoty proto souvisí s mírou, v níž jsou dostupné produkty vhodné pro účel spotřebního segmentu, do nějž náležejí. Změna hodnoty by měla být posouzena ve vztahu ke specifikaci konkrétních produktů v rámci jednoho spotřebního segmentu.

(8)

Mají-li se tyto otázky vyřešit, je třeba řady vyjasnění a změn nařízení Komise (ES) č. 1749/96 ze dne 9. září 1996, kterým se stanoví počáteční prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (3), aby se zajistila srovnatelnost HISC a zachovala jejich spolehlivost a průkaznost podle článku 5 nařízení (ES) č. 2494/95.

(9)

Proto je nutné dále vymezit účel a definici HISC, aby se vyjasnilo, ve kterých případech určují praktické postupy určení výběrů pro zjišťování, záměny a kvalitativního očišťování, dále stanovit požadované zastoupení HISC a jeho formu a určit další minimální standardy, pokud jde o určování výběru pro zjišťování, záměny, kvalitativní očišťování a postupy agregace.

(10)

Zejména je nutné stanovit jasný statistický cíl pro účely určování výběrů pro zjišťování, záměny a kvalitativního očišťování a zajistit, aby se měření HISC pohybovala v blízkosti tohoto cíle s přiměřeně nízkou nejistotou nebo chybou, pokud jde o statistické zkreslení a rozptyl. Je třeba zvážit sladění požadavků na nezkreslenost a přesnost.

(11)

S cílem dále vymezit celkový cílový soubor HISC a vyřešit otázku „stálosti“ koše HISC nabízí schůdné řešení pojem „spotřebních segmentů podle účelu“, neboť umožňuje začlenit do indexu Laspeyresova typu nezbytnou stálost a zlepšit smysluplnost této koncepce ve světě měnících se trhů.

(12)

Je nezbytné zajistit, aby byly spotřební segmenty v referenčním období vybrány tak, aby reprezentovaly plné rozdělení celkového souboru transakcí a aby záměny zachovaly zastoupení stávajících nabízených produktů v rámci spotřebních segmentů, které jsou již v HISC zastoupeny. Zastoupení peněžních výdajů domácností na konečnou spotřebu podle účelu spotřeby by mělo odrážet dynamickou povahu měnících se trhů.

(13)

Je třeba zajistit, aby se rozhodnutí členských států, zda došlo ke změně hodnoty, zakládalo na důkazech o rozdílech ve vlastnostech, které jsou určující pro cenu a významné pro dotčený účel spotřeby. Proto by měla Komise (Eurostat) případ od případu vypracovat specifické standardy pro kvalitativní očišťování.

(14)

Dále je třeba rozšířit definici elementárních agregací a lépe zharmonizovat postupy agregace a záměny v rámci elementárních agregací.

(15)

V souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 2494/95 se přihlédlo k zásadě efektivity nákladů.

(16)

Nařízení (ES) č. 1749/96 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (4),

1.

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

2.

Vkládá se nový článek 2a, který zní:

„Článek 2a

Zásady

1.   Sestavený HISC je statistika výběrového zjišťování, která představuje průměrnou změnu cen v celém celkovém cílovém souboru mezi kalendářním měsícem běžného indexu a obdobím, se kterým je porovnáván.

2.   Soubor všech transakcí ve statistickém celkovém souboru lze plně rozdělit do podskupin podle nabízených produktů, jichž se tyto transakce týkají. Jsou klasifikovány čtyřmístnými položkami a podpoložkami uvedenými v příloze Ia, které jsou odvozeny od mezinárodní klasifikace COICOP a budou nazývány COICOP/HISC (klasifikace individuální spotřeby podle účelu upravená pro potřeby HISC).

3.   HISC se vypočte pomocí vzorce, který je v souladu se vzorcem Laspeyresova typu.

4.   Spotřební segmenty tvoří pevné objekty v indexním koši, který má HISC sledovat.

5.   Ceny používané v HISC jsou pořizovací ceny, tj. ceny placené domácnostmi za pořízení zboží a služeb za peníze.

6.   V případech, kdy spotřebitelé měli možnost získat zboží a služby bezplatně, a následně se účtuje skutečná cena, zohlední se v HISC změna z nulové ceny na skutečnou a naopak.

7.   HISC zajistí míru čisté změny cen bez ohledu na změnu hodnoty. HISC:

8.   Pokud jde o změnu hodnoty, opírá se rozhodnutí o řádné důkazy rozdílu mezi specifikací zaměňujícího nabízeného produktu a nabízeného produktu, který je ve výběru pro zjišťování nahrazován; tj. rozdílu mezi významnými vlastnostmi nabízených produktů, které ovlivňují cenu (jako například značka, materiál nebo model) a které mají význam pro daný účel spotřeby.

Změna hodnoty nevzniká v případě komplexní každoroční nebo méně časté revize výběru pro HISC. Její zahrnutí se provede stanovením příslušných řetězících článků. Revize výběru pro HISC nic nemění na nutnosti bez prodlení zahrnovat v období mezi revizemi zaměňující nabízené produkty.

9.   Zastoupení elementární skupiny výrobků nebo elementární agregace je určeno váhou výdajů, která jim je přidělena. Jiné váhy lze v rámci elementární agregace použít za podmínky, že je zajištěna reprezentativnost indexu.

10.   ‚Spolehlivost‘ se posuzuje podle ‚přesnosti‘ vztahující se k rozsahu výběrové chyby a podle ‚reprezentativnosti‘, tj. co nejnižšího stupně zkreslení.“

3.

V čl. 4 odst. 2 se slova „v čl. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „v čl. 2 odst. 5“.

4.

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Minimální standardy pro záměny a kvalitativní očišťování

1.   Metody kvalitativního očišťování jsou tyto:

2.   Komise (Eurostat) vypracuje a vydá po konzultaci s Výborem pro statistické programy standardy ohledně klasifikace metod kvalitativního očišťování pro jednotlivé případy a řádně přitom přihlédne k efektivitě nákladů a souvislostem, v nichž se použijí.

Klasifikace metod kvalitativního očišťování nevylučuje přijetí prováděcích pravidel k tomuto tématu v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 2494/95.

3.   Metody typu A a B se považují za vhodné metody kvalitativního očišťování. HISC, pro které se provedou kvalitativní očišťování, se považují za srovnatelné. Za jinak shodných okolností se metody typu A použijí přednostně před metodami typu B.

4.   Nejsou-li k dispozici žádné vhodné vnitrostátní odhady, použijí členské státy odhady založené na dostupných a vhodných informacích poskytnutých Komisí (Eurostatem).

5.   V žádném případě nesmí být změna hodnoty odhadována jako celý rozdíl v ceně mezi dvěma nabízenými produkty, pokud to nelze zdůvodnit jako vhodný odhad.

6.   Nejsou-li k dispozici vhodné odhady, odhadnou se cenové změny jako rozdíl mezi cenou záměny a cenou nabízeného produktu, který se nahrazuje.

7.   Zaměňující nabízené produkty:

15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/27

(1)

Toto rozhodnutí je určeno podnikům Elliniki Etairia Prostasias tis Pneymatikis Idioktisias A.E. (AEPI), Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte m.b.H. (AustroMechana), BMG Music Publishing International Ltd, Gesellschaft für musikalische Aufführungs- und mechanische Vervielfältigungsrechte (GEMA), Mechanical-Copyright Protection Society Limited (MCPS), Mechanical-Copyright Protection Society Ireland (MCPSI), Nordic Copyright Bureau (NCB), Société Belge des Auteurs Compositeurs et Editeurs (SABAM), Société pour l’Administration du Droit de Reproduction Mécanique des Auteurs, Compositeurs et Editeurs (SDRM), Sociedad General Autores y Editores (SGAE), Società Italiana degli Autori ed Editori (SIAE), Sony/ATV Music Publishing Europe, Sociedade Portuguesa de Autores (SPA), Stichting Stemra (STEMRA), Schweizerische Gesellschaft für die Rechte der Urheber musikalischer Werke (SUISA), Universal Music Publishing Group and Warner Chappell Music Ltd, dále jen „smluvním stranám Cannes Extension Agreement“.

(2)

Předmětem tohoto řízení byla dohoda Cannes Extension Agreement, uzavřená mezi osmnácti společnostmi (z nichž třináct představuje autorské ochranné svazy pro kolektivní správu autorských práv k hudebním záznamům a pět hlavní hudební vydavatele, kteří jsou členy těchto ochranných svazů) a týkající se vztahů mezi těmito společnostmi v oblasti správy autorských práv k hudebním záznamům, k nimž mají nahrávací společnosti práva týkající se rozmnožování hudebních nahrávek na hmotných nosičích. Komise v rámci svého předběžného posouzení vyjádřila na základě článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP obavy týkající se dvou ustanovení Cannes Extension Agreement. Podle prvního z těchto ustanovení musel kolektivní správce před poskytnutím úlevy nahrávací společnosti v rámci centrální licenční dohody obdržet písemný souhlas „příslušného člena“. Druhé ustanovení zakazovalo kolektivním správcům vstup na trh v oblasti hudebního vydavatelství nebo výroby zvukových záznamů. Komise se z hlediska hospodářské soutěže obávala, že první ustanovení mohlo kolektivním správcům ztížit nebo dokonce znemožnit poskytování úlev nahrávacím společnostem a že druhé ustanovení mohlo vyloučit hospodářskou soutěž kolektivních správců na trhu v oblasti hudebního vydavatelství nebo výroby zvukových záznamů.

(3)

Komise má za to, že závazky nabídnuté smluvními stranami Cannes Extension Agreement jsou dostatečnou reakcí na uvedené obavy z porušení hospodářské soutěže. Smluvní strany především změnily znění ustanovení týkající se úlev tak, že kolektivní správce může rozhodnout o poskytnutí úlevy, která bude splacena ze správních výdajů, jež správce získává z poplatků z autorských práv náležejících jeho členům; jedná se o jednoduché rozhodnutím příslušného orgánu správce, aniž by bylo třeba získávat písemný souhlas „příslušného člena“. Smluvní strany zrušily ustanovení o zákazu vstupu kolektivních správců na trh v oblasti hudebního vydavatelství a výroby zvukových záznamů a zavázaly se, že v budoucnu neuzavřou žádnou podobnou dohodu.

(4)

S ohledem na závazky přijaté smluvními stranami Cannes Extension Agreement se v rozhodnutí konstatuje, že již neexistují žádné důvody k tomu, aby Komise jednala.

(5)

Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal dne 18. září 2006 kladné stanovisko.

15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/29

(1)

Část 1 přílohy II rozhodnutí Rady 79/542/EHS ze dne 21. prosince 1976, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo částí třetích zemí a kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz některých živých zvířat a jejich masa do Společenství (4), stanoví seznam třetích zemí a částí třetích zemí, z nichž je členským státům povoleno dovážet čerstvé maso některých zvířat.

(2)

Tato příloha uvádí období, pro která je povolen nebo nepovolen dovoz do Společenství v souvislosti s daty porážky nebo usmrcení zvířat, ze kterých bylo maso získáno. Tato období se uvádějí proto, aby se umožnil dovoz čerstvého masa vyrobeného předtím, než se na některé třetí země nebo části třetích zemí vztahovala veterinární omezení.

(3)

S cílem zaručit vysokou úroveň ochrany zdraví ve Společenství je však vhodné stanovit, že dovozy čerstvého masa získaného ve třetí zemi ze zvířat poražených nejpozději ke dni použití omezujících opatření jsou povoleny pouze během omezeného období, tzn. 90 dnů. V případě zásilek opatřených osvědčením nejpozději ke dni uplatnění zákazu dovozu a přepravovaných na volném moři v době, kdy zákaz vstupuje v platnost, by mělo toto období činit 40 dnů.

(4)

Den, od něhož jsou dovozy čerstvého masa z některé třetí země nebo jejích částí povoleny nebo zakázány, by měl být zanesen do přílohy II rozhodnutí 79/542/EHS, aby se zabránilo dovozům čerstvého masa vyrobeného během období, v němž existovalo v takové zemi nebo její části riziko pro zdraví zvířat.

(5)

Údaje o obdobích uvedené ve zmíněné příloze představovaly zdroj praktických problémů jak pro stanoviště hraniční kontroly Společenství při kontrole veterinárních osvědčení pro dovozy tohoto druhu masa, tak pro příslušné orgány ve vyvážejících třetích zemích při vydávání uvedených osvědčení.

(6)

S cílem dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví a zajistit jasnost, soudržnost a transparentnost, pokud jde o seznam třetích zemí, z nichž jsou povoleny dovozy čerstvého masa do Společenství, je proto vhodné změnit přílohu II rozhodnutí 79/542/EHS a zrušit odkazy na uvedená období. Kromě toho je třeba aktualizovat údaje týkající se některých zemí, zejména Paraguaye a Brazílie.

(7)

S cílem umožnit dovozy zásob čerstvého masa, jehož dovoz do Společenství z některých třetích zemí nebo částí třetích zemí je v současné době povolen podle rozhodnutí 79/542/EHS, ale který po dni použití tohoto rozhodnutí již nebude povolen, je vhodné stanovit přechodné období 90 dnů.

(8)

Z důvodu dvou ohnisek slintavky a kulhavky v Argentině v únoru 2006 zakázalo rozhodnutí Komise 2006/259/ES ze dne 27. března 2006, kterým se mění příloha II rozhodnutí Rady 79/542/EHS, pokud jde o regionalizaci pro Argentinu a vzory osvědčení pro dovoz čerstvého hovězího masa z Argentiny (5), dovozy vykostěného a vyzrálého hovězího masa z osmi departementů provincie Corrientes. Nedávná inspekce Společenství v Argentině ukázala, že platná veterinární opatření v osmi dotyčných departementech, zejména pokud jde o slintavku a kulhavku, již nejsou nutná. Tato opatření by se již proto neměla vztahovat na uvedené oblasti Argentiny, jak o to tato země požádala.

(9)

Inspekce rovněž ukázala, že produkce vykostěného a vyzrálého masa vysoké zvěře v Argentině splňuje veterinární podmínky stanovené rozhodnutím 79/542/EHS. Je proto vhodné povolit dovozy vykostěného a vyzrálého masa jelenovitých z Argentiny do Společenství.

(10)

Z důvodu dvou ohnisek slintavky a kulhavky v Botswaně v dubnu 2006 zakázalo rozhodnutí Rady 79/542/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2006/463/ES (6), dovozy vykostěného a vyzrálého hovězího masa z části Botswany. Dokumentace obdržená z Botswany a příznivý výsledek inspekce Společenství, která byla v této zemi provedena v březnu 2007, ukazuje, že opatření přijatá Botswanou pro tlumení a odstranění nákazy byla účinná. Proto se již platná veterinární opatření nemusí v dotyčné části Botswany používat.

(11)

Inspekce Společenství rovněž příznivě ohodnotila dva další regiony Botswany, které byly OIE uznány za prosté slintavky a kulhavky bez očkování. Je proto vhodné povolit těmto oblastem vyvážet do EU vykostěné a vyzrálé hovězí maso, skopové maso a maso farmové a volně žijící zvěře.

(12)

Části Kolumbie jsou uvedeny v části 1 přílohy II rozhodnutí 79/542/EHS jako části třetí země, z nichž jsou povoleny dovozy čerstvého hovězího masa do Společenství. Kolumbie však nepředložila plán sledování reziduí pro čerstvé hovězí maso v souladu s rozhodnutím Komise 2004/432/ES ze dne 29. dubna 2004 o schválení plánů sledování reziduí předložených třetími zeměmi podle směrnice Rady 96/23/ES (7). Kromě toho není schváleno žádné zařízení pro vývoz čerstvého masa do Společenství. Proto by již neměly být povoleny dovozy čerstvého hovězího masa z Kolumbie a měla by být provedena nezbytná změna v části 1 přílohy II rozhodnutí 79/542/EHS.

(13)

S cílem umožnit zúčastněným stranám přizpůsobit se novému dovoznímu režimu je vhodné stanovit, že se toto rozhodnutí použije od 1. prosince 2007.

(14)

Rozhodnutí 79/542/EHS by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Rozhodnutí Komise 96/367/ES ze dne 13. června 1996 o ochranných opatřeních proti slintavce a kulhavce v Albánii (8) a rozhodnutí Komise 96/414/ES ze dne 4. července 1996 o ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky slintavky a kulhavky, která se týkají dovozu zvířat a živočišných produktů z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (9), jsou zastaralá, neboť ustanovení, která obsahují, jsou nyní uvedena v jiných aktech Společenství. Z důvodů jasnosti a právní jistoty je třeba tato rozhodnutí výslovně zrušit.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,