ISSN 1725-5074
Úřední věstník
Evropské unie
L 304
České vydání
Právní předpisy
Svazek 51
14. listopadu 2008
|
ISSN 1725-5074 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 304 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 51 |
|
|
|
||
|
|
* |
Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky) |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
|
14.11.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1099/2008
ze dne 22. října 2008
o energetické statistice
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Společenství potřebuje mít přesné a aktuální údaje o množstvích energie, jejích formách, zdrojích, výrobě, dodávkách, transformaci a spotřebě pro účely sledování dopadu a důsledků jeho práce v oblasti energetické politiky. |
|
(2) |
Energetická statistika se tradičně zaměřuje na dodávku energie a na fosilní zdroje energie. Je nezbytné, aby se v příštích letech více zaměřila na získávání rozsáhlejších znalostí o konečné spotřebě energie, obnovitelných zdrojích energie a o jaderné energii a na intenzivnější sledování těchto oblastí. |
|
(3) |
Dostupnost přesných a aktuálních informací o energetice je nezbytná pro hodnocení dopadu spotřeby energie na životní prostředí, zejména v souvislosti s emisemi skleníkových plynů. Tyto informace jsou požadovány v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismech monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (2). |
|
(4) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií (4) požadují, aby členské státy předávaly kvantitativní energetické údaje. Pro sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v těchto směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje. |
|
(5) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u koncového uživatele a o energetických službách (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (7) požadují, aby členské státy poskytovaly kvantitativní údaje týkající se spotřeby energie. Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v těchto směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje, jakož i jejich lepší propojení se souvisejícími statistickými zjišťováními, jako je sčítání lidu, domů a bytů a údaje o přepravě. |
|
(6) |
Zelené knihy Komise ze dne 22. června 2005 o energetické účinnosti a ze dne 8. března 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii pojednávají o energetické politice EU, která vyžaduje dostupnost energetických statistik EU, včetně za účelem zřízení evropské observatoře pro energetický trh. |
|
(7) |
Vytvoření veřejného modelu pro energetickou prognózu, k němuž vyzval Evropský parlament ve svém usnesení o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (8) ze dne 14. prosince 2006, vyžaduje podrobné aktuální energetické údaje. |
|
(8) |
V příštích letech by měla být věnována větší pozornost zajištění dodávek nejdůležitějších paliv a, aby bylo možno předvídat případné krize v zásobování a koordinovat jejich řešení v rámci EU, je třeba mít na úrovni EU k dispozici včasnější a přesnější údaje. |
|
(9) |
V důsledku liberalizace a rostoucí komplexnosti energetického trhu je stále obtížnější získávat spolehlivé a aktuální energetické údaje, jelikož neexistuje především právní základ pro poskytování takových údajů. |
|
(10) |
Aby mohl systém energetické statistiky napomáhat politickému rozhodování Evropské unie a členských států a podporovat veřejnou diskusi, do níž jsou zapojeni rovněž občané, musí nabízet záruky srovnatelnosti, transparentnosti, pružnosti a schopnosti vývoje. V blízké budoucnosti by tak mělo dojít k začlenění statistických údajů o jaderné energetice a měly by být více rozvedeny relevantní údaje o obnovitelných zdrojích energie. Stejně tak by bylo s ohledem na energetickou účinnost nanejvýš užitečné mít k dispozici podrobné statistické údaje o bydlení a dopravě. |
|
(11) |
Vypracovávání statistiky Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (9). |
|
(12) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společného rámce pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, Společenství může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
|
(13) |
Při vypracovávání a rozšiřování statistik Společenství na základě tohoto nařízení by národní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl přijat dne 24. února 2005 Výborem pro statistické programy zřízeným rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (10) a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti národních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství. |
|
(14) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11). |
|
(15) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k provádění změn v seznamu zdrojů údajů, ve vnitrostátních statistikách a v příslušných vysvětlivkách nebo definicích, jakož i v opatřeních týkajících se předávání statistik a k vypracování a provádění změn v ročních statistikách o jaderné energii, jakmile budou začleněny, k provádění změn ve statistikách o obnovitelných zdrojích energie a k vypracování a provádění změn ve statistikách o konečné spotřebě energie. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
|
(16) |
Je třeba stanovit, že Komise může členským státům udělit výjimky, pokud jde o určité aspekty sběru energetických údajů, které by vedly k nadměrnému zpravodajskému zatížení. Tyto výjimky mohou být uděleny pouze na základě odůvodnění, které transparentním způsobem popíše stávající situaci a dané nadměrné zatížení. Období, po které zůstávají tyto výjimky v platnosti, by mělo být omezeno na co nejkratší nezbytnou dobu. |
|
(17) |
Ustanovení tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a rozsah
1. Toto nařízení stanoví společný rámec pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik ve Společenství.
2. Toto nařízení se vztahuje na statistické údaje o energetických produktech a jejich agregáty ve Společenství.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
a) |
„statistikou Společenství“ statistika Společenství ve smyslu čl. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 322/97; |
|
b) |
„vypracováváním statistik“ vypracovávání statistik ve smyslu čl. 2 druhé odrážky nařízení (ES) č. 322/97; |
|
c) |
„Komisí (Eurostatem)“ orgán Společenství ve smyslu čl. 2 čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 322/97; |
|
d) |
„energetickými produkty“ paliva, teplo, obnovitelné zdroje energie, elektřina nebo jakákoliv jiná forma energie; |
|
e) |
„agregáty“ na vnitrostátní úrovni agregované údaje o zpracování nebo použití energetických produktů, totiž o výrobě, obchodu, zásobách, transformaci, spotřebě a strukturálních charakteristikách energetického systému, jako například instalovaného výkonu pro výrobu elektrické energie nebo produkční kapacity pro ropné produkty; |
|
f) |
„kvalitou údajů“ se rozumí tyto aspekty statistické kvality: relevance, přesnost, včasnost a dochvilnost, dostupnost a srozumitelnost, srovnatelnost, soudržnost a úplnost. |
Článek 3
Zdroje údajů
1. Členské státy, při současném uplatňování zásady minimálního zatížení respondentů a zásady zjednodušení správních postupů, shromažďují údaje o energetických produktech a jejich agregátech ve Společenství z následujících zdrojů:
|
a) |
specifická statistická zjišťování zaměřená na producenty primární a transformované energie a obchodníky s touto energií, distributory a přepravce, dovozce a vývozce energetických produktů; |
|
b) |
jiná statistická zjišťování zaměřená na koncové uživatele energie v odvětvích zpracovatelského průmyslu, dopravy a jiných odvětvích včetně domácností; |
|
c) |
jiné postupy statistického odhadování nebo jiné zdroje, včetně správních zdrojů, jako jsou např. regulátoři trhů s elektrickou energií a zemním plynem. |
2. Členské státy stanoví podrobná pravidla týkající se vykazování údajů potřebných pro národní statistiky uvedené v článku 4 ze strany podniků a jiných zdrojů.
3. Seznam zdrojů údajů může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
Článek 4
Agregáty, energetické produkty a četnost předávání národních statistik
1. Národní statistiky, které mají být poskytnuty, se sestavují tak, jak je stanoveno v přílohách. Předávají se v následujících intervalech:
|
a) |
ročně, pokud jde o energetickou statistiku v příloze B; |
|
b) |
měsíčně, pokud jde o energetickou statistiku v příloze C; |
|
c) |
měsíčně (statistika předávaná v krátké lhůtě), pokud jde o energetické statistiky v příloze D. |
2. Příslušné vysvětlivky k použitým technickým pojmům nebo definice použitých technických pojmů jsou uvedeny v jednotlivých přílohách a rovněž v příloze A (Vysvětlivky k terminologii).
3. Předávané údaje a příslušné vysvětlivky nebo definice mohou být změněny regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
Článek 5
Předávání a rozšiřování statistik
1. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) národní statistiky uvedené v článku 4.
2. Opatření týkající se předávání těchto statistik, včetně příslušných lhůt a výjimek, jsou stanovena v přílohách.
3. Opatření týkající se předávání národních statistik mohou být změněna regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
4. Na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit dodatečné výjimky postupem podle čl. 11 odst. 3 u těch částí národních statistik, jejichž sběr by vedl k nadměrnému zatížení respondentů.
5. Komise (Eurostat) rozšíří roční energetické statistiky nejpozději do 31. ledna druhého roku následujícího po vykazovaném období.
Článek 6
Hodnocení kvality a zprávy
1. Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.
2. Členské státy vynaloží veškeré přiměřené úsilí k zajištění souladu mezi energetickými údaji oznámenými v souladu s přílohou B a údaji oznámenými podle rozhodnutí Komise 2005/166/ES ze dne 10. února 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (12).
3. Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předávány, uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:
|
a) |
„relevance“ označuje míru, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů; |
|
b) |
„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám; |
|
c) |
„včasnost“ označuje časovou prodlevu mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje; |
|
d) |
„dochvilnost“ označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a cílovým datem, kdy měly být dodány; |
|
e) |
„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat; |
|
f) |
„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, oblastmi jednotlivých odvětví nebo časově; |
|
g) |
„soudržnost“ označuje, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat. |
4. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) každých pět let zprávu o kvalitě předávaných údajů i o případných provedených metodických změnách.
5. Do šesti měsíců od obdržení žádosti Komise (Eurostatu) a s cílem umožnit Komisi hodnocení kvality předávaných údajů, zašlou členské státy Komisi (Eurostatu) zprávu obsahující všechny podstatné informace, které se týkají provádění tohoto nařízení.
Článek 7
Časový plán a četnost
Členské státy shromažďují všechny údaje stanovené v tomto nařízení od počátku kalendářního roku, který následuje po přijetí tohoto nařízení, a poté je předávají v intervalech stanovených v čl. 4 odst. 1.
Článek 8
Roční statistiky o jaderné energii
Komise (Eurostat) ve spolupráci s odvětvím jaderné energetiky v EU stanoví soubor ročních statistik o jaderné energii, jež budou vykazovány a rozšiřovány počínaje rokem 2009, který bude prvním vykazovaným obdobím, a to při zachování důvěrnosti, pokud je nezbytná, při zamezení zdvojování sběru údajů a při současném udržení nízkých nákladů na vypracování statistiky a rozumného zpravodajského zatížení.
Soubor ročních statistik o jaderné energii se zavede a může být změněn regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 11 odst. 2.
Článek 9
Statistiky o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie
1. V zájmu zlepšení kvality statistik o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie Komise (Eurostat) ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby tyto statistiky byly srovnatelné, transparentní, podrobné a pružné tím, že:
|
a) |
přezkoumá metodiku používanou při sestavování statistiky o obnovitelných zdrojích energie, aby byly, a to každoročně a bez nadměrných nákladů, pro každý zdroj obnovitelné energie k dispozici doplňující, vhodné a podrobné statistické údaje. Komise (Eurostat) předkládá a rozšiřuje statistiky vytvořené počínaje rokem 2010 (referenční rok); |
|
b) |
přezkoumá a určí metodiku používanou při sestavování statistik o konečné spotřebě energie (zdroje, proměnné, kvalita, náklady) na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství na základě současného stavu, existujících studií, pilotních studií proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů, kterou je třeba vypracovat, a dále vyhodnotí závěry pilotních studií a analýzy nákladů a přínosů s cílem vytvořit klíč pro třídění konečných zdrojů energie podle jednotlivých odvětví a hlavního užití energie a výsledné prvky postupně začlení do statistik počínaje rokem 2012 (referenční rok). |
2. Soubor statistických údajů o obnovitelných zdrojích energie může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
3. Soubor statistických údajů o konečné spotřebě energie se vypracuje a může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
Článek 10
Prováděcí opatření
1. Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto aktu včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2:
|
a) |
změny v seznamu zdrojů údajů (čl. 3 odst. 3); |
|
b) |
změny ve vnitrostátních statistikách a v příslušných vysvětlivkách nebo definicích (čl. 4 odst. 3); |
|
c) |
změny v opatřeních týkajících se předávání (čl. 5 odst. 3); |
|
d) |
vypracování ročních statistik o jaderné energii a změny v nich (čl. 8 odst. 2); |
|
e) |
změny ve statistikách o obnovitelných zdrojích energie (čl. 9 odst. 2); |
|
f) |
vypracování statistik o konečné spotřebě energie a změny v nich (čl. 9 odst. 3). |
2. Další výjimky (čl. 5 odst. 4) se udělí regulativním postupem podle čl. 11 odst. 3.
3. Je třeba zohlednit zásadu, že dodatečné náklady a zpravodajské zatížení musejí zůstat v rozumných mezích.
Článek 11
Výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G.PÖTTERING
Za Radu
předseda
J.-P. JOUYET
(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. března 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. září 2008.
(2) Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.
(3) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.
(4) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
(5) Úř. věst. L 1, 4.11.2003, s. 65.
(6) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
(7) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(8) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 876.
(9) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.
(10) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.
(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(12) Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 57.
PŘÍLOHA A
VYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII
Tato příloha obsahuje vysvětlení nebo definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách.
1. POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI
Následující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:
|
— |
Austrálie nezahrnuje zámořská území. |
|
— |
Dánsko nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko. |
|
— |
Francie zahrnuje Monako a nezahrnuje francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinik, Guayanu, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii, Wallis a Futunu, Mayotte. |
|
— |
Itálie zahrnuje San Marino a Vatikán. |
|
— |
Japonsko zahrnuje Okinawu. |
|
— |
Nizozemsko nezahrnuje Surinam a Nizozemské Antily. |
|
— |
Portugalsko zahrnuje Azory a Madeiru. |
|
— |
Španělsko zahrnuje Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Ceutu a Melillu. |
|
— |
Švýcarsko nezahrnuje Lichtenštejnsko. |
|
— |
Spojené státy zahrnují 50 států, District of Columbia, Americké Panenské ostrovy, Portoriko a Guam. |
2. AGREGÁTY
Výrobci jsou klasifikováni podle účelu produkce:
|
— |
Výrobci s hlavní činností: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo za účelem prodeje třetím stranám jako svoji hlavní činnost. |
|
— |
Závodní výrobci: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu jako činnost, která podporuje jejich primární činnost. |
Poznámka: Komise může blíže vysvětlit terminologii přidáním příslušných odkazů na NACE regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2, poté co vstoupí v platnost revidovaná klasifikace NACE.
2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
|
Produkce/domácí produkce Množství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v produkčním procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití. Domácí produkcí se rozumí: produkce ze zdrojů v příslušném státě. |
||||||
|
Dovoz/vývoz Zeměpisné definice viz oddíl „Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti“. Pokud není stanoveno jinak, „dovoz“ se vztahuje k vlastní zemi původ (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a „vývoz“ ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu. Množství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo nebo nebylo celně odbavené. Pokud nelze určit původ či destinaci, může se uvést „Ostatní“. Statistické rozdíly se mohou vyskytnout pouze tehdy, pokud je na výše uvedeném základě k dispozici jen celkový dovoz a vývoz, ale zeměpisné rozdělení je založeno na jiném zjišťování, zdroji či pojetí. V takovém případě se rozdíly zahrnou pod „Ostatní“. |
||||||
|
Mezinárodní námořní zásobníky Množství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnují se:
|
||||||
|
Změna stavu zásob Rozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu. |
||||||
|
Hrubá spotřeba (vypočítaná) Vypočítaná hodnota, definovaná jako: Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Změna stavu zásob |
||||||
|
Hrubá spotřeba (zjištěná) Množství skutečně zaznamenané při zjišťování v odvětvích konečné spotřeby. |
||||||
|
Statistické rozdíly Vypočítaná hodnota, definovaná jako: Vypočítaná hrubá spotřeba – zjištěná hrubá spotřeba. Zahrnuje změny v zásobách u koncových spotřebitelů, pokud je nelze určit jako součást „Změny stavu zásob“. Měly by se uvést důvody všech významných rozdílů. |
||||||
|
Veřejné elektrárny Množství paliv použité na výrobu elektřiny. Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny), se vykazují pod „Veřejné teplárny“. |
||||||
|
Veřejné teplárny Množství paliv použitá na výrobu elektřiny a tepla. |
||||||
|
Veřejné výtopny Množství paliv použitá na výrobu tepla. |
||||||
|
Závodní elektrárny Množství paliv použité na výrobu elektřiny. Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny), se vykazují pod „Závodní teplárny“. |
||||||
|
Závodní teplárny Množství paliv, která odpovídají množství vyrobené elektřiny a prodaného tepla. |
||||||
|
Závodní výtopny Množství paliv, která odpovídají množství prodaného tepla. |
||||||
|
Černouhelné briketárny: Množství použitá na výrobu paliv. Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
||||||
|
Koksovny: Množství použitá v koksovnách. Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
||||||
|
Hnědouhelné/rašelinové briketárny: Množství lignitu nebo hnědého uhlí použité na výrobu hnědouhelných briket (BKB) nebo rašeliny na výrobu rašelinových briket (PB). Množství použité na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
||||||
|
Plynárny Množství použitá na výrobu plynu v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí. Množství použité na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
||||||
|
Vysoké pece Množství koksovatelného uhlí a/nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích. Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
||||||
|
Zkapalňování uhlí Množství paliva použitá na výrobu syntetického oleje. |
||||||
|
Ropné rafinérie: Množství použitá na výrobu ropných produktů. Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
||||||
|
Jinde neuvedené – Transformace Množství použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce. |
2.2 Energetické odvětví a konečná spotřeba
|
Energetické odvětví celkem Množství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností transformace paliv a energie. Nezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním odvětví) nebo použitých na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (které by se měly uvést v odvětví dopravy). Zahrnuje výrobu chemických materiálů pro jaderné štěpení a jadernou fúzi a produkty těchto procesů. |
|
Elektrárny, teplárny a výtopny Množství spotřebované jako energie v elektrárnách, teplárnách a výtopnách. |
|
Uhelné doly Množství spotřebované jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí). Uhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním odvětví. |
|
Černouhelné briketárny Množství spotřebovaná jako energie v černouhelných briketárnách. |
|
Koksovny Množství spotřebovaná jako energie v koksovnách. |
|
Hnědouhelné/rašelinové briketárny: Množství použitá jako energie v zařízeních na výrobu BKP/PB. |
|
Plynárny/zařízení na zplyňování (zplyňovací zařízení) Množství spotřebovaní jako energie v plynárnách a v zařízeních na zplyňování (zplyňovacích zařízeních). |
|
Vysoké pece Množství spotřebované jako energie ve vysokých pecích. |
|
Zkapalňování uhlí Množství spotřebované jako energie v zařízeních na zkapalňování uhlí. |
|
Ropné rafinérie Množství spotřebovaná jako energie v ropných rafinériích. |
|
Těžba ropy a plynu Množství spotřebovaná jako palivo při těžbě ropy a plynu a v zařízeních na zpracování zemního plynu. Nezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použité při provozu potrubí (je třeba uvést v odvětví dopravy). |
|
Konečná spotřeba celkem Definovaná (vypočítaná) jako: = neenergetické užití celkem + konečná spotřeba energie (průmysl + doprava + ostatní odvětví) Nezahrnuje dodávky pro transformaci, použití v odvětvích vyrábějících energii a distribuční ztráty. |
|
Neenergetické užití Energetické produkty použité jako suroviny v jiných odvětvích; tj. nespotřebované jako palivo nebo netransformované na jiné palivo. |
2.3 Specifikace konečného užití energie
|
Konečná spotřeba energie Celková spotřeba energie v průmyslu, dopravě a ostatních odvětvích. |
|
Průmysl Týká se množství paliva spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností. Na výtopny nebo teplárny se vztahují jen množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla v samotném zařízení. Množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla určeného na prodej a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním odvětví. |
|
Hutnictví železa |
|
Chemický průmysl (včetně petrochemického) Odvětví chemického a petrochemického průmyslu. |
|
Hutnictví neželezných kovů Odvětví hutnictví neželezných kovů. |
|
Nekovové minerální výrobky Výroba skla, keramických výrobků, cementu a jiných stavebních materiálů. |
|
Dopravní zařízení Odvětví vztahující se k zařízením používaným k dopravním účelům. |
|
Strojírenství Výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení kromě dopravních zařízení. |
|
Těžební průmysl Nezahrnuje odvětví vyrábějící energii. |
|
Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
|
Průmysl celulózy, papíru a tiskařský Zahrnuje výrobu nahraných nosičů. |
|
Dřevařský a dřevozpracující průmysl (jiný než celulózy a papíru) |
|
Stavebnictví |
|
Textilní a kožedělný průmysl |
|
Jinde neuvedené – Průmysl Spotřeba v odvětvích, která nejsou uvedena výše. |
|
Odvětví dopravy Energie použitá ve všech přepravních činnostech bez ohledu na hospodářské odvětví, ve kterém se činnost uskutečňuje. |
|
Odvětví dopravy – Železniční doprava Celková spotřeba pro využití v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic. |
|
Odvětví dopravy – Vnitrostátní plavba Množství dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě. |
|
Odvětví dopravy – Silniční doprava Množství použitá v silničních vozidlech. Zahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech. Nezahrnuje energii použitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní odvětví), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní odvětví – Jinde neuvedené), bitumen použitý na silniční povrchy a energii použitou v motorech na stavbách (viz průmyslové pod odvětví Stavebnictví). |
|
Odvětví dopravy – Potrubní doprava Množství použitá jako energie na podporu a provoz potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity. Zahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí. Nezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce „Energetické odvětví“), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou „Odvětví obchodu a veřejných služeb“) a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty). |
|
Odvětví dopravy – Mezinárodní letecká doprava Množství leteckého paliva dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Odvětví dopravy – jinde neuvedené“) a letecké palivo pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní odvětví – jinde neuvedené“). |
|
Odvětví dopravy – Vnitrostátní letecká doprava Množství leteckých paliv dodaných letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě – komerční, soukromé, zemědělské atd. Zahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušební stolici. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Odvětví dopravy – jinde neuvedené“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní odvětví – jinde neuvedené“). |
|
Odvětví dopravy – Jinde neuvedené Množství použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté. Zahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů. Uvede se, co je zahrnuto v této položce. |
|
Ostatní odvětví Odvětví, která nejsou výslovně uvedena nebo nespadají pod energetiku, průmysl nebo dopravu. |
|
Ostatní odvětví – Obchod a veřejné služby Paliva spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru. |
|
Ostatní odvětví – Domácnosti Uvedou se paliva spotřebovaná všemi domácnostmi včetně „domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu“. |
|
Ostatní odvětví – Zemědělství/lesnictví Paliva spotřebovaná uživateli zatříděnými jako zemědělství, myslivost a lesnictví. |
|
Ostatní odvětví – Rybolov Paliva dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu. |
|
Ostatní odvětví – Jinde neuvedené Jsou to činnosti jinde nezahrnuté. Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce. |
3. OSTATNÍ POJMY
Platí následující význam zkratek:
|
— |
TML: tetramethylolovo |
|
— |
TEL: tetraethylolovo |
|
— |
SBP: speciální bod varu |
|
— |
LPG: zkapalněný ropný plyn |
|
— |
NGL: zemní plyn kapalný |
|
— |
LNG: zkapalněný zemní plyn |
|
— |
CNG: stlačený zemní plyn |
PŘÍLOHA B
ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, referenční období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty |
Definice |
||
|
Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je větší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. |
||
|
Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. |
||
|
Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. Pokud se bituminózní uhlí použije v koksárenských pecích, mělo by se vykázat jako koksovatelné uhlí. |
||
|
Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg) a 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek. |
||
|
Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg), obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek. Ropné břidlice a dehtové písky produkované a přímo spalované by se měly vykázat v této kategorii. Ropné břidlice a dehtové písky použité jako vstupy pro jiné transformační procesy by se rovněž měly vykázat v této kategorii. Zahrnuje podíl ropných břidlic a dehtových písků spotřebovaných v transformačním procesu. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat v ročním dotazníku o ropě. |
||
|
Hořlavý měkký, porézní nebo stlačený, sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje. Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. |
||
|
Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu. |
||
|
Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie. Polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu/hnědého uhlí. |
||
|
Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění. |
||
|
Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“). Černouhelný dehet lze dále destilovat na různé organické produkty (např. benzen, toluen, naftalen), které by se obvykle vykázaly jako vstupní surovina pro petrochemický průmysl. |
||
|
BKB je složené palivo vyrobené z lignitu/hnědého uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva. Tyto údaje zahrnují rašelinové brikety, vysušenou lignitovou drť a prach. |
||
|
Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, topný olej nízkosirný a vysokosirný atd.) a přetvořením a jednoduchým smíšením plynů nebo vzduchu, uvedený v řádkách „Z ostatních zdrojů“. V rubrice „Transformační odvětví“ uveďte množství energoplynu převedeného na smíšený zemní plyn, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu. Výroba ostatních plynů ze zplyňování uhlí (tj. koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí) by se měla vykazovat ve sloupcích týkajících se těchto plynů a nikoliv jako produkce energoplynu. Plyny ze zplyňování uhlí převedené do plynáren by se měly vykazovat (ve vlastním sloupci) v transformačním odvětví pod položkou „Plynárny“. Celkové množství energoplynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí, by se mělo objevit v rubrice energoplynu. |
||
|
Získávaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa. |
||
|
Produkovaný během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle spalného tepla. |
||
|
Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tento plyn je rovněž známý jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS. |
||
|
Pojmem „černé uhlí“ se rozumí uhlí se spalným teplem vyšším než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) bez popelovin, ale s obsahem vlhkosti a se střední odrazností vitrinitu nejméně 0,6. Černé uhlí zahrnuje všechny energetické produkty dohromady od 1 do 3 (antracit, koksovatelné uhlí a ostatní bituminózní uhlí). |
1.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
1.2.2 Energetické odvětví
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.2.3 Specifikace konečného užití energie
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.2.4 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
Nevztahuje se na rašelinu, plynárenský koks, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
1.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Tyto vstupy pro závodním výrobce se vykazují zvlášť pro hlavní činnosti uvedené v následující tabulce:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.3 Výhřevnost
Vykáží se jak spalné teplo, tak výhřevnost u energetických produktů uvedených v odstavci 1.1. pro následující hlavní agregáty.
Nevztahuje se na energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.4 Produkce a zásoby v uhelných dolech
Vztahuje se jen na černé uhlí a na lignit/hnědé uhlí.
Musí se vykázat následující množství:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.5 Jednotky měření
|
103 tun Výjimky: pro plyny (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, plyn z ocelářských pecí) se měření uskutečňuje přímo v energetickém obsahu a jednotka, která se použije, je proto TJ (založená na spalném teple). |
||
|
MJ/tuna |
1.6 Výjimky
Nepoužijí se.
2. ZEMNÍ PLYN
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tento sběr údajů se týká zemního plynu, který zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněných nebo plynných, sestávajících zejména z methanu.
Zahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek).
Nezahrnuje plyny vytvořené anaerobní digescí biomasy (například komunální nebo splaškový plyn) ani energoplyn.
2.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
2.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Uvedou se množství vyjádřená jak v objemových, tak energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti, pro následující agregáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
2.2.2 Energetické odvětví
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
2.2.3 Specifikace konečného užití energie
Spotřeba zemního plynu se vykazuje zvlášť pro energetické užití a (je-li to třeba) pro neenergetické užití u všech následujících agregátů:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
2.2.4 Dovoz a vývoz
Uvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozů a podle země určení u vývozů.
2.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
2.2.6 Skladovací kapacity plynu
|
||
|
||
|
||
|
2.3 Jednotky měření
|
Pokud není uvedeno jinak, uvádějí se množství zemního plynu podle energetického obsahu, tj. v TJ na základě spalného tepla. Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa). |
||
|
kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa). |
||
|
106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa). |
||
|
106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa). |
2.4 Výjimky
Nepoužijí se.
3. ELEKTŘINA A TEPLO
3.1 ENERGETICKÉ PRODUKTY, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola pokrývá teplo a elektřinu.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této kapitole. Definice a jednotky zmíněné v kapitolách 1, 2, 4 a 5 se vztahují na energetické produkty, které patří mezi tuhá paliva a vyrobené plyny, zemní plyn, ropu a ropné produkty, a na obnovitelné zdroje energie a energii z odpadu.
3.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty pro elektřinu a teplo v této kapitole:
|
— |
Hrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních transformátorů. |
|
— |
Hrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních/tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie. |
|
— |
Čistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny bez elektrické energie absorbované pomocnými výrobními provozy a ztráty v hlavních generátorových transformátorech. |
|
— |
Čistá výroba tepla: teplo dodávané do rozvodné soustavy určené měřením výstupních a zpětných toků. |
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje hrubá a čistá výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba, pro následující agregáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují za celek, za elektřinu a teplo zvlášť vždy, je-li třeba je takto vykazovat. U prvních tří agregátů v následující tabulce by se množství měla vypočítat z hodnot vykázaných podle předchozí tabulky a být s nimi v souladu.
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Vyrobenou elektřinu, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie (založené na jejich výhřevnosti s výjimkou zemního plynu, u kterého je založená na spalném teple) z paliv uvedených v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje tato výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.2.2 Spotřeba elektřiny a tepla v energetickém odvětví
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.2.3 Specifikace konečného užití energie
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.2.4 Dovoz a vývoz
Dovoz a vývoz energetických množství elektřiny a tepla podle země.
3.2.5 Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců
Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců elektřiny a závodních výrobců tepla se vykazuje zvlášť pro teplárny, elektrárny a výtopny u následujících zařízení nebo činností:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
|
1. |
U pevných paliv a vyrobených plynů použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: antracit, koksovatelné černé uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit/hnědé uhlí, rašelina, černouhelné brikety, koksárenský koks, plynárenský koks, černouhelný dehet, hnědouhelné/rašelinové brikety, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
|
2. |
U ropných produktů použitých závodními výrobci je třeba vykázat množství následujících energetických produktů: surová ropa, NGL, rafinérský plyn, LPG, primární benzin (naphtha), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), těžký topný olej, bitumen (rovněž Orimulsion), ropný koks a ostatní ropné produkty. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
|
3. |
U zemního plynu použitého závodními výrobci se vykazují množství pro zařízení s následující činností:
|
|
4. |
U obnovitelných zdrojů energie a energie z odpadu použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: geotermální energie, solární termální energie, průmyslový odpad (neobnovitelný), komunální odpad (obnovitelný), komunální odpad (neobnovitelný), dřevo/dřevěný odpad/ostatní pevný odpad, skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyn a kapalné biosložky. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
3.3 Strukturální údaje o výrobě elektřiny a tepla
3.3.1 Čistý maximální elektrický výkon a špičkové zatížení
Výkon by měl být vykázán ke dne 31. prosince příslušného vykazovaného roku.
Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren.
Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro současné účely rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě. Špičkové zatížení je definováno jako nejvyšší hodnota výkonu absorbovaného nebo dodávaného sítí nebo kombinací sítí v zemi.
Následující množství musí být uvedena pouze pro síť:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.3.2 Čistý maximální elektrický výkon paliv
Čistý maximální elektrický výkon paliv se uvede jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva, které jsou zmíněny v následující tabulce. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva.
3.4 Jednotky měření
|
Elektřina: GWh Teplo: TJ Tuhá paliva a vyrobené plyny: použijí se jednotky měření z kapitoly 1 této přílohy. Zemní plyn: použijí se jednotky měření z kapitoly 2 této přílohy. Ropa a ropné produkty: použijí se jednotky měření z kapitoly 4 této přílohy. Obnovitelná paliva a odpad: použijí se jednotky měření z kapitoly 5 této přílohy. |
||
|
Elektrický instalovaný výkon: MWe Tepelný instalovaný výkon: MWt |
3.5 Výjimky
Francie má povolenu výjimku ohledně vykazování agregátů týkajících se tepla. Tato výjimka pozbude platnosti, jakmile bude Francie schopna toto vykazování provádět, a v každém případě do 4 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
4. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
4.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty |
Energetické produkty Definice |
||||||||
|
Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů. |
||||||||
|
NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělících zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. Kapalné podíly zemního plynu zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané gazolin nebo přírodní benzin). |
||||||||
|
Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemie do rafinérského odvětví (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje). |
||||||||
|
Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do konečného produktu nebo s ním smíchané, aby se upravily vlastnosti paliv (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.):
Poznámka: Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smíchání s palivy nebo pro použití jako palivo. |
||||||||
|
Biosložky do motorového benzinu a nafty. Použije se definice z kapitoly 5, Obnovitelná energie a energie z odpadu. Množství kapalných biosložek vykazovaných v této kategorii se vztahuje na biosložky a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. Nezahrnuje celý obchod biosložkami, které nebyly smíchány s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); tyto by se měly vykázat podle kapitoly 5. Biosložky obchodované jako součást dopravních pohonných hmot by se měla vykázat v příslušném produktu s vyznačením podílu biosložky. |
||||||||
|
Syntetická surová ropa z dehtových písků, ropných břidlic atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí (viz kapitolu 1), tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin (viz kapitolu 2), hydrogenované a emulgované oleje (např. Orimulsion). Nezahrnuje produkci ropných břidlic, pro které platí kapitola 1. Produkce ropných břidlic (druhotný produkt) se vykazuje jako „Z ostatních zdrojů“ v kategorii „Jiné uhlovodíky“. |
||||||||
|
Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů složených zejména z vodíku, methanu, ethanu a olefinů získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu. |
||||||||
|
Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů. |
||||||||
|
LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace ropy a zpracovávání zemního plynu. Obsahují zejména propan (C3H8) a butan (C4H10) nebo jejich kombinaci. Rovněž by mohly zahrnovat propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. LPG se zkapalňuje pod tlakem pro dopravní a skladovací účely. |
||||||||
|
Naphtha je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo isomerací v rámci rafinérie. Naphtha představuje materiál s destilačním rozmezím 30 oC až 210 oC či části tohoto rozmezí. |
||||||||
|
Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících mezi 35 oC a 215 oC. Používá se jako palivo pro pozemní vznětové motory. Motorový benzin může obsahovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova jako např. TEL a TML. Zahrnuje mísící složky motorového benzinu (kromě aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin. |
||||||||
|
Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu. |
||||||||
|
Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí–60 oC a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 oC a 180 oC. |
||||||||
|
Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 oC–250 oC. Získávají se mícháním petrolejů a benzinů nebo naphthy takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par je mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa. |
||||||||
|
Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Obvykle má stejné destilační vlastnosti mezi 150 oC a 300 oC (obvykle ne nad 250 oC) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí), které určuje Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA). Zahrnuje petrolejové mísící složky. |
||||||||
|
Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných než je letecká doprava. Destiluje mezi teplotami 150 oC a 300 oC. |
||||||||
|
Plynový olej/motorová nafta je primárně střední destilát destilující mezi 180 oC a 380 oC. Zahrnuje mísící složky. K dispozici je několik druhů podle použití: |
||||||||
|
Silniční motorová nafta pro vznětové naftové motory (osobní automobily, nákladní automobily atd.), většinou má nízký obsah síry; |
||||||||
|
Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu. |
||||||||
|
Lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorová nafta a motorová nafta používaná v železniční dopravě, jiný plynový olej včetně těžkých plynových olejů, které destilují mezi 380 oC a 540 oC a které se používají jako petrochemické poloprodukty. |
||||||||
|
Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 oC. Bod vzplanutí je vždy nad 50 oC a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l. |
||||||||
|
Těžký olej s obsahem síry nižším než 1 %. |
||||||||
|
Těžký olej s obsahem síry 1 % a více. |
||||||||
|
Rafinované destilátové poloprodukty při destilaci v rozmezí těžkého benzinu/petroleje. Dělí se dále na:
|
||||||||
|
Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek. Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů. |
||||||||
|
Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků z atmosférické destilace ropných zbytků. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál. Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen. |
||||||||
|
Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 oC. |
||||||||
|
Černý tuhý zbytek, získávaný hlavně krakováním a karbonizací z ropy získaných poloproduktů, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v hutnictví železa, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“. Zahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo. |
||||||||
|
Všechny produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra. Zahrnuje aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích. |
4.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
4.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Níže uvedená tabulka se vztahuje pouze na hotové výrobky (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový benzin a SBP, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů.
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Na transformační odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
4.2.2 Energetické odvětví
Na energetické odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
4.2.3 Specifikace konečného užití energie
Na specifikaci konečného užití energie se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, avšak včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
4.2.4 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení. Viz rovněž poznámky pod 4.2.1, agregát č. 5.
4.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Kromě následujících energetických produktů: rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ethanu, motorového benzinu, biosložek do motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu (tryskového paliva naphthového typu nebo JP4), lakového benzinu a SBP a maziv.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
4.3 Jednotky měření
|
103 tun |
||
|
MJ/tuna |
4.4 Výjimky
Kypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 4 (Ostatní odvětví) a 5 (Neenergetické užití celkem); vykazují se jen celkové hodnoty.
Kypr má povolenu výjimku z vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 2 (Průmysl) a 3 (Odvětví dopravy) po dobu 3 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Během doby platnosti výjimky se vykazují jen celkové hodnoty.
5. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU
5.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty |
Definice |
||||||
|
Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Je třeba zahrnout přečerpávací vodní elektrárny. Výrobu je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny. |
||||||
|
Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry obvykle ve formě horké vody nebo páry. Produkce této energie je rozdílem mezi entalpií kapaliny produkované ve vrtu a entalpií kapaliny, se kterou se nakonec nakládá. Využívá se ve vhodných lokalitách:
|
||||||
|
Sluneční záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny. Výrobou této energie je teplo dostupné pro přenosové médium tepla, tj. dopadající solární energie snížená o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Pasivní solární energie pro přímé vytápění, chlazení a osvětlení obydlí a jiných budov se nezahrnuje. |
||||||
|
Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků vyrobených většinou z polovodičových materiálů, které při vystavení světlu generují elektřinu. |
||||||
|
Teplo ze slunečního záření; může se jednat o:
|
||||||
|
Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využívaná pro výrobu elektřiny. |
||||||
|
Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbinách. |
||||||
|
Vykazují se odpady průmyslového neobnovitelného původu (pevné nebo kapalné) spalované přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Obnovitelný průmyslový odpad by se měl vykazovat v kategoriích „pevná biomasa“, „bioplyn nebo kapalné biosložky“. |
||||||
|
Odpady produkované domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem spalované ve specifických zařízeních, na bázi výhřevnosti. |
||||||
|
Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu. |
||||||
|
Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu. |
||||||
|
Jde o organický, nefosilní materiál biologického původu, jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Zahrnuje: |
||||||
|
Pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných materiálů. |
||||||
|
Účelově pěstované energetické plodiny (topol, vrba atd.), a velké množství dřevitého materiálu vytvářeného průmyslovým procesem (zejména dřevařským/papírenským průmyslem) nebo poskytovaného přímo lesnictvím a zemědělstvím (palivové dříví, dřevěné třísky, dřevěné pelety, kůra, piliny, hobliny, třísky, černý louh atd.) a také odpady jako sláma, rýžové plevy, skořápky, drůbeží trus, drcené hroznové zbytky, atd. U těchto tuhých odpadů se upřednostňuje technologie spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. |
||||||
|
Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy. |
||||||
|
Bioplyn tvořený digescí skládkových odpadů. |
||||||
|
Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací splaškových kalů. |
||||||
|
Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích. |
||||||
|
Množství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se mělo vztahovat na množství biosložek a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smícháno s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smíchanými s dopravními pohonnými hmotami by se měl vykazovat v kapitole 4 v údajích o ropě. Jedná se o následující kapalné biosložky: |
||||||
|
Tato kategorie zahrnuje bioethanol (ethanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), biomethanol (methanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), bioETBE (ethyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi bioethanolu; objemové procento biosložky v bioETBE je 47 %) a bioMTBE (methyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi biomethanolu: objemové procento biosložky v bio-ETBE je 36 %). |
||||||
|
Tato kategorie zahrnuje bionaftu (methylester produkovaný z rostlinného nebo živočišného oleje, s kvalitou nafty), biodimethylether (dimethylether produkovaný z biomasy), Fischer-Tropsch (bionaftu získávanou na základě Fischer-Tropschovy syntézy z biomasy), bioolej extrahovaný za studena (olej produkovaný z olejnatých semen jen mechanickým zpracováním) a všechny ostatní kapalné biosložky, které jsou přidávány, smíchávány s motorovou naftou nebo používány přímo jako motorová nafta. |
||||||
|
Kapalné biosložky použité přímo jako palivo, nezahrnuté v biosložkách do motorového benzinu nebo nafty. |
5.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
5.2.1 Hrubá výroba elektřiny a tepla
Elektřina a teplo vyrobené z energetických produktů zmíněných v oddílu 5.1. (kromě dřevěného uhlí a včetně celkového úhrnu jen kapalných biosložek) se vykazují zvlášť vždy, je-li to třeba:
|
— |
u výrobců s hlavní činností a závodních výrobců, |
|
— |
u zařízení vyrábějících pouze elektřinu, zařízení vyrábějících pouze teplo a u tepláren. |
5.2.2 Dodavatelské a transformační odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské a oceánů a větrné energie) a použité v dodavatelském a transformačním odvětví se vykazují pro následující agregáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
5.2.3 Energetické odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) a použité v energetickém odvětví nebo pro konečnou spotřebu se vykazují pro následující agregáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
5.2.4 Konečné užití energie
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se musí vykazovat pro následující agregáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
5.2.5 Technické charakteristiky instalací
Následující výkony výroby elektřiny se vykazují (podle potřeby) na konci vykazovaného roku:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů.
Vykazuje se následující výrobní kapacity pro biosložky:
|
||
|
||
|
||
|
5.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddíle 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se vykazují pro následující agregáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
5.3 Výhřevnost
Průměrná výhřevnost se vykazuje u následujících produktů:
|
||
|
||
|
||
|
5.4 Jednotky měření
|
MWh |
||
|
TJ |
||
|
Biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty a ostatní kapalné biosložky: tuny Dřevěné uhlí: 1000 tun Všechny ostatní: TJ (na bázi výhřevnosti). |
||
|
1000 m2 |
||
|
Biosložky: tuny/rok Všechny ostatní: MWe |
||
|
KJ/kg (výhřevnost) |
5.5 Výjimky
Nepoužijí se.
6. PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ
Níže uvedená ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:
|
1. |
Vykazované období: Kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince) |
|
2. |
Četnost Roční. |
|
3. |
Lhůty pro předávání údajů Do 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném období. |
|
4. |
Formát a metoda předávání Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat. Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu. |
PŘÍLOHA C
MĚSÍČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při měsíčním sběru energetických statistik.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. PEVNÁ PALIVA
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty |
Energetické produkty Definice |
||||||||
|
Černý, hořlavý, pevný, organický, fosilní sediment se spalným teplem vyšším než 24 MJ/kg ve stavu bez popelovin a s obsahem vlhkosti, která při teplotě 30 oC a relativní vlhkosti vzduchu dosahuje 96 %. |
||||||||
|
Hořlavý, hnědý až černý, organický fosilní sediment se spalným teplem nižším než 24 MJ/kg ve stavu bez popelovin a s obsahem vlhkosti, která při teplotě 30 oC a relativní vlhkosti vzduchu dosahuje 96 %. |
||||||||
|
Lignit s obsahem vlhkosti od 20 do 25 % a s obsahem popelovin od 9 do 13 %. Černý lignit se tvořil v období druhohor. V rámci Evropské unie se nyní těží jen ve Francii v hlubinných dolech v Provence. |
||||||||
|
Lignit s obsahem vlhkosti od 40 do 70 % a s obsahem popelovin běžně od 2 do 6 %; obsah popelovin však může dosahovat až 12 % v závislosti na ložisku. Hnědé uhlí se tvořilo převážně v období třetihor. Toto palivo se většinou těží v povrchových dolech. |
||||||||
|
Jemný, sypký až zpevněný, přírodní, hořlavý sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vlhkosti (až 90 %), světlehnědé až tmavohnědé barvy. Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. |
||||||||
|
Černouhelné brikety jsou artefakty specifického tvaru vyráběné lisováním zahorka s přídavkem pojiva (smola). |
||||||||
|
Artefakty pravidelného tvaru vyrobené po rozdrcení a vysušení lignitu, tvarované za vysokého tlaku bez přídavku pojiv. Zahrnuje sušený lignit a lignitovou škváru. |
||||||||
|
Umělé pevné palivo vyrobené z černého uhlí a získané suchou destilací uhlí bez přístupu vzduchu nebo s omezeným přístupem vzduchu. Zahrnuje:
|
||||||||
|
Pevné reziduum získané suchou destilací lignitu bez přístupu vzduchu. |
1.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1.2.1 Dodavatelské odvětví
Následující agregáty se vztahují na černé uhlí, celkem a černý lignit, hnědé uhlí a rašelinu:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Následující agregáty se vztahují na koks vyrobený z černého uhlí, hnědouhelný koks, černouhelné brikety a hnědouhelné brikety:
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
||||||||
|
1.2.2 Dovoz
Pro lignit, lignitový koks, černouhelné brikety a lignitové brikety se vykazují celková množství dovážená uvnitř EU a vně EU.
Pro černé uhlí se vykazují dovozy z následujících zemí původu:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.3 Jednotky měření
Množství všech produktů se vyjadřují v 103 tun.
1.4 Výjimky
Nepoužijí se.
2. ELEKTŘINA
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola se týká elektrické energie.
2.2 Seznam agregátů
Vykazuje se následující seznam agregátů.
2.2.1 Výrobní odvětví
Pro následující agregáty se vykazují hrubá i čistá množství.
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Vykazují se rovněž následující množství elektrické energie:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Na spotřebu paliva u výrobců s hlavní činností se vztahují následující agregáty (definice černého uhlí a lignitu jsou uvedeny v příloze B).
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
2.2.2 Zásoby paliv výrobců s hlavní činností
Pod pojmem „výrobci s hlavní činností“ se rozumějí veřejná zařízení, která pro výrobu elektřiny používají paliva. Je třeba vykazovat následující konečné zásoby (zásoby na konci vykazovaného měsíce):
|
||
|
||
|
2.3 Jednotky měření
|
Elektřina: GWh Černé uhlí, lignit a ropné produkty: vyjádřená jak v 103 tun, tak v TJ na bázi výhřevnosti. Zemní plyn a druhotné plyny: TJ na bázi výhřevnosti. Ostatní paliva TJ na bázi výhřevnosti. Teplo z jaderné energie: TJ. |
||
|
103 tun |
2.4 Výjimky
Nepoužijí se.
3. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
3.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, NGL, rafinérské poloprodukty, jiné uhlovodíky, rafinérský plyn (ne zkapalněný), ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu (tryskové palivo naphthového typu nebo JP4), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), dopravní motorová nafta, topný a jiný plynový olej, topný olej (nízkosirný a vysokosirný), lakový benzin a SPB, maziva, bitumen, parafinové vosky a ropný koks.
Kde je to třeba, vykazuje se motorový benzin jmenovitě ve dvou kategoriích:
|
— |
Bezolovnatý motorový benzin: motorový benzin, do kterého nebyly přidány sloučeniny olova pro zvýšení oktanového čísla. Může obsahovat stopy organického olova. |
|
— |
Olovnatý motorový benzin: motorový benzin s TEL nebo TML, které byly přidané pro zvýšení oktanového čísla. |
„Ostatní produkty“ zahrnují množství, která odpovídají definici v příloze B v kapitole 4 a navíc množství lakového benzinu a SPB, maziv, bitumenu a parafinových vosků; tyto produkty je třeba vykazovat odděleně.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
3.2.1 Dodavatelské odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biosložky a jiné uhlovodíky:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Následující tabulka se nevztahuje na rafinérské poloprodukty a na aditiva/oxygenáty:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.2.2 Zásoby
Vykazují se následující počáteční a konečné zásoby všech energetických produktů kromě rafinérského plynu:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Kromě toho se vykazují množství v členění podle příslušné země pro:
|
— |
konečné zásoby uskladněné pro jiné země podle dvoustranných mezivládních dohod, |
|
— |
ostatní konečné zásoby se známým zahraničním místem určení, |
|
— |
konečné zásoby v zahraničí uskladněné na základě dvoustranných mezivládních dohod, |
|
— |
ostatní konečné zásoby v zahraniční určené definitivně k dovozu do vaší země. |
Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.
3.2.3 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
3.3 Jednotky měření
Energetická množství: 103 tun
3.4 Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti
Vysvětlivky v příloze A v kapitole 1 se použijí jen pro účely statistického výkaznictví s následujícími konkrétními výjimkami:
|
1. |
Dánsko zahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko. |
|
2. |
Švýcarsko zahrnuje Lichtenštejnsko. |
3.5 Výjimky
Nepoužijí se.
4. ZEMNÍ PLYN
4.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Zemní plyn podle definice v příloze B v kapitole 2.
4.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
4.2.1 Dodavatelské odvětví
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
4.2.2 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
4.3 Jednotky měření
Množství se vykazuje ve dvou jednotkách:
|
— |
fyzické množství, v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa), |
|
— |
energetický obsah, tj. v TJ, na bázi spalného tepla. |
4.4 Výjimky
Nepoužijí se.
5. PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ
Následující ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:
|
1. |
Vykazované období: Kalendářní měsíc. |
|
2. |
Četnost Měsíčně. |
|
3. |
Lhůty pro předávání údajů Do tří měsíců následujících po vykazovaném měsíci. |
|
4. |
Formát a způsob předávání Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat. Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu. |
PŘÍLOHA D
KRÁTKODOBÉ MĚSÍČNÍ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při krátkodobém měsíčním sběru statistických údajů.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. ZEMNÍ PLYN
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola se týká jen zemního plynu. Zemní plyn podle definice v příloze B v kapitole 2.
1.2 Seznam agregátů
Vykazuje se následující seznam agregátů.
|
||
|
||
|
||
|
||
|
1.3 Jednotky měření
Množství zemního plynu je třeba vykazovat v TJ, na bázi spalného tepla.
1.4 Ostatní příslušná ustanovení
|
1. |
Vykazované období: Kalendářní měsíc. |
|
2. |
Četnost Měsíčně. |
|
3. |
Lhůty pro předávání údajů Do jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci. |
|
4. |
Formát a způsob předávání Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat. Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu. |
1.5 Výjimky
Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů.
2. ELEKTŘINA
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola se týká jen elektřiny.
2.2 Seznam agregátů
Vykazuje se následující seznam agregátů.
|
||
|
||
|
||
|
2.3 Jednotky měření
Energetická množství je třeba vyjádřit v GWh.
2.4 Ostatní příslušná ustanovení
|
1. |
Vykazované období: Kalendářní měsíc. |
|
2. |
Četnost Měsíčně. |
|
3. |
Lhůty pro předávání údajů Do jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci. |
|
4. |
Formát a způsob předávání Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat. Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu. |
2.5 Výjimky
Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů.
3. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
Sběr těchto údajů je obecně známý jako „Dotazník JODI“.
3.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, LPG, benzin (jenž je součtem motorového benzinu a leteckého benzinu), petrolej (jenž je součtem tryskového paliva petrolejového typu a jiného petroleje), plynový olej/motorová nafta a topný olej (jak nízkosirný, tak vysokosirný).
Kromě toho se sběr údajů vztahuje rovněž na „ropu celkem“, čímž se rozumí úhrn všech těchto produktů kromě surové ropy, a je třeba rovněž zahrnout ostatní ropné produkty, jako je rafinérský plyn, ethan, primární benzin, ropný koks, lakový benzin a SBP, parafinové vosky, bitumen, maziva a ostatní.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
3.2.1 Dodavatelské odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Níže uvedená tabulka se vztahuje na surovou ropu, LPG, benzin, petrolej, plynový olej/motorovou naftu, topný olej a ropu celkem:
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
3.3 Jednotky měření
Energetická množství: 103 tun
3.4 Ostatní příslušná ustanovení
|
1. |
Vykazované období: Kalendářní měsíc. |
|
2. |
Četnost Měsíčně. |
|
3. |
Lhůty pro předávání údajů Do 25 dní následujících po vykazovaném měsíci. |
|
4. |
Formát a metoda předávání Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat. Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu. |
3.5 Výjimky
Nepoužijí se.
|
14.11.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/63 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1100/2008
ze dne 22. října 2008
o odstranění kontrol na hranicích členských států v silniční a vnitrozemské vodní dopravě
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Rady (EHS) č. 4060/89 ze dne 21. prosince 1989 o odstranění kontrol na hranicích členských států v silniční a vnitrozemské vodní dopravě (3) bylo podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno. |
|
(2) |
Dosažení volného pohybu služeb v dopravě je důležitou součástí společné dopravní politiky stanovené ve Smlouvě. Cílem této politiky je zvýšení plynulosti provozu různých dopravních prostředků na území Společenství. |
|
(3) |
Podle stávajících právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů v silniční a vnitrozemské vodní dopravě provádějí členské státy kontroly, ověřování a inspekce technických charakteristik, oprávnění a jiných dokladů, s nimiž musí být vozidlo nebo plavidlo v souladu. Obecně jsou tyto kontroly, ověření a inspekce odůvodněny zájmem zabránit narušením organizace dopravního trhu a zajistit bezpečnost na silnicích a ve vnitrozemské vodní dopravě. |
|
(4) |
Podle stávajících právních předpisů Společenství mohou členské státy volně organizovat a provádět kontroly, ověřování a inspekce, kde si to přejí. |
|
(5) |
Tyto kontroly, ověřování a inspekce mohou být provedeny stejně efektivně uvnitř území příslušných členských států, a překročení hranic by proto nemělo být záminkou pro provádění těchto opatření, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Toto nařízení se vztahuje na kontroly prováděné členskými státy podle právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů v silniční a vnitrozemské vodní dopravě prováděné dopravními prostředky evidovanými nebo uváděnými do provozu v členském státě.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
a) |
„hranicí“ hranice uvnitř Společenství nebo vnější hranice, pokud přeprava mezi členskými státy zahrnuje průjezd třetí zemí; |
|
b) |
„kontrolou“ každá kontrola, inspekce, ověření nebo formalita provedená na hranicích členských států vnitrostátními orgány, která znamená zastavení nebo omezení volného pohybu vozidel nebo plavidel. |
Článek 3
Kontroly uvedené v příloze I prováděné na základě právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů v silniční a vnitrozemské vodní dopravě mezi členskými státy se neprovádějí jako hraniční kontroly, ale pouze v rámci běžných kontrol prováděných na celém území členského státu nediskriminačním způsobem.
Článek 4
V případě potřeby navrhne Komise změny přílohy I s ohledem na technický rozvoj v oblasti upravené tímto nařízením.
Článek 5
Nařízení (EHS) č. 4060/89 ve znění nařízení uvedeného v příloze II se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.
Článek 6
Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
J.-P. JOUYET
(1) Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 47.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006 (Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 599) a rozhodnutí Rady ze dne 15. září 2008.
(3) Úř. věst. L 390, 30.12.1989, s. 18.
(4) Viz příloha II.
PŘÍLOHA I
ČÁST 1
PRÁVNÍ PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ
Oddíl 1
Směrnice
|
a) |
Ustanovení čl. 6 odst. 4 směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (1), podle kterého mohou vozidla nesoucí důkaz shody podléhat, pokud jde o společné normy hmotnosti, namátkovým kontrolám, a pokud jde o společné normy rozměrů, pouze kontrolám při podezření na nesoulad s uvedenou směrnicí. |
|
b) |
Ustanovení čl. 3 odst. 2 směrnice Rady 96/96/ES ze dne 20. prosince 1996 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se technických prohlídek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (2), podle kterého každý členský stát uzná doklad vydaný jiným členským státem, který uvádí, že vozidlo prošlo technickou prohlídkou; toto uznání znamená, že kontrola vnitrostátními subjekty může být provedena kdekoli na území členských států. |
|
c) |
Ustanovení čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (3), podle kterého se dodržení podmínek směrnice prokazuje na základě určitých dokladů, které se musí nacházet v najatém vozidle, totiž smlouvy o pronájmu nebo řidičovy pracovní smlouvy. |
|
d) |
Ustanovení čl. 3 odst. 3, 4 a 5 směrnice Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (4), podle kterého mohou členské státy vyžadovat, aby bylo splnění požadavků směrnice prokázáno předložením lodního osvědčení nebo povolení. |
|
e) |
Ustanovení čl. 17 odst. 1 směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (5), podle kterého mohou členské státy kdykoliv ověřit, zda má plavidlo osvědčení platné ve smyslu uvedené směrnice. |
Oddíl 2
Nařízení
|
a) |
Články 14 a 15 nařízení Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy (6), podle kterých může kterýkoli oprávněný kontrolor ověřit a kontrolovat jízdenku, povolení nebo kontrolní doklady stanovené uvedeným nařízením. |
|
b) |
Článek 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (7) podle kterého členské státy přijmou předpisy, které musí mimo jiné zahrnovat organizaci, postupy a prostředky pro kontrolu uplatňování uvedeného nařízení. |
|
c) |
Článek 19 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (8), podle kterého členské státy přijmou předpisy, které musí mimo jiné zahrnovat organizaci, postupy a prostředky pro kontrolu souladu záznamového zařízení s uvedeným nařízením. |
|
d) |
Ustanovení čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 881/92 ze dne 26. března 1992 o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství na území nebo z území členského státu nebo procházející územím jednoho nebo více členských států (9), podle kterého se musí ověřený opis povolení nacházet ve vozidle a musí být kdykoli předložen na žádost kontrolora. |
ČÁST 2
VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
|
a) |
Kontroly řidičských průkazů řidičů vozidel pro přepravu zboží a cestujících. |
|
b) |
Kontroly dopravních prostředků pro přepravu nebezpečných věcí, zejména
|
|
c) |
Kontroly přepravy zkazitelných potravin, zejména
|
(1) Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59.
(2) Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 1.
(3) Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 82.
(4) Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10.
(5) Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1.
(6) Úř. věst. L 74, 20.3.1992, s. 1.
(7) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.
PŘÍLOHA II
ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÁ ZMĚNA
(uvedené v článku 5)
|
Nařízení Rady (EHS) č. 4060/89 |
|
|
Nařízení Rady (EHS) č. 3356/91 |
PŘÍLOHA III
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Nařízení (EHS) č. 4060/89 |
Toto nařízení |
|
Článek 1 |
Článek 1 |
|
Článek 2 |
Článek 2 |
|
Článek 3 |
Článek 3 |
|
Článek 3a |
Článek 4 |
|
Článek 4 |
Článek 6 |
|
— |
Článek 5 |
|
Příloha část 1 oddíl „Směrnice“ písm. a) |
Příloha I část 1 oddíl 1 písm. a) |
|
Příloha část 1 oddíl „Směrnice“ písm. b) |
Příloha I část 1 oddíl 1 písm. b) |
|
Příloha část 1 oddíl „Směrnice“ písm. c) |
Příloha I část 1 oddíl 1 písm. c) |
|
Příloha část 1 oddíl „Směrnice“ písm. d) |
— |
|
Příloha část 1 oddíl „Směrnice“ písm. e) |
Příloha I část 1 oddíl 1 písm. d) |
|
Příloha část 1 oddíl „Směrnice“ písm. f) |
Příloha I část 1 oddíl 1 písm. e) |
|
Příloha část 1 oddíl „Nařízení“ písm. a) |
Příloha I část 1 oddíl 2 písm. a) |
|
Příloha část 1 oddíl „Nařízení“ písm. b) |
— |
|
Příloha část 1 oddíl „Nařízení“ písm. c) |
— |
|
Příloha část 1 oddíl „Nařízení“ písm. d) |
Příloha I část 1 oddíl 2 písm. b) |
|
Příloha část 1 oddíl „Nařízení“ písm. e) |
Příloha I část 1 oddíl 2 písm. c) |
|
Příloha část 1 oddíl „Nařízení“ písm. f) |
Příloha I část 1 oddíl 2 písm. d) |
|
Příloha část 2 |
Příloha I část 2 |
|
— |
Příloha II |
|
— |
Příloha III |
|
14.11.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/70 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES, EURATOM) č. 1101/2008
ze dne 22. října 2008
o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 285 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 187 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno. |
|
(2) |
Komise potřebuje k plnění úkolů, které jí svěřují Smlouvy, úplné a spolehlivé informace. V zájmu účinné správy by měl mít Statistický úřad Evropských společenství (dále jen „Eurostat“) možnost disponovat všemi statistickými informacemi jednotlivých států, které potřebuje k vypracování statistik na úrovni Společenství a k provádění vhodných analýz. |
|
(3) |
Podle článku 10 Smlouvy o ES a článku 192 Smlouvy o Euratomu se členské státy zavazují usnadnit Společenství plnění jeho úkolů. To v sobě zahrnuje předávání všech k tomu nutných informací. Kromě toho nepředávání důvěrných statistických údajů Eurostatu vede ke značné ztrátě informací na úrovni Společenství a k potížím při vypracovávání statistik a provádění analýz o Společenství. |
|
(4) |
Členské státy již nemají důvod odvolávat se na předpisy o dodržování statistické důvěrnosti, jelikož je zajištěno, že Eurostat nabízí tytéž záruky pro ochranu statistické důvěrnosti jako statistické úřady jednotlivých států. Tyto záruky jsou již částečně obsaženy ve smlouvách Společenství, zejména v článku 287 Smlouvy o ES a v čl. 194 odst. 1 Smlouvy o Euratomu, jakož i v čl. 17 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (4), a mohou být vhodnými opatřeními na základě tohoto nařízení ještě prohloubeny. |
|
(5) |
Jakékoliv porušení statistické důvěrnosti stanovené tímto nařízením by mělo být nezávisle na tom, kdo je spáchal, účinně potrestáno. |
|
(6) |
Jakékoliv porušení povinností, které se na úředníka nebo zaměstnance Eurostatu vztahují, spáchané úmyslně či z nedbalosti může mít s ohledem na článek 12 ve spojení s článkem 18 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství za následek použití disciplinárních sankcí a případně i trestů za porušení služebního tajemství. |
|
(7) |
Toto nařízení se týká pouze předávání statistických údajů, které v oblasti působnosti statistických úřadů členských států podléhají statistické důvěrnosti, Eurostatu a nedotýká se zvláštních vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství upravujících předávání všech jiných druhů informací Komisi. |
|
(8) |
Toto nařízení se vydává, aniž je dotčen čl. 296 odst. 1 písm. a) Smlouvy o ES, podle něhož nejsou členské státy povinny poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jejich názoru odporuje podstatným zájmům jejich bezpečnosti. |
|
(9) |
K provedení ustanovení tohoto nařízení, a zejména těch, které jsou určeny k zajištění ochrany důvěrných statistických údajů předávaných Eurostatu, je třeba, aby byly k dispozici lidské, technické a finanční zdroje. |
|
(10) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5), |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Účelem tohoto nařízení je
|
a) |
zmocnit vnitrostátní orgány k předávání důvěrných statistických údajů Statistickému úřadu Evropských společenství (dále jen „Eurostat“); |
|
b) |
zajistit, aby Komise přijala všechna nezbytná opatření k zaručení ochrany důvěrnosti předaných údajů. |
2. Toto nařízení se vztahuje pouze na ochranu statistické důvěrnosti. Zvláštní předpisy Společenství nebo členských států týkající se jiného utajení než statistické důvěrnosti jím nejsou dotčeny.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
a) |
„důvěrnými statistickými údaji“ údaje vymezené v článku 13 nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (6); |
|
b) |
„vnitrostátními orgány“ statistické úřady členských států a jiné vnitrostátní orgány pověřené sběrem a zpracováním statistických údajů pro Společenství; |
|
c) |
„informacemi o soukromém životě fyzických osob“ informace o osobním a rodinném životě fyzických osob definované v právních předpisech nebo zvyklostech jednotlivých členských států; |
|
d) |
„použitím pro statistické účely“ výlučné použití pro vypracování statistických tabulek nebo provádění statistických ekonomických analýz; nezahrnuje použití pro správní, právní, daňové účely nebo pro účely kontroly respondentů; |
|
e) |
„statistickou jednotkou“ základní jednotka, na niž se vztahují statistické údaje předané Eurostatu; |
|
f) |
„přímou identifikací“ identifikace statistické jednotky na základě jména, adresy nebo úředně přiděleného a zveřejněného identifikačního čísla; |
|
g) |
„nepřímou identifikací“ možnost odvodit totožnost statistické jednotky z jiných údajů než z údajů podle písmene f); |
|
h) |
„úředníky Eurostatu“ úředníci Společenství ve smyslu článku 1 služebního řádu úředníků Evropských společenství, kteří pracují v rámci svého služebního zařazení v Eurostatu; |
|
i) |
„ostatními zaměstnanci Eurostatu“ zaměstnanci ve smyslu článků 2 až 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, kteří pracují v rámci svého pracovního zařazení v Eurostatu; |
|
j) |
„rozšířením“ dodání údajů v jakékoliv formě: publikace, přístup do databází, mikrofiše, telefonické předání atd. |
Článek 3
1. Orgány jednotlivých států jsou oprávněny předávat Eurostatu důvěrné statistické údaje.
2. Předpisy jednotlivých států o statistické důvěrnosti nemohou být uplatňovány proti předávání důvěrných statistických údajů Eurostatu, pokud je toto předání v právním aktu Společenství upravujícím statistiku Společenství stanoveno.
3. Předávání důvěrných statistických údajů Eurostatu ve smyslu odstavce 2 probíhá způsobem, který vylučuje přímou identifikaci statistických jednotek. To nevylučuje přípustnost širších úprav pravidel předávání v souladu s právními předpisy členských států.
4. Příslušné orgány jednotlivých států nejsou povinny předávat Eurostatu informace, které se dotýkají soukromého života fyzických osob, pokud tyto informace umožňují přímou či nepřímou identifikaci těchto osob.
Článek 4
1. Komise přijme veškerá nezbytná právní, správní, technická a organizační opatření, aby zaručila ochranu důvěrnosti statistických údajů, které příslušné orgány členských států Eurostatu předávají v souladu s článkem 3.
2. Komise stanoví postupy pro předávání důvěrných statistických údajů Eurostatu a zásady ochrany těchto údajů postupem podle čl. 7 odst. 2.
Článek 5
1. Komise pověří generálního ředitele Eurostatu, aby zaručil statistickou důvěrnost údajů předaných Eurostatu vnitrostátními orgány členských států. Pro zaručení této důvěrnosti upraví po konzultaci s výborem uvedeným v čl. 7 odst. 1 vnitřní organizaci Eurostatu.
2. Důvěrné statistické údaje předávané Eurostatu jsou přístupné jen úředníkům Eurostatu a smějí být použity výlučně pro statistické účely.
3. Komise však může ve výjimečných případech a výhradně ke statistickým účelům umožnit přístup k důvěrným statistickým údajům ostatním zaměstnancům Eurostatu a jiným fyzickým osobám pracujícím na smluvním základě v jeho prostorách. Podrobnosti přístupu upraví Komise postupem podle čl. 7 odst. 2.
4. Důvěrné statistické údaje v držení Eurostatu se smějí rozšiřovat jen tehdy, jsou-li shrnuty s jinými údaji způsobem, který neumožňuje žádnou přímou nebo nepřímou identifikaci statistických jednotek.
5. Úředníkům i ostatním zaměstnancům Eurostatu, jakož i jiným fyzickým osobám pracujícím v jeho prostorách na smluvním základě je zakázáno používat a rozšiřovat tyto údaje pro jiné účely než pro ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení, a tento zákaz platí i při přeložení, skončení funkce či odchodu do důchodu.
6. Ochranná opatření stanovená v odstavcích 1 až 5 se uplatňují
|
a) |
na všechny důvěrné statistické údaje, jejichž předávání Eurostatu je stanoveno v právním aktu Společenství upravujícím statistiku Společenství; |
|
b) |
na všechny důvěrné statistické údaje, které členské státy předávají Eurostatu dobrovolně. |
Článek 6
Do 1. ledna 1992 členské státy přijmou vhodná opatření, aby bylo potrestáno jakékoliv porušení důvěrnosti statistických údajů předávaných ve smyslu článku 3. Tato opatření platí na území dotyčného členského státu přinejmenším pro porušení, kterých se dopustí úředníci a ostatní zaměstnanci Eurostatu, jakož i jiné fyzické osoby pracující v prostorách Eurostatu na smluvním základě.
Členské státy sdělí Komisi neprodleně přijatá opatření. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.
Článek 7
1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistickou důvěrnost.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 8
Výbor pro statistickou důvěrnost projednává otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení, které mu předloží jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.
Článek 9
Nařízení (Euratom, EHS) č. 1588/90 ve znění nařízení uvedených v příloze I se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II .
Článek 10
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
J.-P. JOUYET
(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006 (Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 600) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2008.
(2) Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1.
(3) Viz příloha I.
(4) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(6) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.
PŘÍLOHA I
Zrušené nařízení a jeho následné změny
|
Nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 |
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 322/97 |
Pouze čl. 21 odst. 2 |
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 |
Pouze bod 4 přílohy II |
PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Nařízení (Euratom, EHS) č. 1588/90 |
Toto nařízení |
|
Čl. 1 odst. 1 první a druhá odrážka |
Čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) |
|
Čl. 1 odst. 2 |
Čl. 1 odst. 2 |
|
Čl. 2 body 1 až 10 |
Čl. 2 písm. a) až j) |
|
Čl. 3 odst. 1 |
Čl. 3 odst. 1 |
|
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 3 odst. 3 první pododstavec |
— |
|
Čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 3 odst. 3 |
|
Čl. 3 odst. 4 |
Čl. 3 odst. 4 |
|
Čl. 4 odst. 1 |
Čl. 4 odst. 1 |
|
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 6 |
|
Čl. 4 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 2 |
|
Čl. 5 odst. 1 až 5 |
Čl. 5 odst. 1 až 5 |
|
Článek 6 |
Článek 6 |
|
Čl. 7 odst. 1 a 2 |
Čl. 7 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 7 odst. 3 |
— |
|
Článek 8 |
Článek 8 |
|
— |
Článek 9 |
|
Článek 9 |
Článek 10 |
|
— |
Příloha I |
|
— |
Příloha II |
|
14.11.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/75 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1102/2008
ze dne 22. října 2008
o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 a, ve vztahu k článku 1 tohoto nařízení, na článek 133 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Emise rtuti se považují za celosvětovou hrozbu, která odůvodňuje přijetí opatření na místní, regionální, státní a světové úrovni. |
|
(2) |
V souladu se sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvaným „Strategie Společenství týkající se rtuti“, se závěry Rady ze dne 24. června 2005 a s usnesením Evropského parlamentu ze dne 14. března 2006 (3) o výše uvedené strategii je nutné snížit riziko vystavení člověka a životního prostředí účinkům rtuti. |
|
(3) |
Opatření přijatá na úrovni Společenství je nutno pokládat za součást celosvětového úsilí o snížení rizika vystavení účinkům rtuti, zejména v rámci programu pro rtuť (Mercury Programme) podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). |
|
(4) |
Z uzavření dolů na rtuť ve Společenství vyplývají ekologické a sociální problémy. Podpora projektů a dalších iniciativ prostřednictvím dostupného mechanismu financování by měla pokračovat i nadále, aby byla postiženým oblastem dána možnost nalézt schůdná řešení pro životní prostředí, zaměstnanost a hospodářské aktivity na místní úrovni. |
|
(5) |
Vývoz kovové rtuti, cinabaritu, chloridu rtuťného, oxidu rtuťnatého a směsí kovové rtuti s dalšími látkami, včetně slitin rtuti, s koncentrací rtuti nejméně 95 % hmotnostních ze Společenství by měl být zakázán za účelem podstatného snížení světové nabídky rtuti. |
|
(6) |
Výsledkem zákazu vývozu budou značná množství nadbytečné rtuti ve Společenství, která by neměla znovu vstupovat na trh. Proto by mělo být zajištěno bezpečné skladování této rtuti ve Společenství. |
|
(7) |
V zájmu zajištění možností bezpečného skladování kovové rtuti, která je považována za odpad, je vhodné odchýlit se od čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (4) pro určité druhy skládek a prohlásit kritéria uvedená v oddíle 2.4 přílohy rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES (5), za nepoužitelná pro dočasné skladování kovové rtuti s možností opětovného vyjmutí po dobu delší než jeden rok v nadzemních zařízeních určených a vybavených pro tento účel. |
|
(8) |
Ostatní ustanovení směrnice 1999/31/ES by se měla vztahovat na všechna zařízení pro skladování kovové rtuti považované za odpad. To zahrnuje požadavek obsažený v čl. 8 písm. a) bodě iv) uvedené směrnice, aby žadatel o povolení učinil příslušná opatření formou složení finanční jistiny nebo jejího ekvivalentu tak, aby bylo zajištěno splnění povinností (včetně ustanovení týkajících se následné péče po ukončení provozu skládky) uložených v rámci vydaného povolení a aby bylo zajištěno dodržení postupů spojených s ukončením provozu. Dále se na tato skladovací zařízení vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (6). |
|
(9) |
Pro dočasné skladování kovové rtuti po dobu delší než jeden rok v nadzemních zařízeních určených a vybavených pro tento účel by se měla použít směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (7). |
|
(10) |
Tímto nařízením by nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (8). S cílem umožnit vhodné odstranění kovové rtuti ve Společenství se však příslušné orgány místa určení a místa odeslání vyzývají, aby proti přepravě kovové rtuti považované za odpad nevznášely námitky podle čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Je třeba upozornit, že podle čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení se v případě nebezpečných odpadů, které se v členském státu odeslání produkují v tak malých množstvích za rok, že by zřízení nových specializovaných zařízení k odstraňování odpadů v tomto členském státě bylo nehospodárné, čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení neuplatní. |
|
(11) |
K zajištění skladování bezpečného pro lidské zdraví a životní prostředí by posouzení bezpečnosti požadované rozhodnutím 2003/33/ES pro podzemní úložiště mělo být doplněno zvláštními požadavky a mělo by být použitelné také pro jiná než podzemní úložiště. Žádná činnost za účelem konečného uložení rtuti by neměla být povolena, dokud nebudou přijaty zvláštní požadavky a kritéria pro přijímání kovové rtuti. Podmínky skladování a uložení v solných dolech nebo v hlubinných skalních masívech uzpůsobených k ukládání kovové rtuti by měly zejména vyhovovat zásadám ochrany podzemních vod proti rtuti, předcházení plynným emisím rtuti, nepropustnosti vůči plynným a tekutým látkám z okolí a, v případě trvalého uložení, zásadě pevného zapouzdření odpadů způsobeného deformačními procesy v solných dolech. Tato kritéria by měla být promítnuta do příloh směrnice 1999/31/ES, až budou pozměňovány pro účely tohoto nařízení. |
|
(12) |
Podmínky v případě nadzemního skladování by měly zejména vyhovovat zásadám reverzibility skladování, ochrany rtuti proti srážkové vodě, nepropustnosti vůči půdě a předcházení plynným emisím rtuti. Tato kritéria by měla být promítnuta do příloh směrnice 1999/31/ES, až budou pozměňovány pro účely tohoto nařízení. Nadzemní skladování kovové rtuti by se mělo považovat za dočasné řešení. |
|
(13) |
Průmysl výroby chloru a alkalických hydroxidů by měl v zájmu snazšího prosazování tohoto nařízení zasílat veškeré příslušné údaje o vyřazování rtuťových elektrolyzérů ve svých závodech Komisi a příslušným orgánům dotčených členských států. Příslušné údaje by měly Komisi a příslušným orgánům dotčených členských států poskytovat rovněž průmyslové podniky, které získávají rtuť z čištění zemního plynu nebo jako vedlejší produkt z neželezných kovů z důlní a hutní činnosti. Komise by měla tyto informace zveřejňovat. |
|
(14) |
Členské státy by měly předkládat informace o povoleních vydaných pro skladovací zařízení a o používání tohoto nařízení a jeho dopadu na trh, aby bylo možné včas provést jeho posouzení. Dovozci, vývozci a provozovatelé by měli předkládat informace o pohybu a používání kovové rtuti, cinabaritu, chloridu rtuťného, oxidu rtuťnatého a směsí kovové rtuti s dalšími látkami, včetně slitin rtuti, s koncentrací rtuti nejméně 95 % hmotnostních. |
|
(15) |
Členské státy by měly stanovit sankce ukládané fyzickým a právnickým osobám za porušení tohoto nařízení. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. |
|
(16) |
Je vhodné zavést a udržovat výměnu informací s příslušnými zúčastněnými subjekty za účelem posouzení případné potřeby doplňkových opatření týkajících se vývozu, dovozu a skladování rtuti a sloučenin rtuti a produktů obsahujících rtuť, aniž jsou dotčena pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, zejména její článek 81. |
|
(17) |
Komise a členské státy by měly podporovat poskytování technické pomoci rozvojovým zemím a zemím s ekonomikou v procesu transformace, zejména pomoci, která napomáhá přechodu na alternativní technologie nepoužívající rtuť a postupnému ukončení používání a uvolňování rtuti a jejích sloučenin. |
|
(18) |
Probíhá výzkum bezpečného odstraňování rtuti, včetně různých metod stabilizace nebo jiných způsobů imobilizace rtuti. Komise by měla tento výzkum přednostně sledovat a co nejdříve předložit zprávu. Tyto informace jsou důležité, neboť poskytnou spolehlivý základ pro přezkum tohoto nařízení, aby bylo dosaženo jeho cíle. |
|
(19) |
Komise by měla vzít tyto informace v úvahu při předložení hodnotící zprávy s cílem zjistit případnou potřebu změny tohoto nařízení. |
|
(20) |
Komise by také měla sledovat mezinárodní vývoj týkající se nabídky rtuti a poptávky po ní, a zejména mnohostranná jednání, a podávat o nich zprávy, aby bylo možné posoudit jednotu tohoto celkového přístupu. |
|
(21) |
Opatření nezbytná k uplatňování tohoto nařízení týkající se dočasného skladování kovové rtuti v některých zařízeních v něm uvedených by měla být přijata v souladu se směrnicí 1999/31/ES s ohledem na přímou vazbu mezi tímto nařízením a uvedenou směrnicí. |
|
(22) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž snížit vystavení účinkům rtuti pomocí zákazu vývozu a povinnosti skladování, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu dopadu na pohyb zboží a fungování vnitřního trhu a z důvodu přeshraniční povahy znečištění rtutí lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Vývoz kovové rtuti (Hg, CAS RN 7439-97-6), cinabaritu, chloridu rtuťného (Hg2Cl2, CAS RN 10112-91-1), oxidu rtuťnatého (HgO, CAS RN 21908-53-2) a směsí kovové rtuti s dalšími látkami, včetně slitin rtuti, s koncentrací rtuti nejméně 95 % hmotnostních ze Společenství se zakazuje s účinkem od 15. března 2011.
2. Tento zákaz se nevztahuje na vývoz sloučenin uvedených v odstavci 1 pro výzkumné a vývojové, zdravotnické nebo analytické účely.
3. Míchání kovové rtuti s jinými látkami pouze z důvodu vývozu kovové rtuti se zakazuje s účinkem od 15. března 2011.
Článek 2
Od 15. března 2011 se za odpad považuje a odstraňuje se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (9) způsobem bezpečným pro lidské zdraví a životní prostředí kovová rtuť
|
a) |
již nepoužívaná v průmyslu výroby chloru a alkalických hydroxidů; |
|
b) |
získaná z čištění zemního plynu; |
|
c) |
získaná jako vedlejší produkt při těžbě a hutnictví neželezných kovů a |
|
d) |
získaná z cinabaritu ve Společenství od 15. března 2011. |
Článek 3
1. Odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 1999/31/ES může být kovová rtuť, která se považuje za odpad, ve vhodném obalu
|
a) |
dočasně skladována déle než jeden rok nebo trvale uložena (způsoby odstraňování D15 a D12, definované v příloze II A směrnice 2006/12/ES) v solných dolech uzpůsobených k ukládání kovové rtuti anebo v hlubinných skalních masívech poskytujících úroveň bezpečnosti a zadržení srovnatelnou s úrovní dosahovanou v uvedených solných dolech, nebo |
|
b) |
dočasně skladována (způsob odstraňování D15 definovaný v příloze II A směrnice 2006/12/ES) déle než jeden rok v nadzemních zařízeních určených a vybavených pro dočasné skladování kovové rtuti. Kritéria stanovená v oddíle 2.4 přílohy rozhodnutí 2003/33/ES se v tom případě nepoužijí. |
Na písmena a) a b) se použijí ostatní ustanovení směrnice 1999/31/ES a rozhodnutí 2003/33/ES.
2. Na skladování uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku se použije směrnice 96/82/ES.
Článek 4
1. Posouzení bezpečnosti, které má být provedeno v souladu s rozhodnutím 2003/33/ES pro odstraňování kovové rtuti podle článku 3 tohoto nařízení, zajišťuje pokrytí specifických rizik vyplývajících z povahy a dlouhodobých vlastností kovové rtuti a jejího obalu.
2. Povolení uvedené v článcích 8 a 9 směrnice 1999/31/ES pro zařízení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení musí obsahovat požadavky na pravidelné vizuální kontroly kontejnerů a instalaci vhodného zařízení detekce par za účelem zjištění jakéhokoli úniku.
3. Požadavky na zařízení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení a kritéria pro přijímání kovové rtuti, pozměňující přílohy I, II a III směrnice 1999/31/ES, se přijmou postupem podle článku 16 uvedené směrnice. Komise předloží odpovídající návrh co nejdříve, a nejpozději 1. ledna 2010, přičemž vezme v úvahu výsledky výměny informací podle čl. 8 odst. 1 a zprávu o výzkumu možností bezpečného odstraňování podle čl. 8 odst. 2.
Veškeré činnosti za účelem konečného uložení (způsob odstraňování D12 definovaný v příloze II A směrnice 2006/12/ES) týkající se kovové rtuti se povolují až po dni přijetí změny příloh I, II a III směrnice 1999/31/ES.
Článek 5
1. Členské státy předloží Komisi kopii všech povolení vydaných pro zařízení určená k dočasnému skladování nebo trvalému uložení kovové rtuti (způsoby odstraňování D15 a D12 definované v příloze II A směrnice 2006/12/ES), spolu s příslušným posouzením bezpečnosti podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.
2. Do 1. července 2012 členské státy informují Komisi o uplatňování tohoto nařízení a o jeho dopadech na trh na svém území. Na žádost Komise podají členské státy tyto informace před uvedeným dnem.
3. Do 1. července 2012 zašlou dovozci, vývozci nebo provozovatelé činností uvedených v článku 2 Komisi a příslušným orgánům tyto údaje:
|
a) |
objemy, ceny, země původu a země určení, jakož i zamýšlené využití kovové rtuti vstupující na území Společenství; |
|
b) |
objemy, země původu a země určení kovové rtuti považované za odpad, která je předmětem přeshraničního obchodu v rámci Společenství. |
Článek 6
1. Podniky působící v oblasti výroby chloru a alkalických hydroxidů zasílají Komisi a příslušným orgánům dotčených členských států tyto údaje o vyřazování rtuti v daném roce:
|
a) |
co nejpřesnější odhad celkového množství rtuti, která je při výrobě chloru a alkalických hydroxidů stále používána; |
|
b) |
celkové množství rtuti uskladněné v zařízení; |
|
c) |
množství odpadní rtuti odeslané do jednotlivých zařízení pro dočasné skladování nebo trvalé uložení a místo a kontaktní údaje těchto zařízení. |
2. Podniky působící v průmyslových odvětvích, která získávají rtuť čištěním zemního plynu nebo jako vedlejší produkt z neželezných kovů z důlní a hutní činnosti, zašlou Komisi a příslušným orgánům dotčených členských států tyto údaje o rtuti získané v daném roce:
|
a) |
množství získané rtuti; |
|
b) |
množství rtuti odeslané do jednotlivých zařízení pro dočasné skladování nebo trvalé uložení a místo a kontaktní údaje těchto zařízení. |
3. Dotyčné podniky zašlou údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 poprvé do 4. prosince 2009 a poté každý rok do 31. května.
4. Informace uvedené v odstavci 3 Komise zveřejní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (10).
Článek 7
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato pravidla Komisi do 4. prosince 2009 a neprodleně jí oznámí všechny jejich pozdější změny.
Článek 8
1. Komise zavede do 1. ledna 2010 výměnu informací mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. Tato výměna informací slouží zejména k posouzení, zda je nutné
|
a) |
rozšířit zákaz vývozu na další sloučeniny rtuti, směsi s nižším obsahem rtuti a výrobky obsahující rtuť, zejména teploměry, tlakoměry a přístroje na měření pulsu; |
|
b) |
zakázat dovoz kovové rtuti, sloučenin rtuti a výrobků obsahujících rtuť; |
|
c) |
rozšířit povinnost skladování a uložení na kovovou rtuť z jiných zdrojů; |
|
d) |
stanovit lhůty pro dočasné skladování kovové rtuti. |
Při této výměně informací se rovněž zohlední výzkum týkající se možností bezpečného odstraňování odpadu.
Komise zavede další výměny informací, jakmile budou nové příslušné informace k dispozici.
2. Komise průběžně sleduje probíhající výzkum možností bezpečného odstraňování, včetně solidifikace kovové rtuti. Do 1. ledna 2010 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Na základě této zprávy Komise případně předloží návrh na přezkum tohoto nařízení, a to co nejdříve, a nejpozději 15. března 2013.
3. Komise zhodnotí uplatňování tohoto nařízení a jeho dopady na trh ve Společenství, přičemž zohlední informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a v článcích 5 a 6.
4. Co nejdříve, a nejpozději do 15. března 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně spolu s návrhem na přezkum tohoto nařízení, která bude odrážet a hodnotit výsledky výměny informací uvedené v odstavci 1 a zhodnocení uvedené v odstavci 3, jakož i zprávu uvedenou v odstavci 2.
5. Do 1. července 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku mnohostranných aktivit a jednání o rtuti, v níž zhodnotí zejména soulad časového rozvržení a působnosti opatření uvedených v tomto nařízení s mezinárodním vývojem.
Článek 9
Členské státy mohou do 15. března 2011 zachovat vnitrostátní opatření omezující vývoz kovové rtuti, cinabaritu, chloridu rtuťného, oxidu rtuťnatého a směsí kovové rtuti s dalšími látkami, včetně slitin rtuti, s koncentrací rtuti nejméně 95 % hmotnostních, která byla přijata v souladu s právními předpisy Společenství před 22. říjnem 2008.
Článek 10
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
J.-P. JOUYET
(1) Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 44.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. června 2007 (Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 209), společný postoj Rady ze dne 20. prosince 2007 (Úř. věst. C 52 E, 26.2.2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 21. května 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2008.
(3) Úř. věst C 291 E, 30.11.2006, s. 128.
(4) Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.
(5) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 27.
(6) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
(7) Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13.
(8) Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1.
(9) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.
(10) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.
|
14.11.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/80 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1103/2008
ze dne 22. října 2008
o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES
Přizpůsobení právních aktů regulativnímu postupu s kontrolou
Třetí část
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c), čl. 63 první pododstavec bod 1 písm. a) a článek 67 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4) bylo změněno rozhodnutím Rady 2006/512/ES (5), které zavedlo regulativní postup s kontrolou pro přijímání opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků základního aktu přijatého postupem podle článku 251 Smlouvy, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním aktu o nové jiné než podstatné prvky. |
|
(2) |
Aby se v souladu s prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise (6) k rozhodnutí 2006/512/ES mohl regulativní postup s kontrolou použít pro nástroje přijaté postupem podle článku 251 Smlouvy, které jsou již v platnosti, musí být tyto nástroje upraveny podle platných postupů. |
|
(3) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o Evropském společenství, se Spojené království a Irsko, které se účastnily přijímání a používání aktů měněných tímto nařízením, účastní přijímání a používání tohoto nařízení. |
|
(4) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Pro účely tohoto nařízení se „členským státem“ rozumějí všechny členské státy s výjimkou Dánska.
Článek 2
Akty uvedené v příloze se v souladu s touto přílohou přizpůsobují rozhodnutí 1999/468/ES ve znění rozhodnutí 2006/512/ES.
Článek 3
Odkazy na ustanovení aktů uvedených v příloze se považují za odkazy na zmíněná ustanovení ve znění upraveném tímto nařízením.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
J.-P. JOUYET
(1) Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 35.
(2) Úř. věst. C 117, 14.5.2008, s. 1.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 18. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2008.
(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(5) Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.
(6) Úř. věst. C 255, 21.10.2006, s. 1.
PŘÍLOHA
1. Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1)
Pokud jde o nařízení (ES) č. 44/2001, je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci nebo provedení technických úprav standardních formulářů uvedených v přílohách uvedeného nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 44/2001, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
Nařízení (ES) č. 44/2001 se proto mění takto:
|
1. |
v článku 74 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Aktualizace nebo technické úpravy standardních formulářů uvedených v přílohách V a VI přijímá Komise. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 75 odst. 2.“; |
|
2. |
článek 75 se nahrazuje tímto: „Článek 75 1. Komisi je nápomocen výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“ |
2. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (2)
Pokud jde o nařízení (ES) č. 1206/2001, je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci nebo provedení technických úprav jednotných formulářů uvedených v příloze uvedeného nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 1206/2001, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
Nařízení (ES) č. 1206/2001 se proto mění takto:
|
1. |
v článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Aktualizace nebo technické úpravy jednotných formulářů uvedených v příloze provádí Komise. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 2.“; |
|
2. |
článek 20 se nahrazuje tímto: „Článek 20 1. Komisi je nápomocen výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“ |
3. Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (3)
Pokud jde o nařízení (ES) č. 343/2003, je třeba zmocnit Komisi k přijetí podmínek a postupů k provádění humanitárního ustanovení a k přijetí kritérií potřebných k provádění přemístění. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 343/2003 jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
Nařízení (ES) č. 343/2003 se proto mění takto:
|
1. |
v článku 15 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Podmínky a postupy k provádění tohoto článku, případně včetně dohodovacích postupů pro vyřešení sporů mezi členskými státy ohledně potřeby spojit dotčené osoby, a místo, kde by toto mělo být provedeno, přijímá Komise. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 3.“; |
|
2. |
v článku 19 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Komise může přijmout doplňková pravidla o provádění přemístění. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 3.“; |
|
3. |
v článku 20 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Komise může přijmout doplňková pravidla o provádění přemístění. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 3.“; |
|
4. |
v článku 27 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“ |
4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (4)
Pokud jde o nařízení (ES) č. 805/2004, je třeba zmocnit Komisi k provedení změn vzorových formulářů uvedených v přílohách uvedeného nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 805/2004, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
V nařízení (ES) č. 805/2004 se proto články 31 a 32 nahrazují tímto:
„Článek 31
Změny příloh
Změny vzorových formulářů v přílohách provádí Komise. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 32 odst. 2.
Článek 32
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 75 nařízení (ES) č. 44/2001.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“
(1) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1.
|
14.11.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 304/s3 |
POZNÁMKA PRO ČTENÁŘEOrgány se rozhodly, že ve svých textech již nebudou uvádět odkazy na poslední změny a doplňky citovaných aktů.Pokud není uvedeno jinak, akty, na které se odkazuje v textech zde zveřejněných, se rozumí akty v platném znění.