13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/1

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/3

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (4) zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem.

(2)

Konečným cílem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES (5), je stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému působení lidské činnosti na klimatický systém.

(3)

Evropská rada na zasedání dne 8. a 9. března 2007 v Bruselu zdůraznila, že dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty o nejvýše 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, má zásadní význam. Nejnovější vědecké poznatky, které Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl ve své čtvrté hodnotící zprávě, ještě jasněji dokazují, že negativní dopady změny klimatu stále více ohrožují ekosystémy, produkci potravin a dosažení udržitelného rozvoje a rozvojových cílů tisíciletí, jakož i lidské zdraví a bezpečnost. K tomu, aby bylo možné dosáhnout cíle 2 °C, je nezbytné stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v souladu s objemovou koncentrací ekvivalentu CO2 ve výši okolo 450 ppm, což vyžaduje, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu během příštích 10 až 15 let a aby se na celém světě do roku 2050 výrazně snížily emise nejméně na 50 % jejich hodnoty před rokem 1990.

(4)

Evropská rada zdůraznila, že Evropská unie je odhodlána přeměnit Evropu v energeticky vysoce účinnou ekonomiku s nízkými emisemi skleníkových plynů, a předtím, než bude uzavřena celosvětová a komplexní dohoda pro období po roce 2012, přijala pevný nezávislý závazek, že EU sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 alespoň o 20 %. Omezení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je zásadním příspěvkem v souladu s tímto závazkem.

(5)

Evropská rada zdůraznila, že se EU zavázala k dosažení celosvětové a komplexní dohody pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, která by měla být účinnou, účelnou a vyváženou reakcí požadovaného rozsahu na problémy spojené se změnou klimatu. Potvrdila, že příspěvkem EU k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 je snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2020 ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a to za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že se hospodářsky vyspělejší rozvojové země zaváží přispět úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. EU i nadále zaujímá vedoucí postavení v jednáních o ambiciózní mezinárodní dohodě, jejímž prostřednictvím bude dosaženo cíle omezení nárůstu celkové teploty o 2 °C, a je povzbuzena pokrokem, kterého bylo v souvislosti s tímto cílem dosaženo na 13. zasedání Konference smluvních stran UNFCCC, která se v prosinci roku 2007 konala na Bali. EU bude usilovat o to, aby tato celosvětová dohoda zahrnovala opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, a v tomto případě by Komise měla posoudit, jaké změny této směrnice jsou zapotřebí, pokud jde o její použití na provozovatele letadel.

(6)

Dne 14. února 2007 přijal Evropský parlament usnesení o změně klimatu (6), v němž poukázal na cíl omezit zvýšení průměrné globální teploty nejvýše na 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí a naléhal na EU, aby si udržela vedoucí úlohu při jednáních o vytvoření mezinárodního rámce pro změnu klimatu po roce 2012 a aby dbala na zachování vysokých ambicí při budoucích diskusích s mezinárodními partnery, a v němž rovněž zdůraznil, že je třeba, aby všechny průmyslové země do roku 2020 dosáhly celkového snížení emisí o 30 % ve srovnání s mírou emisí v roce 1990, aby bylo možné dosáhnout do roku 2050 snížení řádově o 60 až 80 %.

(7)

UNFCCC požaduje, aby všechny strany vypracovaly a provedly národní a případně regionální programy obsahující opatření na zmírnění změny klimatu.

(8)

Kjótský protokol k UNFCCC, který byl jménem Evropského společenství schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES (7), vyžaduje, aby rozvinuté země v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) omezily nebo snížily emise skleníkových plynů z letecké dopravy, na které se nevztahuje Montrealský protokol.

(9)

I když Společenství není smluvní stranou Chicagské úmluvy z roku 1944 o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jsou všechny členské státy smluvními stranami uvedené úmluvy a členy ICAO. Členské státy nadále podporují spolupráci s ostatními státy, jež jsou členy ICAO, na vypracování opatření, včetně tržně orientovaných nástrojů, zaměřených na řešení dopadů letectví na změnu klimatu. Na šestém zasedání výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví v roce 2004 bylo dohodnuto, že systém obchodování s emisemi určený pro letectví založený na novém právním nástroji pod záštitou ICAO se nezdá být dostatečně zajímavý, a neměl by tedy být nadále prováděn. Proto rezoluce A35-5 přijatá na 35. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2004, nenavrhovala nový právní nástroj, ale místo toho potvrdila otevřené obchodování s emisemi a možnost, aby státy začlenily emise z mezinárodní letecké dopravy do svých systémů obchodování s emisemi. Příloha L rezoluce A36-22 přijaté na 36. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2007, naléhavě vyzývá smluvní státy, aby nepoužívaly systém obchodování s emisemi na provozovatele letadel jiných smluvních států, pokud spolu tyto státy neuzavřou vzájemnou dohodu. Členské státy Evropského společenství a patnáct dalších evropských států připomněly, že Chicagská úmluva výslovně uznává právo každé smluvní strany uplatňovat nediskriminačním způsobem vlastní právní předpisy týkající se letectví na letadla všech států, vznesly k této rezoluci námitku a vyhradily si podle Chicagské úmluvy právo na přijetí a nediskriminační uplatňování opatření na všechny provozovatele letadel všech států poskytující služby z jejich území, na něj nebo v rámci něj.

(10)

V šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí zavedeném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (8) se stanoví, že Společenství určí a přijme zvláštní opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letectví, pokud takové opatření nebylo schváleno v rámci ICAO do roku 2002. Ve svých závěrech z října roku 2002, prosince roku 2003 a října roku 2004 Rada opakovaně vyzvala Komisi, aby navrhla opatření na snížení dopadů mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu.

(11)

Aby se dosáhlo nezbytného podstatného snížení, je třeba politiky a opatření provádět na úrovni členských států a na úrovni Společenství ve všech odvětvích hospodářství Společenství. Pokud by vliv letectví na změnu klimatu nadále vzrůstal, značně by to oslabilo snížení, jichž za účelem boje proti změně klimatu dosáhla jiná odvětví.

(12)

Ve sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. září 2005 nazvaném „Snižování dopadů letectví na změny klimatu“ nastínila Komise strategii týkající se snižování dopadů letectví na klimatické podmínky. Jako součást komplexního souboru opatření navrhovala strategie začlenit letectví do systému Společenství pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a stanovila vytvoření vícestranné pracovní skupiny pro letectví jako součást druhé etapy Evropského programu pro změnu klimatu, která posoudí, jakým způsobem letectví do systému Společenství začlenit. V závěrech ze dne 2. prosince 2005 Rada uznala, že začlenění letectví do systému Společenství se jeví jako nejlepší řešení z hlediska hospodářského i z hlediska životního prostředí, a vyzvala Komisi, aby do konce roku 2006 předložila legislativní návrh. Ve svém usnesení ze dne 4. července 2006 o omezování dopadu letectví na změnu klimatu (9) uznal Evropský parlament, že obchodování s emisemi by mohlo hrát klíčovou úlohu v rámci komplexního souboru opatření pro řešení dopadů letectví na klimatické podmínky za předpokladu, že bude vhodně navrženo.

(13)

Komplexní soubor opatření by měl rovněž zahrnovat provozní a technologická opatření. Zlepšení v oblasti řízení letového provozu v rámci programů jednotného evropského nebe a SESAR by mohla napomoci zvýšit celkovou účinnost paliva až o 12 %. Emise z letectví by dále mohl snížit výzkum nových technologií, včetně výzkumu metod zlepšování účinnosti paliva.

(14)

Cílem změn směrnice 2003/87/ES provedených touto směrnicí je snížit dopady na změnu klimatu, které souvisejí s letectvím, začleněním emisí z činností v oblasti letectví do systému Společenství.

(15)

Provozovatelé letadel se nejvíce podílejí na přímé kontrole typu provozovaných letadel a způsobu jejich letu, a proto by měli být odpovědní za plnění povinností ukládaných touto směrnicí, včetně povinnosti vypracovat plán monitorování a v souladu s ním monitorovat a podávat zprávy o emisích. Provozovatele letadel lze označit prostřednictvím kódu ICAO nebo jiného uznávaného kódu užívaného pro označení letu. Pokud není totožnost provozovatele letadla známa, měl by za něj být považován vlastník letadla, pokud neprokáže, která jiná osoba je provozovatelem letadla.

(16)

Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a zlepšila účinnost z hlediska životního prostředí, měly by být od roku 2012 do systému začleněny emise z letů přilétajících na letiště ve Společenství a odlétajících z letišť ve Společenství.

(17)

Společenství a jeho členské státy by měly i nadále usilovat o dosažení dohody o globálních opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. Systém Společenství může sloužit jako vzor pro využití obchodování s emisemi na celém světě. Společenství a jeho členské státy by měly být při provádění této směrnice nadále v kontaktu s třetími osobami a vybízet třetí země, aby přijaly odpovídající opatření. Pokud třetí země přijme opatření na omezení dopadu letů do Společenství na klimatické podmínky, která budou mít přinejmenším srovnatelný dopad na životní prostředí jako tato směrnice, měla by Komise po konzultaci s touto třetí zemí zvážit dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země. Systémy pro obchodování s emisemi vyvíjené nyní ve třetích zemích začínají umožňovat optimální součinnost se systémem Společenství, pokud jde o začlenění letectví do těchto systémů. Dvoustranná opatření týkající se propojení systému Společenství s ostatními systémy obchodování s cílem vytvořit společný systém nebo zohledňující rovnocenná opatření, která mají zabránit zdvojení právní úpravy, by mohla vést k uzavření celosvětové dohody. V případech, kdy jsou tato dvojstranná opatření přijata, může Komise pozměnit druhy činností v oblasti letectví zahrnuté do systému Společenství, a to včetně následných úprav celkového množství povolenek, které mají být vydány provozovatelům letadel.

(18)

V souladu se zásadou zdokonalení tvorby právních předpisů by některé lety měly být ze systému Společenství vyňaty. S cílem předejít nepřiměřené administrativní zátěži by měli být ze systému Společenství vyňati provozovatelé obchodní letecké dopravy, kteří po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční v každém tomto období méně než 243 letů. Pomohlo by to leteckým společnostem poskytujícím omezené služby v rámci systému Společenství včetně společností z rozvojových zemí.

(19)

Letectví ovlivňuje klimatické podmínky na celém světě prostřednictvím vypouštění oxidu uhličitého, oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí. IPCC dospěl k závěru, že celkové klimatické dopady letectví jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší, než jaké měly v minulosti samotné emise oxidu uhličitého. Nedávný výzkum ve Společenství ukázal, že celkové klimatické dopady letectví by mohly být přibližně dvakrát vyšší než dopady samotného oxidu uhličitého. Žádný z těchto odhadů však nezohledňuje vysoce nestálé účinky cirové oblačnosti. V souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy musí být politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadě obezřetnosti. Dokud nedojde k dalšímu vědeckému pokroku, všechny dopady letectví by měly být řešeny v co největším rozsahu. Otázka emisí oxidů dusíku bude řešena v jiném právním předpise, který navrhne Komise v roce 2008. Je třeba podporovat výzkum vytváření kondenzačních pruhů a cirové oblačnosti i účinná zmírňující opatření, včetně provozních a technických opatření.

(20)

Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, měla by být stanovena harmonizovaná metodika přidělování pro stanovení celkového množství vydávaných povolenek a pro jejich distribuci provozovatelům letadel. Určitá část povolenek bude přidělena v dražbě v souladu s pravidly, která vypracuje Komise. Měla by být vyčleněna zvláštní rezerva povolenek, která by zajistila přístup na trh novým provozovatelům letadel a podporu provozovatelům, kteří prudce zvýší počet tunokilometrů provozovaných letadel. Provozovatelům letadel, kteří ukončují svou činnost, by měly být i nadále vydávány povolenky do konce období, pro které již byly bezplatné povolenky přiděleny.

(21)

Plná harmonizace podílu povolenek vydaných zdarma všem provozovatelům letadel účastnícím se systému Společenství je vhodná za účelem zajištění stejných podmínek pro provozovatele letadel, a to s ohledem na skutečnost, že každý provozovatel letadla bude, pokud jde o všechny lety uskutečňované do EU, z ní nebo v jejím rámci, podléhat regulaci jediného členského státu a ustanovením o nediskriminaci dvoustranných dohod o leteckých službách se třetími zeměmi.

(22)

Letectví přispívá k celkovému dopadu lidské činnosti na změnu klimatu a dopad emisí skleníkových plynů z letadel na životní prostředí lze zmírnit prostřednictvím opatření zaměřených na boj proti změně klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, a na financování výzkumu a vývoje v oblasti snižování emisí a přizpůsobování se změnám klimatu, včetně letectví a letecké dopravy. Rozhodnutí o státních veřejných výdajích jsou v souladu se zásadou subsidiarity ponechána členským státům. Aniž je dotčen tento postoj, příjmy z dražby povolenek nebo rovnocenná částka v případě nadřazených rozpočtových zásad členských států, jako je jednotnost a všeobecnost, by měly být použity na snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování a k pokrytí nákladů na správu systému Společenství. Příjmy získané z dražby by rovněž měly být použity na dopravu s nízkými hodnotami emisí. Výnosy z dražby by měly být zejména použity na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a opatření proti odlesňování a usnadnění přizpůsobování se změnám klimatu v rozvojových zemích. Ustanoveními této směrnice týkajícími se použití příjmů by nemělo být dotčeno rozhodnutí o budoucím použití příjmů z dražeb povolenek v širší souvislosti celkového přezkumu směrnice 2003/87/ES.

(23)

Ustanovení právních předpisů týkající se využívání finančních prostředků z dražby by měla být sdělena Komisi. Toto sdělení nezbavuje členské státy povinnosti informovat o některých vnitrostátních opatřeních, jak stanoví čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Touto směrnicí by neměly být dotčeny výsledky jakýchkoli budoucích postupů a řízení o státní podpoře podle článků 87 a 88 Smlouvy.

(24)

Za účelem zvýšení nákladové efektivnosti systému Společenství by měli mít provozovatelé letadel možnost používat certifikované jednotky snížení emisí (dále jen „CER“) a jednotky snížení emisí (dále jen „ERU“) z projektových činností, aby mohli plnit závazky ohledně vyřazování povolenek až do harmonizovaného limitu. Používání CER a ERU by mělo odpovídat kritériím schvalování systému obchodování s povolenkami, jak je stanoveno v této směrnici. Průměr procentních podílů stanovených členskými státy pro použití CER a ERU pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu činí přibližně 15 %.

(25)

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 uznala, že v globálním kontextu konkurujících si trhů vyvolává riziko přesunu emisí uhlíku obavy, které je třeba analyzovat a naléhavě řešit v nové směrnici o evropském systému obchodování s emisemi tak, aby v případě selhání jednání na mezinárodní úrovni mohla být přijata odpovídající opatření. Nejlepším způsobem, jak řešit tuto problematiku, zůstává uzavření mezinárodní dohody.

(26)

Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů letadel, měl by být za každého provozovatele letadla odpovědný jeden členský stát. Po členských státech by se mělo požadovat, aby zajistily, že provozovatelé letadel, jimž byla v uvedeném členském státě vydána provozní licence, nebo provozovatelé letadel bez provozní licence nebo ze třetích zemí, jejichž emise ve výchozím roce lze většinou připsat uvedenému členskému státu, splňují požadavky této směrnice. V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření členského státu správy jejich dodržování nezajistila, měly by členské státy postupovat společně. Členský stát správy by tedy měl mít možnost požádat v krajním případě Komisi, aby u daného provozovatele letadla rozhodla o uložení zákazu provozu na úrovni Společenství.

(27)

S cílem zachovat celistvost účetního systému pro systém Společenství vzhledem ke skutečnosti, že emise z mezinárodní letecké dopravy nejsou začleněny do závazků členských států podle Kjótského protokolu, by měly být povolenky přidělené odvětví letectví použity pouze ke splnění závazků provozovatelů letadel týkajících se vyřazení povolenek podle této směrnice.

(28)

Pro zajištění rovného zacházení s provozovateli letadel by se členské státy měly v souladu se zvláštními pokyny, které vypracuje Komise, řídit harmonizovanými pravidly pro správu provozovatelů letadel, za něž mají odpovědnost.

(29)

S cílem zajistit celistvost systému Společenství z hlediska životního prostředí by měly být jednotky vyřazené provozovateli letadel započteny pouze do těch cílů snižování emisí skleníkových plynů, které tyto emise zohledňují.

(30)

Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) může mít informace, které by mohly pomoci členským státům nebo Komisi při plnění jejich závazků vyplývajících z této směrnice.

(31)

Ustanovení systému Společenství týkající se monitorování, podávání zpráv, ověřování emisí a sankcí použitelných vůči provozovatelům by se měla rovněž vztahovat na provozovatele letadel.

(32)

S ohledem na zkušenosti s uplatňováním směrnice 2003/87/ES by měla Komise přezkoumat její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, a poté by měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Přezkum fungování směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví by měl zohlednit strukturální závislost na letectví v zemích, v nichž neexistují odpovídající a srovnatelné alternativní způsoby dopravy, a které jsou proto ve značné míře závislé na letecké dopravě, a v nichž z odvětví cestovního ruchu plyne vysoký příspěvek k hrubému domácímu produktu těchto zemí. Zvláště je třeba zohlednit opatření ke zmírnění, nebo dokonce odstranění jakýchkoli problémů spojených s dostupností a konkurenceschopností, jimž čelí nejvzdálenější regiony Společenství ve smyslu čl. 299 odst. 2 Smlouvy, a problémů v případě závazků veřejné služby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním této směrnice.

(34)

Prohlášení ministrů o letišti Gibraltar dohodnuté dne 18. září 2006 v Córdobě během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru nahradí společné prohlášení o tomto letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a plné dodržování tohoto prohlášení ministrů bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987.

(35)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(36)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí opatření týkajících se dražby povolenek, které nemusí být vydány bezplatně, k přijetí prováděcích pravidel pro fungování zvláštní rezervy pro určité provozovatele letadel a pro postupy související s žádostmi adresovanými Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozu v případě určitého provozovatele letadla, a ke změnám činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, pokud třetí země zavede opatření na snížení dopadů letectví na změnu klimatu. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(37)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu či účinků navrhované směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(38)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(39)

Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Před článek 1 se vkládá nový nadpis, který zní:

2)

V článku 2 se doplňuje odstavec, který zní:

„3.   Tato směrnice se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.“

3)

Článek 3 se mění takto:

4)

Za článek 3 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA II

LETECTVÍ

Článek 3a

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I.

Článek 3b

Činnosti v oblasti letectví

Do 2. srpna 2009 vypracuje Komise regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 pokyny týkající se podrobného výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I.

Článek 3c

Celkový počet povolenek pro letectví

1.   Pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 97 % historických emisí z letectví.

2.   Pro období uvedené v čl. 11 odst. 2 počínající dnem 1. ledna 2013, a nedojde-li k žádným změnám v návaznosti na přezkum podle čl. 30 odst. 4, pro každé následující období se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.

Tento procentní podíl lze přezkoumat v rámci všeobecného přezkumu této směrnice.

3.   Komise přezkoumá celkové množství povolenek, jež mají být přiděleny provozovatelům letadel podle čl. 30 odst. 4.

4.   Do 2. srpna 2009 Komise rozhodne o historických emisích z letectví na základě nejlepších dostupných údajů, včetně odhadů vycházejících z aktuálních informací o dopravě. Toto rozhodnutí bude posouzeno výborem uvedeným v čl. 23 odst. 1.

Článek 3d

Způsob přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby

1.   V období uvedeném v čl. 3c odst. 1 se vydraží 15 % povolenek.

2.   Od 1. ledna 2013 se vydraží 15 % povolenek. Tento procentní podíl lze v rámci všeobecného přezkumu této směrnice zvýšit.

3.   Bude přijato nařízení obsahující podrobná ustanovení pro dražby povolenek, které nemusí být vydány zdarma, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8 prováděné členskými státy. Množství povolenek, které mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrné jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.

Uvedené nařízení, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

4.   Způsob použití příjmů z dražby povolenek určí členské státy. Tyto příjmy by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v EU a třetích zemích mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými hodnotami emisí a na pokrytí nákladů na správu systému. Výnosy z dražby by měly být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a na opatření proti odlesňování.

Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle tohoto odstavce.

5.   Poskytnutí informací Komisi na základě této směrnice nezbavuje členské státy oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

Článek 3e

Přidělování (alokace) a vydávání povolenek provozovatelům letadel

1.   Pro každé období uvedené v článku 3c mohou všichni provozovatelé letadel požádat o přidělení povolenek, které mají být přiděleny zdarma. Žádost lze podat u příslušného orgánu v členském státě správy prostřednictvím předložení ověřených údajů o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I vykonané uvedeným provozovatelem letadel za sledovaný rok. Pro účely tohoto článku se sledovaným rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se v souladu s přílohami IV a V vztahuje, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, rok 2010. Žádosti se podávají nejméně 21 měsíců před začátkem období, ke kterému se vztahují, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, do 31. března 2011.

2.   Nejméně 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. června 2011, předloží členské státy Komisi žádosti, které obdržely podle odstavce 1.

3.   Nejméně 15 měsíců před začátkem každého období podle čl. 3c odst. 2, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. září 2011, vypočte Komise a rozhodnutím stanoví

Referenční hodnota uvedená v písmenu e), vyjádřená jako počet povolenek na tunokilometr, se vypočítá vydělením počtu povolenek uvedených v písmenu d) součtem tunokilometrů uvedených v žádostech předložených Komisi v souladu s odstavcem 2.

4.   Do tří měsíců od data, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vypočte a zveřejní každý členský stát správy

5.   Do 28. února 2012 a v následujících letech vždy do 28. února vydá příslušný orgán členského státu správy každému provozovateli letadla počet povolenek přidělený uvedenému provozovateli pro daný rok podle tohoto článku nebo podle článku 3f.

Článek 3f

Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel

1.   V každém období podle čl. 3c odst. 2 se vyčlení 3 % z celkového počtu povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní rezervy pro provozovatele letadel:

a jejichž činnost podle písm. a) nebo dodatečná činnost podle písm. b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti letectví, jež byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla.

2.   Provozovatel letadla, jenž je podle odstavce 1 způsobilý, může požádat o přidělení povolenek zdarma ze zvláštní rezervy tak, že podá žádost příslušnému orgánu členského státu správy. Žádost se podává do 30. června třetího roku období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se vztahuje.

Provozovateli letadla nesmí být podle odst. 1 písm. b) přiděleno více než 1 000 000 povolenek.

3.   Žádost podle odstavce 2

4.   Členské státy předloží Komisi žádosti přijaté podle odstavce 2 nejpozději do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání těchto žádostí.

5.   Komise rozhodne o referenční hodnotě, jež se použije pro přidělení povolenek zdarma provozovatelům letedel, jejichž žádosti byly předány Komisi v souladu s odstavcem 4, nejpozději do dvanácti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2.

S výhradou odstavce 6 se referenční hodnota vypočítá vydělením počtu povolenek ve zvláštní rezervě součtem

6.   V důsledku referenční hodnoty vypočtené podle odstavce 5 nesmí být roční přidělení povolenek na tunokilometr vyšší než roční přidělení povolenek na tunokilometr provozovatelům letadel podle čl. 3e odst. 4.

7.   Do tří měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 5, vypočte a zveřejní každý členský stát správy

8.   Nepřidělené povolenky ve zvláštní rezervě členské státy vydraží.

9.   Komise může přijmout podrobná pravidla pro nakládání se zvláštní rezervou podle tohoto článku, včetně hodnocení zaměřeného na to, jak jsou splněna kritéria způsobilosti podle odstavce 1. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

Článek 3g

Plány pro monitorování a vykazování

Členský stát správy zajistí, aby každý provozovatel letadla předložil příslušnému orgánu v daném členském státě plán pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí a údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e a že tyto plány příslušný úřad schválí v souladu s pokyny přijatými podle článku 14.“

5)

Vkládají se nový nadpis a článek, které znějí:

„KAPITOLA III

STACIONÁRNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 3h

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví.“

6)

V čl. 6 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

7)

Za článek 11 se vkládá nadpis, který zní:

8)

V článku 11a se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 mohou provozovatelé letadel využívat CER a ERU až do výše 15 % počtu povolenek, které musí být podle čl. 12 odst. 2a vyřazeny.

Pro následující období by měl být procentní podíl CER a ERU, které mohou být použity v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, přezkoumán jako součást všeobecného přezkumu této směrnice a při zohlednění vývoje mezinárodního režimu změny klimatu.

Komise zveřejní tento procentní podíl nejméně šest měsíců před začátkem každého období podle článku 3c.“

9)

V čl. 11b odst. 2 se slova „ze zařízení“ nahrazují slovy „z činností“.

10)

Článek 12 se mění takto:

11)

V čl. 13 odst. 3 se slova „čl. 12 odst. 3“ nahrazují slovy „čl. 12 odst. 2a nebo 3“.

12)

Článek 14 se mění takto:

13)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Ověřování

Členské státy zajistí, aby zprávy, které provozovatelé nebo provozovatelé letadel předložili podle čl. 14 odst. 3, byly ověřeny v souladu s kritérii stanovenými v příloze V a veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a aby o tom byl příslušný orgán informován.

Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo provozovatel letadla, jehož zpráva nebyla do 31. března každého roku se zřetelem na emise předchozího roku posouzena jako uspokojující v souladu s kritérii stanovenými v příloze V veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem, nemohl provádět další převody povolenek do doby, než bude zpráva uvedeného provozovatele nebo provozovatele letadla posouzena jako uspokojující.

Komise může přijmout podrobná ustanovení týkající se ověření zpráv předkládaných provozovateli letadel podle čl. 14 odst. 3 a žádostí podle článků 3e a 3f, včetně postupů ověřování, které mají používat ověřovatelé, a to regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.“

14)

Článek 16 se mění takto:

15)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 18a

Členský stát správy

1.   Pokud jde o provozovatele letadel, je členským státem správy

2.   Pokud v prvních dvou letech kteréhokoliv období uvedeného v článku 3c žádné emise způsobené leteckým provozem a pocházející z letů uskutečněných provozovatelem letadla, na nějž se vztahuje odst. 1 písm. b), nejsou způsobeny jeho členskému státu správy, je v následujícím období tento provozovatel letadla převeden k jinému členskému státu správy. Novým členským státem správy se stává členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem, pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem během prvních dvou let předchozího období.

3.   Komise na základě nejlepších dostupných informací

4.   Komise může regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 vypracovat pokyny, které se budou týkat správy provozovatelů letadel podle této směrnice členskými státy.

5.   Pro účely odstavce 1 se „základním rokem“ v souvislosti s provozovatelem letadel, jenž začal vykonávat svou činnost ve Společenství po 1. lednu 2006, rozumí první kalendářní rok provozu a ve všech ostatních případech kalendářní rok začínající 1. lednem 2006.

Článek 18b

Pomoc ze strany Eurocontrolu

Pro účely plnění svých závazků podle čl. 3c odst. 4 a článku 18a může Komise požádat o pomoc Eurocontrol nebo jinou příslušnou organizaci a může s uvedenými organizacemi v tomto smyslu uzavřít odpovídající dohody.

16)

V článku 19 se odstavec 3 mění takto:

17)

V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Opatření třetích zemí na snížení dopadu letectví na změnu klimatu

1.   Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících ve Společenství na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země.

V případě potřeby může Komise přijmout změny umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na základě dohody podle čtvrtého pododstavce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

Jakékoliv další změny této směrnice mohou být Komisí navrženy Evropskému parlamentu a Radě.

V souladu s čl. 300 odst. 1 Smlouvy může Komise rovněž případně předložit Radě doporučení týkající se zahájení jednání s cílem uzavřít dohodu s dotčenou třetí zemí.

2.   Společenství a jeho členské státy i nadále usilují o dosažení dohody o celosvětových opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. S ohledem na uvedenou dohodu Komise zváží, zda jsou změny této směrnice, pokud jde o provozovatele letadel, nezbytné.“

19)

Článek 28 se mění takto:

20)

V článku 30 se doplňuje odstavec, který zní:

„4.   Na základě monitorování a zkušeností s uplatňováním této směrnice Komise přezkoumá do 1. prosince 2014 její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví uvedenými v příloze I a případně může předložit návrhy Evropskému parlamentu a Radě podle článku 251 Smlouvy. Komise zejména zváží

Komise poté podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

21)

Za článek 30 se vkládá nadpis, který zní:

22)

Přílohy I, IV a V se mění v souladu s přílohou této směrnice.

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/22

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/410/ES ze dne 24. května 2006 o stanovení částek, které jsou v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 2, článků 143d a 143e nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 k dispozici Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a částek, které jsou dostupné pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (2), které určuje celkovou částku převodů uskutečněných z EZZF do EZFRV na rozpočtové roky 2007–2013 v souladu s uvedenými články nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (3) a čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 (4) o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, bylo změněno rozhodnutím Komise 2008/955/ES (5).

(2)

Po přijetí rozhodnutí 2008/955/ES je třeba přizpůsobit částky, které jsou k dispozici EZFRV a přidat tyto částky do ročního rozdělení podpory Společenství pro rozvoj venkova.

(3)

Rozhodnutí Komise 2006/636/ES (6) je tedy třeba odpovídajícím způsobem změnit,

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/24

(1)

Komise přezkoumala v souladu s čl. 6 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 žádost o zapsání názvu „Džiugas“ jako chráněné zeměpisné označení pro sýr, kterou podala Litva a která byla doručena dne 15. června 2005.

(2)

Litva reagovala na žádost Komise a poskytla novou verzi specifikace se shrnutím a doplňujícími informacemi, které byly doručeny ve dnech 3. července 2006, 5. prosince 2006 a 3. září 2008.

(3)

Komise mimo jiné požadovala vysvětlení týkající se souvislosti mezi charakteristickými vlastnostmi výrobku, pro nějž se žádá o zapsání, a jeho specifickým zeměpisným původem.

(4)

Komise přezkoumala podklady, které Litva v žádosti předložila, a zjistila, že specifická kvalita nebo charakteristiky sýru vyplývají ze způsobu jeho výroby a že je nelze připisovat zeměpisnému původu. Podle specifikace se souvislost mezi sýrem „Džiugas“ a zeměpisnou oblastí vyznačuje zvláštním výrobním postupem, díky kterému získává sýr fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti, které se u jiných sýrů nevyskytují. Ve specifikaci se dále uvádí, že vzhledem k výrobnímu postupu obsahuje sýr „Džiugas“ vyšší množství hořčíku a vápníku a že má zvláštní organoleptické vlastnosti, nažloutlou barvu se šedými nuancemi a čerstvou chuť. Protože neexistuje souvislost mezi těmito faktory a zeměpisným původem, nesplňuje žádost základní kritéria pro zapsání jako chráněné zeměpisné označení.

(5)

Nebyla tedy prokázána souvislost ve smyslu druhé odrážky čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 510/2006.

(6)

Vzhledem k výše uvedenému by se měla žádost o zapsání názvu „Džiugas“ jako chráněné zeměpisné označení zamítnout.

(7)

Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/25

(1)

Komise přezkoumala v souladu s čl. 6 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 žádost o zapsání názvu „Germantas“ jako chráněné zeměpisné označení pro sýr, kterou podala Litva a která byla doručena dne 15. června 2005.

(2)

Litva reagovala na žádost Komise a poskytla novou verzi specifikace se shrnutím a doplňujícími informacemi, které byly doručeny ve dnech 3. července 2006, 5. prosince 2006 a 3. září 2008.

(3)

Komise mimo jiné požadovala vysvětlení týkající se souvislosti mezi charakteristickými vlastnostmi výrobku, pro nějž se žádá o zapsání, a jeho specifickým zeměpisným původem.

(4)

Komise přezkoumala podklady, které Litva v žádosti předložila, a zjistila, že specifické charakteristiky sýru vyplývají ze způsobu jeho výroby a že je nelze připisovat zeměpisnému původu. Podle specifikace je souvislost mezi sýrem „Germantas“ a zeměpisnou oblastí založena na zvláštním výrobním postupu, díky kterému získává sýr specifické organoleptické vlastnosti, které jej odlišují od jiných sýrů. Specifikace opět uvádí, že organoleptické vlastnosti typické pro sýr „Germantas“ – jeho nažloutlá barva se zelenými a šedými odstíny, jemné aroma zkysaného mléka, syrovátky a pasterizovaného mléka a nakyslá chuť pasterizovaného mléka při vyšších teplotách, souvisejí s jeho výrobním postupem. Specifikace dále vysvětluje, že typická barva sýru „Germantas“ je způsobena tím, že zraje v průsvitné nebo zabarvené fólii, která snižuje rozkládání fotosenzitivních složek. Protože neexistuje souvislost mezi těmito faktory a zeměpisným původem, nesplňuje žádost základní kritéria pro zapsání jako chráněné zeměpisné označení.

(5)

Nebyla tedy prokázána souvislost ve smyslu druhé odrážky čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 510/2006.

(6)

Vzhledem k výše uvedenému je třeba žádost o zapsání názvu „Germantas“ jako chráněné zeměpisné označení zamítnout.

(7)

Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/26

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1), a zejména článek 4 uvedené směrnice, ukládá jednoznačné povinnosti, pokud jde o spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, a stanoví, že členské státy odpovídají za vytvoření nezbytných podmínek pro takovouto spolupráci. Uvedená směrnice dále členským státům ukládá jednoznačnou povinnost učinit vhodná opatření, aby všeobecně zpřístupnily informace o pracovních podmínkách, a to nejen zahraničním poskytovatelům služeb, nýbrž rovněž dotčeným vyslaným pracovníkům.

(2)

Komise ve svém sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – co nejlepší využití výhod a příležitostí a současné zajištění ochrany pracovníků“ (2) ze dne 13. června 2007 oznámila svůj záměr zřídit výbor na vysoké úrovni s cílem poskytnout členským státům podporu a pomoc při určování a výměně osvědčených postupů a s cílem institucionalizovat současnou neformální skupinu vládních odborníků a pravidelně zahrnovat sociální partnery.

(3)

Komise ve svém doporučení ze dne 3. dubna 2008 o větší správní spolupráci v souvislosti s vysíláním pracovníků v rámci poskytování služeb (3) uvedla, že by se členské státy měly aktivně podílet na systematickém a formálním procesu určování a výměny osvědčených postupů v oblasti vysílání pracovníků, a to prostřednictvím fór pro spolupráci zřízených za tímto účelem Komisí.

(4)

V závěrech Rady ze dne 9. června 2008 byla Komise vyzvána k institucionalizaci neformální skupiny zabývající se vysíláním pracovníků zřízením výboru odborníků.

(5)

Výbor, který má být zřízen, by podle stejných závěrů Rady měl být v kontaktu s veřejnými orgány odpovídajícími za kontrolu, jako jsou například inspektoráty práce, a měl by na příslušných úrovních a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy formálně a pravidelně zapojovat sociální partnery, zejména zástupce sociálních partnerů v odvětvích, v nichž často dochází k vysílání pracovníků.

(6)

Proto je nutné zřídit výbor odborníků v oblasti vysílání pracovníků a vymezit jeho úkoly, povinnosti a strukturu.

(7)

Výbor odborníků by měl mimo jiné podporovat členské státy při stanovování a výměně zkušeností a osvědčených postupů a pomáhat jim při tom, podporovat výměnu příslušných informací, zkoumat všechny otázky a obtíže, které mohou vyvstat na základě praktického uplatňování právních předpisů týkajících se vysílání pracovníků, jakož i jejich prosazování v praxi, a pozorně sledovat pokrok při zlepšování přístupu k informacím a ve správní spolupráci, včetně vytvoření možného elektronického systému pro výměnu informací.

(8)

Výbor by se měl skládat z odborníků zastupujících vnitrostátní orgány, které v každém členském státě odpovídají za provádění, uplatňování a sledování pravidel o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, nebo mají tyto úkoly na starosti, či se na nich podílejí. Takoví odborníci by měli disponovat odpovídajícím rozsahem znalostí, schopností a zkušeností v příslušných oblastech politiky. V souladu s vnitrostátními předpisy a postupy by ve výboru mohly být zastoupeny specializované subjekty odpovědné za kontrolu právních předpisů, jako jsou inspektoráty práce, a sociální partneři.

(9)

Ve výboru by rovněž měli formálně a pravidelně působit sociální partneři na evropské úrovni, zejména ti, kteří zastupují odvětví, v nichž dochází častěji k vysílání pracovníků, například stavebnictví, dočasná agenturní práce, stravování, zemědělství a doprava. Rovněž by měl mít možnost využívat odborné způsobilosti odborníků se specifickými znalostmi v určité oblasti zařazené do programu výboru.

(10)

Zástupci států EHP/ESVO, Kontrolního úřadu ESVO, přistupujících a kandidátských zemí a Švýcarska by měli mít možnost účastnit se jako pozorovatelé.

(11)

Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací ze strany členů, aniž budou dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (4).

(12)

Osobní údaje týkající se členů by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

(13)

Vzniklé výdaje by měly být financovány podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progres (6),

1)

podporovat členské státy při stanovování a výměně zkušeností a osvědčených postupů a pomáhat jim při tom;

2)

prosazovat výměnu příslušných informací, včetně informací o stávajících formách (dvoustranné) správní spolupráce mezi členskými státy a/nebo sociálními partnery;

3)

zkoumat všechny otázky, obtíže a specifické problémy, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním a praktickým uplatňováním směrnice 96/71/ES nebo vnitrostátních prováděcích opatření, jakož i s jejich prosazováním v praxi;

4)

zkoumat případné problémy, jež mohou nastat při uplatňování čl. 3 odst. 10 směrnice 96/71/ES;

5)

sledovat dosažený pokrok při zlepšování přístupu k informacím a ve správní spolupráci a v této souvislosti mimo jiné posuzovat jednotlivé možnosti vhodné technické podpory pro výměnu informací potřebnou pro zlepšení správní spolupráce, včetně elektronického systému pro výměnu informací;

6)

zkoumat možnosti účinnějšího dodržování a prosazování práv pracovníků a případně ochrany jejich postavení;

7)

podílet se na podrobném přezkoumání praktických problémů s přeshraničním prosazováním práva s cílem řešit stávající problémy, zlepšovat praktické uplatňování stávajících právních nástrojů a případně zlepšovat vzájemnou pomoc mezi členskými státy.

—

pět členů zastupujících organizace zaměstnavatelů na úrovni Společenství,

—

pět členů zastupujících zaměstnanecké organizace na úrovni Společenství,

—

nejvýše 10 zástupců sociálních partnerů (rozdělených rovnoměrně mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnaneckými organizacemi) v odvětvích, v nichž často dochází k vysílání pracovníků.

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/29

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/95/ES jsou výrobci povinni uvádět na trh pouze bezpečné výrobky.

(2)

Pokud jde o rizika a kategorie rizik, na které se vztahují příslušné vnitrostátní normy, předpokládá se podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/95/ES, že výrobek je bezpečný, je-li ve shodě s nezávaznými vnitrostátními normami přejímajícími evropské normy, na něž musí Komise v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice zveřejnit odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice by měly být evropské normy přijaty evropskými normalizačními orgány pověřenými Komisí. Komise zveřejní odkazy na tyto normy.

(4)

V čl. 4 odst. 2 směrnice se stanoví postup pro zveřejnění odkazů na normy přijaté evropskými normalizačními orgány před vstupem uvedené směrnice v platnost. Jestliže tyto normy zajišťují soulad s obecným požadavkem na bezpečnost, rozhodne Komise o zveřejnění odkazu na ně v Úředním věstníku Evropské unie. V takových případech rozhodne Komise ze svého vlastního podnětu nebo na žádost členského státu v souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 2 směrnice, zda dotyčná norma splňuje obecný požadavek na bezpečnost. Po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 5 směrnice 98/34/ES rozhodne Komise o zveřejnění odkazu na normu. Komise o svém rozhodnutí uvědomí členské státy.

(5)

Chodítko pro děti je zařízením, pomocí něhož se děti, které ještě neumí chodit, mohou samostatně pohybovat. Z údajů nemocničních pohotovostí v Evropě i v USA za posledních dvacet let však shodně vyplývá, že používání chodítek představuje riziko pádu, protože tato zařízení zvyšují pohyblivost a rychlost dětí, které ještě neumí samy stát nebo chodit.

(6)

Při používání chodítek pro děti dochází především k nehodám, jako je pád ze schodů nebo převrácení chodítka, a to zejména v situacích, kdy se děti snaží překonat překážky na nerovném povrchu, jako jsou např. prahy dveří nebo okraje koberců. Úrazy při takových nehodách bývají velmi vážné, protože většinou dochází k poranění hlavy dítěte.

(7)

V září 1997 vydala Komise Evropskému výboru pro normalizaci (CEN) pověření (3) ke zdokonalení příslušné normy, na které v té době CEN pracoval, pokud jde o specifická bezpečnostní rizika při používání chodítek pro děti, jež vyplývají ze zvýšené pohyblivosti a rychlosti dětí, které ještě neumí chodit.

(8)

Komise nepovažovala první znění normy EN 1273, kterou CEN přijal v roce 2001, za vyhovující, protože tato norma neřešila otázku specifických rizik popsaných v pověření.

(9)

Přepracované znění normy EN 1273 z května 2005 však v souladu s požadavky uvedenými v pověření, jež Komise vydala, stanoví zkoušky stability a konstrukční požadavky zaměřené na snížení počtu úrazů způsobených pádem ze schodů nebo převrácením.

(10)

Normu EN 1273:2005 ve velké míře používají orgány členských států pro dozor nad trhem, jak potvrzuje několik oznámení RAPEX, jež na tuto normu odkazují. Kromě toho některé členské státy na tuto normu odkazují ve svých právních předpisech týkajících se bezpečnosti výrobků pro péči o dítě (4).

(11)

Zvýšené zabezpečení proti pádu ze schodů a převrácení, které stanoví norma EN 1273:2005, přispívá ke zlepšení pasivní prevence nehod při používání chodítek pro děti.

(12)

Komise má za to, že norma EN 1273:2005 splňuje obecný požadavek na bezpečnost. Protože byla norma přijata na základě pověření, které bylo vydáno před vstupem směrnice 2001/95/ES v platnost, měl by být odkaz na normu EN 1273:2005 zveřejněn v souladu s postupem stanoveným v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci.

(13)

Toto rozhodnutí o souladu normy EN 1273:2005 s obecným požadavkem na bezpečnost je učiněno z podnětu Komise.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného ve směrnici 2001/95/ES,

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/31

(1)

V rozhodnutí Komise 2008/655/ES ze dne 24. července 2008, kterým se schvalují plány nouzového očkování proti katarální horečce ovcí v některých členských státech a kterým se stanoví výše finančního příspěvku Společenství na roky 2007 a 2008 (3), byly schváleny plány očkování Belgie, České republiky, Dánska, Německa, Španělska, Francie, Itálie, Lucemburska, Nizozemska a Portugalska a byly stanoveny maximální částky finančního příspěvku Společenství.

(2)

V druhé polovině roku 2008 se v několika členských státech vyskytla ohniska katarální horečky ovcí. Konkrétně se katarální horečka ovcí sérotypu 8 vyskytla poprvé v Rakousku a ve Švédsku. Nová ohniska katarální horečky ovcí sérotypu 8 byla zjištěna v Dánsku a Španělsku. Katarální horečka sérotypu 1 se navíc dále rozšířila ve Francii, Španělsku a Portugalsku.

(3)

Jelikož k výskytu ohnisek v Rakousku a Švédsku došlo po zveřejnění rozhodnutí 2008/655/ES, předložily tyto dva členské státy své plány očkování příliš pozdě, než aby mohly dodržet lhůtu stanovenou v čl. 4 odst. 2 uvedeného rozhodnutí. Ustanovení vztahující se k průběžným zprávám, včetně těch, které se týkají snížení příspěvku Společenství, by se proto na tyto členské státy neměla vztahovat.

(4)

Dotčené členské státy uvědomily Komisi a ostatní členské státy o výskytu nákazy. Uvedené členské státy předložily své nové nebo pozměněné plány nouzového očkování uvádějící přibližný počet dávek očkovacích látek, které budou použity v letech 2007 a 2008, a odhadované náklady na provedení tohoto očkování. Komise posoudila nové plány předložené Rakouskem a Švédskem a pozměněné plány předložené Dánskem, Španělskem, Francií, Nizozemskem a Portugalskem z veterinárního i finančního hlediska a zjistila, že jsou v souladu s příslušnými veterinárními právními předpisy Společenství. Očkování zvířat proti katarální horečce ovcí v dotčených členských státech by proto mělo být v souladu s čl. 9 odst. 2 směrnice 2000/75/ES schváleno.

(5)

Způsobilé výdaje jsou v současné době omezeny na náklady vyplacené v období od 1. listopadu 2007 do 31. prosince 2008. Plány nouzového očkování však probíhají do konce roku 2008. Rozhodná skutečnost provedení očkování by proto měla určit způsobilost výdajů. Opatření, u kterých rozhodná skutečnost spadá do shora zmíněného období, jsou způsobilá pro spolufinancování.

(6)

Rozhodnutí 2008/655/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Plány očkování, sestávající z technických a finančních ustanovení, předložené Belgií, Českou republikou, Dánskem, Francií, Itálií, Lucemburskem, Německem, Nizozemskem, Portugalskem, Rakouskem, Španělskem a Švédskem se schvalují na období od 1. listopadu 2007 do 31. prosince 2008.“

2)

V čl. 2 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V souvislosti s nouzovými opatřeními přijatými pro tlumení katarální horečky ovcí v letech 2007 a 2008 mají Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko nárok na specifický příspěvek Společenství k financování plánů nouzového očkování proti katarální horečce ovcí podle článku 1 ve výši:“

3)

V článku 4 odst. 1 se písm. d) nahrazuje tímto:

4)

V čl. 4 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odst. 1 písm. a) a b) a odstavec 2 se však nepoužijí na plány předložené Rakouskem a Švédskem.“

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/33

„a)

„Krmena (čím) … % (čeho) …“;

b)

„Extenzivní způsob – chov v drůbežárně“;

c)

„Volný výběh“;

d)

„Tradiční volný výběh“;

e)

„Volný výběh – plná svoboda“.“,

„a)

„Krmena z .... %, (čím) …. “;

b)

„Extenzivní v hale“;

c)

„Volný výběh“;

d)

„Tradiční volný výběh“;

e)

„Volný výběh – úplná volnost“.“.

„a)

Krmení obsahující … % …“,

„a)

Krmena z … %, (čím) …“;

„b)

„Extenzivní způsob – chov v drůbežárně“;“,

„b)

„Extenzivní v hale“; “.

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/s3