29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/1

(1)

Nebývalá krize, která zasáhla mezinárodní finanční trhy, způsobila Společenství velké problémy, které vyžadují rychlou reakci v zájmu potlačení dopadů na celou ekonomiku, a zejména posílení investic v zájmu podpory růstu a zaměstnanosti.

(2)

Předpisový rámec pro programové období 2007 až 2013 byl přijat s cílem dále zjednodušit a zefektivnit programování a řízení Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a zajistit subsidiaritu v rámci jejich provádění.

(3)

Úprava některých ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (1) je nezbytná v zájmu usnadnění mobilizace finančních zdrojů Společenství pro zahájení operačních programů a projektů podporovaných v rámci těchto programů tak, aby se urychlilo jejich provádění i dopad těchto investic na ekonomiku.

(4)

Je třeba posílit možnost poskytování pomoci členským státům při přípravě a provádění operačních programů Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.

(5)

S ohledem na postavení Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu jakožto finančních subjektů uznávaných Smlouvou by mělo být možné zadat jim zakázku přímo, jsou-li operace finančního inženýrství uskutečňovány jejich prostřednictvím jakožto podílových fondů.

(6)

Aby se usnadnilo využívání nástrojů finančního inženýrství, zejména v oblasti udržitelného rozvoje měst, je nutné stanovit možnost považovat věcné příspěvky za výdaje způsobilé pro vytvoření fondů nebo pro příspěvek do fondů.

(7)

V zájmu podpory podniků, zejména malých a středních, je rovněž nutné, aby byly stanoveny pružnější podmínky upravující výplaty záloh v rámci státních podpor podle článku 87 Smlouvy.

(8)

Aby se urychlilo provádění nejvýznamnějších projektů, je třeba umožnit, aby výdaje s nimi související, které zatím nebyly přijaty Komisí, mohly být zahrnuty do výkazů výdajů.

(9)

Aby se posílily finanční zdroje členských států, a tím podpořilo rychlé zahájení operačních programů v souvislosti s krizí, je nutné změnit ustanovení o předběžných platbách.

(10)

Výplata zálohy na počátku operačních programů by měla umožnit pravidelný peněžní tok a usnadnit platby příjemcům během provádění operačního programu. Proto by měly být v případě strukturálních fondů tyto zálohy stanoveny takto: 7,5 % (pro členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004) a 9 % (pro členské státy, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později), aby se urychlilo provádění operačních programů.

(11)

Aby byla dodržena zásada rovnosti zacházení a právní jistoty, měly by se změny týkající se čl. 56 odst. 2 a čl. 78 odst. 1 uplatňovat po celé programové období 2007 až 2013. Proto je nutné je uplatňovat se zpětnou působností ode dne 1. srpna 2006, kdy vstoupilo nařízení (ES) č. 1083/2006 v platnost. Protože si nebývalá krize, která zasáhla mezinárodní finanční trhy, vyžaduje rychlou reakci s cílem potlačit dopady na celou ekonomiku, měly by ostatní změny vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(12)

Nařízení (ES) č. 1083/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 44 se druhý pododstavec mění takto:

2)

V čl. 46 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond se mohou na žádost členských států podílet na činnostech technické pomoci zmíněných v prvním pododstavci.“

3)

V článku 56 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být věcné příspěvky, odpisy a režijní náklady považovány za výdaje vynaložené příjemci na provádění operací, jsou-li splněny podmínky stanovené ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být věcné příspěvky v případě nástrojů finančního inženýrství ve smyslu čl. 78 odst. 6 prvního pododstavce považovány za výdaj na vytvoření takových fondů nebo na příspěvky do takových fondů či podílových fondů za podmínek stanovených ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Výdaje uvedené v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce musí splňovat tyto podmínky:

4)

Článek 78 se mění takto:

5)

V čl. 82 odst. 1 druhém pododstavci se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/4

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/6

(1)

Nařízením (ES) č. 327/98 byly otevřeny některé dovozní celní kvóty (a zároveň stanoven způsob jejich správy) pro rýži a zlomkovou rýži rozdělené podle země původu a na několik podobdobí podle přílohy IX uvedeného nařízení.

(2)

Podobdobí měsíce ledna je prvním podobdobím pro kvóty stanovené v písmenech a), b), c) a d) čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 327/98.

(3)

Ze sdělení podaného podle čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98 vyplývá, že žádosti kvóty s pořadovými čísly 09.4148 – 09.4154 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce ledna 2009 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství u dotčených kvót.

(4)

Z výše uvedeného sdělení vyplývá mimo jiné, že žádosti o kvóty s pořadovými čísly 09.4127 – 09.4128 – 09.4149 – 09.4150 – 09.4152 – 09.4153 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce ledna 2009 podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 327/98 se týkají množství nižšího než dostupné množství.

(5)

Měla by proto být stanovena celková množství dostupná na následující kvótové podobdobí podle čl. 5 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 327/98 pro kvóty s pořadovým číslem 09.4127 – 09.4128 – 09.4148 – 09.4149 – 09.4150 – 09.4152 – 09.4153 – 09.4154 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166,

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/9

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 a/nebo s nařízením Rady (ES) č. 508/2007 ze dne 7. května 2007 o otevření celních kvót na dovoz surového třtinového cukru do Bulharska a Rumunska za účelem zásobování rafinérií pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 (3) byly v období od 19. do 23. ledna 2009 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství, které je stejné jako dostupné množství pro pořadové číslo 09.4332 (2008–2009) nebo toto množství přesahuje.

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/14

(1)

Protokol 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (3) a protokol 3 Dohody o EHP (4) určují právní úpravu obchodování s některými zemědělskými a zpracovanými zemědělskými produkty mezi smluvními stranami.

(2)

Protokol 3 Dohody o EHP, ve znění rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 138/2004 (5), stanoví nulové clo použitelné na některé vody s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované, kódu KN 2202 10 00, a na některé ostatní nealkoholické nápoje obsahující cukr, kódu ex 2202 90 10.

(3)

Nulové clo pro dotčenou vodu a ostatní nápoje bylo pro Norsko dočasně pozastaveno dohodou ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o protokolu 2 dvoustranné dohody o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (6), dále jen „dohoda“, schválenou rozhodnutím 2004/859/ES. Podle bodu IV dohodnutého zápisu dohody jsou bezcelní dovozy zboží kódů KN 2202 10 00 a ex 2202 90 10 pocházejícího z Norska povoleny pouze v rámci limitů kvóty s nulovou celní sazbou, přičemž clo se platí za vývozy mimo přidělenou kvótu.

(4)

Nařízením Komise (ES) č. 93/2008 (7) bylo zrušeno dočasné pozastavení bezcelního režimu na období od 1. ledna do 31. prosince 2008 pro dovoz některého zboží kódů KN 2202 10 00 a ex 2202 90 10 pocházejícího z Norska.

(5)

Je nezbytné otevřít pro dotčené nealkoholické nápoje celní kvótu na rok 2009. Poslední celní kvóta na rok 2007 pro dotyčné produkty byla otevřena nařízením Komise (ES) č. 1795/2006 (8). Pro rok 2008 nebyla otevřena žádná celní kvóta. Objem kvóty pro rok 2009 by proto měl zůstat stejný jako pro rok 2007.

(6)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (9), stanoví pravidla pro správu celních kvót. Je vhodné zajistit, aby celní kvóta otevřená tímto nařízením byla spravována v souladu s těmito pravidly.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I,

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/16

Paní Mary G. BAKEROVÁ, narozena v Londýně (Spojené království) dne 27. října 1936,

pan Mike O'DONOVAN, narozen v Londýně (Spojené království) dne 26. září 1946,

paní Lisette TIDDENS-ENGWIRDOVÁ, narozena v Amsterdamu (Nizozemsko) dne 25. června 1950

a

pan Henk VAARKAMP, narozen v Terschuuru (Nizozemsko) dne 22. června 1950,

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/17

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank Eurosystému ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Mandát stávajících externích auditorů Bank Ċentrali ta' Malta/Central Bank of Malta skončí po provedení auditu za účetní rok 2008. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2009.

(3)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby společnost KPMG byla jmenována externím auditorem pro účetní roky 2009 až 2013.

(4)

Je vhodné řídit se doporučením Rady guvernérů ECB a odpovídajícím způsobem změnit rozhodnutí Rady 1999/70/ES (2),

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/18

(1)

Jako součást tzv. „Lamfalussyho procesu“ přijala Komise rozhodnutí 2001/527/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (1) (dále jen „výbor“). Výbor se ujal svých povinností dne 7. června 2001 a sloužil jako nezávislý subjekt k výměně zkušeností a názorů a radil Komisi v otázkách cenných papírů.

(2)

Při plnění ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (2), provedla Komise v roce 2007 přezkum Lamfalussyho procesu a předložila hodnocení ve sdělení ze dne 20. listopadu 2007 s názvem „Přezkum Lamfalussyho procesu – Posílení sbližování dohledu“ (3).

(3)

Ve sdělení Komise poukázala na význam Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „výbory orgánů dohledu“) na stále integrovanějším evropském finančním trhu. Jednoznačný rámec pro činnost těchto výborů v oblasti sbližování dohledu a spolupráce byl považován za nezbytný.

(4)

Při přezkumu fungování Lamfalussyho procesu Rada Komisi vyzvala, aby objasnila úlohu výborů orgánů dohledu a uvážila všechny jednotlivé možnosti posílení fungování těchto výborů, aniž by došlo k narušení rovnováhy stávajícího institucionálního uspořádání nebo omezení odpovědnosti orgánů dohledu (4).

(5)

Evropská rada na zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 vyzvala k urychlenému zlepšení fungování výborů orgánů dohledu (5).

(6)

Dne 14. května 2008 (6) Rada Komisi vyzvala, aby provedla revizi svých rozhodnutí o zřízení výborů orgánů dohledu, aby byla zajištěna soudržnost a návaznost jejich mandátů a úkolů a byl posílen jejich příspěvek ke spolupráci a sbližování v oblasti dohledu. Rada uvedla, že by tyto výbory měly být výslovně pověřeny konkrétními úkoly, aby se posílila spolupráce a sbližování v oblasti dohledu a zlepšila jejich úloha při posuzování rizik ohrožujících finanční stabilitu. Proto je nutno stanovit posílený právní rámec pro úlohu a úkoly výboru v tomto ohledu.

(7)

Výbor by měl sloužit jako nezávislá poradní skupina Komise v oblasti cenných papírů.

(8)

Výbor by měl rovněž přispět ke společnému a jednotnému každodennímu provádění právních předpisů Společenství a jejich jednotnému uplatňování orgány dohledu.

(9)

Výbor nemá na úrovni Společenství žádné regulační pravomoci. Měl by provádět přezkumy, prosazovat osvědčené postupy a vydávat nezávislé pokyny, doporučení a standardy s cílem zvýšit sbližování v celém Společenství.

(10)

Zlepšená dvoustranná a mnohostranná spolupráce v oblasti dohledu závisí na vzájemném porozumění a důvěře mezi orgány dohledu. Výbor by měl přispět ke zlepšení této spolupráce.

(11)

Výbor by měl rovněž podporovat sbližování v oblasti dohledu v celém Společenství. Aby byl tento cíl konkrétnější, je nutno vypracovat orientační a otevřený seznam úkolů, které má výbor plnit.

(12)

K řešení sporů přeshraniční povahy mezi orgány dohledu, zejména v rámci kolegií orgánů dohledu, by měl výbor vytvořit dobrovolný a nezávazný mechanismus zprostředkování.

(13)

Aby bylo možno využít zkušenosti výboru a aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů dohledu, měly by mít orgány dohledu možnost postoupit záležitosti výboru, aby si vyžádaly jeho nezávazné stanovisko.

(14)

Výměna informací mezi orgány dohledu je zásadní pro jejich fungování. Je důležitá pro účinný dohled nad trhy s cennými papíry a pro finanční stabilitu. Ačkoli právní předpisy v oblasti cenných papírů ukládají orgánům dohledu jednoznačné právní povinnosti týkající se spolupráce a výměny informací, výbor by měl usnadnit každodenní výměnu informací mezi těmito orgány v praxi s výhradou příslušných ustanovení o důvěrnosti údajů obsažených v platných právních předpisech.

(15)

S cílem omezit duplicitu úkolů v oblasti dohledu, a zjednodušit tak dohled a snížit zátěž uloženou hospodářským subjektům, by měl výbor usnadnit předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména v případech stanovených v příslušných právních předpisech.

(16)

Na podporu sbližování a soudržnosti mezi kolegii orgánů dohledu a zajištění rovných podmínek by výbor měl sledovat jejich fungování, aniž by byla omezena nezávislost členů kolegia.

(17)

Kvalita, srovnatelnost a jednotnost zpráv o dohledu je zásadní pro efektivnost nákladů u režimů dohledu ve Společenství a pro zátěž přeshraničních institucí spojenou s dodržováním požadavků. Výbor by měl přispět k zajištění toho, aby bylo vyloučeno překrývání a duplicita a aby nahlášené údaje byly srovnatelné a přiměřeně kvalitní.

(18)

Finanční systémy ve Společenství jsou úzce propojeny a události v jednom členském státě mohou mít významný dopad na finanční instituce a trhy v ostatních členských státech. Neustálé vznikání nových finančních konglomerátů a stírání rozdílů mezi činnostmi podniků v bankovnictví, odvětví cenných papírů a pojišťovnictví vyvolávají dodatečné problémy v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. V zájmu zajištění finanční stability je nutný systém na úrovni výboru, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním k určování možných rizik přesahujících hranice a jednotlivá odvětví už v počáteční fázi a v případě potřeby informování Komise a ostatních výborů. Dále je nezbytné, aby výbor informoval ministerstva financí a národní centrální banky členských států. Úlohou výboru musí být v tomto ohledu určování rizik v odvětví cenných papírů a pravidelné podávání zpráv o výsledku Komisi. O tomto posouzení by měla být informována i Rada. Výbor by měl taktéž spolupracovat s Evropským parlamentem a pravidelně jej informovat o situaci v odvětví cenných papírů. V této souvislosti výbor nesmí zveřejnit informace o jednotlivých subjektech, v nichž se provádí dohled.

(19)

V zájmu přiměřeného řešení meziodvětvových záležitostí by činnosti výboru měly být koordinovány s činností Evropského výboru orgánů bankovního dohledu, Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a Výboru pro bankovní dohled Evropského systému centrálních bank. To je obzvláště důležité při řešení možných meziodvětvových rizik ohrožujících finanční stabilitu.

(20)

S cílem zamezit duplicitě práce, předejít nesrovnalostem a zajistit, aby výbor držel krok s pokrokem a aby měl při dohledu nad finančními konglomeráty možnost výměny informací s Evropským výborem orgánů bankovního dohledu a Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, by měl mít výbor možnost účastnit se jednání Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty.

(21)

Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl výbor rovněž podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Společenství.

(22)

Odpovědnost výboru vůči institucím Společenství je velmi důležitá a měla by být jednou z náležitě stanovených norem při současném dodržování nezávislosti orgánů dohledu.

(23)

Výbor by měl vypracovat svůj jednací řád a plně respektovat výsady institucí a institucionální rovnováhu vytvořenou Smlouvou. Lepší rámec činností výboru by měl být doprovázen lepšími pracovními postupy. Za tímto účelem by v případě, že není možno dosáhnout shody, měla být rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou podle pravidel stanovených ve Smlouvě.

(24)

Z důvodu právní jistoty a jasnosti by rozhodnutí 2001/527/ES mělo být zrušeno,

a)

zprostředkovává nebo usnadňuje zprostředkování mezi orgány dohledu v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na žádost orgánu dohledu;

b)

poskytuje orgánům dohledu stanoviska v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na jejich žádost;

c)

podporuje účinnou dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi orgány dohledu s výhradou platných ustanovení o důvěrnosti údajů;

d)

usnadňuje předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména určením úkolů, které je možno přenést, a prosazováním osvědčených postupů;

e)

přispívá k zajištění účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu, zejména stanovením pokynů pro operativní činnost kolegií, sledováním soudržnosti postupů jednotlivých kolegií a sdílením osvědčených postupů;

f)

přispívá k vypracování kvalitních společných standardů pro podávání zpráv o dohledu;

g)

přezkoumává uplatňování nezávazných pokynů, doporučení a standardů vydaných výborem v praxi.

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/23

(1)

Jako součást tzv. „Lamfalussyho procesu“ přijala Komise rozhodnutí 2004/5/ES ze dne 5. listopadu 2003 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (1) (dále jen „výbor“). Výbor se ujal svých povinností dne 1. ledna 2004 a sloužil jako nezávislý subjekt k výměně zkušeností a názorů a radil Komisi v otázkách bankovní regulace a bankovního dohledu.

(2)

Při plnění ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (2), provedla Komise v roce 2007 přezkum Lamfalussyho procesu a předložila hodnocení ve sdělení ze dne 20. listopadu 2007 s názvem „Přezkum Lamfalussyho procesu – Posílení sbližování dohledu“ (3).

(3)

Ve sdělení Komise poukázala na význam Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „výbory orgánů dohledu“) na stále integrovanějším evropském finančním trhu. Jednoznačný rámec pro činnost těchto výborů v oblasti sbližování dohledu a spolupráce byl považován za nezbytný.

(4)

Při přezkumu fungování Lamfalussyho procesu Rada Komisi vyzvala, aby objasnila úlohu výborů orgánů dohledu a uvážila všechny jednotlivé možnosti posílení fungování těchto výborů, aniž by došlo k narušení rovnováhy stávajícího institucionálního uspořádání nebo omezení odpovědnosti orgánů dohledu (4).

(5)

Evropská rada na zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 vyzvala k urychlenému zlepšení fungování výborů orgánů dohledu (5).

(6)

Dne 14. května 2008 (6) Rada Komisi vyzvala, aby provedla revizi svých rozhodnutí o zřízení výborů orgánů dohledu, aby byla zajištěna soudržnost a návaznost jejich mandátů a úkolů a byl posílen jejich příspěvek ke spolupráci a sbližování v oblasti dohledu. Rada uvedla, že by tyto výbory měly být výslovně pověřeny konkrétními úkoly, aby se posílila spolupráce a sbližování v oblasti dohledu i jejich úloha při posuzování rizik ohrožujících finanční stabilitu. Proto je nutno stanovit posílený právní rámec pro úlohu a úkoly výboru v tomto ohledu.

(7)

Složení výboru by mělo odrážet organizaci bankovního dohledu a mělo by rovněž brát v úvahu úlohu centrálních bank, pokud jde o celkovou stabilitu bankovního sektoru na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství. Práva různých kategorií účastníků by měla být jasně vymezena. Zejména předsednictví a hlasovací práva by měla být vyhrazena pro příslušné orgány dohledu každého členského státu. Účast na důvěrných poradách o jednotlivých institucích, ve kterých se provádí dohled, by měla být případně omezena na příslušné orgány dohledu a na centrální banky, které mají zvláštní odpovědnost za dohled nad jednotlivými dotčenými institucemi.

(8)

Výbor by měl sloužit jako nezávislá poradní skupina Komise v oblasti bankovního dohledu.

(9)

Mandát výboru by měl zahrnovat dohled nad finančními konglomeráty. S cílem zamezit duplicitě práce, předejít nesrovnalostem a zajistit, aby výbor držel krok s pokrokem a aby měl možnost výměny informací, by se spolupráce s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním při dohledu nad finančními konglomeráty měla uskutečňovat v rámci Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty.

(10)

Výbor by měl rovněž přispět ke společnému a jednotnému každodennímu provádění právních předpisů Společenství a jejich jednotnému uplatňování orgány dohledu.

(11)

Výbor nemá na úrovni Společenství žádné regulační pravomoci. Měl by provádět přezkumy, prosazovat osvědčené postupy a vydávat nezávislé pokyny, doporučení a standardy s cílem zvýšit sbližování v celém Společenství.

(12)

Zlepšená dvoustranná a mnohostranná spolupráce v oblasti dohledu závisí na vzájemném porozumění a důvěře mezi orgány dohledu. Výbor by měl přispět ke zlepšení této spolupráce.

(13)

Výbor by měl rovněž podporovat sbližování v oblasti dohledu v celém Společenství. Aby byl tento cíl konkrétnější, je nutno vypracovat orientační a otevřený seznam úkolů, které má výbor plnit.

(14)

K řešení sporů přeshraniční povahy mezi orgány dohledu, zejména v rámci kolegií orgánů dohledu, by měl výbor vytvořit dobrovolný a nezávazný mechanismus zprostředkování.

(15)

Aby bylo možno využít zkušenosti výboru a aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů dohledu, měly by mít orgány dohledu možnost postoupit záležitosti výboru, aby si vyžádaly jeho nezávazné stanovisko.

(16)

Výměna informací mezi orgány dohledu je zásadní pro jejich fungování. Je důležitá pro účinný dohled nad bankovními skupinami a pro finanční stabilitu. Ačkoli právní předpisy v oblasti bankovnictví ukládají orgánům dohledu jednoznačné právní povinnosti týkající se spolupráce a výměny informací, výbor by měl usnadnit každodenní výměnu informací mezi těmito orgány v praxi s výhradou příslušných ustanovení o důvěrnosti údajů obsažených v platných právních předpisech.

(17)

S cílem omezit duplicitu úkolů v oblasti dohledu, a zjednodušit tak dohled a snížit zátěž uloženou bankovním skupinám, by měl výbor usnadnit předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména v případech stanovených v příslušných právních předpisech.

(18)

Na podporu sbližování a soudržnosti mezi kolegii orgánů dohledu a zajištění rovných podmínek by výbor měl sledovat jejich fungování, aniž by byla omezena nezávislost členů kolegia.

(19)

Kvalita, srovnatelnost a jednotnost zpráv o dohledu je zásadní pro efektivnost nákladů u režimů dohledu ve Společenství a zátěž přeshraničních institucí spojenou s dodržováním požadavků. Výbor by měl přispět k zajištění toho, aby bylo vyloučeno překrývání a zdvojení a aby nahlášené údaje byly srovnatelné a přiměřeně kvalitní.

(20)

Finanční systémy ve Společenství jsou úzce propojeny a události v jednom členském státě mohou mít významný dopad na finanční instituce a trhy v ostatních členských státech. Neustálé vznikání nových finančních konglomerátů a stírání rozdílů mezi činnostmi podniků v bankovnictví, odvětví cenných papírů a pojišťovnictví vyvolávají dodatečné problémy v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. V zájmu zajištění finanční stability je nutný systém na úrovni výboru, Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním k určování možných rizik přesahujících hranice a jednotlivá odvětví v počáteční fázi a v případě potřeby informování Komise a ostatních výborů. Dále je nezbytné, aby výbor zajistil, aby byla informována ministerstva financí a národní centrální banky členských států. Úlohou výboru musí být v tomto ohledu určování rizik v bankovním odvětví a pravidelné podávání zpráv o výsledku Komisi. O tomto posouzení by měla být informována rovněž Rada. Výbor by měl taktéž spolupracovat s Evropským parlamentem a pravidelně jej informovat o situaci v bankovním odvětví. V této souvislosti výbor nesmí zveřejnit informace o jednotlivých subjektech, v nichž se provádí dohled.

(21)

V zájmu přiměřeného řešení meziodvětvových záležitostí by činnosti výboru měly být koordinovány s činností Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a Výboru pro bankovní dohled Evropského systému centrálních bank. To je obzvláště důležité při řešení možných meziodvětvových rizik ohrožujících finanční stabilitu.

(22)

Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl výbor rovněž podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Společenství.

(23)

Odpovědnost výboru vůči institucím Společenství je velmi důležitá a měla by být jednou z náležitě stanovených norem při současném dodržování nezávislosti orgánů dohledu.

(24)

Výbor by měl vypracovat svůj jednací řád a plně respektovat výsady institucí a institucionální rovnováhu vytvořenou Smlouvou. Lepší rámec činností výboru by měl být doprovázen lepšími pracovními postupy. Za tímto účelem by v případě, že není možno dosáhnout shody, měla být rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou podle pravidel stanovených ve Smlouvě.

(25)

Z důvodu právní jistoty a jasnosti by rozhodnutí 2004/5/ES mělo být zrušeno,

a)

zprostředkovává nebo usnadňuje zprostředkování mezi orgány dohledu v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na žádost orgánu dohledu;

b)

poskytuje orgánům dohledu stanoviska v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na jejich žádost;

c)

podporuje účinnou dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi orgány dohledu s výhradou platných ustanovení o důvěrnosti údajů;

d)

usnadňuje předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména určením úkolů, které je možno přenést, a prosazováním osvědčených postupů;

e)

přispívá k zajištění účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu, zejména stanovením pokynů pro operativní činnost kolegií, sledováním soudržnosti postupů jednotlivých kolegií a sdílením osvědčených postupů;

f)

přispívá k vypracování kvalitních společných standardů pro podávání zpráv o dohledu;

g)

přezkoumává uplatňování nezávazných pokynů, doporučení a standardů vydaných výborem v praxi.

a)

orgánů členských států příslušných pro dohled nad úvěrovými institucemi (dále jen „příslušné orgány dohledu“);

b)

centrálních bank členských států, které mají zvláštní odpovědnost za dohled nad jednotlivými úvěrovými institucemi vedle příslušného orgánu dohledu;

c)

centrálních bank, které se přímo nepodílejí na dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi, včetně Evropské centrální banky.

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/28

(1)

Jako součást tzv. „Lamfalussyho procesu“ přijala Komise rozhodnutí 2004/6/ES ze dne 5. listopadu 2003 o zřízení Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (1) (dále jen „výbor“). Výbor se ujal svých povinností dne 24. listopadu 2003 a sloužil jako nezávislý subjekt k výměně zkušeností a názorů a radil Komisi v otázkách pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(2)

Při plnění ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (2), provedla Komise v roce 2007 přezkum Lamfalussyho procesu a předložila hodnocení ve sdělení ze dne 20. listopadu 2007 s názvem „Přezkum Lamfalussyho procesu – Posílení sbližování dohledu“ (3).

(3)

Ve sdělení Komise poukázala na význam Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „výbory orgánů dohledu“) na stále integrovanějším evropském finančním trhu. Jednoznačný rámec pro činnost těchto výborů v oblasti sbližování dohledu a spolupráce byl považován za nezbytný.

(4)

Při přezkumu fungování Lamfalussyho procesu Rada Komisi vyzvala, aby objasnila úlohu výborů orgánů dohledu a uvážila všechny jednotlivé možnosti posílení fungování těchto výborů, aniž by došlo k narušení rovnováhy stávajícího institucionálního uspořádání nebo omezení odpovědnosti orgánů dohledu (4).

(5)

Evropská rada na zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 vyzvala k urychlenému zlepšení fungování výborů orgánů dohledu (5).

(6)

Dne 14. května 2008 (6) Rada Komisi vyzvala, aby provedla revizi svých rozhodnutí o zřízení výborů orgánů dohledu, aby byla zajištěna soudržnost a návaznost jejich mandátů a úkolů a byl posílen jejich příspěvek ke spolupráci a sbližování v oblasti dohledu. Rada uvedla, že by tyto výbory měly být výslovně pověřeny konkrétními úkoly, aby se posílila spolupráce a sbližování v oblasti dohledu i jejich úloha při posuzování rizik ohrožujících finanční stabilitu. Proto je nutno stanovit posílený právní rámec pro úlohu a úkoly výboru v tomto ohledu.

(7)

Výbor by měl sloužit jako nezávislá poradní skupina Komise v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění. V oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění by výbor neměl řešit otázky pracovního a sociálního práva, jako je například organizace systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění, zejména povinné členství (přidružení) nebo kolektivní smlouvy, měl by se však zabývat otázkami regulace těchto úprav a dozoru nad nimi.

(8)

Mandát výboru by měl zahrnovat dohled nad finančními konglomeráty. S cílem zamezit duplicitě práce, předejít nesrovnalostem a zajistit, aby výbor držel krok s pokrokem a aby měl možnost výměny informací, by se spolupráce s Evropským výborem orgánů bankovního dohledu při dohledu nad finančními konglomeráty měla uskutečňovat v rámci Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty.

(9)

Výbor by měl rovněž přispět ke společnému a jednotnému každodennímu provádění právních předpisů Společenství a jejich jednotnému uplatňování orgány dohledu.

(10)

Výbor nemá na úrovni Společenství žádné regulační pravomoci. Měl by provádět přezkumy, prosazovat osvědčené postupy a vydávat nezávislé pokyny, doporučení a standardy s cílem zvýšit sbližování v celém Společenství.

(11)

Zlepšená dvoustranná a mnohostranná spolupráce v oblasti dohledu závisí na vzájemném porozumění a důvěře mezi orgány dohledu. Výbor by měl přispět ke zlepšení této spolupráce.

(12)

Výbor by měl rovněž podporovat sbližování v oblasti dohledu v celém Společenství. Aby byl tento cíl konkrétnější, je nutno vypracovat orientační a otevřený seznam úkolů, které má výbor plnit.

(13)

K řešení sporů přeshraniční povahy mezi orgány dohledu, zejména v rámci kolegií orgánů dohledu, by měl výbor vytvořit dobrovolný a nezávazný mechanismus zprostředkování.

(14)

Aby bylo možno využít zkušenosti výboru a aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů dohledu, měly by mít orgány dohledu možnost postoupit záležitosti výboru, aby si vyžádaly jeho nezávazné stanovisko.

(15)

Výměna informací mezi orgány dohledu je zásadní pro jejich fungování. Je důležitá pro účinný dohled nad pojišťovacími skupinami a pro finanční stabilitu. Ačkoli právní předpisy v oblasti pojišťovnictví ukládají orgánům dohledu jednoznačné právní povinnosti týkající se spolupráce a výměny informací, výbor by měl usnadnit každodenní výměnu informací mezi těmito orgány v praxi s výhradou příslušných ustanovení o důvěrnosti údajů obsažených v platných právních předpisech.

(16)

S cílem omezit duplicitu úkolů v oblasti dohledu, a zjednodušit tak dohled a snížit zátěž uloženou pojišťovacím skupinám, by měl výbor usnadnit předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména v případech stanovených v příslušných právních předpisech.

(17)

Na podporu sbližování a soudržnosti mezi kolegii orgánů dohledu a zajištění rovných podmínek by výbor měl sledovat jejich fungování, aniž by byla omezena nezávislost členů kolegia.

(18)

Kvalita, srovnatelnost a jednotnost zpráv o dohledu je zásadní pro efektivnost nákladů u režimů dohledu ve Společenství a zátěž přeshraničních institucí spojenou s dodržováním požadavků. Výbor by měl přispět k zajištění toho, aby bylo vyloučeno překrývání a zdvojení a aby nahlášené údaje byly srovnatelné a přiměřeně kvalitní.

(19)

Finanční systémy ve Společenství jsou úzce propojeny a události v jednom členském státě mohou mít významný dopad na finanční instituce a trhy v ostatních členských státech. Neustálé vznikání nových finančních konglomerátů a stírání rozdílů mezi činnostmi podniků v bankovnictví, odvětví cenných papírů a pojišťovnictví vyvolávají dodatečné problémy v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. V zájmu zajištění finanční stability je nutný systém na úrovni výboru, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry k určování možných rizik přesahujících hranice a jednotlivá odvětví už v počáteční fázi a v případě potřeby informování Komise a ostatních výborů. Dále je nezbytné, aby výbor informoval ministerstva financí a národní centrální banky členských států. Úlohou výboru musí být v tomto ohledu určování rizik v odvětví pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a pravidelné podávání zpráv o výsledku Komisi. O tomto posouzení by měla být informována i Rada. Výbor by měl taktéž spolupracovat s Evropským parlamentem a pravidelně jej informovat o situaci v odvětví pojišťovnictví. V této souvislosti výbor nesmí zveřejnit informace o jednotlivých subjektech, v nichž se provádí dohled.

(20)

V zájmu přiměřeného řešení meziodvětvových záležitostí by činnosti výboru měly být koordinovány s činností Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Výboru pro bankovní dohled Evropského systému centrálních bank. To je obzvláště důležité při řešení možných meziodvětvových rizik ohrožujících finanční stabilitu.

(21)

Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl výbor rovněž podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Společenství.

(22)

Odpovědnost výboru vůči institucím Společenství je velmi důležitá a měla by být jednou z náležitě stanovených norem při současném dodržování nezávislosti orgánů dohledu.

(23)

Výbor by měl vypracovat svůj jednací řád a plně respektovat výsady institucí a institucionální rovnováhu vytvořenou Smlouvou. Lepší rámec činností výboru by měl být doprovázen lepšími pracovními postupy. Za tímto účelem by v případě, že není možno dosáhnout shody, měla být rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou podle pravidel stanovených ve Smlouvě.

(24)

Z důvodu právní jistoty a jasnosti by rozhodnutí 2004/6/ES mělo být zrušeno,

a)

zprostředkovává nebo usnadňuje zprostředkování mezi orgány dohledu v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na žádost orgánu dohledu;

b)

poskytuje orgánům dohledu stanoviska v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na jejich žádost;

c)

podporuje účinnou dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi orgány dohledu s výhradou platných ustanovení o důvěrnosti údajů;

d)

usnadňuje předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména určením úkolů, které je možno přenést, a prosazováním osvědčených postupů;

e)

přispívá k zajištění účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu, zejména stanovením pokynů pro operativní činnost kolegií, sledováním soudržnosti postupů jednotlivých kolegií a sdílením osvědčených postupů;

f)

přispívá k vypracování kvalitních společných standardů pro podávání zpráv o dohledu;

g)

přezkoumává uplatňování nezávazných pokynů, doporučení a standardů vydaných výborem v praxi.

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/33

(1)

Příloha VII Dohody byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 50/2008 ze dne 25. dubna 2008 (1).

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 755/2008 ze dne 31. července 2008, kterým se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (2), by mělo být začleněno do Dohody,

„—

32008 R 0755: nařízení Komise (ES) č. 755/2008 ze dne 31. července 2008 (Úř. věst. L 205, 1.8.2008, s. 10).“

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/35

(1)

Příloha XIII Dohody byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 119/2008 ze dne 7. listopadu 2008 (1).

(2)

Směrnice Komise 2008/65/ES ze dne 27. června 2008, kterou se mění směrnice 91/439/EHS o řidičských průkazech (2), by měla být začleněna do Dohody,

„—

32008 L 0065: směrnice Komise 2008/65/ES ze dne 27. června 2008 (Úř. věst. L 168, 28.6.2008, s. 36).“

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/36

(1)

Příloha XIII Dohody byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 119/2008 ze dne 7. listopadu 2008 (1).

(2)

Rozhodnutí Komise 2008/217/ES ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému (2) by mělo být začleněno do Dohody.

(3)

Rozhodnutí Komise 2008/231/ES ze dne 1. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Provoz“ transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002 (3), by mělo být začleněno do Dohody.

(4)

Rozhodnutím 2008/217/ES se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/732/ES (4), které je začleněno do Dohody a které by se proto mělo v Dohodě zrušit.

(5)

Rozhodnutím 2008/231/ES se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES (5), které je začleněno do Dohody a které by se proto mělo v Dohodě zrušit,

1)

Znění bodu 37ac (rozhodnutí Komise 2002/732/ES) se nahrazuje tímto:

„32008 D 0217: rozhodnutí Komise 2008/217/ES ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému ‚Infrastruktura‘ transevropského vysokorychlostního železničního systému (Úř. věst. L 77, 19.3.2008, s. 1).“

2)

Znění bodu 37ae (rozhodnutí Komise 2002/734/ES) se nahrazuje tímto:

„32008 D 0231: rozhodnutí Komise 2008/231/ES ze dne 1. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému ‚Provoz‘ transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002 (Úř. věst. L 84, 26.3.2008, s. 1).“

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/38

(1)

Příloha XXI Dohody byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 126/2008 ze dne 7. listopadu 2008 (1).

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 362/2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových sekundárních proměnných pro rok 2009, které se týkají hmotné deprivace (2), by mělo být začleněno do Dohody.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 365/2008 ze dne 23. dubna 2008 o přijetí programu modulů ad hoc na období 2010, 2011 a 2012 pro výběrové šetření pracovních sil, které je stanoveno nařízením Rady (ES) č. 577/98 (3), by mělo být začleněno do Dohody.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 377/2008 ze dne 25. dubna 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství, pokud jde o kódování používané pro přenos dat od roku 2009, používání dílčího výběrového souboru pro sběr údajů o strukturálních proměnných a o definici referenčních čtvrtletí (4), by mělo být začleněno do Dohody.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 391/2008 ze dne 30. dubna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 102/2007, kterým se přijímají specifikace modulu ad hoc o situaci na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomků pro rok 2008 (5), by mělo být začleněno do Dohody.

1)

Za bod 18w (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008) se vkládá nový bod, který zní:

2)

Za bod 18al (nařízení Komise (ES) č. 207/2008) se vkládají nové body, které znějí:

3)

V bodě 18ak (nařízení Komise (ES) č. 102/2007) se doplňují slova:

„ , ve znění:

29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/40

(1)

Příloha XXI Dohody byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 126/2008 ze dne 7. listopadu 2008 (1).

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 747/2008 ze dne 30. července 2008, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, pokud jde o definice ukazatelů a zavádění NACE (Rev. 2) (2), by mělo být začleněno do Dohody,

—

32008 R 0747: nařízení Komise (ES) č. 747/2008 ze dne 30. července 2008 (Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 20).“