14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/3

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. března 2009 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/6

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/9

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

(2)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 se nevztahuje na primární produkci pro soukromé domácí užití nebo na primární produkci, kdy producent dodává malá množství primárního produktu přímo konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají primární produkty spotřebitelům. V souladu s uvedeným nařízením se musí takové přímé dodávky řídit vnitrostátními právními předpisy, které zajistí dosažení cílů nařízení (ES) č. 2160/2003.

(3)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu všech sérotypů salmonely s významem pro veřejné zdraví u brojlerů a krocanů a krůt na úrovni primární produkce. Nařízení také stanoví, že cíl Společenství má zahrnovat definici testovacích programů nezbytných pro ověření toho, zda bylo cíle dosaženo.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 646/2007 (2) provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu některých typů salmonel u brojlerů na úrovni primární produkce. Stanoví také vyšetřovací program nezbytný k ověření pokroku při dosahování cíle Společenství. Uvedený vyšetřovací program je třeba provádět ode dne 1. ledna 2009.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 584/2008 (3) provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu některých typů salmonel u krocanů a krůt na úrovni primární produkce. Stanoví také vyšetřovací program nezbytný k ověření pokroku při dosahování cíle Společenství. Uvedený vyšetřovací program je třeba provádět ode dne 1. ledna 2010.

(6)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 se nevztahuje na určitou primární produkci. Vztahuje se však na hejna brojlerů a krocanů a krůt, když má producent v úmyslu dodávat malá množství čerstvého masa, pocházejícího z těchto hejn, konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají takové čerstvé maso konečnému spotřebiteli. Proto musí být tato drůbež v souladu s vyšetřovacími programy stanovenými v nařízení (ES) č. 646/2007 a nařízení (ES) č. 584/2008 před porážkou povinně vyšetřena.

(7)

Vyšetřování takových hejn brojlerů a krocanů a krůt vede k praktickým potížím u producentů s velmi nízkým počtem zvířat, neboť před porážkou je vyžadováno průběžné vyšetřování. Vzhledem k tomu, že výsledky vyšetřování by měly být známy před porážkou, mohlo by dojít zejména k přerušení prodeje.

(8)

Aby se předešlo tomu, že odchylka od povinného průběžného vyšetřování v takových hejnech zvýší riziko pro veřejné zdraví, měly by členské státy zavést vnitrostátní předpisy pro dodávky čerstvého masa od producenta s cílem dosáhnout účelu nařízení (ES) č. 2160/2003.

(9)

Jako přechodné opatření je tedy vhodné vyloučit z působnosti nařízení (ES) č. 2160/2003 hejna brojlerů a krocanů a krůt, když má producent v úmyslu dodávat malá množství čerstvého masa, pocházejícího z těchto hejn, konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají takové čerstvé maso konečnému spotřebiteli.

(10)

Takové dodávky jsou vzácné během zimního období, a proto by přechodné opatření mělo platit od jara 2009 dále.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

konečnému spotřebiteli nebo

b)

místním maloobchodům, které přímo dodávají takové čerstvé maso konečnému spotřebiteli.

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/11

(1)

Hlavním úkolem a obchodní činností letišť je zajišťovat odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letečtí dopravci mohli poskytovat služby letecké dopravy. Za tímto účelem letiště nabízejí řadu zařízení a služeb souvisejících s provozem letadel a odbavováním cestujících a nákladu, přičemž náklady na ně obecně hradí z letištních poplatků. Řídící orgány letišť poskytující zařízení a služby podléhající letištním poplatkům by měly usilovat o nákladově efektivní provoz.

(2)

Je nezbytné zřídit společný rámec upravující podstatné rysy letištních poplatků a způsob jejich stanovování, neboť při neexistenci tohoto rámce by nemusely být dodrženy základní požadavky, pokud jde o vztah mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť. Tímto rámcem by neměla být dotčena možnost členských států určit, zda a v jakém rozsahu lze při stanovování letištních poplatků zohledňovat příjmy z obchodních činností letiště.

(3)

Tato směrnice by se měla vztahovat na letiště na území Společenství, která překračují minimální velikost, protože řízení a financování malých letišť nevyžaduje uplatnění rámce Společenství.

(4)

Kromě toho v členských státech, ve kterých žádné letiště nedosahuje minimální velikosti pro uplatnění této směrnice, mají letiště s nejvyšším počtem odbavených cestujících natolik privilegované postavení jako místo vstupu do daného členského státu, že je nezbytné použít na toto letiště tuto směrnici, aby bylo zaručeno dodržování některých základních zásad ve vztahu mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště, zejména pokud jde o transparentnost poplatků a nepřípustnost diskriminace mezi uživateli letiště.

(5)

V zájmu posílení územní soudržnosti by členské státy měly mít možnost uplatňovat pro síť letišť společný systém poplatků. Ekonomické transfery mezi letišti v těchto sítích by měly být v souladu s právem Společenství.

(6)

Z důvodů rozdělení provozu by členské státy v případě letišť obsluhujících stejné město nebo aglomeraci měly mít možnost umožnit řídícímu orgánu letiště, aby uplatňoval společný a transparentní systém poplatků. Ekonomické transfery mezi těmito letišti by měly být v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství.

(7)

Pobídky k otevření nových tras, mimo jiné za účelem podpory rozvoje znevýhodněných a nejvzdálenějších regionů, by měly být poskytovány výhradně v souladu s právem Společenství.

(8)

Výběr poplatků v souvislosti s poskytováním letových navigačních služeb je již upraven nařízením Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (4), a v souvislosti s poskytováním služeb pozemního odbavování pak směrnicí Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (5). Poplatky vybírané za účelem financování pomoci cestujícím se zdravotním postižením a cestujícím s omezenou schopností pohybu se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (6).

(9)

Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v roce 2004 přijala politiku v oblasti letištních poplatků, jež zahrnuje mimo jiné zásady odvození od nákladů, zákazu diskriminace a nezávislého mechanismu hospodářské regulace letišť.

(10)

Rada ICAO soudí, že letištní poplatek je odvodem určeným a používaným konkrétně k úhradě nákladů za poskytování zařízení a služeb pro civilní letectví, zatímco daň je odvodem určeným k zajištění příjmů státu nebo místní správy, které se obecně nepoužívají pro civilní letectví v plném rozsahu ani na úhradu konkrétních nákladů.

(11)

Letištní poplatky by měly být nediskriminační. Měl by být zaveden povinný postup pro pravidelné konzultace mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť s možností, aby se kterákoli ze stran obrátila na nezávislý dozorový orgán v případě námitek uživatelů letiště proti rozhodnutí o letištních poplatcích nebo změně systému zpoplatnění.

(12)

K zajištění nestranného rozhodování a řádného a účinného uplatňování této směrnice by měl být v každém členském státě zřízen nezávislý dozorový orgán. Tento orgán by měl mít k dispozici všechny potřebné zdroje, pokud jde o personál, odbornost a finanční prostředky k plnění svých úkolů.

(13)

Je nezbytné, aby uživatelé letiště dostávali pravidelně od řídícího orgánu letiště informace o tom, jakým způsobem a na jakém základě se letištní poplatky vypočítávají. Tato transparentnost by leteckým dopravcům měla dát představu o nákladech vznikajících letišti a o produktivitě investic letiště. Aby mohl řídící orgán letiště řádně posoudit požadavky, pokud jde o budoucí investice, měli by být uživatelé letiště povinni včas řídící orgán letiště informovat o všech svých provozních prognózách, rozvojových projektech a zvláštních požadavcích a podnětech.

(14)

Řídící orgány letišť by měly informovat uživatele letišť o velkých infrastrukturních projektech, neboť ty mají významný dopad na systém a výši letištních poplatků. Tyto informace by měly být poskytovány tak, aby bylo možné sledovat náklady na infrastrukturu, a s cílem poskytovat vhodná a nákladově efektivní zařízení na dotčeném letišti.

(15)

Řídící orgány letišť by měly mít možnost uplatňovat letištní poplatky odpovídající infrastruktuře nebo úrovni poskytovaných služeb, neboť letečtí dopravci mají oprávněný zájem požadovat od řídícího orgánu letiště služby odpovídající poměru ceny a kvality. Přístup k rozlišené úrovni infrastruktury nebo služeb by však měl být nediskriminačně otevřen všem dopravcům, kteří si ji přejí využívat. V případě, že poptávka převýší nabídku, by měl být přístup určen na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených řídícím orgánem letiště. Veškeré rozdíly v poplatcích by měly být transparentní, objektivní a založené na jasných kritériích.

(16)

Uživatelé letiště a řídící orgán letiště by v souvislosti s kvalitou služeb poskytovaných za dané letištní poplatky měli mít možnost uzavřít dohodu o úrovni služeb. Jednání o kvalitě služeb poskytovaných za dané letištní poplatky by se mohla uskutečnit v rámci pravidelných konzultací.

(17)

Co se týče předfinancování investic do letišť, existují v různých členských státech rozdílné systémy. V těch členských státech, ve kterých k předfinancování dochází, by se členské státy nebo řídící orgány letišť měly řídit pravidly ICAO nebo stanovit svá vlastní ochranná opatření.

(18)

Touto směrnicí by neměla být dotčena Smlouva, zejména její články 81 až 89.

(19)

Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení společných zásad pro výběr letištních poplatků na letištích Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože systémy letištních poplatků nelze zavést na úrovni jednotlivých států jednotným způsobem v celém Společenství, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

1)

„letištěm“ jakýkoliv pozemek zvlášť přizpůsobený pro přistávání, vzlet a manévrování letadel, včetně pomocných zařízení souvisejících s provozem a obsluhou letadel a zařízení potřebných k zajištění obchodních leteckých služeb;

2)

„řídícím orgánem letiště“ subjekt, který má ve spojení s dalšími činnostmi nebo bez vztahu k nim podle vnitrostátních právních předpisů nebo smluv za úkol správu a řízení infrastruktury letiště nebo sítě letišť a koordinaci a řízení činností různých hospodářských subjektů přítomných na daných letištích nebo sítích letišť;

3)

„uživatelem letiště“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba provozující leteckou přepravu cestujících, poštovních zásilek nebo nákladu z daného letiště nebo na dané letiště;

4)

„letištním poplatkem“ poplatek vybíraný ve prospěch řídícího orgánu letiště a placený uživateli letiště za použití zařízení a služeb, které jsou výlučně poskytovány řídícím orgánem letiště a které souvisejí s přistáním, vzletem, osvětlením a parkováním letadel a s odbavováním cestujících a nákladu;

5)

„sítí letišť“ skupina letišť řádně určená jako taková členským státem a provozovaná stejným řídícím orgánem letiště.

a)

existuje povinný postup v rámci vnitrostátních právních předpisů, na základě kterého jsou nezávislým dozorovým orgánem určovány nebo schvalovány letištní poplatky nebo jejich maximální výše, nebo

b)

existuje povinný postup v rámci vnitrostátních právních předpisů, na základě kterého nezávislý dozorový orgán pravidelně nebo na žádost dotčených stran přezkoumává, zda jsou taková letiště předmětem účinné hospodářské soutěže. Je-li to na základě tohoto přezkumu odůvodněné, rozhodnou členské státy o tom, že letištní poplatky nebo jejich maximální výše mají být určovány nebo schvalovány nezávislým dozorovým orgánem. Toto rozhodnutí se použije, dokud je to na základě přezkumu provedeného tímto orgánem nezbytné.

a)

seznam jednotlivých služeb a infrastruktury poskytovaných za vybírané letištní poplatky;

b)

metodu použitou pro stanovení letištních poplatků;

c)

celkovou strukturu nákladů ohledně zařízení a služeb, k nimž se letištní poplatky vztahují;

d)

příjmy z jednotlivých poplatků a celkové náklady na služby, které jsou těmito poplatky pokryty;

e)

veškeré veřejné financování zařízení a služeb, k nimž se letištní poplatky vztahují;

f)

prognózu situace na letišti, pokud jde o poplatky, nárůst provozu a navrhované investice;

g)

skutečné využití letištní infrastruktury a zařízení během daného období a

h)

předpokládané výsledky navrhovaných významných investic ve smyslu jejich dopadu na kapacitu letiště.

a)

prognóze provozu;

b)

prognóze složení a předpokládaného využití svého letadlového parku;

c)

svých rozvojových projektech na daném letišti a

d)

svých požadavcích na daném letišti.

a)

stanovit postup pro řešení sporů mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště;

b)

stanovit podmínky, za kterých je možné nezávislému dozorovému orgánu spor předložit. Tento orgán zejména odmítne stížnosti, které neshledá řádně odůvodněnými nebo náležitě doloženými, a

c)

stanovit kritéria, podle kterých se spory posuzují za účelem vyřešení.

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/17

(1)

Směrnice Rady 72/245/EHS ze dne 20. června 1972 o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel (2) je jednou ze zvláštních směrnic v rámci postupu ES schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3). Ustanovení směrnice 70/156/EHS, která se týkají systémů, konstrukčních součástí a samostatných technických celků vozidel, se proto použijí i pro směrnici 72/245/EHS.

(2)

Podle bodu 3.2.9 přílohy I směrnice 72/245/EHS nepotřebují součásti prodávané na trhu s autopříslušenstvím a zamýšlené pro instalaci v motorových vozidlech žádné typové schválení, pokud nemají vztah k funkcím vázaným na odolnost. Je stanoveno přechodné období 4 let začínající dnem 3. prosince 2004, během něhož musí technická služba stanovit, zda součást, která má být uvedena na trh, má vazbu na odolnost nebo ne, a musí vydat atestaci podle vzoru v příloze III C. Členské státy musí Evropské komisi oznámit jakékoliv případy odmítnutí z bezpečnostních důvodů. Podle uvedeného ustanovení musí Komise na základě praktické zkušenosti s tímto požadavkem a na základě zpráv předložených členskými státy před koncem přechodného období rozhodnout, zda má být tato atestace ještě požadována navíc k prohlášení shody.

(3)

V souladu s bodem 3.2.9 přílohy I směrnice 72/245/EHS a s ohledem na to, že Evropská komise neobdržela od členských států žádné zprávy o případech odmítnutí atestace, se nyní navrhuje zrušit zapojení technické služby v případě součástí prodávaných na trhu s autopříslušenstvím a zamýšlených pro instalaci v motorových vozidlech, pokud nemají vztah k funkcím vázaným na odolnost, a již nepožadovat atestaci v souladu se vzorem v příloze III C, jak je uvedeno v bodě 3.2.9 přílohy I.

(4)

Směrnice 72/245/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

1)

v seznamu příloh se zrušuje následující odkaz na přílohu III C:

2)

v bodě 3.2.9 přílohy I se zrušuje druhý pododstavec;

3)

příloha III C se zrušuje.

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/19