10.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/1

(1)

Nařízením (ES) č. 194/2009 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní vyrovnávací clo na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“).

(2)

V souběžném antidumpingovém řízení uložila Komise nařízením (ES) č. 193/2009 (3) prozatímní antidumpingové clo na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických.

(3)

Po zveřejnění závažných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních vyrovnávacích opatření (dále jen „prozatímní informace“), předložilo několik zúčastněných stran své písemné připomínky k prozatímním zjištěním. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost k vyjádření. Komise pokračovala ve zjišťování a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(4)

Všechny strany byly informovány o závažných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečných vyrovnávacích opatření na dovoz bionafty pocházející z USA a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla (dále jen „konečné informace“). Po zveřejnění těchto informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k těmto informacím vyjádřit.

(5)

Vláda USA a další zúčastněné strany vyjádřily své zklamání nad tím, že bylo poskytnuto pouhých 16 dnů na zaslání vyjádření k prozatímním informacím a že byly odmítnuty požadavky určitých stran na přiměřené prodloužení této lhůty.

(6)

V čl. 30 odst. 1 základního nařízení se stanoví, že zúčastněné strany mohou obdržet podrobnosti týkající se závažných skutečností a úvah, na jejichž základě byla přijata prozatímní opatření. V této souvislosti je běžnou praxí Komise, že informuje všechny zúčastněné strany řízení, a to po vyhlášení nařízení o uložení prozatímních opatření v Úředním věstníku Evropské unie, a poskytne lhůtu, ve které se strany mohou k opatřením vyjádřit. Zmíněný postup byl v tomto řízení dodržen. Pokud se jedná o lhůtu, ve které se zúčastněné strany mohou k opatřením vyjádřit, základní nařízení nestanoví její délku. V tomto řízení byla navržena lhůta v délce šestnácti dnů (posléze prodloužena na sedmnáct dnů), a to s ohledem na složitost řízení a na požadavek čl. 11 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení, který stanoví, že šetření musí být uzavřeno do třinácti měsíců od jeho zahájení.

(7)

Pokud jde o výši prozatímní celní sazby pro americké společnosti, které se samy nepřihlásily a nespolupracovaly při šetření, částka byla stanovena na úrovni nižšího ze dvou rozpětí – nejvyššího subvenčního rozpětí nebo nejvyššího rozpětí utrpěné újmy –, která byla zjištěna v souvislosti se spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Takto stanovená sazba antidumpingového cla byla uvedena v čl. 1 odst. 2 prozatímního nařízení (sazba pro „všechny ostatní společnosti“ činí 237,0 EUR/t). Vláda USA se domnívá, že tato celní sazba je sankční a nebyla na základě dostupných údajů správně vypočítána. Vláda USA se domnívá, že v souladu s článkem 28 základního nařízení lze z dostupných údajů vycházet tehdy, stanoví-li se nejprve, že některá zúčastněná strana neposkytla nebo odmítla poskytnout „nezbytné informace (4)“. Vláda USA se domnívá, že by měla být použita spíše vážená průměrná sazba vypočítaná pro spolupracující společnosti, které nejsou zařazeny do vzorku.

(8)

K této připomínce je nutno uvést, že v zahajovací fázi řízení zaslala Komise formulář pro výběr vzorku, podnět i oznámení o zahájení řízení všem společnostem uvedeným v podnětu (jednalo se o více než 150 společností). Formulář pro výběr vzorku byl přiložen také k verbální nótě, která byla v zahajovací fázi zaslána misi Spojených států amerických při Evropské unii spolu s žádostí o předání formuláře vývozcům/výrobcům v USA. Sdružení výrobců bionafty (National Biodiesel Board, dále jen „NBB“), jež je zúčastněnou stranou od samého počátku řízení, kromě toho zastupuje velký počet společností, které v USA působí v odvětví bionafty.

(9)

Na důsledky nedostatečné spolupráce upozorňovalo jak oznámení o zahájení řízení, tak průvodní dopis k formuláři pro výběr vzorku. Jak již bylo zmíněno v 8. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v rámci výběru vzorku se přihlásilo více než 50 společností, které poskytly požadované informace ve lhůtě patnácti dnů. Tyto společnosti představovaly více než 80 % celkového dovozu bionafty z USA do Společenství.

(10)

Po uložení prozatímních opatření byly orgány USA požádány, aby poskytly dodatečné informace. Zvláště byly požádány, aby vyzvaly ke spolupráci jakékoli další vývozce/výrobce bionafty v USA, kteří nejsou uvedeni v článku 1 ani v příloze prozatímního nařízení, v době zahájení řízení nebyli známi a v minulosti neodmítli spolupráci (5).

(11)

Orgány USA poskytly seznam s názvy více než sta dalších společností (výrobců/vývozců) v USA. Bylo zkoumáno, zda některá z těchto společností byla vyzvána ke spolupráci již v zahajovací fázi řízení. V rámci šetření vyšlo najevo, že významný počet společností na seznamu byl vyzván ke spolupráci již během výběru vzorku a že tyto společnosti ve zmiňované době spolupráci odmítly. Lze tedy říci, že tyto společnosti si byly vědomy důsledků nedostatečné spolupráce podle ustanovení článku 28 základního nařízení.

(12)

Pokud však jde o ty společnosti uvedené na seznamu (jedná se o více než 40 společností), o kterých Komise při zahájení tohoto řízení nevěděla, bylo zjištěno, že orgány USA byly požádány o podrobné informace o těchto společnostech teprve po uložení prozatímních opatření. Bylo tedy rozhodnuto, že tyto společnosti budou v příloze tohoto nařízení uvedeny dodatečně a že se na ně bude vztahovat stejná celní sazba jako na společnosti, které opravdu spolupracovaly, ale nebyly zařazeny do vzorku. Těmto společnostem byly oznámeny závažné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě měla být uložena konečná opatření, a byly vyzvány, aby zaslaly své připomínky k záměru Komise dodatečně uvést jejich názvy v příloze tohoto nařízení.

(13)

Po zveřejnění konečných informací vláda USA přivítala návrh použít pro tyto dodatečné společnosti váženou průměrnou sazbu. Vláda USA se však domnívala, že nebylo vysvětleno, proč bylo u ostatních společností uplatněno clo pro „všechny ostatní společnosti“. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vysvětlení ohledně společností, které byly vyzvány ke spolupráci během výběru vzorku, byla podána výše. Pokud jde o možné vývozce/výrobce v USA, kterým nebylo šetření jednotlivě oznámeno a kteří nejsou uvedeni na seznamu zmiňovaném v 11. bodě odůvodnění, je třeba nejdříve poznamenat, že v zahajovací fázi řízení byla vynaložena veškerá snaha, aby společnosti v USA, kterých se řízení mohlo týkat (viz 8. a 10. bod odůvodnění), byly kontaktovány. Také po uložení prozatímních opatření (viz 10. bod odůvodnění) se velmi usilovalo o to, aby byly nalezeny další společnosti. Výsledkem bylo připsání více než 40 společností na seznam společností, pro které bude použita vážená průměrná sazba. Má se za to, že bylo učiněno vše pro to, aby se americké společnosti činné v odvětví bionafty mohly přihlásit. V této souvislosti se dodává, že příslušné průmyslové sdružení se řízení účastnilo od samého začátku. Z uvedených důvodů by sazba pro „všechny ostatní společnosti“ měla být použita pro společnosti, které se samy rozhodly nepřihlásit.

(14)

Jedna společnost, která předložila vyplněný formulář pro výběr vzorku, a byla tedy zapsána na seznam uvedený v příloze prozatímního nařízení, požádala, aby byla na tomtéž seznamu uvedena také její mateřská společnost. Tato společnost také požádala, aby v příloze byla u obou společností provedena změna, pokud jde o město, ve kterém společnosti sídlí, aby tak údaje odpovídaly adresám uvedeným na fakturách společností.

(15)

Po přezkoumání žádosti této společnosti byl učiněn závěr, že mateřská společnost by měla také být uvedena v příloze tohoto nařízení, neboť ve vyplněném formuláři pro výběr vzorku společnost zmínila, že se jedná o její jedinou společnost ve spojení, která je zapojena do obchodu s bionaftou. Změna týkající se města, ve kterém společnosti sídlí, byla také provedena.

(16)

Dvě spolupracující společnosti požádaly, aby jejich názvy byly vyňaty z přílohy, neboť nejsou vyvážejícími výrobci. Názvy těchto společností byly proto ze seznamu vyňaty.

(17)

Připomíná se, že šetření ohledně subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o trendy významné z hlediska posouzení újmy, Komise analyzovala údaje za období od ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výběru vzorku vyvážejících výrobců v USA, 6. až 10. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(19)

Některé strany vznesly připomínky k reprezentativnosti vzorku výrobců ve Společenství. O těchto připomínkách pojednává 77. až 81. bod odůvodnění.

(20)

Je třeba připomenout, že v oznámení o zahájení řízení byl údajně subvencovaný výrobek definován jako monoalkylestery mastných kyselin nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu (obecně známý jako „bionafta“), a to v čisté formě nebo ve formě směsi.

(21)

Podnět k zahájení řízení obsahoval zjevné důkazy o tom, že bionafta a všechny směsi bionafty s minerální naftou vyráběné a subvencované v USA a vyvážené do Společenství měly vliv na hospodářskou situaci výrobců bionafty ve Společenství. Aby odpovídal charakteristikám příslušných výrobců bionafty a domácího trhu v USA, byl dotčený výrobek vymezen tak, aby zahrnoval i bionaftu přidávanou do směsí bionafty. Mělo se však za to, že z definice dotčeného výrobku v oznámení o zahájení řízení a v 20. bodě odůvodnění by nemuselo být jasné, kterých výrobců a jakých druhů výrobku se šetření týká.

(22)

Také pro účely šetření o subvenci a újmě, zvláště pokud jde o stanovení subvenčních rozpětí a úrovní pro odstranění újmy, bylo třeba jasně stanovit, jakých výrobků se šetření týká.

(23)

Dotčený výrobek byl vzhledem k povaze amerického trhu prozatímně definován jako monoalkylestery mastných kyselin nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známý jako „bionafta“, a to buď v čisté formě, nebo ve formě směsi s obsahem bionafty vyšším než 20 % (B20). Za dotčený výrobek se tedy považuje čistá bionafta (B100) a všechny směsi, které obsahují více než 20 % bionafty (dále jen „dotčený výrobek“). Mělo se za to, že tato hranice umožňuje jasně rozlišovat mezi různými druhy směsí, které jsou určeny pro další míšení, a mezi druhy směsí, které jsou určeny k přímé spotřebě na americkém trhu.

(24)

Šetřením bylo zjištěno, že všechny druhy bionafty a bionafta ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité k jejich výrobě, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(25)

Zúčastněné strany vznesly námitky ohledně definice dotčeného a obdobného výrobku. Zpochybnily obě definice s použitím stejných argumentů, aniž by mezi oběma koncepty v rámci řízení činily rozdíl.

(26)

Připomíná se, že na koncept „dotčeného výrobku“ se vztahuje ustanovení čl. 1 odst. 1 až 4 základního nařízení, zatímco v čl. 1 odst. 5 základního nařízení je objasněn termín „obdobný výrobek“. Námitky k těmto pojmům budou proto dále v textu řešeny odděleně.

(27)

Jedna strana nesouhlasila s tím, že by směsi s nízkým obsahem bionafty (např. B21) měly být považovány za bionaftu ve smyslu čisté bionafty (B100) nebo jí podobných směsí, které jsou složeny především z bionafty a jen nízkého množství minerální nafty (např. B99). Tato strana tvrdila, že šetření se týkalo v podstatě čisté bionafty B100 a směsi B99 a všechny výpočty dumpingu a újmy byly provedeny na základě těchto dvou druhů výrobku. Domnívá se, že takto stanovená hranice (těsně nad B20), tedy směs s nízkým obsahem bionafty prodávaná přímo spotřebitelům v USA, vede k umělé definici dotčeného výrobku.

(28)

Stejná strana taktéž pochybuje, zda lze směs s 20 % obsahem bionafty stále považovat za palivo na bázi bionafty nebo zda se jedná spíše o minerální naftu, na kterou se nevztahuje definice dotčeného výrobku. Tato strana bere na vědomí, že pokud jde o bionaftu, podporuje EU vytvoření nového čísla (6) v harmonizovaném systému cel. Podle názoru této strany Komise ve stávajícím řízení rozšířila definici výrobku a seznam druhů výrobku, kterých se týká uložení opatření.

(29)

Strana se také domnívá, že v době, kdy probíhalo šetření, neexistovala žádná zvláštní hranice pro určení, zda se jedná o bionaftu, již by bylo lze zařadit pod kód KN 3824 90 91, který byl pro bionaftu vytvořen Evropskou unií od 1. ledna 2008. Strana se pozastavila nad tím, zda podle pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury (7) lze směs obsahující méně než 50 % bionafty stále považovat za bionaftu. Dále uvedla, že příklady směsí, které Komise uvedla v dotazníku, měly vysoký obsah bionafty, čímž byl navozen dojem, že dotčeným výrobkem je pouze bionafta a směsi obsahující velmi vysoké procento bionafty.

(30)

Strana také uvedla, že EU nemůže změnit definici dotčeného výrobku a ponechat definici obdobného výrobku. Odvolala se na čl. 15 odst. 1 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a tvrdila, že zjištění o subvencích a újmě jsou založena na B100 a B99 a že kódy (8) amerického harmonizovaného celního sazebníku (Harmonised Tariff System, HTS), které byly použity pro účely šetření, pravděpodobně nezahrnují výrobky s tak nízkým (20 %) obsahem bionafty. V této souvislosti se strana také odvolala na prozatímní informace, které byly poskytnuty americkým výrobcům bionafty ve vzorku a které dokazují, že tito výrobci prodávali směsi vyráběné výhradně z různých druhů bionafty. Dotčený výrobek by se tedy měl týkat pouze výrobků, které obsahují 100 % bionafty (B100), ať už z jakýchkoli vstupních produktů, nebo směsí obsahujících 99 % bionafty (B99).

(31)

Strana se odvolala na nedávný rozsudek Soudního dvora (9) týkající se dovozu dusičnanu amonného a usoudila, že odůvodnění rozsudku lze použít také v případě stávajícího řízení a že bionafta, která není součástí směsí s velmi vysokým obsahem bionafty, nemůže být předmětem šetření a opatření, neboť se nejedná o obdobný výrobek, jehož se týkají zjištění o dumpingu a újmě, konkrétně o výrobek, který obsahuje pouze bionaftu (B100) nebo směsi s 99 % obsahem bionafty (B99).

(32)

Strany nepředložily žádné důkazy nebo odkazy na právní předpisy, které by dokazovaly, že dotčený výrobek nebyl v probíhajícím šetření správně definován. Ustanovení čl. 1 odst. 1 až 4 základního nařízení slouží jako vodítko k definování dotčeného výrobku. Ustanovení čl. 1 odst. 1 stanoví: „Aby se vyrovnala subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu, vývoz nebo přepravu jakéhokoli výrobku, jehož propuštění do volného oběhu ve Společenství působí újmu, může být uloženo vyrovnávací clo.“

(33)

Jak bylo uvedeno již v 21. bodě odůvodnění, podnět obsahoval zjevné důkazy o tom, že bionafta a všechny směsi bionafty s minerální naftou vyráběné v USA a vyvážené do Společenství za subvencovanou cenu měly vliv na hospodářskou situaci výrobců bionafty ve Společenství.

(34)

Strany nepředložily důkazy ke svému tvrzení, že hranice stanovená v prozatímním nařízení za účelem rozlišení dotčeného výrobku od jiného výrobku je uměle vytvořená. Jak již bylo zmíněno ve 26. a 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením vyšlo najevo, že B20 a případně směsi s ještě nižším obsahem bionafty byly ve skutečnosti prodávány přímo spotřebitelům v USA. Šetření také ukázalo, že trh s bionaftou určenou k dalšímu míšení a trh se spotřebitelskými výrobky jsou dva různé trhy s různými odběrateli: jeden trh je ten, kde se obchodníkům a výrobcům směsí prodává bionafta a směsi bionafty určené k dalšímu míšení, zatímco na druhém trhu se směsi dostávají do distribuční sítě, a tedy k odběratelům. Stanovením hranice pro dotčený výrobek nad úrovní B20 byla načrtnuta jasná dělicí čára a nedošlo ke zmatkům mezi výrobky, trhy a různými stranami v USA. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(35)

Ve všech případech antisubvenčních šetření je zcela běžné, že jednotlivé společnosti, kterých se týká šetření, nevyrábějí a neprodávají všechny druhy výrobku, na které se vztahuje definice dotčeného výrobku. Některé společnosti vyrábějí velmi omezenou škálu druhů výrobku, jiné mají naopak velmi široký sortiment. Tato skutečnost však nemá žádný vliv na definici dotčeného výrobku. Má se tedy za to, že požadavek, aby se dotčený výrobek vztahoval pouze na druhy výrobku, které byly vyváženy americkými výrobci a použity pro stanovení subvence a újmy, je nepodložený.

(36)

Jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení a v 20. bodě odůvodnění, šetření se zaměřilo především na bionaftu, ať už v čisté formě nebo obsaženou ve směsích. Vyrovnávací opatření se použijí pro příslušné směsi vyvážené na trh Společenství. Bezpředmětnou se tedy stává otázka, zda lze směs obsahující 20 % bionafty stále považovat za palivo na bázi bionafty, nebo zda se jedná spíše o minerální naftu, na kterou se nevztahuje definice dotčeného výrobku.

(37)

Mělo by být ujasněno, že zjištění týkající se subvence a újmy pro každou společnost, jíž se šetření týká, byla založena výlučně na příslušných druzích výrobku, které každá jednotlivá společnost vyrobila a prodala v průběhu období šetření. Tvrzení, že definice dotčeného výrobku, která zahrnuje směsi s obsahem bionafty vyšším než B20, by měla nepřiměřený dopad na výrobce v USA, je nepodložené a nemůže vést k závěru, že dotčeným výrobkem by se měly rozumět pouze výrobky se stoprocentním obsahem bionafty (B100) vyrobené z jakýchkoli vstupních produktů nebo směs obsahující 99 % bionafty (B99). Zahrnutí směsí s obsahem bionafty vyšším než B20 do definice dotčeného výrobku nemělo nikdy žádný dopad na zjištění týkající se společností, kterých se týká šetření a které tento druh výrobku nevyrábějí a nevyvážejí.

(38)

Neopodstatněná jsou také tvrzení této strany, že odůvodnění rozsudku Soudního dvora (10) je použitelné v probíhajícím řízení a že bionafta, která není součástí směsí s velmi vysokým obsahem bionafty, nemůže být předmětem působnosti šetření. U každé společnosti, které se týká šetření, budou totiž subvenční rozpětí a rozpětí újmy přesně odpovídat dotčenému a obdobnému výrobku, kterého se zjištění o subvenci a újmě týkají, tedy příslušným druhům výrobku, které obsahují bionaftu a které byly každou takovou společností prodány na domácím trhu a vyvezeny do Společenství. Rozsudek, který zmiňuje tato strana, se navíc týkal přezkumu existujících antidumpingových opatření a vedl k jejich rozšíření na jiné než dotčené výrobky, což není případ tohoto probíhajícího šetření.

(39)

Přestože se má za to, že příklady uvedené v dotaznících určených ke sběru dat za účelem šetření nemohou sloužit jako podklad k úvahám o závěrech šetření, není od věci upozornit, že do doby, než proběhne šetření na místě, nemůže Komise vědět, které druhy výrobku budou společnostmi, pro které byl dotazník nejdříve určen, vyrobeny a prodány na domácím trhu a které budou určeny na vývoz. V souladu s článkem 1 základního nařízení se antisubvenční šetření týká příslušných druhů výrobku, u kterých se má za to, že na ně byla poskytnuta napadnutelná subvence. V takovém případě na něj může být uloženo vyrovnávací clo, aby se vyrovnala subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu, vývoz nebo přepravu jakéhokoli výrobku.

(40)

Taktéž se má za to, že B100 by neměla být vyňata z definice výrobku: v prvé řadě proto, že B100 nebo čistá bionafta je základním výrobkem, který je subvencován vládou USA. Z ustanovení hlavy 26 paragrafu 40A písm. d) amerického daňového zákoníku (US. CODE), kde je termín „bionafta“ jasně definován, vyplývá, že celý subvenční program byl zřízen na podporu amerického průmyslového odvětví bionafty. Druhým důvodem je to, že inspekce v zařízeních vlády USA odhalily, že federální podpora v podobě daňového kreditu ve výši 1 USD za galon bionafty by se mohla vztahovat také na bionaftu, kterou podnik s dceřinou společností v USA mísí mimo území USA.

(41)

Šetření také ukázalo, že k výrobě čisté bionafty potřebují všichni výrobci v USA certifikát, který je zmíněn v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tento certifikát je přenosný a při předkládání žádosti o subvenci musí být předložen vládě USA.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah lze potvrdit, že všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích, kterých se týká toto šetření, tedy čistá bionafta (B100) a směsi nad B20, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(43)

Doposud bylo zjištěno, že výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu USA, kterých se týká toto šetření, mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití jako ty, které jsou z této země vyváženy na trh Společenství. Stejně tak výrobky vyráběné výrobci ve Společenství a prodávané na trhu Společenství mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití v porovnání s výrobky vyváženými do Společenství z dotčené země.

(44)

Nebyly tudíž zjištěny žádné rozdíly mezi různými druhy dotčeného výrobku a druhy výrobku ve Společenství prodávanými na trhu Společenství, které by vedly k závěru, že druhy výrobku vyráběné a prodávané na trhu Společenství nejsou obdobným výrobkem, ačkoli mají stejné nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství. Proto byl vyvozen závěr, že všechny druhy bionafty, kterých se týká toto šetření, se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(45)

Jedna strana tvrdila, že definice obdobného výrobku má úzkou souvislost s vymezením dotčeného výrobku a že má být stanovena na základě fyzikálních vlastností a konečného využití výrobku. Strana tak v podstatě řekla, že B20 se narozdíl od směsi B5 s dokonce menším obsahem bionafty v EU ke spotřebě nepoužívá: obdobný výrobek byl tedy špatně definován. Strana také uvedla, že definice dotčeného výrobku nemůže být změněna, jestliže zůstane zachována definice obdobného výrobku.

(46)

V 31. až 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je jasně uvedeno, že definice obdobného výrobku souvisí s vymezením dotčeného výrobku a byla stanovena především na základě fyzikálních vlastností výrobku. Bylo vzato v potaz také běžné konečné využití výrobku a byl učiněn závěr, že hranice stanovená na úrovni B20 by měla zůstat zachována také v definici obdobného výrobku. V tomto případě byl také snížen počet druhů výrobku označených za obdobný výrobek, aby odpovídal definici dotčeného výrobku.

(47)

Tvrzení stran, že definice obdobného výrobku je nesprávná, musí být tedy odmítnuto a jeho prozatímní definice může být potvrzena.

(48)

Jedna společnost tvrdila, že důvody k jejímu vyloučení ze vzorku uvedené v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly Komisi v době prvního výběru vzorku známy. Na tomto základě společnost neměla být ze vzorku vyloučena.

(49)

V souvislosti s tímto tvrzením je třeba poznamenat, že zařazení nebo nezařazení společnosti do vzorku nemá na společnost z hlediska výsledků šetření žádný dopad. Vlastní individuální sazba vyrovnávacího cla by byla společnosti stanovena, i kdyby byla zařazena do vzorku, stejně jako tomu bylo v prozatímní fázi, kdy však byla ze vzorku vyloučena. Také toto nařízení stanoví společnosti individuální sazbu vyrovnávacího cla. Po zveřejnění těchto konečných zjištění společnost uvedla, že její praktické vyloučení ze vzorku vývozců jí znemožnilo využít některých práv včetně práva na zvláštní výpočty, které byly provedeny s údaji vývozců zařazených do vzorku. K tomu je třeba uvést, že zvláštní výpočet byl učiněn podle úrovně subvencí této společnosti. Rozpětí újmy pro tuto společnost bylo stanoveno způsobem popsaným v 173. až 175. bodě odůvodnění, tj. na základě dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení v případě, že společnost neposkytne požadované informace o svém vývozu a dalším prodeji ve Společenství. Za těchto okolností se tvrzení strany zamítá.

(50)

Jedna společnost tvrdila, že sazba vyrovnávacího cla byla zjevně vypočítána nejenom na základě vývozu, ale také na základě domácího prodeje. Společnost v této souvislosti požádala o opravu.

(51)

Pokud jde o toto tvrzení, je třeba poznamenat, že u všech napadnutelných subvenčních programů bylo zjištěno, že se jedná o domácí subvence, tzn. že je subvencován jak domácí prodej, tak vývoz. V souladu s běžným postupem se výše subvence poskytnuté v rámci každého programu v období šetření určí tak, že se přepočte na celkové množství dotčených výrobků, které byly prodány na domácím trhu nebo vyvezeny. Tvrzení společnosti se proto zamítá.

(52)

Tato společnost spolu s další společností poukázaly na to, že hodnoty CIF použité pro výpočet sazby vyrovnávacího cla jsou jiné než hodnoty CIF použité pro výpočet újmy a dumpingu. Společnosti se domnívají, že v zájmu jednotnosti by správné hodnoty CIF použité pro výpočet újmy a dumpingu měly být použity také pro výpočet sazby vyrovnávacího cla.

(53)

V souvislosti s tímto tvrzením je třeba znovu připomenout, jak již bylo uvedeno v 51. bodě odůvodnění výše, že u všech napadnutelných subvenčních programů bylo zjištěno, že se jedná o domácí subvence. Za těchto okolností se výše subvencí obdržených v období šetření určí na základě celkového prodeje, zatímco v antidumpingových řízeních se výše určuje pouze na základě vývozu do EU. Proto se tvrzení zamítá.

(54)

Některé společnosti a NBB tvrdily, že by se nemělo vybírat vyrovnávací clo za dovoz B100, a to proto, že prodej B100 nebyl zahrnut do výpočtu subvenčních rozpětí a rozpětí újmy. V souvislosti s tímto tvrzením je třeba poznamenat, že prodej B100 vyrobené společnostmi zařazenými do vzorku byl vzat v úvahu jak při výpočtu napadnutelných subvencí, tak při výpočtu rozpětí újmy. Proto se tvrzení zamítá.

(55)

Jedna společnost tvrdila, že pokud se výše výhod přepočítávala na celkový prodej v období šetření, částka, kterou v období šetření obdržela v rámci federálního programu poskytování kreditu na spotřební daň/daň z příjmu, byla nižší než 1 USD za galon.

(56)

Pokud se týká výhod obdržených v rámci federálního programu poskytování kreditu na spotřební daň/daň z příjmu, v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se uvádí, že výpočet je založen na 1 USD za galon čisté bionafty, která byla v období šetření prodána jako čistá bionafta (B100) nebo ve směsi. Tato výhoda se odrazila v míře uloženého prozatímního vyrovnávacího cla. Prozatímní clo i konečné clo, které má být uloženo tímto nařízením, stanoví, že vyrovnávací clo na dovoz směsi se použije úměrně celkovému obsahu bionafty. Za těchto okolností se má za to, že clo ve výši 1 USD za galon čisté bionafty správně odráží výhodu získanou v období šetření, neboť například nižší clo je uvaleno na dovoz B99, která obsahuje méně bionafty. Proto se tvrzení společnosti zamítá.

(57)

Některé společnosti a NBB tvrdily, že vzhledem k tomu, že se na prodej B100 federální program poskytování kreditu na spotřební daň/daň z příjmu nevztahuje, není důvod se domnívat, že tento prodej těžil z tohoto daňového kreditu. Jedna z těchto společností pak především tvrdila, že pokud jde o její prodej B100 v období šetření, nebylo prokázáno, že byla nepřímým příjemcem daňového kreditu ve výši 1 USD za galon.

(58)

Pokud jde o toto tvrzení, je třeba připomenout, že americký daňový zákoník (US CODE) stanoví, že kredit za směsi bionafty nebude poskytnut, pokud příslušná společnost, která bionaftu s minerální naftou mísí, neobdrží osvědčení (tzv. „certifikát pro bionaftu“, Certificate for Biodiesel) od výrobce příslušné bionafty, v němž výrobce mimo jiné uvede množství bionafty, na nějž se osvědčení vztahuje. Tento certifikát je přenosný a zakládá pro držitele nárok na daňový kredit ve výši 1 USD za každý galon bionafty, který subjekt nárokující kredit použil při výrobě jakékoli směsi bionafty. Pokud jde o prodej B100, který uskutečnily společnosti dotčené šetřením v období šetření, došlo ke zvýhodnění těchto společností, neboť certifikát pro bionaftu zakládá nárok na daňový kredit ve výši 1 USD za galon bionafty.

(59)

Po zveřejnění závěrečných informací některé strany tvrdily, že daňový kredit je určen pro subjekty, které se zabývají mícháním bionafty, a že nebylo stanoveno, že by při prodeji čisté bionafty (B100) obdržel slevu prodejce/výrobce B100. V této souvislosti je třeba zmínit, jak již bylo uvedeno výše, že certifikát pro bionaftu je přenosný. Proto je tedy držitel certifikátu obeznámen se skutečností, že certifikát má hodnotu USD za galon.

(60)

Vláda USA se domnívala, že výše výhody by neměla být stanovena na základě čisté bionafty (B100) nebo bionafty ve směsi (viz 59. bod odůvodnění prozatímního nařízení), neboť jak bylo uvedeno ve 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnost má nárok na kredit za směsi bionafty, jestliže vytváří směsi bionafty a nafty. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že z důvodů uvedených v 58. bodě odůvodnění a v 54. až 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se má za to, že veškerá bionafta je subvencována.

(61)

Za těchto okolností se má za to, že prodej B100 představoval výhodu pro výrobce tohoto výrobku, a proto se tvrzení uvedená v 57. až 60. bodě odůvodnění zamítají.

(62)

Některé společnosti a NBB tvrdily, že vyrovnávací clo by nemělo být vybíráno za dovoz B100, neboť tohoto prodeje do EU se výhody spojené s kreditem na daň z bionafty netýkají. Jak bylo uvedeno v 60. bodě odůvodnění, má se za to, že programem kreditu na daň je subvencována veškerá bionafta. Za těchto okolností se má za to, že vyrovnávací clo za dovoz čisté bionafty a bionafty ve směsi může být vybíráno. Dále je třeba poznamenat, že prodej B100 do Společenství má nárok na kredit na daň z příjmu malých výrobců agrobionafty.

(63)

Během období šetření některé společnosti ve vzorku vyvezly do Společenství malá množství B100. K vývozu B100 místo B99 do Společenství však pravděpodobně neexistoval hospodářský důvod, neboť kredit za směsi bionafty by se přímo či nepřímo vztahoval pouze na B99, pokud by vývozce nebo kupující nesplňoval podmínky pro výše zmíněný kredit na daň z příjmu. Pokud by tomu tak bylo, výrobci v USA by byli zvýhodněni stejně jako prodej B100 na domácím trhu. Po zveřejnění závěrečných informací vláda USA prohlásila, že nebyly předloženy žádné důkazy na podporu tvrzení, že k vývozu B100 místo B99 do Společenství neexistuje hospodářský důvod. V této souvislosti je ve výše uvedeném závěru třeba zdůraznit hypotetickou povahu tvrzení, tedy že k vývozu B100 místo B99 do Společenství „pravděpodobně“ neexistoval hospodářský důvod. Důvody k tomu závěru jsou uvedeny výše.

(64)

Proto se vzhledem ke skutečnosti, že je zcela možné, že byl vývoz B100 subvencován, a že k nesubvencovanému vývozu do Společenství pravděpodobně neexistoval hospodářský důvod, tvrzení zamítají.

(65)

Vzhledem k výše uvedenému se závěry týkající se tohoto programu, uvedené v 41. až 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují.

(66)

Jelikož k tomuto programu nebyly vzneseny žádné připomínky, 64. až 72. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(67)

Jelikož k tomuto programu nebyly vzneseny připomínky, 73. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(68)

Jelikož k následujícím programům nebyly vzneseny připomínky, 87. až 157. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(69)

V souladu s ustanoveními základního nařízení se výše napadnutelných subvencí získaných u společností, kterých se týkalo šetření, pohybovala v rozmezí od 29,1 % do 41,1 %, vyjádřeno ve vztahu k ceně. Jelikož jsou tyto úrovně shodné s úrovněmi uvedenými ve 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, 158. bod odůvodnění se tímto potvrzuje.

(70)

Způsob stanovení subvenčního rozpětí pro spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, byl uveden ve 159. bodě prozatímního nařízení. V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení činí subvenční rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, vypočtené na základě váženého průměru rozpětí subvencí stanovených pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku, 36,0 %. Proto se 159. bod prozatímního nařízení potvrzuje.

(71)

Základ pro stanovení celostátního subvenčního rozpětí byl stanoven ve 160. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož v této souvislosti nebyly vzneseny připomínky, 160. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(72)

Jedna ze zúčastněných stran zpochybnila skutečnost, že na základě čl. 9 odst. 1 základního nařízení byla z posouzení celkové výroby ve Společenství vyloučena skupina výrobců ve spojení s jedním vyvážejícím výrobcem v USA, který je uveden ve 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato strana uvedla, že správný jmenovatel ke stanovení podpory podnětu by měl zůstat na přibližné úrovni 5,4 milionu tun a neměl by být snižován na úroveň mezi 4,2 a 4,6 miliony tun, jako tomu bylo v prozatímní fázi.

(73)

Příslušnými ustanoveními základního nařízení k posouzení situace nebo podpory šetření jsou čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení. Pro informaci se uvádí, že příslušná ustanovení dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která se týkají vymezení domácího výrobního odvětví, jsou obsažena v právních předpisech EU v čl. 9 odst. 1 základního nařízení. Z těchto ustanovení zřetelně vyplývá, že vymezení domácí výroby k účelům posouzení situace by mělo být provedeno ve spojení a že se na něj vztahují stejné požadavky jako na vymezení domácího výrobního odvětví. Toto tvrzení není v žádném případě takové povahy, aby změnilo závěr, že šetření podpořila podstatná část výroby ve Společenství. Podpora šetření by přesahovala 50 % také v případě, že by byl jmenovatel na úrovni 5,4 milionu tun, a to je mnohem větší podpora, než jaká je požadována v ustanoveních základního nařízení.

(74)

Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k definici dotčeného výrobku a obdobného výrobku, kterým je bionafta v čisté formě nebo ve formě směsi s obsahem bionafty převyšujícím 20 % (B20), musí být výrobní odvětví Společenství a výroba ve Společenství představovány všemi společnostmi ve Společenství, které vyrábějí bionaftu a její směsi s obsahem bionafty vyšším než B20. Tvrdila, že neexistují důkazy, že by se žadatel nebo Komise snažili zahrnout tyto společnosti do celkové výroby nebo že by stanovili, že tito výrobci podporují podnět k šetření.

(75)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že údaj o celkové výrobě ve Společenství uvedený ve 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení skutečně zahrnuje objem výroby směsí s vyšším než 20 % obsahem bionafty (>B20). Dále lze uvést, že podle dostupných informací byla výroba směsí s 21 % až 99 % (B21–B99) obsahem bionafty ve Společenství v průběhu období šetření velmi nízká. V tomto rozmezí byly vyráběny pouze směsi B30, přičemž pokud jde o obsah bionafty, nepřesáhla výroba objem 60 000 tun. Po uložení prozatímních opatření kontaktovala také Komise známé výrobce směsí B30, přičemž odpověď, kterou zaslali dva z nich, dokazuje podporu podnětu.

(76)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, 161. až 163. bod odůvodnění prozatímního nařízení, který se týká vymezení výroby ve Společenství, výrobního odvětví ve Společenství a situace, se tímto potvrzuje.

(77)

Jedna ze stran tvrdila, že výkonnost jednoho výrobce ve Společenství, který byl zařazen do vzorku a při šetření nespolupracoval, byla velmi dobrá a měla být vzata v úvahu při posouzení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Bylo uvedeno, že tomuto výrobci nebyla během období šetření způsobena újma a že by se v souladu s článkem 28 základního nařízení měly použít nejlepší dostupné údaje. V této souvislosti strana navrhla, aby se při šetření újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství použily veřejně přístupné finanční údaje tohoto výrobce za rok 2007 a 2008.

(78)

V rámci antisubvenčních šetření je běžnou praxí, že Komise vyloučí výrobce, kteří při šetření nespolupracovali za účelem posouzení újmy, a že se nepoužijí dostupné údaje v souladu s článkem 28 základního nařízení. Údaje, které se týkají újmy, se týkají delšího období v délce čtyř let a z veřejných zdrojů není možné získat veškeré nezbytné informace ke stanovení všech činitelů újmy pro celé období. V tomto konkrétním případě byl zmíněný výrobce ve Společenství vyloučen ze šetření, neboť za období 2004–2006 neposkytl ucelené a účelné informace a poskytl pouze částečné informace za rok 2007 a období šetření. Kdyby byly použity veřejné údaje týkající se činností tohoto výrobce v oblasti bionafty za rok 2007 a 2008, nebylo by možné získat údaje o veškerých činitelích újmy a za všechny roky posuzovaného období. To by narušilo trendy, které jsou důležité z hlediska posouzení újmy.

(79)

Kromě toho by ponechání zmíněného výrobce ve vzorku neumožnilo posouzení podbízení, které má být učiněno pro veškerý prodej uskutečněný výrobci ve vzorku, neboť zmíněná společnost za období šetření neposkytla podrobný seznam prodeje podle druhu výrobku. Nakonec je také třeba poznamenat, že pokud jde o ziskovost sledovatelnou z veřejně přístupných informací, finanční výkonnost zmíněného výrobce na rozdíl od tvrzení zúčastněné strany zdaleka nedosáhla průměrné ziskovosti stanovené pro spolupracující výrobce ve Společenství ve vzorku, což je uvedeno v tabulce 7 prozatímního nařízení. Na základě výše uvedeného se musela žádost této strany zamítnout.

(80)

Tatáž strana tvrdila, že vzorek výrobců ve Společenství nereprezentoval výrobní odvětví Společenství, neboť zahrnoval pouze výrobce čisté bionafty (B100) a nikoliv také výrobce směsí s faktorem B99 až B20 a směsí B100.

(81)

V této souvislosti se znovu připomíná, že jak již bylo uvedeno v 75. bodě odůvodnění, výroba směsí bionafty B20 až B99 ve Společenství byla během období šetření velmi nízká. Se zřetelem na toto malé množství, které představuje méně než 2 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství v průběhu období šetření, lze dospět k závěru, že výběr vzorku, který byl založen především na největších objemech výroby a prodeje ve Společenství, je reprezentativní. Pokud jde o výrobce směsí B100, tyto společnosti nelze považovat za výrobce obdobného výrobku, neboť již existující obdobný výrobek pouze míchají. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(82)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 164. až 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(83)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, posuzování trendů v souvislosti s hodnocením újmy se týkalo období od ledna 2004 do konce období šetření. Šetření nicméně ukázalo, že v roce 2004 výrobní odvětví Společenství prakticky začínalo. Proto bylo považováno za vhodnější provést analýzu možné újmy a hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, která by byla založena na trendech pro období od roku 2005 do období šetření (dále jen „analyzované období“). Jelikož se k tomuto postupu žádná strana nevyjádřila, 167. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(84)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, které by mohly odůvodnit změnu stanoviska ohledně spotřeby ve Společenství uvedené v předcházející tabulce, 168. až 173. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(85)

Následující tabulka ukazuje celkový objem dovozu na trh Společenství uskutečněný vyvážejícími výrobci z USA v posuzovaném období.

Tabulka 2

(86)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že analýza újmy a příčinných souvislostí v rámci antisubvenčního řízení by měla vycházet z jiných údajů než analýza uskutečněná v souběžném antidumpingovém řízení. Tvrdila, že zjištění ohledně subvencí se týkají i) bionafty vlastní výroby, ii) bionafty vyráběné a míchané a iii) bionafty zakoupené a míchané, která se vyváží do Společenství, zatímco zjištění týkající se dumpingu, zvláště pokud jde o vývoz do Společenství, jsou založena pouze na údajích o bionaftě, kterou výrobci zařazení do vzorku sami vyrábějí.

(87)

Podle tohoto tvrzení by tedy antidumpingové řízení mělo být vždy založeno na omezenějších údajích, než jsou údaje používané v rámci antisubvenčního řízení. V prozatímní fázi souběžného antidumpingového řízení však bylo zjištěno, že veškerý vývoz vlastní výroby na trh Společenství, který uskutečnili výrobci zařazení do vzorku výrobců v USA, byl uskutečněn za dumpingové ceny. Podobné zjištění bylo učiněno v rámci tohoto antisubvenčního šetření. V rámci obou šetření tak bylo shledáno, že veškerý vývoz uskutečněný z USA je dumpingový a subvencovaný, a proto byl jako celek zahrnut do analýzy újmy a příčinných souvislostí.

(88)

Mělo by se však zdůraznit, že v závěrečné fázi se jedna americká společnost zařazená do vzorku nedopouštěla dumpingu, a to vedlo k rozdílným údajům o objemu dumpingového dovozu a objemu subvencovaného dovozu, které je třeba vzít v úvahu při analýze újmy a příčinných souvislostí v rámci obou šetření. V antidumpingovém řízení byl celkový objem dumpingového dovozu z USA upraven tak, aby odrážel skutečnost, že dovoz jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku nebyl dumpingový. V antisubvenčním řízení však toto není relevantní.

(89)

Vzhledem k výše uvedenému muselo být tvrzení zamítnuto.

(90)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že číslo HTS 3824 90 ve vývozních statistikách USA, které bylo použito v prozatímním nařízení ke stanovení dovozu z dotčené země, se kromě bionafty týká také jiných výrobků, a to „živočišných nebo rostlinných tuků nebo jejich směsí“. Analýza objemu dovozu z USA byla proto nedostatečná. Tatáž zúčastněná strana navrhla, aby byly místo toho použity trendy stanovené pro výrobce v USA, kterých se šetření týká.

(91)

V této souvislosti je především třeba poznamenat, že k výpočtu objemu dovozu pocházejícího z USA byl použit kód 3824 90 4000 amerického systému HTS a nikoli šestimístné tarifní číslo, jak tvrdila tato strana.

(92)

Připomíná se dále, jak je uvedeno ve 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že údaje Eurostatu nemohly být použity pro účely posouzení dovozu bionafty z USA, neboť až do konce roku 2007 neexistoval zvláštní celní kód KN, pod který by výrobek mohl být zařazen. Bionafta mohla být zařazena pod různé kódy KN, pod které však patřily také dovozní údaje jiných výrobků. Vývozní statistiky USA byly použity proto, že umožňovaly zařadit vývoz dotčeného výrobku pod jeden sazební kód; že do téhož sazebního kódu patřily také objemy jiných výrobků, je z hlediska vývozu do Společenství nedůležité.

(93)

Vzhledem k omezenému využití údajů Eurostatu lze kromě vývozních statistik USA vycházet také z údajů o dovozu uvedených v podnětu. Tyto údaje získali žadatelé z důvěrných informací o trhu, a proto se na použití těchto údajů vztahují omezení. Aby však bylo možné učinit si ucelený obrázek o trendech objemu dovozu, přináší následující tabulka příslušné indexované údaje:

Tabulka 3

(94)

Z porovnání údajů v tabulce 3 a 2 vyplývá, že Komise posuzovala objem dovozu dotčeného výrobku v analyzovaném období spíše opatrněji. Tento celkový přehled objemu dovozu uvedený v tabulce 3 je kromě toho pořízen na základě důvěrných údajů, které nepodléhají zveřejnění, zatímco statistiky USA představují veřejně přístupný zdroj informací.

(95)

Metoda navržená zúčastněnou stranou by na základě informací od vyvážejících výrobců, kterých se týkalo šetření, poskytla následující obrázek trendů objemu vývozu:

Tabulka 4

(96)

Z porovnání tabulek 4 a 2 vyplývá, že trendy, ke kterým se dospělo metodou Komise a metodou navrženou touto stranou, jsou si velice podobné.

(97)

Tatáž zúčastněná strana také tvrdila, že objem dovozu uvedený v tabulce 2 by neodpovídal skutečnému objemu dovozu dotčeného výrobku, protože dotčeným výrobkem je bionafta a směsi bionafty s vyšším než 20 % obsahem bionafty.

(98)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v období šetření nebyl zjištěn žádný dovoz dotčeného výrobku s obsahem bionafty v rozmezí B20 až B99. Jinými slovy řečeno, šetření neprokázalo, že by byl dovoz dotčeného výrobku klasifikován pod jiným kódem amerického systému HTS z důvodu nízkého obsahu bionafty.

(99)

Na základě výše zmíněného lze učinit závěr, že objem dovozu uvedený v tabulce 2 prozatímního nařízení představuje spolehlivý, objektivní a opatrný odhad dovozu dotčeného výrobku na trh Společenství.

(100)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že výrobky získané v rámci procesu splash and dash vyvážené z USA měly být odlišeny od dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z USA, neboť se nejedná o dovoz pocházející z USA.

(101)

Tatáž strana a vláda Spojených států taktéž uvedly, že na rozdíl od tvrzení obsažených ve 179. a 182. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není veškerý vývoz z USA považován za pocházející z USA. V USA neexistuje orgán, který by posoudil nebo stanovil, ze které země určitý výrobek určený pro vývoz pochází a nelze předpokládat, že veškerá bionafta, která opouští území USA, pochází z USA.

(102)

Tatáž strana také uvedla, že předpisy o původu, které stanoví statistický úřad USA ve věci stanovení původu vyváženého zboží, nejsou v odvětví bionafty obecně známy, a proto vývozci při vyplňování prohlášení o vývozu („Shippers Export Declaration“, SED) obvykle uvádějí, že vyvážené zboží pochází z USA.

(103)

Dále zopakovala své tvrzení z prozatímní fáze šetření, a to, že objem dovezený do Společenství v rámci procesu splash and dash by představoval více než 40 % dotčeného výrobku vyváženého z USA. Své tvrzení doložila údaji USA o vývozu a dovozu výrobků kódů HTS 3824 90 4020 a 3824 90 4000, a prakticky tvrdila, že veškerý dovoz bionafty v USA byl poté v rámci procesu splash and dash vyvezen do Společenství.

(104)

K tomu lze poznamenat, že lze přijmout objasnění požadované po orgánech USA, totiž že žádný orgán USA neposuzuje nebo nestanovuje, ze které země pochází určitý výrobek určený pro vývoz.

(105)

Tvrzení, že by výrobky vyvážené v rámci procesu splash and dash představovaly nejméně 40 % vývozu USA do Společenství, bylo založeno na předpokladu, že veškerá bionafta dovezená do USA bude následně vyvezena do Společenství v rámci procesu splash and dash, aniž by došlo k jakékoliv její spotřebě v USA nebo k dalšímu míšení před vývozem.

(106)

Údaje, které předložila tato strana, však ukazují, že v letech 2004–2006 byl dovoz mnohem vyšší než vývoz, což by znamenalo, že na domácím trhu USA existuje poptávka po bionaftě pocházející z jiných zemí. Výše zmíněný předpoklad je navíc spíše zjednodušující, neboť nebere v potaz množství bionafty smíchané v USA a vyvezené do Společenství: za americký výrobek je považována i) směs jako celek, která má jiné vlastnosti než základní suroviny, ze kterých se skládá nebo ii) směs jako celek, jestliže v ní převažuje bionafta pocházející z USA. V této souvislosti se připomíná, že jak již bylo zmíněno ve 180. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, americké společnosti, kterých se týká šetření, prohlásily, že pokud jde o množství vyvážená do Společenství nebo prodávaná na domácím trhu, nelze u nich rozlišit, zda se jedná o množství vyrobená nebo pocházející z USA nebo o množství dovezená. Z toho by také vyplývalo, že americké společnosti uvedly původ výrobku správně, neboť ve všech případech probíhalo další míšení dovezené bionafty na území USA. Ve většině případů jsou vyvážející výrobci, kterých se týká šetření, velké společnosti nebo skupiny společností se společnostmi ve spojení ve Společenství, takže lze stěží uvěřit, že nevěděly o pravidlech týkajících se stanovení původu existujících v USA a ve Společenství.

(107)

S ohledem na výše uvedené lze dospět k závěru, že neexistují důvody, aby dovoz do Společenství, který v posuzovaném období proběhl v rámci procesu splash and dash, musel být zřetelně označen. Dále neexistují důvody k tomu, aby takový možný vývoz nebyl považován za vývoz pocházející z USA.

(108)

Následující tabulka ukazuje v souladu se 183. a 184. bodem odůvodnění prozatímního nařízení jednotkovou prodejní cenu veškerého dovozu pocházejícího z USA, který byl uskutečněn na trhu Společenství v posuzovaném období.

Tabulka 5

(109)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, které se účtují odběratelům na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, upraveny na úroveň ceny ze závodu a srovnány s příslušnými váženými průměrnými cenami dovozu z USA, stanovenými na základě cen CIF pro vyvážející výrobce v USA zařazené do vzorku, u kterých bylo zjištěno, že se dopouštějí dumpingu svých výrobků na trhu Společenství. V případě potřeby, jak je popsáno ve 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla provedena úprava s ohledem na cla a náklady po dovozu a s ohledem na rozdíly ve vstupních produktech používaných pro výrobu bionafty.

(110)

Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že úprava o rozdíly ve vstupních produktech nebyla uskutečněna správně, neboť neodráží správným způsobem tržní hodnotu rozdílů. Dle jejich mínění by tyto rozdíly měly být vypočítány na základě cen za různé druhy bionafty dostupné na trhu Společenství a kvantifikovali tyto rozdíly s odkazem na cenové nabídky, po celním odbavení v Antverpách, publikované analytikem trhu.

(111)

V této souvislosti se připomíná, že úprava byla provedena na základě souhrnu ověřených údajů týkajících se operací v USA, získaných od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku; vycházelo se tedy ze závěrů šetření, které představují nejspolehlivější zdroj informací. Cenové nabídky na úrovni Společenství by mimoto nebyly vhodným základem pro tuto úpravu, neboť tyto cenové úrovně by byly ovlivněny cenovou úrovní subvencovaného dovozu pocházejícího z USA. Z těchto důvodů bylo tvrzení zamítnuto.

(112)

Stejní vyvážející výrobci tvrdili, že úprava zohledňující rozdíly mezi vstupními produkty by měla být aplikována pouze na prodej vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a nikoliv na prodej výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, neboť ti prodávají směsi, které jsou v souladu s normami Společenství.

(113)

Toto tvrzení je považováno za bezpředmětné, neboť cílem úpravy bylo zohlednit rozdíly ve vstupních produktech a nikoliv jiné možné rozdíly, pokud jde o soulad s různými normami použitelnými na úrovni Společenství. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(114)

Žadatel zpochybnil přiměřenost této úpravy a tvrdil, že jak výrobci ve Společenství, tak američtí vývozci používají různou škálu vstupních produktů a vyrábějí řadu směsí, které jsou dostupné na obou trzích, a proto mají obě tyto skupiny při výběru surovin stejné možnosti.

(115)

V tomto ohledu je třeba uznat premisu, že jak výrobci ve Společenství, tak američtí vyvážející výrobci používají řadu směsí založených na různých vstupních produktech; skladba vstupních produktů ve směsi se však může u jednotlivých výrobců, nebo dokonce i u odběratelů jednoho a téhož výrobce významně lišit. Šetření ukázalo, že pouze ve velmi malém množství případů bylo složení směsí prodávaných výrobci ve Společenství zařazenými do vzorku shodné se složením směsí prodávaných vyvážejícími výrobci ve vzorku na trhu Společenství. Aby při vypočítávání cenového podbízení bylo možné vzít v úvahu různé druhy bionafty, považovalo se za nutné učinit úpravu zohledňující rozdíly mezi vstupními produkty. Toto tvrzení muselo být proto zamítnuto.

(116)

Určití vyvážející výrobci tvrdili, že pro výpočet rozpětí újmy byly použity ceny CIF na hranice Společenství a nikoliv ceny dalšího prodeje prvnímu odběrateli, který není ve spojení. Tvrdili, že tyto výpočty je třeba opravit tak, aby zohledňovaly hodnotu a množství prodeje prvnímu odběrateli, který není ve spojení.

(117)

Zjistilo se, že toto tvrzení se skutečně týká dvou vyvážejících výrobců, proto byly výpočty rozpětí újmy náležitě opraveny.

(118)

Z důvodů výše uvedených se zjištěné průměrné rozpětí cenového podbízení v období šetření, vyjádřené jako procento váženého průměru cen výrobního odvětví Společenství ze závodu, pohybovalo mezi 18,9 % a 31,9 %, a nikoli v rozmezí 18,9 % až 33,0 % zaznamenaném v prozatímní fázi.

(119)

Jak bylo uvedeno v 209. až 212. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(120)

Prozatímní analýza ukázala, že se výkonnost výrobního odvětví Společenství zlepšila, pokud jde o některé ukazatele objemu, ale že se v posuzovaném období významně zhoršila většina ukazatelů spojených s finanční situací výrobního odvětví Společenství. Navzdory schopnosti výrobního odvětví Společenství získávat kapitál na investice se návratnost investic v období šetření výrazně propadla a ziskovost se během posuzovaného období významně snížila.

(121)

Jedna zúčastněná strana prohlásila, že analýza růstu výrobního odvětví Společenství, provedená ve 195. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla správná. Především pak strana tvrdila, že podle prozatímního nařízení měl silný nárůst poptávky po bionaftě na trhu Společenství vést k srovnatelnému nárůstu podílů výrobního odvětví Společenství na trhu, zatímco ve skutečnosti přímou souvislost mezi nárůstem poptávky a vyšším podílem na trhu nelze doložit.

(122)

Stejná strana dále tvrdila, že o činitelích újmy, které jsou také uvedeny ve 195. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jako výroba, využití výrobní kapacity, produktivita, prodej, investiční strategie a návratnost investic, nelze říci, že byly vážně ovlivněny.

(123)

Tvrzení o neexistujícím spojení mezi poptávkou a podílem na trhu se přijímá. Stále však platí, že mezi rokem 2006 a obdobím šetření se tržní podíl výrobců ve Společenství zařazených do vzorku zvětšil 1,2krát, zatímco podíl subvencovaného dovozu na trhu dosáhl zhruba sedmnáctinásobku původního stavu. Tento relativně silný nárůst podílu dovozu z USA na trhu je výsledkem mnohem nižších prodejních cen tohoto dovozu z USA, jak dokládá tabulka 5 a 118. bod odůvodnění.

(124)

Pokud jde o tvrzení o souhrnném posuzování všech činitelů újmy, uznává se, že nikoli všechny tyto činitele se v posuzovaném období zhoršily. Činitele související s finanční situací výrobního odvětví Společenství však byly vážně ovlivněny, a to především ziskovost a návratnost investic, v menším rozsahu pak také produktivita. Příčinu lze hledat ve skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství se muselo přizpůsobit konkurenčnímu a cenu určujícímu subvencovanému dovozu z USA a že se rozhodlo zůstat na trhu navzdory ztrátám zisku, což vyhodnotilo jako přijatelnější než zachování ziskovosti za cenu ztráty podílů na trhu.

(125)

Určité zúčastněné strany spolu s vládou USA tvrdily, že úroveň ziskovosti a návratnost investic u výrobců ve Společenství zařazených do vzorku byla v roce 2007 a během období šetření stále dobrá, pokud jde o absolutní hodnoty, a to navzdory silnému poklesu ve srovnání s předchozími lety. Tvrdily, že úroveň ziskovosti a návratnosti investic dosažená v období 2004–2006 byla neudržitelná a že odvětví bionafty v EU, stejně jako všechna jiná nová odvětví, prošlo v posuzovaném období běžnou sinusoidou rozkvětu a útlumu.

(126)

V této souvislosti se připomíná, že některé americké společnosti zařazené do vzorku dosáhly v posuzovaném období mnohem větší, více než třicetiprocentní ziskovosti, a to v podobném kontextu rozvíjejícího se trhu. Je třeba dodat, že k poklesu ziskovosti a návratnosti investic ve výrobním odvětví Společenství došlo velmi náhle, a to během jednoho roku v období 2006–2007, což časově odpovídá prudkému nárůstu amerického dovozu bionafty.

(127)

Několik výrobců ve Společenství prosazovalo, aby při posuzování újmy byla plně brána v úvahu situace společností ve Společenství, které nebyly zařazeny do vzorku, a to především z důvodu, že se v těchto společnostech v průběhu posuzovaného období vyskytly četné případy omezování výroby, uzavírání zařízení a odkládání nových projektů.

(128)

Jiná zúčastněná strana naopak tvrdila, že zmínky prozatímního nařízení o výrobcích ve Společenství, kteří nebyli zařazeni do vzorku, jsou nepodstatné, neboť neověřené údaje od těchto výrobců nemohou být použity k prokázání újmy. Tato strana také zdůrazňuje, že z veřejně přístupných údajů vyplývá, že někteří z těchto výrobců nezařazených do vzorku byli ziskoví.

(129)

Co se týče těchto dvou tvrzení, připomíná se, že v 205. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se situace výrobců ve Společenství, kteří nebyli zařazeni do vzorku, považuje za dodatkový činitel způsobené újmy, který nemá vliv na výpočet činitelů újmy a rozpětí újmy, pro který byly ve skutečnosti použity pouze ověřené informace. Proto bylo tvrzení této strany zamítnuto. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že neexistují žádné ověřené statistiky ani jednotlivé informace týkající se situace všech výrobců v EU nezařazených do vzorku, nelze vyhovět požadavkům výrobců ve Společenství a přesně stanovit situaci výrobců ve Společenství jako celku. Tato žádost byla tedy také zamítnuta.

(130)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k prozatímním zjištěním týkajícím se hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se tímto 188. až 194. a 196. až 208. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(131)

Závěr o tom, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, jak se uvádí v 209. až 212. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se rovněž potvrzuje.

(132)

Připomíná se, že objem subvencovaného dovozu z USA během analyzovaného období výrazně vzrostl. Existovala také zřejmá časová shoda mezi prudkým nárůstem subvencovaného dovozu a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Jelikož ceny tohoto výrobního odvětví čelily v průběhu období šetření v důsledku subvencovaného dovozu cenovému podbízení, nedokázalo výrobní odvětví přizpůsobit své ceny podmínkám na trhu a nárůstu nákladů.

(133)

Potvrzuje se proto, že výrazný nárůst levného subvencovaného dovozu z USA měl během období šetření značný negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(134)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, které by mohly odůvodnit změnu stanoviska ohledně prozatímních zjištění v této věci, potvrzuje se, že dovoz z jiných třetích zemí mohl mít pouze zanedbatelný podíl na újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(135)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že i zanedbatelný pokles poptávky (0,5 %), ke kterému došlo mezi rokem 2007 a obdobím šetření, by způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství: strana se domnívá, že možný desetiprocentní nárůst poptávky by znamenal dodatečný objem prodeje ve výši 205 733 tun, kdyby si výrobní odvětví Společenství bylo udrželo 29,8 % podíl na trhu, který byl zaznamenán během období šetření.

(136)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že tvrzení této strany se zakládají na obecných a nepodložených domněnkách. Skutečnost, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl mezi rokem 2007 a obdobím šetření o 2,8 procentního bodu, by taktéž podporovala závěr, ke kterému se dospělo v 223. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tedy že újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nemůže být přisuzována tomuto lehkému poklesu poptávky mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se vývoje poptávky na trhu Společenství, 223. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(137)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že znovuzavedení energetických daní v Německu negativně ovlivní hospodářskou situaci výrobců ve Společenství, kteří zásobují jeho trh, neboť kvůli těmto opatřením by se propadla poptávka po bionaftě B100, která činí nejméně 1,5 milionu tun. V reakci na zjištění šetření uvedená v 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení strana dále tvrdila, že i v případě, kdy by zavedení požadavku na povinné míšení, který stanovil kvótu ve výši 4,4 % pro naftu uváděnou na německý trh pro dopravní účely (B5), kompenzovalo údajné ztráty z prodeje bionafty B100, cenové úrovně B100 by byly jiné než cenové úrovně bionafty, která se používá ve směsích B5. Strana uvedla, že bionafta B100 se vyráběla pouze ze semene řepky, tedy z dražšího výchozího produktu, zatímco bionafta B5 se vyráběla z celé řady vstupních produktů: to mělo negativní dopad na průměrnou cenu výrobců ve Společenství.

(138)

V tomto ohledu se připomíná, že oproti tvrzení této strany se šetřením prokázalo, že objem prodeje výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří zásobovali německý trh, vzrostl mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 68 %, což by potvrzovalo prozatímní zjištění, podle kterého by případné ztráty z prodeje bionafty B100 kompenzoval požadavek na povinné míšení. Dále se poznamenává, že zavedení daně ve výši 0,09 EUR na jeden litr bionafty od 1. srpna 2006 nevedlo ke zhroucení trhu, jak uvádí tato strana, avšak v poslední čtvrtině období šetření došlo skutečně k výraznému poklesu prodeje B100, a to v souvislosti s dalším zvýšením této daně na 0,15 EUR na litr od 1. ledna 2008. Pokud jde o dopad na ceny, tvrzení této strany jsou nepodložená, neboť bionafta používaná k výrobě obou druhů výrobku podléhá totožným normám, což znamená, že v obou palivech na bázi bionafty může být použita stejná směs vstupních produktů, takže cenový rozdíl mezi těmito dvěma druhy bionafty nelze doložit. Na základě výše uvedeného muselo být tvrzení zamítnuto.

(139)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se rozhodnutí přijatých veřejnými orgány, 226. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(140)

Jedna zúčastněná strana sice připustila, že je míra využití kapacit výrobců ve Společenství zařazených do vzorku stále dost vysoká, uvedla ale, že nadbytečná kapacita těchto výrobců by způsobila újmu, a to z důvodů vyšších fixních nákladů, které by měly negativní dopad na ziskovost. Dále tvrdila, že nárůst čisté hodnoty aktiv zmíněných výrobců by vedl k nárůstu fixních nákladů, neboť finanční a amortizační náklady by byly vyšší.

(141)

V této souvislosti se připomíná, že z důkladné analýzy rozložení variabilních a fixních nákladů ve struktuře nákladů výrobního odvětví Společenství vyplynulo, že fixní náklady představují pouhých 6 % celkových nákladů (viz 228. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Dále je třeba připomenout, že v průběhu analyzovaného období došlo v tomto rozložení k nepodstatným percentuálním výkyvům. Pokud jde o tvrzení týkající se dopadu na ziskovost, který byl způsoben nárůstem čisté hodnoty aktiv, je třeba uvést, že nárůst nákladů v absolutním vyjádření nevede automaticky k nárůstu jednotkových výrobních nákladů; růst jednotkových výrobních nákladů závisí na objemu produkce, který se v analyzovaném období trvale zvyšoval (viz tabulka 4 prozatímního nařízení). Proto byly vyšší fixní náklady v absolutním vyjádření odůvodněny vyšším objemem produkce a na základě toho bylo provedeno zmíněné rozložení fixních a variabilních nákladů. Z těchto důvodů bylo tvrzení strany zamítnuto.

(142)

Stejná strana tvrdila, že celková nadbytečná kapacita výrobců ve Společenství má přímý dopad na ceny, neboť dojde k zuřivým bitvám mezi výrobci o smlouvy s marginálními náklady, a proto výrobci s vysokou mírou využití kapacit musí používat nejagresivnějších prodejních taktik, aby mohli nasadit nižší ceny než konkurence. Na podporu tohoto tvrzení zaslala strana prohlášení připojené k účetní uzávěrce za rok 2007 týkající se jedné společnosti zařazené do vzorku.

(143)

Na podporu svého tvrzení však strana neposkytla žádné důkazy, neboť toto prohlášení neobsahovalo žádnou zmínku o údajné bitvě o ceny způsobené nadbytečnou kapacitou. V prohlášení se spíše zmiňovala energetická daň uvalená na bionaftu B100, kterou německá vláda zvýšila od 1. ledna 2008 a která podpořila hospodářskou soutěž na trhu s bionaftou B5. Na základě výše uvedeného bylo tvrzení zamítnuto.

(144)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se nevyužité kapacity výrobců ve Společenství, 227. až 230. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(145)

Jedna zúčastněná strana a vláda USA uvedly, že žádný z argumentů předložených v 231. až 235. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se nezabývá skutečností, že ceny sojového, palmového a kanolového oleje jsou v USA od roku 2004 stále výrazně nižší než ceny semene řepky ve Společenství, což je situace, která představuje významnou konkurenční výhodu pro bionaftu dováženou z USA.

(146)

Je třeba připomenout, že šetření musí prokázat, zda podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobil subvencovaný dovoz (z hlediska ceny a objemu), nebo zda je ona podstatná újma důsledkem jiných činitelů. Proto musí být podle čl. 8 odst. 6 základního nařízení doloženo, že újmu působí cenová hladina subvencovaného dovozu. Hovoří se tedy pouze o rozdílu mezi cenami, a neexistuje tudíž žádná povinnost analyzovat činitele, které mají dopad na výši těchto cen.

(147)

V praxi se dopad subvencovaného dovozu na ceny výrobního odvětví Společenství zjišťuje převážně tak, že se stanoví cenové podbízení, snižování a stlačování cen. Za tím účelem se porovnají subvencované vývozní ceny s prodejními cenami výrobního odvětví Společenství, přičemž vývozní ceny použité pro výpočet újmy se někdy musí v zájmu vytvoření srovnatelného základu upravit. Aplikace úprav v této souvislosti proto pouze zajišťuje stanovení cenového rozdílu na srovnatelném základě. Z toho zřetelně vyplývá, že ceny vstupních surovin ve vyvážející zemi nemohou ze zásady představovat další činitele újmy.

(148)

Výše uvedené je také v souladu se zněním čl. 8 odst. 7 základního nařízení, který odkazuje na jiné známé činitele, než je subvencovaný dovoz. Mezi jinými známými činiteli se v tomto článku neuvádí žádný činitel, který ovlivňuje cenovou úroveň subvencovaného dovozu. Souhrnně řečeno, v případě subvencovaného dovozu, i kdyby těžil z příznivého vývoje cen surovin, nelze tento vývoj považovat za dalšího činitele způsobujícího újmu.

(149)

Analýzu činitelů ovlivňujících úroveň cen subvencovaného dovozu, například údajné konkurenční výhody plynoucí z nižších cen surovin, nelze tudíž považovat za průkaznou a taková analýza by šla nad rámec povinností plynoucích ze základního nařízení.

(150)

Kromě výše uvedeného je třeba také připomenout, že během období šetření došlo k obecnému nárůstu cen zemědělských výrobků na celém světě a že nárůst cen sojového oleje (který je hlavním vstupním produktem používaným výrobci v dotčené zemi) byl výraznější než nárůst cen řepkového oleje v témže období. Tento nárůst nákladů v USA se však neodrazil na cenách subvencovaného dovozu na trhu Společenství, u nichž bylo patrné výrazné podbízení se cenám výrobního odvětví Společenství.

(151)

Na základě výše uvedeného bylo tvrzení těchto stran zamítnuto.

(152)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zvýšené poptávky po vstupních produktech a zvýšení cen, 231. až 238. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(153)

Jedna zúčastněná strana zopakovala svoji připomínku (viz 236. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a dále namítla, že ceny minerální nafty by stanovily limit, nad který by výrobci bionafty nemohli zvyšovat své ceny způsobem odpovídajícím nárůstu cen vstupních produktů.

(154)

V této souvislosti se připomíná, že všichni výrobci ve Společenství zásobovali trhy, kde existoval požadavek na povinné míšení. Ve většině států byla bionafta také osvobozena od daně, což znamená, že její cena je srovnatelná s cenou minerální nafty, která je vyšší z důvodů energetické daně, které minerální nafta podléhá. To znamená, že lze připustit určitou souvislost s cenami ropy, avšak šetření stanovilo, že z výše zmíněných důvodů může být bionafta prodávána za vyšší ceny než minerální nafta. Strana mimoto průkazně nedoložila, že by ceny minerální nafty, které ve druhé polovině období šetření dosáhly velmi vysokých hladin, vykonávaly během období šetření cenový tlak na ceny bionafty výrobců ve Společenství.

(155)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se vývoje cen minerální nafty, lze dospět k závěru, že tento činitel nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu.

(156)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se umístění závodů na výrobu bionafty ve Společenství, 239. až 241. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(157)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dopadu dovozu uskutečňovaného z USA výrobci, kteří jsou ve spojení s vývozci v USA, 242. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(158)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 243. až 245. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(159)

Po zveřejnění prozatímních informací schválili výrobci výrobního odvětví Společenství zjištění Komise a potvrdili, že opatření by byla v jejich zájmu.

(160)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že opatření nebudou v zájmu výrobního odvětví Společenství, neboť povedou ke změně obchodních toků, tzn. že bude docházet k dovozu ze zemí, kterých se opatření netýkají, a to proto, že i) hospodářské subjekty ve Společenství budou nadále požadovat levnější bionaftu založenou na sojovém a palmovém oleji, jakožto doplněk k dražší bionaftě z řepkového oleje, kterou vyrábí výrobní odvětví Společenství, a ii) bionafta na bázi řepkového oleje nebude stačit k pokrytí poptávky.

(161)

V této souvislosti se poznamenává, že semeno řepky je sice hlavním vstupním produktem, který výrobci výrobního odvětví Společenství používají, avšak stejní výrobci používají k výrobě bionafty také jiné vstupní produkty, jako je sojový a palmový olej. Avšak vzhledem k tomu, že cena jiných vstupních produktů byla velmi často vyšší než cena subvencovaného dovozu bionafty založené na stejných vstupních produktech, nemohli výrobci výrobního odvětví Společenství využívat sojového a palmového oleje v širším měřítku. Od opatření se tedy očekává, že v této souvislosti také obnoví běžné tržní podmínky, aby výrobci výrobního odvětví Společenství mohli účinněji přizpůsobit svoji výrobu různých druhů bionafty potřebám trhu Společenství. Z těchto důvodů bylo tvrzení zamítnuto.

(162)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Společenství, 247. až 249. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(163)

Vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření nevyvolalo žádnou reakci dovozců, lze usoudit, že opatření nebudou mít s nejvyšší pravděpodobností na dovozce/obchodníky podstatný dopad.

(164)

Vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření nevyvolalo žádnou reakci uživatelů, lze usoudit, že vyrovnávací cla nebudou mít s nejvyšší pravděpodobností na uživatele podstatný dopad.

(165)

Vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření nevyvolalo žádnou reakci dodavatelů, 256. až 258. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(166)

Po zveřejnění prozatímních informací jedna zúčastněná strana uvedla, že výrobci automobilů, kteří investovali do výroby automobilů přizpůsobených na bionaftový pohon, mohou mít potíže se zúročením investic prodejem těchto automobilů, a to v situaci, kdy by ceny bionafty ve Společenství kvůli opatřením vzrostly na úroveň, která by nemohla konkurovat cenám minerální nafty.

(167)

V této souvislosti se poznamenává, že tato hypotetická situace, kterou uvádí strana, by mohla nastat nezávisle na opatřeních, tj. že by ceny minerální nafty (které závisí na cenách ropy) klesly na úroveň, která by ji činila konkurenceschopnější než bionaftu. Domněnka, že by automobilový průmysl uskutečnil investice bez ohledu na tento parametr, je proto nesmyslná. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(168)

Svoji podporu opatřením vyjádřilo po zveřejnění prozatímních informací také sdružení zemědělských producentů EU, které poukázalo na skutečnost, že kvůli dovozu americké bionafty přišli producenti olejnin v EU o odbyt zhruba šesti milionů tun olejnatých semen, což se rovná přibližně 11 % produkce olejnatých semen v EU v letech 2007 a 2008, a potenciální hodnota semene řepky používaného pro jiné než potravinářské účely klesla o 90 EUR na tunu. Tato pozdě vznesená připomínka však nemohla být ověřena.

(169)

Jedna zúčastněná strana zopakovala své připomínky ohledně nesouladu vyrovnávacích opatření s politikou Evropské unie na podporu používání biopaliv. Dodala, že Evropská unie se nemůže spoléhat pouze na bionaftu z řepkového oleje vyráběnou ve Společenství, pokud chce rozvíjet svůj trh s bionaftou.

(170)

Touto připomínkou se zabýval oddíl 7.6 prozatímního nařízení, zatímco tématem bionafty vyráběné z řepkového oleje, které se zde připomíná, se zabývá 161. bod odůvodnění.

(171)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se narušení hospodářské soutěže a obchodu, 259. až 261. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(172)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení vyrovnávacích cel.

(173)

Jedna společnost v souvislosti s rozpětím újmy, které bylo pro ni stanoveno na úrovni nejvyššího rozpětí újmy zjištěného u společností zařazených do vzorku (viz 268. až 270. bod odůvodnění prozatímního nařízení), tvrdila, že poskytnutí údajů nezbytných k výpočtu vlastního rozpětí nabízela. Tato společnost byla dále připravena umožnit inspekce v zařízeních své dceřiné společnosti. Společnost oznámila, že tato nabídka stále platí.

(174)

V odpovědi na dotazník, který společnost zaslala po zahájení řízení, byly zaznamenány určité nedostatky v údajích týkajících se jejího vývozu do Společenství a dalšího prodeje uskutečňovaného ve Společenství dovozci ve spojení. Společnost byla požádána, aby dotčené údaje poskytla do vypršení stanovené lhůty, avšak na tuto žádost společnost neodpověděla. Společnosti bylo poté oznámeno, jak je uvedeno v 268. bodě odůvodnění, že pokud neposkytne požadované informace, nemusí se v souladu s článkem 28 základního nařízení k nedostačujícím informacím uvedeným v dotazníku přihlížet. Společnost byla informována o důsledcích své částečné spolupráce a dostala příležitost vyjádřit se. Společnost odpověděla téměř dva týdny po uplynutí určené lhůty a mimo jiné uvedla, že „požadované údaje okamžitě poskytne“. Tyto údaje však společnost nikdy neposkytla.

(175)

Vzhledem k výše uvedenému se potvrzuje úroveň pro odstranění újmy, stanovená pro tuto společnost na úrovni nejvyššího rozpětí újmy zjištěného u společností zařazených do vzorku.

(176)

Několik zúčastněných stran spolu s vládou USA zpochybnilo předběžné stanovení, že výrobní odvětví tohoto druhu by mohlo za normálních podmínek hospodářské soutěže přiměřeně dosáhnout ziskového rozpětí ve výši 15 %.

(177)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že ziskové rozpětí pro výrobní odvětví Společenství, které bylo použito ke stanovení úrovně pro odstranění újmy, by mělo být stanoveno na 5,7 %, tedy úroveň zisku, kterého výrobní odvětví Společenství dosáhlo během období šetření, neboť toto ziskové rozpětí by odpovídalo ziskům, které zaznamenaly komodity, jako je bionafta. Na podporu svého tvrzení uvedla strana zisky, kterých dosáhli američtí výrobci ethanolu a rostlinných olejů a ropné rafinerie.

(178)

Je třeba poznamenat, že úroveň pro odstranění újmy se musí zakládat na posouzení úrovně zisku, který může výrobní odvětví běžně očekávat u prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství při neexistenci subvencovaného dovozu. K účelům tohoto šetření lze zisk realizovaný na začátku posuzovaného období považovat za zisk uskutečněný při neexistenci subvencovaného dovozu. V tomto konkrétním případě podíl amerického dovozu na trhu v prvních letech posuzovaného období (2004 až 2006) nikdy nepřesáhl jedno procento, z čehož lze usoudit, že v této fázi neexistoval subvencovaný dovoz. Průměrný zisk, kterého výrobní odvětví Společenství dosáhlo v těchto obdobích, byl proto shledán přiměřeným základem pro stanovení úrovně pro odstranění újmy, přičemž v úvahu byla vzata také skutečnost, že je třeba zajistit investice do výroby tohoto nového výrobního odvětví. Kromě toho bylo šetřením zjištěno, pokud jde o tvrzení této zúčastněné strany, že hlavní vyvážející výrobci v USA dosáhli v oblasti domácích operací s bionaftou mnohem vyšších zisků, než které byly použity pro stanovení úrovně pro odstranění újmy. Na základě výše uvedeného se toto tvrzení muselo zamítnout.

(179)

Díky určitým tvrzením amerických společností týkajícím se převodu valorických cel na pevné částky (viz 185. bod odůvodnění) vyšlo najevo, že valorická částka týkající se prodeje pod cenou byla vypočítána jako poměr mezi celkovým prodejem pod cenou a upravenou cenou CIF (viz úprava ceny uvedená v 109. bodě odůvodnění), zatímco k tomuto účelu měla být použita neupravená cena CIF, jako tomu bylo při výpočtu valorického dumpingového rozpětí. Proto byly valorické úrovně pro odstranění újmy pro všechny americké společnosti zařazené do vzorku znovu přepočítány.

(180)

Jelikož po zveřejnění prozatímních informací nebyly vzneseny žádné další připomínky, bylo ke stanovení újmu nepůsobících cen použito stejného způsobu, který je popsán v 266. a 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Úroveň pro odstranění újmy byla vypočítána jako procento celkové neupravené dovozní hodnoty CIF.

(181)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by mělo být uloženo konečné vyrovnávací clo, a to na úrovni dostatečné k odstranění újmy působené subvencovaným dovozem a aniž by bylo překročeno zjištěné subvenční rozpětí.

(182)

Vzhledem k připomínkám ze strany některých zúčastněných stran po zveřejnění prozatímních informací a vzhledem k úpravám popsaným v tomto nařízení byla některá rozpětí pozměněna.

(183)

Na základě výše zmíněného byly stanoveny sazby vyrovnávacího cla, a to na základě srovnání rozpětí pro odstranění újmy a subvenčního rozpětí. Navržená vyrovnávací cla jsou proto stanovena takto:

(184)

Vzhledem ke skutečnosti, že vyrovnávací clo se bude vztahovat na směsi obsahující více než 20 % hmotnostních bionafty, a to úměrně jejich obsahu bionafty, pokládá se pro účely účinného provádění opatření ze strany celních orgánů členských států za vhodné, aby byla cla stanovena jako pevné částky na základě obsahu bionafty.

(185)

Určité strany zpochybnily způsob převodu valorických celních sazeb na cla v podobě pevných částek. Tvrdily, že k převodu valorického cla na pevnou částku mělo být použito skutečných hodnot CIF, a nikoli hodnot upravených o rozdíly mezi vstupními produkty, které jsou popsány ve 185. a 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(186)

Toto tvrzení bylo prošetřeno a bylo zjištěno, že upravené hodnoty CIF byly opravdu použity k převodu valorických cel na pevné částky. Bylo však také zjištěno, že stejné hodnoty byly použity jako základ pro vyjádření částky prodeje pod cenou jako valorického cla. První oprava se tedy týkala částky prodeje pod cenou vyjádřené jako procento celkové skutečné dovozní hodnoty CIF. Na tomto základě byla patřičně upravena rozpětí újmy. Z následujících výpočtů pevných částek celních sazeb však nevyšly najevo žádné odlišnosti od celních sazeb uvedených v čl. 1 odst. 2 prozatímního nařízení, neboť vyšší valorické clo bylo vyrovnáno nižšími cenami CIF (nikoli upravenými, avšak skutečnými), které byly použity k převodu valorického cla na pevné částky.

(187)

Sazby vyrovnávacích cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti.“

(188)

Každou žádost o použití individuální vyrovnávací celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (11) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(189)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno stanovení konečných vyrovnávacích cel. Po zveřejnění těchto informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k těmto informacím vyjádřit. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(190)

Někteří spolupracující američtí vyvážející výrobci nabídli v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení cenové závazky. Je třeba poznamenat, že s ohledem na významné cenové rozdíly surovin není výrobek považován za vhodný pro závazek o pevné ceně. V této souvislosti společnosti navrhly, aby minimální dovozní ceny byly pravidelně indexovány v závislosti na pohybu cen řepkového oleje. Dále nabídly minimální dovozní ceny pro tři druhy, takže při dovozu by bylo možno zohlednit druhovou různost bionafty (bionafty vyráběné ze sojového, palmového nebo kanolového oleje) na základě koeficinetů vstupních produktů stanovených během období šetření.

(191)

V souvislosti s nabídkami spolupracujících vyvážejících výrobců je třeba poznamenat, že základ pro stanovení indexované minimální dovozní ceny byl v průměru o sedm až osm procent nižší než cena stanovená v období šetření, při které nedochází k újmě. Kromě toho byly koeficienty navržené pro výše zmíněné druhy za účelem úpravy minimální dovozní ceny nevhodné, neboť se týkaly období šetření. Vezme-li se v úvahu, že tyto koeficienty, které závisí na cenových rozdílech vstupních produktů, jsou neustále v pohybu, je nutno připustit, že od období šetření se mohly výrazně změnit. Navrhovaná indexace minimálních dovozních cen pro bionaftu vyráběnou ze sojového nebo palmového oleje na základě pohybu cen řepkového oleje byla shledána nevhodnou, neboť by byla založena na vývoji cen jiné suroviny, než ze které se vyrábí dotčený vyvážený výrobek.

(192)

Na základě výše zmíněného a aniž by bylo třeba uvádět další praktické záležitosti jednotlivých společností týkající se přijetí závazků, se dospělo k závěru, že závazky musí být odmítnuty, neboť metoda, kterou se stanoví minimální dovozní ceny, byla nevhodná a nabízené minimální dovozní ceny by nestačily k odstranění újmu způsobujících subvencí.

(193)

Po zveřejnění konečných zjištění požádal žadatel o uložení zvláštních opatření bránících obcházení opatření, vzhledem k tomu, že dotčený trh je globálním komoditním trhem se zaměnitelným výrobkem, se kterým lze obchodovat prostřednictvím různých prodejních kanálů.

(194)

Vzhledem k výše uvedenému se považuje za vhodné pečlivě sledovat dovoz bionafty ze všech zemí, aby mohla být rychle přijata přiměřená opatření, pokud by tak situace vyžadovala.

(195)

Vzhledem k rozsahu zjištěných subvenčních rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního vyrovnávacího cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby vyrovnávacích cel. Pokud jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, s konečnou platností se vyberou pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel,

10.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/26

(1)

Nařízením (ES) č. 193/2009 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“).

(2)

V souběžném antisubvenčním řízení uložila Komise nařízením (ES) č. 194/2009 (3) prozatímní vyrovnávací clo na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických.

(3)

Po zveřejnění závažných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „prozatímní informace“), předložilo několik zúčastněných stran své písemné připomínky k prozatímním zjištěním. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení. Komise pokračovala ve zjišťování a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(4)

Všechny strany byly informovány o závažných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečných antidumpingových opatření na dovoz bionafty pocházející z USA a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla (dále jen „konečné informace“). Po zveřejnění těchto informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k těmto informacím vyjádřit.

(5)

Vláda USA a další zúčastněné strany vyjádřily své zklamání nad tím, že bylo poskytnuto pouhých šestnáct dnů na zaslání vyjádření k prozatímním informacím a že byly odmítnuty požadavky některých stran na přiměřené prodloužení této lhůty.

(6)

V čl. 20 odst. 1 základního nařízení se stanoví, že zúčastněné strany mohou obdržet podrobnosti týkající se závažných skutečností a úvah, na jejichž základě byla přijata prozatímní opatření. V této souvislosti je běžnou praxí Komise, že informuje všechny zúčastněné strany řízení, a to po vyhlášení nařízení o uložení prozatímních opatření v Úředním věstníku Evropské unie, a poskytne lhůtu, ve které se strany mohou k opatřením vyjádřit. Zmíněný postup byl v tomto řízení dodržen. Pokud se jedná o lhůtu, ve které se zúčastněné strany mohou k opatřením vyjádřit, základní nařízení nestanoví její délku. V tomto řízení byla navržena lhůta v délce šestnácti dnů (posléze prodloužena na sedmnáct dnů), a to s ohledem na složitost řízení a na požadavek čl. 11 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení, který stanoví, že šetření musí být uzavřeno do třinácti měsíců od jeho zahájení.

(7)

Po zveřejnění prozatímních zjištění v souběžném antisubvenčním řízení se vláda USA vyjádřila k celní sazbě stanovené pro „všechny ostatní společnosti“. Pokud jde o výši prozatímní celní sazby pro americké společnosti, které se samy nepřihlásily a nespolupracovaly při šetření, byla částka stanovena na úrovni nižšího ze dvou rozpětí – nejvyššího subvenčního rozpětí nebo nejvyššího rozpětí utrpěné újmy –, která byla zjištěna v souvislosti se spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Stejná metoda byla použita i v antidumpingovém řízení. Takto stanovená sazba antidumpingového cla byla uvedena v čl. 1 odst. 2 prozatímního nařízení (sazba pro „všechny ostatní společnosti“ činí 182,4 EUR/t). Vláda USA se domnívá, že pokud se vychází z dostupných údajů, nebyla tato celní sazba správně vypočítána. Vláda USA se domnívá, že v souladu s článkem 18 základního nařízení lze z dostupných údajů vycházet tehdy, stanoví-li se nejprve, že některá zúčastněná strana neposkytla nebo odmítla poskytnout „nezbytné informace (4)“. Vláda USA se domnívá, že by měla být použita spíše vážená průměrná sazba vypočítaná pro spolupracující společnosti, které nejsou zařazeny do vzorku.

(8)

K této připomínce je nutno uvést, že v zahajovací fázi řízení zaslala Komise formulář pro výběr vzorku, podnět i oznámení o zahájení řízení všem společnostem uvedeným v podnětu (jednalo se o více než 150 společností). Formulář pro výběr vzorku byl přiložen také k verbální nótě, která byla v zahajovací fázi zaslána misi Spojených států amerických při Evropské unii spolu s žádostí o předání formuláře vývozcům a výrobcům v USA. Sdružení výrobců bionafty (National Biodiesel Board, dále jen „NBB“), jež je zúčastněnou stranou od samého počátku řízení, kromě toho zastupuje velký počet společností, které v USA působí v odvětví bionafty.

(9)

Na důsledky nedostatečné spolupráce upozorňovalo jak oznámení o zahájení řízení, tak průvodní dopis k formuláři pro výběr vzorku. Jak již bylo zmíněno v 8. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, k výběru vzorku se přihlásilo více než 50 společností, které poskytly požadované informace ve lhůtě patnácti dnů. Tyto společnosti představovaly více než 80 % celkového dovozu bionafty z USA do Společenství.

(10)

Po uložení prozatímních opatření byly orgány USA požádány, aby poskytly dodatečné informace. Zvláště byly požádány, aby vyzvaly ke spolupráci veškeré další vývozce a výrobce bionafty v USA, kteří nebyli uvedeni v článku 1 ani v příloze prozatímního nařízení, v době zahájení řízení nebyli známi a v minulosti neodmítli spolupráci (5).

(11)

Orgány USA poskytly seznam s názvy více než sta dalších společností (výrobců a vývozců) v USA. Bylo zkoumáno, zda některá z těchto společností byla vyzvána ke spolupráci již v zahajovací fázi řízení. V šetření vyšlo najevo, že významný počet společností na seznamu byl vyzván ke spolupráci již během výběru vzorku a že se tyto společnosti ve zmiňované době rozhodly nespolupracovat. Lze tedy říci, že tyto společnosti si byly vědomy důsledků nedostatečné spolupráce podle článku 18 základního nařízení.

(12)

Pokud však jde o ty společnosti uvedené na seznamu (jedná se o více než 40 společností), o kterých Komise při zahájení tohoto řízení nevěděla, bylo uznáno, že orgány USA byly požádány o podrobné informace o těchto společnostech teprve po uložení prozatímních opatření. Bylo tedy rozhodnuto, že tyto společnosti budou v příloze tohoto nařízení uvedeny dodatečně a že se na ně bude vztahovat stejná celní sazba jako na společnosti, které skutečně spolupracovaly, ale nebyly zařazeny do vzorku. Těmto společnostem byly oznámeny závažné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě měla být uložena konečná opatření, a byly vyzvány, aby zaslaly své připomínky k záměru Komise dodatečně uvést jejich názvy v příloze tohoto nařízení.

(13)

Po zveřejnění konečných informací vláda USA přivítala návrh použít pro tyto dodatečné společnosti váženou průměrnou sazbu. Vláda USA se však domnívala, že nebylo vysvětleno, proč bylo u ostatních společností uplatněno clo pro „všechny ostatní společnosti“. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vysvětlení ohledně společností, které byly vyzvány ke spolupráci během výběru vzorku, byla podána výše. Pokud jde o možné vývozce a výrobce v USA, kterým nebylo šetření jednotlivě oznámeno a kteří nejsou uvedeni na seznamu zmiňovaném v 11. bodě odůvodnění, je třeba nejdříve poznamenat, že v zahajovací fázi řízení byla vynaložena veškerá snaha, aby společnosti v USA, kterých se řízení mohlo týkat (viz 8. a 10. bod odůvodnění), byly kontaktovány. Také po uložení prozatímních opatření (viz 10. bod odůvodnění) se velmi usilovalo o to, aby byly nalezeny další společnosti, pričemž výsledkem bylo doplnění více než 40 společností na seznam společností, pro které bude použita vážená průměrná sazba. Má se za to, že bylo učiněno vše pro to, aby se americké společnosti činné v odvětví bionafty mohly přihlásit. V této souvislosti se dodává, že příslušné průmyslové sdružení se řízení účastnilo od samého začátku. Z uvedených důvodů by sazba pro „všechny ostatní společnosti“ měla být použita pro společnosti, které se samy nepřihlásiily.

(14)

Jedna společnost, která předložila vyplněný formulář pro výběr vzorku, a byla tedy zapsána na seznam uvedený v příloze prozatímního nařízení, požádala, aby byla její mateřská společnost doplněna na seznam v příloze tohoto nařízení. Tato společnost také požádala, aby v příloze byla u obou společností provedena změna, pokud jde o město, ve kterém společnosti sídlí, aby tak údaje odpovídaly adresám uvedeným na fakturách společností.

(15)

Po přezkoumání žádosti této společnosti byl učiněn závěr, že by mateřská společnost měla také být uvedena v příloze tohoto nařízení, neboť ve vyplněném formuláři pro výběr vzorku společnost zmínila, že se jedná o její jedinou společnost ve spojení, která je zapojena do obchodu s bionaftou. Změna týkající se města, ve kterém společnosti sídlí, byla také provedena.

(16)

Připomíná se, že šetření ohledně dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o tendence významné z hlediska posouzení újmy, Komise analyzovala údaje za období od ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výběru vzorku vyvážejících výrobců v USA, 5. až 10. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(18)

Některé strany vznesly připomínky k reprezentativnosti vzorku výrobců ve Společenství. O těchto připomínkách pojednává 74. až 78. bod odůvodnění.

(19)

Je třeba připomenout, že v oznámení o zahájení řízení byl údajně dumpingový výrobek definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu (obecně známý jako „bionafta“), a to v čisté formě nebo ve formě směsi.

(20)

Podnět k zahájení řízení obsahoval přímé důkazy o tom, že bionafta a všechny směsi bionafty s minerální naftou vyráběné v USA a vyvážené do Společenství za dumpingovou cenu měly vliv na hospodářskou situaci výrobců bionafty ve Společenství. Aby odpovídal charakteristikám příslušných výrobců bionafty a domácího trhu v USA, byl dotčený výrobek vymezen tak, aby zahrnoval i bionaftu přidávanou do směsí bionafty. Mělo se však za to, že z definice dotčeného výrobku v oznámení o zahájení řízení a v 19. bodě odůvodnění by nemuselo být jasné, kterých výrobců a jakých druhů výrobku se šetření týká.

(21)

Také pro účely šetření dumpingu a újmy, zvláště pokud jde o stanovení dumpingových rozpětí a úrovní pro odstranění újmy, bylo třeba jasně stanovit, jakých druhů výrobku se šetření týká.

(22)

Dotčený výrobek byl vzhledem k povaze amerického trhu prozatímně definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známý jako „bionafta“, a to buď v čisté formě, nebo ve formě směsi s obsahem bionafty vyšším než 20 % (B20). Za dotčený výrobek se tedy považuje čistá bionafta (B100) a všechny směsi, které obsahují více než 20 % bionafty (dále jen „dotčený výrobek“). Mělo se za to, že tato hranice umožňuje jasně rozlišovat mezi různými druhy směsí, které jsou určeny pro další mísení, a mezi druhy směsí, které jsou určeny k přímé spotřebě na americkém trhu.

(23)

Šetřením bylo zjištěno, že všechny druhy bionafty a bionafta ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité k jejich výrobě, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek vykazuje, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(24)

Některé zúčastněné strany vznesly námitky ohledně definic dotčeného a obdobného výrobku, jimiž zpochybnily definici dotčeného výrobku i definici obdobného výrobku s použitím stejných argumentů, aniž by mezi oběma pojmy v řízení činily rozdíl.

(25)

Připomíná se, že na pojem „dotčeného výrobku“ upravuje čl. 1 odst. 1 a 3 základního nařízení, zatímco výklad pojmu „obdobný výrobek“ podává čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Námitky k těmto pojmům jsou proto dále v textu řešeny odděleně.

(26)

Jedna strana nesouhlasila s tím, že by směsi s nízkým obsahem bionafty (např. B21) měly být považovány za bionaftu stejně jako čistá bionafta (B100) nebo jí podobné směsi, které jsou složeny především z bionafty a jen nízkého množství minerální nafty (např. B99). Tato strana tvrdila, že šetření se týkalo v podstatě čisté bionafty B100 a směsi B99 a všechny výpočty dumpingu a újmy byly provedeny na základě těchto dvou druhů výrobku. Domnívá se, že takto stanovená hranice těsně nad B20, tedy směsí s nízkým obsahem bionafty prodávanou přímo spotřebitelům v USA, vede k umělé definici dotčeného výrobku.

(27)

Stejná strana taktéž zpochybnila, zda lze směs s 20 % obsahem bionafty stále považovat za palivo na bázi bionafty nebo zda se jedná spíše o minerální naftu, na kterou se nevztahuje definice dotčeného výrobku. Tato strana poukázala na to, že Unie podporuje vytvoření nového čísla pro bionaftu (6) v harmonizovaném systému cel. Podle názoru této strany Komise v tomto řízení rozšířila definici výrobku a rozsah druhů výrobku, kterých se týká uložení opatření.

(28)

Uvedená strana se také domnívala, že v době, kdy probíhalo šetření, neexistovala žádná zvláštní hranice pro určení, zda se jedná o bionaftu, již by bylo lze zařadit pod kód 3824 90 91 kombinované nomenklatury, který byl pro bionaftu vytvořen Unií od 1. ledna 2008. Strana se pozastavila nad tím, zda podle pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad KN (7) lze směs obsahující méně než 50 % bionafty stále považovat za bionaftu. Dále uvedla, že příklady směsí, které Komise uvedla v dotazníku, měly vysoký obsah bionafty, čímž byl navozen dojem, že dotčeným výrobkem je pouze bionafta a směsi obsahující velmi vysoké procento bionafty.

(29)

Strana také uvedla, že Unie nemůže změnit definici dotčeného výrobku a ponechat definici obdobného výrobku. V této souvislosti se odvolala na prozatímní informace, které byly poskytnuty americkým výrobcům bionafty ve vzorku a které dokazují, že tito výrobci prodávali směsi vyráběné výhradně z různých druhů bionafty. Dotčený výrobek by se tedy měl týkat pouze výrobků obsahujících 100 % bionafty (B100), a to i vyrobených z různých vstupních produktů, nebo směsí obsahujících 99 % bionafty (B99).

(30)

Strana se odvolala na nedávný rozsudek Soudního dvora (8) týkající se dovozu dusičnanu amonného a usoudila, že odůvodnění rozsudku lze použít také v případě tohoto řízení a že bionafta, která není součástí směsí s velmi vysokým obsahem bionafty, nemůže být předmětem šetření a opatření, neboť se nejedná o obdobný výrobek, jehož se týkají zjištění o dumpingu a újmě, totiž o výrobek, který obsahuje pouze bionaftu (B100) nebo 99 % bionafty (B99).

(31)

Strany nepředložily žádné důkazy nebo odkazy na právní předpisy, které by dokazovaly, že dotčený výrobek nebyl v tomto šetření správně definován. Ustanovení čl. 1 odst. 1 až 3 základního nařízení slouží jako vodítko k definování dotčeného výrobku. Ustanovení čl. 1 odst. 1 stanoví: „Antidumpingové clo může být uloženo na každý výrobek, jehož propuštění do volného oběhu ve Společenství působí újmu.“

(32)

Jak bylo uvedeno již ve 20. bodě odůvodnění, podnět obsahoval přímé důkazy o tom, že bionafta a všechny směsi bionafty s minerální naftou vyráběné v USA a vyvážené do Společenství za dumpingové ceny měly vliv na hospodářskou situaci výrobců bionafty ve Společenství. Dumpingová rozpětí a rozpětí újmy byla stanovena pro každého výrobce zařazeného do vzorku na základě druhů výrobku, který tento výrobce prodává na trhu Společenství.

(33)

Strany nepředložily důkazy ke svému tvrzení, že hranice stanovená v prozatímním nařízení za účelem rozlišení dotčeného výrobku od jiného výrobku je uměle vytvořená. Jak již bylo zmíněno ve 24. a 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením vyšlo najevo, že B20 a případně směsi s nižším obsahem bionafty byly skutečně prodávány přímo spotřebitelům v USA. Šetření také ukázalo, že trh s bionaftou určenou k dalšímu mísení a trh se spotřebitelskými výrobky jsou dva různé trhy s různými odběrateli: jeden trh je ten, kde se obchodníkům a výrobcům směsí prodává bionafta a směsi bionafty určené k dalšímu mísení, zatímco na druhém trhu se směsi dostávají do distribuční sítě, a tedy k odběratelům. Stanovením hranice pro dotčený výrobek nad úrovní B20 byla načrtnuta jasná dělící čára a nedošlo k záměně mezi výrobky, trhy a různými stranami v USA.

(34)

Ve všech případech antidumpingových šetření je zcela běžné, že jednotlivé společnosti, kterých se týká šetření, nevyrábějí a neprodávají všechny druhy výrobku, na které se vztahuje definice dotčeného výrobku. Některé společnosti vyrábějí velmi omezenou škálu druhů výrobku, jiné mají naopak velmi široký sortiment. Tato skutečnost však nemá žádný vliv na definici dotčeného výrobku. Má se tedy za to, že požadavek, aby se dotčený výrobek vztahoval pouze na druhy výrobku, které byly vyváženy americkými výrobci a použity pro stanovení dumpingu a újmy, je nepodložený.

(35)

Jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení a v 19. bodě odůvodnění, šetření se zaměřilo především na bionaftu, ať už v čisté formě nebo obsaženou ve směsích. Antidumpingová opatření se použijí pro příslušné směsi vyvážené na trh Společenství. Otázka, zda lze směs obsahující 20 % bionafty stále považovat za palivo na bázi bionafty, nebo zda se jedná spíše o minerální naftu, na kterou se nevztahuje definice dotčeného výrobku, je tedy bezpředmětná.

(36)

Mělo by být ujasněno, že zjištění týkající se dumpingu a újmy pro každou společnost, jíž se šetření týká, byla založena výlučně na příslušných druzích výrobku, které každá jednotlivá společnost vyrobila a prodala v průběhu období šetření. Tvrzení, že definice dotčeného výrobku, která zahrnuje směsi s obsahem bionafty vyšším než B20, by měla nepřiměřený dopad na výrobce v USA, je nepodložené a nemůže vést k závěru, že dotčeným výrobkem by se měly rozumět pouze výrobky se stoprocentním obsahem bionafty (B100), a to i vyrobených z různých vstupních produktů, nebo směs obsahující 99 % bionafty (B99). Zahrnutí směsí s obsahem bionafty vyšším než B20 do definice dotčeného výrobku nemělo žádný dopad na zjištění týkající se společností, kterých se týkalo šetření a které tento druh výrobku nevyrábějí.

(37)

Neopodstatněná jsou také tvrzení této strany, že odůvodnění rozsudku Soudního dvora (9) je použitelné v probíhajícím řízení a že bionafta, která není součástí směsí s velmi vysokým obsahem bionafty, nemůže být předmětem působnosti šetření. U každé společnosti, které se týká šetření, budou totiž dumpingová rozpětí a rozpětí újmy přesně odpovídat dotčenému a obdobnému výrobku, kterého se zjištění o dumpingu a újmě týkají, tedy příslušným druhům výrobku, které obsahují bionaftu a které byly každou takovou společností prodány na domácím trhu a vyváženy do Společenství. Rozsudek, který zmiňuje tato strana, se navíc týkal přezkumu existujících antidumpingových opatření, který vedl k jejich rozšíření na jiné než dotčené výrobky, což není případ tohoto probíhajícího šetření.

(38)

Přestože se má za to, že příklady uvedené v dotaznících určených ke sběru dat za účelem šetření nemohou sloužit jako podklad k úvahám o závěrech šetření, není od věci upozornit, že do doby, než proběhne šetření na místě, nemůže Komise vědět, které druhy výrobku budou společnostmi, pro které byl dotazník nejdříve určen, vyráběny a prodávány na domácím trhu a které budou určeny na vývoz. Výrobek dotčený antidumpingovým šetřením může zahrnovat celou škálu různých druhů výrobku, a skutečnost, že některé z nich nemusí být dumpingové, je nevylučuje z definice dotčeného výrobku.

(39)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah lze potvrdit, že všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(40)

Prozatímně bylo zjištěno, že výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu USA, kterých se týká toto šetření, mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití jako ty, které jsou z této země vyváženy na trh Společenství. Stejně tak výrobky vyráběné výrobci ve Společenství a prodávané na trhu Společenství mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití v porovnání s výrobky vyváženými do Společenství z dotčené země.

(41)

Nebyly tudíž zjištěny žádné rozdíly mezi různými druhy dotčeného výrobku a druhy výrobku ve Společenství prodávanými na trhu Společenství, které by vedly k závěru, že druhy výrobku vyráběné a prodávané na trhu Společenství nejsou obdobným výrobkem, neboť mají stejné nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství. Proto byl vyvozen závěr, že všechny druhy bionafty, kterých se týká toto šetření, se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(42)

Jedna strana tvrdila, že definice obdobného výrobku má úzkou souvislost s vymezením dotčeného výrobku a že má být stanovena na základě fyzikálních vlastností a konečného využití výrobku. Strana tak v podstatě tvrdla, že v Unii se ke spotřebě nepoužívá B20, ale spíše směs s ještě menším obsahem bionafty, totiž B5. Obdobný výrobek byl tedy špatně definován. Strana také uvedla, že definice dotčeného výrobku nemůže být změněna, jestliže zůstane zachována definice obdobného výrobku.

(43)

V 29. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je jasně uvedeno, že definice obdobného výrobku souvisí s vymezením dotčeného výrobku a byla stanovena především na základě fyzikálních vlastností výrobku. Bylo vzato v potaz také běžné konečné využití výrobku a byl učiněn závěr, že hranice stanovená na úrovni B20 by měla zůstat zachována také v definici obdobného výrobku. V tomto případě byl také snížen počet druhů výrobku označených za obdobný výrobek, aby odpovídal definici dotčeného výrobku.

(44)

Tvrzení stran, že definice obdobného výrobku je nesprávná, musí být tedy odmítnuto a jeho prozatímní definice může být potvrzena.

(45)

Po zveřejnění prozatímních zjištění předložilo několik vyvážejících výrobců včetně sdružení NBB tvrzení, že za účelem odstranění dopadů subvencí měl výpočet dumpingu projít úpravami. Dle jejich názoru vedlo přehlížení vlivu subvencovaného domácího prodeje a prodeje na vývoz k podhodnocení příjmů, což se odrazilo jak běžné hodnotě obdobného výrobku, tak na stanovení vývozní ceny dotčeného výrobku. Tím byla ovlivněna běžná hodnota, neboť test běžného obchodního styku vycházel z prodejních cen, které nepočítaly s příjmy z prodeje subvencovaného výrobku, a ze stejného důvodu byla rovněž podhodnocena i vývozní cena. Tyto strany také tvrdily, že neupravení výpočtu dumpingu o vliv subvencí představovalo chybu v použití čl. 2 odst. 4 a 10 základního nařízení, neboť přispělo k použití vypočtených běžných hodnot, zatímco výroba a prodej dotčeného výrobku byly ve skutečnosti ziskové, když se přihlédlo k subvencím. Připomíná se, že ze šetření vyplynulo, že orgány USA poskytují úvěr pro výrobce směsí, tzv. „blender's credit“ ve výši 1 USD za galon čisté bionafty obsažené ve směsi bionafty s minerální naftou.

(46)

Sdružení NBB tvrdilo, že za účelem spravedlivého porovnávání a funkční rovnováhy mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení by bylo třeba připočítat tento úvěr nikoliv pouze k běžné hodnotě, ale také k vývozní ceně.

(47)

Jak je vysvětleno v 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou okolnosti, za kterých může subvence vést k úpravě, jakou požaduje NBB, aby nedošlo k dvojité nápravě v případě současně probíhajícího antisubvenčního a antidumpingového šetření pro stejný výrobek, výslovně uvedeny v čl. 24 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení, který stanoví, že na jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence. Takové okolnosti v tomto případě nenastaly. Úvěr pro výrobce směsí představuje totiž subvenci, která může být poskytnuta jak na domácí prodej, tak na prodej na vývoz, a to stejným způsobem a ve stejné výši, takže se nejedná o vývozní subvenci ve smyslu čl. 24 odst. 1. Sdružení NBB toto tvrzení nezpochybnilo. Proto bylo tvrzení, že úvěr pro výrobce směsí by měl býz „upraven“ při výpočtu dumpingu, shledáno neopodstatněným a bylo odmítnuto.

(48)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, které by v této souvislosti změnily prozatímní zjištění, 36. až 38. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(49)

Po zveřejnění prozatímních zjištění poukázal jeden z vyvážejících výrobců na administrativní chybu ve výpočtu běžné hodnoty určitého druhu výrobku založené na prodejní ceně na domácím trhu. Tato administrativní chyba byla odstraněna.

(50)

Jiný vyvážející výrobce, který nevykazoval reprezentativní domácí prodej, zpochybnil, zda lze při stanovení běžné hodnoty použít vážené průměrné ziskové rozpětí ostatních vyvážejících výrobců, kteří jsou předmětem šetření v souvislosti s výrobou a prodejem obdobného výrobku na domácím trhu. Tvrdil, že mělo být použito nikoliv průměrné ziskové rozpětí dvou integrovaných výrobců, kteří v období šetření zaznamenali ziskový domácí prodej, ale průměrné ziskové rozpětí neintegrovaných výrobců. Dotyčná společnost vzhledem k tomu, že získala své vstupní produkty na otevřeném trhu, tvrdila, že nemůže být srovnávána se dvěma plně integrovanými výrobci, které z hlediska tržních podmínek označila za nereprezentativní ve vzorku ostatních vyvážejících výrobců.

(51)

Toto tvrzení se považuje za oprávněné, neboť lze skutečně tvrdit, že situaci dvou integrovaných výrobců nelze přímo srovnávat se situací ostatních výrobců zařazených do vzorku, neboť jsou plně integrováni a mají přístup k vlastním vstupním produktům. Návrh na použití průměrného ziskového rozpětí neintegrovaných výrobců však nebyl použitelný, neboť žádný z těchto výrobců nezaznamenal v období šetření ziskový domácí prodej. Za přiměřené řešení bylo v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení shledáno stanovení zisku na základě ziskového domácího prodeje všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří prodávají výrobek na domácím trhu. Tento zisk byl poté použit k výpočtu běžné hodnoty pro zmíněného vyvážejícího výrobce.

(52)

Po zveřejnění konečných informací jedna skupina vyvážejících výrobců tvrdila, že ziskové rozpětí použité pro výpočet běžné hodnoty druhů výrobku, které v období šetření nebyly prodávány na domacím trhu, nebylo stanoveno rozumně. Skupina tvrdila, že běžná hodnota měla být stanovena na základě druhů výrobku, pro které běžná hodnota nebyla početně zjištěna, a že v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení měla být provedena úprava o rozdíly ve fyzických vlastnostech. Skupina dále tvrdila, že úpravy provedené při výpočtu rozpětí újmy měly být provedeny také při výpočtu běžné hodnoty.

(53)

V tomto ohledu je nutno poznamenat, že účelem úprav uvedených v čl. 2 odst. 10 základního nařízení je umožnit spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, a nikoli běžnou hodnotu stanovit. Cílem úpravy, která byla provedena při výpočtu utrpěné újmy, bylo umožnit srovnání dovozu bionafty z USA s bionaftou vyráběnou a prodávanou výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Jak bylo popsáno ve 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zisk, který byl použit pro početně zjištěnou běžnou hodnotu, je stanoven v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Toto tvrzení tedy nebylo shledáno opodstatněným a bylo odmítnuto.

(54)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se běžné hodnoty, které by změnily prozatímní zjištění, 39. až 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(55)

Jeden vyvážející výrobce vyjádřil nesouhlas s metodou stanovení ziskového rozpětí pro svého dovozce ve spojení ve Společenství, neboť některé náklady, jako třeba náklady na přepravu a pojištění, nebyly zahrnuty do nákladů prodaného zboží.

(56)

Toto tvrzení bylo shledáno opodstatněným a náklady prodaného zboží dovozce ve spojení byly opraveny na základě kupní ceny FOB, ke které byly připočteny všechny náklady spojené s dotčeným výrobkem jako náklady na provizi, přepravu, pojištění, manipulaci a zaplacení cla.

(57)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že výsledky určitých ukončených zajišťovacích operací na úrovni téhož dovozce ve spojení byly nesprávně zařazeny do provozního výsledku dotčeného výrobku, přičemž ve skutečnosti se týkaly pouze operací ve spojitosti s nákupem a prodejem jiného výrobku.

(58)

Společnost předložila důkazy, že výsledky ukončených zajišťovacích operací se týkaly výlučně jednotlivých kupních smluv na výrobek, který nebyl dotčeným výrobkem, a neovlivnily tedy prodejní, režijní a správní náklady týkající se dotčeného výrobku.

(59)

S ohledem na výše uvedené a na zjištění, že se tyto operace netýkají dotčeného výrobku, bylo rozhodnuto, že se tyto výsledky nebudou brát v potaz při stanovení prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení.

(60)

Po zveřejnění konečných informací zpochybnila jedna skupina vyvážejících výrobců skutečnost, že z výpočtů byla vyloučena část její bionafty vyvážené do Společenství, která byla dále mísena s jinou, z USA nepocházející bionaftou a dále prodávána ve Společenství jako směs obou původů. Skupina tvrdila, že ustanovení základního nařízení ani antidumpingové dohody WTO toto vyloučení neumožňují. V této souvislosti vláda USA uvedla, že Komise dostatečně nepodložila a nezdůvodnila změny mezi prozatímním a konečným stanovením.

(61)

S ohledem na obdržené připomínky a na alternativní metodu, kterou navrhla skupina vyvážejících výrobců ke stanovení spolehlivé vývozní ceny směsí znovu prodaných ve Společenství, přehodnotila Komise stanovení vývozní ceny. Metoda, kterou navrhla skupina, nemohla být použita, neboť u směsí, které byly následně znovu prodány na trhu Společenství, neuváděla jednotlivé příslušné vývozní ceny dovezených komponentů bionafty. V souladu se způsobem použitým při výpočtu újmy však byla cena dalšího prodeje směsi prodané na trhu Společenství stanovena na úrovni cen semene řepky jako vstupního produktu a na tomto základě, po odečtení všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, byla vypočítána vývozní cena ze závodu.

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se vývozní ceny, které by změnily prozatímní zjištění, 49. a 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(63)

Dva vyvážející výrobci zpochybnili úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, pokud jde o náklady na přepravu, manipulaci a skladování, které vznikly mezi produkčními zařízeními a terminálem, ze kterého byl dotčený výrobek odeslán k prodeji. Kromě toho jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že výrobek v terminálu ztrácí své jedinečné vlastnosti, neboť je mísen s jinými materiály, a proto by výše zmíněné náklady neměly být považovány za přímo související s prodejem.

(64)

Je třeba zdůraznit, že pro výpočet dumpingových rozpětí byly použity pouze čistá bionafta nebo její směsi vyráběné vyvážejícími výrobci, kterých se týká šetření. Proto se nezohlednění určitých nákladů, které vznikly po výrobě základního výrobku B100, nepovažuje za opodstatněné. Tyto náklady by tedy měly být odečteny, aby se, pokud jde o strany, které nejsou ve spojení, vývozní cena veškeré bionafty vlastní výroby v čisté formě i ve formě směsi vrátila na úroveň ceny ze závodu. Skutečnost, že se přeprava bionafty uskutečňuje z továrny do terminálu mimo továrnu, neznamená, že se na vlastní vyrobenou část konečné směsi nevztahují náklady na přepravu, manipulaci a skladování.

(65)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně srovnání, které by změnily prozatímní zjištění, 51. až 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(66)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou tato:

(67)

Vzhledem ke změnám v dumpingových rozpětích společností zařazených do vzorku byl v souladu s metodologií popsanou v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení přepočítán vážený průměr dumpingového rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku. Jak je uvedeno výše, dumpingové rozpětí bylo stanoveno na 33,5 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(68)

Základ pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí byl stanoven v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Stejným způsobem bylo konečné celostátní dumpingové rozpětí stanoveno na 39,2 %.

(69)

Jedna ze zúčastněných stran zpochybnila skutečnost, že na základě čl. 4 odst. 1 základního nařízení byla z posouzení celkové výroby ve Společenství vyloučena skupina výrobců ve spojení s jedním vyvážejícím výrobcem v USA, který je uveden v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato strana uvedla, že správný jmenovatel ke stanovení podpory podnětu by měl zůstat na přibližné úrovni 5,4 milionu tun a neměl by být snižován na úroveň mezi 4,2 a 4,6 miliony tun, jako tomu bylo v prozatímní fázi.

(70)

Příslušnými ustanoveními základního nařízení k posouzení situace nebo podpory šetření jsou čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Pro informaci se uvádí, že příslušná ustanovení antidumpingové dohody WTO, která se týkají vymezení domácího výrobního odvětví, jsou obsažena v čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Z těchto ustanovení zřetelně vyplývá, že vymezení domácí výroby k účelům posouzení situace by mělo být provedeno ve spojení a že se na něj vztahují stejné požadavky jako na vymezení domácího výrobního odvětví. Toto tvrzení není v žádném případě takové povahy, aby změnilo závěr, že šetření podpořila podstatná část výroby ve Společenství. I v případě, že by byl jmenovatel na úrovni 5,4 milionu tun, přesahovala by podpora šetření 50 % tedy mnohem více, než je požadováno v základním nařízení.

(71)

Táž zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k definici dotčeného výrobku a obdobného výrobku, kterým je bionafta v čisté formě nebo ve formě směsi s obsahem bionafty převyšujícím 20 % (B20), musí být výrobní odvětví Společenství a výroba ve Společenství představovány všemi společnostmi ve Společenství, které vyrábějí bionaftu a její směsi s obsahem bionafty vyšším než B20. Tvrdila, že neexistují důkazy, že by se žadatel nebo Komise snažili zahrnout tyto společnosti do celkové výroby nebo že by shledali, že tito výrobci podporují podnět k šetření.

(72)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že údaj o celkové výrobě ve Společenství uvedený v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení skutečně zahrnuje objem výroby směsí s vyšším než 20 % obsahem bionafty (>B20). Dále lze uvést, že podle dostupných informací byla výroba směsí s 21 % až 99 % (B21–B99) obsahem bionafty ve Společenství v průběhu období šetření velmi nízká. V tomto rozmezí byly vyráběny pouze směsi B30, přičemž pokud jde o obsah bionafty, nepřesáhla výroba objem 60 000 tun. Po uložení prozatímních opatření navíc Komise kontaktovala také známé výrobce směsí B30 a odpověď, kterou zaslali dva z nich, dokazuje podporu podnětu.

(73)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, 59. až 61. bod odůvodnění prozatímního nařízení, které se týkají vymezení výroby ve Společenství, výrobního odvětví ve Společenství a situace, se potvrzují.

(74)

Jedna ze stran tvrdila, že výkonnost jednoho výrobce ve Společenství, který byl zařazen do vzorku a při šetření nespolupracoval, byla velmi dobrá a měla být vzata v úvahu při posouzení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Bylo uvedeno, že tomuto výrobci nebyla během období šetření způsobena újma a že by se v souladu s článkem 18 základního nařízení měly použít nejlepší dostupné údaje. V této souvislosti strana navrhla, aby se při šetření újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství použily veřejně přístupné finanční údaje tohoto výrobce za rok 2007 a 2008.

(75)

V antidumpingových šetřeních je běžnou praxí, že Komise vyloučí výrobce, kteří při šetření nespolupracovali za účelem posouzení újmy, a že se nepoužijí dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Údaje, které se týkají újmy, se týkají delšího období v délce čtyř let a z veřejných zdrojů není možné získat veškeré nezbytné informace ke stanovení všech činitelů újmy pro celé období. V tomto konkrétním případě byl zmíněný výrobce ve Společenství vyloučen ze šetření, neboť za období 2004–2006 neposkytl ucelené a účelné informace a poskytl pouze částečné informace za rok 2007 a období šetření. Kdyby byly použity veřejné údaje týkající se činností tohoto výrobce v oblasti bionafty za rok 2007 a 2008, nebylo by možné získat údaje o veškerých činitelích újmy a za všechny roky posuzovaného období. To by zkreslilo tendence, které jsou důležité z hlediska posouzení újmy.

(76)

Kromě toho by ponechání zmíněného výrobce ve vzorku neumožnilo posouzení podbízení, které má být učiněno pro veškerý prodej uskutečněný výrobci ve vzorku, neboť zmíněná společnost za období šetření neposkytla podrobný seznam prodeje podle druhu výrobku. Nakonec je také třeba poznamenat, že soudě podle ziskovosti sledovatelné z veřejně přístupných informací, finanční výkonnost zmíněného výrobce na rozdíl od tvrzení zúčastněné strany zdaleka nedosáhla průměrné ziskovosti stanovené pro spolupracující výrobce ve Společenství ve vzorku, jak je uvedena v tabulce 7 prozatímního nařízení. Na základě výše uvedeného musela být žádost této strany zamítnuta.

(77)

Táž strana tvrdila, že vzorek výrobců ve Společenství nebyl reprezentatitvní pro výrobní odvětví Společenství, neboť zahrnoval pouze výrobce čisté bionafty (B100) a nikoliv také výrobce směsí s faktorem B99 až B20 a směsí B100.

(78)

V této souvislosti se znovu připomíná, že jak již bylo uvedeno v 72. bodě odůvodnění, výroba směsí bionafty B20 až B99 ve Společenství byla během období šetření velmi nízká. Se zřetelem na toto malé množství, které představuje méně než 2 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství v průběhu období šetření, lze dospět k závěru, že výběr vzorku, který byl založen především na největších objemech výroby a prodeje ve Společenství, byl reprezentativní. Pokud jde o výrobce směsí B100, nelze tyto společnosti považovat za výrobce obdobného výrobku, neboť již existující obdobný výrobek pouze míchají. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(79)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 62. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(80)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, týkalo se posuzování tendencí v souvislosti s hodnocením újmy období od ledna 2004 do konce období šetření. Šetření nicméně ukázalo, že v roce 2004 výrobní odvětví Společenství prakticky začínalo. Proto bylo považováno za vhodnější provést analýzu možné újmy a hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, která by byla založena na tendencích pro období od roku 2005 do období šetření (dále jen „analyzované období“). Jelikož se k tomuto postupu žádná strana nevyjádřila, 65. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(81)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, které by mohly odůvodnit změnu stanoviska ohledně spotřeby ve Společenství uvedené v předcházející tabulce, 66. až 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(82)

Následující tabulka ukazuje celkový objem dovozu na trh Společenství uskutečněný vyvážejícími výrobci z USA v posuzovaném období.

Tabulka 2

(83)

Pro účely konečných zjištění vyšlo najevo, že se jeden vyvážející výrobce v USA při prodeji svých výrobků na trhu Společenství nedopouštěl dumpingu, takže celkový objem a cena dumpingového dovozu musely být znovu stanoveny. V takovém případě, kdy se za účelem stanovení dumpingu provádí výběr vzorku, je praxí Komise přezkoumat, zda existují konkrétní důkazy o tom, že se všechny společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, v období šetření skutečně dopouštěly dumpingu svých výrobků na trhu Společenství.

(84)

Za tímto účelem byly na základě vývozních statistik USA prošetřeny vývozní ceny účtované spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku a vývozní ceny nespolupracujících vývozců, dále také odpovědi na dotazník od vyvážejících výrobců v USA zařazených do vzorku a odpovědi ve formulářích pro výběr vzorku poskytnutých všemi spolupracujícími společnostmi v USA. Mělo se za to, že úroveň nedumpingových vývozních cen dotčeného výrobku lze stanovit přičtením průměrného dumpingového rozpětí zjištěného u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku k průměru vývozních cen stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, u nichž bylo zjištěno, že se dopouštějí dumpingu.

(85)

Vývozní cena pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byla stanovena na základě vývozních statistik USA poté, co byly odečteny vývozní údaje týkající se vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Výsledná cena pak byla porovnána s nedumpingovou vývozní cenou.

(86)

Toto cenové srovnání ukázalo, že jak i) spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku, tak ii) vyvážející výrobci, kteří při šetření nespolupracovali, měli průměrné vývozní ceny pohybující se ve všech případech pod průměrnými nedumpingovými cenami stanovenými pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku. To bylo dostatečnou známkou toho, že dovoz od všech společností, které nebyly zařazeny do vzorku, tj. spolupracujících i nespolupracujících, lze pokládat za dumpingový.

(87)

Pokud jde o společnosti nezařazené do vzorku, z dostupných informací a předložených údajů týkajících se jejich vývozní ceny nevyplývá, že by jejich ceny byly vyšší než nedumpingová cena stanovená způsobem objasněným v 84. bodě odůvodnění.

(88)

Jak již bylo zmíněno v 83. bodě odůvodnění, u jednoho vyvážejícího výrobce v USA, který byl zařazen do vzorku, nebyl v konečné fázi u prodeje jeho výrobků na trhu Společenství zjištěn dumping. Proto byl jeho vývoz vyloučen z analýzy týkající se vývoje dumpingového dovozu na trhu Společenství.

(89)

S cílem vyloučit jakoukoli možnost prozrazení citlivých obchodních údajů vztahujících se k dotyčnému výrobci však bylo z důvodu zachování důvěrnosti údajů považováno za vhodné nepředkládat veřejně dostupné údaje, jako jsou vývozní statistiky USA, a neuvádět údaje o vývozci, u něhož nebyl na trhu Společenství zjištěn dumping.

(90)

Následující tabulka shrnuje v indexované formě veškerý dovoz bionafty pocházející z USA na trh Společenství v posuzovaném období, u něhož byl zjištěn dumping či který byl pokládán za dumpingový.

Tabulka 3

(91)

Nové údaje ukazují, že objem dovozu z USA významně vzrostl z více než 10 000 tun v roce 2005 na více než 1 000 000 tun v období šetření. V průběhu analyzovaného období se podíl dumpingového dovozu z USA na trhu Společenství neustále zvyšoval, a to z 0,3 % v roce 2005 na více než 15 % v období šetření. Došlo tak k významnému nárůstu dumpingového dovozu jak v absolutních, tak v relativních číslech v porovnání se spotřebou Společenství v daném období.

(92)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že by analýza újmy a příčinných souvislostí v antidumpingovém řízení měla vycházet z jiných údajů než analýza uskutečněná v souběžném antisubvenčním řízení. Tvrdila, že zjištění týkající se dumpingu, zvláště pokud jde o vývoz do Společenství, jsou založena pouze na údajích o bionaftě, kterou výrobci zařazení do vzorku sami vyrábějí, zatímco zjištění ohledně subvencí se týkají i) bionafty vlastní výroby, ii) bionafty vyráběné a míchané a iii) bionafty zakoupené a míchané, která se vyváží do Společenství.

(93)

Podle tohoto tvrzení by tedy antidumpingové řízení mělo být vždy založeno na omezenějších údajích, než jsou údaje používané v antisubvenčním řízení. V prozatímní fázi šetření však bylo zjištěno, že veškerý vývoz na trh Společenství, který uskutečnili výrobci zařazení do vzorku výrobců v USA, byl uskutečněn za dumpingové ceny. Podobné zjištění bylo učiněno v antisubvenčním šetření. V obou šetřeních tak bylo shledáno, že veškerý vývoz uskutečněný z USA je dumpingový a subvencovaný, a proto byl jako celek zahrnut do analýzy újmy a příčinných souvislostí.

(94)

Skutečnost, že v konečné fázi vyšlo najevo, že se jedna americká společnost zařazená do vzorku nedopouštěla dumpingu (viz 83. bod odůvodnění výše), vedla k nesrovnalostem mezi údaji o objemu dumpingového dovozu a o objemu subvencovaného dovozu, které bylo třeba vzít v úvahu při analýze újmy a příčinných souvislostí v obou šetřeních. Celkový objem dumpingového dovozu z USA byl upraven tak, aby odrážel skutečnost, že dovoz jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku nebyl dumpingový.

(95)

Vzhledem k výše uvedenému bylo toto tvrzení odmítnuto.

(96)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že číslo HTS 3824 90 ve vývozních statistikách USA, které bylo použito v prozatímním nařízení ke stanovení dovozu z dotčené země, se kromě bionafty týká také jiných výrobků, a to „živočišných nebo rostlinných tuků nebo jejich směsí“. Analýza objemu dovozu z USA byla proto nedostatečná. Tatáž zúčastněná strana navrhla, aby byly místo toho použity tendence stanovené pro výrobce v USA, kterých se šetření týká.

(97)

V této souvislosti je především třeba poznamenat, že k výpočtu objemu dovozu pocházejícího z USA byl použit kód 3824 90 4000 amerického systému HTS, a nikoli šestimístné číslo HTS, jak tvrdila tato strana.

(98)

Připomíná se dále, jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že údaje Eurostatu nemohly být použity pro účely posouzení dovozu bionafty z USA, neboť až do konce roku 2007 neexistoval zvláštní celní kód KN, pod který by výrobek mohl být zařazen. Bionafta mohla být zařazena pod různé kódy KN, pod které však patřily také dovozní údaje jiných výrobků. Vývozní statistiky USA byly použity proto, že umožňovaly zařadit vývoz dotčeného výrobku pod jeden sazební kód a že objem jiných výrobk. Které spadaly do téhož sazebního kódu, je z hlediska vývozu do Společenství zanedbatelný.

(99)

Vzhledem k omezené využitelnosti údajů Eurostatu lze kromě vývozních statistik USA vycházet také z údajů o dovozu uvedených v podnětu. Tyto údaje získali žadatelé z důvěrných informací o trhu, a proto se na použití těchto údajů vztahují omezení. Aby však bylo možné učinit si ucelený obrázek o vývoji objemu dovozu, přináší následující tabulka příslušné indexované údaje:

Tabulka 4

(100)

Z porovnání údajů v tabulkách 4 a 2 vyplývá, že Komise posuzovala objem dovozu dotčeného výrobku v analyzovaném období spíše opatrněji. Tento celkový přehled objemu dovozu uvedený v tabulce 4 je kromě toho pořízen na základě důvěrných údajů, které nepodléhají zveřejnění, zatímco statistiky USA představují veřejně přístupný zdroj informací.

(101)

Metoda navržená zúčastněnou stranou by na základě informací od vyvážejících výrobců, kterých se týkalo šetření, poskytla následující obrázek vývoje objemu vývozu:

Tabulka 5

(102)

Z porovnání tabulek 5 a 2 vyplývá, že tendence, ke kterým se dospělo metodou Komise a metodou navrženou touto stranou, jsou si velice podobné.

(103)

Táž zúčastněná strana také tvrdila, že objem dovozu uvedený v tabulce 2 by neodpovídal skutečnému objemu dovozu dotčeného výrobku, protože dotčeným výrobkem je bionafta a směsi bionafty s vyšším než 20 % obsahem bionafty.

(104)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v období šetření nebyl zjištěn žádný dovoz dotčeného výrobku s obsahem bionafty v rozmezí B20 až B99. Jinými slovy, šetření neprokázalo, že by byl dovoz dotčeného výrobku klasifikován pod jiným kódem amerického systému HTS z důvodu nízkého obsahu bionafty.

(105)

Na základě výše zmíněného lze učinit závěr, že objem dovozu uvedený v tabulce 2 prozatímního nařízení představuje spolehlivý, objektivní a opatrný odhad dovozu dotčeného výrobku na trh Společenství.

(106)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že množství výrobků získaná v procesu „splash and dash“ vyvážená z USA by měla být odlišena od dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z USA, neboť se nejedná o dovoz pocházející z USA.

(107)

Táž strana a vláda USA taktéž uvedly, že na rozdíl od tvrzení obsažených v 77. a 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nemá být veškerý vývoz z USA považován za pocházející z USA. V USA neexistuje orgán, který by posoudil nebo stanovil, ze které země určitý výrobek určený pro vývoz pochází, a nelze předpokládat, že veškerá bionafta, která opouští území USA, pochází z USA.

(108)

Táž strana také uvedla, že předpisy o původu, které stanoví Statistický úřad USA ve věci stanovení původu vyváženého zboží, nejsou v odvětví bionafty obecně známy, a proto vývozci při vyplňování prohlášení o vývozu („Shipper's Export Declaration“, SED) obvykle uvádějí, že vyvážené zboží pochází z USA.

(109)

Dále zopakovala své tvrzení z prozatímní fáze šetření, a to, že objem dovezený do Společenství v procesu „splash and dash“ by představoval více než 40 % dotčeného výrobku vyváženého z USA. Své tvrzení doložila údaji USA o vývozu a dovozu výrobků kódů HTS 3824 90 4020 a 3824 90 4000, a prakticky tvrdila, že veškerý dovoz bionafty v USA byl poté v procesu „splash and dash“ vyvezen do Společenství.

(110)

K tomu lze poznamenat, že lze přijmout objasnění požadované po orgánech USA, totiž že žádný orgán USA neposuzuje nebo nestanovuje, ze které země pochází určitý výrobek určený pro vývoz.

(111)

Tvrzení, že by výrobky vyvážené v procesu „splash and dash“ představovaly nejméně 40 % vývozu USA do Společenství, bylo založeno na předpokladu, že veškerá bionafta dovezená do USA bude následně vyvezena do Společenství v procesu „splash and dash“, aniž by došlo v USA k jakékoliv její spotřebě nebo k dalšímu mísení před vývozem.

(112)

Údaje, které předložila tato strana, však ukazují, že v letech 2004 až 2006 byl dovoz mnohem vyšší než vývoz, což by znamenalo, že na domácím trhu USA existuje poptávka po bionaftě pocházející z jiných zemí. Výše zmíněný předpoklad je navíc spíše zjednodušující, neboť nebere v potaz množství bionafty smíchané v USA a vyvezené do Společenství, kdy je za americký výrobek považována směs jako celek, jestliže v ní převažuje bionafta pocházející z USA, nebo směs, která má jiné vlastnosti než základní suroviny, ze kterých se skládá. V této souvislosti se připomíná, že, jak již bylo zmíněno v 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, americké společnosti, kterých se týká šetření, prohlásily, že pokud jde o množství vyvážená do Společenství nebo prodávaná na domácím trhu, nelze rozlišovat mezi výrobkem vyrobeným v USA nebo pocházejícím z USA nebo výrobkem dovezeným. Z toho by také vyplývalo, že americké společnosti uvedly původ výrobku správně, neboť ve všech případech probíhalo další mísení dovezené bionafty na území USA. Ve většině případů jsou navíc vyvážející výrobci, kterých se týká šetření, velké společnosti nebo skupiny společností se společnostmi ve spojení ve Společenství, takže lze stěží uvěřit, že nevěděly o pravidlech týkajících se stanovení původu existujících v USA a ve Společenství.

(113)

S ohledem na výše uvedené lze dospět k závěru, že neexistují důvody, aby dovoz do Společenství, který v posuzovaném období proběhl v procesu „splash and dash“, musel být zřetelně označen. Dále neexistují důvody k tomu, aby takový možný vývoz nebyl považován za vývoz pocházející z USA.

(114)

Následující tabulka ukazuje v souladu s 81. a 82. bodem odůvodnění prozatímního nařízení jednotkovou prodejní cenu veškerého dovozu pocházejícího z USA, který byl uskutečněn na trhu Společenství v posuzovaném období.

Tabulka 6

(115)

S ohledem na konečná zjištění týkající se dumpingu a na zjištění, že jedna společnost se nedopouštěla dumpingu svých výrobků na trhu Společenství, byly jednotkové prodejní ceny dumpingového dovozu na trhu Společenství vypočteny zvlášť a jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 7

(116)

Průměrné ceny dovozu z USA v posuzovaném období kolísaly a celkově vykázaly nárůst o 6 % mezi rokem 2005 a obdobím šetření.

(117)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, které se účtují odběratelům na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, upraveny na úroveň ceny ze závodu a srovnány s příslušnými váženými průměrnými cenami dumpingového dovozu z USA, stanovenými na základě cen CIF pro vyvážející výrobce v USA zařazené do vzorku, u kterých bylo zjištěno, že se dopouštějí dumpingu svých výrobků na trhu Společenství. V případě potřeby, jak je popsáno v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla provedena úprava s ohledem na cla a náklady po dovozu a s ohledem na rozdíly ve vstupních produktech používaných pro výrobu bionafty.

(118)

Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že úprava o rozdíly ve vstupních produktech nebyla uskutečněna správně, neboť neodráží správným způsobem tržní hodnotu rozdílů. Dle jejich mínění by tyto rozdíly měly být vypočítány na základě cen za různé druhy bionafty dostupné na trhu Společenství a kvantifikovali tyto rozdíly odkazem na cenové nabídky, po celním odbavení v Antverpách, publikované analytikem trhu.

(119)

V této souvislosti se připomíná, že úprava byla provedena na základě souhrnu ověřených údajů týkajících se operací v USA, získaných od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku; vycházelo se tedy ze závěrů šetření, které představují nejspolehlivější zdroj informací. Cenové nabídky na úrovni Společenství by mimoto nebyly vhodným základem pro tuto úpravu, neboť tyto cenové úrovně by byly ovlivněny cenovou úrovní dumpingového dovozu pocházejícího z USA. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení odmítnuto.

(120)

Stejní vyvážející výrobci tvrdili, že úprava zohledňující rozdíly mezi vstupními produkty by měla být aplikována pouze na prodej vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a nikoliv na prodej výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, neboť ti prodávají směsi, které jsou v souladu s normami Společenství.

(121)

Toto tvrzení je považováno za bezpředmětné, neboť cílem úpravy bylo zohlednit rozdíly ve vstupních produktech a nikoliv jiné možné rozdíly, pokud jde o soulad s různými normami použitelnými na úrovni Společenství. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(122)

Žadatel zpochybnil přiměřenost této úpravy a tvrdil, že jak výrobci ve Společenství, tak američtí vývozci používají různou škálu vstupních produktů a vyrábějí řadu směsí, které jsou dostupné na obou trzích, a proto mají obě tyto skupiny při výběru surovin stejné možnosti.

(123)

V tomto ohledu je třeba uznat, že jak výrobci ve Společenství, tak američtí vyvážející výrobci sice používají řadu směsí založených na různých vstupních produktech, ale skladba vstupních produktů ve směsi se může u jednotlivých výrobců nebo dokonce i u odběratelů jednoho a téhož výrobce významně lišit. Šetření také skutečně ukázalo, že pouze ve velmi malém množství případů bylo složení směsí prodávaných výrobci ve Společenství zařazenými do vzorku shodné se složením směsí prodávaných vyvážejícími výrobci ve vzorku na trhu Společenství. Aby při vypočítávání cenového podbízení bylo možné vzít v úvahu různé druhy bionafty, považovalo se za nutné učinit úpravu zohledňující rozdíly mezi vstupními produkty. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto.

(124)

Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že pro výpočet rozpětí újmy byly použity ceny CIF na hranice Společenství a nikoliv ceny dalšího prodeje prvnímu odběrateli, který není ve spojení. Tvrdili, že tyto výpočty je třeba opravit tak, aby zohledňovaly hodnotu a množství prodeje prvnímu odběrateli, který není ve spojení.

(125)

Zjistilo se, že toto tvrzení se skutečně týká dvou vyvážejících výrobců, proto byly výpočty rozpětí újmy náležitě opraveny.

(126)

Na základě výše uvedeného se zjištěné průměrné rozpětí cenového podbízení v období šetření, vyjádřené jako procento váženého průměru cen výrobního odvětví Společenství ze závodu, pohybovalo mezi 18,9 % a 31,9 %, a nikoli v rozmezí 18,9 % až 33,0 % zaznamenaném v prozatímní fázi.

(127)

Jak bylo uvedeno ve 107. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(128)

Prozatímní analýza totiž ukázala, že se výkonnost výrobního odvětví Společenství zlepšila, pokud jde o některé ukazatele objemu, ale že se v posuzovaném období významně zhoršila většina ukazatelů spojených s finanční situací výrobního odvětví Společenství. Navzdory schopnosti výrobního odvětví Společenství získávat kapitál na investice se návratnost investic v období šetření výrazně propadla a ziskovost se během posuzovaného období významně snížila.

(129)

Jedna zúčastněná strana prohlásila, že analýza růstu výrobního odvětví Společenství, provedená v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla správná. Především pak strana tvrdila, že podle prozatímního nařízení měl silný nárůst poptávky po bionaftě na trhu Společenství vést k srovnatelnému nárůstu podílů výrobního odvětví Společenství na trhu, zatímco ve skutečnosti přímou souvislost mezi nárůstem poptávky a vyšším podílem na trhu nelze doložit.

(130)

Stejná strana dále tvrdila, že o činitelích újmy, které jsou také uvedeny v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jako výroba, využití výrobní kapacity, produktivita, prodej, investiční strategie a návratnost investic, nelze říci, že byly vážně ovlivněny.

(131)

Tvrzení o neexistujícím spojení mezi poptávkou a podílem na trhu se přijímá. Stále však platí, že mezi rokem 2006 a obdobím šetření se tržní podíl výrobců ve Společenství zařazených do vzorku zvětšil 1,2krát, zatímco podíl dumpingového dovozu na trhu dosáhl zhruba sedmnáctinásobku původního stavu. Tento relativně silný nárůst podílu dovozu z USA na trhu je výsledkem mnohem nižších prodejních cen tohoto dovozu z USA, jak dokládají tabulka 7 a 126. bod odůvodnění.

(132)

Pokud jde o tvrzení o souhrnném posuzování všech činitelů újmy, uznává se, že nikoli všechny tyto činitele se v posuzovaném období zhoršily. Činitele související s finanční situací výrobního odvětví Společenství však byly vážně ovlivněny, a to především ziskovost a návratnost investic, v menším rozsahu pak také produktivita. Příčina tkví ve skutečnosti, že se výrobní odvětví Společenství muselo přizpůsobit konkurenčnímu a cenu určujícímu dumpingovému dovozu z USA a že se rozhodlo zůstat na trhu navzdory ztrátám zisku, spíše než zachovat ziskovost za cenu ztráty podílů na trhu.

(133)

Některé zúčastněné strany a vláda USA tvrdily, že úroveň ziskovosti a návratnosti investic u výrobců ve Společenství zařazených do vzorku byla v roce 2007 a během období šetření stále dobrá, pokud jde o absolutní hodnoty, a to navzdory silnému poklesu ve srovnání s předchozími lety. Tvrdily, že úroveň ziskovosti a návratnosti investic dosažená v období 2004–2006 byla neudržitelná a že odvětví bionafty v Unii, stejně jako všechna jiná nová odvětví, prošlo v posuzovaném období běžnou sinusoidou rozkvětu a útlumu.

(134)

V této souvislosti se připomíná, že některé americké společnosti zařazené do vzorku dosáhly v posuzovaném období mnohem větší, více než třicetiprocentní ziskovosti, a to v podobném kontextu rozvíjejícího se trhu. Je třeba dodat, že k poklesu ziskovosti a návratnosti investic ve výrobním odvětví Společenství došlo velmi náhle, a to během jednoho roku v období 2006–2007, což časově odpovídá prudkému nárůstu amerického dovozu bionafty.

(135)

Několik výrobců ve Společenství tvrdilo, že při posuzování újmy měla být plně brána v úvahu situace společností ve Společenství, které nebyly zařazeny do vzorku, a to především z důvodu, že se v těchto společnostech v průběhu posuzovaného období vyskytly četné případy omezování výroby, uzavírání zařízení a odkládání nových projektů.

(136)

Jiná zúčastněná strana naopak tvrdila, že zmínky prozatímního nařízení o výrobcích ve Společenství, kteří nebyli zařazeni do vzorku, jsou nepodstatné, neboť neověřené údaje od těchto výrobců nemohou být použity k prokázání újmy. Tato strana také zdůrazňuje, že z veřejně přístupných údajů vyplývá, že někteří z těchto výrobců nezařazených do vzorku jsou ziskoví.

(137)

Co se týče těchto dvou tvrzení, připomíná se, že ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se situace výrobců ve Společenství, kteří nebyli zařazeni do vzorku, považuje za dodatkový ukazatel způsobené újmy, který nemá vliv na výpočet činitelů újmy a rozpětí újmy, pro který byly skutečně použity ověřené informace. Proto bylo tvrzení této strany odmítnuto. Na druhé straně vzhledem k tomu, že neexistují žádné ověřené statistiky ani jednotlivé informace týkající se situace všech výrobců v Unii nezařazených do vzorku, nelze vyhovět požadavkům výrobců ve Společenství a přesně stanovit situaci výrobců ve Společenství jako celku. Tato žádost byla tedy také zamítnuta.

(138)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k prozatímním zjištěním týkajícím se hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, 86. až 92. bod odůvodnění a 94. až 106. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(139)

Závěr o tom, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, jak se uvádí v 107. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se rovněž potvrzuje.

(140)

Připomíná se, že objem dumpingového dovozu z USA během analyzovaného období výrazně vzrostl. Existovala také zřejmá časová shoda mezi prudkým nárůstem dumpingového dovozu a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Jelikož ceny tohoto výrobního odvětví čelily v průběhu období šetření v důsledku dumpingového dovozu cenovému podbízení, nedokázalo výrobní odvětví přizpůsobit své ceny podmínkám na trhu a nárůstu nákladů.

(141)

Potvrzuje se proto, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z USA měl během období šetření značný nepříznivý dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(142)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, které by mohly odůvodnit změnu stanoviska ohledně prozatímních zjištění v této věci, potvrzuje se, že dovoz z jiných třetích zemí mohl mít pouze zanedbatelný podíl na újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(143)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že i zanedbatelný pokles poptávky (0,5 %), ke kterému došlo mezi rokem 2007 a obdobím šetření, by způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství, domnívajíc se, že možný desetiprocentní nárůst poptávky by znamenal dodatečný objem prodeje ve výši 205 733 tun, kdyby si výrobní odvětví Společenství bylo udrželo 29,8 % podíl na trhu, který byl zaznamenán během období šetření.

(144)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že tvrzení této strany se zakládají na obecných a nepodložených domněnkách. Skutečnost, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl mezi rokem 2007 a obdobím šetření o 2,8 procentního bodu, by též podporovala závěr, ke kterému se dospělo ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, totiž že újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nemůže být přisuzována tomuto lehkému poklesu poptávky mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se vývoje poptávky na trhu Společenství, 121. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(145)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že znovuzavedení energetických daní v Německu nepříznivě ovlivní hospodářskou situaci výrobců ve Společenství, kteří zásobují jeho trh, neboť kvůli těmto opatřením se propadne poptávka po bionaftě B100, která činí nejméně 1,5 milionu tun. V reakci na zjištění šetření uvedená ve 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tato strana dále tvrdila, že i v případě, kdy by zavedení požadavku na povinné mísení, který stanovil kvótu ve výši 4,4 % pro naftu uváděnou na německý trh pro dopravní účely (B5), kompenzovalo údajné ztráty z prodeje bionafty B100, cenové úrovně B100 by byly jiné než cenové úrovně bionafty, která se používá ve směsích B5. Dále uvedla, že bionafta B100 se vyráběla pouze ze semene řepky, tedy z dražšího výchozího produktu, zatímco bionafta B5 se vyráběla z celé řady vstupních produktů, což má nepříznivý dopad na průměrnou cenu výrobců ve Společenství.

(146)

V tomto ohledu se připomíná, že oproti tvrzení této strany se šetřením prokázalo, že objem prodeje výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří zásobovali německý trh, vzrostl mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 68 %, což by potvrzovalo prozatímní zjištění, podle kterého by případné ztráty z prodeje bionafty B100 kompenzoval požadavek na povinné mísení. Dále se poznamenává, že zavedení daně ve výši 0,09 EUR na jeden litr bionafty od 1. srpna 2006 nevedlo ke zhroucení trhu, jak uvádí tato strana, avšak v poslední čtvrtině období šetření došlo skutečně k výraznému poklesu prodeje B100, a to v souvislosti s dalším zvýšením této daně na 0,15 EUR na litr od 1. ledna 2008. Pokud jde o dopad na ceny, jsou tvrzení této strany nepodložená, neboť bionafta používaná k výrobě obou druhů výrobku podléhá totožným normám, což znamená, že v obou palivech na bázi bionafty může být použita stejná směs vstupních produktů, takže cenový rozdíl mezi těmito dvěma druhy bionafty nelze doložit. Na základě výše uvedeného bylo toto tvrzení odmítnuto.

(147)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se rozhodnutí přijatých veřejnými orgány, 124. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(148)

Jedna zúčastněná strana připustila, že je míra využití kapacit výrobců ve Společenství zařazených do vzorku stále dost vysoká, ale uvedla, že nadbytečná kapacita těchto výrobců by způsobila újmu, neboť by vedla k vyšším fixním nákladům, které by měly nepříznivý dopad na ziskovost. Dále tvrdila, že nárůst čisté hodnoty aktiv zmíněných výrobců by vedl k nárůstu fixních nákladů, neboť finanční a amortizační náklady by byly vyšší.

(149)

V této souvislosti se připomíná, že z podrobné analýzy rozložení variabilních a fixních nákladů ve struktuře nákladů výrobního odvětví Společenství vyplynulo, že fixní náklady představují pouhých 6 % celkových nákladů (viz 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Dále je třeba připomenout, že podle této analýzy došlo v průběhu analyzovaného období v tomto rozložení k nepodstatným procentním výkyvům. Pokud jde o tvrzení týkající se dopadu na ziskovost, který byl způsoben nárůstem čisté hodnoty aktiv, je třeba uvést, že nárůst nákladů v absolutním vyjádření nevede automaticky k nárůstu jednotkových výrobních nákladů, neboť ten závisí na objemu výroby, který se v analyzovaném období trvale zvyšoval (viz tabulka 4 prozatímního nařízení). Proto byly vyšší fixní náklady v absolutním vyjádření odůvodněny vyšším objemem produkce a na základě toho bylo provedeno zmíněné rozložení fixních a variabilních nákladů. Z těchto důvodů bylo tvrzení této zúčastněné strany odmítnuto.

(150)

Stejná strana tvrdila, že celková nadbytečná kapacita výrobců ve Společenství má přímý dopad na ceny, neboť dojde k tuhým bitvám mezi výrobci o získání smluv vedoucím k marginálním nákladům, a proto výrobci s vysokou mírou využití kapacit musí používat nejagresivnějších prodejních taktik, aby mohli nabízet nižší ceny než konkurence. Na podporu tohoto tvrzení zaslala strana prohlášení jedné společnosti zařazené do vzorku připojené k její účetní uzávěrce za rok 2007.

(151)

Na podporu svého tvrzení však strana neposkytla žádné důkazy, neboť toto prohlášení neobsahovalo žádnou zmínku o údajné bitvě o ceny způsobené nadbytečnou kapacitou. V prohlášení se spíše zmiňovala energetická daň uvalená na bionaftu B100, kterou německá vláda zvýšila od 1. ledna 2008 a která podpořila hospodářskou soutěž na trhu s bionaftou B5. Na základě výše uvedeného bylo toto tvrzení odmítnuto.

(152)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se nevyužité kapacity výrobců ve Společenství, 125. až 128. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(153)

Jedna zúčastněná strana a vláda USA uvedly, že žádný z argumentů předložených ve 129. až 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se nezabývá skutečností, že ceny sojového, palmového a kanolového oleje jsou v USA od roku 2004 stále výrazně nižší než ceny semene řepky ve Společenství, což představuje významnou soutěžní výhodu pro bionaftu dováženou z USA.

(154)

Je třeba připomenout, že šetření musí prokázat, zda podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobil dumpingový dovoz (z hlediska ceny a objemu), nebo zda je ona podstatná újma důsledkem jiných činitelů. Proto musí být podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení doloženo, že újmu působí cenová hladina dumpingového dovozu. Hovoří se tedy pouze o rozdílu mezi cenami, a neexistuje tudíž žádná povinnost analyzovat činitele, které mají dopad na výši těchto cen.

(155)

V praxi se dopad dumpingového dovozu na ceny výrobního odvětví Společenství zjišťuje převážně tak, že se stanoví cenové podbízení, snižování cen a stlačování cen. Za tím účelem se porovnávají dumpingové vývozní ceny s prodejními cenami výrobního odvětví Společenství, přičemž vývozní ceny použité pro výpočet újmy se někdy musí v zájmu vytvoření srovnatelného základu upravit. Použití úprav v této souvislosti proto pouze zajišťuje stanovení cenového rozdílu na srovnatelném základě. Z toho zřetelně vyplývá, že ceny vstupních surovin ve vyvážející zemi nemohou zásadně představovat další činitele újmy.

(156)

Výše uvedené je také v souladu se zněním čl. 3 odst. 7 základního nařízení, který odkazuje na jiné známé činitele, než je dumpingový dovoz. Mezi jinými známými činiteli se v tomto článku neuvádí žádný činitel, který ovlivňuje cenovou úroveň dumpingového dovozu. Souhrnně řečeno, v případě dumpingového dovozu, i kdyby těžil z příznivého vývoje cen surovin, nelze tento vývoj považovat za dalšího činitele způsobujícího újmu.

(157)

Analýzu činitelů ovlivňujících úroveň cen dumpingového dovozu, například údajné konkurenční výhody plynoucí z nižších cen surovin, nelze tudíž považovat za průkaznou a taková analýza by šla nad rámec požadavků základního nařízení.

(158)

V každém případě je kromě výše uvedeného třeba připomenout, že během období šetření došlo k obecnému nárůstu cen zemědělských výrobků na celém světě a že nárůst cen sojového oleje (který je hlavním vstupním produktem používaným výrobci v dotčené zemi) byl výraznější než nárůst cen řepkového oleje v témže období. Tento nárůst nákladů v USA se však neodrazil na cenách dumpingového dovozu na trhu Společenství, u nichž bylo patrné výrazné podbízení se cenám výrobního odvětví Společenství.

(159)

Na základě výše uvedeného bylo tvrzení těchto stran odmítnuto.

(160)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zvýšené poptávky po vstupních produktech a zvýšení cen, 129. až 136. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(161)

Jedna zúčastněná strana zopakovala svou připomínku (viz 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a dále namítla, že ceny minerální nafty by stanovily limit, nad který by výrobci bionafty nemohli zvyšovat své ceny způsobem odpovídajícím nárůstu cen vstupních produktů.

(162)

V této souvislosti se připomíná, že všichni výrobci ve Společenství zásobovali trhy, kde existoval požadavek na povinné mísení. Ve většině členských států byla bionafta také osvobozena od daně, což znamená, že její cena je srovnatelná s cenou minerální nafty, která je vyšší z důvodů energetické daně, které minerální nafta podléhá. To znamená, že lze připustit určitou souvislost s cenami ropy, avšak šetření stanovilo, že z výše zmíněných důvodů může být bionafta prodávána za vyšší ceny než minerální nafta. Strana mimoto průkazně nedoložila, že by ceny minerální nafty, které ve druhé polovině období šetření dosáhly velmi vysokých hladin, vykonávaly během období šetření cenový tlak na ceny bionafty výrobců ve Společenství.

(163)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se vývoje cen minerální nafty, lze dospět k závěru, že tento činitel nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu.

(164)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se umístění závodů na výrobu bionafty ve Společenství, 137. až 139. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(165)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dopadu dovozu uskutečňovaného z USA výrobci ve Společenství, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci z USA, 140. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(166)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 141. až 143. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(167)

Po zveřejnění prozatímních informací souhlasili výrobci výrobního odvětví Společenství se zjištěními Komise a potvrdili, že opatření by byla v jejich zájmu.

(168)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že opatření nebudou v zájmu výrobního odvětví Společenství, neboť povedou ke změně obchodních toků, tzn. že bude docházet k dovozu ze zemí, kterých se opatření netýkají, a to proto, že i) hospodářské subjekty ve Společenství budou nadále požadovat levnější bionaftu založenou na sojovém a palmovém oleji jakožto doplněk k dražší bionaftě z řepkového oleje, kterou vyrábí výrobní odvětví Společenství, a ii) bionafta na bázi řepkového oleje nebude stačit k pokrytí poptávky.

(169)

V této souvislosti se poznamenává, že semeno řepky je sice hlavním vstupním produktem, který výrobci výrobního odvětví Společenství používají, avšak stejní výrobci používají k výrobě bionafty také jiné vstupní produkty, jako je sojový a palmový olej. Avšak vzhledem k tomu, že cena jiných vstupních produktů byla často vyšší než cena dumpingového dovozu bionafty založené na stejných vstupních produktech, nemohli výrobci výrobního odvětví Společenství využívat sojového a palmového oleje v širším měřítku. Od uložení opatření se tedy očekává, že v této souvislosti také obnoví běžné tržní podmínky, aby výrobci výrobního odvětví Společenství mohli účinněji přizpůsobit svou výrobu různých druhů bionafty potřebám trhu Společenství. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení odmítnuto.

(170)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Společenství, 145. až 147. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(171)

Vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření nevyvolalo žádnou reakci dovozců, lze usoudit, že opatření nebudou mít s nejvyšší pravděpodobností na dovozce/obchodníky podstatný dopad.

(172)

Vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření nevyvolalo žádnou reakci uživatelů, lze usoudit, že antidumpingová cla nebudou mít s nejvyšší pravděpodobností na uživatele podstatný dopad.

(173)

Vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření nevyvolalo žádnou reakci dodavatelů, 154. až 156. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(174)

Po zveřejnění prozatímních informací jedna zúčastněná strana uvedla, že výrobci automobilů, kteří investovali do výroby automobilů přizpůsobených na bionaftový pohon, mohou mít potíže se zúročením investic prodejem těchto automobilů v situaci, kdy by ceny bionafty ve Společenství kvůli opatřením vzrostly na úroveň, která by nemohla konkurovat cenám minerální nafty.

(175)

V této souvislosti se poznamenává, že tato hypotetická situace, kterou tato strana uvádí, by mohla nastat nezávisle na opatřeních, tj. jestliže by ceny minerální nafty (které závisí na cenách ropy) klesly na úroveň, která by ji činila konkurenceschopnější než bionafta. Domněnka, že by automobilový průmysl uskutečnil investice bez ohledu na tento parametr, je proto nesmyslná. Toto tvrzení bylo tudíž odmítnuto.

(176)

Svou podporu opatřením vyjádřilo po zveřejnění prozatímních informací také sdružení zemědělských producentů ve Společenství, které poukázalo na skutečnost, že kvůli dovozu americké bionafty přišli producenti olejnin o odbyt zhruba šesti milionů tun olejnatých semen, což se rovná přibližně 11 % produkce olejnatých semen ve Společenství v letech 2007 a 2008, a potenciální hodnota semene řepky používaného pro jiné než potravinářské účely klesla o 90 EUR/t. Tato pozdě vznesená připomínka však nemohla být ověřena.

(177)

Jedna zúčastněná strana zopakovala své připomínky ohledně nesouladu antidumpingových opatření s politikou Unie na podporu používání biopaliv. Dodala, že Unie se nemůže spoléhat pouze na bionaftu z řepkového oleje vyráběnou ve Společenství, pokud chce rozvíjet svůj trh s bionaftou.

(178)

Touto připomínkou se zabýval oddíl 7.6 prozatímního nařízení, zatímco tématem bionafty vyráběné z řepkového oleje, které se zde připomíná, se zabývá 169. bod odůvodnění.

(179)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se narušení hospodářské soutěže a obchodu, 157. až 159. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(180)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel.

(181)

Několik zúčastněných stran a vláda USA zpochybnily předběžné stanovení, že výrobní odvětví tohoto druhu by mohlo za normálních podmínek hospodářské soutěže přiměřeně dosáhnout ziskového rozpětí ve výši 15 %.

(182)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že ziskové rozpětí pro výrobní odvětví Společenství, které bylo použito ke stanovení úrovně pro odstranění újmy, by mělo být stanoveno na 5,7 %, tedy úroveň zisku, kterého výrobní odvětví Společenství dosáhlo během období šetření, neboť toto ziskové rozpětí by odpovídalo ziskům, které zaznamenaly komodity, jako je bionafta. Na podporu svého tvrzení uvedla strana zisky, kterých dosáhli američtí výrobci ethanolu a rostlinných olejů a ropné rafinerie.

(183)

Je třeba poznamenat, že úroveň pro odstranění újmy se musí zakládat na posouzení úrovně zisku, který může výrobní odvětví běžně očekávat u prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství při neexistenci dumpingového dovozu. K účelům tohoto šetření lze zisk realizovaný na začátku posuzovaného období považovat za zisk uskutečněný při neexistenci dumpingového dovozu. V tomto konkrétním případě podíl amerického dovozu na trhu v prvních letech posuzovaného období (2004 až 2006) nikdy nepřesáhl jedno procento, z čehož lze usoudit, že v této fázi neexistoval dumpingový dovoz. Průměrný zisk, kterého výrobní odvětví Společenství dosáhlo v těchto obdobích, byl proto shledán přiměřeným základem pro stanovení úrovně pro odstranění újmy, přičemž v úvahu byla vzata také skutečnost, že je třeba zajistit investice do výroby tohoto nového výrobního odvětví. Kromě toho bylo šetřením zjištěno, pokud jde o tvrzení této zúčastněné strany, že hlavní vyvážející výrobci v USA dosáhli v oblasti domácích operací s bionaftou mnohem vyšších zisků, než který byl použit pro stanovení úrovně pro odstranění újmy. Na základě výše uvedeného bylo toto tvrzení odmítnuto.

(184)

Díky určitým tvrzením amerických společností týkajícím se převodu valorických cel na pevné částky (viz 193. bod odůvodnění) vyšlo najevo, že valorická částka týkající se prodeje pod cenou byla vypočítána jako poměr mezi celkovým prodejem pod cenou a upravenou cenou CIF (viz úprava ceny uvedená v 117. bodě odůvodnění), zatímco k tomuto účelu měla být použita neupravená cena CIF, jako tomu bylo při výpočtu valorického dumpingového rozpětí. Proto byly valorické úrovně pro odstranění újmy pro všechny americké společnosti zařazené do vzorku znovu přepočítány.

(185)

Jelikož po zveřejnění prozatímních informací nebyly vzneseny žádné další připomínky, bylo ke stanovení újmu nepůsobících cen použito stejného způsobu, jaký je popsán ve 164. a 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Úroveň pro odstranění újmy byla vypočítána jako procento celkové neupravené dovozní hodnoty CIF.

(186)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo, a to na úrovni dostatečné k odstranění újmy působené dumpingovým dovozem, a aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(187)

Vzhledem k připomínkám některých zúčastněných stran po zveřejnění prozatímních informací a vzhledem k úpravám popsaným v tomto nařízení byla některá rozpětí pozměněna.

(188)

Na dovoz bionafty pocházející z USA však bylo v souběžném antisubvenčním řízení uloženo také vyrovnávací clo. Subvence zjištěné během tohoto souběžného řízení však nejsou vývozními subvencemi, takže se vychází z toho, že neovlivnily vývozní cenu a odpovídající dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že se obě řízení zabývala stejným dovozem, mohou být uložena jak antidumpingová, tak vyrovnávací cla, přičemž společně nesmí převýšit rozpětí pro odstranění újmy (pravidlo nižšího cla).

(189)

Jedna strana tvrdila, že v tomto konkrétním případě by orgány měly zvážit neuplatnění pravidla nižšího cla, neboť jeho uplatnění není opodstatněné z těchto důvodů:

(190)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že rozpětí újmy, jak jej stanovilo šetření, se považuje za dostačující k odstranění újmy způsobené výrobcům výrobního odvětví Společenství, kterých se týkalo šetření. Vzhledem k tomu, že se šetření zaměřilo na situaci těchto výrobců, není možné provést přesné výpočty pro všechny výrobce ve Společenství, jak to navrhuje tato strana. Z těchto obecných důvodů nemohou proto orgány upustit od právního požadavku na použití pravidla nižšího cla.

(191)

Na základě výše zmíněného byly stanoveny sazby antidumpingového cla, a to na základě srovnání rozpětí pro odstranění újmy, dumpingových rozpětí a sazeb vyrovnávacího cla. Navržená antidumpingová cla jsou proto stanovena takto:

(192)

Vzhledem ke skutečnosti, že se antidumpingové clo bude vztahovat na směsi obsahující více než 20 % hmotnostních bionafty, a to úměrně jejich obsahu bionafty, pokládá se pro účely účinného provádění opatření celními orgány členských států za vhodné, aby byla cla stanovena jako pevné částky na základě obsahu bionafty.

(193)

Některé strany zpochybnily způsob převodu valorických celních sazeb na cla v podobě pevných částek. Tvrdily, že k převodu valorického cla na pevnou částku měly být použity skutečné hodnoty CIF, a nikoli hodnoty upravené o rozdíly mezi vstupními produkty, které jsou popsány v 83. a 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(194)

Toto tvrzení bylo prošetřeno a bylo zjištěno, že upravené hodnoty CIF byly opravdu použity k převodu valorických cel na pevné částky. Bylo však také zjištěno, že stejné hodnoty byly použity jako základ pro vyjádření částky prodeje pod cenou jako valorického cla. První oprava se tedy týkala částky prodeje pod cenou vyjádřené jako procento celkové skutečné dovozní hodnoty CIF. Na tomto základě byla patřičně upravena rozpětí újmy. Z následujících výpočtů pevných částek celních sazeb však nevyšly najevo žádné odlišnosti od celních sazeb uvedených v čl. 1 odst. 2 prozatímního nařízení, neboť vyšší valorické clo bylo přesně vyrovnáno nižšími cenami CIF (nikoli upravenými, avšak skutečnými), které byly použity k převodu valorického cla na pevné částky.

(195)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti.“

(196)

Každou žádost o použití individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba podat Komisi (10) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(197)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno stanovení konečných antidumpingových cel. Po zveřejnění těchto informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k těmto informacím vyjádřit. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(198)

V zájmu zajištění rovného zacházení mezi jakýmikoli novými vyvážejícími výrobci a spolupracujícími společnostmi nezařazenými do vzorku uvedenými v příloze I tohoto nařízení by mělo být přijato ustanovení zajišťující, že na jakékoli nové vývozce se bude vztahovat vážený průměr cla uloženého spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku, neboť noví vývozci by jinak neměli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 4 neplatí v případě, kdy byl použit výběr vzorku.

(199)

Někteří spolupracující američtí vyvážející výrobci nabídli v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení cenové závazky. Je třeba poznamenat, že s ohledem na významné cenové rozdíly surovin není výrobek považován za vhodný pro závazek o pevné ceně. V této souvislosti společnosti navrhly, aby minimální dovozní ceny byly pravidelně indexovány v závislosti na pohybu cen řepkového oleje. Dále nabídly minimální dovozní ceny pro tři druhy, takže při dovozu by bylo možno zohlednit druhovou různost bionafty (bionafty vyráběné ze sojového, palmového nebo kanolového oleje) na základě koeficinetů vstupních produktů stanovených během období šetření.

(200)

V souvislosti s nabídkami spolupracujících vyvážejících výrobců je třeba poznamenat, že základ pro stanovení indexované minimální dovozní ceny byl v průměru o sedm až osm procent nižší než cena stanovená v období šetření, při které nedochází k újmě. Kromě toho byly koeficienty navržené pro výše zmíněné druhy za účelem úpravy minimální dovozní ceny nevhodné, neboť se týkaly období šetření. Vezme-li se v úvahu, že tyto koeficienty, které závisí na cenových rozdílech vstupních produktů, jsou neustále v pohybu, je nutno připustit, že od období šetření se mohly výrazně změnit. Navrhovaná indexace minimálních dovozních cen pro bionaftu vyráběnou ze sojového nebo palmového oleje na základě pohybu cen řepkového oleje byla shledána nevhodnou, neboť by byla založena na vývoji cen jiné suroviny, než ze které se vyrábí dotčený vyvážený výrobek.

(201)

Na základě výše zmíněného, a aniž jsou uváděny další praktické otázky týkající se přijetí závazků jednotlivých společností, se dospělo k závěru, že závazky musí být odmítnuty, neboť metoda, kterou se stanoví minimální dovozní ceny, je nevhodná a nabízené minimální dovozní ceny by nestačily k odstranění újmu způsobujícího dumpingu.

(202)

Po zveřejnění konečných zjištění požádal žadatel o uložení zvláštních opatření bránících obcházení antidumpingových opatření, vzhledem k tomu, že dotčený trh je globálním komoditním trhem se zaměnitelným výrobkem, se kterým lze obchodovat prostřednictvím různých prodejních kanálů.

(203)

Vzhledem k výše uvedenému se považuje za vhodné pečlivě sledovat dovoz bionafty ze všech zemí, aby mohla být rychle přijata přiměřená opatření, pokud by tak situace vyžadovala.

(204)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Pokud jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, s konečnou platností se vyberou pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel,

10.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/52

10.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/54

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 29. června 2009 rozhodl pozměnit seznam fyzických a právnických osob, skupin a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, a na tento seznam doplnil tři fyzické osoby vzhledem k informacím o jejím spojení s Al-Kajdou. Výbor pro sankce předložil odůvodnění těchto rozhodnutí, jež se týkají uvedeného seznamu.

(3)

Příloha I by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením musí toto nařízení okamžitě vstoupit v platnost.

(5)

Pokud seznam OSN obsahuje adresy fyzických osob, Komise sdělí dotčeným fyzickým osobám důvody, na nichž je založeno toto nařízení, poskytne jim příležitost vyjádřit se k těmto důvodům a na základě těchto vyjádření či případných dalších dostupných informací provede přezkum tohoto nařízení. Jelikož seznam OSN v tomto případě neobsahuje současné adresy některých dotčených osob, mělo by se zvěřejnit oznámení v Úředním věstníku, aby se dotčené osoby mohly spojit s Komisí a aby Komise mohla následně sdělit dotčené osobě důvody, na nichž se zakládá toto nařízení,

10.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/56

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 186/2009 (2) zahájilo nákup másla nabídkovým řízením pro období končící dne 31. srpna 2009 v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 105/2008 ze dne 5. února 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu s máslem (3).

(2)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení je třeba stanovit maximální nákupní cenu nebo přijmout rozhodnutí, že se nebude v řízení pokračovat, v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 105/2008.

(3)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci 8. dílčího nabídkového řízení by měla být stanovena maximální nákupní cena.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

10.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/57

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 310/2009 (2) zahájilo nákup sušeného odstředěného mléka nabídkovým řízením pro období končící dne 31. srpna 2009 v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 214/2001 ze dne 12. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu se sušeným odstředěným mlékem (3).

(2)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení je třeba stanovit maximální nákupní cenu nebo přijmout rozhodnutí, že se nebude v řízení pokračovat, v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 214/2001.

(3)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci 6. dílčího nabídkového řízení by měla být stanovena maximální nákupní cena.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,