Úřední věstník L 260/2009

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

3.10.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 260/5

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/104/ES

ze dne 16. září 2009

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 137 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.

(2)

Tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (5). Proto se ustanovení směrnice 89/391/EHS vztahují v plném rozsahu na používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.

(3)	Článek 137 odst. 2 Smlouvy stanoví, že Rada může směrnicemi stanovit minimální požadavky na podporu zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků.

(4)	Podle uvedeného článku by tyto směrnice neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

(5)	Předpisy přijaté na základě čl. 137 odst. 2 Smlouvy nebrání žádnému členskému státu, aby si zachoval nebo zavedl přísnější opatření na ochranu pracovních podmínek slučitelná se Smlouvou.

(6)	Pro zaručení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců je nezbytné dodržování minimálních požadavků určených k zajištění vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při používání pracovního zařízení.

(7)	Zlepšení bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví zaměstnanců při práci je cíl, který by neměl být podřízen úvahám ryze ekonomické povahy.

(8)	Práce ve výšce může vystavovat zaměstnance zvlášť závažným rizikům pro jejich zdraví a bezpečnost, zejména rizikům pádů z výšky a dalším vážným pracovním úrazům, které tvoří velkou část všech úrazů, zejména smrtelných.

(9)	Tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu.

(10)

Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (6) musí členské státy uvědomit Komisi o každém návrhu technických předpisů týkajících se strojů, zařízení a mechanismů.

(11)	Tato směrnice je nejvhodnějším prostředkem pro dosažení vytyčených cílů a nepřekračuje to, co je k jejich dosažení nezbytné.

(12)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy III,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1. Tato směrnice, která je druhou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, jak je vymezeno v článku 2.

2. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení obsažená v této směrnici.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„pracovním zařízením“ jakékoli stroje, přístroje, nástroje nebo zařízení používané při práci;

b)	„používáním pracovního zařízení“ jakákoli činnost zahrnující pracovní zařízení, jako například jeho spouštění nebo zastavování, jeho provoz, doprava, opravy, úpravy, údržba a servis, včetně čištění;

c)	„nebezpečným prostorem“ jakýkoli prostor uvnitř nebo kolem pracovního zařízení, ve kterém jsou ohroženy bezpečnost nebo zdraví v nich se zdržujícího zaměstnance;

d)	„ohroženým zaměstnancem“ jakýkoli zaměstnanec, který se nachází zcela nebo částečně v nebezpečném prostoru;

e)	„obsluhou“ zaměstnanec nebo zaměstnanci, kteří jsou pověřeni používáním pracovního zařízení.

KAPITOLA II

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Článek 3

Obecné povinnosti

1. Zaměstnavatel přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovní zařízení dané k dispozici zaměstnancům v podniku nebo závodě bylo vhodné pro vykonávanou práci, nebo aby bylo k tomuto účelu řádně upraveno a mohlo být používáno zaměstnanci bez ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví.

Při výběru pracovního zařízení, které zaměstnavatel navrhuje používat, musí věnovat pozornost zvláštním pracovním podmínkám a vlastnostem a rizikům pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v podniku nebo závodě, zejména na pracovních místech, nebo všem dalším rizikům spjatým s používáním daného pracovního zařízení.

2. Pokud není možné plně zajistit, aby pracovní zařízení mohlo být zaměstnanci používáno bez rizika pro jejich bezpečnost nebo zdraví, přijme zaměstnavatel vhodná opatření ke snížení těchto rizik.

Článek 4

Předpisy vztahující se na pracovní zařízení

1. Aniž je dotčen článek 3, musí zaměstnavatel opatřit a používat:

pracovní zařízení, které, bylo-li zaměstnancům v podniku nebo závodě dáno k dispozici poprvé po 31. prosinci 1992, splňuje:

i)	ustanovení všech příslušných platných směrnic Společenství,

ii)	minimální požadavky stanovené v příloze I, pokud se na ně žádná jiná směrnice Společenství nevztahuje, nebo se na ně vztahuje pouze částečně;

b)	pracovní zařízení, které, bylo-li zaměstnancům dáno k dispozici před 31. prosincem 1992, splňuje minimální požadavky stanovené v příloze I nejpozději do čtyř let po uvedeném dni;

aniž je dotčeno písm. a) bod i) a odchylně od písm. a) bodu ii) a od písmene b), zvláštní pracovní zařízení podléhající předpisům bodu 3 přílohy I, je-li k dispozici v podnicích nebo zařízeních ke dni 5. prosince 1998, splňuje minimální požadavky stanovené v příloze I nejpozději do čtyř let po uvedeném dni.

2. Zaměstnavatel přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovní zařízení bylo po celou dobu své životnosti uchováváno vhodnou údržbou na takové úrovni, že splňuje podle okolností podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b).

3. Členské státy po projednání se sociálními partnery a s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem zavedou postupy umožňující dosáhnout úrovně bezpečnosti odpovídající cílům uvedeným v příloze II.

Článek 5

Kontrola pracovního zařízení

1. Zaměstnavatel zajistí, aby pracovní zařízení, jehož bezpečnost závisí na podmínkách instalace, podléhalo počáteční kontrole (po instalaci a před prvním uvedením do provozu) a kontrole po každé montáži na jiném pracovišti nebo na jiném místě způsobilými osobami ve smyslu vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, za účelem zajištění správné instalace a fungování tohoto pracovního zařízení.

2. Aby se zajistilo dodržování podmínek zdraví a bezpečnosti, odhalení poškození, která by mohla vyvolat nebezpečnou situaci, a jejich včasné odstranění, dbá zaměstnavatel na to, aby pracovní zařízení vystavené podmínkám způsobujícím takováto poškození podléhala:

a)	pravidelným kontrolám a popřípadě pravidelným zkouškám uskutečňovaným způsobilými osobami ve smyslu vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí;

b)	mimořádným kontrolám uskutečňovaným způsobilými osobami ve smyslu vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí pokaždé, když se vyskytnou mimořádné události, které by mohly mít vliv na bezpečnost pracovního zařízení, jako například úpravy, nehody, přírodní jevy, delší doba nepoužívání.

3. Výsledky kontrol se zaznamenají a musí být k dispozici příslušnému úřadu. Jsou uchovávány přiměřenou dobu.

Pokud jsou pracovní zařízení používána mimo podnik, opatří se dokladem o uskutečnění poslední kontroly.

4. Členské státy stanoví podmínky pro provádění uvedených kontrol.

Článek 6

Pracovní zařízení se zvláštními riziky

Pokud používání pracovního zařízení může představovat zvláštní riziko pro bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců, přijme zaměstnavatel nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

a)	bylo používání pracovního zařízení omezeno pouze na osoby pověřené jeho používáním;

b)	v případě oprav, úprav a údržby nebo servisu prováděli tyto práce zvlášť určení zaměstnanci.

Článek 7

Ergonomie a ochrana zdraví při práci

Při zavádění minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců jsou zaměstnavatelem plně zohledňovány pracovní postoj a poloha zaměstnanců při používání pracovního zařízení a ergonomické zásady.

Článek 8

Informování zaměstnanců

1. Aniž je dotčen článek 10 směrnice 89/391/EHS, přijme zaměstnavatel nezbytná opatření k zajištění toho, aby měli zaměstnanci k dispozici odpovídající informace a popřípadě písemné pokyny o pracovním zařízení používaném při práci.

2. Informace a písemné pokyny obsahují alespoň údaje o bezpečnosti a ochraně zdraví týkající se:

a)	podmínek používání pracovního zařízení;

b)	předvídatelných neobvyklých situací;

c)	závěrů, které je třeba vyvodit z případných zkušeností získaných při používání pracovního zařízení.

Zaměstnanci musí být upozorněni na možná nebezpečí, která se týkají jich samých, na pracovní zařízení v jejich bezprostředním okolí a na možné změny, které se jich týkají, pokud mají vliv na pracovní zařízení v jejich bezprostředním okolí, i když je sami nepoužívají.

3. Informace a písemné pokyny musí být dotyčným zaměstnancům srozumitelné.

Článek 9

Školení zaměstnanců

Aniž je dotčen článek 12 směrnice 89/391/EHS, přijme zaměstnavatel nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

a)	zaměstnanci pověření používáním pracovního zařízení získali odpovídající školení, včetně školení o rizicích, která toto používání případně zahrnuje;

b)	zaměstnanci uvedení v čl. 6 písm. b) získali vhodné zvláštní školení.

Článek 10

Projednání se zaměstnanci a jejich účast

V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice včetně příloh, a umožní jejich účast.

KAPITOLA III

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Úpravy příloh

1. Doplnění přílohy I dalšími minimálními požadavky na zvláštní pracovní zařízení uvedená v bodě 3 přílohy I přijímá Rada postupem podle článku 137 odst. 2 Smlouvy.

2. Postupem podle čl. 17 odst. 2 směrnice 89/391/EHS se přijímají úpravy příloh čistě technického rázu v souvislosti s:

a)	přijetím směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace, týkajících se pracovních zařízení, nebo

b)	technickým rozvojem, změnami v mezinárodních předpisech či specifikacích nebo poznatcích v oblasti pracovních zařízení.

Článek 12

Závěrečná ustanovení

Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Směrnice 89/655/EHS ve znění směrnic uvedených v části A přílohy III se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy III.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 14

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. září 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM

(1) Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 144.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2009.

(3) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 13.

(4) Viz část A přílohy III.

(5) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

(6) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY

(uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě ii) a písm. b))

1. Úvodní poznámka

Povinnosti stanovené v této příloze se uplatňují s ohledem na tuto směrnici, pokud pro dotyčné pracovní zařízení existuje odpovídající riziko.

Dále uváděné minimální požadavky, pokud se vztahují na již používané pracovní zařízení, nevyžadují nutně stejná opatření jako základní požadavky týkající se nového pracovního zařízení.

2. Obecné minimální požadavky použitelné na pracovní zařízení

2.1

Ovládací systémy pracovního zařízení, které mají vliv na bezpečnost, musí být jasně viditelné a rozpoznatelné a popřípadě vhodně označené.

S výjimkou určitých ovládacích systémů, u nichž je to nezbytné, musí být ovládací systémy umístěny mimo nebezpečné prostory a tak, aby jejich ovládání nemohlo vyvolat další rizika. Ani neúmyslné ovládání nesmí způsobovat žádné riziko.

V případě potřeby musí mít obsluha možnost přesvědčit se z hlavního ovládacího stanoviště, že se v nebezpečných prostorech nenachází žádná osoba. Není-li to možné, musí každému spuštění strojního zařízení automaticky předcházet aktivace bezpečnostního systému, jako například vydání zvukového nebo optického výstražného signálu. Ohrožený zaměstnanec musí mít čas nebo prostředky rychle se uchránit před nebezpečím vyvolaným spuštěním nebo zastavením pracovního zařízení.

Ovládací systémy musí být spolehlivé a zvolené s ohledem na možná selhání, poruchy a omezení předvídatelné v rámci navrhovaného využití.

2.2

Pracovní zařízení musí být možné spustit pouze záměrným úkonem na ovladači, který je k tomuto účelu určen.

Totéž se vztahuje:

—	na nové spuštění po zastavení z jakéhokoli důvodu,

—	na ovládání významné změny provozních podmínek (např. rychlosti, tlaku atd.),

pokud toto nové spuštění nebo změna představují jakékoli riziko pro ohrožené zaměstnance.

Tento požadavek se nevztahuje na nové spuštění nebo změnu provozních podmínek v důsledku běžného provozního běhu automatického provozu.

2.3

Všechno pracovní zařízení musí být opatřeno ovladačem pro úplné a bezpečné zastavení.

Každé pracovní místo musí být opatřeno ovladačem k zastavení některého nebo všech pracovních zařízení, v závislosti na druhu rizika, tak aby zařízení bylo v bezpečném stavu. Ovladač pro zastavení na zařízení musí mít přednost před spouštěcími ovladači. Současně se zastavením pracovního zařízení nebo jeho nebezpečných částí musí být vypnut přívod energie dotyčných poháněcích zařízení.

2.4	Je-li to vhodné, musí být pracovní zařízení v závislosti na rizicích zařízení a na své běžné době zastavení opatřené zařízením pro nouzové zastavení.

2.5

Pracovní zařízení představující nebezpečí způsobené padajícími předměty nebo přečnívajícími částmi musí být opatřeno vhodným bezpečnostním zařízením odpovídajícím tomuto nebezpečí.

Pracovní zařízení představující nebezpečí způsobené emisí plynů, par, kapalin nebo prachu musí být opatřeno vhodným zařízením pro jejich zachycování nebo odvádění v blízkosti zdroje nebezpečí.

2.6	Je-li to nezbytné pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, musí být pracovní zařízení a části tohoto zařízení stabilizovány upínáním nebo podobnými prostředky.

2.7	Pokud existuje nebezpečí prasknutí nebo zlomení části pracovního zařízení, které by mohlo značně ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců, musí být přijata vhodná ochranná opatření.

2.8

Pokud pohyblivé části pracovního zařízení představují nebezpečí mechanického kontaktu, jímž může být způsoben úraz, musí být tyto části opatřeny kryty nebo zařízením zabraňujícím přístupu k nebezpečným prostorům nebo pro zastavení pohybů nebezpečných částí před přístupem k nebezpečným prostorům.

Kryty a ochranná zařízení:

—	musí mít pevnou konstrukci,

—	nesmí být zdrojem dalších rizik,

—	nesmí být snadno snímatelné nebo odpojitelné,

—	musí být umístěny v dostatečné vzdálenosti od nebezpečných prostorů,

—	nesmí omezovat výhled na provozní běh zařízení více, než je nezbytné,

—	musí umožňovat úkony nezbytné k upevnění nebo výměně dílů a k provádění údržby, přičemž přístup musí být omezen pouze na prostor, v němž má být tato práce prováděna, a to pokud možno bez odmontování krytu nebo ochranného zařízení.

2.9	Prostory a místa pro práci na pracovním zařízení nebo jeho údržbu musí být vhodně osvětleny v závislosti na vykonávané práci.

2.10	Části pracovního zařízení, které mají vysokou nebo velmi nízkou teplotu, musí být, je-li to vhodné, chráněny, aby se vyloučilo riziko dotyku nebo přílišného přiblížení zaměstnanců.

2.11	Výstražné zařízení na pracovním zařízení musí být zřetelně viditelné a srozumitelné.

2.12	Pracovní zařízení musí být používáno pouze k těm úkonům a za těch podmínek, pro které je určeno.

2.13	Údržbářské práce musí být možno provádět tehdy, pokud je pracovní zařízení zastaveno. Není-li to možné, musí být možné přijmout náležitá ochranná opatření pro provádění těchto prací nebo provádět tyto práce mimo nebezpečné prostory. Pokud je u stroje kniha o údržbě, musí být řádně vedena.

2.14	Veškeré pracovní zařízení musí být opatřeno zřetelně rozpoznatelnými prostředky umožňujícími odpojení pracovního zařízení od jeho zdrojů energie. Opětné zapojení nesmí pro dotyčného zaměstnance představovat žádné nebezpečí.

2.15	Pracovní zařízení musí nést varování a označení nepostradatelná pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

2.16	Zaměstnanci musí mít bezpečný přístup do všech prostorů nezbytných pro výrobu, seřizování a údržbu a musí mít možnost v těchto prostorech bezpečně setrvávat.

2.17	Veškeré pracovní zařízení musí být přizpůsobené pro ochranu zaměstnanců před nebezpečím vznícení nebo přehřátí pracovního zařízení nebo úniku plynu, prachu, kapaliny, páry nebo jiných látek používaných, vyráběných nebo skladovaných v pracovním zařízení.

2.18	Veškeré pracovní zařízení musí být přizpůsobené pro prevenci rizika výbuchu pracovního zařízení nebo látek vyráběných, užívaných nebo skladovaných v pracovním zařízení.

2.19	Veškeré pracovní zařízení musí být přizpůsobené pro ochranu ohrožených zaměstnanců před nebezpečím přímého nebo nepřímého kontaktu s elektrickým proudem.

3. Dodatečné minimální požadavky na zvláštní pracovní zařízení

3.1 Minimální požadavky na mobilní pracovní zařízení, samohybná či nikoli

3.1.1 Pracovní zařízení, na kterém zaměstnanci jezdí, musí být uzpůsobeno tak, aby rizika při přemisťování byla pro zaměstnance co nejmenší.

Tato rizika musí zahrnovat i rizika kontaktu zaměstnanců s koly nebo pásy nebo zachycení jimi.

3.1.2 Pokud by nechtěné zablokování prvků pro přenos energie mezi mobilním pracovním zařízením a jeho příslušenstvím nebo přívěsem mohlo způsobit zvláštní riziko, musí být pracovní zařízení vybaveno nebo přizpůsobeno tak, aby bylo takovému zablokování prvků pro přenos energie zabráněno.

Pokud takovému zablokování nemůže být zabráněno, musí být přijata veškerá možná opatření k zamezení škodlivých následků pro zaměstnance.

3.1.3 Pokud by se hnací hřídele pro přenos energie mezi mobilními částmi pracovního zařízení mohly znečistit nebo poškodit tažením po zemi, musí být zařízení vybaveno prostředky pro jejich upevnění.

3.1.4 Mobilní pracovní zařízení, na kterém zaměstnanci jezdí, musí být konstruováno tak, aby za běžného užívání bylo omezeno riziko vyplývající z převrácení pracovního zařízení:

—	buď ochrannou konstrukcí, která zabraňuje tomu, aby se pracovní zařízení naklonilo o více než čtvrtinu obrátky, nebo

—	konstrukcí, která zaručuje dostatečný prostor pro jedoucí zaměstnance, pokud naklonění může překročit čtvrtinu obrátky, nebo

—	jiným vhodným zařízením.

Tyto ochranné konstrukce mohou být nedílnou součástí pracovního zařízení.

Tyto ochranné konstrukce nejsou požadovány, pokud je pracovní zařízení během provozu stabilizováno nebo pokud je přetočení nebo převrácení pracovního zařízení konstrukčně nemožné.

Existuje-li pro jedoucího zaměstnance riziko, že bude při přetočení nebo převrácení pracovního zařízení rozdrcen mezi částmi pracovního zařízení a zemí, musí být pro jedoucí zaměstnance instalován zádržný systém.

3.1.5 Vysokozdvižné vozíky, na kterých je umístěn jeden nebo více zaměstnanců, musí být upraveny nebo vybaveny způsobem, který omezuje riziko převrácení vysokozdvižného vozíku, například:

—	instalováním kabiny pro řidiče nebo

—	konstrukcí zamezující převrácení vysokozdvižného vozíku nebo

—	konstrukcí zabezpečující v případě převrácení vysokozdvižného vozíku dostatečný prostor mezi zemí a částmi vysokozdvižného vozíku pro jedoucí zaměstnance nebo

—	konstrukcí udržující zaměstnance na sedačce řidiče tak, aby nemohli být rozdrceni částmi převráceného vysokozdvižného vozíku.

3.1.6 Samohybná mobilní pracovní zařízení, jejichž přemisťování může znamenat pro zaměstnance určité riziko, musí splňovat tyto podmínky:

a)	musí být vybavena prostředky zabraňujícími nepovolenému uvedení do provozu;

b)	musí být vybavena vhodnými prostředky schopnými snížit následky případné srážky v případě současného pohybu několika pracovních zařízení jedoucích v dráze;

c)	musí být vybavena brzdovým a zastavovacím systémem. Pokud to bezpečnost vyžaduje, musí být zařízení vybaveno nouzovým systémem pro brždění a zastavení se snadno přístupným ovládáním nebo s automatickou činností pro případ selhání hlavního brzdového a zastavovacího systému;

d)	pokud zorné pole řidiče není dostačující pro zajištění bezpečnosti, musí být pracovní zařízení vybavena odpovídajícími přídavnými zařízeními zlepšujícími viditelnost;

e)	pokud jsou pracovní zařízení určena pro použití v noci nebo na temných místech, musí být vybavena osvětlením přizpůsobeným vykonávané práci a zajišťujícím dostatečnou bezpečnost zaměstnanců;

f)	představují-li pracovní zařízení nebezpečí vzniku požáru samy o sobě nebo s ohledem na svůj přívěs nebo náklad, který by byl nebezpečný pro zaměstnance, musí být vybavena vhodným protipožárním zařízením, pokud tato zařízení nejsou dostupná v dostatečné blízkosti místa používání;

g)	pokud jsou pracovní zařízení ovládána dálkově, musí se automaticky zastavit, dostanou-li se mimo dosah dálkového ovládání;

h)	jsou-li pracovní zařízení ovládána dálkově a mohou-li za běžných podmínek srazit nebo sevřít zaměstnance, musí být vybavena ochranným zařízením proti tomuto riziku, pokud nejsou na místě jiná vhodná zařízení k potlačení nebezpečí srážky.

3.2 Minimální požadavky pro pracovní zařízení sloužící ke zvedání břemen

3.2.1 Pokud je pracovní zařízení sloužící ke zvedání břemen umístěno trvale, musí být jeho odolnost a stabilita během používání zajištěna zejména s ohledem na zvedaná břemena a zatížení působící na nosné a ukotvující prvky konstrukce.

3.2.2 Stroje sloužící ke zvedání břemen musí mít jasně viditelné označení nosnosti a v případě nutnosti štítek s označením nosnosti pro každou polohu stroje.

Závěsné prostředky musí být označeny tak, aby bylo možno zjistit jejich parametry nezbytné pro bezpečné použití.

Pokud není pracovní zařízení určeno ke zvedání osob, ale mohlo by tak být použito omylem, musí být pro tento případ vhodně a zřetelně označeno.

3.2.3 Pracovní zařízení umístěná trvale musí být postavena tak, aby bylo potlačeno riziko, že břemeno:

a)	udeří zaměstnance;

b)	se nebezpečně odchýlí nebo volně spadne;

c)	se mimovolně vyvlékne.

3.2.4 Pracovní zařízení na zvedání nebo přemisťování zaměstnanců musí být uzpůsobena tak, aby:

a)	pomocí vhodného zařízení zamezila riziku pádu kabiny, pokud takové riziko existuje;

b)	zamezila riziku pádu uživatele z kabiny, pokud takové riziko existuje;

c)	zamezila riziku rozdrcení, zachycení nebo sražení uživatele, zejména z důvodu náhodného dotyku s předměty;

d)	zajistila, aby osoba zachycená v případě nehody v kabině nebyla vystavena nebezpečí a mohla být vyproštěna.

Pokud nelze z důvodů místa a výškového rozdílu zamezit pomocí žádného bezpečnostního zařízení rizikům uvedeným v písmenu a), musí být instalováno závěsné lano se zvýšeným bezpečnostním koeficientem a jeho stav musí být kontrolován každý pracovní den.

PŘÍLOHA II

USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRACOVNÍCH ZAŘÍZENÍ

uvedených v čl. 4 odst. 3

Úvodní poznámka

Povinnosti stanovené touto přílohou se uplatňují s ohledem na tuto směrnici, pokud pro dotyčné pracovní zařízení existuje odpovídající riziko.

1. Obecná ustanovení pro všechna pracovní zařízení

1.1

Pracovní zařízení musí být instalována, rozmístěna a používána způsobem, který omezuje rizika uživatelů pracovních zařízení a ostatních zaměstnanců, například zajištěním dostatečného prostoru mezi pohyblivými částmi pracovních zařízení a pevnými nebo pohyblivými částmi jejich okolí a bezpečnou dodávkou nebo odběrem veškeré energie a látek použitých nebo vyrobených.

1.2	Montáž a demontáž pracovních zařízení musí být provedena bezpečně a při dodržování pokynů výrobce.

1.3	Pracovní zařízení, která mohou být při používání zasažena bleskem, musí být chráněna účinným zařízením proti účinkům zásahu blesku.

2. Ustanovení o použití mobilních pracovních zařízení, samohybných či nikoli

2.1	Řídit samohybná pracovní zařízení je povoleno pouze zaměstnancům, kteří absolvovali odpovídající školení pro bezpečné řízení těchto pracovních zařízení.

2.2	Pokud se pracovní zařízení pohybuje v pracovním prostoru, musí být stanovena a dodržována odpovídající pravidla.

2.3	Musí být přijata organizační opatření, aby v pracovním prostoru samohybných pracovních zařízení nechodili zaměstnanci. Pokud je přítomnost pěších zaměstnanců požadována pro správné provedení práce, musí být přijata náležitá opatření, aby tito zaměstnanci nemohli být zařízením zraněni.

2.4	Přeprava zaměstnanců na mobilních pracovních zařízeních poháněných mechanicky je povolena pouze tehdy, jsou-li vybavena za tímto účelem bezpečnými místy. Pokud musí být práce prováděna během přepravy, musí být podle potřeby uzpůsobena rychlost.

2.5	Mobilní pracovní zařízení se spalovacím motorem se nesmějí na pracovištích používat, ledaže je zajištěno dostatečné množství vzduchu nepředstavující žádné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

3. Ustanovení o použití pracovních zařízení sloužících ke zvedání břemen

3.1 Obecné údaje

3.1.1 Rozebíratelná nebo mobilní pracovní zařízení sloužící ke zvedání břemen musí být používána tak, aby zaručovala stabilitu pracovního zařízení během používání za všech předvídatelných podmínek, s přihlédnutím ke druhu podlahy.

3.1.2 Zvedání osob je povoleno pouze pracovním zařízením a doplňky k tomu určenými.

Aniž je dotčen článek 5 směrnice 89/391/EHS, mohou být ve výjimečných případech použita ke zvedání zaměstnanců zařízení k tomu zvlášť neurčená, pokud jsou přijata vhodná opatření k zajištění bezpečnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, kterými se stanoví odpovídající dohled.

Během přítomnosti zaměstnanců na pracovním zařízení sloužícím ke zvedání břemen musí být ovládací stanoviště neustále obsazeno. Zvedané osoby musí být vybaveny spolehlivým komunikačním prostředkem. Musí být zajištěna možnost jejich evakuace v případě nebezpečí.

3.1.3 Musí být přijata opatření, aby se zaměstnanci nevyskytovali pod zavěšenými břemeny, ledaže je takový výskyt vyžadován pro správný průběh prací.

Není dovoleno přemisťovat zavěšená břemena nad nechráněnými pracovišti obvykle obsazenými zaměstnanci.

V takovém případě, pokud nemůže být správný průběh prací zabezpečen jiným způsobem, musí být stanoveny a použity vhodné postupy.

3.1.4 Při výběru závěsných prostředků musí být brána v úvahu břemena, s nimiž je manipulováno, body uchopení, závěsné zařízení, atmosférické podmínky a způsob a rozložení zavěšení nákladu. Závěsné prostředky musí být zřetelně označeny, aby umožnily uživateli seznámit se s jejich parametry v případě, že nejsou po použití odmontovány.

3.1.5 Závěsné prostředky musí být uloženy způsobem zaručujícím, že nebudou poškozeny a znehodnoceny.

3.2 Pracovní zařízení sloužící ke zvedání volně visících nevedených břemen

3.2.1 Pokud jsou dvě nebo více pracovních zařízení sloužících ke zvedání volně visících nevedených břemen instalována nebo namontována na pracovišti takovým způsobem, že se jejich pracovní pole překrývají, musí být přijata opatření k zamezení kolize mezi břemeny nebo částmi pracovních zařízení navzájem.

3.2.2 Při použití mobilního pracovního zařízení sloužícího ke zvedání volně visících nevedených břemen musí být přijata opatření, aby se zařízení nenaklonilo, nepřevrhlo a v případě nutnosti nepřemístilo či nesklouzlo. Správné provedení těchto opatření musí být ověřeno.

3.2.3 Pokud operátor pracovního zařízení sloužícího ke zvedání volně visících nevedených břemen nemůže sledovat celou dráhu břemene ani přímo, ani pomocí přídavných zařízení dodávajících potřebné údaje, musí být určen signalista, který operátora povede pomocí signálů, a musí být přijata organizační opatření s cílem zabránit kolizím břemene ohrožujícím zaměstnance.

3.2.4 Práce musí být organizovány tak, aby zaměstnanec, který zavěšuje nebo snímá břemeno ručně, to mohl činit bezpečně, zejména prostřednictvím přímého nebo nepřímého ovládání pracovního zařízení.

3.2.5 Všechny zvedací činnosti musí být náležitě naplánovány, sledovány odpovídajícím způsobem a uskutečňovány s ohledem na bezpečnost zaměstnanců.

Obzvláště musí-li být břemeno zvedáno současně dvěma nebo více pracovními zařízeními sloužícími ke zvedání volně visících nevedených břemen, musí být stanoven a uskutečňován postup pro zabezpečení správné koordinace operátorů.

3.2.6 Pokud pracovní zařízení sloužící ke zvedání nevedených břemen nemůže zadržet břemena v případě částečné nebo celkové poruchy na přívodu energie, musí být přijata příslušná opatření pro to, aby zaměstnanci nebyli vystaveni žádnému riziku.

Zavěšená břemena nesmějí zůstat bez dohledu, kromě případu, kdy je vstup do nebezpečného prostoru zakázán a kdy bylo břemeno bezpečně zavěšeno a je bezpečně drženo.

3.2.7 Pracovní zařízení sloužící ke zvedání volně visících nevedených břemen umístěná pod širým nebem se musí přestat používat, pokud se povětrnostní podmínky zhorší natolik, že je ohrožena bezpečnost jejich provozu a zaměstnanci jsou vystaveni riziku. Musí být přijata odpovídající ochranná opatření určená zvláště k zamezení vzniku rizik pro zaměstnance, zejména zabráněním převrácení pracovního zařízení.

4. Ustanovení o používání pracovního zařízení poskytnutého pro dočasnou práci ve výšce

4.1 Obecná ustanovení

4.1.1 Pokud podle článku 6 směrnice 89/391/EHS a článku 3 této směrnice nemůže být dočasná práce ve výšce vykonávána bezpečně a za přiměřených ergonomických podmínek z vhodné plochy, musí být zvoleno pracovní zařízení nejvhodnější k zajištění a zachování bezpečných pracovních podmínek. Kolektivním ochranným opatřením musí být dána přednost před osobními ochrannými opatřeními. Rozměry pracovního zařízení musí odpovídat povaze práce, která má být vykonávána, a předpokládanému namáhání a umožňovat bezpečný průchod.

Nejvhodnější přístupová cesta k dočasným pracovním místům ve výšce musí být vybrána podle četnosti průchodů, zdolávané výšky a délky používání. Vybraná cesta musí v případě hrozícího nebezpečí umožňovat únik. Průchod v obou směrech mezi přístupovou cestou a plošinami, rampami nebo uličkami nesmí způsobovat žádná další nebezpečí pádu.

4.1.2 Žebříky mohou být používány jako pracovní místa pro práci ve výšce pouze za okolností, u nichž, jak se stanoví v bodě 4.1.1, není opodstatněné použití jiných, bezpečnějších pracovních zařízení kvůli nízkému stupni rizika buď kvůli krátkému trvání použití, nebo stávajícím místním skutečnostem, které zaměstnavatel nemůže měnit.

4.1.3 Lana jako přístupové cesty a prostředky pro polohování mohou být používána jen za podmínek, kdy podle posouzení rizika může být dotyčná práce vykonávána bezpečně a kdy není opodstatněné použití jiných, bezpečnějších pracovních zařízení.

S přihlédnutím k posouzení rizika a v závislosti zejména na délce práce a ergonomických omezeních musí být vhodným příslušenstvím zajištěno sezení.

4.1.4 V závislosti na druhu pracovního zařízení zvoleného na základě výše uvedeného musí být stanovena vhodná opatření pro minimalizaci nebezpečí pro zaměstnance příznačných pro tento druh zařízení. Je-li to nezbytné, musí být učiněna opatření pro instalaci ochranných prostředků zabraňujících pádu. Ty musí být vhodně uskupeny a dostatečně únosné, aby zabránily pádům nebo zastavily pády z výšky a pokud možno zamezily zranění zaměstnanců. Kolektivní ochranné prostředky zabraňující pádu mohou být přerušeny pouze v místě vstupu ze žebříku nebo schodiště.

4.1.5 Pokud výkon určité práce vyžaduje, aby byl kolektivní ochranný prostředek zabraňující pádům dočasně odstraněn, musí být přijata účinná náhradní bezpečnostní opatření. Práce nesmí být vykonávána, dokud nejsou tato opatření přijata. Jakmile je určitá práce dokončena, ať již definitivně nebo dočasně, kolektivní ochranný prostředek proti pádům musí být znovu namontován.

4.1.6 Dočasná práce ve výšce může být vykonávána pouze tehdy, pokud počasí neohrožuje bezpečnost a zdraví pracovníků.

4.2 Zvláštní ustanovení o používání žebříků

4.2.1 Žebříky musí být postaveny tak, aby byla zajištěna jejich stabilita během použití. Přenosné žebříky musí stát na stabilním, pevném, dostatečně velikém, nepohyblivém základě tak, aby příčle zůstaly vodorovné. Zavěšené žebříky musí být připevněny bezpečným způsobem a kromě provazových žebříků tak, aby nemohly být přemístěny a aby se zabránilo houpání.

4.2.2 Nohy přenosných žebříků musí být zajištěny proti uklouznutí během použití zajištěním štěřin na jejich horních nebo dolních koncích nebo v jejich blízkosti prostřednictvím jakéhokoli protiskluzového zařízení nebo jakýmkoli jiným obdobně účinným opatřením. Pokud nebyla učiněna jiná opatření zajišťující pevné uchopení, musí být žebříky používané pro výstup dostatečně dlouhé, aby přečnívaly přiměřeně nad přístupovou plošinu. Žebříky sestavené z více dílů a výsuvné žebříky musí být používány tak, aby byly jednotlivé části zajištěny před vzájemným pohybem vůči ostatním částem. Pohyblivé žebříky musí být zajištěny před pohybem dříve, než se na ně vstoupí.

4.2.3 Žebříky musí být používány takovým způsobem, aby bylo zaměstnanci kdykoli dostupné bezpečné uchopení a bezpečná opora. Zejména má-li být po žebříku v ruce vynášena zátěž, nesmí to znemožňovat bezpečné uchopení.

4.3 Zvláštní ustanovení o používání lešení

4.3.1 Pokud není dostupný záznam o výpočtech pro vybraná lešení nebo se záznam netýká zamýšleného strukturálního uspořádání, musí být provedeny výpočty pevnosti a stability, ledaže je lešení sestaveno v souladu s obecně uznávanými normami na provedení.

4.3.2 V závislosti na složitosti vybraného lešení musí plán jeho sestavení, použití a rozebrání vypracovat způsobilá osoba. Lze tak učinit formou obecného plánu doplněného body týkajícími se zvláštních součástí dotyčného lešení.

4.3.3 Nosné prvky lešení musí být zajištěny před klouzáním buď připevněním k nosnému povrchu, opatřením protiskluzového zařízení, nebo jakýmkoli jiným stejně účinným způsobem, a plocha nesoucí zátěž musí mít dostatečnou nosnost. Musí být zajištěno, aby lešení bylo stabilní. Lešení na kolečkách musí být vhodnými zařízeními zajištěno před náhodným pohybem během práce ve výšce.

4.3.4 Rozměry, tvar a uspořádání plošin lešení musí odpovídat druhu vykonávané práce a neseným zátěžím a musí umožňovat bezpečnou práci a průchod. Plošiny lešení musí být uspořádány takovým způsobem, aby se jejich součásti při běžném používání nemohly hýbat. Mezi částmi plošiny a svislými kolektivními ochrannými zařízeními, které brání pádům, nesmějí být nebezpečné mezery.

4.3.5 Pokud části lešení nejsou připraveny k použití, například během sestavování, rozebírání nebo přestavování, musí být označeny obecnými výstražnými značkami v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí směrnici Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (1), a vhodně ohraničeny fyzickými prostředky bránícími přístupu do nebezpečného prostoru.

4.3.6 Lešení může být sestavováno, rozebíráno nebo významně přestavováno pouze pod dohledem oprávněné osoby a pouze zaměstnanci, kteří prošli vhodným a zvláštním školením v dotyčných činnostech, s ohledem na specifická rizika v souladu s článkem 9, zejména pokud jde o:

a)	porozumění plánu pro sestavování, rozebírání nebo přestavbu dotyčného lešení;

b)	bezpečnost během sestavování, rozebírání nebo přestavby dotyčného lešení;

c)	opatření bránící nebezpečí pádu osob nebo předmětů;

d)	bezpečnostní opatření v případě změny počasí, která by mohla nepříznivě ovlivnit bezpečnost dotyčného lešení;

e)	přípustnou zátěž;

f)	jakákoli další rizika, která mohou zahrnovat výše uvedené operace při sestavování, rozebírání nebo přestavbě.

Dohlížející osoba a dotyční pracovníci musí mít k dispozici plán sestavování a demontáže uvedený v 4.3.2, včetně všech pokynů, které obsahuje.

4.4 Zvláštní ustanovení o používání lan jako přístupových cest a prostředků pro umísťování

Používání lan jako přístupových cest a prostředků pro umísťování musí splňovat tyto podmínky:

a)	systém musí zahrnovat nejméně dvě odděleně připevněná lana, jedno jako prostředek pro výstup, sestup a oporu (pracovní lano) a další jako zabezpečení (bezpečnostní lano);

b)	zaměstnanci musí být vybaveni vhodnými úvazky, musí je používat a musí jimi být připojeni k bezpečnostnímu lanu;

c)	pracovní lano musí být opatřeno bezpečným prostředkem pro výstup a sestup a musí mít samojistící systém zamezující pádu v případech, kdy uživatel ztratí kontrolu nad svými pohyby. Bezpečnostní lano musí být opatřeno pohyblivým systémem pro předcházení pádům, který následuje pohyby zaměstnance;

d)	nářadí a jiné vybavení používané zaměstnancem musí být připevněno k úvazku zaměstnance nebo k sedadlu nebo jiným vhodným způsobem;

e)	práce musí být řádně plánována a musí na ni být řádně dohlíženo, aby zaměstnanec mohl být v nebezpečí ihned zachráněn;

f)	v souladu s článkem 9 musí uvedení zaměstnanci obdržet vhodné školení odpovídající očekávaným činnostem, zejména o záchranných postupech.

Za výjimečných okolností, pokud by s ohledem na posouzení rizik použití druhého lana činilo práci nebezpečnější, může být dovoleno použití jednoho lana za předpokladu, že byla přijata vhodná opatření pro zajištění bezpečnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

(1) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.

PŘÍLOHA III

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 13)

Směrnice Rady 89/655/EHS (Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 13)
Směrnice Rady 95/63/ES (Úř. věst. L 335, 30.12.1995, s. 28)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES (Úř. věst. L 195, 19.7.2001, s. 46)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES (Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 21)	pouze pokud jde o odkaz na směrnici 89/655/EHS učiněný v čl. 3 bodu 3

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 13)

Směrnice	Lhůta pro provedení
89/655/EHS	31. prosince 1992
95/63/ES	4. prosince 1998
2001/45/ES	19. července 2004 (1)
2007/30/ES	ze dne 31. prosince 2012

(1) Pokud jde o provádění bodu 4 přílohy II směrnice 89/655/EHS, mají členské státy možnost využít nejvýše dvouletého přechodného období ode dne 19. července 2004, aby vzaly v úvahu různé situace, které mohou vyplynout z praktického uplatňování směrnice 2001/45/ES zejména malými a středními podniky.

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

Směrnice 89/655/EHS	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Čl. 4a odst. 1	Čl. 5 odst. 1
Čl. 4a odst. 2 první a druhá odrážka	Čl. 5 odst. 2 písm. a) a b)
Čl. 4a odst. 3	Čl. 5 odst. 3
Čl. 4a odst. 4	Čl. 5 odst. 4
Čl. 5 první a druhá odrážka	Čl. 6 písm. a) a b)
Článek 5a	Článek 7
Čl. 6 odst. 1	Čl. 8 odst. 1
Čl. 6 odst. 2 první pododstavec první, druhá a třetí odrážka	Čl. 8 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) a c)
Čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 6 odst. 3	Čl. 8 odst. 3
Čl. 7, první odrážka	Čl. 9 písm. a)
Čl. 7, druhá odrážka	Čl. 9 písm. b)
Článek 8	Článek 10
Čl. 9 odst. 1	Čl. 11 odst. 1
Čl. 9 odst. 2 první a druhá odrážka	Čl. 11 odst. 2 písm. a) a b)
Čl. 10 odst. 1	—
Čl. 10 odst. 2	Článek 12
—	Článek 13
—	Článek 14
Článek 11	Článek 15
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Příloha II
—	Příloha III
—	Příloha IV

3.10.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 260/20

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 922/2009/ES

ze dne 16. září 2009

o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 154 Smlouvy by Společenství mělo přispívat ke zřizování a rozvoji transevropských sítí prostřednictvím akcí na podporu jejich vzájemného propojení, interoperability a dostupnosti za účelem dosažení cílů uvedených v článcích 14 a 158 Smlouvy a s úmyslem umožnit občanům Evropské unie, hospodářským subjektům, jakož i regionálním a místním samosprávným celkům plné využití výhod vyplývajících z vytváření prostoru bez vnitřních hranic.

(2)

V závěrech ze dne 1. prosince 2005 ke sdělení Komise nazvanému „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“ Rada zdůraznila, že pro dosažení hospodářského růstu a produktivity mají zásadní význam soustředěnější, účinnější a integrovanější politiky informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Komise byla vyzvána, aby prostřednictvím výměny zkušeností podpořila účinné využívání IKT ve veřejných službách a vyvinula společné přístupy ke klíčovým otázkám, jako jsou například interoperabilita a účinné uplatňování otevřených norem.

(3)

Evropský parlament v usnesení o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost ze dne 14. března 2006 (4) žádal, aby byl kladen důraz na otázky interoperability a na osvědčené postupy elektronických služeb ve veřejné správě určených pro občany a podniky, přičemž prvořadým cílem je zajistit volný a ničím nerušený pohyb občanů členských států, jejich usazování a zaměstnávání. Evropský parlament rovněž důrazně vyzval členské státy, aby při reformě své veřejné správy uskutečnily iniciativy a programy i2010 s cílem poskytnout kvalitnější, účinnější a dostupnější služby pro malé a střední podniky a své občany.

(4)

V prohlášení ministrů přijatém dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru se ministři příslušní pro politiku v oblasti IKT mimo jiné dohodli, že budou pracovat společně a s Komisí, aby bylo možné účinněji sdílet stávající nástroje, společné specifikace, normy a řešení a aby byl v nezbytných případech podpořen vývoj řešení založený na spolupráci.

(5)

V prohlášení ministrů přijatém dne 19. září 2007 v Lisabonu vyzvali ministři Komisi, aby mimo jiné usnadnila spolupráci členských států a aby definovala, vyvinula, provedla a sledovala přeshraniční a mezirezortní interoperabilitu, a prohlásili, že by právní předpisy Společenství v budoucnosti měly zejména předvídat a posuzovat svůj dopad na infrastruktury IKT a na přeměnu služeb.

(6)

V důsledku rychlého rozvoje IKT hrozí, že se členské státy rozhodnou pro odlišná či neslučitelná řešení a že by mohly vzniknout překážky elektronických komunikací, které by bránily řádnému fungování vnitřního trhu a souvisejících svobod pohybu. Tím by mohly být nepříznivě ovlivněny otevřenost a konkurenceschopnost trhů a poskytování určitých ekonomických i neekonomických služeb obecného zájmu občanům a podnikům. Členské státy a Komise by měly více usilovat o to, aby zabránily roztříštění trhu, dosáhly interoperability a prosadily společně dohodnutá řešení v oblasti IKT a zároveň zaručily náležitou správu.

(7)

Ze společných, opětovně využitelných a interoperabilních řešení a z interoperabilních správních procesů v odděleních bez přímého kontaktu s občany by také měli prospěch občané a podniky, neboť tato řešení a procesy by napomáhaly účinnému a účelnému přeshraničnímu a meziresortnímu poskytování veřejných služeb občanům a podnikům.

(8)

S cílem podpořit účinné a účelné přeshraniční a meziresortní interakce, mimo jiné při provádění právních předpisů Společenství, a zároveň snížit administrativní zátěž a náklady je třeba vyvíjet nepřetržité úsilí, aby byla zaručena přeshraniční a meziresortní interoperabilita, aby byly vyměňovány zkušenosti, aby byly vytvářeny a udržovány společné a sdílené přístupy, specifikace, normy a řešení a aby byly posuzovány dopady právních předpisů Společenství z hlediska IKT.

(9)

Aby byly tyto výzvy vyřešeny, měly by veškeré snahy probíhat za úzké spolupráce, koordinace a dialogu mezi Komisí a členskými státy, v úzké interakci s odvětvími, která odpovídají za provádění politik Evropské unie, a případně se zúčastněnými subjekty, přičemž by měl být kladen patřičný důraz na priority a jazykovou rozmanitost Evropské unie a na rozvoj společných přístupů ke klíčovým otázkám, jako jsou interoperabilita a účinné uplatňování otevřených norem.

(10)

Infrastrukturní služby by měly být udržovány a provozovány udržitelným způsobem v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC) (5), které požaduje, aby Komise vymezila mechanismy k zajištění finanční a provozní udržitelnosti infrastrukturních služeb. Na těchto infrastrukturních službách se členské státy dohodly při provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES ze dne 12. července 1999 o hlavních směrech a o projektech společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) (6) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/1999/ES ze dne 12. července 1999, kterým se přijímá soubor akcí a opatření pro zajištění interoperability transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány (IDA) a přístupu k nim (7), a při provádění programu IDABC a ostatních souvisejících programů.

(11)	Program IDABC skončí ke dni 31. prosince 2009 a měl by na něj navázat program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy Společenství (dále jen „program ISA“), který bude řešit výše uvedené otázky.

(12)

Program ISA by měl vycházet ze zkušeností získaných s programy IDA a IDABC. Rovněž je třeba zohlednit závěry vyplývající z hodnocení programu IDABC, které se zabývají relevancí, účinností, účelností, prospěšností a soudržností zmíněného programu. Zvláštní pozornost by měla být také věnována potřebám, na něž upozorňují uživatelé. Bylo prokázáno, že koordinovaný přístup pomocí společných a sdílených řešení, jež byla vytvořena a jsou provozována ve spolupráci mezi členskými státy, může přispět k rychlejšímu dosažení kvalitnějších výsledků, které vyhovují správním požadavkům. Činnosti v rámci programů ISA a IDABC již důležitým způsobem přispěly a nadále přispívají k zaručení interoperability na podporu elektronické výměny informací mezi evropskými orgány veřejné správy a mají pozitivní vedlejší dopad na jednotný trh.

(13)	Aby se zamezilo roztříštění a zaručil komplexní přístup, měla by být při určování priorit programu ISA patřičně zohledněna evropská strategie pro interoperabilitu a evropský rámec interoperability.

(14)

Řešení vytvořená nebo provozovaná v rámci programu ISA by se měla řídit poptávkou, a pokud je to možné, měla by tvořit součást uceleného ekosystému služeb, které usnadňují interakce mezi evropskými orgány veřejné správy a zaručují, usnadňují nebo umožňují přeshraniční a meziresortní interoperabilitu.

(15)

Program ISA by měl zaručit, že jsou k dispozici společné rámce, společné služby a obecně používané nástroje, které napomáhají při přeshraniční a meziresortní interakci mezi evropskými orgány veřejné správy a podporují daná odvětví při posuzování dopadů právních předpisů Společenství z hlediska IKT a při plánování provádění patřičných řešení.

(16)	Společné rámce by měly být mimo jiné tvořeny společnými specifikacemi, pokyny a metodikami a společnými strategiemi. Tyto rámce by měly splňovat požadavky stávajících právních předpisů Společenství.

(17)	Program ISA by měl zaručit provozování a zdokonalování stávajících společných služeb vytvořených v rámci programů IDA a IDABC a dalších obdobných iniciativ a zároveň podporovat vytváření, industrializaci, provozování a zdokonalování nových společných služeb v reakci na nové potřeby a požadavky.

(18)	Vzhledem k úloze orgánů místní a regionální samosprávy při zajišťování účinného fungování a interoperability evropských orgánů veřejné správy je důležité, aby řešení zohledňovala potřeby místní a regionální samosprávy.

(19)

Program ISA by měl zaručit zdokonalování stávajících obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů vytvořených v rámci programů IDA a IDABC a dalších obdobných iniciativ a zároveň podporovat vytváření, poskytování a zdokonalování nových obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů v reakci na nové potřeby a požadavky, včetně těch, které budou určeny prostřednictvím posouzení dopadů právních předpisů Společenství z hlediska IKT.

(20)

Při vytváření, zdokonalování či provozování společných řešení by měl program ISA případně vycházet ze sdílených zkušeností a řešení a z výměny a prosazování osvědčených postupů nebo by při něm mělo ke sdílení, výměně a prosazování docházet. V této souvislosti by se měl podporovat soulad s evropským rámcem interoperability a větší otevřenost norem a specifikací.

(21)	Řešení, která jsou vytvořena nebo provozována v rámci programu ISA, by měla být založena na zásadě technologické neutrality a přizpůsobivosti, aby se také zaručilo, že si mohou občané, podniky a správní orgány vybrat, jakou technologii použijí.

(22)	Při všech činnostech v rámci programu ISA by měly být uplatňovány zásady bezpečnosti, soukromí a ochrany osobních údajů.

(23)	K účasti na akcích v rámci programu ISA by měly být podněcovány všechny členské státy, lze však také zahájit akce, na nichž se podílí několik členských států. Členské státy, které se takovýchto akcí neúčastní, by měly být pobízeny, aby se jich zúčastnily později.

(24)

Program ISA by měl přispět k provádění všech iniciativ, které navazují na i2010, a aby se zabránilo zdvojování úsilí, měl by zohlednit ostatní programy Společenství v oblasti IKT, zejména program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007 až 2013), který je stanoven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (8).

(25)

Interakce se soukromým sektorem a s dalšími subjekty už prokázala svou účinnost a přidanou hodnotu. Proto by měly být vyhledávány možnosti součinnosti s těmito zúčastněnými subjekty, aby byla případně dána přednost řešením, která jsou na trhu dostupná a která trh podporuje. V této souvislosti by se mělo pokračovat ve stávající praxi pořádání konferencí, seminářů a dalších setkání umožňujících interakci s těmito zúčastněnými subjekty. Mělo by se rovněž podporovat další používání elektronických platforem. Použity by měly být také veškeré další vhodné prostředky pro udržování kontaktu s těmito zúčastněnými subjekty.

(26)	Program ISA by měl být prováděn v souladu s pravidly Společenství pro zadávání veřejných zakázek.

(27)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(28)	Program ISA by měl být pravidelně sledován a hodnocen, aby bylo případně možné jej upravovat.

(29)

Měla by být podporována mezinárodní spolupráce, a proto by měl být program ISA otevřen účasti zemí Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Měla by být rovněž podporována spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi či subjekty, zejména v rámci evropsko-středomořského a východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západní části Balkánského poloostrova a černomořské oblasti.

(30)

Měla by být důkladněji prozkoumána možnost využití předvstupních finančních prostředků k tomu, aby se programu ISA mohly účastnit kandidátské země, a spolufinancování ze strukturálních fondů a od uživatelů pro účely využití společných rámců a obecně používaných nástrojů vytvořených nebo zdokonalených v rámci programu ISA.

(31)

S cílem zajistit řádnou správu finančních zdrojů Společenství a zamezit zbytečnému rozšiřování zařízení, opakování šetření a různých přístupů by mělo být možné, aby byla řešení vytvořená či provozovaná v rámci programu ISA používána také v rámci jiných iniciativ než iniciativ Společenství, pokud přitom nevzniknou náklady, které bude třeba uhradit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, a nebude narušen hlavní cíl Společenství v souvislosti s daným řešením.

(32)

Toto rozhodnutí vytváří pro víceletý program finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (10). Toto finanční krytí by se rovněž mělo vztahovat na výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, jež jsou přímo požadovány k řízení programu a k dosažení jeho cílů, a zejména na studie, setkání odborníků, opatření týkající se informovanosti a zveřejňování, na výdaje související se systémy IKT a sítěmi pro výměnu a zpracování informací a na další výdaje na technickou a správní pomoc, které mohou Komisi při řízení programu vzniknout.

(33)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž usnadnění účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi evropskými orgány veřejné správy, díky které bude možné poskytovat elektronické veřejné služby na podporu provádění politik a činností Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků navrhované akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět a cíl

1. Tímto rozhodnutím se na období let 2010–2015 zřizuje program pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, včetně orgánů místní a regionální samosprávy a orgánů a subjektů Společenství, který upravuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu (dále jen „program ISA“).

2. Cílem programu ISA je podpořit spolupráci evropských orgánů veřejné správy usnadněním účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi těmito orgány, včetně subjektů vykonávajících úkony veřejné správy jejich jménem, díky které bude možné poskytovat elektronické veřejné služby na podporu provádění politik a činností Společenství.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

„interoperabilitou“ schopnost interakce různých nesourodých organizací, která přispívá k dosažení vzájemně prospěšných a dohodnutých společných cílů a zahrnuje sdílení informací a znalostí mezi organizacemi pomocí podnikových procesů, které tyto organizace podporují, na základě výměny údajů mezi jejich systémy IKT;

b)	„řešeními“ společné rámce, společné služby a obecně používané nástroje;

c)	„společnými rámci“ strategie, specifikace, metodiky, obecné pokyny a obdobné přístupy a dokumenty;

d)	„společnými službami“ provozní aplikace a infrastruktury obecné povahy, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky;

e)	„obecně používanými nástroji“ referenční platformy, sdílené platformy a platformy pro spolupráci, společné součásti a podobné základní prvky, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky;

f)	„akcemi“ studie, projekty a doprovodná opatření;

g)	„doprovodnými opatřeními“ strategická a informační opatření, opatření, která podporují řízení programu ISA, a opatření související se sdílením zkušeností a výměnou a prosazováním osvědčených postupů.

Článek 3

Činnosti

Program ISA podporuje a prosazuje:

a)	vytváření a zdokonalování společných rámců podporujících přeshraniční a meziresortní interoperabilitu;

b)	posuzování dopadů navrhovaných či přijatých právních předpisů Společenství z hlediska IKT a plánování zavádění systémů IKT, které provádění těchto právních předpisů podporují;

c)	provozování a zdokonalování stávajících společných služeb a vytváření, industrializaci, provozování a zdokonalování nových společných služeb, včetně interoperability klíčových veřejných infrastruktur (PKI);

d)	zdokonalování stávajících obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů a vytváření, poskytování a zdokonalování nových obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů.

Článek 4

Obecné zásady

Akce zahájené nebo pokračující v rámci programu ISA vycházejí z těchto zásad:

a)	technologické neutrality a přizpůsobivosti;

b)	otevřenosti;

c)	opětovné využitelnosti;

d)	soukromí a ochrany osobních údajů a

e)	bezpečnosti.

Článek 5

Akce

1. Ve spolupráci s členskými státy a v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 8 provádí Společenství akce upřesněné v průběžném pracovním programu vypracovaném podle článku 9. Tyto akce provádí Komise.

2. Studie sestává z jediné fáze a je ukončena závěrečnou zprávou.

3. Projekt sestává případně ze tří fází:

a)	zahajovací fáze, která vede k vypracování zakládací listiny projektu;

b)	prováděcí fáze, na jejímž konci je vypracována zpráva o provedení, a

c)	provozní fáze, která začíná po uvolnění řešení k používání.

Příslušné fáze projektu se vymezí v době, kdy je akce zařazena do průběžného pracovního programu.

4. Provádění programu ISA je podporováno doprovodnými opatřeními.

Článek 6

Zakládací listina projektu a zpráva o provedení

1. Zakládací listina projektu popisuje:

a)	rozsah, cíle a problém či příležitost, včetně očekávaných příjemců a přínosů řešení a kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro posuzování těchto přínosů;

b)	přístup, včetně organizačních aspektů projektu, například fází, výstupů a postupných cílů, a opatření usnadňující mnohojazyčnou komunikaci;

c)	zúčastněné subjekty a uživatele a související správní strukturu;

d)	podrobné informace o řešení včetně jeho provázanosti s jinými řešeními a závislosti na těchto jiných řešeních, rozpis předpokládaných nákladů, harmonogram, požadavky a odhad celkových nákladů vlastnictví, včetně případných ročních provozních nákladů;

e)	vlastnosti řešení a

f)	omezení, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu údajů.

2. Zpráva o provedení popisuje:

a)	rozsah, cíle a problém či příležitost posuzované ve vztahu k zakládací listině projektu;

b)	účinnost projektu včetně posouzení dosažených výsledků, vzniklých nákladů, skutečného harmonogramu a požadavků ve vztahu k zakládací listině projektu a analýzu očekávané návratnosti investic a celkových nákladů vlastnictví, včetně ročních provozních nákladů;

c)	organizační aspekty, včetně vhodnosti použité správní struktury, a případně doporučení ohledně správní struktury po provedení projektu;

d)	případně návrh plánu pro uvedení řešení do provozní fáze a ukazatele úrovně služeb a

e)	konečného uživatele a dostupný technický podpůrný materiál.

Článek 7

Řešení

1. Společné rámce jsou vytvářeny a udržovány prostřednictvím studií.

Studie slouží také jako prostředek podpory posouzení dopadů navrhovaných či přijatých právních předpisů Společenství z hlediska IKT a plánování zavádění řešení, které provádění těchto právních předpisů podpoří.

2. Studie se zveřejňují a předkládají příslušným výborům Evropského parlamentu jako základ jakékoli budoucí změny právních předpisů, která se ukáže jako nezbytná k zajištění interoperability systémů IKT používaných evropskými orgány veřejné správy.

3. Obecně používané nástroje jsou vytvářeny a udržovány prostřednictvím projektů. Projekty slouží rovněž k vytváření, industrializaci, provozování a údržbě společných služeb.

Článek 8

Prováděcí pravidla

1. Při provádění programu ISA jsou patřičně zohledňovány Evropská strategie pro interoperabilitu a Evropský rámec interoperability.

2. Podporuje se účast co nejvyššího počtu členských států na studii nebo projektu. Ke studii nebo projektu je možné se připojit v jakékoli fázi a členské státy, které se studie nebo projektu neúčastní, jsou vybízeny k tomu, aby se do nich zapojily v pozdější fázi.

3. V zájmu dosažení interoperability mezi vnitrostátními systémy a systémy Společenství se vymezí společné rámce, společné služby a obecně používané nástroje odkazem na stávající evropské normy nebo veřejně dostupné nebo otevřené specifikace pro výměnu informací a integraci služeb.

4. Vytváření či zdokonalování řešení vychází případně ze sdílených zkušeností a z výměny a prosazování osvědčených postupů nebo při něm k tomuto sdílení, výměně a prosazování dochází.

5. Aby se zabránilo zdvojování úsilí a aby se urychlil vznik řešení, jsou případně brány v úvahu výsledky, jichž bylo dosaženo v rámci jiných příslušných iniciativ Společenství a členských států.

Aby se co nejvíce zvýšila provázanost akcí a aby se zaručilo, že se různé snahy navzájem doplňují a propojují, jsou akce případně koordinovány s ostatními příslušnými iniciativami Společenství.

6. Zahájení akcí, vymezení jejich fází a vypracování zakládacích listin projektů a zpráv o provedení provádí a sleduje Komise jako součást provádění průběžného pracovního programu vypracovaného podle článku 9.

Článek 9

Průběžný pracovní program

1. Komise vypracuje průběžný pracovní program pro provádění akcí, který se vztahuje na dobu použitelnosti tohoto rozhodnutí.

2. Komise schvaluje průběžný pracovní program a alespoň jednou ročně všechny jeho změny.

3. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 4, použije se ke schválení průběžného pracovního programu a veškerých jeho změn Komisí řídící postup podle čl. 12 odst. 2.

4. Průběžný pracovní program u každé akce případně obsahuje:

a)	popis rozsahu, cílů, problému či příležitosti, očekávaných příjemců a přínosů a organizačního a technického přístupu;

b)	rozpis předpokládaných nákladů a případně postupné cíle, jichž má být dosaženo.

5. Projekt může být do průběžného pracovního programu zařazen ve kterékoli fázi.

Článek 10

Rozpočtová ustanovení

1. Prostředky se uvolňují na základě dosažení těchto konkrétních postupných cílů:

a)	při zahájení studie, doprovodného opatření nebo zahajovací fáze projektu: zahrnutí akce do průběžného pracovního programu;

b)	při zahájení prováděcí fáze projektu: zakládací listina projektu;

c)	při zahájení následné provozní fáze projektu: zpráva o provedení.

2. Postupné cíle, jichž má být dosaženo v prováděcí fázi a v případné provozní fázi, jsou definovány v průběžném pracovním programu.

3. Je-li projekt zařazen do průběžného pracovního programu v prováděcí či provozní fázi, uvolní se prostředky při zařazení tohoto projektu do průběžného pracovního programu.

4. Změny průběžného pracovního programu týkající se rozpočtových přídělů přesahujících 400 000 EUR na akci se přijímají řídícím postupem podle čl. 12 odst. 2.

5. Program ISA se provádí v souladu s pravidly Společenství pro zadávání veřejných zakázek.

Článek 11

Finanční příspěvek Společenství

1. Vytváření a zdokonalování společných rámců a obecně používaných nástrojů je plně financováno programem ISA. Používání těchto rámců a nástrojů financují uživatelé.

2. Vytváření, industrializace a zdokonalování společných služeb je plně financováno programem ISA. Provozování těchto služeb je plně financováno programem ISA tehdy, slouží-li jejich využívání zájmům Společenství. V ostatních případech využívání těchto služeb včetně jejich decentralizovaného provozování financují uživatelé.

3. Doprovodná opatření jsou plně financována programem ISA.

Článek 12

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (dále jen „výbor ISA“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 13

Sledování a hodnocení

1. Komise provádění programu ISA pravidelně sleduje. Zkoumá možnosti součinnosti s doplňujícími programy Společenství.

Komise každoročně předkládá výboru ISA zprávu o provádění programu ISA.

2. Řešení jsou každé dva roky předmětem přezkumu.

3. Program ISA je předmětem průběžného a závěrečného hodnocení, jejichž výsledky budou do 31. prosince 2012 u průběžného hodnocení a do 31. prosince 2015 u hodnocení závěrečného sděleny Evropskému parlamentu a Radě. V této souvislosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi, aby předložila výsledky hodnocení a zodpověděla dotazy jeho členů.

Tato hodnocení se týkají záležitostí, jako je relevance, účinnost, účelnost, prospěšnost, udržitelnost a soudržnost akcí programu ISA, a posuzují výsledky akcí vzhledem k cíli programu ISA a průběžnému pracovnímu programu. Závěrečné hodnocení navíc posuzuje, do jaké míry program ISA splnil svůj cíl.

Hodnocení rovněž posoudí přínos akcí pro Společenství z hlediska rozvoje společných politik, vymezí oblasti pro možná zdokonalení a ověří součinnost s ostatními iniciativami Společenství v oblasti přeshraniční a meziresortní interoperability.

Článek 14

Interakce se zúčastněnými subjekty

Komise zajišťuje setkávání příslušných zúčastněných subjektů a umožňuje jim vzájemnou výměnu názorů i výměnu názorů s Komisí o otázkách, na které se zaměřuje program ISA. Za tímto účelem pořádá Komise konference, semináře a další setkání. Komise rovněž využívá elektronických interaktivních platforem a může používat i jakékoli jiné prostředky interakce, které považuje za vhodné.

Článek 15

Mezinárodní spolupráce

1. V rámci příslušných dohod se Společenstvím se programu ISA mohou účastnit země Evropského hospodářského prostoru a kandidátské země.

2. Rovněž je podporována spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi či orgány, zejména v rámci evropsko-středomořského a východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západní části Balkánského poloostrova a černomořské oblasti. Související náklady se nehradí z programu ISA.

3. Program ISA tam, kde je to vhodné, podporuje opětovné využití svých řešení třetími zeměmi.

Článek 16

Iniciativy neprováděné Společenstvím

Aniž jsou dotčeny ostatní politiky Společenství, mohou být řešení vytvořená či provozovaná v rámci programu ISA používána také v rámci jiných iniciativ než iniciativ Společenství, pokud přitom nevzniknou náklady, které bude třeba uhradit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, a nebude narušen hlavní cíl Společenství v souvislosti s daným řešením.

Článek 17

Finanční ustanovení

1. Finanční krytí pro provádění akce Společenství podle tohoto rozhodnutí na období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2015 se stanoví na 164 100 000 EUR, z čehož je 103 500 000 EUR určeno na období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013.

Částka na období po 31. prosinci 2013 se považuje za potvrzenou, je-li pro toto období v souladu s finančním rámcem platným pro období počínající rokem 2014.

2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010 do dne 31. prosince 2015.

Ve Štrasburku dne 16. září 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM

(1) Stanovisko ze dne 25. února 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 200, 25.8.2009, s. 58.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.

(4) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 133.

(5) Úř. věst. L 144, 30.4.2004, s. 62 (rozhodnutí zveřejněné v Úř. věst L 181, 18.5.2004, s. 25).

(6) Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 1.

(7) Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 9.

(8) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(10) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

3.10.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 260/31

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. září 2009,

kterými se mění obecné zásady ECB/2007/2 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2)

(ECB/2009/21)

(2009/734/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 105 odst. 2 první a čtvrtou odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1 a články 17, 18 a 22 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přijala obecné zásady ECB/2007/2 ze dne 26. dubna 2007 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (1), jimiž se řídí TARGET2, jehož hlavním znakem je jednotná technická platforma s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform – SSP).

(2)

V obecných zásadách ECB/2007/2 je třeba provést změny, kterými by se: a) zohlednila nová verze SSP; b) objasnily zvláštní zásady umístění infrastruktur stanovené orgány dohledu, kterými jsou subjekty nabízející služby v eurech povinny se řídit; c) zavedla výjimka, pokud jde o dvoustranná ujednání s přidruženými systémy, které zřizují účty platebního modulu a které nemohou být předmětem zástavního práva ani započtení pohledávek; d) zohlednila řada jiných zlepšení a upřesnění technického a redakčního charakteru a e) zrušila ustanovení týkající se přechodu na TARGET2, která se již neuplatňují,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Obecné zásady ECB/2007/2 se mění takto:

V článku 2 se definice pojmu „přidružený systém“ nahrazuje tímto:

„—

„přidruženým systémem“ systém, který je spravován subjektem usazeným v EHP, jenž podléhá dohledu příslušného orgánu a splňuje požadavky orgánů dohledu, pokud jde o umístění infrastruktury sloužící k poskytování služeb v eurech, tak jak jsou tyto požadavky v aktuálním znění zveřejněny na internetových stránkách ECB (2); v tomto systému dochází k výměně nebo vzájemnému zúčtování plateb či finančních nástrojů, přičemž související peněžní závazky se vypořádají v TARGET2 v souladu s těmito obecnými zásadami a dvoustranným ujednáním mezi přidruženým systémem a příslušnou centrální bankou Eurosystému,

V článku 8 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4. Odchylně od odstavce 3 musí být dvoustranná ujednání s přidruženými systémy, které používají rozhraní účastníka, avšak zúčtovávají pouze platby ve prospěch svých klientů, v souladu s

a)	přílohou II s výjimkou hlavy V, článku 36 a dodatků VI a VII a

b)	článkem 18 přílohy IV.“

3)	Článek 13 se zrušuje.

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Různá a přechodná ustanovení

1. Účty, které zúčastněná národní centrální banka zřídí mimo PM úvěrovým institucím a přidruženým systémům, se řídí pravidly této zúčastněné národní centrální banky s výhradou ustanovení těchto obecných zásad, která se týkají domácích účtů, a jiných rozhodnutí Rady guvernérů. Účty, které zúčastněná národní centrální banka zřídí mimo PM jiným subjektům, než jsou úvěrové instituce a přidružené systémy, se řídí pravidly této zúčastněné národní centrální banky.

2. Během příslušného přechodného období může každá centrální banka Eurosystému nadále zúčtovávat na svých domácích účtech platby a jiné transakce, včetně těchto plateb:

a)	platby mezi úvěrovými institucemi;

b)	platby mezi úvěrovými institucemi a přidruženými systémy a

c)	platby, které souvisejí s operacemi Eurosystému na volném trhu.

3. Uplynutím přechodného období zanikne

a)	registrace adresovatelného držitele kódu BIC u centrální banky Eurosystému v případě subjektů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) přílohy II;

b)	nepřímá účast u centrální banky Eurosystému a

c)	zúčtování všech plateb uvedených v odst. 2 písm. a) až c) na domácích účtech.“

5)	Přílohy II, III a IV obecných zásad ECB/2007/2 se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad.

Článek 2

Vstup v platnost

1. Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 22. září 2009.

2. Čl. 1 odst. 1 těchto obecných zásad a odst. 1 pododst. 1 písm. a), odst. 1 pododst. 2 a odstavec 2 přílohy těchto obecných zásad se použijí od dne 23. října 2009.

3. Ostatní ustanovení těchto obecných zásad se použijí ode dne 23. listopadu 2009.

Článek 3

Určení a prováděcí opatření

1. Tyto obecné zásady se vztahují na všechny centrální banky Eurosystému.

2. Národní centrální banky členských států, které přijaly euro, zašlou ECB do 9. října 2009 opatření, jimiž hodlají dosáhnout souladu s těmito obecnými zásadami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. září 2009.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 237, 8.9.2007, s. 1.

(2) Stávající politika Eurosystému v oblasti umístění infrastruktury je stanovena v následujících dokumentech, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu: a) „Policy statement on euro payment and settlement systems located outside the euro area“ z 3. listopadu 1998; b) „The Eurosystem’s policy line with regard to consolidation in central counterparty clearing“ z 27. září 2001; c) „The Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling in euro-denominated payment transactions“ z 19. července 2007 a d) „The Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling euro-denominated payment transactions: specification of »legally and operationally located in the euro area« “ z 20. listopadu 2008.“

PŘÍLOHA

Příloha II obecných zásad ECB/2007/2 se mění takto:

Článek 1 se mění takto:

definice pojmu „přidružený systém“ se nahrazuje tímto:

„—

„přidruženým systémem“ (ancillary system, AS) systém, který je spravován subjektem usazeným v Evropském hospodářském prostoru (EHP), jenž podléhá dohledu příslušného orgánu a splňuje požadavky orgánů dohledu, pokud jde o umístění infrastruktury sloužící k poskytování služeb v eurech, tak jak jsou tyto požadavky v aktuálním znění zveřejněny na internetových stránkách ECB (1); v tomto systému dochází k výměně nebo vzájemnému zúčtování plateb či finančních nástrojů, přičemž související peněžní závazky se vypořádají v TARGET2 v souladu s obecnými zásadami ECB/2007/2 a dvoustranným ujednáním mezi přidruženým systémem a příslušnou centrální bankou,

definice pojmu „technická porucha TARGET2“ se nahrazuje tímto:

„—

„technickou poruchou TARGET2“ (technical malfunction of TARGET2) jakýkoli problém, závada nebo selhání technické infrastruktury nebo počítačových systémů používaných TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] nebo jakákoli jiná událost, která znemožňuje provádět a dokončit zpracování plateb v TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] v týž den.“

V článku 4 odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	subjekty, které spravují přidružené systémy a které vystupují v tomto postavení, a“.

Článek 9 se mění takto:

a)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Nepožaduje-li účastník jinak, zveřejňuje se jeho kód (kódy) BIC v adresáři TARGET2.“;

doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Účastníci berou na vědomí, že [vlož název centrální banky] a ostatní centrální banky mohou zveřejnit názvy a kódy BIC účastníků. Kromě toho mohou být zveřejněny názvy a kódy BIC nepřímých účastníků, kteří jsou registrováni účastníky, přičemž tito účastníci zajistí, že nepřímí účastníci s takovým zveřejněním souhlasí.“

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. [Vlož název centrální banky] zřídí a vede pro každého účastníka alespoň jeden účet PM. Na žádost účastníka, který je zúčtovací bankou, zřídí [vlož název centrální banky] jeden či více podúčtů v TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi], jež se použijí k vyhrazení likvidity.“

5)	V článku 14 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „3. SSP určí časovou značku („timestamp“) pro zpracování platebních příkazů podle času, kdy obdrží a přijme platební příkaz.“

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Pravidla pro stanovení priority

1. Účastníci, kteří dávají platební příkaz, označí každý platební příkaz jedním z uvedených způsobů:

a)	běžný platební příkaz (priorita 2);

b)	urgentní platební příkaz (priorita 1) nebo

c)	velmi urgentní platební příkaz (priorita 0).

Pokud v platebním příkazu není vyznačena priorita, považuje se za běžný platební příkaz.

2. Platební příkaz mohou za velmi urgentní označit pouze:

a)	centrální banky a

b)	účastníci, jedná-li se o platby ve prospěch a na vrub CLS International Bank a převody likvidity v souvislosti se zúčtováním přidružených systémů za použití rozhraní přidruženého systému.

Veškeré převodní příkazy, které přidružený systém zadá prostřednictvím rozhraní přidruženého systému za účelem připsání určité částky ve prospěch či na vrub účtů PM účastníků, se považují za velmi urgentní platební příkazy.

3. Příkazy k převodu likvidity iniciované prostřednictvím ICM jsou urgentními platebními příkazy.

4. Prioritu urgentních a běžných platebních příkazů může plátce prostřednictvím ICM s okamžitou účinností změnit. Prioritu velmi urgentního platebního příkazu nelze změnit.“

V článku 17 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Po obdržení žádosti o rezervování likvidity [vlož název centrální banky] ověří, zda je výše likvidity na účtu PM účastníka dostatečná k rezervování likvidity. Pokud tomu tak není, rezervuje se pouze likvidita, která je na účtu PM k dispozici. Zbytek požadované likvidity se rezervuje, jakmile bude dodatečná likvidita k dispozici.“

Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Trvalé pokyny k rezervování likvidity a vyhrazení likvidity

1. Účastníci mohou prostřednictvím ICM předem vymezit částku likvidity, která je rezervována pro velmi urgentní nebo urgentní platební příkazy. Takový trvalý pokyn nebo jeho změna platí od následujícího obchodního dne.

2. Účastníci mohou prostřednictvím ICM předem vymezit částku likvidity, která je vyhrazena pro zúčtování přidružených systémů. Takový trvalý pokyn nebo jeho změna platí od následujícího obchodního dne. Má se za to, že účastníci dali [vlož název centrální banky] pokyn, aby jejich jménem rezervovala likviditu, pokud to příslušný přidružený systém požaduje.“

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Zúčtování a vrácení platebních příkazů ve frontě

1. Platební příkazy, které nejsou zúčtovány ihned ve vstupním zpracování, se umístí do fronty podle priority určené příslušným účastníkem podle článku 15.

2. S cílem optimalizovat zúčtování platebních příkazů ve frontě může [vlož název centrální banky] použít optimalizační postupy uvedené v dodatku I.

3. S výjimkou velmi urgentních platebních příkazů může plátce prostřednictvím ICM změnit pořadí platebních příkazů ve frontě. Platební příkazy lze s okamžitou účinností přesouvat na začátek či na konec příslušné fronty kdykoli v průběhu denního zpracování ve smyslu dodatku V.

4. Na žádost plátce může [vlož název centrální banky] nebo v případě skupiny AL centrální banka správce skupiny AL rozhodnout o změně pořadí velmi urgentního platebního příkazu (s výjimkou velmi urgentních platebních příkazů v souvislosti se zúčtovacími postupy č. 5 a 6) za předpokladu, že tato změna neovlivní plynulé zúčtování ze strany přidružených systémů v TARGET2 nebo jinak nezpůsobí systémové riziko.

5. Příkazy k převodu likvidity zadané v ICM se okamžitě vrátí jako nezúčtované, není-li k dispozici dostatečná likvidita. Ostatní platební příkazy se vrátí jako nezúčtované, nelze-li je zúčtovat do uzávěrky pro příslušný druh zpráv ve smyslu dodatku V.“

10)	V článku 24 se odstavec 7 nahrazuje tímto: „7. Postup k získání oprávnění užívat režim AL, který je stanoven v čl. 25 odst. 4 a 5, se uplatní obdobně i k získání oprávnění užívat režim CAI. Správce skupiny CAI nezašle vyhotovenou dohodu o režimu CAI řídící národní centrální bance.“

11)

V článku 37 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. [Vlož název centrální banky] zmrazí zůstatek na podúčtu účastníka na základě oznámení přidruženého systému (prostřednictvím zprávy o zahájení cyklu („start-of-cycle“)). [Vlož název centrální banky] poté případně zvýší nebo sníží zmrazený zůstatek připsáním plateb ze zúčtování mezi systémy ve prospěch nebo na vrub podúčtu či připsáním převedené likvidity na podúčet. Toto zmrazení zaniká na základě oznámení přidruženého systému (prostřednictvím zprávy o ukončení cyklu („end-of-cycle“)).

3. Potvrzením zmrazení zůstatku na podúčtu účastníka [vlož název centrální banky] zaručuje přidruženému systému platbu do výše tohoto konkrétního zůstatku. Potvrzením případného zvýšení nebo snížení zmrazeného zůstatku po připsání platby ze zúčtování mezi systémy ve prospěch nebo na vrub podúčtu či připsání převedené likvidity na podúčet se záruka automaticky zvyšuje nebo snižuje o částku připsané platby. Aniž by bylo dotčeno výše uvedené zvýšení nebo snížení záruky, je záruka neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná na první požádání. Není-li [vlož název centrální banky] centrální bankou přidruženého systému, má se za to, že byl [vlož název centrální banky] udělen pokyn k vydání výše uvedené záruky centrální bance přidruženého systému.“

12)

Dodatek I se mění takto:

odstavec 2 se mění takto:

tabulka v pododstavci 1 se nahrazuje tímto:

„Druh zprávy	Druh použití	Popis
MT 103	Povinné	Klientská platba
MT 103+	Povinné	Klientská platba (automatizované zpracování plateb)
MT 202	Povinné	Mezibankovní platba
MT 202COV	Povinné	Krycí platby
MT 204	Fakultativní	Platba na základě přímého inkasa
MT 011	Fakultativní	Oznámení o doručení
MT 012	Fakultativní	Oznámení odesílateli
MT 019	Povinné	Oznámení o zrušení
MT 900	Fakultativní	Potvrzení o odepsání z účtu
MT 910	Fakultativní	Potvrzení o připsání na účet
MT 940/950	Fakultativní	Výpis z účtu (klienta)“

ii)

doplňuje se nový pododstavec 5, který zní:

„5)	Zprávy MT 202COV se používají při provádění „krycích plateb“, tj. plateb, které jsou prováděny korespondentskými bankami k provedení (ke krytí) zpráv o úhradě, jež jsou bance klienta zaslány jiným, přímějším způsobem. Údaje o klientovi obsažené ve zprávě MT 202COV nejsou v ICM zobrazeny.“;

odstavec 8 se mění takto:

v pododstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

režim „od uživatele k aplikaci“ (U2A)

U2A umožňuje přímou komunikaci mezi účastníkem a ICM. Informace je zobrazena v prohlížeči, který je spuštěn v počítačovém systému (SWIFT Alliance WebStation nebo jiné rozhraní podle požadavků SWIFT). Aby byl možný přístup k U2A, musí IT infrastruktura podporovat cookies a JavaScript. Další podrobnosti jsou uvedeny v příručce pro uživatele ICM.“,

ii)

pododstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5)	Každý účastník musí mít alespoň jednu SWIFT Alliance WebStation nebo jiné rozhraní podle požadavků SWIFT, aby měl přístup k ICM prostřednictvím U2A.“

13)

Dodatek II se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Podmínky nabídek odškodnění

a)	Plátce může podat žádost o administrativní platbu a náhradu úroků, pokud v důsledku technické poruchy TARGET2 nebyl platební příkaz zúčtován v obchodní den, kdy byl přijat.

Příjemce může podat žádost o administrativní platbu, pokud v důsledku technické poruchy TARGET2 neobdržel platbu, kterou očekával v určitý obchodní den. Příjemce může rovněž podat žádost o náhradu úroků, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

i)	v případě účastníků, kteří mají přístup k mezní zápůjční facilitě: příjemce využil mezní zápůjční facilitu kvůli technické poruše TARGET2, nebo

ii)	v případě všech účastníků: nebylo technicky možné využít peněžního trhu nebo takové refinancování nebylo možné z jiných objektivně rozumných důvodů.“

14)

Dodatek III se mění takto:

v náležitostech posudku vnitrostátního právního řádu pro účastníky TARGET2 mimo EHP se odstavec 3.6.a nahrazuje tímto:

„3.6.a Postoupení práv či vkladových aktiv pro účely zajištění, zástavní právo nebo repo obchod

Postoupení pro účely zajištění bude platné a vynutitelné podle práva [země]. Platným a vynutitelným podle práva [země] bude konkrétně vznik a realizace zástavního práva nebo vznik a uplatnění nároků z repo obchodu podle [vlož odkaz na příslušnou dohodu s centrální bankou].“

15)

Dodatek IV se mění takto:

v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	Všechny odkazy na konkrétní časy uvedené v tomto dodatku odkazují na místní čas v sídle ECB, tj. středoevropský čas (SEČ (2).

16)

Dodatek V se nahrazuje tímto:

„Dodatek V

ČASOVÝ ROZVRH PROVOZU

1.	TARGET2 je v provozu každý den kromě sobot, nedělí, Nového roku, Velkého pátku a Velikonočního pondělí (podle kalendáře platného v sídle ECB), 1. května a 1. a 2. svátku vánočního.

2.	Referenčním časem pro systém je místní čas v sídle ECB, tj. SEČ.

Běžný obchodní den začíná večer předchozího obchodního dne a řídí se tímto časovým rozvrhem:

Čas	Popis
6.45–7.00	Čas k přípravě denních operací (3)
7.00–18.00	Denní zpracování
17.00	Uzávěrka pro klientské platby (tj. platby, jejichž plátcem nebo příjemcem není přímý ani nepřímý účastník, označené pomocí zprávy MT 103 nebo MT 103+)
18.00	Uzávěrka pro mezibankovní platby (tj. platby, které nejsou klientskými platbami)
18.00–18.45 (4)	Konec účetního dne
18.15 (4)	Všeobecná uzávěrka pro využití automatických facilit
(krátce po) 18.30 (5)	Centrálním bankám jsou zpřístupněny údaje pro aktualizaci účetních systémů
18.45–19.30 (5)	Začátek účetního dne (nový obchodní den)
19.00 (5)–19.30 (4)	Poskytnutí likvidity na účet PM
19.30 (5)	Zpráva o zahájení postupu („start-of-procedure“) a zúčtování trvalých příkazů k převodu likvidity z účtů PM na podúčet nebo podúčty/zrcadlový účet (zúčtování související s přidruženým systémem)
19.30 (5)–22.00	Provedení dodatečných převodů likvidity prostřednictvím ICM předtím, než přidružený systém odešle zprávu o zahájení cyklu („start-of-cycle“); období zúčtování nočních operací přidruženého systému (jen pro zúčtovací postup č. 6 přidruženého systému)
22.00–1.00	Technická údržba
1.00–6.45	Zúčtování nočních operací přidruženého systému (jen pro zúčtovací postup č. 6 přidruženého systému)

4.	Pro převody likvidity je ICM k dispozici od 19:30 (6) do 18:00 následujícího dne s výjimkou technické údržby, která probíhá od 22:00 do 1:00.

5.	Provozní hodiny mohou být změněny v případě, že jsou přijata opatření k zajištění kontinuity provozu v souladu s odstavcem 5 dodatku IV.

Příloha III obecných zásad ECB/2007/2 se mění takto:

V odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	subjektům (jiným, než jsou subjekty podle pododstavců a) a b)), které spravují přidružené systémy a které vystupují v tomto postavení, za předpokladu, že ujednání pro poskytování vnitrodenního úvěru těmto subjektům byla předem předložena Radě guvernérů a Rada guvernérů tato ujednání schválila.“

Příloha IV obecných zásad ECB/2007/2 se mění takto:

V odstavci 11 se pododstavec 5 nahrazuje tímto:

„5)

Zúčtovací banky a přidružené systémy mají přístup k informacím prostřednictvím ICM. Dokončení zúčtování nebo jeho neprovedení se oznámí přidruženým systémům podle zvolené varianty – samostatným či hromadným oznámením. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910.“

V odstavci 14 pododstavci 7 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	příkazy SWIFT, které se zasílají prostřednictvím zprávy MT 202 a které je možné zadat jen během zúčtovacího postupu č. 6 a pouze v průběhu denního zpracování. Tyto příkazy se zúčtují okamžitě.“

V odstavci 14 se pododstavec 9 nahrazuje tímto:

„9)

Při zúčtovacím postupu č. 6 se vyhrazená likvidita na podúčtech zmrazí po dobu, kdy běží cyklus zpracování přidruženého systému (který začíná zprávou o zahájení cyklu a končí zprávou o ukončení cyklu, jež zasílá přidružený systém), a poté se znovu uvolní. Zmrazený zůstatek se může během cyklu zpracování změnit v důsledku plateb ze zúčtování mezi systémy nebo pokud zúčtovací banka převede likviditu ze svého účtu PM. Centrální banka přidruženého systému informuje přidružený systém o snížení nebo zvýšení likvidity na podúčtu v důsledku plateb ze zúčtování mezi systémy. Pokud o to přidružený systém požádá, informuje jej centrální banka přidruženého systému též o zvýšení likvidity na podúčtu v důsledku převodu likvidity ze strany zúčtovací banky.“

V odstavci 14 se pododstavec 12 nahrazuje tímto:

„12)

Zúčtování mezi systémy, které se uskutečňuje mezi dvěma přidruženými systémy s rozhraním, může být iniciováno pouze přidruženým systémem (nebo jeho jménem centrální bankou přidruženého systému), jehož účastníku se z podúčtu odepisují prostředky. Převodní příkaz se zúčtuje odepsáním částky uvedené v převodním příkazu z podúčtu účastníka přidruženého systému, jenž iniciuje převodní příkaz, a připsáním této částky na podúčet účastníka druhého přidruženého systému.

Dokončení zúčtování se oznamuje přidruženému systému, který inicioval převodní příkaz, jakož i druhému přidruženému systému. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910.“

V odstavci 14 se pododstavec 13 nahrazuje tímto:

„13)

Zúčtování mezi systémy, jež se uskutečňuje z přidruženého systému, který používá model s rozhraním, do přidruženého systému, který používá integrovaný model, může být iniciováno přidruženým systémem, který používá model s rozhraním (nebo jeho jménem centrální bankou přidruženého systému). Převodní příkaz se zúčtuje odepsáním částky uvedené v převodním příkazu z podúčtu účastníka přidruženého systému, jenž používá model s rozhraním, a připsáním této částky na zrcadlový účet používaný přidruženým systémem, který používá integrovaný model. Převodní příkaz nemůže být iniciován přidruženým systémem, který používá integrovaný model a na jehož zrcadlový účet budou prostředky připsány.

V odstavci 14 se pododstavec 17 nahrazuje tímto:

„17)

Zúčtování mezi systémy, jež se uskutečňuje mezi dvěma přidruženými systémy, které používají integrovaný model, může být iniciováno pouze přidruženým systémem (nebo jeho jménem centrální bankou přidruženého systému), jehož zrcadlový účet je zatěžován. Převodní příkaz se zúčtuje odepsáním částky uvedené v převodním příkazu ze zrcadlového účtu používaného přidruženým systémem, jenž iniciuje převodní příkaz, a připsáním této částky na zrcadlový účet používaný druhým přidruženým systémem. Převodní příkaz nemůže být iniciován přidruženým systémem, na jehož zrcadlový účet budou prostředky připsány.

V odstavci 14 se pododstavec 18 nahrazuje tímto:

„18)

Zúčtování mezi systémy, jež se uskutečňuje z přidruženého systému, který používá integrovaný model, do přidruženého systému, který používá model s rozhraním, může být iniciováno přidruženým systémem, jenž používá integrovaný model (nebo jeho jménem centrální bankou přidruženého systému). Převodní příkaz se zúčtuje odepsáním částky uvedené v převodním příkazu ze zrcadlového účtu používaného přidruženým systémem, jenž používá integrovaný model, a připsáním této částky na podúčet účastníka druhého přidruženého systému. Převodní příkaz nemůže být iniciován přidruženým systémem, který používá model s rozhraním a jehož účastníku budou na podúčet připsány prostředky.

V odstavci 15 se pododstavec 3 nahrazuje tímto:

„3)

Zúčtovací doba („till“) umožňuje vymezit omezený časový úsek k zúčtování přidruženého systému s cílem nebránit ani nezdržovat zúčtování jiných transakcí souvisejících s přidruženým systémem nebo transakcí TARGET2. Převodní příkazy, které nejsou zúčtovány do okamžiku „till“ nebo během stanovené doby zúčtování, se buď vrátí, nebo (v případě zúčtovacích postupů č. 4 a 5) lze aktivovat mechanismus záručního fondu. Zúčtovací dobu („till“) lze stanovit pro zúčtovací postupy č. 1 až 5.“

(1) Stávající politika Eurosystému v oblasti umístění infrastruktury je stanovena v následujících dokumentech, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu: a) „Policy statement on euro payment and settlement systems located outside the euro area“ z 3. listopadu 1998; b) „The Eurosystem’s policy line with regard to consolidation in central counterparty clearing“ z 27. září 2001; c) „The Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling in euro-denominated payment transactions“ z 19. července 2007 a d) „The Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling euro-denominated payment transactions: specification of »legally and operationally located in the euro area« “ z 20. listopadu 2008.“;

(2) SEČ zohledňuje změnu středoevropského letního času.“

(3) Denní operace znamenají denní zpracování a konec účetního dne.

(4) V poslední den udržovacího období Eurosystému končí tato fáze o 15 minut později.

(5) V poslední den udržovacího období Eurosystému začíná tato fáze o 15 minut později.

(6) V poslední den udržovacího období Eurosystému začíná tato fáze o 15 minut později.“

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.260.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 260

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 3. října 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 920/2009 ze dne 2. října 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 921/2009 ze dne 1. října 2009, kterým se stanoví zákaz rybolovu mníkovce bělolemého ve vodách ES a v mezinárodních vodách oblastí V, VI a VII plavidly plujícími pod vlajkou Francie	3
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ( 1 )	5
		ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) ( 1 )	20

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	29,4
0702 00 00	ZZ	29,4
0707 00 05	TR	127,2
0707 00 05	ZZ	127,2
0709 90 70	TR	110,1
0709 90 70	ZZ	110,1
0805 50 10	AR	81,0
	CL	103,4
	TR	91,1
	UY	88,0
	ZA	72,9
	ZZ	87,3
0806 10 10	BR	235,1
	EG	159,5
	TR	100,6
	US	152,0
	ZZ	161,8
0808 10 80	CL	85,7
	NZ	67,8
	US	83,8
	ZA	71,0
	ZZ	77,1
0808 20 50	AR	82,8
	CN	33,7
	TR	95,7
	ZA	76,1
	ZZ	72,1

č.	21/T&Q
Členský stát	Francie
Populace	USK/567EI.
Druh	Mníkovec bělolemý (Brosme brosme)
Oblast	Vody ES a mezinárodní vody oblastí V, VI a VII
Datum	2.9.2009

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2009/731/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 21. září 2009 o jmenování jednoho řeckého člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	28
	2009/732/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 21. září 2009 o jmenování jednoho belgického člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	29
	2009/733/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 21. září 2009 o jmenování jednoho rakouského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	30
	OBECNÉ ZÁSADY
	Evropská centrální banka
	2009/734/ES
*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 17. září 2009, kterými se mění obecné zásady ECB/2007/2 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (ECB/2009/21)	31