20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/1

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/3

(1)

Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (2) stanoví seznam Společenství monomerů a jiných výchozích látek, které lze použít pro výrobu materiálů a předmětů z plastů. Další monomery a výchozí látky nedávno získaly příznivé vědecké hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a měly by být nyní doplněny do stávajícího seznamu.

(2)

Směrnice 2002/72/ES rovněž obsahuje seznam Společenství přísad, které mohou být použity k výrobě materiálů a předmětů z plastů. Další přísady nedávno získaly příznivé vědecké hodnocení úřadu a měly by být nyní doplněny do stávajícího seznamu.

(3)

Směrnice 2002/72/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/72/ES se seznam Společenství přísad uvedených v příloze III uvedené směrnice stane od 1. ledna 2010 taxativním seznamem. Názvy v příloze III uvedené směrnice by v důsledku toho již neměly odkazovat na „neúplný“ seznam přísad.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/9

(1)

Směrnice 2007/2/ES stanoví obecná pravidla pro zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. Členské státy mají zřídit a provozovat síť služeb určenou pro soubory prostorových dat a služby založené na prostorových datech, pro které byla v souladu s uvedenou směrnicí vytvořena metadata.

(2)

V zájmu zajištění slučitelnosti a využitelnosti těchto služeb na úrovni Společenství je třeba pro tyto služby stanovit technické specifikace a minimální výkonnostní kritéria se zřetelem k tématům uvedeným v přílohách I, II a III směrnice 2007/2/ES.

(3)

V zájmu zajištění toho, aby orgány veřejné správy a třetí strany měly technickou možnost propojit své soubory prostorových dat a služby založené na prostorových datech se síťovými službami, je třeba stanovit pro síťové služby vhodné požadavky.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 22 směrnice 2007/2/ES,

1)

„počáteční provozní způsobilost“ (Initial operating capability) se rozumí schopnost síťové služby zajišťovat plnou funkčnost bez zaručení kvality služby v souladu s pravidly v příloze I tohoto nařízení nebo přístup ke službě pro všechny uživatele prostřednictvím geoportálu INSPIRE;

2)

„výkonností“ (Performance) se rozumí minimální úroveň, při které se cíl považuje za dosažený a která představuje rychlost, jakou lze zpracovat požadavek v rámci síťové služby INSPIRE;

3)

„kapacitou“ (Capacity) se rozumí limitní počet současně vyřizovaných požadavků na službu zabezpečovaných se zaručenou výkonností;

4)

„dostupností“ (Availability) se rozumí pravděpodobnost, že síťová služba je dostupná;

5)

„dobou odezvy“ (Response time) se rozumí čas měřený na straně služby členského státu, ve kterém služba vrátí první bajt výsledku;

6)

„požadavkem na službu“ (Service request) se rozumí jeden požadavek na jednu operaci síťové služby INSPIRE;

7)

„INSPIRE prvkem metadat“ (INSPIRE Metadata Element) se rozumí prvek metadat stanovený v části B přílohy nařízení (ES) č. 1205/2008;

8)

„zveřejněním“ (Publish) se rozumí operace vložení, výmazu nebo aktualizace INSPIRE prvků metadat zdrojů ve vyhledávací službě;

9)

„přirozeným jazykem“ (Natural language) se rozumí jazyk, kterým lidé hovoří, píší nebo běžně komunikují;

10)

„shromažďováním“ (Collect) se rozumí operace tahání INSPIRE prvků metadat zdrojů ze zdrojové vyhledávací služby pro vytvoření, výmaz nebo aktualizaci metadat těchto zdrojů v cílové vyhledávací službě;

11)

„vrstvou“ (Layer) se rozumí základní jednotka geografické informace, která může být požadována jako mapa ze serveru v souladu s EN ISO 19128.

a)

pokud jde o vyhledávací služby, se specifickými požadavky a charakteristikami podle přílohy II;

b)

pokud jde o prohlížecí služby, se specifickými požadavky a charakteristikami podle přílohy III.

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/19

(1)

Komise podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 509/2006 prozkoumala žádost Nizozemska o schválení změny některých údajů ve specifikaci zaručené tradiční speciality „Boerenkaas“, která byla zapsána nařízením Komise (ES) č. 149/2007 (2).

(2)

Účelem žádosti je změnit specifikaci tak, aby se kontroly u sezonní výroby prováděly během produkčního období jedenkrát za šest až osm týdnů. Pokud je roční výroba „Boerenkaas“ v podniku nižší než 25 000 kilogramů, provádějí se kontroly dvakrát ročně. Tyto změny byly navržené s cílem předejít tomu, aby byly malé podniky vystaveny vysokému počtu kontrol.

(3)

Komise prozkoumala danou změnu a dospěla k závěru, že je odůvodněná. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu malého rozsahu ve smyslu čl. 11 odst. 1 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 509/2006, může ji Komise schválit bez použití postupu podle čl. 8 odst. 2 a článku 9,

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/25

(1)

Směrnice Rady 87/372/EHS (3), doplněná doporučením Rady ze dne 25. června 1987 o koordinovaném zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (4) a usnesením Rady ze dne 14. prosince 1990 o konečném stadiu koordinovaného zavedení celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (GSM) (5), uznala potřebu využívat v plném rozsahu zdroje nabízené moderními telekomunikačními sítěmi, zejména mobilními radiokomunikačními systémy, v zájmu hospodářského rozvoje Společenství. Rovněž byla uznána jedinečná příležitost pro zřízení skutečně celoevropské mobilní komunikace, kterou nabízí přechod na buňkové digitální mobilní komunikační systémy druhé generace.

(2)

Kmitočtová pásma 890–915 a 935–960 MHz byla vyhrazena pro veřejné celoevropské buňkové digitální mobilní komunikační služby, poskytované v každém členském státě podle společné specifikace, označované jako GSM. Následně se pro provoz GSM zpřístupnilo tzv. rozšiřující pásmo (880–890 MHz a 925–935 MHz) a společně se tato kmitočtová pásma označují jako pásmo 900 MHz.

(3)

Od roku 1987 byly vyvinuty nové digitální rádiové technologie schopné poskytovat inovační celoevropské služby elektronických komunikací, které mohou fungovat současně s GSM v pásmu 900 MHz v regulačním rámci, který je oproti dřívějšku technologicky neutrálnější. Pásmo 900 MHz má dobré vlastnosti šíření, umožňuje pokrytí větších vzdáleností než vyšší kmitočtová pásma a přenos moderních hlasových, datových a multimediálních služeb i do méně zalidněných a venkovských oblastí.

(4)

Za účelem přispění k cílům vnitřního trhu a sdělení Komise ze dne 1. června 2005 s názvem „Iniciativa i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“ při současném zachování dostupnosti GSM uživatelům v celé Evropě a za účelem dosažení co nejvyšší úrovně hospodářské soutěže tím, že se uživatelům nabídne široký výběr služeb a technologií, by mělo být využívání pásma 900 MHz přístupné dalším technologiím pro poskytování dalších slučitelných a pokročilých celoevropských služeb, které by fungovaly společně s GSM.

(5)

Používání pásma 900 MHz v budoucnosti a především otázka, jak dlouho ještě bude GSM referenční technologií pro technickou koexistenci v tomto pásmu, je pro vnitřní trh otázkou strategického významu. Ta by měla být zkoumána společně s ostatními otázkami politiky Společenství v oblasti bezdrátového přístupu v budoucích programech politiky rádiového spektra, které mají být přijaty v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (6). V těchto programech se v úzké spolupráci se Skupinou pro politiku rádiového spektra (RSPG) zřízenou rozhodnutím Komise 2002/622/ES (7) stanoví směry a cíle politik pro strategické plánování používání rádiového spektra.

(6)

Liberalizace využívání pásma 900 MHz by mohla případně vést k narušení hospodářské soutěže. Zvláště v případech, kdy některým mobilním operátorům nebylo přiděleno spektrum v pásmu 900 MHz, by mohlo dojít k jejich znevýhodnění, pokud jde o náklady a efektivitu, oproti jiným operátorům, kteří budou moci v tomto pásmu poskytovat služby 3G. Podle předpisů o elektronických komunikacích, a zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (8), mohou členské státy změnit nebo přezkoumat práva na využívání spektra, a mají tak nástroje k řešení případného narušení hospodářské soutěže.

(7)

Členské státy by měly provést směrnici 87/372/EHS v platném znění do šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost. Členské státy kvůli tomu sice nemusí upravit stávající práva na využívání ani zahájení postupu autorizace, musí však dodržet požadavky směrnice 2002/20/ES, až bude pásmo 900 MHz v souladu s touto směrnicí zpřístupněno. Při tom by měly zejména prošetřit, zda by provádění této směrnice mohlo narušit hospodářskou soutěž na dotčených mobilních trzích. Pokud dospějí k závěru, že tomu tak je, měly by zvážit, zda je objektivně odůvodněné a přiměřené změnit práva na využívání těm operátorům, kterým byla udělena práva na využívání kmitočtů v pásmu 900 MHz, a tam, kde je to přiměřené, tato práva na využívání přezkoumat a přerozdělit tak, aby taková narušení hospodářské soutěže vyřešily. Jakémukoliv řešení v tomto směru by měla předcházet veřejná konzultace.

(8)

Spektrum zpřístupněné podle této směrnice by se mělo přidělit transparentním způsobem tak, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na dotčených trzích.

(9)

Aby mohly jiné systémy fungovat společně se systémy GSM ve stejném pásmu, mělo by se zabránit škodlivé interferenci tím, že se uplatní technické podmínky využívání spektra platné pro technologie využívající pásmo 900 MHz jiné než GSM.

(10)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (9) umožňuje Komisi přijmout technická prováděcí opatření pro zajištění harmonizovaných podmínek dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra.

(11)

Na základě požadavku Komise sestavila Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT) technické zprávy, které prokazují, že systémy UMTS (univerzální mobilní telekomunikační systém) by mohly v pásmu 900 MHz fungovat společně se systémy GSM. Pásmo 900 MHz by proto mělo být zpřístupněno UMTS – systému, který může fungovat společně se systémy GSM – stejně jako dalším systémům, jakmile bude možné prokázat, že jsou schopny fungovat společně se systémy GSM v souladu s postupem stanoveným v rozhodnutí o rádiovém spektru pro přijetí harmonizovaných podmínek pro dostupnost a účinné využívání rádiového spektra. Pokud se členský stát rozhodne udělit práva na využívání pro systémy využívajících specifikaci UMTS 900, použití rozhodnutí o rádiovém spektru a směrnice 2002/21/ES zajistí, aby byly tyto systémy chráněny před škodlivou interferencí ostatních systémů v provozu.

(12)

Měla by být zajištěna přiměřená ochrana mezi uživateli pásem, na které se vztahuje tato směrnice, a pro stávající uživatele v sousedních pásmech. Kromě toho by měly být zohledněny budoucí systémy pro leteckou komunikaci v pásmu nad 960 MHz, které pomáhají plnit cíle politik Společenství v tomto odvětví. V tomto směru poskytla CEPT technické poradenství.

(13)

Měla by se zvýšit flexibilita při správě spektra a v přístupu k němu, aby se přispělo k plnění cílů vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací. Pásmo 900 MHz by proto mělo být zpřístupněno dalším systémům pro poskytování dalších celoevropských služeb, jakmile bude možné prokázat, že tyto systémy jsou schopny fungovat společně s GSM.

(14)

S cílem umožnit v pásmu 900 MHz nasazení nových digitálních technologií fungujících společně se systémy GSM by směrnice 87/372/EHS měla být změněna a vyhrazení tohoto pásma pro GSM by mělo být odstraněno,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Členské státy zpřístupní kmitočtová pásma 880–915 MHz a 925–960 MHz (pásmo 900 MHz) systémům GSM a UMTS, jakož i jiným pozemním systémům schopným poskytovat služby elektronických komunikací, které mohou fungovat společně se systémy GSM, v souladu s technickými prováděcími opatřeními přijatými podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (10).

2.   Členské státy při provádění této směrnice prověří, zda stávající přidělení pásma 900 MHz soutěžícím mobilním operátorům na jejich území může narušit hospodářskou soutěž na dotčených mobilních trzích, a je-li to odůvodněné a přiměřené, řeší taková narušení hospodářské soutěže v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (11).

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí:

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 9. května 2010. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.“

4)

Článek 4 se zrušuje.

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/28

(1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory propuštěným pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a za účelem poskytování podpory při jejich opětovném začleňování na pracovní trh.

(2)

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z fondu v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.

(3)

Španělsko předložilo dne 29. prosince 2008 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění v textilním odvětví. Tato žádost splňuje podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit z fondu prostředky ve výši 3 306 750 EUR.

(4)

Portugalsko předložilo dne 23. ledna 2009 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění v textilním odvětví. Tato žádost splňuje podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit z fondu prostředky ve výši 832 800 EUR.

(5)

V souvislosti s uvedenými žádostmi Španělska a Portugalska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek,

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/30

(1)

Podle čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice 1999/62/ES mohou členské státy poskytnout snížené sazby nebo osvobození od daně vozidlům, která jsou v silničním provozu používána pouze příležitostně v členském státě, v němž jsou evidována, a která používají pouze fyzické nebo právnické osoby, jejichž hlavní činností není přeprava zboží, pokud přeprava uskutečňovaná těmito vozidly nenarušuje hospodářskou soutěž. Tyto snížené sazby nebo tato osvobození od daně musí schválit Komise.

(2)

Francie požádala Komisi, aby do 31. prosince 2014 prodloužila schválení osvobození od daně z motorových vozidel udělené v souladu se směrnicí 1999/62/ES rozhodnutím Komise 2005/449/ES (2), a to v případě vozidel s hmotností 12 tun a vyšší, která jsou používána výlučně v souvislosti s veřejnými a průmyslovými pracemi ve Francii.

(3)

Podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice 1999/62/ES jsou splněny, protože uvedená vozidla jsou v silničním provozu používána pouze příležitostně, nejsou používána pro přepravu zboží a osvobození těchto vozidel od daně z motorových vozidel nenarušuje hospodářskou soutěž, protože nemohou být používána k přepravě jiných věcí, než jsou prvky vybavení, které jsou pevně instalovány na vozidle a které jsou takto používány.

(4)

Aby mohla Komise osvobození od daně z motorových vozidel přezkoumat, měla by být doba platnosti tohoto schválení omezena.

(5)

Osvobození, které Francie požaduje, by proto mělo být schváleno,

1)

samojízdná zdvihací a manipulační zařízení (jeřáby instalované na silničním podvozku);

2)

čerpadla nebo mobilní čerpací stanice pevně instalované na silničním podvozku;

3)

mobilní soupravy motorových kompresorů pevně instalovaných na silničním podvozku;

4)

míchačky betonu a čerpadla na beton pevně instalované na silničním podvozku (s výjimkou bubnových míchaček betonu používaných pro přepravu betonu);

5)

mobilní generátorová soustrojí pevně instalovaná na silničním podvozku;

6)

mobilní vrtací zařízení pevně instalovaná na silničním podvozku.

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/32

(1)

Kmitočtová pásma 890–915 a 935–960 MHz byla vyhrazena pro veřejný celoevropský buňkový digitální mobilní komunikační systém, k poskytování služby, která je v každém členském státě zajišťována podle společné specifikace stanovené směrnicí Rady 87/372/EHS ze dne 25. června 1987 o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (2) doplněné doporučením Rady ze dne 25. června 1987 o koordinovaném zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (3) a usnesením Rady ze dne 14. prosince 1990 o konečném stadiu koordinovaného zavádění celoevropských veřejných buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (GSM) (4).

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/114/ES (5) mění směrnici 87/372/EHS a otevírá kmitočtová pásma 880–915 a 925–960 MHz (pásmo 900 MHz) pro univerzální mobilní telekomunikační systém (UMTS) a pro ostatní zemské systémy schopné poskytovat služby elektronických komunikací, které mohou existovat vedle sebe s globálním systémem mobilních komunikací (GSM) v souladu s technickými prováděcími opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 676/2002/ES (dále jen „rozhodnutí o rádiovém spektru“). Měla by proto být přijata technická opatření, aby umožnila současnou existenci GSM a dalších systémů v pásmu 900 MHz.

(3)

Kmitočtová pásma 1 710–1 785 a 1 805–1 880 MHz (pásmo 1 800 MHz) se uvolnila pro provoz GSM a jsou nyní používána systémy GSM v celé Evropě. Pásmo 1 800 MHz by se mělo rovněž otevřít pro ostatní zemské systémy schopné poskytovat služby elektronických komunikací, které mohou existovat vedle sebe se systémy GSM, za stejných podmínek jako pásmo 900 MHz.

(4)

Stávající používání GSM v pásmu 1 800 MHz by mělo být v celém Společenství chráněno, dokud existuje dostatečná poptávka po této službě, v souladu s koncepcí ochrany používání GSM v pásmu 900 MHz podle směrnice 87/372/EHS.

(5)

Na základě čl. 4 odst. 2 rozhodnutí o rádiovém spektru vydala Komise dne 5. července 2006 pověření Evropské konferenci správ pošt a telekomunikací (dále jen „CEPT“), aby vypracovala co nejméně restriktivní technické podmínky pro kmitočtová pásma v rámci politiky WAPECS (politika bezdrátového přístupu ke službám elektronických komunikací) zahrnující pásma 900 MHz a 1 800 MHz.

(6)

Technologická neutralita a neutralita služeb jsou cíle politiky, které podpořily členské státy ve stanovisku Skupiny pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSPG“) o WAPECS ze dne 23. listopadu 2005 pro dosažení pružnějšího využívání spektra. Podle stanoviska RSPG o WAPECS by tyto cíle politiky měly být zavedeny raději postupně než najednou, aby se předešlo narušení trhu. Komise se vyjádřila k pružnějšímu využívání spektra ve svém sdělení o „rychlém přístupu služeb bezdrátové elektronické komunikace ke spektru prostřednictvím větší pružnosti“ (6), ve kterém mimo jiné zdůraznila potřebu jednotného a účinného řešení, které se týká mobilních pásem druhé a třetí generace v rámci zavádění pružného využívání spektra pro služby elektronických komunikací.

(7)

V souladu s koncepcí směrnice 87/372/EHS týkající se otevření pásma 900 MHz by tedy mělo být pásmo 1 800 MHz využívané v současné době systémem GSM rovněž vymezeno pro GSM a další zemské systémy schopné poskytovat služby elektronických komunikací, které mohou existovat souběžně se systémy GSM, přičemž by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily kontinuitu provozování systémů GSM a jejich ochranu proti škodlivé interferenci.

(8)

Jakýkoli jiný systém používaný v pásmech 900 MHz a 1 800 MHz musí zajistit technickou kompatibilitu jak s přilehlými sítěmi, které jsou provozovány jinými držiteli práv v těchto pásmech, tak s využíváním kmitočtových pásem přilehlých k těmto pásmům.

(9)

V rámci harmonizačních opatření podle rozhodnutí o rádiovém spektru se technická kompatibilita prokazuje prostřednictvím studií kompatibility, které provádí CEPT na základě pověření ze strany Komise. Tyto studie by měly pomoci vymezit technické podmínky nutné pro zajištění koexistence rostoucího počtu zemských systémů schopných poskytovat služby elektronických komunikací. Ve spolupráci s Výborem pro rádiové spektrum a v souladu se zásadami WAPECS by měl by být vypracován seznam systémů vykazujících technickou kompatibilitu, který by Komise měla podle potřeby aktualizovat, čímž by se zvýšil počet systémů s harmonizovaným přístupem k pásmům 900 a 1 800 MHz.

(10)

Na základě technického šetření, zejména zpráv č. 82 a č. 96 Výboru pro elektronické komunikace (ECC) CEPT a reakce na pověření ze dne 5. července 2006 ve zprávě CEPT č. 19 došla CEPT k závěru, že sítě UMTS/900/1 800 mohou být využívány v městských, příměstských a venkovských oblastech souběžně se sítěmi GSM/900/1 800, jsou-li použity dostatečné odstupy nosných kmitočtů.

(11)

Vzhledem k poptávce na trhu po zavedení UMTS v těchto pásmech by měly být výsledky pověření CEPT co nejdříve použity ve Společenství a provedeny členskými státy. Kromě toho by měly členské státy zajistit, aby systém UMTS poskytoval dostatečnou ochranu stávajících systémů v přilehlých pásmech.

(12)

S cílem zvýšit pružnost a zároveň zachovat nezbytné celoevropské pokrytí službami elektronických komunikací v harmonizovaných pásmech by členské státy měly mít dále právo umožnit zavedení dalších systémů v pásmech 900 MHz a 1 800 MHz souběžně s GSM a jinými určenými zemskými systémy schopnými poskytovat služby elektronických komunikací pod podmínkou, že zajistí koexistenci těchto zemských systémů.

(13)

Technická správa rádiového spektra zahrnuje harmonizaci a přidělení rádiového spektra. Tato harmonizace by měla odrážet požadavky vyplývající ze zásad obecné politiky stanovené na úrovni Společenství. Technická správa rádiového spektra se však netýká postupů pro přidělování kmitočtů a postupů pro udělování oprávnění (včetně jejich časového plánu), ani rozhodnutí, zda využívat výběrových řízení pro přidělování rádiových kmitočtů.

(14)

Rozdílné stávající situace v jednotlivých státech by mohly vést k narušení hospodářské soutěže. Stávající předpisový rámec dává členským státům prostředky, aby mohly přiměřeným, nediskriminujícím a objektivním způsobem řešit tyto problémy v souladu s právem Společenství, včetně směrnice 87/372/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (8).

(15)

Využívání spektra podléhá požadavkům právních předpisů Společenství o ochraně veřejného zdraví, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (9) a doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (10). Ochrana zdraví u rádiových zařízení je zajištěna tím, že taková zařízení musí splňovat základní požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (11).

(16)

Pro zajištění účinného využití pásem 900 MHz a 1 800 MHz rovněž z dlouhodobého hlediska by správní orgány měly pokračovat ve studiích s cílem zvýšit účinnost a inovační využití. S ohledem na revizi tohoto rozhodnutí, jejímž účelem je zahrnutí dalších technologií, by tyto a další studie provedené CEPT na základě dalších pověření mohly prokázat, že systémy jiné než GSM a UMTS jsou schopné poskytovat zemské služby elektronických komunikací s celoevropským pokrytím a mohou vhodnými prostředky zajistit technickou kompatibilitu s GSM a UMTS.

(17)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

a)

„systémem GSM“ se rozumí síť elektronických komunikací, která splňuje normy pro GSM vydané ETSI, zejména normy EN 301 502 a EN 301 511;

b)

„pásmem 900 MHz“ se rozumějí pásma 880–915 MHz a 925–960 MHz;

c)

„pásmem 1 800 MHz“ se rozumějí pásma 1 710–1 785 MHz a 1 805–1 880 MHz.

a)

takové systémy mohly existovat současně se systémy GSM;

b)

takové systémy mohly existovat současně s jinými systémy uvedenými v příloze jak na jejich vlastním území, tak v sousedních členských státech.

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/36

(1)

Povinnosti správního zjednodušení uložené členským státům v kapitole II směrnice 2006/123/ES, a zejména v článcích 5 a 8 uvedené směrnice, zahrnují povinnost zjednodušit postupy a formality použitelné na přístup k činnosti poskytování služeb a povinnost zajistit, aby tyto postupy a formality mohly být snadno splněny na dálku a pomocí elektronických prostředků prostřednictvím „jednotného kontaktního místa“.

(2)

Jak stanoví článek 8 směrnice 2006/123/ES, musí splnění postupů a formalit prostřednictvím „jednotných kontaktních bodů“ být možné i přes hranice mezi členskými státy.

(3)

Aby se splnila povinnost zjednodušit postupy a formality a usnadnit přeshraniční využití „jednotných kontaktních míst“, měly by být postupy s využitím elektronických prostředků založeny na jednoduchých řešeních, a to i pokud jde o využití elektronických podpisů. V případech, kdy se po provedení příslušného posouzení rizik konkrétních postupů a formalit považují za nezbytné vysoká úroveň bezpečnosti nebo podpis odpovídající vlastnoručnímu podpisu, by mohl být od poskytovatelů služeb u některých postupů a formalit vyžadován zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném osvědčení, ať již s prostředky pro bezpečné vytváření podpisu či bez nich.

(4)

Rámec Společenství pro elektronické podpisy byl stanoven směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (2). Za účelem usnadnění účinného přeshraničního využívání zaručených elektronických podpisů založených na kvalifikovaném osvědčení by se měla podporovat důvěra v tyto elektronické podpisy bez ohledu na to, v kterém členském státě je usazena podepisující osoba nebo ověřovatel, jenž kvalifikované osvědčení vydává. Toho by mohlo být dosaženo tím, že se snazším a důvěryhodným způsobem zpřístupní informace potřebné pro ověřování elektronických podpisů, zejména pak informace týkající se ověřovatelů, nad nimiž je v členském státě vykonáván dohled nebo kteří jsou v členském státě akreditováni, a služeb, jež nabízejí.

(5)

Je třeba zajistit, aby členské státy tyto informace zpřístupnily veřejnosti prostřednictvím společné šablony, aby se usnadnilo používání elektronických podpisů a zajistila se vhodná úroveň podrobností, která by příjemci umožnila elektronický podpis ověřit,

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/38

(1)

Evropská centrální banka (ECB) se účastní TARGET2 s cílem zpracovávat své vlastní platby a platby svých klientů v TARGET2 a poskytovat prostřednictvím TARGET2 zúčtovací služby subjektům zajišťujícím vzájemné zúčtování a vypořádání, včetně subjektů usazených mimo Evropský hospodářský prostor (EHP), za předpokladu, že podléhají dohledu příslušného orgánu a jejich přístup k TARGET2-ECB byl schválen Radou guvernérů.

(2)

Výkonná rada ECB přijala rozhodnutí ECB/2007/7 ze dne 24. července 2007 o podmínkách TARGET2-ECB (1).

(3)

V rozhodnutí ECB/2007/7 je třeba provést změny, kterými by se: a) zohlednila nová verze Jednotné sdílené platformy, b) objasnily zvláštní zásady umístění infrastruktur stanovené orgány dohledu, kterými jsou subjekty nabízející služby v eurech povinny se řídit, c) zohlednila řada dalších zlepšení a upřesnění technického a redakčního charakteru a d) zrušila ustanovení týkající se přechodu na TARGET2, která se již neuplatňují,

„c)

poskytovat zúčtovací služby subjektům spravujícím přidružené systémy, včetně subjektů usazených mimo EHP, za předpokladu, že podléhají dohledu příslušného orgánu, splňují požadavky orgánů dohledu, pokud jde o umístění infrastruktury sloužící k poskytování služeb v eurech, tak jak jsou tyto požadavky v aktuálním znění zveřejněny na internetových stránkách ECB (2), a jejich přístup k TARGET2-ECB byl schválen Radou guvernérů.

20.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/45

(1)

Dne 12. června 2007 přijala Rada společnou akci 2007/405/SZBP (1) o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní (EUPOL RD Congo).

(2)

Dne 23. června 2008 přijala Rada společnou akci 2008/485/SZBP (2), kterou se mění a do 30. června 2009 prodlužuje společná akce 2007/405/SZBP.

(3)

Dne 15. června 2009 přijala Rada společnou akci 2009/466/SZBP (3), kterou se mění a do 30. června 2010 prodlužuje společná akce 2007/405/SZBP. Podle společné akce 2009/466/SZBP Rada stanoví novou finanční referenční částku na pokrytí výdajů mise v období od 1. listopadu 2009 do 30. června 2010.

(4)

Je třeba vyvinout další a výraznější úsilí o potírání pokračujícího sexuálního násilí a beztrestnosti v Konžské demokratické republice, zejména v její východní části. Za tímto účelem by mělo být stanoveno nasazení odborného personálu mise s cílem posílit boj proti sexuálnímu násilí a beztrestnosti.

(5)

Mandát mise je vykonáván za bezpečnostní situace, která se může zhoršit a ohrozit cíle společné bezpečnostní a zahraniční politiky (SZBP) stanovené v článku 11 Smlouvy.

(6)

Společná akce 2007/405/SBZP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Mise podporuje reformu bezpečnostního sektoru v policejní oblasti a v oblasti na rozhraní mezi policií a justicí. Prostřednictvím sledování, vedení a poradenství a s důrazem na strategickou dimenzi EUPOL RD Congo:

2)

v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V misi je zřízena „projektová skupina“ pro identifikaci a provádění projektů. Mise poskytuje členským státům a třetím zemím poradenství a koordinuje a zprostředkovává, na jejich odpovědnost, provádění jejich projektů v oblastech, na kterých má mise zájem a které podporují její cíle.“;

3)

v článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Mise je trvale přítomná ve městech Goma a Bukavu ve východní části KDR za účelem poskytnutí pomoci a odborných znalostí v rámci procesu stabilizace východní části KDR. V Bukavu a Gomě je nasazen dodatečný odborný personál pro oblast trestního vyšetřování, včetně boje proti sexuálnímu násilí a beztrestnosti; oblast působnosti tohoto personálu však zahrnuje celé území KDR a jeho služební místo se může měnit v závislosti na změnách místní situace a bezpečnostních podmínek. Tento personál podléhá přímo zástupci vedoucího mise odpovídajícímu za operace.“;

4)

v čl. 3 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

5)

v čl. 9 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů mise v období od 1. listopadu 2009 do 30. června 2010 činí 5 150 000 EUR.“