Úřední věstník L 316/2009

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

2.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 316/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1120/2009

ze dne 29. října 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (1), a zejména na článek 36, čl. 39 odst. 2, čl. 41 odst. 4, čl. 43 odst. 3, čl. 57 odst. 2, čl. 68 odst. 7, čl. 69 odst. 6 první pododstavec písm. a) a čl. 69 odst. 7 čtvrtý pododstavec, čl. 71 odst. 6 druhý pododstavec, čl. 71 odst. 10 a čl. 142 písm. c), d), f), g), h) a q), článek 147 a 148 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (2), bylo podstatně změněno. Následně bylo přijato nařízení Komise (ES) č. 639/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o zvláštní podporu (3). Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny nařízení (ES) č. 795/2004, je v zájmu jasnosti vhodné sloučit nařízení (ES) č. 795/2004 a (ES) č. 639/2009 do jednoho nařízení, které by obsahovalo všechna prováděcí pravidla pro hlavu III nařízení (ES) č. 73/2009.

(2)	Z důvodů právní jistoty a jasnosti je vhodné stanovit některé definice. U rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích je třeba umožnit členským státům vymezit vhodné druhy s ohledem na jejich klimatickou a agronomickou vhodnost pro dané území.

(3)

Článek 28 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví minimální požadavky, které musejí být splněny, ale uplatnění čl. 28 odst. 1 písm. b) prvního pododstavce není vhodné pro zemědělce, kteří i nadále přijímají přímé platby na základě určitých vázaných režimů, ale ve své držbě nemají žádné hektary. Mezi tyto vázané režimy svou povahou patří prémie na ovce a kozy podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 10 uvedeného nařízení nebo platby na hovězí a telecí maso podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 11 uvedeného nařízení. Tito zemědělci se nacházejí ve stejné situaci jako zemědělci se zvláštními nároky a ve snaze zajistit plnou účinnost těchto režimů je nutné s nimi pro účely čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení zacházet stejně jako se zemědělci se zvláštními nároky.

(4)

Pro usnadnění výpočtu jednotkové hodnoty platebních nároků by měla být stanovena jasná pravidla pro zaokrouhlování číslic a možnost rozdělit stávající platební nároky v případech, kdy velikost ohlášeného pozemku nebo pozemku převáděného i s nároky představuje pouze zlomek hektaru, a pravidla, která upravují sloučení nároků a zlomků.

(5)

Ustanovení čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 umožňuje odložené začlenění ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby. Je třeba stanovit vhodná pravidla, která by odložené začlenění umožnila. Konkrétně třetí pododstavec uvedeného ustanovení umožňuje členským státům přezkoumat své rozhodnutí přijaté podle čl. 68 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (4), aby stanovily rychlejší začlenění do režimu jednotné platby. S ohledem na článek 38 nařízení (ES) č. 73/2009 je však nutné, aby byly dotčené oblasti učiněny způsobilými pro režim jednotné platby, čímž bude zajištěna účinnost čl. 51 odst. 1 třetího pododstavce uvedeného nařízení. Členské státy by tak měly mít možnost přezkoumat rozhodnutí přijaté na základě čl. 51 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003.

(6)	Je vhodné stanovit zvláštní ustanovení pro správu vnitrostátní rezervy.

(7)

Ustanovení čl. 41 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví pro přiznání platebních nároků možnost použít vnitrostátní rezervu. Je třeba stanovit pravidla pro výpočet množství a hodnoty platebních nároků, jež se tímto způsobem přiznají. S cílem ponechat jistou pružnost pro rozhodování členským státům, které mohou nejlépe posoudit situaci každého zemědělce žádajícího o taková opatření, je třeba, aby maximální počet nároků, jež mají být přiznány, nepřekročil počet ohlášených hektarů a aby jejich hodnota nebyla vyšší než částka, již členské státy stanoví podle objektivních kritérií.

(8)

Za určitých okolností by mohli zemědělci držet více nároků než půdy potřebné pro jejich aktivaci z důvodu ukončení pronájmu, včetně společného hospodaření na krmných plochách. Proto je třeba stanovit mechanismus, který by zaručoval poskytování podpory zemědělcům i nadále s tím, že by byla soustředěna na zbývající dostupné hektary. Aby však nedocházelo ke zneužívání tohoto mechanismu, je třeba stanovit podmínky pro přístup k němu.

(9)

V souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 je vnitrostátní rezerva doplňována z prostředků nevyužitých nároků, nebo fakultativně ze srážek při převodu platebních nároků nebo při převodu uskutečněném před stanoveným datem, které bude stanoveno členskými státy při dalším oddělení plateb od produkce. Proto je nutné stanovit datum, po jehož uplynutí se nevyužité nároky vracejí do vnitrostátní rezervy.

(10)

V případě uplatnění srážek při převodu platebních nároků bude třeba stanovit maximální procentní sazby a kritéria jejich použití a odstupňovat je s ohledem na typ převodu a platebního nároku, který se má převádět. Takovéto srážky by však neměly vést ke vzniku závažných překážek nebo zákazu převodu platebních nároků. V případě regionálního uplatňování v rámci hybridního modelu by však srážky neměly ovlivnit základní regionální hodnotu platebních nároků, ale pouze částky navázané na historické referenční údaje.

(11)	Pro usnadnění správy vnitrostátní rezervy je třeba stanovit její správu na regionální úrovni s výjimkou případů uvedených v čl. 41 odst. 2 nebo případně čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud jsou členské státy povinny přiznat platební nároky.

(12)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že zemědělci získají podporu na základě režimu jednotné platby přidělením nebo převodem platebních nároků. Aby se předešlo situaci, kdy by změny právní formy sloužily jako záminka pro neuplatnění pravidel o normálním převodu zemědělského podniku spolu se souvisejícími referenčními částkami, je třeba uplatnit podmínky pro předpokládané dědictví a dědictví, sloučení a rozdělení.

(13)

Ustanovení čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že zemědělec v novém členském státě, který zavedl režim jednotné platby, může převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co využil ve smyslu článku 34 uvedeného nařízení alespoň 80 % svých nároků během nejméně jednoho kalendářního roku. K zohlednění převodů půdy uskutečněných před zavedením režimu jednotné platby je odůvodněné považovat převod zemědělského podniku nebo jeho části spolu s budoucími platebními nároky za převod platebních nároků s půdou ve smyslu článku 43 uvedeného nařízení za dodržení podmínek, zejména toho, že prodávající sám požádá o stanovení platebních nároků, pokud uvedené nařízení stanoví, že přístup k režimu mají mít pouze příjemci přímých plateb v průběhu referenčního období.

(14)

Ustanovení čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 umožňuje Komisi, aby vymezila zvláštní situace, které opravňují ke stanovení referenčních částek pro zemědělce, kteří se ocitli v situacích, jež jim v referenčním období zabránily zcela nebo částečně čerpat přímé platby. Je tudíž třeba vypracovat seznam těchto zvláštních situací a stanovit pravidla, jež by vyloučila případnou kumulaci příjmů z různých zdrojů poskytování platebních nároků u téhož zemědělce, aniž by byla dotčena možnost Komise tento seznam v případě potřeby doplnit. Dále je třeba ponechat členským státům jistý prostor pro stanovení referenčních částek, které budou přiděleny.

(15)	Pokud některý členský stát podle svých vnitrostátních právních předpisů nebo ustálené praxe zahrnuje do definice dlouhodobého pronájmu též pronájem na pět let, je třeba, aby tento členský stát mohl v případě potřeby použít tuto kratší dobu.

(16)

V případě, kdy zemědělec odejde do důchodu nebo zemře a převede svůj zemědělský podnik nebo jeho část na člena rodiny nebo na jiného dědice, který má v úmyslu pokračovat v zemědělské činnosti v tomto zemědělském podniku, je třeba usnadnit převod zemědělského podniku nebo jeho části, zejména tehdy, pokud převáděné pozemky byly v průběhu referenčního období pronajaty třetí osobě, aniž by se předem předpokládala možnost, že dědic bude pokračovat v zemědělské činnosti.

(17)

Zemědělcům, kteří uskutečnili investice vedoucí k potenciálnímu zvýšení částek přímých plateb, na něž by bývali měli nárok, pokud by nebyl zaveden režim jednotné platby, nebo pokud by v příslušném odvětví nedošlo k oddělení plateb od produkce, by proto měly být nároky též přiznány. Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro výpočet platebních nároků v případě, že zemědělec již má platební nárok nebo nevlastní hektarové plochy. Za stejných okolností pak zemědělci, kteří nakoupili nebo si pronajali půdu nebo se zúčastnili vnitrostátních programů restrukturalizace výroby, na něž jim v průběhu referenčního období mohla být poskytnuta přímá platba, by nyní podle režimu jednotné platby neměli žádný nárok na platbu, ačkoliv si koupili půdu nebo se zúčastnili programů tohoto typu za účelem provozování zemědělské činnosti, z níž by jim mohl ještě v budoucnu vyplývat nárok na některé přímé platby. Proto je třeba též stanovit, že v tomto případě se přiznává platební nárok.

(18)	Pro řádnou správu tohoto režimu je třeba stanovit pravidla pro převod a změny platebních nároků, zejména pravidla umožňující slučování zlomků.

(19)

Ustanovení čl. 43 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že členský stát může rozhodnout, že se platební nároky mohou převést nebo využít pouze v rámci jednoho a téhož regionu. Aby se předešlo praktickým problémům, je třeba stanovit zvláštní pravidla pro zemědělské podniky, které leží ve dvou nebo více regionech.

(20)	Ustanovení článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009 umožňuje produkci konopí za určitých podmínek. Je nutné vypracovat seznam schválených odrůd a upravit uznávání těchto odrůd.

(21)	Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro výpočet velké dobytčí jednotky v případech stanovení zvláštních nároků odkazem na převodní tabulku pro odvětví hovězího, telecího, skopového a kozího masa.

(22)

Pokud se členský stát rozhodne, že využije možnosti regionalizovat režim jednotné platby, je třeba zavést zvláštní ustanovení, která usnadní výpočet regionální referenční částky pro zemědělské podniky, které leží na hranici několika regionů, a která zaručí poskytnutí celé regionální částky během prvního roku uplatňování režimu. Některá ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o vytvoření vnitrostátní rezervy, počátečním přiznání a převodu platebních nároků, je třeba upravit, aby byla použitelná v regionálním modelu.

(23)	Je třeba vytvořit společný rámec pro konkrétní řešení určitých situací, které nastanou po dalším oddělení plateb od produkce.

(24)	Hlava III kapitola 5 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví zvláštní podporu, kterou lze poskytovat zemědělcům. Pro uvedenou kapitolu by měla být stanovena prováděcí pravidla.

(25)

V souladu s ustanovením čl. 68 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009 musí být zvláštní podpora poskytnutá podle uvedeného článku v souladu s dalšími opatřeními podpory Společenství a s opatřeními financovanými ze státní podpory. Mají-li být režimy řádně řízeny, neměla by být podobná opatření financována dvakrát v rámci režimu zvláštní podpory a v rámci jiných režimů podpory Společenství. Vzhledem k rozmanitým možnostem provádění zvláštní podpory by odpovědnost za zajištění souladu měla být jinak ponechána členským státům podle toho, jak se rozhodnou provádět opatření zvláštní podpory, v rámci stanoveném nařízením (ES) č. 73/2009 a ve shodě s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

(26)	Jelikož by zemědělci vždy měli dodržovat zákonné požadavky, neměla by být zvláštní podpora vyrovnáním za jejich dodržování.

(27)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí. Aby členským státům zůstala možnost volného uvážení a aby zároveň bylo zajištěno řádné řízení opatření, měla by být zodpovědnost za vymezení zvláštních druhů zemědělské činnosti svěřena členským státům, ovšem opatření by měla zajistit nezanedbatelné a měřitelné přínosy pro životní prostředí.

(28)	Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro zlepšení jakosti zemědělských produktů. S cílem pomoci členským státům by měl být stanoven orientační seznam podmínek.

(29)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 73/2009 lze poskytnout zvláštní podporu pro zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh v závislosti na čl. 68 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení, který vyžaduje, aby podpora splňovala kritéria stanovená v článcích 2 až 5 nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (5). Měla by být vymezena ustanovení, která specifikují obsah způsobilých opatření i platných ustanovení nařízení Komise (ES) č. 501/2008 ze dne 5. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (6).

(30)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro používání vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Za účelem dosažení vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by mělo být stanoveno, že členské státy jsou zodpovědné za vytvoření systému, který umožňuje posuzovat plány žadatelů, jež se zabývají různými aspekty v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

(31)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody. Podle ustanovení čl. 68 odst. 2 písm. a) lze podporu poskytnout, zejména pokud byla schválena Komisí. Proto by měl být stanoven podrobný rámec, který musejí členské státy dodržovat při stanovení kritérií způsobilosti k podpoře. Také by měl být stanoven oznamovací postup, postup posuzování a schvalování opatření Komisí.

(32)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 lze poskytnout zvláštní podporu k vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce ve zvláštních odvětvích v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo v uvedených odvětvích pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti. Aby členským státům zůstal určitý prostor a zároveň bylo zajištěno řádné řízení opatření, mělo by být stanoveno, že členské státy jsou zodpovědné za vymezení oblastí nebo druhů zemědělské činnosti způsobilých k podpoře a za stanovení vhodné úrovně. Aby se však zabránilo narušení trhu, neměly by platby vycházet z výkyvů tržních cen a ani by neměly být rovny režimu vyrovnávacích plateb, kdy členské státy vyplácejí zemědělcům zemědělskou domácí podporu na základě rozdílu mezi cílovou cenou a cenou na domácím trhu.

(33)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy a aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech. Měla by existovat ustanovení, zejména pokud jde o stanovení referenčních částek na jednoho způsobilého zemědělce, o přidělení platebních nároků, o výpočet zvýšení jejich hodnoty i o kontrolu programů členskými státy, která by se měla v zájmu soudržnosti řídit ustanoveními pro přidělování částek z vnitrostátní rezervy.

(34)

Podle ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout ve formě příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin. Měl by být vytvořen minimální rámec, v jehož rámci členské státy stanoví pravidla v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jež vymezí způsob přidělování finančních příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin, aby se zajistilo, že příspěvky zůstanou na odpovídající úrovni, a zároveň aby byly zabezpečeny zájmy zemědělců.

(35)

Ustanovení čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009 velice podrobně stanoví vymezení poskytování zvláštní podpory zaměřené na odškodnění zemědělců za určité hospodářské ztráty v případě nákaz zvířat, chorob rostlin a ekologických katastrof, a to prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů. Měl by být vytvořen minimální rámec, v rámci něhož členské státy stanoví pravidla v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jež vymezí způsob organizace finančních příspěvků do vzájemných fondů, aby se zajistilo, že příspěvky zůstanou na odpovídající úrovni, a zároveň aby byly zabezpečeny zájmy zemědělců.

(36)	Částky uvedené v čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 má vypočítat Komise v souladu s odstavcem 7 uvedeného článku. Proto by měly být pro každý členský stát stanoveny dotčené částky i podmínky pro kontrolu uvedených částek Komisí.

(37)

Článek 46 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že členské státy vymezí regiony podle objektivních kritérií, a článek 47 uvedeného nařízení stanoví, že členské státy mohou v řádně odůvodněných případech a podle objektivních kritérií regionalizovat režim jednotné platby. Je proto vhodné upravit sdělování veškerých údajů a informací považovaných za nezbytné před lhůtou pro předložení žádostí.

(38)

Pro případy, kdy se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2, článku 38, čl. 41 odst. 2 až 5, čl. 45 odst. 1 a 3, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 1 až 4, článku 49, čl. 51 odst. 1, čl. 67 odst. 1, článků 68 až 72 a 136 nařízení (ES) č. 73/2009, je třeba stanovit termíny pro podání oznámení Komisi.

(39)	Pro účely hodnocení uplatňování režimu jednotné platby je třeba stanovit prováděcí pravidla a lhůty pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a předat Komisi seznam ploch, pro které byla vyplacena podpora na státní, případně regionální úrovni.

(40)	Je tedy třeba zrušit nařízení (ES) č. 795/2004 a (ES) č. 639/2009.

(41)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby stanovenému v hlavě III nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 2

Definice

Pro účely hlavy III nařízení (ES) č. 73/2009 a pro účely tohoto nařízení se

a)	„ornou půdou“ rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo udržovaná v dobrém zemědělském a environmentálním stavu v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 73/2009 bez ohledu na to, zda se nachází pod skleníky nebo pevným či mobilním krytem;

b)	„trvalými kulturami“ rozumějí kultury jiné než stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek, a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích;

„stálou pastvinou“ rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti let nebo déle, s výjimkou ploch vyňatých z produkce v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2078/92 (7), ploch vyňatých z produkce v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (8) a ploch vyňatých z produkce v souladu s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (9), přičemž pro tento účel se „trávami a jinými zelenými pícninami“ rozumějí všechny byliny obvykle se vyskytující na přírodních pastvinách nebo běžně obsažené v osevných směsích pro pastviny nebo louky v členském státě (bez ohledu na to, zda jsou využity pro pastvu dobytka či nikoliv). Členské státy mohou zahrnout plodiny na orné půdě uvedené v příloze I;

d)	„travními porosty“ rozumí orná půda využívaná k pěstování trávy (z umělého nebo přirozeného osevu); pro účely článku 49 nařízení (ES) č. 73/2009 travní porosty zahrnují i stálé pastviny;

e)	„prodejem“ rozumí prodej nebo jiný konečný převod vlastnictví půdy nebo platebních nároků; definice nezahrnuje prodej půdy v případě převodu půdy na veřejnoprávní orgány a/nebo ve veřejném zájmu, kdy je převod proveden za jinými než zemědělskými účely;

f)	„pronájmem“ rozumí pronájem nebo jakákoliv podobná dočasná transakce;

„převodem, prodejem nebo pronájmem platebních nároků s půdou“ rozumí, aniž by bylo dotčeno ustanovení čl. 27 odst. 1 tohoto nařízení, prodej nebo pronájem platebních nároků spolu s prodejem, resp. pronájmem za stejné časové období odpovídajícího počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu článku 34 nařízení (ES) č. 73/2009, které má převodce v držbě. Převod všech zvláštních nároků ve smyslu článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009 držených zemědělcem se má za převod platebních nároků s půdou;

„sloučením“ rozumí sloučení dvou nebo více samostatných zemědělců ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 v jednoho nového zemědělce ve smyslu tohoto článku kontrolovaného, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, zemědělci, kteří původně spravovali zemědělské podniky, nebo jedním z těchto zemědělců;

„rozdělením“ rozumí

rozdělení jednoho zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 přinejmenším na dva nové samostatné zemědělce ve smyslu uvedeného článku, z nichž alespoň jeden zůstává i nadále, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, pod kontrolou alespoň jedné fyzické nebo právnické osoby, která původně spravovala zemědělský podnik, nebo

ii)

rozdělení jednoho zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 přinejmenším na jednoho nového samostatného zemědělce ve smyslu uvedeného čl. 2 písm. a) a druhého, který zůstává i nadále, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, pod kontrolou zemědělce původně spravujícího zemědělský podnik;

j)	„produkční jednotkou“ rozumí přinejmenším jedna plocha, která zakládá nárok na přímé platby během příslušného referenčního období, včetně krmných ploch, nebo jedno zvíře, které by během referenčního období zakládalo nárok na přímé platby, případně s odpovídajícím nárokem na prémii;

„krmnou plochou“ rozumí plocha zemědělského podniku, která byla v průběhu celého kalendářního roku dostupná pro chov zvířat, včetně ploch ve společném užívání a ploch se smíšenými kulturami; krmná plocha nezahrnuje

—	budovy, lesy, rybníky, cesty,

—	plochy používané pro jiné plodiny, pro něž lze poskytnout podporu Společenství, pro trvalé kultury či zahradnické plodiny,

—	plochy, na něž se vztahuje režim podpor pro zemědělce produkující některé plodiny na orné půdě a které se využívají v rámci režimu podpor pro sušená krmiva nebo které jsou předmětem vnitrostátního programu vynětí z produkce;

pro účely čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 „zemědělcem, který zahajuje zemědělskou činnost“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nikdy neprovozovala zemědělskou činnost svým jménem a na vlastní účet nebo nevykonávala kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost během pěti let předcházejících zahájení nové zemědělské činnosti;

v případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobu, po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou provozovat jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet nebo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost;

m)	„školkami“ rozumějí školky dle definice v bodě G/5 přílohy I k rozhodnutí Komise 2000/115/ES (10);

„rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ rozumějí oblasti osázené dřevinami kódu KN 0602 90 41, které zahrnují dřevité trvalé porosty, přičemž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky, obsažené v seznamu, jenž má být připraven členskými státy od roku 2010, který stanoví druhy, jež jsou vhodné jako rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, a jejich maximální cyklus sklizně;

o)	„opatřeními zvláštní podpory“ rozumějí opatření, kterými se provádí zvláštní podpora stanovená v čl. 68 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

„jinými nástroji podpory Společenství“ rozumějí

i)	opatření stanovená v nařízeních Rady (ES) č. 1698/2005, (ES) č. 509/2006 (11), (ES) č. 510/2006 (12), (ES) č. 834/2007 (13), (ES) č. 1234/2007 (14) a (ES) č. 3/2008 a

ii)	opatření financovaná Evropským zemědělským záručním fondem podle článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (15) včetně veterinárních a rostlinolékařských opatření.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Aktivace nároků a způsobilost půdy

Článek 3

Dědictví a předpokládané dědictví

1. Pokud by dědictví nebo předpokládané dědictví ovlivnilo přiznání platebních nároků, zemědělec, který získal zemědělský podnik nebo jeho část, požádá svým jménem o výpočet platebních nároků pro získaný zemědělský podnik nebo jeho část.

Referenční částka se stanoví na základě zděděných produkčních jednotek.

2. V případech, kdy lze předpokládané dědictví odvolat, je přístup k režimu jednotné platby udělen pouze jednou dědici určenému ke dni podání žádosti o platbu na základě režimu jednotné platby.

Nástupnictví na základě smlouvy o pronájmu nebo dědictví či předpokládaného dědictví po zemědělci, který je fyzickou osobou a byl během referenčního období nájemcem zemědělského podniku nebo jeho části, které by zakládaly platební nárok nebo zvýšení hodnoty platebních nároků, se posuzuje stejně jako dědictví zemědělského podniku.

3. Pokud zemědělci uvedenému v odstavci 1 již platební nároky vznikly nebo došlo ke zvýšení hodnoty platebních nároků, je referenční částka stanovena na základě celkového součtu referenčních částí připadajících na jeho původní zemědělský podnik i na dědictvím nabyté produkční jednotky.

4. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „dědictví“ a „předpokládaného dědictví“ podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 4

Změna právní formy nebo názvu

Při změně právní formy nebo názvu má zemědělec přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který zemědělský podnik spravoval původně, v mezích platebních nároků držených původním zemědělským podnikem, nebo při přiznání nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v mezích platných pro přiznání pro původní zemědělský podnik.

V případě změny právní formy právnické osoby nebo přeměny fyzické osoby na právnickou osobu nebo právnické osoby na fyzickou osobu se za zemědělce spravujícího nový zemědělský podnik považuje zemědělec, který vykonával kontrolu nad původním zemědělským podnikem, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika.

Článek 5

Sloučení a rozdělení

Pokud by sloučení nebo rozdělení ovlivnilo přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků, má zemědělec nebo zemědělci spravující nový zemědělský podnik či zemědělské podniky přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec nebo zemědělci, kteří spravovali původní zemědělský podnik nebo zemědělské podniky.

Referenční částka se stanoví na základě produkčních jednotek spojených s původním zemědělským podnikem nebo původními zemědělskými podniky.

Článek 6

Minimální požadavky

Pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 je se zemědělci, kteří dostávají prémie na ovce a kozy uvedené v hlavě IV kapitole 1 oddíle 10 uvedeného nařízení nebo platby na hovězí a telecí maso uvedené v hlavě IV kapitole 1 oddíle 11 uvedeného nařízení a kteří vlastní méně hektarů, než je prahová hodnota zvolená členským státem, zacházeno stejně jako se zemědělci, kteří mají zvláštní platební nároky podle čl. 44 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 7

Výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků

1. Výše platebních nároků se vypočítává s přesností na tři desetinná místa a zaokrouhluje se na dvě desetinná místa. Je-li výsledek výpočtu přesně uprostřed, zaokrouhluje se částka na druhé desetinné místo nahoru.

2. Je-li velikost pozemku, která se převádí s nárokem v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 73/2009, zlomkem hektaru, může zemědělec převést část dotčeného nároku spolu s půdou v hodnotě vypočítané v rozsahu stejného zlomku. Zbývající část nároku zůstane k dispozici zemědělci v hodnotě vypočítané odpovídajícím způsobem.

Aniž by byl dotčen čl. 43 odst. 2 uvedeného nařízení, pokud zemědělec převede zlomek nároku bez půdy, vypočítá se hodnota obou zlomků poměrným způsobem.

3. Členské státy mohou upravit platební nároky sloučením zlomků nároků stejného druhu vlastněných jedním zemědělcem. Odstavec 1 se vztahuje na výsledek takového sloučení.

Článek 8

Ohlášení a využití platebních nároků

1. Platební nároky může k výplatě ohlásit pouze jednou ročně zemědělec, který je jejich držitelem, k poslednímu dni lhůty pro jednotné podání podle článku 11 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (16).

Jestliže však zemědělec využije možnosti změnit jednotnou žádost podle článku 14 uvedeného nařízení, může ohlásit platební nároky, které drží ke dni, kdy ohlásí změny příslušným orgánům, za předpokladu, že dotyčné platební nároky neohlásí na tentýž rok jiný zemědělec.

Jestliže zemědělec získá dotyčné platební nároky převodem od jiného zemědělce a jestliže tento jiný zemědělec již tyto platební nároky ohlásil, další ohlášení těchto platebních nároků je přípustné pouze tehdy, pokud převodce již podle článku 12 tohoto nařízení informoval o převodu příslušné orgány a vezme zpět tyto platební nároky ze své vlastní jednotné žádosti ve lhůtě stanovené v článku 14 nařízení (ES) č. 1122/2009.

2. Když zemědělec poté, co ohlásil v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 pozemky odpovídající všem jeho celým platebním nárokům, stále disponuje pozemkem, který činí zlomek hektaru, může ohlásit další celý platební nárok, který dává právo k platbě, vypočtené poměrným dílem podle velikosti pozemku. Tento platební nárok však bude považován za plně využitý pro účely článku 42 uvedeného nařízení.

Článek 9

Převážně zemědělské využití

Pro účely použití čl. 34 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009, pokud je zemědělská plocha zemědělského podniku využívána rovněž k nezemědělské činnosti, je tato plocha považována za plochu využívanou převážně k zemědělské činnosti, jestliže může být zemědělská činnost uskutečňována, aniž by ji ztěžovala intenzita, povaha, doba trvání a načasování nezemědělské činnosti.

Členské státy stanoví kritéria pro provádění prvního pododstavce na svém území.

Oddíl 2

Zvláštní kritéria způsobilosti

Článek 10

Produkce konopí

Pro účely článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009 je poskytnutí platby na plochy konopí vázáno na používání osiva odrůd uvedených ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je poskytnuta podpora, a zveřejněných podle článku 17 směrnice Rady 2002/53/ES (17), s výjimkou odrůd Finola a Tiborszallasi. Osivo se osvědčuje podle směrnice Rady 2002/57/ES (18).

Článek 11

Odložené začlenění ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby

1. Do 31. prosince 2010 členské státy, které využily jednu z možností stanovených v čl. 51 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, mohou povolit pěstování vedlejších plodin na hektarech, na něž lze poskytnout podporu, během období nejvýše tří měsíců, které začíná každý rok dne 15. srpna nebo dnem stanoveným pro členský stát a dotčený region v příloze II.

2. Pokud členský stát využil jedné z možností stanovených v čl. 51 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, může v případě potřeby přezkoumat rozhodnutí přijaté podle čl. 51 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 ve lhůtě dvou týdnů od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Oddíl 3

Převod nároků

Článek 12

Převod platebních nároků

1. Platební nároky lze převést kdykoliv během roku.

2. Převodce informuje o převodu příslušný orgán členského státu, v němž k převodu dochází, ve lhůtě, kterou stanoví členský stát.

3. Členský stát může požadovat, aby převodce oznámil převod příslušnému orgánu členského státu, v němž k převodu dochází, ve lhůtě stanovené členským státem s ohledem na termín pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby, nejdříve však šest týdnů před skutečným převodem. Převod se uskuteční tak, jak je uvedeno v oznámení, kromě případu, kdy příslušný orgán vznese proti převodu námitky a informuje o nich v této lhůtě převodce.

Příslušný orgán může vznést námitky proti převodu pouze tehdy, pokud převod není v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 73/2009 a tohoto nařízení.

4. Pro účely čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 se procento platebních nároků využitých zemědělcem, s výjimkou platebních nároků prodaných spolu s půdou, vypočítá na základě počtu platebních nároků, které mu jsou přiděleny v prvním roce použití režimu jednotné platby, a tyto platební nároky musí využít během jednoho kalendářního roku.

Článek 13

Regionální omezení

1. Aniž je dotčen čl. 50 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 43 odst. 1 třetím pododstavci uvedeného nařízení, vymezí na vhodné územní úrovni region podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby zajistil rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

2. Členský stát vymezí region uvedený v odstavci 1 nejpozději jeden měsíc přede dnem stanoveným členským státem podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 v prvním roce uplatňování možnosti stanovené v čl. 43 odst. 1 třetím pododstavci uvedeného nařízení.

Zemědělec, jehož zemědělský podnik leží v dotyčném regionu, nemůže převést nebo využít mimo tento region své platební nároky odpovídající počtu hektarů, které ohlásil v prvním roce uplatňování možnosti stanovené v čl. 46 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo které ohlásí v prvním roce uplatňování možnosti stanovené v čl. 43 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Zemědělec, jehož zemědělský podnik leží částečně v dotyčném regionu, nemůže převést nebo využít mimo tento region své platební nároky odpovídající počtu hektarů, které leží v tomto regionu a které ohlásil v prvním roce uplatňování možnosti.

3. Omezení převodu platebních nároků podle čl. 43 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 se nevztahuje na platební nároky získané na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví bez odpovídajícího počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

Oddíl 4

Zvláštní nároky

Článek 14

Výpočet velkých dobytčích jednotek pro zvláštní nároky

1. Pro účely čl. 44 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 je zemědělská činnost vykonávaná v referenčním období vyjádřená ve velkých dobytčích jednotkách (VDL) tou činností, která byla vypočtena podle článku 30 nařízení (ES) č. 795/2004.

2. Pro účely článku 65 nařízení (ES) č. 73/2009 a pro účely výpočtu zemědělské činnosti vykonávané při uplatnění článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, vyjádřené ve VDJ, podle čl. 44 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 se v příslušném referenčním období použije následující převodní tabulka na průměrný počet zvířat stanovených pro získání přímé platby dle článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003:

Skot samčího pohlaví a jalovice starší 24 měsíců, krávy bez tržní produkce mléka, dojnice	1,0 VDJ
Skot samčího pohlaví a jalovice od 6 do 24 měsíců	0,6 VDJ
Skot samčího i samičího pohlaví mladší 6 měsíců	0,2 VDJ
Ovce	0,15 VDJ
Kozy	0,15 VDJ

V případě porážkové prémie, nejsou-li k dispozici potřebná data ohledně stáří zvířat, může členský stát převést býky, voly, krávy a jalovice na VDJ za použití koeficientu 0,7 a telata za použití koeficientu 0,25.

Přineslo-li stejné zvíře užitek z několika prémií, je použitelný koeficient průměrem koeficientu použitelného na různé prémie.

3. Počet VDJ uvedený v odstavcích 1 a 2 se vypočítá poměrným dílem k platebním nárokům, pro které zemědělec nemá hektary v roce začlenění režimu vázané podpory do režimu jednotné platby nebo v roce provádění režimu jednotné platby a pro které zemědělec požaduje přiznání nároků, na které se vztahují zvláštní podmínky. Uplatní se počínaje platebními nároky s nejnižší hodnotou.

Žádost se podá pouze v prvním roce začlenění režimu vázané podpory do režimu jednotné platby nebo v prvním roce provádění režimu jednotné platby. Členský stát určí pro žádost pevné datum. Tento termín lze v následujících letech obnovit pro stejný počet zvláštních nároků podle článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009 v předchozím roce nebo v případě převodu některých těchto platebních nároků či v případě ohlášení některých těchto platebních nároků s příslušným počtem hektarů pro zbývající platební nároky.

V těchto případech se počet VDJ přepočítá poměrným dílem ke zbývajícím platebním nárokům, pro které zemědělec požaduje zvláštní podmínky.

Jakmile byly tyto platební nároky jednou ohlášeny s ekvivalentním počtem hektarů nebo jakmile byly převedeny, nelze pro ně předložit žádost o opětovné stanovení podmínek podle článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009, aniž je dotčen čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

4. Pro ověření toho, zda je dodržena minimální zemědělská činnost vyjádřená ve VDJ, členské státy uplatní převodní tabulku uvedenou v odstavci 2 a určí počet zvířat podle jedné z těchto metod:

a)	členské státy budou požadovat na každém producentovi, aby do data, které stanoví, nejpozději však ke dni platby, ohlásil počet VDJ podle své evidence chovu, a/nebo

členské státy použijí počítačovou databázi vytvořenou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (19), aby stanovily počet VDJ, za podmínky, že tato databáze nabízí členskému státu uspokojivým způsobem dostatečné záruky přesnosti údajů v ní obsažených pro účely režimu jednotné platby.

5. Požadavek na minimální zemědělskou činnost se považuje za dodržený, pokud počet VDJ dosahuje 50 % v průběhu daného období nebo k určitým termínům, které stanoví členské státy. Započítávají se i všechna zvířata prodaná nebo poražená během daného kalendářního roku.

6. Členský stát přijme opatření nezbytná k uplatnění článku 30 nařízení (ES) č. 73/2009 v případě producentů, kteří prostřednictvím abnormálně vysokého počtu VDJ během části roku uměle vytvářejí podmínky požadované pro dodržení minimální zemědělské činnosti.

KAPITOLA 2

Vnitrostátní rezerva

Oddíl 1

Vrácení do vnitrostátní rezervy

Článek 15

Nevyužité platební nároky

1. S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností se nevyužité platební nároky považují za vrácené do vnitrostátní rezervy v den následující po posledním dni pro změnu žádosti na základě režimu jednotné platby v kalendářním roce, ve kterém uplyne doba stanovená v čl. 28 odst. 3 a článku 42 nařízení (ES) č. 73/2009.

Platební nárok se považuje za nevyužitý, pokud nebyla poskytnuta žádná platba během období uvedeného v prvním pododstavci. Platební nároky, ohledně kterých byla podána žádost a jež jsou vázány na plochu vymezenou ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (ES) č. 1122/2009, se považují za využité.

Pokud je plocha určená pro účely režimu jednotné platby menší než ohlášená plocha, použijí se k určení platebních nároků, jež musejí být vráceny do vnitrostátní rezervy v souladu s článkem 42 nařízení (ES) č. 73/2009, níže uvedená ustanovení:

a)	jako první se bere v úvahu určená plocha s platebními nároky o nejvyšší hodnotě;

b)	k této ploše se nejprve přičtou platební nároky o nejvyšší hodnotě, po kterých následují nároky o nejbližší nižší hodnotě.

2. Zemědělec se může dobrovolně vzdát platebních nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy.

Článek 16

Srážka při prodeji platebních nároků

1. Členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 43 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, se může rozhodnout, že převede zpět do vnitrostátní rezervy

a)	v případě prodeje platebních nároků bez půdy až 30 % hodnoty každého platebního nároku nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků. Během prvních tří let používání režimu jednotné platby se však 30 % podíl může nahradit 50 % podílem, a/nebo

b)	v případě prodeje platebních nároků s půdou až 10 % hodnoty každého platebního nároku nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků a/nebo

c)	v případě prodeje platebních nároků s celým zemědělským podnikem až 5 % hodnoty každého platebního nároku a/nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků.

V případě prodeje platebních nároků s půdou nebo bez ní zemědělci, který zahajuje zemědělskou činnost, a v případě platebních nároků získaných na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví, se žádné srážky neprovádějí.

2. Členský stát při stanovení procentních podílů uvedených v odstavci 1 může diferencovat tyto procentní podíly v rámci jednotlivých případů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) podle objektivních kritérií a způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže.

3. Pokud se členský stát, který využil regionální volby u režimu jednotné platby podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo využil možnosti uvedené v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, rozhodne, že využije možnosti stanovené v čl. 43 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, procentní podíly snížení uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se použijí poté, co se od hodnoty platebních nároků odečte osvobozená částka rovnající se regionální jednotkové hodnotě vypočítané v souladu s čl. 59 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo čl. 46 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Oddíl 2

Přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy

Článek 17

Stanovení platebních nároků

1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 41 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 73/2009, mohou zemědělci získat v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddílu a podle objektivních kritérií stanovených dotyčnými členskými státy platební nároky z vnitrostátní rezervy.

2. Pokud o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy požádá zemědělec, který nevlastní žádný platební nárok, může získat počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v uvedené době v držbě (vlastní nebo pronajaté).

3. Pokud o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy požádá zemědělec, který vlastní platební nároky, může získat pouze počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v držbě a na které nevlastní platební nárok.

Jednotkovou hodnotu každého z platebních nároků, které již vlastní, lze zvýšit.

4. Hodnota každého platebního nároku získaného v souladu s odstavcem 2 nebo 3, s výjimkou odst. 3 druhého pododstavce, se vypočítá vydělením referenční částky stanovené členským státem podle objektivních kritérií způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže, počtem platebních nároků, které mají být přiznány.

Článek 18

Použití čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 v případě nižšího počtu hektarů než platebních nároků

1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, může zejména přiznat na žádost a v souladu s tímto článkem platební nároky zemědělcům v daných oblastech, kteří ohlásí méně hektarů, než je počet odpovídající platebním nárokům, jež jim byly přiznány v souladu s články 43 a 59 nařízení (ES) č. 1782/2003.

V takovém případě postoupí zemědělec do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které vlastní nebo které by mu měly být přiznány, s výjimkou platebních nároků podléhajících podmínkám uvedeným v článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pro účely tohoto článku se „platebními nároky“ rozumějí pouze platební nároky přiznané členským státem v prvním roce použití režimu jednotné platby při zahrnutí všech roků začlenění vázané podpory.

2. Počet platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy se rovná počtu hektarů, které zemědělec ohlásil v roce podání žádosti.

3. Jednotková hodnota platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy se vypočítá tak, že se referenční částka zemědělce vydělí počtem hektarů, které ohlásí.

4. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na zemědělce, který ohlásí méně než 50 % celkového počtu hektarů, které měl v držbě (pronajaté nebo vlastní) v referenčním období.

5. Pro účely odstavců 1, 2 a 3 se hektary převedené prodejem nebo pronájmem a nenahrazené odpovídajícím počtem hektarů započítají do počtu hektarů, které zemědělec ohlásí.

6. Dotyčný zemědělec musí ohlásit všechny hektary, které má v držbě v době podání žádosti.

Článek 19

Obecná ustanovení pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci

1. Pro účely čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 se „zemědělci, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci“ rozumějí zemědělci uvedení v článcích 20 až 23 tohoto nařízení.

2. Pokud zemědělec, který se nachází ve zvláštní situaci, splňuje podmínky pro použití více než jednoho z článků 20, 21 a 22, získá počet platebních nároků stanovený podle čl. 17 odst. 2 a 3, jejichž hodnota se rovná nejvyšší hodnotě, kterou může získat při samostatném použití každého z článků, jejichž podmínky splňuje.

Pokud jsou zemědělci přiznány nároky i na základě článku 22, celkový počet nároků, který má být přiznán, nepřesáhne počet stanovený v souladu s uvedeným článkem.

3. Pokud pronájem uvedený v článcích 20 a 22 skončí po uplynutí termínu pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby během prvního roku jeho používání, může dotčený zemědělec požádat o stanovení svých platebních nároků i po skončení pronájmu do data, které členské státy stanoví, nejpozději však do posledního dne stanoveného pro změnu žádostí o podporu v následujícím roce.

4. Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo ustálenou praxí zahrnuje definice „dlouhodobého pronájmu“ též pronájem na pět let, mohou členské státy rozhodnout, že se na tyto pronájmy použijí články 20, 21 a 22.

Článek 20

Převod pronajaté půdy

1. Zemědělec, který získal na základě převodu, buď prodejem nebo pronájmem na šest nebo více let bez poplatku nebo za symbolickou cenu, nebo na základě dědictví či předpokládaného dědictví zemědělský podnik nebo část zemědělského podniku, který byl pronajat třetí osobě během referenčního období, od zemědělce, jenž odešel do důchodu nebo zemřel před datem pro podání žádosti na základě režimu jednotné platby v prvním roce jeho používání, může získat platební nároky, které se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů zemědělského podniku nebo jeho části, které získal.

2. Zemědělcem uvedeným v odstavci 1 je jakákoliv osoba, která může získat zemědělský podnik nebo část zemědělského podniku uvedené v odstavci 1 na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví.

Článek 21

Investice

1. Členské státy mohou podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže, zvýšit hodnotu platebních nároků nebo přiznat platební nároky pro zemědělce, kteří investovali do odvětví, jež podléhá začlenění do režimu jednotné platby podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009.

Členské státy při stanovování kritérií uvedených v prvním pododstavci zohlední referenční období a/nebo ostatní kritéria uplatněná pro začlenění příslušného odvětví.

2. Odstavec 1 se přiměřeně použije v případě ukončení používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 22

Pronájem a koupě pronajaté půdy

1. Zemědělec, který si buď v období od konce příslušného referenčního období pro zavedení režimu jednotné platby do 15. května 2004, pokud jde o zavedení režimu jednotné platby před rokem 2009, nebo před 31. lednem 2009 v případě uplatnění hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 73/2009, pronajal na šest nebo více let zemědělský podnik nebo jeho část, jehož podmínky pronájmu nemohou být upraveny, může získat platební nároky, které se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů, které si pronajal.

Při stanovení kritérií uvedených v prvním pododstavci zohlední členské státy zejména situaci, kdy zemědělci nemají k dispozici jiné než pronajaté hektary.

2. Odstavec 1 se použije na zemědělce, který v souvislosti se zavedením režimu jednotné platby před rokem 2009 buď v referenčním období pro jeho zavedení, nebo před 15. květnem 2004, nebo při uplatnění hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 73/2009 před 31. lednem 2009, koupil zemědělský podnik nebo jeho část, jehož půda byla pronajata během příslušného referenčního období, a který zahajuje nebo rozšiřuje svou zemědělskou činnost v prvním roce po skončení pronájmu.

Pro účely použití prvního pododstavce se „půdou v pronájmu“ rozumí půda, která byla v okamžiku koupě nebo po ní předmětem pronájmu, který nebyl nikdy obnoven kromě obnovení vyplývajícího z právní povinnosti.

Článek 23

Správní akty a soudní rozhodnutí

Pokud by byl zemědělec oprávněn obdržet platební nároky nebo zvýšení hodnoty stávajících platebních nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží počet a hodnotu platebních nároků stanovené v tomto rozhodnutí nebo aktu ke dni, který stanoví členský stát, avšak nejpozději poslední den pro předložení žádosti v rámci režimu jednotné platby následující po datu rozhodnutí nebo aktu a s ohledem na použití článku 34 a/nebo článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009.

Oddíl 3

Regionální správa

Článek 24

Regionální rezervy

1. Členské státy mohou spravovat vnitrostátní rezervu na regionální úrovni.

V tom případě členské státy přidělí v celém rozsahu nebo částečně částky dostupné na celostátní úrovni pro regionální úroveň podle objektivních a nediskriminujících kritérii a způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže.

2. Částky přidělené na každé regionální úrovni mohou být poskytovány pouze v daném regionu, kromě případů uvedených v čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo v souladu s rozhodnutím členského státu v případě, že se použije čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení.

HLAVA III

PŘIZNÁNÍ PLATEBNÍCH NÁROKŮ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 25

Žádosti

1. Hodnota a počet nebo zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce mohou být prozatímní. Konečná hodnota a konečný počet se stanoví nejpozději do 1. dubna roku následujícího po prvním roce používání režimu jednotné platby nebo začlenění vázané podpory po provedení příslušných kontrol podle článku 20 nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Zemědělci mohou předložit žádosti v rámci režimu jednotné platby, které jsou předmětem konečného stanovení nároků, na základě prozatímních nároků, nebo pokud členský stát využije možnosti uvedené v článcích 26 a 27, na základě platebních nároků získaných podle soukromoprávního smluvního ustanovení uvedeného v těchto článcích.

3. Žadatel uspokojivě prokáže členskému státu, že ke dni podání žádosti o přiznání platebních nároků je zemědělcem ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009.

4. Členský stát může rozhodnout, že stanoví minimální velikost zemědělského podniku podle zemědělské plochy, na kterou je možné požadovat stanovení platebních nároků. Tato minimální velikost však nesmí být větší než limity uvedené v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009.

Pro stanovení zvláštních platebních nároků podle článku 60 nebo článku 65 nařízení (ES) č. 73/2009 není v souladu s čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení stanovena žádná minimální velikost.

Článek 26

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě prodeje

1. Pokud je v kupní smlouvě uzavřené nebo změněné nejpozději k datu pro podání žádosti o přiznání platebních nároků během prvního roku používání režimu jednotné platby nebo v roce začlenění vázané podpory uvedeno, že se celý zemědělský podnik nebo jeho část prodává jako celek nebo část s platebními nároky nebo se zvýšením hodnoty platebních nároků, jež se mají přiznat podle hektarů převáděného zemědělského podniku nebo jeho převáděné části, mohou členské státy považovat kupní smlouvu za převod platebních nároků s půdou.

2. Prodávající podá žádost o přiznání nebo navýšení platebních nároků, k níž připojí kopii kupní smlouvy a v níž uvede produkční jednotky a počet hektarů, u nichž hodlá převést platební nároky.

3. Členský stát může povolit kupujícímu, aby jménem prodávajícího a s jeho výslovným souhlasem podal žádost o přiznání platebních nároků. V takovém případě členský stát ověří, že prodávající splňuje ke dni převodu podmínky pro poskytnutí podpory, a zejména podmínku uvedenou v čl. 25 odst. 3. Kupující podá žádost o platbu na základě režimu jednotné platby a ke své žádosti připojí kopii kupní smlouvy.

4. Členský stát může požadovat, aby žádosti prodávajícího a kupujícího byly podány společně nebo aby druhá žádost obsahovala odkaz na žádost první.

Článek 27

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě pronájmu

1. Jakékoliv ustanovení ve smlouvě o pronájmu týkající se převodu počtu nároků nepřevyšujícího počet pronajatých hektarů může být považováno za pronájem platebních nároků s půdou ve smyslu čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud

a)	zemědělec pronajal jinému zemědělci svůj zemědělský podnik nebo jeho část nejpozději ke dni pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby v prvním roce jeho používání nebo v roce začlenění vázané podpory;

b)	smlouva o pronájmu skončí po uplynutí termínu pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby a

c)	zemědělec se rozhodne, že pronajme své platební nároky zemědělci, jenž si pronajal celý jeho zemědělský podnik nebo jeho část.

2. Pronajímatel podá žádost o přiznání nebo navýšení platebních nároků, k níž připojí kopii smlouvy o pronájmu a v níž uvede produkční jednotky a počet hektarů, u nichž hodlá pronajmout platební nároky.

3. Nájemce podá žádost o platbu na základě režimu jednotné platby a ke své žádosti připojí kopii smlouvy o pronájmu.

4. Členský stát může požadovat, aby žádosti nájemce a pronajímatele byly podány společně nebo aby druhá žádost obsahovala odkaz na žádost první.

KAPITOLA 2

Provádění režimu jednotné platby v nových členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu

Článek 28

Obecná ustanovení

1. Nestanoví-li tato kapitola jinak, toto nařízení se vztahuje na nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu.

2. Jakýkoliv odkaz na článek 41 nařízení (ES) č. 73/2009 v tomto nařízení se považuje za odkaz na článek 57 uvedeného nařízení.

3. Pro účely použití čl. 57 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 mohou nové členské státy stanovit reprezentativní období, které bude předcházet prvnímu roku používání režimu jednotné platby.

4. Jakýkoli odkaz na „referenční období“ uvedený v tomto nařízení se považuje za odkaz na první rok používání režimu jednotné platby nebo na referenční období stanovené podle čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 29

Počáteční přiznání platebních nároků

1. Aniž je dotčen čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, pro účely čl. 59 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví nové členské státy na základě počtu hektarů ohlášených pro účely stanovení platebních nároků v prvním roce používání režimu jednotné platby počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle uvedeného odstavce.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou nové členské státy stanovit počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 59 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, na základě počtu hektarů ohlášených pro rok předcházející prvnímu roku používání režimu jednotné platby.

Pokud je počet hektarů ohlášených zemědělci v prvním roce používání režimu jednotné platby, na něž lze poskytnout podporu, nižší než počet hektarů způsobilých pro podporu, který byl stanoven v souladu s prvním pododstavcem, může nový členský stát částky odpovídající hektarům, které nebyly ohlášeny, zcela nebo částečně přerozdělit jako dodatek ke každému platebnímu nároku přiznanému v prvním roce používání režimu jednotné platby. Dodatek se vypočítá tak, že se dotyčná částka vydělí počtem přiznaných platebních nároků.

3. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, může počínaje kalendářním rokem, který předchází před prvním rokem používání režimu jednotné platby, přistoupit ke zjišťování oprávněných zemědělců a k prozatímnímu stanovení počtu hektarů podle uvedeného odstavce a k předběžnému ověřování podmínek uvedených v čl. 25 odst. 3 tohoto nařízení.

Aniž je dotčen článek 61 nařízení (ES) č. 73/2009, vypočítá se hodnota platebních nároků vydělením částky uvedené v čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení celkovým počtem nároků přiznaných podle tohoto odstavce.

4. Zemědělec musí být informován o prozatímních nárocích nejméně jeden měsíc před datem, do kterého musí být podána žádost podle čl. 56 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pro účely výpočtu zemědělské činnosti vyjádřené ve VDJ uvedené v čl. 44 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 se počet zvířat chovaných zemědělcem v období stanoveném členským státem převede na VDJ podle převodní tabulky stanovené v čl. 14 odst. 2. Pro účely kontroly minimální zemědělské činnosti v nových členských státech podle čl. 44 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 se použije čl. 14 odst. 4, 5 a 6.

KAPITOLA 3

Začlenění vázané podpory

Oddíl 1

Začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby

Článek 30

Obecná ustanovení

1. Pro účely stanovení částky a platebních nároků v rámci začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby se použijí ustanovení přílohy IX oddílu A nařízení (ES) č. 73/2009, s výhradou ustanovení článku 31 tohoto nařízení, a v případě, že členský stát využil možnosti podle článku 59 nařízení (ES) č. 1782/2003, ustanovení článku 32 tohoto nařízení.

2. Případně se článek 40 nařízení (ES) č. 73/2009 použije pro hodnotu všech platebních nároků existujících před začleněním podpory pro ovoce a zeleninu a pro referenční částky vypočtené pro podporu pro ovoce a zeleninu.

3. Pro účely tohoto nařízení, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, je prvním rokem používání režimu jednotné platby rok, kdy členské státy stanoví částky a hektary způsobilé pro poskytnutí podpory podle přílohy IX oddílu A nařízení (ES) č. 73/2009 s ohledem na nepovinné tříleté přechodné období stanovené ve druhém pododstavci bodu 2 uvedeného oddílu.

Článek 31

Zvláštní pravidla

1. Pokud zemědělec do posledního dne termínu pro předložení žádosti o stanovení platebních nároků stanoveného tímto nařízením nevlastní platební nároky, nebo pokud vlastní pouze zvláštní nároky, obdrží platební nároky vypočítané podle přílohy IX oddílu A nařízení (ES) č. 73/2009 pro ovoce a zeleninu.

První pododstavec se rovněž použije, pokud si mezi prvním rokem používání režimu jednotné platby a rokem začlenění odvětví ovoce a zeleniny zemědělec platební nároky pronajal.

2. Pokud byly zemědělci přiznány platební nároky nebo pokud je koupil či obdržel do konečného data pro podávání žádostí o stanovení platebních nároků, hodnota a počet platebních nároků, které vlastní, se opětovně vypočítá takto:

a)	počet platebních nároků se rovná počtu platebních nároků, které vlastní, zvýšenému o počet hektarů stanovený v souladu s přílohou IX oddílem A bodem 3 nařízení (ES) č. 73/2009 pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky;

b)	hodnota se získá tak, že se souhrnná hodnota platebních nároků, které vlastní, a referenční částka vypočtená v souladu s přílohou IX oddílem A bodem 2 nařízení (ES) č. 73/2009 pro ovoce a zeleninu vydělí počtem stanoveným v souladu s písmenem a) tohoto odstavce.

Zvláštní platební nároky se při výpočtu uvedeném v tomto odstavci nezohlední.

3. Platební nároky pronajaté před datem pro podání žádosti v rámci režimu jednotné platby se při výpočtu uvedeném v odstavci 2 zohlední. Platební nároky pronajaté prostřednictvím smluvního ustanovení uvedeného v článku 27 se však při výpočtu uvedeném v odstavci 2 tohoto článku zohlední pouze tehdy, pokud lze nájemní podmínky upravit.

Článek 32

Regionální provádění

1. Pokud členský stát využil možnosti uvedené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, obdrží zemědělci počet platebních nároků odpovídající počtu nových hektarů způsobilých pro poskytnutí podpory, pokud jde o ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky, ohlášených v jednotné žádosti v roce 2008.

Hodnota platebních nároků se vypočítá na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

2. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou členské státy na základě objektivních kritérií v souladu s přílohou IX oddílem A nařízení (ES) č. 73/2009 stanovit dodatečný počet nároků na zemědělce, pokud jde o ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky.

Oddíl 2

Víno

Pododdíl 1

Převod z programů podpory pro víno do režimu jednotné platby

Článek 33

Obecná ustanovení

1. Pro účely stanovení částky a platebních nároků v rámci převodu z programů podpory pro víno do režimu jednotné platby se použije příloha IX oddíl C nařízení (ES) č. 73/2009, s výhradou ustanovení článku 34 tohoto nařízení, a v případě, že členský stát využil možnosti podle článku 59 nebo 71f nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo článku 47 či 58 nařízení (ES) 73/2009, se uplatní ustanovení článku 35 tohoto nařízení.

2. Členské státy mohou přistoupit ke zjišťování zemědělců oprávněných pro přiznání platebních nároků odvozených z převodu nároků z programů podpory pro víno do režimu jednotné platby od 1. ledna 2009.

3. Pro účely použití článku 18 tohoto nařízení, pokud jde o odvětví vína, bude prvním rokem používání režimu jednotné platby rok, kdy členský stát stanoví částky a hektary způsobilé pro poskytnutí podpory podle přílohy IX oddílu C nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 34

Zvláštní pravidla

1. Pokud zemědělec do posledního dne termínu pro předložení žádosti o stanovení platebních nároků stanoveného tímto nařízením nevlastní platební nároky nebo pokud vlastní pouze zvláštní nároky, obdrží platební nároky pro víno vypočítané podle přílohy IX oddílu C nařízení (ES) č. 73/2009.

První pododstavec se rovněž použije, pokud si mezi prvním rokem používání režimu jednotné platby a rokem převodu z programů podpory zemědělec platební nároky pronajal.

2. Pokud byly zemědělci přiznány platební nároky nebo pokud je koupil či obdržel do konečného data pro podávání žádostí o stanovení platebních nároků stanoveného v souladu s tímto nařízením, hodnota a počet platebních nároků, které vlastní, se opětovně vypočítá takto:

a)	počet platebních nároků se rovná počtu platebních nároků, které vlastní, zvýšenému o počet hektarů stanovený v souladu s přílohou IX oddílem C nařízení (ES) č. 73/2009;

b)	hodnota se získá tak, že se souhrnná hodnota platebních nároků, které vlastní, a referenční částka vypočtená v souladu s přílohou IX oddílem C nařízení (ES) č. 73/2009 vydělí počtem stanoveným v souladu s písmenem a) tohoto odstavce.

Zvláštní nároky se při výpočtu uvedeném v tomto odstavci nezohlední.

3. Platební nároky pronajaté před datem pro podání žádosti v rámci režimu jednotné platby stanoveným v souladu s tímto nařízením se při výpočtu uvedeném v odstavci 2 zohlední.

Článek 35

Regionální provádění

1. Pokud členský stát využil možnosti uvedené v článku 59 nebo 71f nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo článku 47 či 58 nařízení (ES) č. 73/2009, obdrží zemědělci počet platebních nároků odpovídající počtu nových hektarů způsobilých pro poskytnutí podpory osazených vinicemi ohlášených v jednotné žádosti v roce 2009.

Hodnota platebních nároků se vypočítá na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy na základě objektivních kritérií v souladu s přílohou IX oddílem C nařízení (ES) č. 73/2009 stanovit počet nároků na zemědělce.

Pododdíl 2

Klučení

Článek 36

Regionální průměr

Pro účely stanovení hodnoty platebních nároků při použití přílohy IX oddílu B nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví členské státy regionální průměr na příslušné územní úrovni. Regionální průměr se stanoví ke dni, který určí členský stát. Tento průměr může být každým rokem přezkoumán. Je založen na hodnotě platebních nároků přiznaných zemědělcům v daném regionu. Není diferencován podle odvětví produkce.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ PODPORA

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 37

Způsobilost k opatřením zvláštní podpory

1. Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření zvláštní podpory v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 73/2009 a s podmínkami stanovenými v této hlavě.

2. Členské státy provádí ustanovení této hlavy, a zejména odstavce 1, v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

Článek 38

Soulad a kumulace podpor

1. Členské státy zajistí soulad mezi

a)	opatřeními zvláštní podpory a opatřeními prováděnými podle jiných nástrojů podpory Společenství;

b)	různými opatřeními zvláštní podpory;

c)	opatřeními zvláštní podpory a opatřeními financovanými státními podporami.

Členské státy zejména zajistí, aby opatření zvláštní podpory nezasahovala do řádného fungování opatření prováděných podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo opatření financovaných státními podporami.

2. V případě, kdy lze podporu v rámci opatření zvláštní podpory poskytnout také v rámci opatření prováděného podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo v rámci jiného opatření zvláštní podpory, členské státy zajistí, že zemědělec může získat podporu pro danou operaci pouze podle jednoho takového opatření.

Článek 39

Podmínky pro opatření podpory

1. Opatření zvláštní podpory nejsou vyrovnáním za dodržování závazných povinností, a zejména povinných požadavků na hospodaření a norem pro dobrý zemědělský a environmentální stav stanovených v přílohách II a III nařízení (ES) č. 73/2009 nebo jiných požadavků uvedených v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1698/2005.

2. Opatření zvláštní podpory nefinancují daně.

3. Členské státy zajistí, aby opatření zvláštní podpory, která provádí, byla ověřitelná a kontrolovatelná.

KAPITOLA 2

Zvláštní pravidla

Článek 40

Zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí

Členské státy vymezí zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, pro něž je v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 73/2009 stanovena roční dodatečná platba. Uvedené zvláštní druhy zemědělské činnosti zajišťují nezanedbatelné a měřitelné přínosy pro životní prostředí.

Článek 41

Zlepšení jakosti zemědělských produktů

Roční dodatečná platba pro zlepšení jakosti zemědělských produktů stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 může zemědělcům umožnit zejména

a)	splnit podmínky potřebné k účasti na programech Společenství pro jakost potravin stanovené v předpisech uvedených v čl. 68 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 a v nařízeních Komise (ES) č. 1898/2006 (20), (ES) č. 1216/2007 (21), (ES) č. 889/2008 (22) a (ES) č. 114/2009 (23) nebo

b)	účastnit se soukromých nebo vnitrostátních certifikačních programů pro jakost potravin.

Jsou-li opatření zvláštní podpory poskytnuta za účelem odst. 1 písm. b), použijí se přiměřeně požadavky čl. 22 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 (24).

Článek 42

Zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh

1. Roční dodatečná platba pro zemědělce pro zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 73/2009 podpoří zemědělce v tom, aby zlepšili uvádění svých zemědělských produktů na trh zajištěním poskytování lepších informací nebo propagace jakosti či vlastností produktů nebo metod produkce.

2. Články 4, 5 a 6 a přílohy I a II nařízení (ES) č. 501/2008 se použijí přiměřeně.

Článek 43

Používání vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

1. Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu pro zemědělce, kteří používají vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, stanovenou v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy případně vezmou v úvahu

a)	druh zemědělské činnosti;

b)	velikost zemědělského podniku, pokud jde o intenzitu chovu nebo počet zvířat a pracovní síly, a

c)	použitelný systém řízení zemědělského podniku.

2. Vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jsou standardy nad rámec minimálních požadavků stanovených v platných právních předpisech Společenství a vnitrostátních právních předpisech, zejména v předpisech uvedených v příloze II bodu C nařízení (ES) č. 73/2009. Uvedené standardy mohou zahrnovat aktualizované normy uvedené v čl. 27 odst. 7 nařízení (ES) č. 1974/2006.

Článek 44

Zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody

1. Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, stanovenou v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy vezmou v úvahu zejména

a)	environmentální cíle v regionu, kde má být opatření uplatněno, a

b)	jakoukoliv podporu, která již byla poskytnuta podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo jiných opatření zvláštní podpory nebo opatření financovaných státními podporami.

2. Na zvláštní podporu pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečně agroenvironmentální výhody, se přiměřeně použije čl. 27 odst. 2 až 6, 8, 9 a 13 a články 48 a 53 nařízení (ES) č. 1974/2006.

3. Komise posoudí, zda jsou navrhovaná opatření zvláštní podpory pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, oznámená členskými státy v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a tímto nařízením.

Pokud se Komise domnívá, že navrhovaná opatření jsou s uvedenými nařízeními v souladu, schválí opatření podle čl. 68 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 do čtyř měsíců od obdržení informací poskytnutých v souladu s čl. 50 odst. 3 tohoto nařízení.

Pokud se Komise domnívá, že navrhovaná opatření nejsou s uvedenými nařízeními v souladu, požádá členský stát, aby navrhovaná opatření náležitě upravil a oznámil je Komisi. Komise opatření schválí, jestliže se domnívá, že byla vhodným způsobem upravena.

Článek 45

Zvláštní nevýhody, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a odvětví rýže

1. Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo v uvedených odvětvích pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti, podle čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 členské státy vymezí ekonomicky nebo ekologicky citlivé oblasti nebo ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti způsobilé k podpoře, zejména s ohledem na příslušné struktury a podmínky produkce.

2. Zvláštní podpora nevychází z výkyvů tržních cen, ani není rovna režimu vyrovnávacích plateb.

Článek 46

Oblasti podléhající programům restrukturalizace a rozvoje

1. Podmínky způsobilosti pro opatření zvláštní podpory v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech, stanovené v čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 zejména

a)	vymezí způsob stanovení jednotlivých referenčních částek pro způsobilé zemědělce a

b)	vymezí programy restrukturalizace a rozvoje nebo podmínky pro jejich schválení.

2. Pokud o podporu uvedenou v odstavci 1 požádá zemědělec, který nevlastní žádný platební nárok, může získat určitý počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v uvedené době v držbě (vlastní nebo pronajaté).

Pokud o podporu uvedenou v odstavci 1 požádá zemědělec, který vlastní platební nárok, může získat určitý počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, na které nevlastní platební nárok.

Jednotkovou hodnotu každého z platebních nároků, které zemědělec již vlastní, lze zvýšit.

Hodnota každého platebního nároku získaného v souladu s tímto odstavcem, s výjimkou třetího pododstavce, se vypočítá vydělením jednotlivé referenční částky stanovené členským státem počtem nároků uvedených ve druhém pododstavci.

3. Zvýšení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedené v čl. 131 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví vydělením referenční částky zemědělce počtem způsobilých hektarů, které ohlásí k platbě v rámci režimu jednotné platby na plochu.

4. Členské státy zajistí, aby zvláštní nevýhody zemědělců v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, pro které je poskytnuta zvláštní podpora, nebyly vyrovnány v rámci žádné jiné podpory těchto programů poskytnuté za týmž účelem.

Článek 47

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

1. Členské státy stanoví podmínky pro smlouvy způsobilé ke zvláštní podpoře ve formě příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Smlouvy stanoví

a)	konkrétní pojištěná rizika;

b)	konkrétní kryté hospodářské ztráty a

c)	zaplacené pojistné bez daně.

3. Smlouvy se nevztahují na více než roční produkci. Pokud smlouva pokrývá části dvou kalendářních roků, členské státy zajistí, aby v souvislosti s jednou smlouvou nebylo vyrovnání poskytnuto dvakrát.

4. Členské státy přijmou pravidla, která se použijí ke stanovení výpočtu zničení průměrné roční produkce zemědělce v souladu s čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

5. Zemědělec členský stát každý rok informuje o čísle své pojistné smlouvy a poskytne opis smlouvy a doklad o zaplacení pojistného.

Článek 48

Vzájemné fondy pro nákazy zvířat a choroby rostlin a ekologické katastrofy

1. Pravidla vymezená členskými státy v souladu s čl. 71 odst. 9 nařízení (ES) č. 73/2009 pro vzájemné fondy způsobilé k finančním příspěvkům na nákazy zvířat, choroby rostlin a ekologické katastrofy uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení zahrnují zejména

a)	podmínky pro financování vzájemného fondu;

b)	ohniska nákaz zvířat nebo ohniska výskytu chorob rostlin nebo ekologické katastrofy, v jejichž důsledku lze zemědělcům vyplatit vyrovnání, popřípadě včetně zeměpisného rozsahu;

c)	kritéria pro posouzení toho, zda lze v důsledku dané události vyplatit zemědělcům vyrovnání;

d)	metody výpočtu dodatečných nákladů, které tvoří hospodářské ztráty podle čl. 71 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009;

e)	výpočet správních nákladů uvedených v čl. 71 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009;

f)	jakákoliv omezení nákladů, na které lze poskytnout finanční příspěvek, použitá podle čl. 71 odst. 7 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009;

g)	postup akreditace daného vzájemného fondu podle vnitrostátního práva;

h)	procesní pravidla a

i)	audity shody a schválení účtů, kterým je vzájemný fond podroben po své akreditaci.

2. Pokud je zdrojem finančního odškodnění, které má být vyplaceno vzájemným fondem, komerční půjčka, činí její minimální doba trvání 1 rok a maximální doba trvání 5 let.

3. Členské státy zajistí, aby jejich zemědělci byli uvědomeni o

a)	všech akreditovaných vzájemných fondech;

b)	podmínkách pro členství v konkrétním vzájemném fondu a

c)	finančních mechanizmech vzájemných fondů.

Článek 49

Finanční ustanovení pro opatření zvláštní podpory

1. Částky uvedené v čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 jsou stanoveny v příloze III tohoto nařízení.

2. Pro účely čl. 69 odst. 7 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 mohou členské státy do 1. srpna jakéhokoliv kalendářního roku od roku 2010 požádat o přezkoumání částek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud se částka, která je výsledkem výpočtu stanoveného v čl. 69 odst. 7 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, pro dotyčný rozpočtový rok liší od částky stanovené v příloze III tohoto nařízení o více než 20 %.

Každá přezkoumaná částka stanovená Komisí je použitelná od kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla žádost podána.

HLAVA V

OZNÁMENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Oznámení

Článek 50

Oznámení rozhodnutí

1. Pokud členský stát využije možností uvedených v čl. 28 odst. 1 a 2, článku 38, čl. 41 odst. 2 až 5, čl. 45 odst. 1 a 3, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 1 až 4, článku 48, článku 49, čl. 51 odst. 1 a článku 67 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, oznámí Komisi podrobné údaje o přijatém rozhodnutí spolu se zdůvodněním a objektivní kritéria, na jejichž základě bylo učiněno rozhodnutí o využití dané možnosti:

u rozhodnutí platných pro rok 2010 ve lhůtě dvou týdnů po

i)	dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebo

ii)	dni, kdy bylo rozhodnutí přijato, pokud se tak stalo až po vstupu tohoto nařízení v platnost a

b)	do 1. srpna 2010 ve všech ostatních případech.

Pokud členský stát přijme nové rozhodnutí týkající se využití možnosti stanovené v čl. 41 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 73/2009, oznámí Komisi podrobné údaje o přijatém rozhodnutí spolu se zdůvodněním a objektivní kritéria, na jejichž základě bylo učiněno rozhodnutí o využití dané možnosti, do dvou týdnů ode dne, kdy přijal toto rozhodnutí.

2. Pokud se nový členský stát v souladu s čl. 122 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 rozhodne ukončit používání režimu jednotné platby na plochu, oznámí Komisi nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího před prvním rokem používání režimu jednotné platby podrobné údaje o provádění režimu jednotné platby, včetně možností podle čl. 55 odst. 3, čl. 57 odst. 3 až 6, čl. 59 odst. 3 a článku 61 uvedeného nařízení a objektivních kritérií, na jejichž základě bylo rozhodnutí přijato.

3. Členské státy informují Komisi o opatřeních zvláštní podpory, která hodlají uplatňovat, do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku uplatňování uvedeného opatření.

Obsah poskytovaných údajů odpovídá příloze IV části A, s výjimkou opatření zvláštní podpory pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, jejichž obsah odpovídá části B uvedené přílohy.

Článek 51

Statistické údaje a zprávy

Členské státy sdělí Komisi elektronickými prostředky pomocí formuláře, který jim Komise dá k dispozici, tyto údaje:

nejpozději k 1. září příslušného roku

celkový počet žádostí podaných v rámci režimu jednotné platby pro běžný rok spolu s odpovídající celkovou částkou platebních nároků a celkovým počtem odpovídajících hektarů, na které lze poskytnout podporu; v případě regionálního provádění režimu jednotné platby musejí být tyto údaje rozčleněny dle regionů. V prvním roce používání režimu jednotné platby údaje vycházejí z prozatímních platebních nároků;

b)	v případě použití opatření podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 sdělí členské státy celkovou požadovanou částku podpory za běžný rok pro každé opatření a případně i dotčená odvětví;

2)	nejpozději do 1. května následujícího roku stejné údaje za první rok používání režimu jednotné platby jako v bodě 1 písm. a), které se však zakládají na konečných platebních nárocích;

nejpozději do 15. září následujícího roku

a)	celkovou výši stávajících platebních nároků bez ohledu na to, zda byly v daném roce aktivovány, a počet hektarů nutných pro aktivaci; v případě regionálního provádění režimu jednotné platby musejí být údaje rozčleněny dle druhu nároků a dle regionů;

konečné údaje o celkovém počtu žádostí podaných v rámci režimu jednotné platby, které byly přijaty v předcházejícím roce, a údaje o odpovídající celkové částce plateb, které byly poskytnuty po případném uplatnění opatření uvedených v článcích 7, 9, čl. 11 odst. 1 a 2, článcích 21, 22 a 23 nařízení (ES) č. 73/2009, jakož i údaje o celkovém součtu částek zbylých ve vnitrostátní rezervě k 31. prosinci předcházejícího roku a údaje o celkovém počtu odpovídajících hektarů, na které lze poskytnout podporu; tyto údaje musejí být v případě regionálního provádění režimu jednotné platby rozčleněny dle regionů;

c)	s ohledem na článek 68 nařízení (ES) č. 73/2009, celkový počet příjemců a částku plateb, které byly poskytnuty na opatření a případně pro každé dotčené odvětví za předchozí rok a

d)	členské státy zašlou Komisi výroční zprávu o provádění článku 71 nařízení (ES) č. 73/2009, která obsahuje údaje uvedené v příloze V tohoto nařízení.

4.	Nejpozději do 1. října 2012 zašlou členské státy Komisi zprávu o opatřeních zvláštní podpory provedených v letech 2009, 2010 a 2011, o jejich dopadu na jejich cíle a o jakýchkoliv problémech, se kterými se setkaly.

KAPITOLA 2

Závěrečná ustanovení

Článek 52

Zrušení

Nařízení (ES) č. 795/2004 a (ES) č. 639/2009 se zrušují.

Nadále se však použijí na žádosti o podporu týkající se prémiových období, která začínají před 1. lednem 2010.

Článek 53

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010 s výjimkou čl. 11 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 písm. a), které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. října 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(2) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 17.

(4) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(5) Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

(6) Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3.

(7) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

(8) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

(9) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(10) Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1.

(11) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(12) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(13) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(14) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(15) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(16) Viz strana 65 v tomto čísle Úředního věstníku.

(17) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(18) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

(19) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(20) Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.

(21) Úř. věst. L 275, 19.10.2007, s. 3.

(22) Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.

(23) Úř. věst. L 38, 7.2.2009, s. 26.

(24) Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15.

PŘÍLOHA I

Seznam plodin na orné půdě uvedených v čl. 2 písm. c)

Kód KN	a popis
I. OBILOVINY
1001 10 00	Pšenice tvrdá
1001 90	Ostatní pšenice a sourež, jiné než pšenice tvrdá
1002 00 00	Žito
1003 00	Ječmen
1004 00 00	Oves
1005	Kukuřice
1007 00	Zrna čiroku
1008	Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny
0709 90 60	Kukuřice cukrová
II. OLEJNATÁ SEMENA
1201 00	Sójové boby
ex 1205 00	Semena řepky a řepice
ex 1206 00 10	Slunečnicová semena
III. BÍLKOVINNÉ PLODINY
0713 10	Hrách
0713 50	Bob a koňský bob
ex 1209 29 50	Semena vlčího bobu
IV. LEN
ex 1204 00	Lněná semena (Linum usitatissimum L.)
ex 5301 10 00	Len, surový nebo rosený, pěstovaný na vlákno (Linum usitatissimum L.)
V. KONOPÍ
ex 5302 10 00	Konopí, surové nebo máčené, pěstované na vlákno (Cannabis sativa L.)

PŘÍLOHA II

Údaje uvedené v čl. 11 odst. 1

Členský stát a regiony	Datum
Španělsko: Castilla-La Mancha	1. června
Španělsko: Aragón, Asturias, Baleares, Cantabria, Castilla y León, Cataluña, Galicia, Madrid, Murcia, País Vasco, La Rioja, Comunidad Valenciana	1. července
Španělsko: Andalucía	1. září
Španělsko: Extremadura	15. září
Španělsko: Navarra	15. srpna
Francie: Aquitaine, Midi-Pyrénées a Languedoc-Roussillon	1. července
Francie: Alsace, Auvergne, Bourgogne, Bretagne, Centre, Champagne-Ardenne, Corse, Franche-Comté, Île-de-France, Limousin, Lorraine, Nord-Pas-de-Calais, Basse-Normandie, Haute-Normandie, Pays-de-la-Loire (kromě departementů Loire-Atlantique a Vendée), Picardie, Poitou-Charentes, Provence-Alpes-Côte-d’Azur a Rhône-Alpes	15. července
Francie: departementy Loire-Atlantique a Vendée	15. října
Rakousko	30. června

PŘÍLOHA III

Částky uvedené v čl. 49 odst. 1 vypočítané podle čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009

(v milionech EUR)
Belgie	8,6
Dánsko	15,8
Německo	42,6
Irsko	23,9
Řecko	74,3
Španělsko	144,4
Francie	97,4
Itálie	144,9
Lucembursko	0,8
Malta	0,1
Nizozemsko	31,7
Rakousko	11,9
Portugalsko	21,7
Finsko	4,8
Slovinsko	2,4
Švédsko	13,9
Spojené království	42,8

PŘÍLOHA IV

Obsah informací, které mají být předloženy Komisi podle čl. 50 odst. 3

ČÁST A

Pro všechna opatření zvláštní podpory s výjimkou opatření pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, informace zahrnují

a)	název každého opatření s odkazem na příslušné ustanovení čl. 68 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

popis každého opatření, včetně alespoň

i)	dotčených odvětví,

ii)	jeho trvání,

iii)	jeho cílů,

iv)	platných podmínek způsobilosti,

v)	orientační úrovně podpory,

vi)	celkové částky stanovené pro uvedené opatření,

vii)	informací nezbytných ke stanovení souvisejících rozpočtových stropů a

viii)

zdroje finančních prostředků na uvedené opatření;

c)	veškerá stávající opatření uplatňovaná v rámci jiných režimů podpory Společenství nebo v rámci opatření financovaných státními podporami v téže oblasti či odvětví jako opatření zvláštní podpory a popřípadě jejich oddělení;

popřípadě popis

i)	zvláštních druhů zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodě i) nařízení (ES) č. 73/2009,

ii)	vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodě iv) nařízení (ES) č. 73/2009,

iii)	ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastí nebo ekonomicky citlivých druhů zemědělské činnosti uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 a současných úrovní produkce uvedených v čl. 68 odst. 3 uvedeného nařízení,

iv)	programů restrukturalizace a/nebo rozvoje uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009.

ČÁST B

Pro opatření zvláštní podpory pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, informace zahrnují

a)	název opatření;

b)	zeměpisnou oblast, na kterou se opatření vztahuje;

c)	popis navrhovaného opatření a očekávaný dopad na životní prostředí ve vztahu k environmentálním potřebám a prioritám a konkrétní ověřitelné cíle;

d)	odůvodnění pro intervence, oblast působnosti a činnosti, ukazatele, kvantifikované cíle a případně příjemce;

e)	kritéria a správní pravidla zajišťující, že operace nejsou zároveň podporovány jinými režimy podpory Společenství;

f)	důkaz podle čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 1974/2006, který umožňuje Komisi kontrolovat soudržnost a věrohodnost výpočtů;

g)	podrobný popis vnitrostátního provádění minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a jiných příslušných závazných požadavků uvedených v příloze II části A bodě 5.3.2.1 nařízení (ES) č. 1974/2006;

popis metodiky a agronomických odhadů a parametrů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 39 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005, které jsou příslušné pro každý konkrétní typ závazku), které se používají jako referenční bod pro výpočty odůvodňující: a) dodatečné náklady a b) ztrátu příjmu v důsledku přijatého závazku; případně by tato metodika měla zohlednit podporu poskytnutou podle nařízení (ES) č. 73/2009, a je-li to vhodné, i metodu převodu použitou pro ostatní jednotky podle čl. 27 odst. 9 nařízení (ES) č. 1974/2006;

i)	výše podpory;

j)	případně informace uvedené v příloze II části A bodě 5.3.2.1.4 páté a šesté odrážce nařízení (ES) č. 1974/2006.

PŘÍLOHA V

Obsah informací, které mají být uvedeny ve výroční zprávě o vzájemných fondech uvedené v čl. 51 odst. 3 písm. d)

Informace zahrnují

a)	seznam akreditovaných vzájemných fondů a počet zemědělců, kteří jsou členy každého fondu;

b)	případně správní náklady na zřízení nových vzájemných fondů;

c)	zdroj financování podle čl. 69 odst. 6 písm. a) nebo c) nařízení (ES) č. 73/2009 a případně částku uplatněného lineárního snížení a dotčených plateb;

d)	druhy hospodářských ztrát odškodněných každým akreditovaným fondem a podle příčiny uvedené v čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

e)	počet zemědělců odškodněných každým akreditovaným fondem podle druhu hospodářské ztráty a podle příčiny uvedené v čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

f)	výdaje každého akreditovaného fondu podle druhu hospodářské ztráty;

g)	procentuální podíl a částku vyplacenou každým fondem na finanční příspěvek uvedený v čl. 71 odst. 7 nařízení (ES) č. 73/2009 a

h)	jakékoliv zkušenosti získané během provádění opatření zvláštní podpory pro vzájemné fondy.

2.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 316/27

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1121/2009

ze dne 29. října 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (1), a zejména na čl. 29 odst. 4 písm. a), čl. 87 odst. 4, čl. 89 odst. 2, čl. 91 odst. 2, čl. 101 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 103 odst. 1, čl. 142 písm. c), e), q) a s) a článek 147 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 73/2009 zrušuje a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (2). Prováděcí pravidla k režimům podpory uvedeným v hlavě IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1973/2004 ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování surovin (3). Nařízení (ES) č. 1973/2004 je třeba upravit tak, aby odpovídalo změnám zavedeným nařízením (ES) č. 73/2009, zejména pak změnám stanoveným v hlavě IV a v hlavě V kapitolách 2 a 4 uvedeného nařízení. V zájmu jasnosti a zjednodušení by se nařízení (ES) č. 1973/2004 mělo zrušit a nahradit novým nařízením.

(2)

S cílem zajistit účinnou správu režimů stanovených v hlavě IV nařízení (ES) č. 73/2009 by se měly platby poskytované v rámci některého z uvedených režimů omezit na minimální rozlohu plochy („platba na plochu“). Při stanovení minimální rozlohy plochy je třeba vzít do úvahy konkrétní rozlohy hospodářství v některých členských státech nebo zvláštní podmínky u některé produkce.

(3)

Je třeba zabránit tomu, aby byla půda osévána pouze proto, aby mohla být využita platba na plochu. Je třeba stanovit určité podmínky související s osevem a pěstováním plodin, zejména bílkovinných plodin, rýže a ovoce a zeleniny. Je třeba dodržovat místní normy, a přihlížet tak k různorodosti zemědělské praxe ve Společenství.

(4)

Na každý obdělávaný pozemek by v daném roce měla být povolena pouze jedna žádost o platbu na plochu, s výjimkou případů, kdy se podpora vztahuje na produkci osiva. Platby na plochu mohou být poskytovány na plodiny, na něž se vztahuje režim podpory v rámci strukturální politiky Společenství či politiky v oblasti životního prostředí.

(5)

Pokud plocha, množství nebo počet zvířat, pro které je požadována podpora, přesáhnou maximální limity, umožňují režimy podpory, aby se plocha nebo množství či počet zvířat, pro které je požadována podpora, v daném roce poměrně snížily. Je proto vhodné zavést způsoby výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušné termíny, aby byla Komise informována o plochách, množstvích či počtech, na které byla podpora vyplacena.

(6)

Platební podmínky, jakož i výpočet zvláštní platby pro rýži nezávisí pouze na základní ploše či plochách stanovených pro jednotlivé producentské členské státy v článku 75 nařízení (ES) č. 73/2009, ale také na případném rozdělení těchto základních ploch do základních dílčích ploch a na objektivních kritériích zvolených jednotlivými členskými státy pro účely tohoto dalšího rozdělení, na podmínkách, za jakých jsou obdělávané pozemky obdělávány, a na minimální velikosti ploch. V důsledku toho je nutno stanovit prováděcí pravidla pro stanovení, správu a způsoby obdělávání základních ploch a základních dílčích ploch.

(7)	Zjištění případného překročení základní plochy uvedeného v článku 76 nařízení (ES) č. 73/2009 má za následek snížení zvláštní platby pro rýži. Při stanovování metod výpočtu tohoto snížení by měla být stanovena kritéria, jež je třeba brát v úvahu, jakož i příslušné koeficienty.

(8)	Ke sledování zvláštních plateb pro rýži potřebuje Komise určité informace související s obděláváním základních ploch a základních dílčích ploch. Z tohoto důvodu je třeba stanovit, jaké podrobné informace by měly členské státy sdělovat Komisi, jakož i lhůty pro poskytování těchto informací.

(9)

Články 77 a 78 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví podporu zemědělcům produkujícím brambory určené pro výrobu bramborového škrobu, pokud uzavřeli pěstitelskou smlouvu, a to do výše kvóty stanovené nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (4). Je proto třeba stanovit podmínky pro poskytování této podpory a případně uvést křížové odkazy na stávající ustanovení, která se týkají režimu kvót, uvedená v nařízení (ES) č. 1234/2007.

(10)	Měly by být stanoveny normy pro semena sladkého vlčího bobu a zkoušky, kterými se určí, zda je vzorek vlčího bobu sladký.

(11)	V některých oblastech se z agronomických důvodů bílkovinné plodiny tradičně vysévají ve směsi s obilovinami. Výslednou kulturu tvoří převážně bílkovinné plodiny. Za účelem poskytnutí prémie na bílkovinné plodiny je tudíž nutno takto oseté plochy považovat za plochy s bílkovinnými plodinami.

(12)	Pro zajištění účinnosti a řádné správy režimu podpor pro skořápkové ovoce by poskytnutá podpora na plochu neměla být využívána k financování okrajových výsadeb nebo osamocených stromů. Proto je třeba vymezit minimální velikost pozemku a minimální hustotu výsadby specializovaného sadu.

(13)

Článek 87 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví možnost poskytnutí přímé podpory pro produkci jednoho nebo více druhů osiva. Uvedená podpora může být poskytnuta pouze pro produkci základního osiva nebo certifikovaných osiv a tyto produkty by měly být jasně definovány odkazem na směrnice týkající se certifikace a uvádění osiv na trh: směrnici Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (5), směrnici Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (6) a směrnici Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (7).

(14)	Pro umožnění kontrol by mělo být základní osivo a certifikované osivo produkováno na základě pěstitelských smluv nebo prohlášení o pěstování, které se připojí k jednotné žádosti, a semenářské podniky a množitelé by měli být úředně schváleni či registrováni.

(15)

Podle přílohy XIII nařízení (ES) č. 73/2009 je možno vyplácet podporu produkce pro základní a certifikované osivo odrůd Cannabis sativa L. s obsahem tetrahydrokanabinolu maximálně 0,2 %. Pro zajištění jednotného uplatňování pravidel pro poskytování podpory v celém Společenství by měly být za způsobilé odrůdy Cannabis sativa L. považovány ty odrůdy, které jsou způsobilé pro přímé platby podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009.

(16)

Hlava IV kapitola 1 oddíl 6 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví zvláštní podporu pro bavlnu. Je třeba stanovit prováděcí pravidla pro uplatňování tohoto režimu. Tato pravidla by se měla týkat schvalování půdy vhodné pro produkci bavlny a schvalování odrůd. Dále je třeba stanovit kritérium pro definici „výsevu“. Objektivní kritérium k určení toho, zda byl výsev proveden správně, musí tvořit minimální hustota osazení této půdy, kterou členské státy stanoví v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a regionálních zvláštnostech.

(17)

Členské státy by měly schválit meziodvětvové organizace pro pěstování bavlny na základě objektivních kritérií týkajících se velikosti meziodvětvových organizací a jejich vnitřní organizace. Velikost meziodvětvové organizace by měla být stanovena s přihlédnutím k tomu, že je nutné, aby členská vyzrňovací stanice mohla přejímat dostatečná množství nevyzrněné bavlny.

(18)

Aby se zamezilo komplikacím na úrovni řízení režimu podpory, smí být tentýž producent členem pouze jedné meziodvětvové organizace. Ze stejného důvodu by měl producent, který je členem meziodvětvové organizace a zaváže se dodat svou vypěstovanou bavlnu, dodávat jenom vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

(19)

Režim podpory pro bavlnu vyžaduje, aby členské státy sdělily svým producentům určité informace o pěstování bavlny, jako jsou schválené odrůdy, objektivní kritéria pro schválení půdy a minimální hustota osazení rostlin. V zájmu včasného informování zemědělců by jim členský stát měl oznámit tyto informace do určitého data.

(20)

Hlava IV kapitola 1 oddíly 8 a 9 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že podpory na ovoce a zeleninu jsou poskytovány za podmínky, že je uzavřena smlouva o zpracování. Za tímto účelem je třeba vyžadovat, aby smlouvu týkající se dotyčných zemědělských surovin uzavřel schválený první zpracovatel na straně jedné a na straně druhé producent nebo uznaná organizace producentů zastupující producenta nebo v případě přechodných plateb na ovoce a zeleninu a přechodné platby na bobuloviny schválený subjekt provádějící výkup suroviny, který zastupuje producenta.

(21)

K zajištění toho, aby surovina, u které se využívají přechodné platby na ovoce a zeleninu a přechodná platba na bobuloviny, byla nakonec zpracována, je vhodné zřídit systém schválení prvních zpracovatelů a subjektů provádějících výkup suroviny. Tito schválení provozovatelé by museli dodržovat minimální požadavky a byli by postihováni v případě neplnění závazků v souladu s prováděcími pravidly, která by stanovily příslušné orgány na vnitrostátní úrovni.

(22)	V zájmu správného hospodaření v rámci finančního rámce pro přechodné platby na ovoce a zeleninu by členské státy měly začátkem roku stanovit orientační částku podpory na jeden hektar a před obdobím pro platby i konečnou částku na hektar.

(23)	Je nutno stanovit kritéria způsobilosti pro prémie v odvětví skopového a kozího masa uvedené v hlavě IV kapitole 1 oddíle 10 nařízení (ES) č. 73/2009, a zejména požadované podmínky.

(24)	Ustanovení čl. 101 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 se týká poskytování prémií zemědělcům zabývajícím se produkcí kozího masa v určitých oblastech Společenství. Dotyčné oblasti by proto měly být určeny v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném ustanovení.

(25)

Podle čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 může být zemědělcům, jejichž zemědělský podnik má nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech, poskytnuta doplňková prémie. Ustanovení čl. 101 odst. 2 odkazuje na zvláštní zeměpisné oblasti, v nichž zemědělci zabývající se produkcí kozího masa splňují nezbytné podmínky pro získání prémií na kozy. Je třeba stanovit, že zemědělci splňující uvedená kritéria předloží prohlášení, aby prokázali, že nejméně polovina půdy, kterou užívají k zemědělské produkci, se nachází ve znevýhodněných oblastech nebo v oblastech, které opravňují k poskytnutí prémie na kozy.

(26)	Pro účely kontroly, zda jsou prémie na bahnice poskytovány ve správné výši, by měly členské státy vypracovat seznam zemědělců uvádějících na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka.

(27)

Pokud jde o zavádění systému individuálního omezení uvedeného v článcích 104, 105 a 106 nařízení (ES) č. 73/2009, mohou být i nadále uplatňována stávající správní pravidla týkající se zejména využití bezplatně poskytnutých práv, využití běžných práv včetně minimálního využití, dočasného postoupení či převodu práv, sdělování změn individuálních stropů a převodu práv prostřednictvím vnitrostátní rezervy. Mezi tato pravidla patří zvláštní ustanovení týkající se výjimečných a řádně odůvodněných případů, jako jsou např. v oblasti využití práv případy drobných zemědělců a zemědělců, kteří se účastní extenzifikačních programů a programů předčasného odchodu do důchodu, a v oblasti převodu práv případy dědictví práv na prémii a případy zemědělců, kteří využívají jako pastviny pouze půdu ve veřejném nebo kolektivním vlastnictví.

(28)	Úkolem Komise je nová opatření sledovat, a proto jí členské státy musí poskytovat veškeré podstatné informace o používání pravidel týkajících se prémií.

(29)	Případně je nutno Komisi předávat podrobné informace o vnitrostátních pravidlech o dodatečných platbách a o jejich provádění.

(30)	Hlava IV kapitola 1 oddíl 11 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví platby na hovězí a telecí maso. Je nutno stanovit kritéria způsobilosti, a zejména podmínky vyžadované pro uvedené platby.

(31)	Je třeba vypracovat a na vnitrostátní úrovni vydávat správní doklad uvedený v čl. 110 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009. Pro zohlednění konkrétních správních a kontrolních podmínek v členských státech je třeba povolit použití různých forem správních dokladů.

(32)	V čl. 110 odst. 3 písm. a) a v čl. 116 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví retenční období jako podmínka pro poskytnutí zvláštní a porážkové prémie. Je proto nezbytné definovat toto období a určit jeho délku.

(33)

Ustanovení pro poskytování zvláštní prémie v době porážky by mělo být v souladu s ustanoveními týkajícími se poskytování porážkové prémie. Je nutno určit typy dokladů, které musí doprovázet zvíře až do porážky, odeslání či vývozu. Aby byly zohledněny zvláštní způsoby poskytování prémie v době porážky, měly by se stanovit podmínky týkající se věku volů a způsob obchodní úpravy jatečně upravených těl dospělého skotu.

(34)

Je třeba definovat pojem „kráva bez tržní produkce mléka“, který je uveden v článku 111 nařízení (ES) č. 73/2009. V tomto ohledu by měla zůstat zachována stejná plemena jako v nařízení Komise (ES) č. 2342/1999 ze dne 28. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, pokud jde o režim prémií (8). Navíc mohou nadále platit stávající základní požadavky, zejména pokud jde o průměrnou dojivost a doplňkové vnitrostátní prémie.

(35)	Stávající správní pravidla mohou nadále platit, zejména ta, která se týkají individuálních stropů, sdělování individuálních stropů a vnitrostátní rezervy, bezplatně poskytnutých práv, využití práv, převodu a dočasného postoupení práv a převodu práv prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

(36)	Komise by měla na základě dostupných informací určit, které členské státy splňují podmínky pro použití zvláštního režimu stanoveného článkem 115 nařízení (ES) č. 73/2009. Je třeba specifikovat zvláštní podmínky pro poskytování prémií.

(37)	Měla by být stanovena zvláštní ustanovení pro uplatňování pravidel o lhůtách, datech a termínech týkajících se retenčního období.

(38)

Z důvodů zjednodušení by žádost o porážkovou prémii měla být podána formou žádosti o podporu „na hospodářská zvířata“, kterou stanoví integrovaný systém, pokud tato žádost obsahuje všechny údaje nezbytné pro odůvodněnou výplatu prémie a pokud je zvíře poraženo ve stejném členském státě nebo v jiném členském státě nebo je vyvezeno.

(39)

Ke zjednodušení správy porážkové prémie by mělo být možné použít počítačovou databázi uvedenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (9) pod podmínkou, že dotyčný členský stát dojde k závěru, že databáze zaručí přesnost uložených údajů za účelem vyplácení prémií.

(40)	Porážková prémie na telata je podmíněna maximálním hmotnostním omezením. Měla by proto být stanovena standardní obchodní úprava jatečně upravených těl, na kterou se toto maximální hmotnostní omezení vztahuje.

(41)

Je třeba stanovit vyplácení záloh za účelem toho, aby zemědělci obdrželi platby co možná nejrychleji. Nicméně s ohledem na uplatnění vnitrostátních nebo regionálních stropů by záloha neměla překročit konečnou částku. Proto by mělo být členským státům umožněno snížit procentuální podíl záloh pro režimy prémií, které podléhají uvedeným stropům.

(42)

Je nezbytné stanovit datum, ke kterému se zohledňují jednotlivé údaje nezbytné pro uplatnění režimů zvláštních prémií a prémií na krávy bez tržní produkce mléka. Za účelem zajištění účinné a důsledné správy by mělo zpravidla toto datum být datem podání žádostí. Pokud však jde o zvláštní porážkovou prémii, je nutné vypracovat zvláštní pravidla, aby se předešlo převodům z jednoho roku do druhého s cílem získat vyšší prémii. Pokud jde o porážkovou prémii, datum porážky nebo vývozu je lepším ukazatelem skutečného provedení operací.

(43)

V souladu s čl. 124 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a aby se předešlo nutnosti zpracovávat četné žádosti, na jejichž základě by následovaly velmi nízké platby na jedno hospodářství, požádaly Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko o povolení stanovit minimální způsobilou výměru hospodářství na více než 0,3 ha.

(44)

Nové členské státy ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 73/2009 uplatňující režim jednotné platby na plochu odhadly výměru využívaných zemědělských ploch, které jsou ke dni 30. června 2003 udržovány v dobrém zemědělském stavu, a navrhly její úpravu v souladu s minimální způsobilou výměrou na jedno hospodářství.

(45)	Článek 132 nařízení (ES) č. 73/2009 dává novým členským státům možnost doplňovat přímé platby vyplácené zemědělci, pokud je k tomu Komise zmocní. Je třeba stanovit obecné postupy pro provádění této možnosti.

(46)

S ohledem na zvláštní ustanovení týkající se podpory pro energetické plodiny uvedené v kapitole 5 a režimu vynětí z produkce uvedeného v hlavě IV kapitole 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, zejména u víceletých plodin, a na nutnost zbavit zemědělce a zpracovatele po zrušení této podpory zbytečné administrativní zátěže je třeba stanovit některá přechodná pravidla pro její hladké zrušení a uvolnění jistot složených subjekty provádějícími výkup a zpracovateli.

(47)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k těmto režimům podpor uvedeným v hlavě IV kapitole 1 nařízení (ES) č. 73/2009:

a)	zvláštní platba pro rýži stanovená v oddíle 1 uvedené kapitoly;

b)	podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu stanovená v oddíle 2 uvedené kapitoly;

c)	prémie na bílkovinné plodiny stanovená v oddíle 3 uvedené kapitoly;

d)	platba na plochu pro skořápkové ovoce stanovená v oddíle 4 uvedené kapitoly;

e)	podpora pro osivo stanovená v oddíle 5 uvedené kapitoly;

f)	zvláštní podpora pro bavlnu stanovená v oddíle 6 uvedené kapitoly;

g)	přechodné platby na ovoce a zeleninu a přechodná platba na bobuloviny stanovené v oddíle 8 a 9 uvedené kapitoly;

h)	prémie v odvětví skopového a kozího masa stanovené v oddíle 10 uvedené kapitoly;

i)	platby na hovězí a telecí maso stanovené v oddíle 11 uvedené kapitoly.

2. Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k těmto režimům podpor stanoveným v hlavě V nařízení (ES) č. 73/2009:

a)	režim jednotné platby na plochu stanovený v kapitole 2 uvedené hlavy;

b)	doplňkové vnitrostátní přímé platby stanovené v kapitole 4 uvedené hlavy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 73/2009, v článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 (10) a v článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (11).

Zejména pokud jde o režim jednotné platby na plochu, použije se obdobně definice rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích uvedená v čl. 2 písm. n) nařízení (ES) č. 1120/2009.

Článek 3

Kumulace plateb na plochu

V daném roce může být na každý obdělávaný pozemek podána maximálně jedna žádost o platbu na plochu podle přílohy I nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 4

Sdělování údajů o žádostech zemědělců a platbách

1. Členské státy sdělují Komisi elektronicky za použití formuláře, který jim Komisi poskytne, tyto údaje:

nejpozději do 1. září příslušného roku:

celkovou plochu, pro kterou bylo požádáno o podporu, v případě:

—	zvláštní podpory pro rýži podle článku 73 nařízení (ES) č. 73/2009,

—	prémie na bílkovinné plodiny podle článku 79 nařízení (ES) č. 73/2009,

—	platby na plochu pro skořápkové ovoce podle článku 82 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělené podle kategorií stromů/keřů nesoucích skořápkové ovoce,

—	zvláštní podpory pro bavlnu podle článku 88 nařízení (ES) č. 73/2009,

—	režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 nařízení (ES) č. 73/2009;

ii)	celkový počet žádostí v případě prémií v odvětví skopového a kozího masa podle článku 99 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělený podle druhu samice a typu prémie;

b)	nejpozději do 15. září příslušného roku celkovou zjištěnou plochu v případě prémie na bílkovinné plodiny podle článku 79 nařízení (ES) č. 73/2009;

nejpozději do 31. ledna následujícího roku:

celkovou zjištěnou plochu použitou k výpočtu koeficientu snížení v případě:

—	zvláštní platby pro rýži podle článku 73 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělenou podle základní plochy a základní dílčí plochy,

—	platby na plochu pro skořápkové ovoce podle článku 82 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělené podle kategorií stromů/keřů nesoucích skořápkové ovoce,

—	zvláštní podpory pro bavlnu podle článku 88 nařízení (ES) č. 73/2009,

—	režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 nařízení (ES) č. 73/2009;

ii)	celkový počet skotu samčího pohlaví, u nějž bylo zažádáno o zvláštní prémii podle článku 110 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělený podle věkových skupin a druhu zvířete (býk nebo vůl);

iii)	celkový počet krav, u nichž bylo zažádáno o prémii na krávy bez tržní produkce mléka podle článku 111 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělený podle režimů uvedených v čl. 111 odst. 2 písm. a) a b);

d)	nejpozději do 1. března následujícího roku celkový počet zvířat, u nichž bylo zažádáno o porážkovou prémii podle článku 116 nařízení (ES) č. 73/2009, s uvedením, zda bylo zvíře poraženo nebo vyvezeno, rozdělený podle druhu zvířete (tele, dospělý kus);

e)	nejpozději do 31. července následujícího roku celkový počet, u nějž byla skutečně podpora vyplacena v případě podpory pro osivo podle článku 87 nařízení (ES) č. 73/2009, rozdělený podle odrůd osiv uvedených v příloze XIII nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Ve sděleních uvedených v odstavci 1 se plochy vyjadřují v hektarech na dvě desetinná místa; množství se vyjadřují v tunách na tři desetinná místa.

3. Pokud se informace požadované podle odstavce 1 změní, zejména v důsledku kontrol, oprav nebo zpřesnění předchozích údajů, je Komise o této aktualizaci informována do jednoho měsíce od výskytu změny.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE HLAVY IV NAŘÍZENÍ (ES) č. 73/2009

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 5

Zvláštní požadavky týkající se minimálních ploch, osevu a pěstování

1. Zvláštní platba pro rýži, prémie na bílkovinné plodiny, podpora pro osivo a platby na ovoce a zeleninu uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), c), e) a g) se poskytují pro každý druh plodiny pouze na plochy, které byly předmětem žádosti vztahující se alespoň na 0,3 ha. Navíc musí mít každý obdělávaný pozemek větší rozlohu, než je minimální rozloha stanovená členským státem v daném rozmezí, uvedeném v čl. 13 odst. 9 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.

V případě Malty se přímé platby uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), c), e) a g) poskytují pro každý druh plodiny pouze na plochy, které byly předmětem žádosti vztahující se alespoň na 0,1 ha, pokud je rozloha jednotlivých obdělávaných pozemků větší než minimální rozloha stanovená členským státem v rozmezí uvedeném v čl. 13 odst. 9 nařízení (ES) č. 1122/2009.

V případě Řecka se přechodné platby na ovoce a zeleninu uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. g) poskytují pro každý druh plodiny pouze na plochy, které byly předmětem žádosti vztahující se alespoň na 0,1 ha, pokud je rozloha jednotlivých obdělávaných pozemků větší než minimální rozloha stanovená členským státem v rozmezí uvedeném v čl. 13 odst. 9 nařízení (ES) č. 1122/2009.

V případě Bulharska, Lotyšska, Maďarska a Polska se přechodná platba na bobuloviny uvedená v čl. 1 odst. 1 písm. g) poskytuje pro každý druh plodiny pouze na plochy, které byly předmětem žádosti vztahující se alespoň na 0,1 ha, pokud je rozloha jednotlivých obdělávaných pozemků větší než minimální rozloha stanovená členským státem v rozmezí uvedeném v čl. 13 odst. 9 nařízení (ES) č. 1122/2009.

2. Minimální rozloha pozemku, na kterou lze poskytnout platbu na plochu podle čl. 1 odst. 1 písm. d), činí 0,10 ha. Členské státy však mohou stanovit větší minimální rozlohu pozemku na základě objektivních kritérií a se zohledněním zvláštních vlastností dotyčných ploch.

3. Zvláštní platba pro rýži, prémie na bílkovinné plodiny a platby na ovoce a zeleninu uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), c), a g) se poskytují pouze pro zcela oseté nebo osázené plochy, na kterých byly dodrženy všechny podmínky běžného obdělávání v souladu s místními normami.

Článek 6

Koeficienty snížení

Koeficient snížení ploch v případě uvedeném v článku 76, v čl. 81 odst. 2 a v článku 84 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví před poskytnutím plateb zemědělcům a nejpozději do 31. ledna následujícího roku na základě údajů oznámených v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení.

KAPITOLA 2

Zvláštní platba pro rýži

Článek 7

Data výsevu

Podmínkou pro poskytnutí podpory pro rýži je, aby byla ohlášená plocha oseta nejpozději:

a)	dne 30. června předcházejícího dotyčné sklizni v případě Francie, Itálie, Portugalska a Španělska;

b)	dne 31. května pro ostatní producentské členské státy uvedené v čl. 74 odst. 2 nařízení (EC) č. 73/2009.

Článek 8

Koeficient snížení

Koeficient snížení pro zvláštní platbu pro rýži uvedený v článku 76 nařízení (ES) č. 73/2009 se vypočítá v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 9

Oznámení

Členské státy mohou každoročně přezkoumat rozdělení své základní plochy či ploch uvedených v článku 75 nařízení (ES) č. 73/2009 na základní dílčí plochy a objektivní kritéria, z nichž toto rozdělení vychází. Tuto informaci oznámí Komisi nejpozději do 15. května předcházejícího dotyčné sklizni.

KAPITOLA 3

Podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu

Článek 10

Způsobilost

Podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu uvedená v článku 77 nařízení (ES) č. 73/2009 se poskytuje pouze na brambory, na něž se vztahuje pěstitelská smlouva v souladu s článkem 3 nařízení Komise (ES) č. 571/2009 (12), na základě čisté hmotnosti brambor určené jednou z metod popsaných v příloze I nařízení Komise (ES) č. 2235/2003 (13) a obsahu škrobu v dodaných bramborách v souladu s hodnotami stanovenými v příloze II uvedeného nařízení.

Podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu se neposkytne, pokud je obsah škrobu nižší než 13 %, s výjimkou případu, kdy se použije ustanovení čl. 5 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 571/2009.

Článek 11

Minimální cena

Podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu je podmíněna prokázáním skutečnosti, že byla v souladu s hodnotami stanovenými v příloze II nařízení (ES) č. 2235/2003 při dodání do továrny zaplacena cena, která není nižší než cena uvedená v čl. 95a odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Použije se čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 571/2009.

Článek 12

Vyplacení podpory

1. Aniž je dotčen článek 29 nařízení (ES) č. 73/2009, vyplácí členský stát, na jehož území se nachází zemědělský podnik dodávající brambory pro výrobu bramborového škrobu, podporu pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu, jakmile bylo do podniku vyrábějícího škrob dodáno veškeré množství za hospodářský rok, během čtyř měsíců ode dne, v němž byl podán důkaz podle článku 11 tohoto nařízení a byly splněny podmínky uvedené v článku 10 tohoto nařízení.

2. Členské státy mohou ode dne 1. prosince daného hospodářského roku na základě části množství brambor určených pro výrobu škrobu, které zemědělec dodá v uvedeném hospodářském roce do podniku vyrábějícího škrob, poskytnout zálohy. Jednotlivé zálohy se poskytnou na množství dodaných brambor určených pro výrobu škrobu, pro které byl poskytnut důkaz podle článku 11 a byly splněny podmínky uvedené v článku 10.

KAPITOLA 4

Prémie na bílkovinné plodiny

Článek 13

Semena sladkého vlčího bobu

Pro účely prémie na bílkovinné plodiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 3 nařízení (ES) č. 73/2009 se „semeny sladkého vlčího bobu“ rozumí odrůdy vlčího bobu, které produkují semena s podílem nejvýše 5 % hořkých semen. Obsah hořkých semen se vypočítá v souladu se zkouškou uvedenou v příloze II tohoto nařízení.

Článek 14

Směs obilovin a bílkovinných plodin

V regionech, kde se bílkovinné plodiny tradičně vysévají ve směsi s obilovinami, se prémie na bílkovinné plodiny vyplácí žadateli pouze tehdy, pokud prokáže ke spokojenosti příslušných orgánů dotyčného členského státu, že bílkovinné plodiny ve směsi převládají.

KAPITOLA 5

Platba na plochu pro skořápkové ovoce

Článek 15

Podmínky vyplacení podpory Společenství

1. Platbu na plochu podle článku 82 nařízení (ES) č. 73/2009 lze poskytnout pouze na zemědělské pozemky osázené stromy/keři nesoucími skořápkové ovoce, které k datu stanovenému v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 splňují podmínky uvedené v odstavci 2 a 3 tohoto článku.

Pokud je pozemek osázený různými odrůdami stromů/keřů nesoucích skořápkové ovoce a podpora se liší podle odrůd, je podmínkou způsobilosti respektování minimálního počtu stromů na hektar podle odstavce 2 tohoto článku alespoň u jedné odrůdy skořápkového ovoce.

2. Počet stromů/keřů nesoucích skořápkové ovoce na hektar musí být minimálně:

i)	125 pro lískové ořechy;

ii)	50 pro mandle;

iii)	50 pro vlašské ořechy;

iv)	50 pro pistácie;

v)	30 pro svatojánský chléb.

Členské státy však mohou stanovit vyšší hustotu výsadby na základě objektivních kritérií a s ohledem na zvláštní povahu dotyčné produkce.

3. V případech uvedených v odst. 1 druhém pododstavci odpovídá výše podpory, která má být poskytnuta, výši podpory pro ty odrůdy, u nichž jsou podmínky pro poskytnutí podpory splněny a u nichž je částka nejvyšší.

Článek 16

Podmínky pro poskytnutí vnitrostátní podpory

Článek 15 tohoto nařízení se použije na vnitrostátní podpory uvedené v článku 86 a 120 nařízení (ES) č. 73/2009.

Aniž je dotčen článek 86 nařízení (ES) č. 73/2009, může členský stát stanovit další kritéria způsobilosti pro poskytnutí podpory, pokud jsou taková kritéria ve shodě s environmentálními cíli, cíli rozvoje venkova, sociálními a hospodářskými cíli režimu podpor a pokud z nich nevyplývají nerovnosti mezi producenty. Členské státy přijmou náležitá opatření ke kontrole toho, že zemědělci dodržují uvedená kritéria pro poskytnutí podpory.

Článek 17

Oznámení

1. Členské státy oznámí Komisi v každém případě před datem pro podání žádosti stanoveným členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 1122/2009 a nejpozději:

a)	do 31. března vyšší hustotu a kritéria uvedená v čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení a další kritéria uvedená v článku 16 tohoto nařízení;

b)	do 15. května, pokud členský stát rozlišuje podporu v souladu s čl. 82 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, výši platby na plochu pro jednotlivé produkty a/nebo pozměněné vnitrostátní zaručené plochy.

2. Veškeré změny údajů oznamovaných Komisi podle odstavce 1 se použijí od následujícího roku a dotyčný členský stát je oznámí Komisi spolu s objektivními kritérii odůvodňujícími tyto změny.

KAPITOLA 6

Podpora pro osivo

Článek 18

Certifikace osiva

Podpora pro osivo uvedená v článku 87 nařízení (ES) č. 73/2009 se poskytuje pro produkci základního osiva a úředně certifikovaného osiva podle směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES v souladu s normami a podmínkami stanovenými v uvedených směrnicích a s články 19 až 23 tohoto nařízení.

Článek 19

Produkce osiva

1. Osivo se produkuje:

a)	v rámci pěstitelské smlouvy uzavřené mezi semenářským podnikem nebo šlechtitelem a množitelem osiva;

b)	nebo přímo semenářským podnikem nebo šlechtitelem; tato produkce je uznána na základě prohlášení o množení.

2. Semenářské podniky zařízení a množitelé uvedení v odstavci 1 jsou schváleni nebo registrováni členskými státy. Schválení nebo registrace členským státem má platnost v celém Společenství.

3. Semenářský podnik zařízení nebo množitel množící nebo nechávající množit osivo v jiném členském státě než ve státě, v němž je schválen nebo registrován podle odstavce 2, poskytne příslušným orgánům tohoto jiného členského státu na žádost veškeré údaje nezbytné pro kontrolu nároku na podporu.

Článek 20

Územní způsobilost

Každý členský stát poskytne podporu pouze pro osivo sklizené na jeho území během kalendářního roku, v němž začíná hospodářský rok, pro který byla tato podpora stanovena.

Podpora se poskytuje každému množiteli osiva za podmínek zajišťujících rovné zacházení s příjemci bez ohledu na jejich místo usazení ve Společenství.

Článek 21

Uvádění osiva na trh

Podpora se poskytne pouze pod podmínkou, že příjemce skutečně uvedl osivo na trh za účelem výsevu v termínu nejpozději do 15. června roku následujícího po sklizni. Výrazem „uvést na trh“ se rozumí držení osiva k dispozici nebo na skladě, jeho vystavování za účelem prodeje, nabízení k prodeji, prodej nebo dodávka jiné osobě.

Článek 22

Zálohové platby

Členské státy mohou množitelům osiva poskytovat zálohy od 1. prosince roku, pro nějž je podpora poskytnuta. Tato platba je úměrná množství osiva již uvedeného na trh za účelem výsevu ve smyslu článku 21, pokud jsou splněny všechny podmínky této kapitoly.

Článek 23

Odrůdy konopí

Odrůdy konopí (Cannabis sativa L.), pro které lze v souladu s čl. 87 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 poskytnout podporu, jsou uvedeny v článku 10 nařízení Komise (ES) č. 1120/2009.

KAPITOLA 7

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 24

Schválení zemědělské půdy pro produkci bavlny

Členské státy stanoví objektivní kritéria, na jejichž základě se schvaluje půda pro zvláštní podporu pro bavlnu podle článku 88 nařízení (ES) č. 73/2009.

Tato kritéria se opírají o jeden nebo více těchto prvků:

a)	zemědělské hospodářství oblastí, v nichž bavlna představuje hlavní plodinu;

b)	půdní a klimatické podmínky dotyčných ploch;

c)	hospodaření s vodou na zavlažování;

d)	režimy střídání plodin a pěstitelské techniky, jež mohou přispět k ochraně životního prostředí.

Článek 25

Schválení odrůd k výsevu

Členské státy provedou schválení odrůd evidovaných ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“, které jsou přizpůsobeny potřebám trhu.

Článek 26

Podmínky způsobilosti

Výsevu na plochách podle čl. 89 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 je dosaženo tehdy, pokud je dosaženo minimální hustoty osazení rostlin, kterou má stanovit členský stát v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a případně na regionálních zvláštnostech.

Článek 27

Agronomické postupy

Členské státy mohou stanovit specifická pravidla pro agronomické postupy, které jsou nezbytné pro péči o kultury za normálních podmínek růstu a pro jejich sklizeň.

Článek 28

Schválení meziodvětvových organizací

1. Každý rok do 31. prosince členské státy schvalují na příští rok jakoukoli meziodvětvovou organizaci pro produkci bavlny, která požádá o výsev bavlny a která:

a)	zahrnuje celkovou plochu alespoň 4 000 hektarů stanovenou členským státem a splňuje kritéria pro schválení podle článku 24, jakož i alespoň jednu vyzrňovací stanici;

b)	přijala interní provozní pravidla, zejména pro podmínky členství a členské příspěvky, v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy a s předpisy Společenství.

2. Pokud se zjistí, že schválená meziodvětvová organizace nedodržuje kritéria pro schválení uvedená v odstavci 1, členský stát odejme schválení, pokud nedojde v souvislosti s nedodržením dotčených kritérií k nápravě v přiměřeném čase. Pokud se plánuje odejmutí schválení, členský stát oznámí uvedený záměr meziodvětvové organizaci spolu s důvody, které ho k tomu vedly. Členský stát umožní meziodvětvové organizaci předložit ve stanovené lhůtě námitky. V případě odejmutí schválení stanoví členské státy použití vhodných sankcí.

Zemědělci, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, jejíž schválení je odejmuto v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, ztrácí nárok na zvýšení podpory podle čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 29

Povinnosti producentů

1. Tentýž producent nemůže být členem více meziodvětvových organizací.

2. Producent, který je členem meziodvětvové organizace, je povinen dodávat vyprodukovanou bavlnu vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

3. Členství producentů ve schválené meziodvětvové organizaci musí být založeno na dobrovolném přistoupení.

Článek 30

Sdělení producentům

1. Členské státy oznámí zemědělcům pěstujícím bavlnu do 31. ledna dotyčného roku:

a)	schválené odrůdy; odrůdy schválené podle článku 25 po uvedeném datu však musí být pěstitelům sděleny do 15. března téhož roku;

b)	kritéria pro schválení půdy;

c)	minimální hustotu osazení bavlníků podle článku 26;

d)	vyžadované agronomické postupy.

2. V případě odnětí schválení některé odrůdy o tom členské státy informují pěstitele nejpozději do 31. ledna pro účely výsevu v následujícím roce.

KAPITOLA 8

Přechodné platby na ovoce a zeleninu a přechodná platba na bobuloviny

Článek 31

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	„žadatelem“ zemědělec obhospodařující plochy uvedené v článcích 96 a 98 nařízení (ES) č. 73/2009 s perspektivou získání podpory stanovené v uvedených článcích;

b)	„podporou“ přechodná platba na ovoce a zeleninu podle článku 96 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo přechodná platba na bobuloviny podle článku 98 uvedeného nařízení;

c)	„prvním zpracovatelem“ uživatel zemědělské suroviny uvedené v článcích 96 a 98 nařízení (ES) č. 73/2009, který provádí první zpracování této suroviny s cílem získat jeden nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007;

d)	„subjektem provádějícím výkup suroviny“ osoba, která uzavře smlouvu s žadatelem ve smyslu písmene a), která na svůj účet nakoupí alespoň jeden z produktů uvedených v čl. 54 odst. 2 čtvrtém pododstavci nebo v čl. 98 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

„uznanou organizací producentů“ právní subjekt nebo jasně vymezená část právního subjektu, který splňuje požadavky článku 122, čl. 125a odst. 1 a čl. 125b odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 a který uznává dotyčný členský stát v souladu s článkem 125b uvedeného nařízení, a uznaná seskupení producentů v souladu s článkem 125e a 103a uvedeného nařízení.

Článek 32

Smlouva

1. Aniž je dotčeno uplatnění možnosti stanovené v čl. 97 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 ze strany členských států, uzavírá se smlouva o zpracování podle čl. 97 odst. 3 a čl. 98 odst. 2 uvedeného nařízení mezi schváleným prvním zpracovatelem ve smyslu článku 33 na straně jedné a žadatelem nebo uznanou organizací producentů zastupující žadatele nebo schváleným subjektem provádějícím výkup suroviny ve smyslu článku 33 zastupujícím žadatele na straně druhé.

Jestliže uznaná organizace producentů působí také jako schválený první zpracovatel, může mít smlouva formu závazku k dodávce.

2. Ve smlouvě nebo v závazku k dodávce musí být uvedeny alespoň:

a)	jména a adresy smluvních stran smlouvy nebo stran závazku k dodávce;

b)	dotyčné druhy a plocha osázená jednotlivými druhy;

c)	případně závazek žadatele dodat prvnímu zpracovateli celkové sklizené množství nebo minimální množství určené členskými státy.

V případech, kdy se smlouva uzavře mezi schváleným prvním zpracovatelem a uznanou organizací producentů nebo schváleným subjektem provádějícím výkup suroviny zastupujícím žadatele, se ve smlouvě uvedou také jména a adresy dotyčných žadatelů podle písmene a), jakož i u každého dotyčného žadatele druhy a osázené plochy podle písmene b).

Článek 33

Schválení prvních zpracovatelů a subjektů provádějících výkup suroviny

1. Pro účely této kapitoly vytvoří členské státy systém schvalování prvních zpracovatelů a subjektů provádějících výkup suroviny situovaných na jejich území. Stanoví zejména podmínky schvalování, kterými se zabezpečí, aby alespoň:

a)	schválení první zpracovatelé a subjekty provádějící výkup suroviny měli administrativní kapacity ke správě smluv podle článku 32;

b)	schválení první zpracovatelé měli přiměřené produkční kapacity.

2. Členské státy zavedou postup na kontrolu schválení.

3. Schválení udělená podle nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (14), (ES) č. 2202/96 (15) a (ES) č. 1234/2007 zůstávají platná pro účely této kapitoly.

4. Pokud se zjistí, že schválený první zpracovatel nebo subjekt provádějící výkup suroviny nedodržuje povinnosti stanovené v této kapitole nebo ve vnitrostátních předpisech přijatých na základě této kapitoly, nebo pokud schválený první zpracovatel nebo subjekt provádějící výkup suroviny neakceptuje kontroly prováděné příslušnými orgány podle nařízení (ES) č. 1122/2009 nebo při těchto kontrolách dostatečně nespolupracuje, uloží členské státy přiměřené sankce. Sazba sankcí se vypočítá s ohledem na závažnost porušení předpisů.

5. Členské státy zpřístupní veřejnosti seznam schválených prvních zpracovatelů a subjektů provádějících výkup suroviny alespoň dva měsíce přede dnem stanoveným v souladu s čl. 11 odst. 2 nebo čl. 13 odst. 6 nařízení (ES) č. 1122/2009.

Článek 34

Výše podpory na přechodné platby na ovoce a zeleninu

1. Při uplatňování čl. 97 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a před 15. březnem roku, pro který je žádáno o podporu, stanoví a zveřejní členské státy orientační částku podpory na hektar.

2. Při uplatňování čl. 97 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví členské státy na základě zjištěné plochy konečnou částku podpory na hektar.

KAPITOLA 9

Prémie v odvětví skopového a kozího masa

Oddíl 1

Žádosti a platby

Článek 35

Žádosti a retenční období

1. Kromě požadavků v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému stanoveného v hlavě II kapitole 4 nařízení (ES) č. 73/2009 („integrovaný systém“) označí zemědělci ve své žádosti o prémie na bahnice a kozy a doplňkové prémie, zda budou ovčí mléko nebo mléčné výrobky z ovčího mléka dodávat na trh během roku, pro který o prémii žádají.

2. Žádosti o prémii na bahnice a kozy a o doplňkové prémie se předkládají příslušnému orgánu během specifické lhůty stanovené dotyčným členským státem, která začne běžet nejdříve 1. listopadu před začátkem roku, pro který jsou žádosti předkládány, a skončí nejpozději 30. dubna následujícího po začátku roku, pro který jsou žádosti předkládány.

3. Doba uvedená v čl. 103 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, během které se zemědělec zavazuje chovat ve svém zemědělském podniku určitý počet bahnic a/nebo koz, na které žádá o prémii („retenční období“), činí 100 dnů od prvního dne následujícího po posledním dnu lhůty pro předložení žádostí uvedené v odstavci 2.

Článek 36

Plochy, na které lze poskytnout prémii na kozy

Kritéria uvedená v čl. 101 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 jsou splněna v oblastech uvedených v příloze III tohoto nařízení.

Členské státy však musí pravidelně ověřovat, zda jsou tato kritéria nadále plněna ve všech oblastech uvedených v příloze III, které se nacházejí na jejich území. Po tomto zhodnocení informují členské státy Komisi o všech nezbytných změnách přílohy III před 31. červencem roku předcházejícího roku, pro který se změna uplatní. V oznámení se uvádí zejména oblasti nebo části oblastí uvedené v příloze III, které nadále nesplňují kritéria podle čl. 101 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, a případně rovněž oblasti, které tato kritéria splňují, avšak nejsou dosud v příloze III tohoto nařízení uvedeny. U těchto nových potenciálních oblastí předají členské státy Komisi podrobné odůvodnění svého návrhu.

Článek 37

Žádost o doplňkovou prémii a prémii na kozy

1. Aby mohla být zemědělci, jehož zemědělský podnik má nejméně 50 %, avšak méně než 100 % plochy užívané k zemědělským účelům v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo v oblastech uvedených v příloze III tohoto nařízení, poskytnuta doplňková prémie nebo prémie na kozy, předloží v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku prohlášení, v němž bude uvedena poloha jeho pozemků.

2. Zemědělec, který musí každý rok ohlašovat celkovou využitou zemědělskou plochu svého zemědělského podniku, uvede při podávání žádosti o podporu podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 v tomto ohlášení pozemky využité pro zemědělskou činnost, které se nacházejí v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo případně v oblastech uvedených v příloze III tohoto nařízení.

Zemědělec, který nemusí předkládat ohlášení uvedené v prvním pododstavci, předkládá každý rok zvláštní prohlášení; případně při tom využije systém identifikace zemědělských pozemků stanovený v rámci integrovaného systému.

V tomto zvláštním prohlášení uvede polohu všech pozemků, které vlastní, má v pronájmu nebo užívá na základě jiného ujednání, uvede jejich rozlohu a podrobné údaje o pozemcích užívaných k zemědělské činnosti, které se nacházejí v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo případně v oblastech uvedených v příloze III tohoto nařízení. Členské státy mohou stanovit, že zvláštní prohlášení musí být součástí žádosti o prémii na bahnice a/nebo kozy. Členské státy mohou rovněž požadovat, aby bylo zvláštní prohlášení předloženo prostřednictvím formuláře „žádosti o jednotnou platbu“.

3. Příslušný vnitrostátní orgán může požadovat předložení vlastnického listu, smlouvy o pronájmu nebo písemné dohody mezi zemědělci a případně osvědčení místního nebo regionálního orgánu, který dal pozemek využívaný k zemědělské činnosti příslušnému zemědělci k dispozici. V osvědčení se uvede rozloha pozemků poskytnutých producentovi a pozemky nacházející se v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo případně v oblastech uvedených v příloze III tohoto nařízení.

Článek 38

Zemědělci provádějící sezónní přesun zvířat na jiné pastviny

1. V žádostech o prémie předložených zemědělci, jejichž zemědělské podniky jsou hlášeny v jedné ze zeměpisných oblastí uvedených v čl. 102 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří chtějí získat doplňkovou prémii, musí být uvedeno:

a)	místo nebo místa, kde bude v daném roce proveden sezónní přesun zvířat na jiné pastviny;

b)	období minimálně 90 dnů uvedené v čl. 102 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 a stanovené pro daný rok.

2. K žádostem zemědělců o prémie uvedeným v odstavci 1 se přikládají dokumenty dokládající, že sezónní přesun zvířat na jiné pastviny byl během předchozích dvou let skutečně proveden, s výjimkou vyšší moci nebo vlivu náležitě odůvodněných přírodních podmínek ovlivňujících život stáda, a zejména osvědčení místního nebo regionálního orgánu v místě sezónního přesunu zvířat potvrzující, že přesun trval skutečně alespoň 90 po sobě následujících dnů.

Při provádění administrativních kontrol žádostí se členské státy přesvědčí, že se místo sezónního přesunu uvedené v žádosti o prémii skutečně nachází v oblasti uvedené v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 39

Vyplácení prémií

1. Prémie se zemědělcům vyplácejí na základě počtu bahnic a/nebo koz chovaných v jejich zemědělských podnicích během retenčního období uvedeného v čl. 35 odst. 3.

2. Prémie se vyplácejí na zvířata, která v poslední den retenčního období splňují podmínky stanovené v definicích uvedených v článku 100 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 40

Seznam zemědělců dodávajících na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka

Pro každý rok vypracují členské státy na základě informací od zemědělců podle čl. 35 odst. 1 nejpozději do třicátého dne retenčního období seznam zemědělců dodávajících na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka.

Při vytváření seznamu zohlední členské státy výsledky kontrol a všechny ostatní zdroje informací dostupné příslušnému orgánu, zejména informace získané od zpracovatelů nebo distributorů, které se týkají dodávání ovčího mléka nebo výrobků z ovčího mléka zemědělci na trh.

Článek 41

Oznámení

Členské státy oznámí Komisi každoročně nejpozději do 31. října případné změny v seznamu zeměpisných oblastí, ve kterých se provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny podle čl. 102 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a článku 38 tohoto nařízení.

Oddíl 2

Omezení, rezervy a převody

Článek 42

Bezplatně poskytnutá práva

Kromě výjimečných a odůvodněných případů, kdy zemědělec získá bezplatně práva na prémii z vnitrostátní rezervy, není oprávněn svá práva převést nebo je dočasně postoupit po dobu tří let od data, kdy práva získal.

Článek 43

Využití práv

1. Zemědělec disponující právy je může využít tím, že je uplatní sám a/nebo je postoupí jinému zemědělci.

2. Pokud zemědělec neuplatní každý rok minimální procentuální podíl svých práv podle odstavce 4, nevyužitá část se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou těchto případů:

a)	v případě zemědělce disponujícího maximálně 20 právy na prémii, za podmínky, že tento zemědělec nevyužije během každého ze dvou po sobě jdoucích roků minimální procentuální podíl svých práv, převede se do vnitrostátní rezervy pouze část nevyužitá během posledního kalendářního roku;

b)	v případě zemědělce účastnícího se extenzifikačního programu uznaného Komisí;

c)	v případě zemědělce účastnícího se programu předčasného odchodu do důchodu uznaného Komisí, ve kterém převod a/nebo dočasné postoupení práv není povinné;

d)	za výjimečných a řádně odůvodněných okolností.

3. Dočasné postoupení práv se vždy vztahuje pouze na celé roky a je třeba, aby se přitom jednalo alespoň o minimální počet zvířat stanovený v čl. 44 odst. 1. Na konci každého období dočasného postoupení práv, které nesmí přesáhnout tři po sobě jdoucí roky, s výjimkou převodu práv, získá pro sebe zemědělec zpět svá práva na minimálně dva po sobě jdoucí roky. Pokud zemědělec během každého z těchto dvou roků neuplatní alespoň minimální procentuální podíl svých práv podle odstavce 4, kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů členský stát tu část práv, kterou zemědělec neuplatnil, odejme a každý rok navrátí do vnitrostátní rezervy.

U zemědělců, kteří se účastní programů předčasného odchodu do důchodu uznaných Komisí, však mohou členské státy na základě těchto programů celkovou dobu trvání dočasného postoupení práv prodloužit.

Zemědělci, kteří se zavázali k účasti v extenzifikačním programu v souladu s opatřením uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 (16) nebo v extenzifikačním programu podle článků 22 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (17) nebo podle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (18), nejsou k dočasnému postoupení a/nebo převodu svých práv během doby této účasti oprávněni. Toto ustanovení se však neuplatňuje v případech, kdy program povoluje převod a/nebo dočasné postoupení práv zemědělcům, jejichž účast na jiných opatřeních, než na která se odkazuje v tomto pododstavci, vyžaduje získání práv.

4. Minimální procentuální podíl využití práv na prémii činí 70 %.

Členské státy však tento procentuální podíl mohou zvýšit až na 100 %. O tom, jaký procentuální podíl zamýšlejí použít, Komisi předem informují.

Článek 44

Převod práv a dočasné postoupení

1. Členské státy mohou na základě svých struktur produkce stanovit minimální počet práv na prémii, která mohou být předmětem částečného převodu bez převodu zemědělského podniku. Toto minimum nesmí přesáhnout 10 práv na prémie.

2. Převody práv na prémie a dočasné postoupení těchto práv nabývají účinnosti až poté, co zemědělec převádějící a/nebo postupující tato práva a zemědělec přijímající tato práva informuje příslušné orgány členského státu.

Oznámení se provádí do určitého termínu stanoveného členským státem, který nesmí být pozdější než datum, kdy v daném členském státě končí období podávání žádosti o prémie, kromě případů, kdy k převodu dochází v rámci dědictví. V takovýchto případech musí zemědělec, který práva nabývá, předložit příslušné právní doklady, aby prokázal, že je oprávněným dědicem zesnulého zemědělce.

3. V případě převodu práv bez převodu zemědělského podniku musí být v každém případě převedeno do vnitrostátní rezervy bez vyrovnání alespoň jedno právo.

Článek 45

Změna individuálního stropu

V případě převodu nebo dočasného postoupení práv na prémie stanoví členské státy nový individuální strop a nejpozději 60 dní od posledního dne období, během kterého příslušný producent předložil žádost, sdělí dotyčným zemědělcům počet práv na prémie, na který mají právo.

První pododstavec se nepoužije v případě, že se převod uskutečňuje v rámci dědického řízení podle čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce.

Článek 46

Zemědělci hospodařící na půdě, kterou nevlastní

K zemědělcům hospodařícím pouze na půdě ve veřejném nebo kolektivním vlastnictví, kteří se rozhodnou ukončit využívání této půdy jako pastviny a převést všechna svá práva na jiného zemědělce, se přistupuje stejným způsobem jako k zemědělcům prodávajícím nebo převádějícím své zemědělské podniky. Ve všech ostatních případech se k nim přistupuje jako k zemědělcům, kteří pouze převádějí svá práva na prémii.

Článek 47

Převod prostřednictvím vnitrostátní rezervy

Pokud členské státy stanoví, že převod práv se uskutečňuje prostřednictvím vnitrostátní rezervy, uplatní vnitrostátní právní předpisy, které odpovídají předpisům uvedeným v tomto oddíle. Navíc v těchto případech:

a)	mohou členské státy umožnit, aby se dočasné postoupení práv uskutečnilo prostřednictvím vnitrostátní rezervy;

v případě, že se převod práv na prémii či dočasné postoupení uskuteční podle písmene a), nabude převod do rezervy účinnosti až poté, co příslušné orgány členského státu tuto skutečnost oznámí zemědělci převádějícímu a/nebo postupujícímu práva, a převod z rezervy jinému zemědělci nabude účinnosti až poté, co příslušné orgány zemědělci tuto skutečnost oznámí.

Předpisy uvedené v prvním pododstavci musí rovněž zajistit, aby členský stát vyrovnal část práv, na něž se nevztahuje čl. 105 odst. 2 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 73/2009, uhrazením částky ve výši, které by bylo dosaženo při přímém převodu mezi zemědělci, přičemž se bere v úvahu zejména vývoj produkce v dotyčném členském státě. Tato částka se rovná částce účtované zemědělci, který přejímá rovnocenná práva z vnitrostátní rezervy.

Článek 48

Výpočet individuálních omezení

Při počátečním výpočtu individuálních omezení pro práva na prémie a jejich následných úpravách se používají pouze celá čísla.

Pokud konečným výsledkem aritmetických výpočtů není celé číslo, použije se nejbližší celé číslo. Pokud je však výsledek výpočtů přesně mezi dvěma celými čísly, zaokrouhlí se na celé číslo směrem nahoru.

Článek 49

Oznámení

1. Členské státy oznámí Komisi každoročně do 31. prosince veškeré změny části převedených práv na prémii, která budou převedena do vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 105 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, a případně opatření přijatá podle čl. 105 odst. 3 uvedeného nařízení.

2. Do 30. dubna každého roku oznámí členské státy Komisi:

a)	počet práv na prémii vrácených v předcházejícím roce bez vyrovnávací platby do vnitrostátní rezervy v důsledku převodu práv bez převodu zemědělského podniku;

b)	počet práv na prémii nevyužitých v předcházejícím roce podle čl. 106 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 převedených do vnitrostátní rezervy;

c)	počet práv přidělených v předcházejícím roce podle čl. 106 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009;

d)	počet práv na prémii přidělených zemědělcům ve znevýhodněných oblastech v předcházejícím roce z vnitrostátní rezervy.

KAPITOLA 10

Platby na hovězí a telecí maso

Oddíl 1

Zvláštní prémie

Článek 50

Žádosti

1. Pokud jde o zvláštní prémii uvedenou v této kapitole, obsahují žádosti o přímé platby podle článku 19 nařízení (ES) č. 73/2009 kromě požadavků obsažených v integrovaném systému:

a)	rozdělení počtu zvířat podle věkových tříd;

b)	odkaz na zvířecí pasy nebo správní doklady doprovázející zvířata, na která se vztahuje žádost.

2. Žádosti lze podávat pouze na zvířata, která na začátku retenčního období uvedeného v článku 53:

a)	v případě býků dosáhla alespoň sedmi měsíců věku;

v případě volů:

i)	dosáhla alespoň sedmi měsíců a maximálně 19 měsíců věku v případě první věkové třídy,

ii)	dosáhla alespoň 20 měsíců věku v případě druhé věkové třídy.

Článek 51

Poskytnutí prémie

Zvířata, která nemají nárok na zvláštní prémii v důsledku uplatnění poměrného snížení podle čl. 110 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009, již nemohou být předmětem žádosti pro stejnou věkovou třídu a jsou považována za předmět vyplacení prémie.

Článek 52

Zvířecí pasy a správní doklady

1. Příslušné orgány členského státu zajistí, aby zvířecí pasy uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo rovnocenné správní doklady uvedené v čl. 110 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 zaručovaly, že na jedno zvíře a jednu věkovou třídu je poskytována pouze jedna prémie.

Za tímto účelem si členské státy poskytují vzájemnou potřebnou pomoc.

2. Členské státy mohou stanovit, aby měl vnitrostátní správní doklad uvedený v odstavci 1 formu:

a)	doprovodného dokumentu pro každé jednotlivé zvíře;

b)	úplného seznamu vedeného zemědělcem, který obsahuje veškeré údaje požadované pro správní doklad, pod podmínkou, že dotyčná zvířata zůstanou od data podání první žádosti až do jejich uvedení na trh za účelem porážky u téhož zemědělce;

úplného seznamu vedeného ústředními orgány, který obsahuje veškeré údaje požadované pro správní doklad, pod podmínkou, že členský stát nebo region členského státu využívající tuto možnost provádí kontroly na místě všech zvířat, na která se vztahuje žádost, kontroly pohybu těchto zvířat a každé zkontrolované zvíře označí rozlišovacím znakem, což je zemědělec povinen povolit;

úplného seznamu vedeného ústředními orgány, který obsahuje veškeré údaje požadované pro správní doklad, pod podmínkou, že členský stát přijme nezbytná opatření, aby zabránil dvojímu poskytnutí prémie pro stejnou věkovou třídu, a okamžitě na požádání poskytne informace o statusu jednotlivých zvířat, pokud jde o prémii.

3. Členské státy, které se rozhodnou využít jedné nebo více možností uvedených v odstavci 2, to včas oznámí Komisi a předloží jí příslušné prováděcí předpisy.

Článek 53

Retenční období

Retenční období uvedené v čl. 110 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 činí dva měsíce a začíná běžet dnem následujícím po dni podání žádosti.

Členské státy však mohou určit, že zemědělec je oprávněn stanovit jiný termín zahájení, který ale nesmí být pozdější než dva měsíce ode dne podání žádosti.

Článek 54

Regionální strop

1. Pokud v důsledku uplatnění poměrného snížení podle čl. 110 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 nevyjde u počtu zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, celé číslo, poskytuje se pro desetinnou část odpovídající podíl jednotkové částky prémie. Pro tyto účely se bere v úvahu pouze první desetinné místo.

2. Pokud se členské státy rozhodnou vytvořit v rámci svých území jiné regiony nebo změnit stávající regiony ve smyslu čl. 109 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009, oznámí to Komisi před 1. lednem dotyčného roku spolu s definicí regionu a stanoveného stropu. Veškeré pozdější změny se Komisi oznámí před 1. lednem dotyčného roku.

Článek 55

Omezení počtu zvířat na jeden zemědělský podnik

1. Pokud se členské státy rozhodnou změnit strop 90 kusů skotu na jeden zemědělský podnik a na věkovou třídu podle čl. 110 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo se od něj odchýlit, oznámí toto rozhodnutí Komisi před 1. lednem dotyčného kalendářního roku.

Pokud navíc členské státy stanoví minimální počet zvířat na jeden zemědělský podnik, pod který se poměrné snížení nebude uplatňovat, oznámí to Komisi před 1. lednem dotyčného kalendářního roku.

2. Veškeré pozdější změny v uplatňování odstavce 1 se Komisi oznámí před 1. lednem dotyčného kalendářního roku.

Článek 56

Poskytnutí prémie v době porážky

1. Členské státy mohou poskytnout zvláštní prémii v době porážky:

a)	u býků pro jedinou věkovou třídu;

b)	u volů pro první nebo druhou věkovou třídu nebo pro obě dvě věkové třídy dohromady.

2. Členské státy, které se rozhodnou poskytnout zvláštní prémii v době porážky podle odstavce 1, stanoví, že prémie musí být rovněž poskytnuta v případě, že jsou zvířata, na která lze poskytnout prémii, odeslána do jiného členského státu nebo vyvezena do třetí země.

3. Pokud se členské státy rozhodnou poskytnout zvláštní prémii v době porážky podle odstavce 1 tohoto článku, použijí se na poskytnutí prémie obdobně tento oddíl a článek 77 a čl. 78 odst. 1 a 2.

4. Kromě informací uvedených v čl. 78 odst. 1 se v žádostech o podporu uvádí, zda se jedná o býka či vola, a přikládá se k nim doklad obsahující údaje požadované pro účely článku 52. Uvedeným dokladem může být podle volby členského státu:

a)	zvířecí pas nebo kopie pasu, pokud používaný typ obsahuje několik výtisků;

b)	kopie zvířecího pasu, pokud používaný typ pasu obsahuje pouze jediný výtisk, který musí být navrácen příslušnému orgánu podle článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000; v takovém případě přijme členský stát opatření, kterými zajistí, aby se informace obsažené v kopii shodovaly s originálním dokumentem;

c)	vnitrostátní správní doklad, pokud není pas k dispozici, za podmínek stanovených v článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000.

Členské státy mohou použití vnitrostátního správního dokladu pozastavit. V takovém případě přijmou nezbytná opatření, aby zabránily dvojímu poskytnutí prémie pro zvířata stejné věkové třídy, která byla předmětem obchodu v rámci Společenství.

Pokud jsou v počítačových databázích uvedených v čl. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1760/2000 obsaženy v souladu s požadavky členského státu potřebné informace, které zajistí, aby byla na každé zvíře a každou věkovou třídu poskytnuta pouze jedna prémie, žádost o podporu nemusí být doprovázena dokladem uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Pokud členské státy využijí možnosti uvedené v čl. 78 odst. 2 prvním pododstavci, přijmou odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce potřebná opatření, která zajistí, aby mohl zemědělec určit zvířata, pro která požaduje zvláštní prémii.

5. V případě býků se v dokladu o porážce uvádí hmotnost jatečně upraveného těla.

6. V případě odeslání zvířete je vystaven doklad o odeslání ve formě prohlášení odesílatele, které uvádí zejména členský stát určení.

V takovém případě žádosti o podporu obsahují:

a)	jméno a adresu odesílatele (nebo příslušný kód);

b)	identifikační číslo zvířete;

c)	prohlášení, že zvíře není mladší devíti měsíců.

Žádosti o podporu se podávají před tím, než zvíře opustí území příslušného členského státu, a doklad o odeslání se předkládá do tří měsíců od okamžiku, kdy zvíře opustilo území dotyčného členského státu.

Článek 57

Informace o režimu poskytování podpor

1. V případě použití článku 56 a odchylně od článku 53 je prémie vyplacena zemědělci, který choval zvíře během minimálního retenčního období dvou měsíců, jež končí dříve než jeden měsíc před datem porážky nebo odeslání či dříve než dva měsíce před datem vývozu.

V případě volů podléhá vyplacení prémie těmto pravidlům:

a)	prémie u první věkové třídy se vyplatí pouze v případě, že zemědělec choval zvíře nejméně dva měsíce od okamžiku, kdy zvíře dosáhlo alespoň sedmi měsíců věku, do okamžiku, kdy dosáhlo 22 měsíců věku;

b)	prémie u druhé věkové třídy může být vyplacena pouze v případě, že zemědělec choval zvíře, které dosáhlo alespoň 20 měsíců věku, alespoň po dobu dvou měsíců;

c)	prémie u těchto dvou věkových tříd mohou být vyplaceny společně pouze v případě, že zemědělec choval zvíře alespoň čtyři po sobě následující měsíce a současně byly dodrženy požadavky ohledně věku stanovené v písmenech a) a b);

d)	prémie u druhé věkové třídy může být vyplacena pouze v případě, že bylo zvíře odesláno z jiného členského státu poté, co dosáhlo 19 měsíců věku.

2. Hmotnost jatečně upraveného těla se zjišťuje na základě jatečně upraveného těla ve smyslu článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 (19).

Pokud se vzhled jatečně upraveného těla liší od uvedené definice, použijí se opravné faktory stanovené v příloze III nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 (20).

Pokud je porážka provedena na jatkách, která nepodléhají klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělého skotu, mohou členské státy povolit stanovení hmotnosti na základě živé hmotnosti poráženého zvířete. V takových případech je hmotnost jatečně upraveného těla považována za rovnou 185 kg nebo za vyšší, pokud se živá hmotnost poráženého zvířete rovnala 340 kg nebo byla vyšší.

Článek 58

Oznámení

Členské státy oznámí Komisi před začátkem příslušného kalendářního roku své rozhodnutí nebo případné změny rozhodnutí, které se týká uplatnění článku 56 a příslušných postupů.

Oddíl 2

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka

Článek 59

Masná plemena krav

Pro účely čl. 109 písm. d) a čl. 115 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 se krávy, které patří k plemenům skotu uvedeným v příloze IV tohoto nařízení, nepovažují za krávy masných plemen.

Článek 60

Maximální individuální kvóta

1. Pokud se členské státy rozhodnou změnit maximální individuální kvótu 120 000 kilogramů, kterou stanoví čl. 111 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, nebo se od ní odchýlit, oznámí to Komisi před 1. lednem dotyčného kalendářního roku.

2. Veškeré pozdější změny v uplatňování odstavce 1 se Komisi oznámí před 31. prosincem dotyčného roku.

Článek 61

Retenční období

Šestiměsíční retenční období stanovené v čl. 111 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009 začne běžet v den následující po dni podání žádosti.

Článek 62

Žádosti

1. Aniž jsou dotčeny požadavky v rámci integrovaného systému a pokud žádost o přímé platby podle článku 19 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje žádost o poskytnutí prémie v souladu s čl. 111 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, obsahuje tato žádost:

prohlášení uvádějící individuální kvótu pro mléko, která byla producentovi přidělena dne 31. března před začátkem dvanáctiměsíčního období uplatňování režimu dávky z přebytku, které začíná v příslušném kalendářním roce; pokud není toto množství ke dni podání žádosti známo, je třeba je sdělit příslušnému orgánu co nejdříve;

b)	závazek zemědělce, že nebude během dvanáctiměsíčního období ode dne podání žádosti zvyšovat svoji individuální kvótu nad množstevní limit stanovený v čl. 111 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009.

Ustanovení písmene b) se nepoužije, pokud členský stát množstevní limit zrušil.

2. Žádosti na prémii na krávy bez tržní produkce mléka se podávají během celého období šesti měsíců v kalendářním roce, které stanoví členský stát.

Členské státy mohou stanovit různá období nebo data pro předkládání žádostí během celého uvedeného období a počet žádostí o prémie, které mohou zemědělci na jeden kalendářní rok předložit.

Článek 63

Průměrná dojivost

Průměrná dojivost se vypočítá na základě průměrné dojivosti uvedené v příloze V. Členský stát však může pro tento výpočet použít doklad uznaný členským státem, který potvrdí průměrnou dojivost stáda dojnic příslušného zemědělce.

Článek 64

Dodatečná vnitrostátní prémie

1. Dodatečná vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka, jak stanoví čl. 111 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, může být poskytnuta pouze zemědělci, který ve stejném kalendářním roce obdrží prémii na krávy bez tržní produkce mléka.

Dodatečná vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje pouze na ten počet zvířat, která mají nárok na prémii na krávy bez tržní produkce mléka, případně po uplatnění poměrného snížení podle čl. 115 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Členské státy mohou stanovit pro poskytování dodatečné vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka další podmínky. O těchto podmínkách informují Komisi v dostatečném předstihu předtím, než podmínky vstoupí v platnost.

3. Komise rozhodne nejpozději do 31. srpna každého kalendářního roku, které členské státy splňují podmínky podle čl. 111 odst. 5 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 65

Individuální strop

Členské státy určí individuální strop na zemědělce v souladu s čl. 112 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 66

Oznámení

1. Do 31. prosince každého roku oznámí členské státy Komisi:

a)	veškeré změny snížení uvedeného v čl. 113 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009;

b)	případné změny opatření přijatých na základě čl. 113 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení.

2. Pro každý kalendářní rok sdělují členské státy Komisi nejpozději do 31. července elektronicky za použití formuláře, který jim Komisi poskytne, tyto údaje:

a)	počet práv na prémii vrácených v předcházejícím kalendářním roce bez vyrovnávací platby do vnitrostátní rezervy v důsledku převodu práv bez převodu zemědělského podniku;

b)	počet práv na prémii nevyužitých v předcházejícím kalendářním roce podle čl. 69 odst. 2 a převedených do vnitrostátní rezervy;

c)	počet práv přidělených v předcházejícím kalendářním roce podle čl. 114 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 67

Bezplatně poskytnutá práva

Pokud zemědělec získá bezplatně práva na prémie z vnitrostátní rezervy, nesmí je převádět a/nebo dočasně postoupit během tří následujících kalendářních let, kromě řádně odůvodněných výjimečných případů.

Článek 68

Využití práv

1. Zemědělec disponující právy je může využít tím, že je uplatní sám a/nebo je postoupí jinému producentovi.

2. Pokud zemědělec nevyužije během každého kalendářního roku alespoň minimální procentuální podíl svých práv v souladu s odstavcem 4, převede se nevyužitá část do vnitrostátní rezervy, s výjimkou:

případu zemědělce disponujícího nanejvýš sedmi právy na prémii, za podmínky, že tento zemědělec nevyužije minimálního procentuálního podílu svých práv podle odstavce 4 během každých dvou po sobě jdoucích kalendářních let, převede se část nevyužitá během posledního kalendářního roku do vnitrostátní rezervy;

b)	případu zemědělce, jenž je účastníkem extenzifikačního programu uznaného Komisí;

c)	případu zemědělce, jenž je účastníkem programu předčasného odchodu do důchodu uznaného Komisí, kdy není převod a/nebo dočasné postoupení práv povinné;

d)	dalších výjimečných a řádně odůvodněných případů.

3. Dočasné postoupení práv lze uskutečnit pouze na dobu celého kalendářního roku a musí se vztahovat alespoň na minimální počet zvířat stanovený v čl. 69 odst. 1. Na konci každého období dočasného postoupení práv, které nesmí přesáhnout tři po sobě jdoucí roky, s výjimkou převodu práv, získá pro sebe zemědělec zpět svá práva na minimálně dva po sobě jdoucí roky. Pokud zemědělec během každého z těchto dvou roků neuplatní aspoň minimální procentuální podíl svých práv podle odstavce 4, potom kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů členský stát tu část práv, kterou zemědělec nevyužil, odejme a každý rok navrátí do vnitrostátní rezervy.

Zemědělci, kteří se zavázali k účasti v extenzifikačním programu v souladu s opatřením uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 2078/92 nebo v extenzifikačním programu podle článků 22 a 23 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo podle článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005, nejsou k dočasnému postoupení a/nebo převodu svých práv během doby této účasti oprávněni. Tento pododstavec se však nepoužije v případech, kdy program povoluje převod a/nebo dočasné postoupení práv zemědělcům, jejichž účast na jiných opatřeních, než na která se odkazuje v tomto pododstavci, vyžaduje získání práv.

4. Minimální procentuální podíl využití práv na prémii činí 70 %. Členské státy však mohou tento podíl zvýšit až na 100 %.

Členské státy oznámí Komisi předem, jaký procentuální podíl hodlají použít, a dále veškeré změny tohoto podílu.

Článek 69

Převod práv a dočasné postoupení

Toto oznámení musí být provedeno ve lhůtě stanovené členským státem a nejpozději ke dni, kdy zemědělec nabývající práva předkládá svou žádost o prémii, s výjimkou případů, kdy se převod práv uskutečňuje v rámci dědického řízení. V takovýchto případech musí zemědělec, který práva nabývá, předložit příslušné právní doklady, aby prokázal, že je oprávněným dědicem zesnulého zemědělce.

Článek 70

Změna individuálního stropu

V případě převodu nebo dočasného postoupení práv na prémie stanoví členské státy nový individuální strop a nejpozději 60 dní od posledního dne období, během kterého příslušný zemědělec předložil žádost, sdělí dotyčným zemědělcům počet práv na prémie, na který mají právo.

První pododstavec se netýká případů, kde dojde k převodu v důsledku dědictví.

Článek 71

Zemědělci hospodařící na půdě, kterou nevlastní

K zemědělcům hospodařícím pouze na půdě ve veřejném nebo kolektivním vlastnictví, kteří se rozhodnou ukončit využívání této půdy a převést všechna svá práva na jiného zemědělce, se přistupuje stejným způsobem jako k zemědělcům prodávajícím nebo převádějícím své zemědělské podniky. Ve všech ostatních případech se k nim přistupuje jako k zemědělcům, kteří pouze převádějí svá práva na prémii.

Článek 72

Převod prostřednictvím vnitrostátní rezervy

Pokud členský stát určí, že se má převod práv bez převodu zemědělského podniku uskutečnit prostřednictvím vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 113 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, použije vnitrostátní právní předpisy, které odpovídají předpisům uvedeným v článcích 69 až 71. Navíc v tomto případě:

—	členské státy mohou stanovit, že se dočasné postoupení práv uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy,

—

při převodu nebo dočasném postoupení práv na prémii v případech, kdy se použije první odrážka, vstoupí převody do rezervy v platnost až poté, co je příslušné orgány členského státu oznámí zemědělci převádějícímu a/nebo postupujícímu tato práva, a převody z rezervy na jiného zemědělce vstoupí v platnost teprve poté, co je tyto orgány oznámí dotyčnému zemědělci.

Dále musí tyto předpisy zajišťovat, aby členský stát zaplatil za část práv, která netvoří část uvedenou v čl. 113 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, odpovídající množství, které by vyplynulo z přímého převodu mezi zemědělci, s přihlédnutím především k vývoji produkce v dotyčném členském státě. Tato částka se rovná částce účtované zemědělci, který přejímá rovnocenná práva z vnitrostátní rezervy.

Článek 73

Částečná práva

1. Pokud z výpočtů, které mají být provedeny podle článků 65 až 72, nevyjdou celá čísla, bere se v úvahu pouze první desetinné místo.

2. Pokud z použití ustanovení tohoto oddílu vyplynou pro zemědělce nebo pro vnitrostátní rezervu částečná práva na prémie, tato částečná práva se sečtou.

3. Pokud je zemědělec držitelem částečného práva, toto částečné právo mu zaručuje nárok pouze na podíl jednotkové části prémie a případně dodatečné vnitrostátní prémie podle článku 64.

Článek 74

Zvláštní režim pro jalovice

1. Členské státy, které chtějí využít možnosti uvedené v čl. 115 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, to oznámí Komisi a současně předloží Komisi příslušné údaje, na základě kterých bude možno určit, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 115 odst. 1 uvedeného nařízení.

Dotčené členské státy také případně sdělí zvláštní stropy, které stanovily.

Komise rozhodne, které členské státy splňují podmínky stanovené v čl. 115 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Rozhodnutí platná v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost platí i nadále.

2. Členské státy splňující podmínky uvedené v čl. 115 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 oznámí Komisi před 1. lednem příslušného roku veškeré změny zvláštních vnitrostátních stropů, které stanovily.

3. Členské státy uplatňující zvláštní režim stanoví kritéria, jež mají zajistit, aby prémie byla vyplacena zemědělcům, jejichž stádo jalovic je určeno k obnově stád krav. Mezi tato kritéria může patřit zejména věkové omezení a/nebo požadavky na plemeno. Členské státy informují Komisi o přijatých kritériích do 31. prosince roku předcházejícího příslušný rok. Veškeré pozdější změny se Komisi oznamují do 31. prosince roku předcházejícího příslušný rok.

4. Pokud uplatňování poměrného snížení podle čl. 115 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 nevede k celému číslu zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, poskytuje se pro desetinnou část odpovídající podíl jednotkové částky prémie, případně dodatečné vnitrostátní prémie podle článku 64. Pro tento účel se bere v úvahu pouze první desetinné číslo.

5. V členských státech uplatňujících zvláštní režim musí být v plném rozsahu dodržen požadavek uvedený v čl. 111 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 týkající se minimálního počtu zvířat, které musí zemědělec chovat, a to buď krav bez tržní produkce mléka, pokud zemědělec podal žádost na krávy bez tržní produkce mléka, nebo jalovic, pokud zemědělec podal žádost na jalovice.

6. Články 65 až 73 se na tento zvláštní režim nepoužijí.

Článek 75

Zaokrouhlování počtů zvířat

Pokud je výsledkem výpočtu maximálního počtu jalovic vyjádřeného jako procentní podíl, jak je uvedeno v čl. 111 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, jiná hodnota než celé číslo, zaokrouhluje se toto číslo dolů na nejbližší celé číslo, pokud je menší než 0,5, a směrem nahoru, pokud je rovno 0,5 či vyšší.

Oddíl 3

Společná ustanovení pro zvláštní prémie a prémie na krávy bez tržní produkce mléka

Článek 76

Žádosti o zvláštní prémie a prémie na krávy bez tržní produkce mléka

Členské státy mohou z administrativních důvodů stanovit, že žádosti o přímé platby podle článku 19 nařízení (ES) č. 73/2009 lze v případě zvláštních prémií a prémií na krávy bez tržní produkce mléka podávat pouze pro minimální počet zvířat za podmínky, že tento počet není vyšší než tři.

Oddíl 4

Porážková prémie

Článek 77

Prohlášení o účasti

Členské státy mohou stanovit, aby každý zemědělec pro účely poskytnutí porážkové prémie podle článku 116 nařízení (ES) č. 73/2009 za daný kalendářní rok předložil prohlášení o účasti, a to před podáním první žádosti na uvedený kalendářní rok nebo při jejím podávání.

Pokud však zemědělec nezmění své prohlášení o účasti, mohou členské státy prodloužit platnost naposledy podaného prohlášení o účasti.

Článek 78

Žádosti

1. Žádosti o podporu obsahují informace potřebné pro vyplacení porážkové prémie, zejména datum narození zvířete v případě zvířat narozených po 1. lednu 1998.

Žádosti o podporu se podávají ve lhůtě, kterou má stanovit členský stát a která nesmí být delší než šest měsíců od porážky zvířete, nebo je-li zvíře vyvezeno, od data, kdy opustilo celní území Společenství. Uvedené období končí nejpozději na konci února následujícího roku kromě výjimečných případů, o kterých v případě odeslání či vývozu zvířete rozhodne příslušný členský stát. V rámci uvedené lhůty mohou členské státy stanovit období a termíny pro podání žádostí o podporu a počet žádostí, které mohou jednotliví zemědělci za jeden kalendářní rok podat.

Členské státy mohou povolit, aby žádost podávala jiná osoba než zemědělec. V takovýchto případech se v žádosti uvede jméno a adresa zemědělce, který může získat nárok na porážkovou prémii.

Kromě požadavků zavedených v rámci integrovaného systému obsahuje každá žádost:

v případě poskytnutí prémie v době porážky – osvědčení jatek nebo jakýkoli jiný doklad vyhotovený nebo potvrzený jatkami, který obsahuje přinejmenším stejné údaje, a to:

i)	název a adresu jatek (nebo příslušný kód),

ii)	datum porážky a identifikační a porážkové číslo zvířete,

iii)	v případě telat – hmotnost jatečně upraveného těla, pokud se nepoužije čl. 79 odst. 4;

v případě, kdy je zvíře vyvezeno do třetí země:

i)	jméno a adresu vývozce (nebo příslušný kód),

ii)	identifikační číslo zvířete,

iii)	vývozní prohlášení uvádějící věk zvířete u zvířat narozených po 1. lednu 1998 a v případě telat živou hmotnost, která nesmí překročit 300 kilogramů, pokud se nepoužije čl. 79 odst. 4,

iv)	důkaz, že zvíře opustilo celní území Společenství, který se předkládá i pro vývozní náhradu.

Členské státy mohou stanovit, že informace uvedené ve čtvrtém pododstavci písm. a) a b) předává orgán nebo orgány schválené členským státem, které mohou používat informační technologii.

Členské státy provádějí pravidelné neohlášené kontroly správnosti vydaných osvědčení nebo dokladů a případně informací uvedených ve čtvrtém pododstavci.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že informace o porážce zvířat zadané do počítačových databází uvedených v čl. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1760/2000 a odeslané příslušnému orgánu jatkami se považují za žádosti o porážkovou prémii podané zemědělcem, za podmínky, že uvedené databáze uspokojivě zaručí přesnost uložených údajů pro účely režimu porážkových prémii a případně pro vyplácení zvláštních porážkových prémií.

Členské státy však mohou stanovit, že žádosti musí být předloženy. V takovém případě mohou určit druh informací, které budou žádost provázet.

Členské státy, které si zvolí používání tohoto odstavce, informují Komisi o veškerých pozdějších změnách před jejich provedením.

Členské státy zajistí, že informace poskytnuté platební agentuře obsahují veškeré informace potřebné pro vyplacení porážkové prémie, zejména:

a)	druhy a množství zvířat uvedených v čl. 116 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 poražených během příslušného roku;

b)	údaje o dodržení podmínek věku a hmotnosti jatečně upravených těl zvířat podle uvedeného článku a o retenčním období podle článku 80 tohoto nařízení;

c)	případně údaje potřebné pro vyplacení zvláštní prémie v době porážky.

3. Pro zvířata, která byla předmětem obchodu v rámci Společenství po retenčním období uvedeném v článku 80, vydají jatka doklad stanovený v odst. 1 čtvrtém pododstavci písm. a) tohoto článku, a to i v případě, že se členský stát, kde byla porážka provedena, rozhodne použít výjimku stanovenou v odstavci 2 tohoto článku.

Pokud však jsou systémy přenosu dat dvou členských států slučitelné, mohou se tyto členské státy dohodnout, že budou používat odstavec 2.

Členské státy si poskytnou vzájemnou pomoc při zajišťování účinných kontrol při ověřování pravosti předložených dokumentů a/nebo správnosti vyměněných údajů. Za tímto účelem členský stát, ve kterém se provádí platba, pravidelně předkládá členskému státu, kde se uskutečňuje porážka, přehled osvědčení (nebo informací) jatek členského státu, kde byla provedena porážka, rozdělený podle jednotlivých jatek.

Článek 79

Hmotnost a obchodní úprava jatečně upravených těl

1. Pro účely čl. 116 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 se jatečně upravená těla telat obchodně upravují po stažení kůže, vykolení a vykrvení, bez hlavy a nohou, ale s játry, ledvinami a ledvinovým lojem.

2. Hmotnost, která má být zohledněna, je hmotností jatečně upraveného těla po vychlazení nebo hmotnost jatečně upraveného těla za tepla, stanovená co nejdříve po porážce a snížená o 2 %.

3. Pokud je jatečně upravené tělo obchodně upraveno bez jater, ledvin a/nebo ledvinového loje, zvyšuje se jeho hmotnost o:

a)	3,5 kg pro játra;

b)	0,5 kg pro ledviny;

c)	3,5 kg pro ledvinový lůj.

4. Členské státy mohou stanovit, že pokud jsou telata v době porážky nebo vývozu mladší šesti měsíců, považují se požadavky na hmotnost uvedené v čl. 116 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za splněné.

Pokud není možno stanovit hmotnost jatečně upraveného těla na jatkách, je požadavek na hmotnost uvedený v čl. 116 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 považován za splněný, nepřesahuje-li živá hmotnost 300 kilogramů.

Článek 80

Retenční období

1. Porážková prémie se vyplácí zemědělci, který choval zvíře po minimální retenční období dvou měsíců, jež skončilo méně než jeden měsíc před porážkou nebo méně než dva měsíce před vývozem.

2. V případě telat poražených před dosažením věku tří měsíců činí retenční období jeden měsíc.

Článek 81

Vnitrostátní stropy

1. Vnitrostátní stropy uvedené v čl. 116 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 73/2009 jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení.

2. Pokud v důsledku uplatnění poměrného snížení podle čl. 116 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 nevyjde u počtu zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, celé číslo, poskytuje se pro desetinnou část odpovídající podíl jednotkové částky porážkové prémie. Pro tento účel se bere v úvahu pouze první desetinné číslo.

Oddíl 5

Všeobecná ustanovení

Článek 82

Vyplácení záloh

1. V souladu s čl. 29 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 vyplatí na základě výsledků administrativních kontrol a kontrol na místě příslušný orgán zemědělci zálohu ve výši 60 % zvláštní prémie, prémie na krávy bez tržní produkce mléka a porážkové prémie na počet zvířat, u nichž bylo zjištěno, že na ně lze poskytnout prémii.

V případě zvláštní prémie, zvláštního režimu pro jalovice podle článku 74 a porážkové prémie může členský stát zálohu snížit, ale nesmí být nižší než 40 %.

Záloha se může vyplácet až od 16. října kalendářního roku, pro který se o prémii žádá.

2. Konečná vyplacená částka prémie odpovídá rozdílu mezi zálohou a výší prémie, na kterou má zemědělec nárok.

Článek 83

Rok přidělení

1. Datum podání žádosti představuje rozhodnou skutečnost pro stanovení roku, pro který jsou započtena zvířata, na která se vztahuje zvláštní prémie a prémie na krávy bez tržní produkce mléka, a počtu velkých dobytčích jednotek (VDJ) použitých k výpočtu intenzity chovu.

Pokud je však v souladu s článkem 56 poskytnuta zvláštní prémie, rovná se výše prémie částce platné k 31. prosinci roku, ve kterém se uskutečnila porážka nebo vývoz v těchto případech:

a)	jestliže bylo zvíře poraženo nebo vyvezeno nejpozději 31. prosince;

b)	jestliže byla žádost o prémii na toto zvíře podána po uvedeném datu.

2. Pokud jde o porážkovou prémii, je pro účely uplatnění sazby podpory a výpočtu poměrného snížení v souladu s článkem 81 rokem přidělení prémie rok porážky nebo vývozu.

Článek 84

Sankce za neoprávněné používání nebo držení určitých látek nebo výrobků

V případě opakovaného neoprávněného používání nebo držení látek nebo výrobků zakázaných příslušnými právními předpisy Společenství ve veterinární oblasti stanoví členské státy v závislosti na závažnosti porušení délku vyloučení z režimů podpory podle čl. 119 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 85

Stanovení individuální kvóty pro mléko

Až do konce sedmi po sobě následujících období uvedených v článku 66 nařízení (ES) č. 1234/2007 se členský stát může odchylně od dat uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení rozhodnout, že v případě zemědělců, kteří v souladu s čl. 65 písm. i) a k) nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy pro provádění článků 73, 74 a 75 uvedeného nařízení uvolní nebo zcela či částečně přeberou individuální kvótu pro mléko s účinkem od 31. března nebo 1. dubna, je rozhodným dnem pro stanovení maximální individuální kvóty pro mléko, na kterou může být poskytnuta prémie na krávy bez tržní produkce mléka, a maximálního počtu krav bez tržní produkce mléka 1. duben.

Článek 86

Stanovení retenčních období

Posledním dnem retenčního období podle článku 53, čl. 57 odst. 1, článku 61 a 80 je pracovní den, den pracovního klidu nebo den pracovního volna předcházející dnu, který nese stejné číslo jako počáteční den tohoto období.

Článek 87

Identifikace a evidence zvířat

Požadavek na identifikaci a evidenci zvířat uvedený v článku 117 nařízení (ES) č. 73/2009 se postupem stanoveným ve směrnici Rady 2008/71/ES (21) použije na zvířata narozená před 1. lednem 1998 s výjimkou zvířat, jež jsou předmětem obchodu v rámci Společenství.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE HLAVY V NAŘÍZENÍ (ES) č. 73/2009

KAPITOLA 1

Režim jednotné platby na plochu

Článek 88

Minimální rozloha plochy zemědělského podniku, pro niž je možno žádat o platbu

Minimální rozloha plochy zemědělského podniku, pro niž je možno žádat o platbu, vyšší než 0,3 ha je v souladu s čl. 124 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 stanovena v příloze VII tohoto nařízení.

Článek 89

Zemědělské plochy

Zemědělské plochy v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 jsou uvedeny v příloze VIII tohoto nařízení.

Článek 90

Produkce konopí

Pokud jde o způsobilost pro poskytování podpory v rámci režimu jednotné platby na plochu, použijí se obdobně ustanovení týkající se odrůd konopí podle čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a článku 10 nařízení (ES) č. 1120/2009.

KAPITOLA 2

Doplňkové vnitrostátní přímé platby

Článek 91

Koeficient snížení

V případě, že by v určitém odvětví překročily doplňkové vnitrostátní přímé platby maximální výši povolenou Komisí v souladu s čl. 132 odst. 7 nařízení (ES) č. 73/2009, sníží se sazba doplňkových vnitrostátních přímých plateb pro dané odvětví úměrně použitím koeficientu snížení.

Článek 92

Podmínky pro poskytnutí podpory

Pro účely čl. 132 odst. 7 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 zohledňuje Komise zejména zvláštní finanční rámec pro (pod)odvětví podle čl. 132 odst. 5 uvedeného nařízení a podmínky pro poskytnutí odpovídající přímé platby použitelné v jiných než nových členských státech podle čl. 132 odst. 2 čtvrtého pododstavce uvedeného nařízení.

Pro účely článku 132 nařízení (ES) č. 73/2009 a této kapitoly se rozumí výrazem „odpovídající přímé platby použitelné v jiných než nových členských státech“ veškeré přímé platby uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, které byly poskytnuty v roce uplatnění doplňkových vnitrostátních přímých plateb a podmínky pro jejichž poskytnutí jsou podobné podmínkám pro poskytnutí příslušné doplňkové vnitrostátní přímé platby.

Článek 93

Kontroly

Nové členské státy použijí vhodná kontrolní opatření, aby zajistily, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí doplňkových vnitrostátních přímých plateb stanovené ve zmocnění Komisí v souladu s čl. 132 odst. 7 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 94

Výroční zpráva

Nové členské státy předloží zprávu obsahující informace o opatřeních na provádění doplňkových vnitrostátních přímých plateb před 30. červnem roku, jenž následuje po jejich provedení. Zpráva obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	veškeré změny ovlivňující doplňkové vnitrostátní přímé platby;

b)	u jednotlivých doplňkových vnitrostátních přímých plateb počet příjemců podpory, celkovou výši podpory poskytnuté v rámci doplňkové vnitrostátní přímé platby, počet hektarů, počet zvířat nebo jiných jednotek, na které byla platba vyplacena;

c)	zprávu o kontrolních opatřeních použitých v souladu s článkem 93.

Článek 95

Státní podpora

Doplňkové přímé vnitrostátní platby, jež nebyly vyplaceny v souladu se zmocněním Komise uvedeným v čl. 132 odst. 7 nařízení (ES) č. 73/2009, se považují za protiprávní státní podporu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (22).

HLAVA IV

ZRUŠENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 96

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 1973/2004 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2010.

Nadále se však použije na žádosti o podporu vztahující se na rok 2009 a předcházející prémiové roky.

2. Odkazy na nařízení (ES) č. 1973/2004 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze IX.

Článek 97

Přechodná pravidla

Pokud jde o podporu pro energetické plodiny podle kapitoly 8 a dobrovolný režim vynětí z produkce podle kapitoly 16 nařízení (ES) č. 1973/2004, uskuteční se zpracování surovin sklizených v roce 2009 do data stanoveného příslušným členským státem, nejpozději však 31. července 2011, odchylně od čl. 32 odst. 2 a čl. 159 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pokud jde o jiné než jednoleté plodiny, které mají být sklizeny po roce 2009, přestanou se používat kapitoly 8 a 16 nařízení (ES) č. 1973/2004 na tyto sklizně od roku 2010 a jistoty složené v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 158 odst. 1 nařízení (ES) č. 1973/2004 se uvolní do data, které stanoví příslušný členský stát, avšak nejpozději 31. července 2010.

Článek 98

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu týkající se prémiových období počínaje dnem 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. října 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(2) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(3) Úř. věst. L 345, 20.11.2004, s. 1.

(4) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(5) Úř. věst. L 125, 11.7.1966, s. 2298/66.

(6) Úř. věst. L 125, 11.7.1966, s. 2309/66.

(7) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

(8) Úř. věst. L 281, 4.11.1999, s. 30.

(9) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(10) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(11) Viz strana 65 v tomto čísle Úředního věstníku.

(12) Úř. věst. L 171, 1.7.2009, s. 6.

(13) Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 36.

(14) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29.

(15) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 49.

(16) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

(17) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

(18) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(19) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 1.

(20) Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 3.

(21) Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31.

(22) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

PŘÍLOHA I

ZVLÁŠTNÍ PLATBA PRO RÝŽI

Výpočet koeficientu snížení podle článku 8

1. Při zjišťování případného překročení základní plochy uvedeného v článku 76 nařízení (ES) č. 73/2009 vezme příslušný orgán členského státu v úvahu na jedné straně základní plochy nebo základní dílčí plochy stanovené v článku 75 uvedeného nařízení a na straně druhé všechny plochy, pro které byly předloženy žádosti o podporu na uvedené základní plochy a základní dílčí plochy.

2. Při stanovení celkové plochy, na kterou byly podány žádosti na podporu, se neberou v úvahu žádosti či části žádostí, u nichž se kontrolou zjistilo, že jsou zjevně neoprávněné.

3. Jestliže se u některé základní plochy či základní dílčí plochy zjistí překročení, stanoví členský stát pro tyto plochy procento překročení vypočítané na dvě desetinná místa a dodrží při tom lhůtu stanovenou v článku 6 tohoto nařízení. Pokud se dá překročení očekávat, členský stát o tom producenty neprodleně informuje.

4. Koeficient snížení zvláštní platby pro rýži podle článku 76 nařízení (ES) č. 73/2009 se vypočítá podle tohoto vzorce:

Koeficient snížení = referenční plocha základní dílčí plochy dělená celkovou plochou, pro kterou byly podány žádosti o podporu na tuto základní dílčí plochu.

Snížená zvláštní platba pro rýži se vypočítá podle tohoto vzorce:

Snížená zvláštní platba pro rýži = zvláštní platba pro rýži vynásobená koeficientem snížení.

Tento koeficient snížení a tato snížená zvláštní platba pro rýži se vypočítají pro jednotlivé základní dílčí plochy po přerozdělení podle čl. 76 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009. Přerozdělení se provádí ve prospěch základních dílčích ploch, kde bylo omezení překročeno. Provádí se úměrně k překročení zjištěnému na základních dílčích plochách, kde bylo omezení překročeno.

PŘÍLOHA II

ZKOUŠKA HOŘKOSTI SEMEN SLADKÉHO VLČÍHO BOBU PODLE ČLÁNKU 13

Provádí se na vzorku 200 zrn odebraných z 1 kg z každé partie o hmotnosti nejvýše 20 t.

Zkouška má především poskytnout kvalitativní důkaz o přítomnosti hořkých zrn ve vzorku. Odchylka homogenity je 1 zrno na 100 zrn. Použije se metoda krájení zrn podle Von Sengbusche (1942), Ivanova a Smirnové (1932) a Eggebrechta (1949). Suchá nebo nabobtnalá zrna rozkrojte napříč. Rozpůlená zrna dejte do síta a ponořte je na deset vteřin do roztoku jódu, potom pět vteřin proplachujte vodou. Řezné plochy hořkých zrn zhnědnou, zatímco plochy s nízkým obsahem alkaloidů zůstanou žluté.

Pro přípravu roztoku jódu rozpusťte 14 g jodidu draselného v co nejmenším množství vody, přidejte 10 g jódu a rozřeďte v 1 000 cm3. Před použitím nechte roztok po dobu jednoho týdne odstát. Uchovejte v hnědých lahvích. Před použitím rozřeďte roztok na trojnásobek až pětinásobek původního objemu.

PŘÍLOHA III

PLOCHY, NA KTERÉ SE POSKYTUJE PRÉMIE NA KOZY

1. Bulharsko: celá země.

2. Kypr: celá země.

3. Portugalsko: celá země s výjimkou Azorských ostrovů.

4. Slovinsko: celá země.

5. Slovensko: všechny horské oblasti ve smyslu článku 18 nařízení (ES) č. 1257/1999.

PŘÍLOHA IV

SEZNAM PLEMEN SKOTU PODLE ČLÁNKU 59

—	Angler Rotvieh (Angeln) – Rød dansk mælkerace (RMD) – German Red – Lithuanian Red,

—

Ayrshire,

—	Armoricaine,

—	Bretonne pie noire,

—

Fries-Hollands (FH), Française frisonne pie noire (FFPN), Friesian-Holstein, Holstein, Black and White Friesian, Red and White Friesian, Frisona española, Frisona Italiana, Zwartbonten van België/pie noire de Belgique, Sortbroget dansk mælkerace (SDM), Deutsche Schwarzbunte, Schwarzbunte Milchrasse (SMR), Czarno-biała, Czerwono-biała, Magyar Holstein-Friz, Dutch Black and White, Estonian Holstein, Estonian Native, Estonian Red, British Friesian, črno-bela, German Red and White, Holstein Black and White, Red Holstein,

—	Groninger Blaarkop,

—

Guernsey,

—

Jersey,

—	Malkeborthorn,

—

Reggiana,

—	Valdostana Nera,

—	Itäsuomenkarja,

—	Länsisuomenkarja,

—	Pohjoissuomenkarja.

PŘÍLOHA V

PRŮMĚRNÁ DOJIVOST PODLE ČLÁNKU 63

(kilogramy)
Belgie	6 920
Česká republika	5 682
Estonsko	5 608
Španělsko	6 500
Francie	5 550
Kypr	6 559
Lotyšsko	4 796
Litva	4 970
Maďarsko	6 666
Rakousko	4 650
Polsko	3 913
Portugalsko	5 100
Slovensko	5 006

PŘÍLOHA VI

VNITROSTÁTNÍ STROPY PRO PORÁŽKOVOU PRÉMII PODLE ČL. 81 ODST. 1

	Dospělé kusy	Telata
Belgie	—	335 935
Španělsko	1 982 216	25 629
Portugalsko	325 093	70 911

PŘÍLOHA VII

MINIMÁLNÍ ROZLOHA PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU V RÁMCI REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU

Nové členské státy	Minimální rozloha plochy zemědělského podniku podle čl. 124 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 (ha)
Bulharsko	1 O platby však mohou žádat podniky s alespoň 0,5 ha trvalých kultur
Kypr	0,3
Česká republika	1
Estonsko	1
Maďarsko	1 O platby však mohou žádat podniky s více než 0,3 ha sadů či vinic
Lotyšsko	1
Litva	1
Polsko	1
Rumunsko	1
Slovensko	1

PŘÍLOHA VIII

ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY V REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU

Nové členské státy	Zemědělské plochy v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 (tisíce ha)
Bulharsko	3 492
Kypr	140
Česká republika	3 469
Estonsko	800
Maďarsko	4 829
Lotyšsko	1 475
Litva	2 574
Polsko	14 337
Rumunsko	8 716
Slovensko	1 880

PŘÍLOHA IX

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1973/2004	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 5
Čl. 2 odst. 2	Čl. 5 odst. 3
Čl. 2 odst. 3	Článek 3
Čl. 2 odst. 5	Článek 13
Článek 3	Článek 4
Článek 4	Článek 6
Článek 5	—
Článek 6	—
Článek 7	—
Článek 8	—
Článek 9	—
Článek 10	—
Článek 11	Článek 14
Článek 12	Článek 7
Článek 13	Článek 8
Článek 14	Článek 9
Článek 15	Článek 15
Článek 16	Článek 16
Článek 17	Článek 17
Článek 18	—
Článek 19	Článek 10
Článek 20	Článek 11
Článek 21	Článek 12
Článek 22	—
Článek 23	—
Článek 24	—
Článek 25	—
Článek 26	—
Článek 27	—
Článek 28	—
Článek 29	—
Článek 30	—
Článek 31	—
Článek 32	—
Článek 33	—
Článek 34	—
Článek 35	—
Článek 36	—
Článek 36a	—
Článek 37	—
Článek 38	—
Článek 39	—
Článek 40	—
Článek 41	—
Článek 42	—
Článek 43	—
Článek 44	—
Článek 45	—
Článek 46	Článek 18
Článek 47	Článek 19
Článek 48	Článek 20
Článek 49	Článek 21
Článek 49a	Článek 22
Článek 50	Článek 23
Článek 51	—
Článek 52	—
Článek 53	—
Článek 54	—
Článek 55	—
Článek 56	—
Článek 57	—
Článek 58	—
Článek 59	—
Článek 60	—
Článek 61	—
Článek 62	—
Článek 63	—
Článek 64	—
Článek 65	—
Článek 66	—
Článek 67	—
Článek 68	—
Článek 69	—
Článek 70	Článek 35
Článek 71	Článek 36
Článek 72	Článek 37
Článek 73	Článek 38
Článek 74	Článek 39
Článek 75	Článek 40
Článek 76	Článek 41
Článek 77	Článek 42
Článek 78	Článek 43
Článek 79	Článek 44
Článek 80	Článek 45
Článek 81	Článek 46
Článek 82	Článek 47
Článek 83	Článek 48
Článek 84	Článek 49
Článek 85	—
Článek 86	—
Článek 87	Článek 50
Článek 88	Článek 51
Článek 89	Článek 52
Článek 90	Článek 53
Článek 91	Článek 54
Článek 92	Článek 55
Článek 93	Článek 56
Článek 94	Článek 57
Článek 95	Článek 58
Článek 96	—
Článek 97	—
Článek 98	—
Článek 99	Článek 59
Článek 100	Článek 60
Článek 101	Článek 61
Článek 102	Článek 62
Článek 103	Článek 63
Článek 104	Článek 64
Článek 105	Článek 65
Článek 106	Článek 66
Článek 107	Článek 67
Článek 108	Článek 68
Článek 109	Článek 69
Článek 110	Článek 70
Článek 111	Článek 71
Článek 112	Článek 72
Článek 113	Článek 73
Článek 114	Článek 74
Článek 115	Článek 75
Článek 116	Článek 76
Článek 117	—
Článek 118	—
Článek 118a	—
Článek 118b	—
Článek 118c	—
Článek 118d	—
Článek 119	—
Článek 120	Článek 77
Článek 121	Článek 78
Článek 122	Článek 79
Článek 123	Článek 80
Článek 124	Článek 81
Článek 125	—
Článek 126	Článek 82
Článek 127	Článek 83
Článek 128	—
Článek 129	Článek 84
Článek 130	Článek 85
Článek 130a	Článek 86
Článek 131	—
Článek 132	Článek 87
Článek 133	—
Článek 134	Článek 88
Článek 135	Článek 89
—	Článek 90
Článek 136	—
Článek 137	—
Článek 138	—
Článek 139	Článek 91
Článek 139a	Článek 92
Článek 140	Článek 93
Článek 141	Článek 94
Článek 142	Článek 95
Článek 142a	—
Článek 143	—
Článek 144	—
Článek 145	—
Článek 146	—
Článek 147	—
Článek 148	—
Článek 149	—
Článek 150	—
Článek 151	—
Článek 152	—
Článek 153	—
Článek 154	—
Článek 155	—
Článek 156	—
Článek 157	—
Článek 158	—
Článek 159	—
Článek 160	—
Článek 163	—
Článek 164	—
Článek 165	—
Článek 166	—
Článek 167	—
Článek 168	—
Článek 169	—
Článek 170	—
Článek 171	—
Článek 171a	Článek 24
Článek 171aa	Článek 25
Článek 171ab	Článek 26
Článek 171ac	Článek 27
Článek 171ad	Článek 28
Článek 171ae	Článek 29
Článek 171af	Článek 30
Článek 171ag	—
Článek 171 ah	—
Článek 171 ai	—
Článek 171b	—
Článek 171ba	—
Článek 171bb	—
Článek 171bc	—
Článek 171c	—
Článek 171ca	—
Článek 171cb	—
Článek 171cc	—
Článek 171cd	—
Článek 171ce	—
Článek 171cf	—
Článek 171cg	—
Článek 171ch	—
Článek 171ci	—
Článek 171cj	—
Článek 171ck	—
Článek 171cl	—
Článek 171cm	—
Článek 171cn	—
Článek 171co	—
Článek 171cp	—
Článek 171d	Článek 31
Článek 171da	Článek 32
Článek 171db	Článek 33
Článek 171dc	Článek 34
Článek 172	Článek 96
—	Článek 97
Článek 173	Článek 98
Příloha I	Příloha II
Příloha II	Příloha I
Příloha III, IV, V, VI, VII, VIII, IX	—
Příloha X	Příloha III
Příloha XI, XII, XIII, XIV	—
Příloha XV	Příloha IV
Příloha XVI	Příloha V
Příloha XVII	Příloha VI
Příloha XVIII, XIX	—
Příloha XX	Příloha VII
Příloha XXI	Příloha VIII
Příloha XXII–XXX	—

2.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 316/65

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1122/2009

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na články 85x a 103za ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 73/2009 ruší a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 a zavádí některé změny v režimu jednotné platby i některých jiných režimech přímé platby. Současně zrušuje od roku 2010 několik existujících režimů přímých plateb. Kromě toho zavádí některé změny v režimu, podle něhož se přímé platby zemědělcům, kteří nesplňují některé podmínky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat („podmíněnost“), snižují nebo vyloučí.

(2)

Režimy přímých plateb byly poprvé zavedeny v důsledku reformy společné zemědělské politiky v roce 1992 a byly dále rozvinuty v rámci následujících reforem. Na režimy se vztahuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“). Uvedený systém stanovený nařízením Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 24. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 73/2009 (2), a dále pro podmíněnost podle nařízení Rady (ES) č. 479/2008 prokázal, že je účinným prostředkem k provádění režimů přímých plateb. Nařízení (ES) č. 73/2009 se o tento integrovaný systém opírá.

(3)

Vzhledem ke změnám v přímých platbách, které byly provedeny nařízením (ES) č. 73/2009, je vhodné zrušit a nahradit nařízení (ES) č. 796/2004 a jím stanovené zásady převzít do nového nařízení. Současně v důsledku začlenění odvětví vína do nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 je třeba nahradit odkazy na nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (3) nacházející se v nařízení (ES) č. 796/2004 odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007.Z důvodů sjednocení by se některá ustanovení nařízení (ES) č. 796/2004 měla včlenit do nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 (4), které bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5).

(4)

Nařízení (ES) č. 73/2009 ponechává členským státům možnost volby, pokud jde o použití některých režimů podpor v něm stanovených. Toto nařízení by tedy mělo obsahovat ustanovení o správě a kontrole, které musí být provedeny v členských státech vzhledem k jejich možnosti výběru, pokud jde o přístup k některým režimům podpor. Příslušná ustanovení tohoto nařízení by se tedy měla použít jedině tehdy, pokud členské státy takovou volbu provedou.

(5)

Nařízení (ES) č. 73/2009 v rámci ustanovení o podmíněnosti stanoví některé povinnosti, jež musí dodržovat jak členské státy, tak zemědělci, pokud jde o zachování stálých pastvin. Je nezbytné stanovit pravidla pro určování poměru stálých pastvin a zemědělské půdy, který musí být zachován, a povinnosti, které musí každý zemědělec plnit, je-li zjištěno, že poměr se snižuje na úkor půdy využívané jako stálé pastviny.

(6)	S cílem umožnit účinnou kontrolu a zabránit tomu, aby nebylo předloženo několik žádostí o podporu u různých platebních agentur v jednom členském státě, by členské státy měly vytvořit jednotný systém identifikace zemědělců předkládajících žádosti o podporu v rámci integrovaného systému.

(7)

Je třeba stanovit prováděcí pravidla k systému identifikace zemědělských pozemků, který spravují členské státy v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 73/2009. Podle tohoto ustanovení se mají používat techniky založené na automatizovaném geografickém informačním systému (GIS). Je nezbytné vyjasnit úroveň, na níž by měl tento systém fungovat, a míru podrobnosti informací, které by měly být v GIS k dispozici.

(8)

Pro zajištění řádného provádění režimu jednotné platby uvedeného v hlavě III nařízení (ES) č. 73/2009 by členské státy měly vytvořit systém identifikace a registrace, který zajistí možnost vysledování platebních nároků, a který umožní mimo jiné křížovou kontrolu mezi plochami ohlášenými pro účely režimu jednotné platby a platebními nároky každého zemědělce a kontrolu různých platebních nároků jako takových.

(9)

Sledování toho, jak se plní různé povinnosti v oblasti podmíněnosti, vyžaduje zavedení kontrolního systému a vhodných snížení. K tomuto účelu je třeba, aby si různé orgány z jednotlivých členských států předávaly informace o žádostech o podporu, kontrolních vzorcích, výsledcích kontrol na místě atd. Měly by se stanovit základní prvky takového systému.

(10)	V zájmu zjednodušení by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlav III a IV nařízení (ES) č. 73/2009 zahrnují do jednotné žádosti.

(11)	Členské státy by měly přijmout požadovaná opatření, aby umožnily řádné fungování integrovaného systému, je-li v případě stejného zemědělce pověřeno více platebních agentur.

(12)

Aby se umožnily účinné kontroly, měly by se současně ohlašovat všechny druhy využití ploch i všechny dotyčné režimy podpor. Proto by se mělo upravit předkládání jednotné žádosti o podporu zahrnující všechny žádosti o podporu, které se nějakým způsobem týkají plochy. Formulář jednotné žádosti by kromě toho měli předkládat zemědělci, kteří nežádají o žádnou z podpor spadajících do jednotné žádosti, pokud disponují zemědělskou plochou. Je však vhodné povolit, aby členské státy mohly zemědělce od této povinnosti osvobodit, pokud jsou již dané informace orgánům k dispozici.

(13)

Členské státy by měly stanovit lhůtu pro předkládání jednotné žádosti, která by měla vypršet nejpozději 15. května, aby se umožnilo včasné zpracování a kontrola žádosti. Kvůli zvláštním klimatickým podmínkám v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Finsku a Švédsku by se však těmto členským státům mělo povolit stanovení pozdějšího termínu, který by měl být nejpozději 15. června. Kromě toho by na stejném právním základě měly být případ od případu stanoveny odchylky, pokud by to v budoucnu vyžadovaly klimatické podmínky v daném roce.

(14)

V jednotné žádosti by měl zemědělec ohlásit nejen plochu, kterou používá k zemědělským účelům, ale i své platební nároky a spolu s jednotnou žádostí by se měly požadovat jakékoli informace požadované ke stanovení způsobilosti k podpoře. Je nicméně vhodné povolit, aby členské státy stanovily odchylku od některých povinností, pokud platební nároky, které mají být v daném roce přiznány, dosud nebyly definitivně stanoveny.

(15)	Za účelem zjednodušení postupů pro podání žádosti a v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 by mělo být v této souvislosti stanoveno, že členské státy pokud možno poskytnou zemědělcům tiskopisy s předtištěnými informacemi.

(16)

Spolu s jednotnou žádostí nebo, je-li to vhodné vzhledem k povaze informací, později, by se měly požadovat jakékoli specifické informace o produkci konopí, skořápkového ovoce, brambor určených pro výrobu škrobu, osiva, bavlny, ovoce a zeleniny a o zvláštní podpoře, na kterou se vztahuje jednotná žádost. Dále by se mělo stanovit, že se ve formuláři jednotné žádosti uvádějí plochy, pro něž se nežádá o žádnou podporu. V závislosti na druhu použití může mít význam disponovat podrobnými informacemi; to je důvod, proč by některá použití měla být uvedena samostatně, zatímco jiná lze uvádět pod jedním záhlavím. Pokud však členské státy již tento druh informací získají, měla by se povolit odchylka od tohoto pravidla.

(17)	Aby se umožnilo účinné sledování, měl by kromě toho každý členský stát určit minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti o podporu.

(18)

S cílem zajistit co největší pružnost pro zemědělce, pokud jde o plánování využití ploch, by jim mělo být umožněno měnit svou jednotnou žádost až do obvyklého data osevu za předpokladu, že jsou dodrženy všechny zvláštní požadavky podle jednotlivých režimů podpor a že příslušný orgán dosud neinformoval zemědělce o chybách vyskytujících se v jednotné žádosti, ani ho neinformoval o kontrole na místě, která odhalila chyby ohledně části, jíž se změna týká. Po provedení změny by měla být dána možnost upravit příslušné podklady nebo smlouvy, které se mají předložit.

(19)

Pro účinnou správu je klíčové včasné podání žádosti o zvýšení hodnoty nebo o přiznání platebních nároků v rámci režimu jednotné platby. Členské státy by proto měly stanovit lhůtu pro žádost, která vyprší nejpozději 15. května. S cílem zjednodušit postupy by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že žádost lze podat současně s jednotnou žádostí. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko by však z tohoto důvodu měly mít možnost stanovit pozdější termín, který smí být nejpozději 15. června.

(20)	Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor „na zvířata“, měla by se přijmout společná ustanovení ohledně podrobných informací, které je třeba zahrnout do žádostí o podporu „na zvířata“.

(21)

V souladu s článkem 117 nařízení (ES) č. 73/2009 se prémie v rámci režimů podpory pro skot poskytnou pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (6). Zemědělcům, kteří podávají žádosti na základě příslušných režimů podpor, by se proto měl umožnit včasný přístup k potřebným informacím.

(22)

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělená platba za cukr a oddělená platba za ovoce a zeleninu nejsou vzhledem ke své povaze spojeny se zemědělskou plochou, a proto se ustanovení o jednotné žádosti na uvedené režimy plateb nepoužijí. Proto by měl být stanoven vhodný postup pro podávání žádostí.

(23)

Měly by se stanovit další požadavky na žádost o zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, jiné než platby „na plochu“ nebo „na zvířata“. Vzhledem k možné různorodosti opatření zvláštní podpory je obzvláště důležité, aby zemědělec předložil všechny informace požadované ke stanovení způsobilosti. Z praktických důvodů by se mělo povolit, aby členské státy vyžadovaly podklady k pozdějšímu termínu, než ke dni stanovenému pro podání žádosti.

(24)

V případě uplatnění čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009 nejsou příjemci podpory zemědělci, ale vzájemné fondy, které poskytly zemědělcům náhradu škody za hospodářské ztráty. Měly by se stanovit zvláštní požadavky na žádost o podporu do vzájemných fondů s ohledem na informace potřebné ke stanovení jejich způsobilosti k platbě.

(25)

Měl by se vytvořit obecný rámec pro zavedení zjednodušených postupů v kontextu komunikace mezi zemědělci a orgány členských států. Tento rámec by měl zejména zajistit možnost používat elektronické prostředky. Musí se však zaručit zejména naprostá spolehlivost takto získaných údajů a fungování takových postupů bez jakékoli diskriminace mezi zemědělci. Dále by v zájmu zjednodušení správy pro zemědělce i pro vnitrostátní orgány mělo být umožněno, aby vnitrostátní orgány vyžadovaly podklady nezbytné k ověření způsobilosti některých plateb přímo od zdroje, a nikoli od zemědělce.

(26)	Pokud žádosti o podporu obsahují zjevné chyby, mělo by být umožněno, aby mohly být kdykoli opraveny.

(27)	Měla by být stanovena pravidla pro řešení situací, kdy nejzazší datum pro podání různých žádostí, dokladů nebo změn připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli.

(28)

Dodržování lhůt pro podávání žádostí o podporu a pro změnu žádostí o podporu „na plochu“, jakýchkoli podkladů, smluv nebo prohlášení je nezbytné pro to, aby vnitrostátní správní orgány mohly plánovat a následně provádět účinné kontroly správnosti žádostí o podporu. Proto by mělo být upraveno, v jakých lhůtách lze přijímat opožděné žádosti. Kromě toho by se mělo zavést snížení podpory s cílem motivovat zemědělce k dodržování lhůt.

(29)

Včasné podání žádostí o platební nároky zemědělci je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly stanovit platební nároky ve stanovené lhůtě. Opožděná podání uvedených žádostí by proto měla být povolena pouze ve stejné dodatečné lhůtě jako u opožděného podání jakékoli žádosti o podporu. Mělo by být také uplatněno odrazující snížení plateb, nebylo-li zpoždění způsobeno vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi.

(30)	Zemědělci by měli být oprávněni kdykoli vzít zpět své žádosti o podporu nebo jejich části, pokud příslušný orgán dosud neinformoval zemědělce o chybách v jeho žádosti o podporu, ani ho neinformoval o kontrole na místě.

(31)

Na dodržování ustanovení o režimech podpor řízených v rámci integrovaného systému by se mělo účinně dohlížet. Za tímto účelem a k zajištění jednotné úrovně dohledu ve všech členských státech je nezbytné podrobně stanovit kritéria a technické postupy pro provádění administrativních kontrol a kontrol na místě jak kritérií způsobilosti pro podporu stanovených pro režimy podpor, tak povinností v oblasti podmíněnosti. Pro dohled je podstatné, že mohou být provedeny kontroly na místě. Žádosti by se proto měly zamítnout, pokud zemědělec zabrání ve výkonu těchto kontrol.

(32)

Oznámení kontrol na místě, pokud jde o způsobilost nebo podmíněnost, by se mělo povolit pouze v případě, že se tím neohrozí kontroly, a v každém případě by se měly stanovit vhodné lhůty. Kromě toho stanoví-li zvláštní odvětvová pravidla pro akty či normy v rámci podmíněnosti, že kontroly na místě se neoznamují, měla by se tato pravidla dodržet.

(33)	Mělo by se stanovit, že v případě potřeby by se členské státy měly zavázat ke kombinování různých kontrol.

(34)	S ohledem na účinné odhalování nesrovnalostí při administrativních kontrolách by se měl upravit zejména obsah křížových kontrol. Nesrovnalosti by se měly sledovat v rámci vhodného postupu.

(35)

Častou chybou během křížových kontrol je ohlášení mírně větší celkové zemědělské plochy v rámci referenčního pozemku. Z důvodů zjednodušení, pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu dvou nebo více zemědělců v rámci stejného režimu podpory a celková vykázaná plocha přesahuje zemědělskou plochu s rozdílem, který spadá pod definici odchylky stanovené pro měření zemědělských pozemků, mělo by se členským státům povolit, aby stanovily poměrné snížení příslušných ploch. Dotyční zemědělci by však měli mít nárok odvolat se proti těmto rozhodnutím.

(36)

Pokud některý členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 a platby jsou poskytovány „na plochu“ nebo „na zvířata“, je vhodné použít stejnou míru kontrol jako u jiných plateb „na plochu“ a „na zvířata“. U dalších opatření zvláštní podpory by měli být příjemci podpory považováni za oddělenou skupinu a měla by se na ně vztahovat zvláštní minimální míra kontrol.

(37)

Měl by se stanovit minimální počet zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v rámci různých režimů podpor. Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor „na zvířata“, měl by se ve vztahu k zemědělcům žádajícím o podporu podle těchto režimů stanovit integrovaný přístup založený na hospodářství.

(38)

Při zjištění významných nesrovnalostí a nedodržení pravidel by měl být v průběhu běžného a/nebo následujícího roku zvýšen počet kontrol na místě, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu. Při rozšíření vzorku, pokud jde o podmíněnost, by měly být tyto dodatečné kontroly provedeny u dotčených aktů nebo norem.

(39)

Kontroly na místě u zemědělců, kteří podávají žádosti o podporu, se nemusejí nezbytně provádět u každého jednotlivého zvířete nebo zemědělského pozemku. V některých případech lze provádět kontroly vzorku. Tam, kde je to přípustné, by se však měl vzorek rozšířit natolik, aby zaručil spolehlivou a reprezentativní úroveň jistoty. V některých případech může být nezbytné rozšířit vzorek na kontrolu v plném rozsahu. Členské státy by měly stanovit kritéria pro výběr vzorku, který má být kontrolován.

(40)

Vzorek minimální míry kontrol pro kontroly na místě by měl být vytvořen z části na základě analýzy rizik a z části náhodným výběrem. Příslušný orgán by měl stanovit rizikové faktory, jelikož je v lepším postavení pro výběr relevantních rizikových faktorů. V zájmu zajištění relevantních a účinných analýz rizik by měla být jejich efektivnost každoročně hodnocena a aktualizována z hlediska relevance každého rizikového faktoru, srovnání výsledků vzorků vybraných náhodně a na základě rizika a konkrétní situace v daném členském státě.

(41)	Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby byli zaměstnanci provádějící kontrolu informováni o důvodu výběru určitého zemědělce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly vést záznamy o takových informacích.

(42)	V některých případech je důležité provést kontroly na místě před obdržením všech žádostí, a členské státy by proto měly mít možnost částečně vybrat kontrolní vzorek před koncem období pro podání žádostí.

(43)

Aby mohly vnitrostátní orgány a jakýkoli příslušný orgán Společenství sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do zprávy o kontrole. Zemědělec nebo jeho zástupce by měl mít možnost zprávu podepsat. V případě kontrol prováděných prostřednictvím dálkového průzkumu Země by však členské státy měly mít možnost toto právo poskytnout pouze v případech, kdy kontroly odhalí nesrovnalosti. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl zemědělec obdržet kopii zprávy v případě, že byly zjištěny nesrovnalosti.

(44)

Aby se zajistil řádný dohled, měly by kontroly na místě týkající se režimů podpory „na plochu“ zahrnovat všechny ohlášené zemědělské pozemky Mělo by však z důvodu zjednodušení být povoleno, aby se skutečné zjištění pozemků omezilo na vzorek 50 % pozemků. Vzorek by však měl být spolehlivý a reprezentativní a v případě anomálií by se měl rozšířit. Výsledky vzorku by měly být extrapolovány na zbytek souboru. Je vhodné stanovit, že členské státy pro účely kontrol na místě mohou využít některé technické nástroje.

(45)	Měla by se stanovit podrobná pravidla pro určování ploch a metody měření, aby se zajistila kvalita měření rovnocenná té, kterou vyžadují technické normy stanovené na úrovni Společenství.

(46)

Zkušenosti ukázaly, že při určování plochy zemědělských pozemků, na které lze poskytnout platby na plochu, je nezbytné určit přípustnou šířku určitých terénních prvků, zejména živých plotů, příkopů a zdí. S ohledem na zvláštní potřeby ochrany životního prostředí by se měla zajistit určitá pružnost v rámci limitů, které byly zohledněny při stanovení regionálních výnosů.

(47)	Mělo by se stanovit, za jakých podmínek by se měly zalesněné zemědělské pozemky považovat za způsobilé pro účely režimů podpory „na plochu“. Je rovněž vhodné upravit správní postup v případě ploch ve společném užívání.

(48)

Měly by se stanovit podmínky pro využití dálkového průzkumu Země pro kontroly na místě a přijmout ustanovení pro fyzické kontroly, které se budou provádět v případech, kdy vyhodnocení snímků nepovede k jasným výsledkům. Například z důvodu povětrnostních podmínek mohou vzniknout případy, kdy doplňkové kontroly, které se mají provést po zvýšení míry kontrol na místě, již nelze provést pomocí dálkového průzkumu Země. V tom případě by měly být provedeny tradičním způsobem.

(49)	V rámci režimu jednotné platby by zemědělci se zvláštními nároky mohli obdržet podporu, pokud splňují požadavek na některou činnost. V zájmu účinného ověření uvedeného požadavku by členské státy měly stanovit postupy kontrol na místě u zemědělců se zvláštními nároky.

(50)	Vzhledem ke konkrétním vlastnostem režimu podpor pro osivo, bavlnu a cukr podle oddílů 5, 6 a 7 kapitoly 1 hlavy IV nařízení (ES) č. 73/2009 by měla být zavedena zvláštní ustanovení týkající se kontroly.

(51)

Ustanovení čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že obsah tetrahydrokannabinolu (THC) v odrůdách konopí, na které lze poskytnout přímé platby, musí být nejvýše 0,2 %. S ohledem na provedení tohoto pravidla by se měl stanovit systém, který použijí členské státy k ověření obsahu THC v konopí.

(52)	Kromě toho je nezbytné stanovit období, během něhož se nesmí sklízet konopí pěstované na vlákno po skončení květu, s cílem umožnit účinné provádění kontrol předepsaných pro tuto plodinu.

(53)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor „na zvířata“, pak pokud se žádá o podporu v rámci těchto režimů, je třeba upřesnit časové rozvržení a minimální obsah kontrol na místě. V zájmu účinného přezkoumání správnosti údajů v žádostech o podporu a v oznámeních do počítačové databáze skotu je nezbytné provádět velkou část takových kontrol na místě během stanoveného retenčního období.

(54)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor pro skot, kde podmínkou způsobilosti je řádné označení a evidence skotu podle článku 117 nařízení (ES) č. 73/2009, mělo by se zajistit, aby podpora Společenství byla poskytována pouze na skot řádně označený a evidovaný. Tyto kontroly by se měly rovněž provádět u skotu, pro který dosud nebyla podána žádost, ale pro který by mohla být taková žádost podána, protože u těchto zvířat se s ohledem na mechanismus některých režimů podpor pro skot mnohdy žádá o podporu až poté, co zvířata opustila hospodářství.

(55)	Pokud jde o ovce a kozy, kontroly na místě by se měly týkat zejména dodržení retenčního období a správnosti údajů v evidenci.

(56)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití porážkové prémie, mělo by se přijmout zvláštní ustanovení o kontrolách na místě prováděných na jatkách za účelem ověření toho, zda na zvířata, pro která se žádá o podporu, lze poskytnout tuto podporu a zda jsou informace obsažené v počítačové databázi správné. Členské státy by měly být zmocněny použít při výběru jatek, která budou takto kontrolována, dvě různá východiska.

(57)	Pokud jde o porážkové prémie poskytované po vývozu skotu, je z důvodu rozdílů v účelu kontrol nezbytné stanovit vedle kontrolních ustanovení Společenství týkajících se vývozu obecně ještě zvláštní ustanovení.

(58)

Na základě nařízení Komise (ES) č. 1082/2003 ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (7), pokud jde o minimální kontroly v rámci systému identifikace a evidence skotu, byla přijata zvláštní kontrolní ustanovení. Pokud jsou kontroly prováděny podle uvedeného nařízení, jejich výsledky by se měly zahrnout do zprávy o kontrole pro účely integrovaného systému.

(59)

Kromě toho je potřeba stanovit pravidla týkající se zprávy o kontrole v případě kontrol na místě na jatkách, nebo pokud je prémie je poskytnuta po vývozu. Pro účely soudržnosti by se mělo rovněž stanovit, že v případě nesouladu s ustanoveními hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (8) by se kopie zprávy o kontrole měly zaslat orgánům příslušným pro uplatňování uvedených nařízení.

(60)

V případě, že členský stát využije možnosti poskytnout zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, měla by se pokud možno použít ustanovení o kontrole podle tohoto nařízení. Pokud není možné použít uvedená ustanovení, měly by členské státy zajistit rovnocennou úroveň kontrol. Měly by se stanovit zvláštní požadavky pro kontrolu žádostí o platbu ze vzájemných fondů a pro investice.

(61)

Nařízení (ES) č. 73/2009 zavádí povinnosti v oblasti podmíněnosti pro zemědělce, kteří dostávají platby v rámci všech režimů přímých plateb uvedených v příloze I uvedeného nařízení, a stanoví systém snížení a vyloučení v případě neplnění těchto povinností. Uvedený systém se také použije na platby podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007. Je třeba stanovit prováděcí pravidla k tomuto systému.

(62)	Měla by se stanovit prováděcí pravidla týkající se otázky, které orgány v členských státech provádějí kontroly plnění povinností v oblasti podmíněnosti.

(63)	V některých případech může být pro členské státy užitečné provádět administrativní kontroly plnění povinností v oblasti podmíněnosti. Tyto kontrolní nástroje by však neměly být pro členské státy povinné.

(64)	Musí se stanovit minimální míra kontrol dodržování povinností v oblasti podmíněnosti. Tuto míru kontrol by mělo představovat 1 % zemědělců spadajících do oblasti působnosti každého kontrolního orgánu, které je třeba vybrat na základě vhodné analýzy rizik.

(65)	Členským státům by měla být dána možnost splnit minimální míru kontrol na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, platební agentury nebo aktu či normy, nebo souboru aktů či norem.

(66)

Pokud zvláštní právní předpisy použitelné na akty a normy stanoví minimální míry kontrol, členské státy by měly tyto míry dodržet. Členským státům by však mělo být povoleno použít jednotnou míru kontrol pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti. Pokud si členské státy vyberou tuto možnost, všechny případy nedodržení požadavků zjištěné během kontrol na místě podle odvětvových právních předpisů by však měly být nahlášeny a následně sledovány v rámci podmíněnosti.

(67)

Nařízení (ES) č. 73/2009 stanovilo pravidla, která v některých případech vyžadují, aby příslušný orgán sledoval, zda zemědělci přijali nápravné opatření. Aby se zabránilo oslabení kontrolního systému, zejména pokud jde o výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti, mělo by se objasnit, že toto sledování by se nemělo brát v úvahu při stanovení minimálního kontrolního vzorku.

(68)	Kontrolní vzorek pro podmíněnost by se měl vytvořit buď z části zemědělců vybraných pro kontrolu na místě zaměřenou na kritéria způsobilosti pro podporu, nebo z celkového počtu zemědělců, kteří podají žádosti o přímé platby. V takovém případě by se měly povolit některé další možnosti volby.

(69)

Výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti se může zlepšit, pokud se umožní zohlednit při analýze rizik účast zemědělců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (ES) č. 73/2009 i účast zemědělců v certifikačních systémech. Při zohlednění této účasti by se však mělo prokázat, že zemědělci účastnící se uvedených režimů představují menší riziko než zemědělci, kteří se uvedených režimů neúčastní.

(70)

Kontroly na místě týkající se podmíněnosti by obecně vyžadovaly několik návštěv ve stejném zemědělském podniku. Aby se snížila zátěž kontrol pro zemědělce i správu, mohou se kontroly omezit na jednu kontrolní návštěvu. Časový rozvrh této návštěvy by měl být upřesněn. Členské státy by však měly zajistit, že se v rámci stejného kalendářního roku provede reprezentativní a účinná kontrola požadavků a norem.

(71)

S cílem zjednodušit kontroly na místě týkající se podmíněnosti a zlepšit využití stávajících kontrolních kapacit by se mělo stanovit, že kontroly na úrovni zemědělského podniku by měly být nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni podniků, pokud účinnost kontrol je alespoň rovnocenná té, které lze dosáhnout kontrolami na místě.

(72)

Dále by mělo být členským státům umožněno, aby při provádění kontrol na místě týkajících se podmíněnosti používaly objektivní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám. Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat.

(73)

Musí se stanovit pravidla pro vypracovávání podrobných a zvláštních kontrolních zpráv pro podmíněnost. Specializovaní kontroloři v terénu by měli informovat o všech svých zjištěních a stupni jejich závažnosti, aby platební agentura mohla stanovit příslušná snížení nebo podle okolností rozhodnout o vyloučení z příjmu přímých plateb.

(74)

Zemědělci by měli být informováni o jakémkoli možném nesouladu zjištěném na základě kontroly na místě. Je vhodné stanovit určitou časovou lhůtu, v rámci níž by zemědělci tuto informaci měli obdržet. Překročení této lhůty by však nemělo opravňovat dotčené zemědělce k tomu, aby se vyhnuli následkům, které by zjištěný nesoulad jinak měl.

(75)

Snížení a vyloučení by měla být stanovena s ohledem na zásadu přiměřenosti a zvláštní problémy spojené s případy vyšší moci a mimořádnými a přírodními okolnostmi. V případě povinností spojených s podmíněností se mohou snížení a vyloučení uplatnit jedině tehdy, pokud zemědělec jednal z nedbalosti nebo úmyslně. Snížení a vyloučení by se měla odstupňovat podle závažnosti zjištěné nesrovnalosti a měla by zahrnovat i úplné vyloučení z jednoho nebo několika režimů podpory na stanovenou dobu. Pokud jde o kritéria způsobilosti pro podporu, měla by snížení a vyloučení zohledňovat zvláštnosti jednotlivých režimů podpory.

(76)

S cílem umožnit členským státům účinné provádění kontrol, a zejména kontrol povinností v souvislosti s podmíněností, ohlásí zemědělci v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 všechny plochy, které mají k dispozici, bez ohledu na to, zda na ně žádají podporu, či nikoliv. Je třeba stanovit mechanismus, který zajistí, že zemědělci splní tuto povinnost.

(77)	V zájmu určení ploch a výpočtu snížení je nutné definovat plochy, na které se vztahuje stejná skupina plodin. Jednu plochu je možno zohlednit několikrát, pokud je ohlášena pro podporu v rámci více režimů podpor.

(78)

Platba podpory v rámci režimu jednotné platby vyžaduje stejný počet platebních nároků a hektarů, na které lze poskytnout podporu. Pro účely tohoto režimu je proto vhodné stanovit, že výpočet platby v případě rozporů mezi ohlášenými platebními nároky a ohlášenou plochou by měl vycházet z menší rozlohy. Aby se zabránilo výpočtu založenému na neexistujících nárocích, mělo by se stanovit, že počet platebních nároků použitých k výpočtu by neměl překročit počet platebních nároků, které má zemědělec k dispozici.

(79)

U žádostí o podporu „na plochu“ se nesrovnalosti obvykle týkají částí ploch. Ohlášení větší rozlohy jednoho pozemku lze proto vyrovnat ohlášením menší rozlohy jiných pozemků se stejnou skupinou plodin. V rámci určité přípustné odchylky by mělo být stanoveno, že žádosti o podporu se upraví podle skutečně zjištěné rozlohy a snížení se uplatní teprve po překročení této odchylky.

(80)

Kromě toho u žádostí o platby „na plochu“ jsou rozdíly mezi celkovou plochou ohlášenou v žádosti a celkovou plochou stanovenou jako způsobilá často nevýznamné. V zájmu snížení vysokého počtu drobných úprav žádostí by mělo být stanoveno, že žádost o podporu by se neměla upravovat podle zjištěné plochy, není-li překročena určitá úroveň rozdílů.

(81)	Je nutné přijmout zvláštní ustanovení, která zohlední zvláštnosti žádostí o podporu v rámci režimů podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu, osivo a bavlnu.

(82)	V případě, že ohlášení větší rozlohy bylo záměrné, by se měla uplatnit zvláštní pravidla.

(83)	Měla by být stanovena prováděcí pravidla pro základ výpočtu prémií „na zvířata“.

(84)	Zemědělcům by mělo být povoleno nahradit skot a ovce nebo kozy za určitých podmínek v rámci limitů povolených podle příslušných odvětvových pravidel.

(85)

Pokud jde o žádosti o podporu „na zvířata“, vedou nesrovnalosti k tomu, že na dotyčné zvíře nelze podporu poskytnout. Mělo by se stanovit uplatnění snížení již v případě zjištění nesrovnalostí u prvního zvířete; bez ohledu na výši snížení by však sankce měla být méně přísná, pokud se nesrovnalosti týkají nejvýše tří zvířat. Ve všech ostatních případech by měla přísnost sankce záviset na procentu zvířat, u kterých byly nesrovnalosti zjištěny.

(86)	Pokud jde o ovce a kozy, měla by být vzhledem ke zvláštnostem tohoto odvětví přijata některá zvláštní ustanovení.

(87)	Pokud v důsledku přírodních okolností není zemědělec schopen splnit retenční povinnosti podle odvětvových pravidel, neměla by se snížení a vyloučení uplatňovat.

(88)	Pokud se členský stát rozhodne pro použití porážkové prémie, měla by se, vzhledem k významu jatek pro řádné fungování některých režimů podpory pro skot, rovněž přijmout ustanovení pro případy, kdy jatky v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně vydají nesprávná osvědčení nebo prohlášení.

(89)

V případě, že se zvláštní podpora podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 poskytuje jako platba „na plochu“ nebo platba „na zvířata“, ustanovení o snížení a vyloučení, která pro ně mají být přijata, by se pokud možno měla použít obdobně. V jiných případech by členské státy měly pro každé opatření v rámci zvláštní podpory stanovit rovnocenná snížení a vyloučení.

(90)	Informace o výsledcích kontroly podmíněnosti by měly být zpřístupněny všem platebním agenturám odpovědným za správu různých plateb, které podléhají požadavkům podmíněnosti, aby mohla být provedena příslušná snížení v případě, že jsou odůvodněna na základě zjištěných skutečností.

(91)

Dále se musí stanovit pravidla pro případ, že členský stát využije možnost podle čl. 23 odst. 2 nebo čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 neuplatnit snížení pro méně závažné nedodržení požadavků nebo neuplatnit snížení do 100 EUR a že zemědělci nepodniknou nápravné opatření, které se po nich vyžaduje.

(92)	S ohledem na povinnosti v oblasti podmíněnosti by se mělo vedle odstupňování snížení nebo vyloučení podle zásady proporcionality stanovit, že od určitého okamžiku bude opakované porušení téže povinnosti spojené s podmíněností po předchozím upozornění zemědělce považováno za úmyslné porušení.

(93)	Pokud jde o kritéria způsobilosti pro podporu, obecně by se neměla snížení a vyloučení uplatňovat, pokud zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jinak prokázat, že nenese zavinění.

(94)

Na zemědělce, kteří kdykoli upozorní příslušné vnitrostátní orgány na chybné žádosti o podporu, by se neměla vztahovat žádná snížení ani vyloučení bez ohledu na důvody nesprávnosti, za předpokladu, že příslušný orgán neinformoval zemědělce o svém úmyslu provést kontrolu na místě a že ho již neupozornil na nesrovnalost v žádosti.

(95)

Totéž by mělo platit ve vztahu k chybným údajům obsaženým v počítačové databázi, jak ohledně skotu, pro který byla podána žádost o podporu a u něhož takové nesrovnalosti představují nejen porušení povinnosti v oblasti podmíněnosti, ale též porušení kritéria způsobilosti pro podporu, tak ohledně skotu, pro který nebyla podána žádost o podporu a u něhož jsou takové nesrovnalosti významné jen v rámci povinností spojených s podmíněností.

(96)

Článek 31 nařízení (ES) č. 73/2009 definuje případy vyšší moci a mimořádných okolností, které musí členské státy uznat. V případě, že zemědělec v důsledku těchto případů není schopen splnit své povinnosti, neměl by ztratit právo na vyplacení podpory. Měla by se však stanovit lhůta, v rámci níž musí zemědělec takový případ oznámit.

(97)	Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Je proto vhodné zmocnit členské státy, aby nevyplácely částky podpor, které nedosahují určité minimální výše.

(98)

Je nutné přijmout zvláštní a podrobná ustanovení, která zajistí spravedlivé používání různých snížení, jež mají být uplatněna na jednu nebo více žádostí od téhož zemědělce. Snížení a vyloučení stanovená tímto nařízením by se měla použít, aniž jsou dotčeny doplňkové sankce podle jiných ustanovení práva Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

(99)	Mělo by být určeno pořadí výpočtu různých možných snížení u každého režimu podpory. Aby se zajistilo dodržování různých rozpočtových stropů stanovených pro režimy přímých podpor, mělo by se především stanovit, že platby se snižují o koeficient, pokud by stropy byly jinak překročeny.

(100)

Článek 7, 10 a 11 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví snížení a případně úpravy celkové výše přímých plateb, které mají být poskytnuty zemědělci na kalendářní rok v důsledku modulace nebo finanční kázně. Prováděcí předpisy by měly stanovit základ pro výpočet těchto snížení a úprav během výpočtu částky plateb, které mají být uskutečněny ve prospěch zemědělců.

(101)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování zásady dobré víry v celém Společenství by měly být pro případ vymáhání neoprávněně vyplacených částek stanoveny podmínky, za nichž se lze na tuto zásadu odvolat, aniž je dotčeno zacházení s dotyčnými výdaji v souvislosti se schválením účetní závěrky podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (9).

(102)

Měla by se stanovit pravidla pro možnost, že zemědělec získal neoprávněně určitý počet platebních nároků nebo hodnota jednotlivých platebních nároků byla stanovena v nesprávné výši a že se na tento případ nevztahuje článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009. Pokud však v některých případech neoprávněné přiznání nároků neovlivnilo celkovou hodnotu, ale pouze počet nároků zemědělce, měly by členské státy opravit přiznání nebo případně druh nároků, aniž by snižovaly jejich hodnotu. Dané ustanovení by mělo platit pouze tehdy, pokud zemědělec nemohl chybu rozumným způsobem zjistit. Kromě toho v některých případech neoprávněně přiznané nároky odpovídají velmi malým částkám, přičemž vymáhání těchto nároků představuje významnou správní zátěž. S ohledem na zjednodušení a rovnováhu mezi správní zátěží a částkou, která se má vymoci, by se měla stanovit minimální částka, od které se zahájí vymáhání. Dále musí být upraveny případy, kdy dojde k převodu těchto platebních nároků, a případy, kdy dojde k převodu platebních nároků za porušení čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo článku 43, čl. 62 odst. 1 a 2 a čl. 68 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009.

(103)

Měla by se přijmout pravidla upravující důsledky převodů celých hospodářství, která jsou vázána některými povinnostmi v souladu s režimy přímých plateb v rámci integrovaného systému.

(104)

Členské státy by zásadně měly přijmout jakákoli další opatření nezbytná k zajištění řádného fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému. Pokud je to nezbytné, měly by si členské státy poskytovat vzájemnou pomoc.

(105)

V případě potřeby by měla být Komise informována o všech opatřeních přijatých členskými státy k zavedení změn při provádění integrovaného systému. Aby Komise mohla účinně sledovat integrovaný systém, měly by jí členské státy předávat výroční kontrolní statistiky. Kromě toho by členské státy měly informovat Komisi o všech opatřeních, která přijmou, pokud jde o zachování půdy využívané jako stálé pastviny, jakož i o všech sníženích uplatněných v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

(106)

Článek 9 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví pravidla týkající se částek vyplývajících z modulace. Díl částek by měl být přiznán podle klíče pro rozdělení, pro nějž by se měla stanovit pravidla na základě kritérií stanovených v uvedeném článku.

(107)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 1. ledna 2010. Od tohoto data by proto nařízení (ES) č. 796/2004 mělo být zrušeno. Mělo by se však nadále použít na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím začínajícím před 1. lednem 2010.

(108)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů a Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“), které jsou upraveny v kapitole 4 hlavy II nařízení (ES) č. 73/2009, a pro podmíněnost podle článků 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007. Nejsou jím dotčena zvláštní ustanovení v nařízeních, která se týkají jednotlivých režimů podpory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

Použijí se rovněž tyto definice:

(1)

„zemědělským pozemkem“ se rozumí souvislý díl půdy ohlášený zemědělcem, na kterém se pěstuje jen jedna skupina plodin; je-li však v kontextu tohoto nařízení požadováno samostatné ohlášení využití plochy v rámci skupiny plodin, toto zvláštní použití případně zemědělský pozemek dále vymezuje; členské státy mohou stanovit doplňková kritéria pro další vymezení zemědělského pozemku;

(2)	„stálou pastvinou“ se rozumí stálá pastvina vymezená v čl. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1120/2009 (10);

(3)	„systémem pro identifikaci a evidenci skotu“ se rozumí systém pro identifikaci a evidenci skotu stanovený nařízením (ES) č. 1760/2000;

(4)	„ušní značkou“ se rozumí ušní značka pro individuální identifikaci zvířat, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) a v článku 4 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(5)	„počítačovou databází skotu“ se rozumí počítačová databáze uvedená v čl. 3 písm. b) a v článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(6)	„zvířecím pasem“ se rozumí zvířecí pas uvedený v čl. 3 písm. c) a v článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(7)	„evidencí“ se rozumí evidence vedená držiteli zvířat v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 21/2004 nebo s čl. 3 písm. d) a článkem 7 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(8)	„prvky systému pro identifikaci a evidenci skotu“ se rozumí prvky uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(9)	„identifikačním kódem“ se rozumí identifikační kód uvedený v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(10)	„nesrovnalostmi“ se rozumí jakékoli nedodržení příslušných právních předpisů pro poskytování dotyčné podpory;

(11)	„jednotnou žádostí“ se rozumí žádost o přímé platby v rámci režimu jednotné platby a dalších režimů podpory „na plochu“;

(12)

„režimy podpory ‚na plochu‘“ se rozumí režim jednotné platby, platby „na plochu“ v rámci zvláštní podpory a všechny režimy podpory podle hlav IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, kromě režimů podpory podle oddílů 7, 10 a 11 uvedené hlavy IV, oddělené platby na cukr podle článku 126 uvedeného nařízení a oddělené platby na ovoce a zeleninu podle článku 127 uvedeného nařízení;

(13)

„žádostí o podporu ‚na zvířata‘“ se rozumí žádosti o vyplacení podpory v rámci režimu prémií na ovce a kozy podle oddílu 10 a režimů plateb na hovězí a telecí maso podle oddílu 11 hlavy IV nařízení (ES) č. 73/2009 a platby podle počtu hospodářských zvířat nebo velkých dobytčích jednotek v rámci zvláštní podpory;

(14)	„zvláštní podporou“ se rozumí podpora uvedená v článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009;

(15)	„využitím“ se rozumí využití plochy s ohledem na typ plodin nebo pokrytí pozemku nebo neexistenci plodin;

(16)	„režimy podpory pro skot“ se rozumí režimy podpory uvedené v článku 108 nařízení (ES) č. 73/2009;

(17)	„režimem podpory pro ovce/kozy“ se rozumí režim podpory uvedený v článku 99 nařízení (ES) č. 73/2009;

(18)	„skotem, pro který byla podána žádost“ se rozumí skot, pro který byla podána žádost o podporu „na zvířata“ v rámci režimů podpory pro skot nebo v rámci zvláštní podpory;

(19)	„skotem, pro který nebyla podána žádost“ se rozumí skot, pro který dosud nebyla podána žádost o podporu na „zvířata“, ale pro který lze potenciálně poskytnout podporu v rámci režimů podpory pro skot;

(20)	„zvířetem, pro které lze potenciálně poskytnout podporu“ se rozumí zvíře, které by a priori mohlo splnit kritéria způsobilosti pro získání podpory v daném roce podání žádosti;

(21)

„retenčním obdobím“ se rozumí období, během něhož musí být zvíře, pro které byla podána žádost o podporu, drženo v hospodářství, jak je uvedeno v ustanoveních nařízení (ES) č. 1121/2009 (11):

a)	články 53 a 57 ve vztahu ke zvláštní prémii na skot samčího pohlaví;

b)	článek 61 ve vztahu k prémii na krávy bez tržní produkce mléka;

c)	článek 80 ve vztahu k porážkové prémii;

d)	čl. 35 odst. 3 ve vztahu k podpoře pro ovce a kozy;

(22)	„držitelem zvířat“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata trvale nebo dočasně, a to i během přepravy nebo na trhu;

(23)	„zjištěnou plochou“ se rozumí plocha, u níž byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpory; v případě režimu jednotné platby lze ohlášenou plochu považovat za zjištěnou jedině tehdy, pokud je s ní spojen odpovídající počet platebních nároků;

(24)	„zjištěným zvířetem“ se rozumí zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpor;

(25)	„prémiovým obdobím“ se rozumí období, ke kterému se vztahují žádosti o podporu bez ohledu na den jejich podání;

(26)	„geografickým informačním systémem“ (dále jen „GIS“) se rozumí technika počítačového geografického informačního systému uvedeného v článku 17 nařízení (ES) č. 73/2009;

(27)	„referenčním pozemkem“ se rozumí geograficky vymezený prostor, který má zvláštní identifikaci zaznamenanou do GIS v identifikačním systému členského státu uvedeném v článku 15 nařízení (ES) č. 73/2009;

(28)	„geografickým materiálem“ se rozumí mapy nebo jiné dokumenty používané ke sdělování prvků GIS mezi žadateli o podporu a členskými státy;

(29)	„vnitrostátním souřadnicovým referenčním systémem“ se rozumí systém definovaný ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (12), který umožňuje normalizované měření a jedinečné určování zemědělských pozemků na celém území dotčeného členského státu;

(30)	„platební agenturou“ se rozumí orgány a subjekty uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005;

(31)	„podmíněností“ se rozumí právními předpisy stanovené požadavky v oblasti řízení a dobrých zemědělských a environmentálních podmínek podle článků 5 a 6 nařízení (ES) č. 73/2009;

(32)	„oblastmi podléhajícími podmíněnosti“ se rozumí různé oblasti právními předpisy stanovených požadavků v oblasti jak řízení ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, tak dobrých zemědělských a environmentálních podmínek v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení;

(33)	„aktem“ se rozumí každá směrnice a každé nařízení uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 73/2009;

(34)	„normami“ se rozumí normy, jak jsou definovány členskými státy v souladu s článkem 6 a přílohou III nařízení (ES) č. 73/2009, jakož i povinnosti týkající se stálých pastvin stanovené v článku 4 tohoto nařízení;

(35)	„požadavkem“ se rozumí v souvislosti s podmíněností každý jednotlivý požadavek stanovený právními předpisy v oblasti řízení, vyplývající z některého z článků daného aktu uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 73/2009, který se co do obsahu liší od jakýchkoli jiných požadavků stejného aktu;

(36)	„porušením“ se rozumí jakékoli porušení požadavků a norem;

(37)

„specializovanými kontrolními orgány“ se rozumí příslušné vnitrostátní kontrolní orgány ve smyslu článku 48 tohoto nařízení, odpovědné podle čl. 22 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 za zajišťování dodržování právními předpisy stanovených požadavků v oblasti řízení a dobrého zemědělského a environmentálního stavu;

(38)	„od platby“ se rozumí pro účely uplatňování povinností spojených s podmíněností podle článků 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 od 1. ledna roku po kalendářním roce, ve kterém byla poskytnuta první platba.

HLAVA II

ZACHOVÁNÍ STÁLÉ PASTVINY

Článek 3

Zachování půdy využívané jako stálé pastviny na úrovni členského státu

1. Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 6 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy v souladu s prvním pododstavcem uvedeného odstavce dbají o to, aby zůstal zachován poměr půdy využívané jako stálé pastviny k celkové zemědělské ploše. Tato povinnost se použije buď na celostátní, nebo na regionální úrovni.

Pokud je však zachována rozloha půdy využívané jako stálé pastviny v absolutním vyjádření, stanovená v souladu s odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) a odst. 7 písm. a) tohoto článku, povinnost uvedená v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009 se považuje za splněnou.

2. Pro účely čl. 6 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 zajistí členské státy, aby poměr uvedený v odst. 1 tohoto článku neklesl na úkor půdy využívané jako stálé pastviny o více než 10 % vůči poměru v příslušném referenčním roce uvedeném v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení (dále jen „referenční poměr“).

3. Poměr uvedený v odstavci 1 se stanoví každoročně na základě ploch ohlášených zemědělci pro daný rok.

4. V případě členských států jiných než nové členské státy se referenční poměr stanoví takto:

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2003 spolu s půdou využívanou jako stálé pastviny ohlášenou v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004, která v roce 2003 nebyla ohlášena pro žádné jiné použití než pro louky a pastviny, ledaže zemědělec může prokázat, že taková půda nebyla v roce 2003 využívána jako stálé pastviny.

Odečtou se plochy ohlášené v roce 2005 jako půda využívaná jako stálé pastviny, na něž v roce 2003 bylo možno poskytovat platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 (13).

Odečte se půda, která byla v roce 2003 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)	Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2005.

5. V případě nových členských států, které pro rok 2004 neuplatnily režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2004 spolu s půdou využívanou jako stálé pastviny ohlášenou v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004, která v roce 2004 nebyla ohlášena pro žádné jiné použití než pro louky a pastviny, ledaže zemědělec může prokázat, že taková půda nebyla v roce 2004 využívána jako stálé pastviny.

Odečtou se plochy ohlášené v roce 2005 jako půda využívaná jako stálé pastviny, na něž v roce 2004 bylo možno poskytovat platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Odečte se půda, která byla v roce 2004 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)	Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2005.

6. V případě nových členských států, které pro rok 2004 uplatnily režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004.

Odečte se půda, která byla v roce 2005 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)	Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2005.

7. Referenční poměr pro Bulharsko a Rumunsko se stanoví takto:

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2007 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004.

Odečte se půda, která byla v roce 2005 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)	Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2007.

8. Členské státy upraví referenční poměr, pokud z objektivních ukazatelů vyplyne, že vývoj tohoto poměru neodpovídá aktuálnímu vývoji půdy využívané jako stálé pastviny. V takovém případě Komisi neprodleně informují o provedených úpravách a jejich odůvodněních.

Článek 4

Zachování půdy využívané jako stálé pastviny na individuální úrovni

1. Pokud se zjistí, že poměr uvedený v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení klesá, dotyčný členský stát uloží na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, povinnost nepřeměňovat půdu využívanou jako stálé pastviny bez předchozího povolení.

Jestliže povolení uvedené v prvním pododstavci je podmíněno zřízením stálé pastviny na určité ploše půdy, tato půda se odchylně od definice v čl. 2 odst. 2 považuje za stálou pastvinu od prvního dne přeměny. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

2. Pokud se zjistí, že splnění povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení nelze zajistit, uloží dotyčný členský stát kromě opatření, která je třeba přijmout v souladu s odst. 1 tohoto článku, na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny a poté přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, povinnost obnovit na této půdě stálé pastviny.

Tato povinnost se vztahuje na půdu takto přeměněnou ode dne začátku období 24 měsíců předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotčeném členském státě v souladu s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.

V takovém případě zemědělci znovu přemění určité procento této plochy na půdu využívanou jako stálé pastviny nebo vyčlení odpovídající rozlohu jako půdu využívanou jako stálé pastviny. Toto procento se vypočítá na základě rozlohy plochy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy nezbytné k opětovnému vytvoření rovnováhy.

Pokud však taková půda poté, co byla přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, byla převedena, tato povinnost se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po vstupu nařízení (ES) č. 796/2004 v platnost.

Odchylně od čl. 2 odst. 2 se plochy znovu přeměněné na půdu využívanou jako stálé pastviny nebo vyčleněné jako půda využívaná jako stálé pastviny považují za „stálé pastviny“ od prvního dne opětovného přeměnění nebo vyčlenění. Uvedené plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

3. Povinnosti zemědělců stanovené v odstavcích 1 a 2 se však nevztahují na případy, kdy zemědělci vyčlenili půdu využívanou jako stálé pastviny v rámci programů podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 (14), (ES) č. 1257/1999 (15) a (ES) č. 1698/2005 (16).

ČÁST II

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

HLAVA I

SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY A PODMÍNĚNOST

KAPITOLA I

Systém identifikace a evidence

Článek 5

Identifikace zemědělců

Aniž je dotčen čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, jednotný systém evidence totožnosti každého zemědělce podle čl. 15 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení zaručuje jednotnou identifikaci všech žádostí o podporu podaných týmž zemědělcem.

Článek 6

Identifikace zemědělských pozemků

1. Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 17 nařízení (ES) č. 73/2009 funguje na úrovni referenčních pozemků, jako je katastrální pozemek nebo soubor několika spolu souvisejících přirozeně ohrazených pozemků, čímž je zajištěna jednotná identifikace každého referenčního pozemku.

U každého referenčního pozemku se určí maximální plocha, na kterou lze poskytnout podporu pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. GIS funguje na základě vnitrostátního souřadnicového referenčního systému. Pokud se používají různé souřadnicové systémy, musejí být slučitelné uvnitř každého členského státu.

Členské státy kromě toho zajistí, aby byly zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a zejména vyžadují, aby jednotné žádosti obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušný orgán, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku.

2. Členské státy zajistí, aby přinejmenším na 90 % jednotlivé plochy z alespoň 75 % referenčních pozemků, které jsou předmětem žádosti o podporu, bylo možno poskytnout podporu podle režimu jednotné platby, respektive režimu jednotné platby na plochu. Toto hodnocení se provádí každoročně pomocí vhodných statistických metod.

Článek 7

Identifikace a evidence platebních nároků

1. Systém identifikace a evidence platebních nároků, stanovený v článku 18 nařízení (ES) č. 73/2009 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle článku 28 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky:

držitel;

hodnota;

c)	datum stanovení;

d)	datum poslední aktivace;

e)	původ, zejména z hlediska přidělení, původní nebo vnitrostátní rezerva, koupě, nájem, dědictví;

f)	druh nároku, zejména zvláštní nároky podle článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009 a nároky přiznané v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 73/2009;

g)	popřípadě regionální omezení.

2. Členské státy, ve kterých existuje více než jedna platební agentura, se mohou rozhodnout provozovat elektronický rejstřík na úrovni platební agentury. V takovém případě dotyčný členský stát zajistí, aby byly jednotlivé rejstříky navzájem slučitelné.

KAPITOLA II

Podmíněnost

Článek 8

Kontrolní systém podmíněnosti

1. Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém, v souladu s kapitolou III hlavy III této části, zejména zahrnuje:

a)	poskytování nezbytných informací o zemědělcích, kteří žádají o přímé platby, platební agenturou nebo případně orgánem odpovědným za koordinaci uvedeným v čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 specializovaným kontrolním orgánům v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura;

b)	metody pro výběr kontrolních vzorků;

c)	označení povahy a rozsahu kontrol, které se provedou;

d)	zprávy o kontrole, ve kterých je uvedeno každé zjištěné porušení, včetně zhodnocení jeho závažnosti, rozsahu, trvání a opakovanosti;

e)	předávání kontrolních zpráv specializovanými kontrolními orgány buď platební agentuře, nebo orgánu odpovědnému za koordinaci uvedenému v čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, popřípadě jim oběma, není-li příslušným kontrolním orgánem platební agentura;

f)	používání systému snížení a vyloučení platební agenturou.

2. Členské státy mohou stanovit postup, podle kterého zemědělci sdělují platební agentuře údaje nezbytné k určení požadavků a norem, jež se na ně vztahují.

Článek 9

Vyplacení podpory ve vztahu ke kontrole podmíněnosti

Pokud jde o kontroly podmíněnosti uvedené v kapitole III hlavy III této části, všechny neoprávněně vyplacené platby v případě, že není možné takové kontroly dokončit před platbou, se získávají zpět podle článku 80.

HLAVA II

ŽÁDOSTI O PODPORU

KAPITOLA I

Jednotná žádost

Článek 10

Obecná ustanovení pro jednotnou žádost

1. Členské státy mohou rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 73/2009 zahrnují do jednotné žádosti. V tomto případě se kapitoly II až V této hlavy, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené s ohledem na žádost o podporu v rámci těchto režimů, použijí obdobně.

2. Pokud je správou režimů podpory, které jsou předmětem jednotné žádosti podané jedním a týmž zemědělcem, pověřeno více platebních agentur, dotyčný členský stát přijme vhodná opatření, aby zajistil, že informace požadované v jednotné žádosti budou sděleny všem dotyčným platebním agenturám.

Článek 11

Den podání jednotné žádosti

1. Zemědělec, který žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory „na plochu“, smí podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.

Zemědělec, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory „na plochu“, ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 nebo o podporu podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud disponuje zemědělskou půdou, podá formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede seznam těchto ploch v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.

Zemědělec, na kterého se vztahují pouze povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, podá formulář jednotné žádosti každý kalendářní rok, ve kterém se dané povinnosti uplatňují.

Členské státy však mohou zemědělce od povinností stanovených ve druhém a třetím pododstavci osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Jednotná žádost musí být podána v termínu stanoveném členskými státy, který smí být nejpozději 15. května. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Při stanovení data vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpor, a zajistily, aby bylo možno naplánovat účinné kontroly.

Komise však může postupem podle čl. 141 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 povolit posunutí termínů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky neumožňují dodržet obvyklé lhůty.

Článek 12

Obsah jednotné žádosti

1. Jednotná žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a)	totožnost zemědělce;

b)	dotyčný režim nebo dotyčné režimy podpory;

c)	identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 pro účely režimu jednotné platby;

d)	podrobné údaje umožňující identifikaci všech zemědělských pozemků v hospodářství, jejich výměru vyjádřenou v hektarech na dvě desetinná místa, jejich umístění a popřípadě jejich využití a poznámku o tom, zda je zemědělský pozemek zavlažován;

e)	prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami týkajícími se dotčených režimů podpory.

2. Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) budou předtištěné formuláře poskytnuté zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 tohoto nařízení.

3. Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v hospodářství uvedených podle odst. 1 písm. d) budou předtištěné formuláře poskytnuté zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat maximální plochu způsobilou pro podporu na referenční pozemek pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. Kromě toho geografický materiál poskytovaný zemědělcům podle téhož ustanovení uvádí hranice referenčních pozemků a jejich jednotnou identifikaci, a zemědělec uvede umístění každého zemědělského pozemku.

4. Při podávání formuláře žádosti opraví zemědělec předtištěný formulář uvedený v odstavci 2 a 3, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků podle článku 43 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo pokud je jakýkoli údaj obsažený v předtištěném formuláři nesprávný.

Pokud se oprava týká plochy referenčního pozemku, ohlásí zemědělec aktualizovanou plochu každého dotyčného zemědělského pozemku a v případě potřeby uvede nové hranice referenčního pozemku.

5. V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby se členské státy mohou odchýlit od ustanovení tohoto článku a článku 13 týkajících se platebních nároků, pokud platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny k poslednímu dni pro podání jednotné žádosti.

Odchylky stanovené v prvním pododstavci se také použijí s ohledem na první rok, kdy jsou do režimu jednotné platby zavedena nová odvětví a platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny pro zemědělce, kterých se toto zavedení týká.

Článek 13

Zvláštní požadavky týkající se jednotné žádosti a prohlášení vzhledem ke zvláštním způsobům využití plochy

1. V případě, že má zemědělec v úmyslu produkovat konopí v souladu s článkem 39 nařízení (ES) č. 73/2009, musí jednotná žádost obsahovat:

a)	veškeré informace nutné pro identifikaci pozemků osetých konopím, s uvedením odrůd použitého osiva;

b)	údaj o množství použitého osiva (v kg na ha);

c)	úřední návěsky použité na obalech osiva v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (17), a zejména s článkem 12 uvedené směrnice, nebo jakýkoli jiný doklad, který členský stát uzná za rovnocenný.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) musejí být návěsky předloženy nejpozději do 30. června, pokud se osev uskutečnil až po lhůtě pro podání jednotné žádosti. Pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že se tyto návěsky po jejich předložení v souladu s uvedeným písmenem vrací zpět zemědělci. Vrácené návěsky se označí jako použité pro žádost.

2. V případě žádosti o platbu na plochu pro skořápkové ovoce podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 4 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost počet stromů nesoucích skořápkové ovoce rozdělený podle jednotlivých druhů.

3. V případě žádosti o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 30. červen.

4. V případě žádosti o podporu pro osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 5 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost:

a)	kopii smlouvy o pěstování nebo prohlášení o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. září;

b)	označení druhů osiva vysetého na každém pozemku;

c)	údaj o množství vyprodukovaného certifikovaného osiva, vyjádřený v metrických centech na jedno desetinné místo; členské státy však mohou stanovit, že tyto informace lze poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. červen roku následujícího po sklizni;

d)	kopii podkladů prokazujících, že uvedená množství osiva byla úředně uznána; členské státy však mohou stanovit, že tyto informace lze poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. červen roku následujícího po sklizni.

5. V případě žádosti o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost:

a)	jméno odrůdy použitého osiva bavlny;

b)	případně název a adresu schválené meziodvětvové organizace, jejímž je zemědělec členem.

6. V případě žádosti o přechodné platby na ovoce a zeleninu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 8 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo žádosti o přechodné platby za bobuloviny podle oddílu 9 uvedené kapitoly obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o zpracování nebo závazku k dodávce podle článku 33 nařízení (ES) č. 1121/2009.

Členské státy mohou stanovit, že informace v prvním pododstavci lze odděleně poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 1. prosinec roku podání žádosti.

7. V případě žádosti o jakékoli opatření na plochu v rámci zvláštní podpory obsahuje jednotná žádost některé doklady vyžadované členským státem.

8. Způsoby využití plochy uvedené v čl. 6 odst. 2, v článku 38 a příloze VI nařízení (ES) č. 73/2009 nebo ploch ohlášených pro účely zvláštní podpory podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud uvedené plochy nemusí být ohlášeny v souladu s tímto článkem, se ohlašují pod samostatnou hlavičkou na formuláři jednotné žádosti.

Způsoby využití plochy k jiným účelům než těm, které jsou stanoveny v rámci režimů podpory podle hlavy III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, a způsoby využití, které nejsou uvedeny v příloze VI uvedeného nařízení, se ohlašují pod jednou nebo více hlavičkami „jiné využití“.

Členské státy však mohou stanovit, že první a druhý pododstavec se nepoužijí v případě, že příslušné orgány obdrží tyto informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 73/2009.

9. Každý členský stát určí minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

Článek 14

Změny jednotné žádosti

1. Po uplynutí lhůty pro podání jednotné žádosti mohou být jednotlivé zemědělské pozemky nebo jednotlivé platební nároky doplněny do jednotné žádosti, pokud jsou splněny požadavky v rámci dotyčných režimů podpory.

Změny způsobu využití nebo režimu podpory, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky či platební nároky již ohlášené v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud změny uvedené v prvním a druhém pododstavci mají spojitost s jakýmikoli podklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, jsou odpovídající změny takových dokladů nebo smluv rovněž povoleny.

2. Aniž jsou dotčeny termíny pro podání jednotné žádosti stanovené Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Finskem nebo Švédskem v souladu s čl. 11 odst. 2 prvním pododstavcem, oznámí se změny provedené podle odstavce 1 tohoto článku příslušnému orgánu písemně nejpozději do 31. května daného kalendářního roku, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, v němž se oznámení provede nejpozději do 15. června daného kalendářního roku.

3. Pokud již příslušný orgán informoval zemědělce o nesrovnalostech v jednotné žádosti nebo mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a tato kontrola na místě odhalí nesrovnalosti, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se dané nesrovnalosti týkají.

KAPITOLA II

Žádosti o platební nároky

Článek 15

Přiznání nebo zvýšení platebních nároků

1. Žádosti o přiznání nebo případně zvýšení platebních nároků v rámci režimu jednotné platby se podávají do dne stanoveného členskými státy, avšak nejpozději do 15. května v prvním roce provádění režimu jednotné platby, začlenění vázané podpory, uplatnění článků 46 až 48 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo v letech uplatnění článků 41, 57 nebo čl. 68 odst. 1 písm. c) stejného nařízení. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

2. Členské státy mohou rozhodnout, že žádost o přiznání platebních nároků se podává zároveň se žádostí o platbu v rámci režimu jednotné platby.

KAPITOLA III

Žádosti o podporu „na zvířata“

Článek 16

Požadavky týkající se žádostí o podporu „na zvířata“

1. Žádost o podporu „na zvířata“ obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a)	totožnost zemědělce;

b)	odkaz na jednotnou žádost, pokud již byla podána;

c)	počet zvířat každého druhu, pro která se podává žádost o podporu, a v případě skotu identifikační kódy zvířat;

d)	v případě potřeby závazek zemědělce držet zvířata uvedená v písmenu c) během retenčního období v hospodářství a informace o místu nebo místech, kde budou zvířata držena, včetně příslušného období;

e)	v případě potřeby individuální limity nebo individuální stropy pro dotyčná zvířata;

případně individuální referenční množství mléka, které má zemědělec k dispozici k 31. březnu, nebo pokud se dotyčný členský stát rozhodne použít odchylku podle článku 85 nařízení (ES) č. 1121/2009, k 1. dubnu příslušného kalendářního roku; pokud není toto množství ke dni podání žádosti známo, je třeba je sdělit příslušnému orgánu co nejdříve;

g)	prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

Pokud je zvíře během retenčního období přemístěno na jiné místo, sdělí to zemědělec předem písemně příslušnému orgánu, ledaže se příslušný členský stát rozhodne nevyžadovat tuto informaci, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu režimů podpory a že informace v databázi jsou dostatečné k identifikaci umístění zvířat.

2. Členské státy zaručí každému držiteli zvířat právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi skotu, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu zemědělec prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, nebo podle okolností opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

Členské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

a)	v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí zemědělci počáteční a konečné datum příslušných retenčních období;

b)	zemědělec si je vědom toho, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jak je uvedeno v článku 65 tohoto nařízení.

4. Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím jimi schváleného subjektu nebo subjektů. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost zemědělec.

KAPITOLA IV

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělená platba na cukr a oddělená platba na ovoce a zeleninu

Článek 17

Požadavky týkající se žádostí o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělenou platbu na cukr a oddělenou platbu na ovoce a zeleninu

1. Zemědělci, kteří žádají o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009, o oddělenou platbu na cukr podle článku 126 uvedeného nařízení nebo o oddělenou platbu na ovoce a zeleninu podle článku 127 uvedeného nařízení, předloží žádost o podporu, jež obsahuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro stanovení způsobilosti pro podporu, a to zejména:

a)	totožnost zemědělce;

b)	prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

Žádost o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny rovněž obsahuje kopii smlouvy o dodávce podle článku 94 nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Žádosti o podporu podle odstavce 1 se podávají ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen, a v případě Estonska, Lotyšska a Litvy nejpozději 15. červen.

Členské státy mohou stanovit, že kopie smlouvy o dodávce uvedená v odst. 1 druhém pododstavci může být předložena samostatně k pozdějšímu datu, avšak nejpozději 1. prosince roku podání žádosti.

KAPITOLA V

Žádosti o zvláštní podporu, jiné než platby „na plochu“ nebo „na zvířata“

Článek 18

Požadavky týkající se žádostí o zvláštní podporu, jiných než plateb „na plochu“ nebo „na zvířata“

1. Zemědělci, kteří žádají o zvláštní podporu, na kterou se nevztahují žádosti uvedené v kapitole I, II nebo II této hlavy, podají žádost o podporu obsahující veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, a to zejména:

a)	totožnost zemědělce;

b)	prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory;

c)	případně jakékoli podklady nezbytné k prokázání způsobilosti pro dotčené opatření.

Žádost o podporu se podává ke dni stanovenému členskými státy. Stanovený termín poskytne dostatečný čas k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu na investiční operaci, obsahuje žádost také kopii všech příslušných podkladů, jako jsou faktury a doklady prokazující platbu zemědělce. Pokud tyto kopie nebo doklady nelze předložit, musí být platby zemědělce doloženy doklady rovnocenné průkazní hodnoty.

3. Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 a je-li jednotlivá platba založena na skutečných nákladech nebo skutečné ztrátě příjmů, obsahuje žádost také kopii všech příslušných podkladů prokazujících skutečně vzniklé dodatečné náklady a ztrátu příjmů v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) uvedeného nařízení.

4. Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, obsahuje žádost také kopii pojistné smlouvy uvedené v článku 13 nařízení (ES) č. 1120/2009, jakož i důkaz o platbě pojistného.

5. Členské státy mohou stanovit, že kopie nebo doklady uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 lze předložit odděleně k pozdějšímu datu. Stanovený termín poskytne dostatečný čas k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 19

Žádosti vzájemných fondů

1. Vzájemné fondy, které žádají o zvláštní podporu, podají žádost o podporu obsahující všechny informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, a to zejména:

a)	totožnost vzájemného fondu;

b)	dokumentaci události, na jejímž základě se poskytují vyrovnávací platby zemědělcům, kteří jsou jeho členy;

c)	dny, v nichž došlo k vyrovnávacím platbám zemědělcům, kteří jsou jeho členy;

d)	totožnost zemědělců, kteří jsou jeho členy a získali vyrovnávací platbu od fondu;

e)	celkovou částku vyplaceného vyrovnání;

f)	prohlášení vzájemného fondu o tom, že mu jsou známy podmínky poskytnutí dané podpory.

2. Členské státy stanoví termín pro předložení žádostí o zvláštní podporu vzájemnými fondy. Stanovený termín poskytne dostatečný času k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

KAPITOLA VI

Společná ustanovení

Článek 20

Zjednodušení postupů

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 73/2009, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi zemědělcem a orgány byla zasílána elektronicky. V takovém případě je třeba přijmout vhodná opatření, která zejména zajistí, aby:

a)	byl zemědělec jednoznačně identifikován;

b)	zemědělec splňoval všechny požadavky vyplývající z dotyčného režimu podpory;

c)	zasílané údaje byly natolik spolehlivé, aby zaručovaly řádnou správu dotyčného režimu podpory; pokud se používají údaje obsažené v počítačové databázi skotu, aby tato databáze poskytovala úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory;

d)	příslušné orgány v případě, že průvodní doklady nelze zaslat elektronicky, obdržely tyto doklady ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny pro předání neelektronickými prostředky;

e)	že nedojde k žádné diskriminaci mezi žadateli, kteří používají neelektronický způsob podání, a těmi, kteří zvolili elektronický přenos.

2. Pokud jde o podávání žádostí o podporu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odstavci 1 stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu v rámci dotyčného režimu podpory.

3. Informace vyžadované v jakýchkoli podkladech, které se mají předložit spolu s žádostí o podporu, může příslušný orgán, je-li to možné, požadovat přímo od zdroje informací.

Článek 21

Opravy zjevných chyb

Aniž jsou dotčeny články 11 až 20, lze žádost o podporu v případě zjevných chyb uznaných příslušným orgánem kdykoli po jejím podání opravit.

Článek 22

Odchylka od posledního dne pro podání

Odchylně od čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71, pokud poslední den pro podání žádosti o podporu nebo předložení jakýchkoli podkladů, smluv nebo prohlášení podle této hlavy nebo poslední den pro změny jednotné žádosti připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli, považuje se za poslední den první následující pracovní den (18).

První pododstavec se použije i na žádosti zemědělců o účast na režimu jednotné platby v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 73/2009 a žádosti zemědělců o platební nároky v souladu s článkem 15 tohoto nařízení.

Článek 23

Opožděné podání

1. S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o podporu podle tohoto nařízení po uplynutí příslušné lhůty za následek snížení částek, na které by měl zemědělec nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která přijmou členské státy, aby zajistily předkládání veškerých podkladů včas, tak aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, použije se první pododstavec rovněž na doklady, smlouvy nebo prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu v souladu s články 12 a 13, pokud takové doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu. V takovém případě se snížení vztahuje na částku splatnou pro dotyčnou podporu.

Pokud je lhůta překročena o více než 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou.

2. S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání změny jednotné žádosti po uplynutí termínu podle čl. 14 odst. 2 za následek snížení částek odpovídajících skutečnému využívání dotyčných zemědělských pozemků o 1 % za každý pracovní den.

Změny jednotné žádosti jsou přípustné pouze do termínu pro opožděné podání jednotné žádosti, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den předchází termínu stanovenému v čl. 14 odst. 2 nebo s ním spadá vjedno, změny jednotné žádosti po termínu stanoveném v čl. 14 odst. 2 se považují za nepřípustné.

Článek 24

Opožděné podání žádosti o přiznání platebních nároků

S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o přiznání nebo případně zvýšení platebních nároků po uplynutí termínu podle článku 15 tohoto nařízení nebo čl. 56 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 za následek snížení částek, které mají v daném roce být zemědělci vyplaceny na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 3 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.

Článek 25

Zpětvzetí žádosti o podporu

1. Žádost o podporu lze kdykoli zcela nebo zčásti vzít písemně zpět.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že písemné zpětvzetí lze nahradit oznámením v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství.

2. Pokud však příslušný orgán již informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo pokud oznámil zemědělci svůj úmysl provést kontrolu na místě a pokud tato kontrola odhalí nesrovnalosti, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části žádosti o podporu, jichž se nesrovnalosti týkají.

3. Zpětvzetí žádosti podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházel před podáním předmětné žádosti o podporu nebo její části.

HLAVA III

KONTROLY

KAPITOLA I

Společná pravidla

Článek 26

Obecné zásady

1. Administrativní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto rozhodnutím se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor a požadavků a norem platných v oblasti podmíněnosti.

2. Pokud zemědělec nebo jeho zástupce zabrání provedení kontroly na místě, žádosti o dotyčnou podporu se zamítnou.

Článek 27

Oznámení kontrol na místě

1. Není-li ohrožen účel kontroly, mohou být kontroly na místě oznámeny. Oznámení je přísně omezené na nezbytné minimální časové období, které nepřekročí 14 dní. U kontrol na místě týkajících se žádostí o podporu „na zvířata“ však oznámení, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nesmí být učiněno dříve než 48 hodin předem. Kromě toho se v případě, že právní předpisy použitelné na akty a normy týkající se podmíněnosti vyžadují, aby kontrola na místě nebyla oznámena, použijí tato pravidla také v případě kontrol na místě souvisejících s podmíněností.

2. Ve vhodných případech se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jakékoli jiné kontroly podle právních předpisů Společenství provádějí současně.

KAPITOLA II

Kontroly ohledně kritérií způsobilosti

Oddíl I

Administrativní kontroly

Článek 28

Křížové kontroly

1. Administrativní kontroly uvedené v článku 20 nařízení (ES) č. 73/2009 mají umožnit odhalování nesrovnalostí, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků, a zahrnují křížové kontroly:

ohlášených platebních nároků a ohlášených pozemků, jejichž účelem je zabránit neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního nebo hospodářského roku a zamezit jakýmkoli nepřípustným kumulacím podpor poskytovaných v rámci režimů podpory „na plochu“ podle příloh I a IV nařízení (ES) č. 73/2009;

b)	platebních nároků za účelem ověření jejich existence a způsobilosti pro podporu;

c)	mezi zemědělskými pozemky, jak jsou ohlášeny v jednotné žádosti, a referenčními pozemky, jak jsou zaznamenány v systému identifikace zemědělských pozemků, aby se ověřila způsobilost pro podporu ploch jako takových;

d)	mezi platebními nároky a zjištěnou plochou, aby se ověřilo, zda jsou nároky doprovázeny stejným počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009;

e)	pomocí počítačové databáze skotu, aby se ověřila způsobilost pro podporu a zabránilo se neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku;

f)	mezi zemědělskými pozemky, jak jsou ohlášeny v jednotné žádosti, a pozemky, jež jsou předmětem úředního posouzení, které byly uznány za vyhovující požadavkům čl. 87 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

g)	mezi zemědělskými pozemky, jak jsou ohlášeny v jednotné žádosti, a pozemky schválenými členským státem k produkci bavlny v souladu s článkem 89 nařízení (ES) č. 73/2009;

mezi prohlášeními zemědělců v jednotné žádosti o členství ve schválené meziodvětvové organizaci, údaji podle čl. 13 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení a údaji předanými dotčenými schválenými meziodvětvovými organizacemi k ověření způsobilosti pro zvýšení podpory stanovené v čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009;

i)	mezi údaji uvedenými ve smlouvě o dodávce podle článku 94 nařízení (ES) č. 73/2009 a údaji o dodávkách poskytnutými výrobcem cukru.

2. Pokud z křížových kontrol vyplyne podezření, že došlo k nesrovnalostem, následují další přiměřená správní opatření, a v případě nutnosti kontrola na místě.

3. Pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu dvou nebo více zemědělců v rámci stejného režimu podpory a celková ohlášená plocha přesahuje zemědělskou plochu s rozdílem, který spadá pod definici přípustné odchylky podle čl. 34 odst. 1, mohou členské státy stanovit poměrné snížení příslušných ploch. V tomto případě se mohou dotčení zemědělci odvolat proti rozhodnutí o snížení na základě toho, že některý z dotčených zemědělců ohlásil k jejich újmě plochy přesahující tuto odchylku.

Článek 29

Administrativní kontroly zvláštní podpory

1. U každého opatření v rámci zvláštní podpory, u něhož jsou administrativní kontroly technicky možné, by se měly zkontrolovat všechny žádosti. Kontroly zejména zajistí, aby:

a)	byly splněny podmínky pro poskytnutí zvláštní podpory;

b)	neexistovalo dvojí financování v rámci jiného režimu Společenství;

c)	zemědělci nezískali nadměrné vyrovnání, pokud jde o finanční příspěvky podle čl. 70 odst. 3 a čl. 71 odst. 7 nařízení (ES) č. 73/2009 a

d)	aby byly v případě potřeby předloženy podklady, které prokazují způsobilost.

2. Členské státy mohou případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, aby ověřily dodržování kritérií způsobilosti. Musí se však zajistit, že tento útvar, subjekt či organizace pracuje na takové úrovni, která jim umožňuje kontrolovat dodržování kritérií způsobilosti.

Oddíl II

Kontroly na místě

Pododdíl I

Společná ustanovení

Článek 30

Míra kontrol

1. Celkový počet každoročně prováděných kontrol na místě se musí vztahovat na alespoň 5 % všech zemědělců, kteří podávají žádost v rámci režimu jednotné platby, režimu jednotné platby na plochu nebo žádají o platby „na plochu“ v rámci zvláštní podpory. Členské státy zajistí, aby se kontroly na místě vztahovaly na alespoň 3 % zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci ostatních režimů podpory „na plochu“ podle hlav III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Celkový počet kontrol na místě prováděných každý rok musí pokrýt nejméně:

minimální míru kontrol představující 30 % nebo 20 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pokud již členský stát zavedl systém předchozího schvalování takového pěstování a již informoval Komisi o svých prováděcích předpisech a podmínkách spojených s tímto systémem před vstupem nařízení (ES) č. 796/2004 v platnost, jakékoli změny těchto prováděcích předpisů nebo podmínek se bez zbytečného prodlení oznamují Komisi;

5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci režimů podpory pro skot, o platby podle počtu hospodářských zvířat nebo velkých dobytčích jednotek v rámci zvláštní podpory nebo o zvláštní podporu na základě individuální kvóty na mléko určené v souladu s článkem 65 nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo o zvláštní podporu na základě skutečné produkce mléka. Pokud však počítačová databáze skotu neposkytuje úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory, procentní podíl se zvýší na 10 %.

Tyto kontroly na místě se rovněž vztahují na alespoň 5 % všech zvířat u každého z režimů podpory, pro která se žádá o podporu;

5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci režimu podpory pro ovce/kozy, o platby podle počtu hospodářských zvířat nebo velkých dobytčích jednotek v rámci zvláštní podpory. Tyto kontroly na místě rovněž pokryjí alespoň 5 % všech zvířat, pro která se žádá o podporu. Pokud však počítačová databáze ovcí a koz stanovená v článku 8 nařízení (ES) č. 21/2004 neposkytuje úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory, procentní podíl se zvýší na 10 % zemědělců;

d)	10 % všech zemědělců, kteří žádají o zvláštní podporu jinou, než jsou zvláštní podpory uvedené v odstavci 1 a písm. b) a c) tohoto odstavce, s výjimkou opatření uvedeného v čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009;

e)	10 % jiných útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti podle čl. 29 odst. 2;

f)	100 % vzájemných fondů, které žádají o podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009;

g)	pokud jde o žádosti o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009, 20 % meziodvětvových organizací, které jsou schváleny v souladu s článkem 91 uvedeného nařízení a jejichž členy jsou zemědělci podle prohlášení v jednotných žádostech;

pokud jde o žádosti o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009, ve vztahu ke kontrolám u výrobců cukru týkajících se množství cukru v rámci kvóty, jenž byl získán z cukrové řepy a cukrové třtiny dodané v souladu s článkem 94 uvedeného nařízení, alespoň 5 % žadatelů, kteří dodávají příslušnému výrobci.

3. Pokud by kontroly na místě odhalily významné nesrovnalosti v souvislosti s určitým režimem podpory nebo v určitém regionu či jeho části, zvýší příslušný orgán přiměřeně počet kontrol na místě v běžném roce a procentní podíl zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v následujícím roce.

4. Pokud je stanoveno, že určité části kontroly na místě lze provádět na základě vzorku, musí tento vzorek zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr vzorku. Pokud kontroly tohoto vzorku odhalí nesrovnalosti, bude velikost vzorku přiměřeně zvětšena.

Článek 31

Výběr kontrolního vzorku

1. Kontrolní vzorky pro kontroly na místě podle tohoto nařízení vybere příslušný orgán na základě analýzy rizik a reprezentativnosti podaných žádostí o podporu.

Členské státy pro zajištění reprezentativnosti namátkově vyberou 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 30 odst. 1 a 2.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 30 odst. 1 a 2, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

2. Účinnost analýzy rizik se každoročně hodnotí a aktualizuje:

a)	stanovením relevance každého rizikového faktoru;

b)	srovnáním výsledků vzorku vybraného na základě rizika a vzorku vybraného náhodně uvedeného v druhém pododstavci odst. 1;

c)	zohledněním konkrétní situace v členském státě.

3. Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého zemědělce pro kontrolu na místě. Inspektorovi, který provádí kontrolu na místě, jsou příslušné informace poskytnuty před zahájením kontroly na místě.

4. V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

Článek 32

Zpráva o kontrole

1. O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví zpráva o kontrole, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

a)	kontrolované režimy podpor a žádosti;

b)	přítomné osoby;

c)	kontrolované zemědělské pozemky, měřené zemědělské pozemky, případně včetně výsledků měření každého měřeného zemědělského pozemku a použité metody měření;

d)	počet a druh nalezených zvířat, popřípadě čísla ušních značek, záznamy v evidenci a v počítačových databázích skotu a/nebo ovcí/koz a veškeré kontrolované podklady, výsledky kontrol a případně zvláštní výsledky pozorování týkající se jednotlivých zvířat a/nebo jejich identifikačních kódů;

e)	zda zemědělec obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

f)	informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s jednotlivými režimy podpory;

g)	informace o dalších provedených kontrolních opatřeních.

2. Zemědělec může zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, zemědělec obdrží kopii zprávy o kontrole.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 35, mohou členské státy rozhodnout, že zemědělci nebo jeho zástupci nemusí být dána příležitost podepsat zprávu o kontrole, pokud při kontrole dálkovým průzkumem Země nebyly odhaleny žádné nesrovnalosti. Pokud tyto kontroly odhalí nesrovnalosti, dostane zemědělec příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení nebo vyloučení.

Pododdíl II

Kontroly na místě u jednotné žádosti ve vztahu k režimům podpory na „plochu“

Článek 33

Části kontrol na místě

Kontroly na místě zahrnují všechny zemědělské pozemky, pro které byla žádána podpora v rámci režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, s výjimkou žádostí o podporu pro osivo podle článku 87 uvedeného nařízení. Skutečné určení ploch jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň 50 % zemědělských pozemků, pro něž byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že daný vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly z hlediska kontrolované plochy i požadované podpory. Pokud kontrola vzorku odhalí anomálie, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Členské státy mohou využít dálkový průzkum Země v souladu s článkem 35, a pokud je to možné, techniky globálního družicového navigačního systému.

Článek 34

Určení ploch

1. Plochy zemědělských pozemků se určí osvědčenými prostředky, které zajistí přesnost měření přinejmenším rovnocennou té, kterou vyžaduje platná technická norma stanovená na úrovni Společenství.

Přípustná odchylka je definována maximální nárazníkovou zónou 1,5 m po obvodu zemědělského pozemku. Maximální přípustná odchylka však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

2. Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad dotyčného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.

Pokud jde o regiony, v nichž jsou některé prvky, zejména živé ploty, příkopy a zdi, tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha je součástí plně využívané plochy, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou určí členské státy. Tato šířka musí odpovídat tradiční obvyklé šířce v dotyčném regionu a nesmí přesáhnout 2 metry.

Pokud však členské státy oznámily Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s čl. 30 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 796/2004 šířku větší než 2 metry, použije se nadále tato šířka.

3. Do celkové plochy zemědělského pozemku patří jakýkoli charakteristický prvek, který je uvedený v aktech podle přílohy II nařízení (ES) č. 73/2009 nebo který může být součástí dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6 a přílohy III uvedeného nařízení.

4. Aniž je dotčen čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se zalesněný pozemek za plochu, na kterou lze poskytnout podporu pro účely režimu podpory na „plochu“, za předpokladu, že zemědělské činnosti nebo případně plánovanou produkci lze provádět podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.

5. Je-li nějaká plocha ve společném užívání, rozdělí ji příslušné orgány pomyslně mezi jednotlivé zemědělce v poměru k tomu, jak ji používají nebo jak jsou oprávněni ji používat.

6. Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

Článek 35

Dálkový průzkum Země

1. Pokud se členský stát rozhodne využít možnost provádět kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země stanovenou v druhém odstavci článku 33:

a)	provede fotointerpretaci družicových nebo leteckých snímků všech zemědělských pozemků pro každou z žádostí, které mají být kontrolovány, s cílem určit pokrytí půdy a změřit plochu;

b)	provede fyzickou prohlídku v terénu všech zemědělských pozemků, u nichž fotointerpretace neumožňuje ověřit správnost prohlášení způsobem uspokojivým pro příslušný orgán.

2. Pokud tyto kontroly již nelze v běžném roce provést prostřednictvím dálkového průzkumu Země, musí být provedeny dodatečné kontroly uvedené v čl. 30 odst. 3 prostřednictvím tradičních kontrol na místě.

Článek 36

Kontroly na místě týkající se zvláštních nároků

Členské státy stanoví postup pro kontroly na místě u zemědělců, kteří ohlásí zvláštní nároky, aby zajistili splnění požadavku aktivace uvedeného v článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 37

Části kontrol na místě u žádostí o podporu pro osivo

Kontroly na místě, které se týkají žádostí o podporu pro osivo podle článku 87 nařízení (ES) č. 73/2009, zahrnují zejména:

kontroly na úrovni zemědělce předkládajícího žádost o podporu, které se týkají:

i)	všech pozemků za účelem ověření druhů nebo odrůd osiva vysetého na každém ohlášeném pozemku,

ii)	dokladů za účelem ověření alespoň prvního místa určení osiva, které je předmětem žádosti o podporu,

iii)	jakýchkoli kontrol, které členské státy považují za nezbytné k zajištění toho, aby podpora nebyla vyplacena pro necertifikované osivo nebo osivo ze třetích zemí;

pokud je prvním místem určení osiva množitel nebo semenářský podnik, dodatečné kontroly jejich provozoven, jejichž účelem je ověření toho, zda:

i)	osivo skutečně koupil a zaplatil množitel nebo semenářský podnik v souladu se smlouvou o pěstování,

ii)	se platba za osivo odrazila v účetnictví množitele nebo semenářského podniku,

iii)	osivo bylo skutečně uvedeno na trh za účelem výsevu. Za tímto účelem se provádějí fyzické kontroly a kontroly dokladů týkající se zásob a účetnictví množitele nebo semenářského podniku;

c)	případné kontroly na úrovni konečných uživatelů.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu iii) se „uvedením na trh“ rozumí držení k dispozici nebo ve skladu, vystavení pro prodej, nabízení k prodeji, prodej nebo dodávka jiné osobě.

Článek 38

Kontroly na místě ve schválených meziodvětvových organizacích

Kontroly na místě ve schválených meziodvětvových organizacích ověří u žádostí o podporu v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009 dodržování kritérií schválení těchto organizací a seznam jejich členů.

Článek 39

Kontroly na místě u výrobců cukru

Kontrolami na místě u výrobců cukru v rámci žádostí o podporu pro cukrovou řepu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009 se ověří:

a)	informace ve smlouvách o dodávce poskytnuté zemědělcem;

b)	správnost informací o dodávkách, poskytnutých příslušnému orgánu;

c)	osvědčení vah použitých pro dodávky;

d)	výsledky úřední laboratorní analýzy, jež má určit procentní podíl sacharózy v dodané cukrové řepě a cukrové třtině.

Článek 40

Ověření obsahu tetrahydrokannabinolu v plodinách konopí

1. Metoda, kterou použijí členské státy v souladu s čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v pěstovaných plodinách, je stanovena v příloze I tohoto nařízení.

2. Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření na vnitrostátní úrovni.

Pokud však obsah THC jakéhokoli vzorku překročí omezení stanovené v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, podají členské státy Komisi nejpozději do 15. listopadu daného hospodářského roku elektronicky za použití formuláře, který jim Komise poskytne, zprávu o všech výsledcích týkajících se THC v této odrůdě. Tato zpráva uvede výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření na vnitrostátní úrovni.

3. Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího hospodářského roku postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších hospodářských roků, ledaže všechny analytické výsledky dané odrůdy jsou nižší než obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, členský stát si vyžádá povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice Rady 2002/53/ES (19). Tato žádost se zašle Komisi nejpozději do 15. listopadu daného hospodářského roku. Od následujícího roku není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

4. Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po skončení květu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.

Pododdíl III

Kontroly na místě u žádostí o podporu na „zvířata“

Článek 41

Časové rozvržení kontrol na místě

1. V průběhu retenčního období pro dotyčný režim podpory se provede alespoň 60 % minimální míry kontrol na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci. Zbývající procentní podíl kontrol na místě se rozloží na celý rok.

Pokud však retenční období probíhá před podáním žádosti nebo nelze-li jej stanovit předem, kontroly na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci se rozloží na celý rok.

2. V průběhu retenčního období se provede alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. c). Avšak v těch členských státech, ve kterých není plně zaveden a používán systém stanovený nařízením (ES) č. 21/2004, pokud jde o kozy a ovce, zejména ve vztahu k identifikaci zvířat a řádnému vedení evidence, se v průběhu retenčního období provede minimální míra kontrol na místě v plném rozsahu.

Článek 42

Části kontrol na místě

1. Kontroly na místě zahrnují všechna hospodářská zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory podléhajících kontrole, a v případě kontrol režimů podpory pro skot také skot, pro který nebyla podána žádost.

Kontroly na místě zahrnují zejména ověření, zda počet zvířat přítomných v hospodářství, pro která byly podány žádosti o podporu, a počet kusů skotu, pro který nebyla podána žádost o podporu, odpovídají počtu zvířat zapsaných v evidencích, a pokud jde o skot, počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze skotu.

2. Ve vztahu k režimům podpory pro skot zahrnují kontroly na místě rovněž kontroly, zda:

zápisy v evidenci a hlášení do počítačové databáze skotu na základě kontrol vzorku podkladů, jako jsou faktury týkající se nákupu a prodeje, osvědčení o porážce, veterinární osvědčení, popřípadě zvířecí pasy zvířat, pro která byly podány žádosti o podporu v posledních šesti měsících před kontrolou na místě, jsou správné; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě;

informace uložené v počítačové databázi skotu odpovídají informacím uvedeným v evidenci, na základě vzorku zvířat, pro která byly podány žádosti o podporu v posledních šesti měsících před kontrolou na místě; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě;

c)	všechna zvířata přítomná v hospodářství, na která se ještě vztahuje retenční povinnost, jsou způsobilá pro poskytnutí požadované podpory;

d)	veškerý skot přítomný v hospodářství je identifikován pomocí ušních značek a popřípadě doprovázen zvířecími pasy, zda je veden v evidenci a byl řádně nahlášen do počítačové databáze skotu.

Kontroly uvedené v písmenu d) se provedou jednotlivě u každého jedince samčího pohlaví dosud drženého v rámci retenční povinnosti, pro kterého byla podána žádost o zvláštní prémii na hovězí maso, s výjimkou žádostí podaných v souladu s čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009. Ve všech ostatních případech lze zkontrolovat správnost záznamů do zvířecích pasů, evidence a hlášení do databáze na základě vzorku.

3. Ve vztahu k režimům podpory pro ovce/kozy zahrnují kontroly na místě rovněž:

a)	kontrolu na základě evidence, zda všechna zvířata, pro která byla podána žádost o podporu, byla držena v hospodářství po celé retenční období;

kontrolu správnosti záznamů do evidence v posledních šesti měsících před kontrolou na místě na základě vzorku podkladů, jako jsou faktury týkající se nákupu a prodeje a veterinární osvědčení pokrývající období šesti měsíců před kontrolou na místě; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě.

Článek 43

Kontrolní opatření týkající se kontrol na místě prováděných na jatkách

1. Pokud jde o zvláštní prémii na hovězí maso stanovenou v čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009 a o porážkovou prémii stanovenou v článku 116 uvedeného nařízení a v případech, kdy členský stát využívá možnosti stanovené v článku 53 uvedeného nařízení, se kontroly na místě provádějí na jatkách. V takovém případě provedou členské státy kontroly na místě buď:

a)	u nejméně 30 % všech jatek vybraných na základě analýzy rizik; v tomto případě musí kontroly zahrnovat vzorek 5 % z celkového počtu kusů skotu poraženého na dotyčných jatkách během 12 měsíců před kontrolou na místě, nebo

u nejméně 20 % jatek, které byly předem schváleny podle zvláštních kritérií spolehlivosti stanovených členskými státy a byly vybrány na základě analýzy rizik; v tomto případě musí kontroly zahrnovat vzorek 2 % z celkového počtu skotu poraženého na dotyčných jatkách během 12 měsíců před kontrolou na místě.

2. Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují následné přezkoumání dokladů, porovnání se záznamy v počítačové databázi skotu a kontroly přehledů osvědčení o porážce nebo jim rovnocenných informací, které byly zaslány ostatním členským státům v souladu s čl. 78 odst. 3 nařízení (ES) č. 1121/2009.

3. Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují fyzické kontroly jatečních postupů prováděných v den konání kontroly na místě na základě vzorku. Je-li to nezbytné, ověřuje se rovněž, zda jsou jatečně upravená těla předaná k vážení způsobilá pro podporu.

Článek 44

Kontrolní opatření týkající se prémie poskytované po vývozu

1. Pokud jde o porážkovou prémii poskytovanou na skot vyvážený do třetích zemí v souladu s článkem 116 nařízení (ES) č. 73/2009 a pokud členský stát využívá možnosti stanovené v článku 53 uvedeného nařízení, podléhají veškeré nakládací operace kontrolám na místě, které se provádějí takto:

a)	v okamžiku nakládání se ověří, zda je veškerý skot identifikován pomocí ušních značek; kromě toho se alespoň 10 % takto ověřeného skotu zkontroluje jednotlivě, aby se ověřila jeho identifikace;

v okamžiku opuštění území Společenství:

i)	pokud byl dopravní prostředek celně uzavřen, ověří se, zda je tato závěra neporušená; pokud je závěra neporušená, provede se kontrola vzorku pouze tehdy, existují-li pochybnosti o řádnosti nákladu;

ii)	pokud nebyl dopravní prostředek celně uzavřen nebo je-li celní závěra porušená, zkontroluje se znovu nejméně 50 % skotu, který byl jednotlivě zkontrolován v době nakládky.

2. Zvířecí pasy se odevzdají příslušnému orgánu v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1760/2000.

3. Platební agentura přezkoumá žádosti o podporu na základě platebních dokladů a dalších informací, které má k dispozici, zejména dokladů týkajících se vývozu a poznámek příslušných kontrolních orgánů; zkontroluje také, zda byly odevzdány zvířecí pasy v souladu s odstavcem 2.

Článek 45

Zvláštní ustanovení týkající se zprávy o kontrole

1. Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude zpráva o kontrole podle článku 32 tohoto nařízení doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1082/2003.

2. Pokud jde o kontroly na místě prováděné na jatkách podle čl. 43 odst. 1 a 2, může zpráva o kontrole stanovená v článku 32 spočívat v tom, že se v účetnictví jatek uvede, která zvířata byla podrobena kontrolám. Pokud jde o fyzické kontroly jatečních postupů podle čl. 43 odst. 3, zpráva zahrnuje mimo jiné i identifikační kódy, hmotnosti jatečně upravených těl a data porážek pro všechna zvířata poražená a kontrolovaná v den kontroly na místě.

3. Pokud jde o kontroly stanovené v článku 44, může zpráva o kontrole sestávat pouze z údajů o takto kontrolovaných zvířatech.

4. Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení (ES) č. 21/2004, musí být kopie zprávy o kontrole podle článku 32 tohoto nařízení neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění uvedených nařízení.

Pododdíl IV

Kontroly na místě týkající se zvláštní podpory

Článek 46

Zvláštní ustanovení týkající se zvláštní podpory

1. Pokud jde o zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, použijí členské státy ustanovení této hlavy. Pokud však použití těchto ustanovení není přiměřené vzhledem ke struktuře dotyčného režimu, stanoví členské státy kontroly, které zajistí úroveň kontroly rovnocennou úrovni stanovené v této hlavě.

Členské státy zejména ověří:

při kontrole žádostí o platby od vzájemných fondů podle čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009, zda:

i)	zemědělci byli skutečně způsobilí pro vyrovnání vyplacené fondem;

ii)	vyrovnání bylo skutečně vyplaceno zemědělcům, kteří jsou jeho členy, v souladu s článkem 71 nařízení (ES) č. 73/2009;

b)	při kontrole na místě týkající se investičních operací, které mají být podpořeny v rámci zvláštní podpory podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, zda investice byla uskutečněna.

Kontroly uvedené v písm. a) druhého pododstavce lze provést za použití vzorku alespoň 10 % dotyčných zemědělců.

2. Z předpokladu, že členský stát zajistí, že účinnost kontrol je alespoň rovnocenná účinnosti, jaké se dosahuje v případě, že kontroly se provádějí pomocí kontrol na místě, mohou být kontroly na úrovni zemědělského podniku nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA III

Kontroly týkající se podmíněnosti

Oddíl I

Společná ustanovení

Článek 47

Obecná pravidla týkající se porušení

1. Pro účely této kapitoly se „opakovaným“ porušením rozumí nedodržení téhož požadavku, normy nebo povinnosti uvedené v článku 4, zjištěné více než jednou v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních let, pokud byl zemědělec informován o předchozím porušení a měl případně možnost přijmout nezbytná opatření k jeho nápravě.

2. „Rozsah“ porušení se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má porušení dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotný zemědělský podnik.

3. „Závažnost“ porušení závisí zejména na tom, jak významné jsou důsledky porušení s ohledem na cíle dotyčného požadavku nebo normy.

4. Zda je porušení „trvalé“, závisí zejména na délce trvání účinku nebo na možnosti ukončení těchto účinků rozumnými prostředky.

Článek 48

Příslušný kontrolní orgán

1. Odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem nesou specializované kontrolní subjekty.

Platební agentury nesou odpovědnost za stanovení snížení nebo vyloučení v jednotlivých případech podle hlavy IV kapitoly III.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti provádí platební agentura, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádí specializovaný kontrolní subjekt.

Oddíl II

Administrativní kontroly

Článek 49

Administrativní kontroly

V závislosti na daných požadavcích, normách, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou členské státy rozhodnout o provádění administrativních kontrol, zejména těch, které jsou již stanoveny v rámci kontrolních režimů použitelných na příslušný požadavek, normu, akt nebo oblast podmíněnosti.

Oddíl III

Kontroly na místě

Článek 50

Minimální míra kontrol

1. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, provede kontroly na místě nejméně 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů podpory pro přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, též zkontroluje nejméně 1 % všech zemědělců, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 v daném kalendářním roce a za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Minimální míra kontrol uvedená v prvním pododstavci může být dosažena na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, nebo na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem. V případech, kdy kontroly neprovede platební agentura podle článku 48, však tato minimální míra kontrol může být dosažena na úrovni každé platební agentury.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci. Členské státy mohou alternativně rozhodnout, že všechny případy porušení zjištěné během kontrol na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy, které se uskuteční mimo vzorek uvedený v prvním pododstavci, jsou nahlášeny příslušnému kontrolnímu orgánu pověřenému dotčeným aktem nebo normou a následně jím sledovány. Použijí se ustanovení této hlavy.

2. Při stanovení minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nezohlední požadovaná opatření podle čl. 23 odst. 2 nebo čl. 24 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009.

3. Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň porušení daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol na místě, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období. V rámci zvláštního aktu může příslušný kontrolní orgán rozhodnout, že omezí působnost těchto dalších kontrol na místě na nejčastěji porušované požadavky.

Článek 51

Výběr kontrolního vzorku

1. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné v případech porušení, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, je výběr každého vzorku zemědělských podniků, které mají být kontrolovány v souladu s článkem 50, založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých zemědělských podniků, kategorií zemědělských podniků, zeměpisných oblastí, nebo v případě uvedeném v odst. 5 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku na úrovni podniků.

Při analýze rizik se může zohlednit jeden nebo oba tyto faktory:

a)	účast zemědělců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (ES) č. 73/2009;

b)	účast zemědělců v certifikačním systému, pokud je daný režim příslušný pro dotčené požadavky a normy.

Aniž je dotčen čl. 50 odst. 1, členský stát se může rozhodnout vybrat zemědělce, kteří dostávají přímé platby, a zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, na základě téže analýzy rizik.

2. Pro zajištění reprezentativnosti se namátkově vybere 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě podle čl. 50 odst. 1 prvního pododstavce.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 50 odst. 1, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

3. V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

4. Vzorky zemědělců, kteří mají být zkontrolováni podle článku 50, jsou vybrány ze vzorku zemědělců, kteří již byli vybráni na základě článků 30 a 31 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy. Vzorek uvedený v čl. 50 odst. 1 prvním pododstavci druhé větě se však vybere ze zemědělců, na které se vztahují články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 v daném kalendářním roce.

5. Odchylně od odstavce 4 mohou být vzorky zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na základě článku 50, vybrány ze skupiny zemědělců, kteří podávají žádost o podporu v rámci režimů podpory pro přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, a mezi zemědělci, na které se vztahují články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 a kteří jsou povinni dodržovat příslušné požadavky nebo normy.

V takovém případě:

pokud se dojde na základě analýzy rizik použité na úrovni zemědělského podniku k závěru, že zemědělci, kteří nejsou příjemci přímé podpory, představují vyšší riziko než zemědělci, kteří podali žádost o podporu, mohou být zemědělci, kteří požádali o podporu, nahrazeni zemědělci, kteří nejsou příjemci podpory; v tom případě musí celkový počet kontrolovaných zemědělců přesto dosáhnout míry kontrol stanovené v čl. 50 odst. 1; tato nahrazení musí být řádně odůvodněna a doložena doklady;

b)	pokud je to účinnější, může být analýza rizik provedena na úrovni podniků, zejména jatek, obchodníků nebo dodavatelů, spíše než na úrovni zemědělského podniku; v tom případě lze takto kontrolované zemědělce započítat do míry kontrol stanovené v čl. 50 odst. 1.

6. Lze rozhodnout, že se využije kombinace postupů stanovených v odstavcích 4 a 5, pokud taková kombinace zvýší účinnost kontrolního systému.

Článek 52

Ověření souladu s požadavky a normami

1. Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky upravenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2. V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky definovanými příslušným kontrolním orgánem, které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3. Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu Země.

Článek 53

Části kontrol na místě

1. Při provádění kontrol na vzorku uvedeném v článku 50 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u takto vybraných zemědělců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které odpovídá.

Aniž je dotčen první pododstavec, je-li minimální míra kontrol dosažena na úrovni každého aktu nebo normy či skupiny aktů nebo norem podle čl. 50 odst. 1 druhého pododstavce, zkontrolují se vybraní zemědělci, pokud jde o dodržování požadavků daného aktu nebo normy či dané skupiny aktů nebo norem.

Obecně každý zemědělec, který byl vybrán ke kontrole na místě, je kontrolován v době, kdy lze kontrolovat většinu požadavků a norem, pro které byl vybrán. Členské státy však zajistí, že je během roku dosažena přiměřená míra kontrol u všech požadavků a norem.

2. Kontroly na místě zahrnují případně veškerou zemědělskou půdu hospodářství. Skutečná inspekce v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, kterých se týká požadavek nebo norma na hospodářství, za předpokladu, že tento vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly požadavků a norem. Pokud kontrola vzorku odhalí porušení, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Pokud tak kromě toho stanoví právní předpisy použitelné na akty nebo normy, může se skutečná kontrola souladu s požadavky a normami, jako součást kontrol na místě, omezit na reprezentativní vzorek předmětů kontroly. Členské státy však zajistí, že kontroly jsou prováděny u všech požadavků a norem, jejichž dodržování lze ověřit v době návštěvy.

3. Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy a jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy, s cílem zjistit jakékoli možné porušení těchto požadavků a norem a označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

4. Za předpokladu, že členský stát zajistí, že účinnost kontrol je alespoň rovnocenná účinnosti, jaké se dosahuje v případě, že kontroly se provádějí pomocí kontrol na místě, mohou být kontroly na úrovni zemědělského podniku nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni podniků podle čl. 51 odst. 5 písm. b) druhého pododstavce.

5. Při provádění kontrol na místě mohou členské státy použít objektivní kontrolní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám, pokud zajistí, aby účinnost kontroly dotčených požadavků a norem byla alespoň rovnocenná kontrolám na místě, které jsou prováděny bez použití ukazatelů.

Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat při ověřování těchto požadavků nebo norem.

6. Kontroly na místě týkající se vzorku stanoveného v čl. 50 odst. 1 se provedou ve stejném kalendářním roce, kdy byly podány žádosti o podporu.

Článek 54

Zpráva o kontrole

1. O každé kontrole na místě podle této kapitoly vypracuje příslušný kontrolní orgán zprávu o kontrole, bez ohledu na to, zda byl dotyčný zemědělec vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 51 nebo v důsledku porušení, na které byl příslušný kontrolní orgán jakýmkoli jiným způsobem upozorněn.

Tato zpráva se dělí na tyto části:

všeobecná část obsahující zejména tyto informace:

i)	totožnost zemědělce vybraného pro kontrolu na místě,

ii)	přítomné osoby;

iii)	zda zemědělec obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

část, v níž jsou jednotlivě popsány provedené kontroly každého z aktů a norem a která obsahuje zejména tyto informace:

i)	požadavky a normy, na něž se zaměřuje kontrola na místě,

ii)	povaha a rozsah provedených kontrol;

iii)

závěry,

iv)	akty a normy, jejichž porušení bylo zjištěno;

hodnotící část, v níž se podává posouzení závažnosti porušení každého aktu a/nebo normy na základě kritérií „závažnosti“, „rozsahu“, „trvalého charakteru“ a „opakování“ v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 s uvedením všech faktorů, které by mohly vést ke zmírnění nebo zpřísnění snížení, které se má použít.

Pokud ustanovení vztahující se k dotyčnému požadavku nebo normě připouštějí možnost dále se nezabývat zjištěným porušením, ve zprávě na to musí být příslušným způsobem upozorněno. Totéž platí v případě, kdy členský stát poskytuje období pro dosažení souladu s nově zavedenými normami Společenství podle čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005, nebo období určené pro mladé zemědělce k dosažení souladu se stávajícími normami Společenství podle uvedeného článku.

2. Zemědělci by měli být informováni o jakémkoli zjištěném porušení ve lhůtě tří měsíců po dni kontroly na místě.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření, kterými se ukončí zjištěné porušování ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je informován o tom, že nápravné opatření má být přijato podle uvedeného ustanovení ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Pokud členský stát využije možnost neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je dotyčný zemědělec nejpozději do jednoho měsíce od rozhodnutí neuplatnit snížení nebo vyloučení platby, informován o tom, že má přijmout nápravné opatření.

3. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, zpráva o kontrole se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Toto období však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se zpráva platební agentuře nebo orgánu odpovědnému za koordinaci ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

HLAVA IV

ZÁKLAD PRO VÝPOČET PODPORY, SNÍŽENÍ A VYLOUČENÍ

KAPITOLA I

Neohlášení ploch

Článek 55

Neohlášení všech ploch

1. Jestliže zemědělec v daném roce neohlásí všechny plochy uvedené v čl. 13 odst. 8 a rozdíl mezi celkovou plochou ohlášenou v jednotné žádosti a součtem ohlášené plochy a celkové plochy neohlášených pozemků je větší než 3 % ohlášené plochy, celková částka přímých plateb splatných tomuto zemědělci v uvedeném roce se sníží až o 3 % v závislosti na závažnosti opomenutí.

2. Odstavec 1 se také použije na platby spojené s režimy podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud se na zemědělce vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z uvedeného nařízení. Procentní podíl snížení se uplatní na celkovou částku, jež má být vyplacena, dělenou počtem let uvedeným v článcích 85 t a 103z téhož nařízení.

KAPITOLA II

Zjištění týkající se kritérií způsobilosti

Oddíl I

Režim jednotné platby a ostatní režimy podpory na „plochu“

Článek 56

Obecné zásady

1. Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

a)	plochy ohlášené pro účely aktivace platebních nároků v rámci režimu jednotné platby, z nichž každá případně splňuje konkrétní podmínky, které se na ni vztahují;

b)	plochy pro účely režimu jednotné platby na plochu v souladu s hlavou V kapitolou 2 nařízení (ES) č. 73/2009;

c)	skupina pro každou z ploch pro účely jakéhokoli jiného režimu podpory na „plochu“, na který se vztahuje jiná sazba podpory;

d)	plochy ohlášené pod hlavičkou „jiné využití“.

Pro účely písmene a) prvního pododstavce se bere v úvahu průměr hodnot jednotlivých platebních nároků vázaných k příslušné ohlášené ploše.

2. Pokud jedna a tatáž plocha slouží jako základ pro žádost o podporu v rámci několika režimů podpory na „plochu“, tato plocha se bere v úvahu samostatně pro každý z těchto režimů podpory.

Článek 57

Základ pro výpočet u ohlášených ploch

1. Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a podpory pro osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílů 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009, zjistí, že zjištěná plocha s určitou skupinou plodin je větší než plocha ohlášená v žádosti o podporu, použije se pro výpočet podpory ohlášená plocha.

2. Pokud jde o žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby:

—	existuje-li rozpor mezi ohlášenými platebními nároky a ohlášenou plochou, vypočítá se platba z menší rozlohy;

—	překročí-li počet ohlášených platebních nároků počet platebních nároků, které má zemědělec k dispozici, sníží se ohlášené platební nároky na počet platebních nároků, které má zemědělec k dispozici.

3. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 58 a 60 tohoto nařízení, překročí-li plocha ohlášená v jednotné žádosti plochu zjištěnou pro určitou skupinu plodin v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené k výrobě škrobu a osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílů 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin.

Aniž je však dotčen článek 30 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud je rozdíl mezi celkovou zjištěnou plochou a celkovou plochou ohlášenou pro platbu v rámci režimů podpor stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009 menší nebo roven 0,1 hektaru, rovná se zjištěná plocha ohlášené ploše. Pro tento výpočet se zohlední pouze ohlášení větší rozlohy ploch na úrovni stejné skupiny plodin.

Druhý pododstavec se nepoužije, činí-li rozdíl více než 20 % celkové plochy ohlášené pro platby.

Článek 58

Snížení a vyloučení v případě ohlášení větší rozlohy

Pokud plocha skupiny plodin ohlášená pro účely některého z režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílů 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009, přesahuje plochu zjištěnou v souladu s článkem 57 tohoto nařízení, vypočte se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl přesahuje buď 3 %, nebo dva hektary, ale ne více než 20 % zjištěné plochy.

Pokud je rozdíl větší než 20 % zjištěné plochy, neposkytne se pro dotyčnou skupinu plodin žádná podpora na „plochu“.

Pokud rozdíl činí více než 50 %, je zemědělec rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57 tohoto nařízení. Uvedená částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (20). Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 59

Snížení v případech nesrovnalostí týkajících se velikosti ploch ohlášených za účelem vyplacení podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a pro osivo

1. Pokud se zjistí, že plocha, na které se skutečně pěstují brambory, je o více než 10 % menší než plocha ohlášená za účelem vyplacení podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 nařízení (ES) č. 73/2009, sníží se podpora, jež se má vyplatit, o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

2. Pokud se zjistí, že plocha, na které se skutečně pěstuje osivo, je o více než 10 % větší než plocha ohlášená za účelem vyplacení podpory pro osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 5 nařízení (ES) č. 73/2009, sníží se podpora, jež se má vyplatit, o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

3. Pokud se zjistí, že nesrovnalostí uvedených v odstavcích 1 a 2 se zemědělec dopustil úmyslně, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V tomto případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory rovnající se této částce. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 60

Úmyslné ohlášení větší rozlohy

Pokud rozdíly mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57 vyplývají z ohlášení větší rozlohy, ke kterému došlo úmyslně, neposkytne se pro dotyčný kalendářní rok podpora, na kterou by měl zemědělec nárok v rámci dotyčného režimu podpory podle článku 57, činí-li tento rozdíl více než 0,5 % zjištěné plochy nebo více než 1 ha.

Kromě toho, činí-li tento rozdíl více než 20 % zjištěné plochy, je zemědělec rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 61

Snížení a vyloučení, která se týkají žádostí o podporu pro osivo

1. Pokud se zjistí, že osivo, které je předmětem žádosti o podporu, zemědělec ve skutečnosti neuvedl na trh za účelem výsevu ve smyslu čl. 37 písm. b) bodu iii) prvního pododstavce, podpora, která se má vyplatit pro dotyčné druhy, po uplatnění případných snížení podle článku 59, se sníží o 50 %, pokud množství neuvedené na trh představuje více než 2 %, ale nejvýše 5 % množství, na něž se vztahuje žádost o podporu. Pokud množství neuvedené na trh přesahuje 5 %, neposkytne se pro dotyčný hospodářský rok žádná podpora.

2. Pokud se zjistí, že byla podána žádost o podporu pro osivo, které nebylo úředně certifikováno ani sklizeno v dotyčném členském státu v průběhu kalendářního roku, ve kterém začíná hospodářský rok, pro který byla stanovena podpora, neposkytne se žádná podpora pro tento ani následující hospodářský rok.

Článek 62

Snížení a vyloučení, která se týkají zvláštní podpory pro bavlnu

Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení, která se použijí v souladu s články 58 nebo 60 tohoto nařízení, zjistí-li se, že zemědělec nedodržuje povinnosti vyplývající z čl. 30 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1121/2009, ztratí právo na zvýšení podpory stanovené v čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009. Kromě toho se podpora pro bavlnu na hektar způsobilý pro podporu podle článku 90 nařízení (ES) č. 73/2009 tomuto zemědělci sníží o částku zvýšení stanovenou v čl. 92 odst. 2 uvedeného nařízení.

Oddíl II

Prémie na zvířata

Článek 63

Základ pro výpočet

1. Pokud platí individuální limit nebo individuální strop, musí se počet zvířat uvedených v žádosti o podporu snížit až na limit nebo strop stanovený pro dotyčného zemědělce.

2. V žádném případě nelze poskytnout podporu na vyšší počet zvířat, než je uvedeno v žádosti o podporu.

3. Aniž jsou dotčeny články 65 a 66, převýší-li počet zvířat ohlášený v žádosti o podporu počet zjištěný na základě administrativních kontrol nebo kontrol na místě, vypočte se podpora na základě zjištěných zvířat.

4. Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:

a)	skot, který ztratil jednu ze dvou ušních značek, se považuje za zjištěný za předpokladu, že ho lze jednoznačně identifikovat podle ostatních prvků systému pro identifikaci a evidenci skotu;

pokud se zjištěné nesrovnalosti týkají chybných záznamů do evidence nebo do zvířecích pasů, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou takové chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti.

Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 21.

Článek 64

Nahrazení

1. Skot, který se nachází v hospodářství, lze považovat za zjištěný pouze tehdy, pokud je identifikován v žádosti o podporu. Krávy bez tržní produkce mléka nebo jalovice, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 111 nebo 115 nařízení (ES) č. 73/2009, lze však v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v těchto článcích bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

2. Nahrazení podle odstavce 1 se musí uskutečnit během 20 dní následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí být zaznamenána do evidence nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla uskutečněna. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Pokud však členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že oznámení v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství, a jiných zvířatech, která dorazila do hospodářství ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci tohoto článku, mohou nahradit informace, které je třeba zaslat příslušnému orgánu.

3. Pokud zemědělec žádá o podporu pro ovce a kozy a pokud výše vyplacené podpory je u obou druhů stejná, lze ovci nahradit kozou a naopak. Ovce a kozy, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 101 nařízení (ES) č. 73/2009, lze v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v uvedeném článku bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

4. Nahrazení podle odstavce 3 se musí uskutečnit během 10 dní následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí být zaznamenána do evidence nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla uskutečněna. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Článek 65

Snížení a vyloučení týkající se skotu, pro který byla podána žádost o podporu

1. Pokud se v případě žádosti o podporu v rámci režimů podpory pro skot zjistí rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o procentní podíl, který se stanoví v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, pokud jsou nesrovnalosti zjištěny nejvýše u tří zvířat.

2. Pokud jsou nesrovnalosti zjištěny u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci režimů uvedených v odstavci 1 pro dotyčné prémiové období, o:

a)	procentní podíl, které se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud to není více než 10 %;

b)	dvojnásobek procentního podílu, který se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud to je více než 10 %, ale ne více než 20 %.

Pokud procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 přesahuje 20 %, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 63 odst. 3, se v rámci těchto režimů pro dotyčné prémiové období zamítne.

Pokud procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 50 %, je zemědělec kromě toho opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 63 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3. Pro stanovení procentních podílů uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet skotu, pro který byla podána žádost o podporu v rámci režimů podpory pro skot v průběhu dotyčného prémiového období a u kterého byly zjištěny nesrovnalosti, vydělí celkovým počtem skotu zjištěného pro dotyčné prémiové období.

V případě použití čl. 16 odst. 3 druhého pododstavce zvířata, pro která lze potenciálně poskytnout podporu, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti. Pokud jde o porážkovou prémii stanovenou v článku 116 nařízení (ES) č. 73/2009, pro účely použití tohoto pododstavce se pouze zvířata skutečně poražená v daném roce považují za zvířata, pro která lze potenciálně poskytnout podporu.

Pokud jde o prémii na krávy bez tržní produkce mléka podle článku 111 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nesrovnalosti zjištěné ohledně systému pro identifikaci a evidenci skotu se úměrně rozdělí mezi počet zvířat potřebných pro získání prémie a zvířat potřebných pro dodávku mléka nebo mléčných výrobků podle čl. 111 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení. Takové nesrovnalosti se však nejprve přidělí počtu zvířat nepotřebných v rámci individuálních limitů nebo stropů uvedených v čl. 111 odst. 2 písm. b) a v článku 112 uvedeného nařízení.

4. Pokud rozdíly mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3 vyplývají z úmyslných nesrovnalostí, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 63 odst. 3 se v rámci režimu nebo režimů podpory pro skot pro dané prémiové období zamítne.

Pokud rozdíl zjištěný v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 20 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 63 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 66

Snížení a vyloučení týkající se ovcí a koz, pro které byla podána žádost o podporu

1. Pokud je v případě žádosti o podporu v rámci režimu podpory pro ovce/kozy zjištěn rozdíl mezi počtem ohlášených a zjištěných zvířat v souladu s čl. 63 odst. 3, použije se přiměřeně čl. 65 odst. 2, 3 a 4 od prvního zvířete, u něhož byly nesrovnalosti zjištěny.

2. Pokud se zjistí, že chovatel ovcí, který uvádí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, ve své žádosti o prémii tuto činnost neohlásil, částka podpory, na kterou má nárok, je omezena na prémii náležející chovatelům ovcí, kteří uvádějí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, sníženou o rozdíl mezi touto částkou a celkovou částkou prémie na ovce.

3. Pokud se v případě žádostí o doplňkovou prémii zjistí, že v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 se nachází méně než 50 % plochy hospodářství využívané k zemědělské produkci, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na kozy a ovce se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

4. Pokud se zjistí, že procentuální podíl plochy hospodářství užívané k zemědělské produkci, která se nachází v oblastech uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 1121/2009, je nižší než 50 %, prémie na kozy se nevyplatí.

5. Pokud se zjistí, že chovatel provádějící sezónní přesun zvířat, který podává žádost o doplňkovou prémii, nepásl 90 % svých zvířat po dobu nejméně 90 dnů v některé z oblastí uvedených v čl. 102 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na ovce a kozy se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

6. Pokud se zjistí, že nesrovnalosti uvedené v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5 vyplývají z úmyslného porušení pravidel, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

7. Pokud kontrola na místě provedená u zemědělců, kteří chovají jak ovce, tak kozy, na které lze poskytnout prémii ve stejné výši, odhalí rozdíl ve složení stáda z hlediska počtů zvířat podle jednotlivých druhů, považují se zvířata za součást stejné skupiny.

Článek 67

Přírodní okolnosti

Snížení a vyloučení stanovená v článcích 65 a 66 se neuplatní v případech, kdy zemědělec není z důvodů přírodních okolností, které zasáhly stádo, schopen splnit svůj závazek držet zvířata, pro která podal žádost o podporu, po celé retenční období, za předpokladu, že písemně uvědomil příslušný orgán do deseti pracovních dnů ode dne, kdy zjistil jakékoli snížení počtu zvířat.

Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat zejména tyto případy přírodních okolností stáda:

a)	smrt zvířete v důsledku nákazy;

b)	smrt zvířete v důsledku nehody, za kterou nelze činit odpovědným zemědělce.

Článek 68

Nesprávná osvědčení a prohlášení vydaná jatkami

Je-li u prohlášení a osvědčení vydávaných jatkami v souvislosti se zvláštní prémií na hovězí maso podle čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009 a porážkovou prémií podle článku 116 uvedeného nařízení zjištěno, že jatka vydala nesprávné osvědčení nebo prohlášení v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, příslušný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce. Pokud jsou takové nesrovnalosti zjištěny podruhé, dotyčným jatkám se na dobu nejméně jednoho roku odejme právo činit prohlášení nebo vydávat osvědčení platná pro účely poskytnutí prémie.

Oddíl III

Zvláštní podpora

Článek 69

Zjištění týkající se zvláštní podpory

Pokud jde o platbu, jež má být poskytnuta na zvláštní podporu, členské státy stanoví u každého opatření snížení a vyloučení, která musí být ve své podstatě rovnocenná těm, jež jsou stanovena v této hlavě. V případě plateb „na plochu“ nebo „na zvířata“ se ustanovení této hlavy použijí obdobně. Kromě toho se v případě potřeby obdobně použije článek 18 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 (21).

Pokud jde o důkaz poskytnutý útvary, subjekty nebo organizacemi podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení, je-li zjištěno, že byl poskytnut nesprávný důkaz v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, dotyčný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce. Pokud jsou takové nesrovnalosti zjištěny podruhé, dotyčným útvarům, subjektům nebo organizacím se na dobu nejméně jednoho roku odejme právo poskytovat důkazy platné pro účely poskytnutí prémie.

KAPITOLA III

Zjištění týkající se podmíněnosti

Článek 70

Obecné zásady a definice

1. Pro účely této kapitoly se použije článek 47.

2. Pro účely uplatňování čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 na zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, se podáním žádosti o podporu uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 rozumí každoroční podávání formuláře jednotné žádosti.

3. Pokud je správou různých režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, opatření uvedených v čl. 36 písm. a) bodech i) až v) a písm. b) bodech iv) a v) nařízení (ES) č. 1698/2005 a plateb týkajících se režimů podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 pověřeno více platebních agentur, členské státy zajistí, aby na zjištěná porušení a případná odpovídající snížení a vyloučení byly upozorněny všechny platební agentury příslušné pro uvedené platby, včetně případů, kdy nedodržení kritérií způsobilosti rovněž představuje porušení a naopak. Členské státy případně zajistí, aby se použila jediná sazba snížení.

4. Za „zjištěná“ se považují taková porušení, která vyplynou na základě jakékoli kontroly provedené v souladu s tímto nařízením nebo na která byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, případně platební agentura.

5. S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností uvedených v článku 75 tohoto nařízení se v případech, kdy zemědělec, na kterého se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, nepodá formulář jednotné žádosti ve lhůtě stanovené článkem 11 tohoto nařízení, uplatní 1 % snížení za každý pracovní den. Maximální snížení nepřekročí 25 %. Snížení se uplatní na celkovou částku plateb k vyplacení týkajících se režimů stanovených články 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 dělenou počtem let podle článků 85 t a 103z téhož nařízení.

6. Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účely stanovení snížení podle čl. 71 odst. 1 a čl. 72 odst. 1 považují za jediné porušení.

7. Porušení normy, která představuje rovněž požadavek, se považuje za jediné porušení. Pro účely výpočtu snížení se porušení považuje za část oblasti požadavku.

8. Pro uplatnění snížení se procentní podíl snížení použije na celkovou částku:

a)	všech přímých plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotyčnému zemědělci na základě žádostí o podporu, které podal nebo podá v průběhu kalendářního roku zjištění, a

b)	plateb týkajících se režimů stanovených články 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 dělenou počtem let podle článků 85 t a 103z téhož nařízení.

Článek 71

Uplatnění snížení v případě nedbalosti

1. Aniž je dotčen článek 77, pokud ke zjištěnému porušení došlo z nedbalosti zemědělce, použije se snížení. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky podle čl. 70 odst. 8.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky anebo, v případech uvedených v čl. 54 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci, žádné snížení vůbec neuložit.

2. Pokud členský stát využije možnost neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a zemědělec situaci ve stanovené lhůtě nenapraví, uplatní se snížení nebo vyloučení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán tak, aby skončila nejpozději na konci roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

3. Pokud členský stát využije možnost považovat porušení za méně závažné podle čl. 24 odst. 2 druhého a třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 a zemědělec situaci ve stanovené lhůtě nenapraví, uplatní se snížení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán tak, aby skončila nejpozději na konci roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

Dané porušení se nepovažuje za méně závažné a použije se snížení alespoň 1 % podle odstavce 1.

Kromě toho porušení, které bylo shledáno jako méně závažné a jež zemědělec ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce napravil, se pro účely odstavce 5 nepovažuje za porušení.

4. Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení v rámci různých oblastí podmíněnosti, použije se postup pro stanovení snížení podle odstavce 1 zvlášť na každý případ porušení.

Výsledné procentní podíly snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

5. Aniž jsou dotčeny případy úmyslného porušení podle článku 72, pokud byla zjištěna opakovaná porušení, procentní podíl stanovený pro opakované porušení podle odstavce 1 tohoto článku se při prvním případu opakování porušení vynásobí koeficientem tři. Za tímto účelem v případě, že procentní podíl byl stanoven v souladu s čl. 70 odst. 6, stanoví platební agentura procentní podíl, který by byl použit na opakované porušení dotyčného požadavku nebo normy.

V případě dalších opakování se násobící koeficient tři použije pokaždé na výsledek snížení stanovený pro předchozí opakované porušení. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

V případě dosažení maximálního procentního podílu ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému zemědělci, že pokud bude totéž porušení zjištěno znovu, bude považováno za úmyslné ve smyslu článku 72. Jestliže poté dojde ke zjištění dalšího porušení, použije se procentní podíl snížení, které se stanoví tak, že se výsledek předchozího násobení před případným omezením na 15 % podle poslední věty druhého pododstavce vynásobí koeficientem tři.

6. V případě zjištění opakovaného porušení spolu s dalším porušením nebo dalším opakovaným porušením se výsledné procentní podíly snížení sčítají. Aniž je dotčen odstavec 5 třetí pododstavec, maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

Článek 72

Uplatnění snížení a vyloučení v případech úmyslného porušení

1. Aniž je dotčen článek 77, pokud se zjištěného porušení dopustil zemědělec úmyslně, použije se na celkovou částku uvedenou v čl. 70 odst. 8 snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout o snížení tohoto procentního podílu na nejméně 15 %, nebo případně o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.

2. Pokud se úmyslné porušení týká zvláštního režimu podpory, je zemědělec vyloučen z tohoto režimu podpory pro dotyčný kalendářní rok. V případech mimořádného rozsahu, závažnosti nebo trvalého charakteru nebo v případě zjištění opakovaného úmyslného porušení je zemědělec navíc vyloučen z dotyčného režimu podpory v následujícím kalendářním roce.

KAPITOLA IV

Společná ustanovení

Článek 73

Výjimky z uplatnění snížení a vyloučení

1. Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I a II se neuplatní v případě, že zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jiným způsobem prokázat, že nenese zavinění.

2. Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I a II se neuplatní, pokud jde o ty části žádosti o podporu, u kterých zemědělec písemně informoval příslušný orgán, že jsou chybné nebo se staly chybnými po podání žádosti, za předpokladu, že zemědělec nebyl informován o úmyslu příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že orgán dosud neinformoval zemědělce o nesrovnalostech v jeho žádosti.

Na základě informací poskytnutých zemědělcem podle prvního pododstavce je žádost o podporu opravena podle skutečné situace.

Článek 74

Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi skotu

Pokud jde o skot, pro který byla podána žádost o podporu, použije se článek 73 od okamžiku podání žádosti o podporu na chyby a opomenutí týkající se záznamů v počítačové databázi skotu.

Pokud jde o skot, pro který nebyla podána žádost o podporu, použijí se ohledně snížení a vyloučení, která mají být uplatněna podle kapitoly III, stejná ustanovení.

Článek 75

Vyšší moc a mimořádné okolnosti

1. Pokud zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009 nemohl splnit své závazky, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o plochu nebo zvířata, na která bylo možno poskytnout podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti. Pokud se kromě toho porušení v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností týká podmíněnosti, odpovídající snížení se nepoužije.

2. Případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009 se spolu s příslušnými důkazy písemně uspokojivým způsobem oznamují příslušnému orgánu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je zemědělec schopen tak učinit.

HLAVA V

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Minimální platby

Členské státy mohou rozhodnout, že neposkytnou žádnou podporu, pokud částka žádosti o podporu nepřesahuje 100 EUR.

Článek 77

Souběh snížení

Pokud případ porušení představuje rovněž nesrovnalost, a proto je relevantní pro uplatnění snížení nebo vyloučení podle kapitol II i III hlavy IV:

a)	snížení nebo vyloučení podle hlavy IV kapitoly II se uplatní v rámci dotyčných režimů podpory;

b)	snížení a vyloučení podle hlavy IV kapitoly III se uplatní na celkovou částku plateb, které mají být poskytnuty na základě režimu jednotné platby, režimu jednotné platby na plochu a všech režimů podpory, kterých se netýká snížení nebo vyloučení podle písmene a).

Snížení nebo vyloučení podle prvního pododstavce se použije v souladu s čl. 78 odst. 2, aniž jsou dotčeny dodatečné sankce podle jiných ustanovení práva Společenství nebo vnitrostátního práva.

Článek 78

Uplatnění snížení na jednotlivé režimy podpory

1. Částku platby, která má být poskytnuta zemědělci v rámci režimu podpory uvedenému v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, vypočtou členské státy na základě podmínek stanovených v dotyčném režimu podpory, přičemž případně vezmou v úvahu překročení základní plochy, maximální zaručené plochy či počtu zvířat, na která se mohou vztahovat prémie.

2. Pro každý režim podpory uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 se provedou v případě potřeby snížení či vyloučení z důvodu nesrovnalostí, opožděných podání, neohlášení pozemků, překročení rozpočtových stropů, modulace, finanční kázně a nedodržení podmíněnosti, a to tímto způsobem a v tomto pořadí:

a)	snížení nebo vyloučení stanovená v hlavě IV kapitole II se uplatní v případě nesrovnalostí;

b)	částka vyplývající z uplatnění písmene a) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna v případě opožděného podání v souladu s články 23 a 24;

c)	částka vyplývající z uplatnění písmene b) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna v případech neohlášení zemědělských pozemků v souladu s článkem 55;

s ohledem na režimy podpory, pro něž je stanoven rozpočtový strop v souladu s čl. 51 odst. 2, čl. 69 odst. 3, čl. 123 odst. 1 a čl. 128 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo se uplatňuje v souladu s čl. 126 odst. 2, čl. 127 odst. 2 a čl. 129 odst. 2 uvedeného nařízení, členské státy sečtou částky vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c).

Ke každému z těchto režimů podpor se určí koeficient daný vydělením částky příslušného rozpočtového stropu součtem částek uvedených v prvním pododstavci. Pokud je takto získaný koeficient vyšší než 1, uplatní se koeficient, který je roven 1.

K vypočtení platby, jež má být poskytnuta jednotlivému zemědělci v rámci režimu podpory, pro nějž je stanoven rozpočtový strop, se částka vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c) prvního pododstavce vynásobí koeficientem, určeným ve druhém pododstavci.

Článek 79

Základ pro výpočet snížení v důsledku modulace, finanční kázně a podmíněnosti

1. Snížení v důsledku modulace stanovená v článcích 7 a 10 nařízení (ES) č. 73/2009, a popřípadě v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 (22), jakož i snížení v důsledku finanční kázně stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009 a snížení stanovené v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení se uplatní na součet plateb z různých režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, na které má zemědělec nárok, postupem podle článku 78 tohoto nařízení.

2. Částka platby vyplývající z uplatnění odstavce 1 slouží jako základ výpočtu jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna pro nedodržení podmíněnosti v souladu s hlavou IV kapitolou III.

Článek 80

Zpětné získávání neoprávněných plateb

1. V případě neoprávněně provedené platby je zemědělec povinen vrátit příslušnou částku včetně úroků vypočtených v souladu s odstavcem 2.

2. Úroky se vypočítají za období od oznámení rozhodnutí zemědělci o vrácení do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

3. Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud zemědělec nemohl chybu přiměřeným způsobem objevit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

Článek 81

Zpětné získávání neoprávněných nároků

1. Aniž je dotčen článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009, jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 zjistí, že některé platební nároky byly přiznány neoprávněně, vzdá se dotčený zemědělec neoprávněně přiznaných nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy podle článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009.

V případě, že dotčený zemědělec mezitím převedl platební nároky na jiné zemědělce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li zemědělec, kterému byly platební nároky původně přiděleny, dostatečným počtem platebních nároků, aby pokryl hodnotu neoprávněně přiznaných platebních nároků.

U nároků přiznaných neoprávněně se má zato, že nebyly přiznány od počátku.

2. Aniž je dotčen článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009, jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 zjistí, že hodnota platebních nároků je příliš vysoká, upraví se tato hodnota odpovídajícím způsobem. Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné zemědělce. Hodnota snížení se převede do vnitrostátní rezervy podle článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009.

U daných platebních nároků se má zato, že byly od počátku přiznány ve výši po úpravě.

3. Je-li pro účely odstavců 1 a 2 stanoveno, že počet nároků přiznaných zemědělci v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 je nesprávný, a pokud neoprávněné přiznání nemá dopad na celkovou hodnotu nároků, které zemědělec dostal, přepočítá členský stát platební nároky a v případě potřeby opraví druh nároků přiznaných danému zemědělci.

První pododstavec se však nepoužije, pokud zemědělci mohli přiměřeným způsobem chyby objevit.

4. Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou na zemědělci vymáhat neoprávněně přiznané nároky, pokud jejich celková částka nepřesahuje 50 EUR. Kromě toho nepřesahuje-li celková hodnota uvedená v odstavci 3 částku 50 EUR, mohou členské státy rozhodnout, že neprovedou nový výpočet.

5. Jestliže zemědělec převedl platební nároky v rozporu s čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo s čl. 43 odst. 1, čl. 43 odst. 2, čl. 62 odst. 1, čl. 62 odst. 3 a čl. 68 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se převod za neuskutečněný.

6. Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 80.

Článek 82

Převod hospodářství

1. Pro účely tohoto článku se:

a)	„převodem hospodářství“ rozumí prodej, pronájem nebo jakýkoli podobný typ transakce, který se týká dotyčných produkčních jednotek;

b)	„převodcem“ rozumí zemědělec, jehož hospodářství se převádí na jiného zemědělce;

c)	„nabyvatelem“ rozumí zemědělec, na něhož se hospodářství převádí.

2. Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého po podání žádosti o podporu, ale před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděné hospodářství.

3. Podpora, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

a)	nabyvatel informuje o převodu příslušný orgán ve lhůtě stanovené členskými státy a požádá o vyplacení podpory;

b)	nabyvatel předloží veškeré důkazy požadované příslušným orgánem;

c)	převáděné hospodářství splňuje všechny podmínky pro poskytnutí podpory.

4. Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

a)	veškerá práva a povinnosti převodce, které vyplývají z právního vztahu mezi převodcem a příslušným orgánem v souvislosti se žádostí o podporu, přecházejí na nabyvatele;

b)	veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory a veškerá prohlášení, která učinil převodce před převodem, se přičítají nabyvateli pro účely uplatnění příslušných pravidel Společenství;

c)	považuje se převáděné hospodářství pro dotyčný hospodářský rok nebo pro dotyčné prémiové období případně za samostatné hospodářství.

5. Pokud byla žádost o podporu podána poté, co byly podniknuty veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory, a hospodářství se převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého poté, co byly tyto kroky započaty, ale ještě předtím, než byly splněny podmínky pro poskytnutí podpory, může být podpora poskytnuta nabyvateli za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b). V takovém případě se použije odst. 4 písm. b).

6. Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

a)	se neposkytne žádná podpora nabyvateli;

b)	členské státy zajistí, aby se obdobně použily požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5.

Článek 83

Doplňující opatření a vzájemná pomoc mezi členskými státy

Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému používání integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc potřebnou pro účely kontrol požadovaných podle tohoto nařízení.

V této souvislosti mohou členské státy v případech, kdy toto nařízení nestanoví přiměřená snížení a vyloučení, uložit producentům nebo jiným hospodářským subjektům, jako jsou jatky nebo sdružení zapojená do procesu poskytování podpory, vhodné vnitrostátní sankce, aby zajistily dodržování kontrolních požadavků, jako například vedení aktuální evidence stáda v hospodářství nebo plnění oznamovacích povinností.

Článek 84

Oznámení

1. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 15. července každého roku pro režimy podpory, na které se vztahuje integrovaný systém, zprávu za předchozí kalendářní rok, která se obsahuje zejména tyto body:

stav provádění integrovaného systému, zejména včetně možností zvolených pro kontrolu dodržování požadavků podmíněnosti a příslušných kontrolních subjektů pověřených kontrolou dodržování požadavků a podmínek v oblasti podmíněnosti, jakož i zvláštních opatření přijatých pro správu a kontrolu zvláštní podpory;

b)	počet žadatelů, celková plocha, celkový počet zvířat a celková množství;

c)	počet žadatelů, celková plocha, celkový počet zvířat a celková množství spadající do kontroly;

d)	výsledky provedených kontrol s uvedením snížení a vyloučení uplatněných podle hlavy IV;

e)	výsledky kontrol týkajících se podmíněnosti v souladu s hlavou III kapitolou III.

2. Členské státy zasílají Komisi nejpozději do 31. října každého roku elektronicky za použití formuláře, který jim Komise poskytne, sdělení o poměru půdy využívané jako stálé pastviny k celkové ploše zemědělské půdy podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

3. Ve výjimečných řádně odůvodněných situacích se mohou členské státy se souhlasem Komise odchýlit od lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2.

4. Počítačové údaje stanovené jako součást integrovaného systému se využijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

5. Členské státy v případě použití lineárního snížení přímých plateb v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a článkem 79 tohoto nařízení neprodleně informují Komisi o použitém procentním podílu snížení.

Článek 85

Klíč pro rozdělení

Klíč pro rozdělení částek odpovídajících 4 procentním bodům podle čl. 9 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 se sestaví z podílů členských států na zemědělské ploše, kterým je přidělena váha 65 %, a na zaměstnanosti v zemědělství, kterým je přidělena váha 35 %.

Podíl každého členského státu na ploše a zaměstnanosti se upraví v závislosti na jeho hrubém domácím produktu (HDP) na jednoho obyvatele, vyjádřeném v paritě kupní síly, pomocí jedné třetiny rozdílu v průměru členských států, na které se modulace používá.

K tomuto účelu se použijí níže uvedené základní údaje, které vycházejí z údajů uveřejněných Eurostatem v srpnu 2003:

a)	pokud jde o zemědělskou plochu: statistické zjišťování o struktuře hospodářství z roku 2000 provedené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 (23);

b)	pokud jde o zaměstnanost v zemědělství: čísla týkající se zaměstnanosti v oblasti zemědělství, myslivosti a rybolovu, uveřejněná v roční řadě statistického zjišťování pracovních sil z roku 2001 provedeného podle nařízení Rady (ES) č. 577/98 (24);

c)	pokud jde o HDP na jednoho obyvatele vyjádřený kupní silou: průměr za tři roky vypočítaný pro období 1999 až 2001 na základě údajů z národních účtů.

ČÁST III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 86

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 796/2004 se ruší s platností od 1. ledna 2010.

Použije se však nadále na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím počínajícím před 1. lednem 2010.

2. Odkazy na nařízení (ES) č. 796/2004 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.

Článek 87

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu, které se týkají hospodářských roků nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Komisi

Mariann FISHER BOEL

člen/členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

(3) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(4) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1.

(6) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(7) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 9.

(8) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

(9) Úř. věst. L 171, 2.7.2005, s. 6.

(10) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(11) Viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku.

(12) Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.

(13) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

(14) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

(15) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

(16) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(17) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

(18) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

(19) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(20) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.

(21) Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 74.

(22) Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

(23) Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.

(24) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.

PŘÍLOHA I

Metoda společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí

1. Rozsah a oblast použití

Tato metoda slouží k určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou zde popsány.

Metoda je založena na kvantitativním určení delta-9-THC pomocí plynové chromatografie (GC) po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1. Postup A

Postup A se používá pro kontroly produkce podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 30 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

1.2. Postup B

Postup B se používá v případech, které jsou uvedeny v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a v čl. 40 odst. 3 tohoto nařízení.

2. Odběr vzorků

2.1. Vzorky

Postup A: z porostu dané odrůdy konopí se odebere z každé vybrané rostliny část dlouhá 30 cm, která obsahuje nejméně jedno samičí květenství. Odběr vzorků se provádí v období, které začíná 20. den po rozkvětu a končí 10. den po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu.

Členské státy mohou povolit odběr vzorků v období od rozkvětu do 20. dne po rozkvětu za předpokladu, že u každé pěstované odrůdy se odeberou další reprezentativní vzorky v souladu s prvním pododstavcem v období od 20. dne po rozkvětu do 10. dne po odkvětu.

Postup B: z porostu dané odrůdy konopí se odebere horní třetina každé vybrané rostliny. Odběr vzorků se provádí v průběhu 10 dnů po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu. V případě dvoudomých odrůd se odebírají pouze samičí rostliny.

2.2. Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3. Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C.

Vzorky se usuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vody mezi 8 % a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3. Stanovení obsahu THC

3.1. Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu a suchu při teplotě do 25 °C.

3.2. Činidla a extrakční roztok

Činidla

—	delta-9-tetrahydrokannabinol, čistý pro chromatografické účely,

—	skvalen, čistý pro chromatografické účely, jako vnitřní standardní vzorek.

Extrakční roztok

—	35 mg skvalenu na 100 ml hexanu.

3.3. Extrakce delta-9-THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Vzorek se umístí do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3 000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4. Plynová chromatografie

Přístroje

—	plynový chromatograf s plamenovým ionizačním detektorem a děleným/neděleným vstřikovačem,

—	kolona umožňující dobré oddělení kanabinoidů, například skleněná kapilární kolona dlouhá 25 m, o průměru 0,22 mm,

potažená 5 % nepolární fenylmethylsiloxanovou fází.

b)	Rozsahy kalibrace Přinejmenším tři body pro postup A a pět bodů pro postup B, včetně bodů 0,04 a 0,50 mg/ml-delta-9-THC v extrakčním roztoku.

Pokusné podmínky

Jako příklad pro kolonu uvedenou v bodu a) se uvádějí tyto podmínky:

—	teplota v peci 260 °C,

—	teplota vstřikovače 300 °C,

—	teplota detektoru 300 °C.

d)	Vstříknutý objem: 1 μl

4. Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech delta-9-THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

—	Postup A: jedno stanovení na jeden zkušební vzorek.

Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.

—	Postup B: výsledek odpovídá střední hodnotě ze dvou měření na zkušební vzorek.

PŘÍLOHA II

Nařízení (ES) č. 796/2004	Toto nařízení	Nařízení (ES) č. 1120/2009
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 odst. 1	—	Čl. 2 písm. a)
Čl. 2 odst. 1a	Čl. 2 odst. 1
Čl. 2 odst. 1b	—
Čl. 2 odst. 2	—	Čl. 2 písm. c)
Čl. 2 odst. 2a	—	Čl. 2 písm. d)
Čl. 2 odst. 3	Čl. 2 odst. 3
Čl. 2 odst. 4	Čl. 2 odst. 4
Čl. 2 odst. 5	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 odst. 6	Čl. 2 odst. 6
Čl. 2 odst. 7	Čl. 2 odst. 7
Čl. 2 odst. 8	Čl. 2 odst. 8
Čl. 2 odst. 9	Čl. 2 odst. 9
Čl. 2 odst. 10	Čl. 2 odst. 10
Čl. 2 odst. 11	Čl. 2 odst. 11
Čl. 2 odst. 12	Čl. 2 odst. 12
Čl. 2 odst. 13	Čl. 2 odst. 14
Čl. 2 odst. 14	—
Čl. 2 odst. 15	Čl. 2 odst. 15
Čl. 2 odst. 16	Čl. 2 odst. 16
Čl. 2 odst. 17	Čl. 2 odst. 17
Čl. 2 odst. 18	Čl. 2 odst. 18
Čl. 2 odst. 19	Čl. 2 odst. 19
Čl. 2 odst. 20 až čl. 2 odst. 36	Čl. 2 odst. 21 až čl. 2 odst. 37
Čl. 2 odst. 37	—
Čl. 2 předposlední pododstavec	Čl. 2 odst. 38
Čl. 2 poslední pododstavec	—
Čl. 3 odst. 1 až čl. 3 odst. 7	Čl. 3 odst. 1 až čl. 3 odst. 7
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Článek 6	Článek 6
Článek 7	Článek 7
Čl. 8 odst. 1	Čl. 34 odst. 4
Čl. 8 odst. 2	Čl. 34 odst. 5
Čl. 9 první pododstavec	Čl. 8 odst. 1
Čl. 9 druhý pododstavec	Čl. 8 odst. 2
Článek 10	Článek 9
Čl. 11 odst. 1	Čl. 11 odst. 1
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec	Čl. 11 odst. 2 první pododstavec
Čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 11 odst. 2 třetí pododstavec
Čl. 11 odst. 2 třetí pododstavec	Čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 11 odst. 3	Čl. 10 odst. 2
Čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a d)	Čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a d)
Čl. 12 odst. 1 písm. e)	—
Čl. 12 odst. 1 písm. f)	Čl. 12 odst. 1 písm. e)
Čl. 12 odst. 2, 3 a 4	Čl. 12 odst. 2, 3 a 4
Čl. 13 odst. 1 první a druhý pododstavec	Čl. 13 odst. 1
Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec	—
Čl. 13 odst. 2, 3 a 4	—
Čl. 13 odst. 5	Čl. 13 odst. 2
Čl. 13 odst. 6	—
Čl. 13 odst. 7	Čl. 13 odst. 3
Čl. 13 odst. 8	Čl. 13 odst. 4
Čl. 13 odst. 9	—
Čl. 13 odst. 10	Čl. 13 odst. 5
Čl. 13 odst. 11 a 12	—
Čl. 13 odst. 13a	Čl. 13 odst. 6
Čl. 13 odst. 14	Čl. 20 odst. 3
Čl. 14 odst. 1 první pododstavec	Čl. 13 odst. 8 první pododstavec
Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec	—
Čl. 14 odst. 1 třetí pododstavec	Čl. 13 odst. 8 druhý pododstavec
Čl. 14 odst. 1 čtvrtý pododstavec	Čl. 13 odst. 8 třetí pododstavec
Čl. 14 odst. 1a	Čl. 55 odst. 1 a 2
Čl. 14 odst. 2	Čl. 12 odst. 5
Čl. 14 odst. 3	Čl. 10 odst. 1
Čl. 14 odst. 4	Čl. 13 odst. 9
Článek 15	Článek 14
Článek 15a	—
Čl. 16 odst. 1, 2 a 3	Čl. 16 odst. 1, 2 a 3
Čl. 16 odst. 3 třetí pododstavec	Čl. 65 odst. 3 třetí pododstavec
Čl. 16 odst. 4	Čl. 16 odst. 4
Článek 17	—
Článek 17a	Článek 17
Článek 18	Článek 20
Článek 19	Článek 21
Článek 20	Článek 22
Článek 21	Článek 23
Čl. 21a odst. 1 a 2	Článek 24
Čl. 21a odst. 3 druhý pododstavec	Čl. 15 odst. 1
Článek 22	Článek 25
Článek 23	Článek 26
Čl. 23a odst. 1 první a druhý pododstavec	Čl. 27 odst. 1
Čl. 23a odst. 2	Čl. 27 odst. 2
Čl. 24 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), g), i), j) a k)	Čl. 28 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i)
Čl. 24 odst. 1 písm. f) a h)	—
Čl. 24 odst. 2 první pododstavec	Čl. 28 odst. 2
Čl. 24 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 28 odst. 3
Čl. 26 odst. 1, 3 a 4	Čl. 30 odst. 1, 3 a 4
Čl. 26 odst. 2 písm. a), b), c), f) a h)	Čl. 30 odst. 2 písm. a), b), c), g) a h)
Čl. 26. odst. 2 písm. d), e) a g)	—
Čl. 27 odst. 1 první pododstavec první věta	Čl. 31 odst. 1 první pododstavec
Čl. 27 odst. 1 první pododstavec druhá věta písm. a), b) a c)	Čl. 31 odst. 2
Čl. 27 odst. 1 druhý a třetí pododstavec	Čl. 31 odst. 1 druhý a třetí pododstavec
Čl. 27 odst. 3 a 4	Čl. 31 odst. 3 a 4
Článek 28	Článek 32
Článek 29	Článek 33
Čl. 30 odst. 1 první a druhý pododstavec a odst. 2, 3 a 4	Čl. 34 odst. 1, 2, 3 a 6
Čl. 30 odst. 1 třetí pododstavec	—
Článek 31	Článek 37
Článek 31a	Článek 38
Článek 31b	Článek 39
Článek 32	Článek 35
Čl. 33 odst. 1	—
Čl. 33 odst. 2, 3, 4 a 5	Čl. 40 odst. 1, 2, 3 a 4
Článek 33a	—
Článek 33b	—
Článek 33c	—
Čl. 34 odst. 1 první pododstavec	Čl. 41 odst. 1 první pododstavec
Čl. 34 odst. 1 druhý pododstavec	—
Čl. 34 odst. 2	Čl. 41 odst. 2
Čl. 35 odst. 1	Čl. 42 odst. 1 první pododstavec
Čl. 35 odst. 2 písm. a)	Čl. 42 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 35 odst. 2 písm. b) první pododstavec první až čtvrtá odrážka	Čl. 42 odst. 2 první pododstavec písm. a) až d)
Čl. 35 odst. 2 písm. b) druhý pododstavec	Čl. 42 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 35 odst. 2 písm. c) první a druhá odrážka	Čl. 42 odst. 3 písm. a) až b)
Článek 36	Článek 43
Článek 37	Článek 44
Článek 38	—
Článek 39	Článek 45
Článek 40	—
Čl. 41 písm. a), b), c) a d)	Čl. 47 odst. 1, 2, 3 a 4
Článek 42	Článek 48
Článek 43	Článek 49
Čl. 44 odst. 1, 1a a 2	Čl. 50 odst. 1, 2 a 3
Článek 45 odst. 1, 1a, 1b, 2, 3 a 4	Čl. 51 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6
Článek 46	Článek 52
Článek 47 odst. 1, 1a, 2, 3, 4 a 5	Čl. 53 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6
Článek 48	Článek 54
Čl. 49 odst. 1	Čl. 56 odst. 1
Čl. 49 odst. 2		Čl. 19 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 49 odst. 3	Čl. 56 odst. 2
Čl. 50 odst. 1, 2 a 3	Čl. 57 odst. 1, 2 a 3
Čl. 50 odst. 5	—
Čl. 50 odst. 7	Čl. 75 odst. 1
Čl. 51 odst. 1	Článek 58
Čl. 51 odst. 2a	Čl. 57 odst. 2
Čl. 51 odst. 3	—
Článek 52	Článek 59
Čl. 53 první a druhý pododstavec	Článek 60
Čl. 53 odst. třetí a čtvrtý pododstavec	Čl. 57 odst. 2
Článek 54	Článek 61
Článek 54a	—
Článek 54b	Článek 62
Čl. 57 odst. 1	Čl. 63 odst. 1
Čl. 57 odst. 2	Čl. 63 odst. 2
Čl. 57 odst. 3 první pododstavec	Čl. 63 odst. 3
Čl. 57 odst. 3 druhý pododstavec	Čl. 75 odst. 1
Čl. 57 odst. 4	Čl. 63 odst. 4
Článek 58	Článek 64
Článek 59	Článek 65
Článek 60	Článek 66
Článek 61	Článek 67
Článek 62	Článek 68
Článek 63	—
Článek 64	—
Čl. 65 odst. 1, 2a, 3, 4 a 5	Čl. 70 odst. 1, 2, 3, 4 a 5
Čl. 66 odst. 1	Čl. 70 odst. 8 a čl. 71 odst. 1
Čl. 66 odst. 2	Čl. 70 odst. 6
Čl. 66 odst. 2a a 2b	Čl. 71 odst. 2 a 3
Čl. 66 odst. 3 první a třetí pododstavec	Čl. 71 odst. 4
Čl. 66 odst. 3 druhý pododstavec	Čl. 70 odst. 7 první věta
Čl. 66 odst. 4 a 5	Čl. 71 odst. 5 a 6
Čl. 67 odst. 1	Čl. 70 odst. 8 a čl. 72 odst. 1
Čl. 67 odst. 2	Čl. 72 odst. 2
Článek 68	Článek 73
Článek 69	Článek 74
Článek 70	Článek 76
Článek 71	Článek 77
Článek 71a	Článek 78
Článek 71b	Článek 79
Článek 72	Čl. 75 odst. 2
Čl. 73 odst. 1, 3 a 4	Čl. 80 odst. 1, 2 a 3
Čl. 73 odst. 5, 6 a 7	—
Čl. 73a odst. 1, 2, 2a, 2b, 3 a 4	Čl. 81 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6
Článek 74	Článek 82
Článek 75	Článek 83
Článek 76	Článek 84
Článek 77	—
Článek 78	Článek 85
Článek 80	—
Článek 81	—
Příloha I	Příloha II

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.316.cze
Úřední věstník Evropské unie		L 316

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 2. prosince 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1121/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení	27
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína	65