26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (3), stanoví, že komodity spadající do oblasti působnosti uvedeného nařízení mají být dováženy do Unie nebo přepravovány přes její území pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených v příloze I uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví pravidla pro tlumení salmonel v různých populacích drůbeže v Unii. Uvedení nebo ponechání na seznamu třetích zemí stanoveném právními předpisy Unie, ze kterých je členským státům povolen dovoz zvířat v působnosti uvedeného nařízení, podléhá předložení programu pro tlumení salmonel Komisi danou třetí zemí, jenž má záruky srovnatelné se zárukami obsaženými v národních programech pro tlumení salmonel v členských státech.

(3)

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 584/2008 (4) se programy pro tlumení salmonel týkající se chovné a užitkové drůbeže druhu krůty, jejich násadových vajec, jednodenních krůt, jatečné drůbeže a drůbeže určené k zazvěření druhu krůty uvedené v nařízení (ES) č. 2160/2003 použijí od 1. ledna 2010 v rámci Unie.

(4)

Kanada, Izrael a Spojené státy předložily Komisi program pro tlumení salmonel v reprodukčních hejnech krůt, jejich násadových vejcích a u jednodenních krůt. Tyto programy poskytují záruky požadované nařízením (ES) č. 2160/2003, a měly by proto být schváleny.

(5)

Určité třetí země, které jsou v současnosti uvedeny v příloze I nařízení (ES) č. 798/2008, dosud Komisi nepředložily žádný program pro tlumení salmonel v hejnech krůt, nebo jimi předložené programy neposkytují záruky, které jsou srovnatelné se zárukami vyžadovanými nařízením (ES) č. 2160/2003. Od 1. ledna 2010 by proto neměl být dále povolen dovoz chovné a užitkové drůbeže druhu krůty, jejich násadových vajec, jednodenních krůt, jatečné drůbeže a drůbeže určené k zazvěření druhu krůty z uvedených třetích zemí.

(6)

Izrael předložil Komisi program pro tlumení salmonel u jednodenních kuřat druhu Gallus gallus určených pro hejna nosnic a brojlerů, který doplnil program Izraele pro tlumení schválený rozhodnutím Komise 2007/843/ES (5). Programy pro tlumení salmonel v hejnech chovných slepic a jejich násadových vejcích a u jednodenních kuřat druhu Gallus gallus byly rovněž předloženy Brazílií. Tyto programy poskytují záruky požadované nařízením (ES) č. 2160/2003, a měly by proto být schváleny.

(7)

Seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek a vzorová veterinární osvědčení pro dovoz chovné a užitkové drůbeže, jednodenních kuřat a násadových vajec uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 798/2008 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

v reprodukčních hejnech krůt, jejich násadových vejcích a u jednodenních krůt, předložený Kanadou, Izraelem a Spojenými státy;

b)

u jednodenních kuřat druhu Gallus gallus určených pro hejna nosnic a brojlerů, předložený Izraelem;

c)

u chovných slepic druhu Gallus gallus, v jejich násadových vejcích a u jednodenních kuřat druhu Gallus gallus, předložený Brazílií.

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/10

(1)

Komise má stanovit opatření týkající se uspořádání toku letového provozu (dále jen „ATFM“) s cílem optimalizovat dostupnou kapacitu při užívání vzdušného prostoru a zlepšit činnosti související s ATFM.

(2)

Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) byla v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (2), pověřena, aby k ATFM vytvořila prováděcí pravidla. Toto nařízení vychází z výsledné zprávy o pověření ze dne 7. prosince 2007.

(3)

Jednotné uplatňování zvláštních pravidel a postupů v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe má zásadní význam pro dosažení optimálního využití dostupné kapacity řízení letového provozu prostřednictvím účinného uspořádání a provozu činnosti ATFM.

(4)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004. Opatřením ATFM by však měla podléhat vojenská letadla provozovaná v rámci všeobecného letového provozu, jsou-li provozována nebo mají-li být provozována ve vzdušném prostoru nebo na letištích, na něž se opatření ATFM vztahují.

(5)

V souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 549/2004 by při definování a provádění opatření ATFM měly být zajištěny základní bezpečnostní a obranné zájmy členských států.

(6)

Organizace Eurocontrol zřídila s ohledem na doporučení Evropského oblastního navigačního plánu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) jediné centrální stanoviště ATFM pověřené plánováním, koordinací a prováděním opatření ATFM. Členské státy by měly být povinny přijmout nezbytná opatření, kterými zajistí, aby centrální stanoviště ATFM optimalizovalo celkový dopad opatření ATFM na evropskou síť uspořádání letového provozu (dále jen „EATMN“).

(7)

Opatření ATFM by měla vycházet ze zásad stanovených organizací ICAO a všechny strany v systému ATFM by se měly řídit pravidly, která zajišťují, aby kapacita řízení letového provozu byla užívána bezpečně a v co největší možné míře.

(8)

Opatření ATFM by měla zohledňovat dostupnost tratí a vzdušného prostoru zejména prostřednictvím pružného užívání vzdušného prostoru všemi příslušenými stranami včetně buňky uspořádání vzdušného prostoru, uvedeného v nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (3).

(9)

Aby byla optimalizována dostupná kapacita EATMN včetně letišť, měly by být stanoveny postupy zaměřené na posílení souladu mezi letištními sloty a letovými plány.

(10)

Je vhodné poskytnout členským státům a stranám zúčastněným v ATFM dostatečný čas k dosažení souladu s požadavky uspořádání toku letového provozu.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

a)

všechny lety, jež mají být provozovány nebo se provozují v rámci všeobecného letového provozu a v souladu s pravidly pro let podle přístrojů (dále jen „IFR“), ať zcela, nebo zčásti;

b)

všechny fáze letů uvedených v písmenu a) a uspořádání letového provozu.

a)

provozovatelé letadel;

b)

stanoviště letových provozních služeb (dále jen „ATS“), včetně ohlašoven ATS a letištních služeb řízení;

c)

letecké informační služby;

d)

subjekty zapojené do uspořádání vzdušného prostoru;

e)

řídící orgány letišť;

f)

centrální stanoviště ATFM;

g)

místní stanoviště ATFM;

h)

koordinátoři slotů z koordinovaných letišť.

1)

„opatřením uspořádání toku letového provozu (ATFM)“ se rozumí opatření přijatá k provádění činností souvisejících s uspořádáním toku letového provozu a s řízením kapacity;

2)

„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace nebo podnik zabývající se provozováním nebo nabízející provozování letadel;

3)

„pravidly pro let podle přístrojů (IFR)“ se rozumí pravidla pro let podle přístrojů definovaná v příloze 2 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“);

4)

„ohlašovnou letových provozních služeb (ATS)“ se rozumí stanoviště ATS zřízené za účelem přijímání hlášení týkajících se ATS a letových plánů, předkládaných před prvním vydáním letového povolení;

5)

„místním stanovištěm uspořádání toku letového provozu (ATFM)“ se rozumí místo uspořádání toku provozu provozované v zájmu jednoho nebo více míst uspořádání toku provozu jako styčné místo mezi centrálním stanovištěm ATFM a stanovištěm ATS nebo skupinou těchto stanovišť;

6)

„kritickou událostí“ se rozumí neobvyklá nebo krizová situace, jež má za následek významné snížení kapacity EATMN, zásadní nerovnováhu mezi kapacitou EATMN a poptávkou nebo zásadní selhání toku informací v jedné nebo více částech EATMN;

7)

„odletovým slotem uspořádání toku letového provozu (ATFM)“ se rozumí vypočítaný čas vzletu přidělený centrálním stanovištěm ATFM s časovou tolerancí, využívanou místním stanovištěm ATS;

8)

„směrováním tratí a provozu“ se rozumí metodika a postupy pro používání tratí letadly;

9)

„duplicitním letovým plánem“ se rozumí více než jeden letový plán pro tentýž plánovaný let mezi dvěma letišti;

10)

„konfigurací sektoru stanoviště letových provozních služeb (ATS)“ se rozumí čtyřrozměrný popis sektoru nebo skupiny sektorů vzdušného prostoru stanoviště ATS, který může být provozován nebo které mohou být provozovány trvale nebo dočasně;

11)

„dobou pojíždění po ploše letiště“ se rozumí předem určená hodnota času od zahájení pojíždění pro vzlet až do fáze vzletu, vyjádřená v minutách a platná za běžného letištního provozu;

12)

„aktualizovanou polohou letu“ se rozumí poloha letadla aktualizovaná na základě přehledových údajů, údajů letového plánu nebo hlášení o poloze;

13)

„povolením ATC“ se rozumí oprávnění letadlu postupovat podle podmínek určených stanovištěm řízení letového provozu;

14)

„pozastavením platnosti letového plánu“ se rozumí postup zahájený subjektem, který vykonává činnosti související s ATFM, s cílem zajistit, aby provozovatel provedl před uskutečněním letu změnu v letovém plánu;

15)

„leteckou službou“ se rozumí let nebo série letů za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek za úplatu;

16)

„provozním deníkem“ se rozumí deník systému ATFM převedený do databáze, která umožňuje rychlé vyhledávání údajů týkajících se ATFM.

a)

Opatření ATFM:

b)

místní stanoviště ATFM a centrální stanoviště ATFM jsou považovány za součást činnosti ATFM.

a)

optimalizovalo účinky na celkovou výkonnost EATMN metodou plánování, koordinace a provádění opatření ATFM;

b)

konzultovalo s provozovateli otázky definování opatření ATFM;

c)

zajistilo účinné provádění opatření ATFM spolu s místními stanovišti ATFM;

d)

ve spolupráci s místními stanovišti ATFM určilo alternativní směrování tratí, aby zamezilo nebo zmírnilo přetížení oblastí, a to s ohledem na účinky celkové výkonnosti EATMN;

e)

nabídlo přesměrování těch letů, které by optimalizovaly účinky uvedené v písmenu d);

f)

provozovatelům a stanovištím ATS včas poskytovalo informace o ATFM včetně:

g)

sledovalo případy chybějících a duplicitních letových plánů, které byly podány;

h)

pozastavilo platnost letového plánu, pokud ani s ohledem k časové toleranci nelze dodržet odletový slot ATFM a nový předpokládaný čas zahájení pojíždění není znám;

i)

sledovalo počet výjimek udělených v souladu s čl. 4 odst. 5.

a)

dostupnost uspořádání vzdušného prostoru a tratí;

b)

konfigurace a aktivace sektorů stanovišť ATS;

c)

doby pojíždění po ploše letiště;

d)

kapacitu sektoru řízení letového provozu a kapacitu letiště;

e)

dostupnost tratí včetně dostupnosti dané uplatněním pružného užívání vzdušného prostoru v souladu s nařízením (ES) č. 2150/2005;

f)

aktualizované polohy letů;

g)

odchylky od letových plánů;

h)

dostupnost vzdušného prostoru včetně dostupnosti dané uplatněním pružného užívání vzdušného prostoru v souladu s nařízením (ES) č. 2150/2005;

i)

skutečné časy vzletů.

a)

v případě, že let podléhá odletovému slotu ATFM, že je tento slot obsažen v povolení ATC;

b)

lety dodržovaly odletové sloty ATFM;

c)

letům, které i s ohledem na stanovenou časovou toleranci nedodrží svůj předpokládaný čas zahájení pojíždění, nebylo dáno povolení ke vzletu;

d)

letům, u kterých byla zamítnuta nebo pozastavena platnost letového plánu, nebylo dáno povolení ke vzletu.

a)

organizační a koordinační opatření;

b)

opatření ATFM k řízení přístupu do postižených oblastí s cílem předejít poptávce po leteckém provozu, převyšující deklarovanou kapacitu celého příslušného vzdušného prostoru či celých příslušných letišť nebo jejich části;

c)

okolnosti, podmínky a postupy uplatňování prioritních pravidel u letů, přičemž se zohledňují základní zájmy bezpečnostní a obranné politiky členských států;

d)

opatření k obnovení normálního stavu.

a)

centrální stanoviště ATFM uvědomilo každý členský stát, který udělil výjimky v míře převyšující 0,6 % ročního objemu odletů tohoto členského státu;

b)

pokud byl členský stát uvědomen podle písmene a), aby vypracoval zprávu s podrobnými údaji o poskytnutých výjimkách, kterou předloží Komisi.

a)

příčiny opatření ATFM;

b)

dopad opatření ATFM;

c)

dodržování opatření ATFM;

d)

přispění stran uvedených v čl. 1 odst. 3 k optimalizaci celkového síťového účinku.

a)

řádně poučen o ustanoveních tohoto nařízení;

b)

patřičně vyškolen a byl způsobilý k výkonu své pracovní funkce.

a)

vytvořily a spravovaly provozní příručky obsahující potřebné pokyny a informace, které jejich provoznímu personálu umožní uplatňovat ustanovení tohoto nařízení;

b)

zajistily, aby tyto příručky byly jednotné, přístupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala vhodnému řízení kvality a vedení dokumentace;

c)

zajistily, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s tímto nařízením.

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/17

(1)

Žádost o zápis názvu „Alubia de La Bañeza-León“ předložená Španělskem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/19

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví Komise program, kterým Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) přehodnotí bezpečnost potravinářských přídatných látek, které již byly v Unii povoleny před 20. lednem 2009.

(2)

V roce 2007 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v přehodnocení potravinářských přídatných látek (2). Uvedená zpráva poskytuje souhrn nedávných přehodnocení přídatných látek, která provedl Vědecký výbor pro potraviny (dále jen „výbor SCF“) a úřad EFSA, a popisuje související kroky přijaté Evropskou komisí na základě vědeckých stanovisek.

(3)

Přehodnocení potravinářských barviv již bylo zahájeno jako priorita, jelikož hodnocení těchto potravinářských přídatných látek provedená výborem SCF jsou časově nejstarší. Přehodnocení některých barviv (konkrétně E 102 tartrazinu, E 104 chinolinové žluti, E 110 žluti SY, E 124 ponceau 4R, E 129 červeně Allury AC, E 122 azorubínu a E 160d lykopenu) již bylo dokončeno. Vedle toho byly v posledních letech přehodnoceny některé potravinářské přídatné látky, jako např. E 234 nisin a E 214–219 p-hydroxybenzoany, jelikož byly vyžádány nebo byly k dispozici nové vědecké údaje. Tyto přídatné látky tudíž není třeba opět přehodnocovat.

(4)

Vzhledem k tomu, že hodnocení náhradních sladidel bylo provedeno jako poslední, měla by být rovněž přehodnocena jako poslední.

(5)

Pořadí priorit pro přehodnocení v současnosti schválených potravinářských přídatných látek by mělo být stanoveno na základě následujících kritérií: doby, která uplynula od posledního hodnocení potravinářské přídatné látky provedeného výborem SCF nebo úřadem EFSA, nových vědeckých zjištění, která jsou k dispozici, míry používání potravinářské přídatné látky v potravinách a expozice člověka potravinářským přídatným látkám a rovněž s přihlédnutím k výsledku zprávy Komise o příjmu potravinářských přídatných látek v Evropské unii (3) z roku 2001. Zpráva o potravinářských přídatných látkách v Evropě v roce 2000 (4), kterou Komisi předložila Severská rada ministrů, poskytuje dodatečné informace ke stanovení priorit pro přehodnocení přídatných látek.

(6)

Z důvodů účinnosti a praktických důvodů by přehodnocení mělo být pokud možno prováděno podle skupin potravinářských přídatných látek v souladu s hlavními funkčními třídami, do kterých jsou zařazeny. Úřad EFSA by však měl mít možnost zahájit na žádost Komise či ze svého vlastního podnětu přehodnocení potravinářské přídatné látky či skupiny potravinářských přídatných látek s vyšší prioritou, pokud se objeví nová vědecká zjištění, z nichž vyplývá, že uvedené látky mohou být rizikem pro lidské zdraví, či pokud tato zjištění mohou jakkoliv ovlivnit hodnocení bezpečnosti potravinářské přídatné látky.

(7)

Lhůty pro přehodnocení by měly být stanoveny v souladu s uvedeným pořadím priorit. V řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, může-li takové přehodnocení podstatně zpozdit přehodnocení jiných potravinářských přídatných látek, lze lhůty stanovené tímto nařízením revidovat.

(8)

Pro účely hladkého průběhu přehodnocení či v případě vzniklých obav mohou být v budoucnu stanoveny konkrétnější lhůty pro jednotlivé potravinářské přídatné látky či jejich skupiny.

(9)

Aby byl postup přehodnocení účinný, je důležité, aby úřad EFSA od zúčastněných stran získal všechny údaje důležité pro přehodnocení a aby zúčastněné strany byly s dostatečným předstihem informovány, jsou-li pro dokončení přehodnocení potravinářské přídatné látky potřeba dodatečné údaje.

(10)

Provozovatelé podniků, kteří mají zájem na tom, aby potravinářská přídatná látka byla v rámci přehodnocení i nadále schválena, by měli předložit všechny údaje důležité pro přehodnocení dané potravinářské přídatné látky. Je-li to možné, měli by provozovatelé podniků učinit kroky k předložení informací souhrnně.

(11)

Úřad EFSA by měl zveřejnit jednu či více otevřených výzev k předložení údajů týkajících se všech potravinářských přídatných látek, které mají být přehodnoceny. Veškeré technické a vědecké informace o potravinářských přídatných látkách, které jsou nezbytné pro jejich přehodnocení, zejména toxikologické údaje a údaje důležité pro odhad expozice člověka příslušné potravinářské přídatné látce, by zúčastněné strany měly předložit úřadu EFSA v rámci stanovených lhůt.

(12)

Bezpečnost potravinářských přídatných látek, které mají být přehodnoceny úřadem EFSA, byla v minulosti zhodnocena výborem SCF a mnohé z těchto látek se používají již dlouhou dobu. Informace, které je třeba předložit pro přehodnocení potravinářských přídatných látek, by měly zahrnovat stávající údaje, které byly podkladem předchozích hodnocení potravinářské přídatné látky, a nové údaje o potravinářské přídatné látce, které byly zpřístupněny od doby jejího posledního hodnocení provedeného výborem SCF. Uvedené informace by měly být co nejucelenější, aby úřad EFSA mohl dokončit své přehodnocení a vydat aktualizované stanovisko, a měly by být předloženy pokud možno v souladu s platnými pokyny k předložení údajů pro hodnocení potravinářských přídatných látek (v současnosti pokyny vypracované výborem SCF dne 11. července 2001 (5).

(13)

Úřad EFSA může požádat o dodatečné informace s cílem dokončit přehodnocení potravinářské přídatné látky. V takovém případě by si úřad EFSA měl včas vyžádat nezbytné údaje buď formou otevřené výzvy k předložení údajů, nebo kontaktem se stranami, které předložily údaje o potravinářské přídatné látce. Zúčastněné strany by měly požadované informace předložit ve lhůtě, kterou úřad EFSA stanovil s případným přihlédnutím k názorům zúčastněných stran.

(14)

Nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví, že při schvalování potravinářských přídatných látek by se měly zohlednit rovněž environmentální faktory. V rámci přehodnocení potravinářské přídatné látky by tudíž zúčastněné strany měly Komisi a úřadu EFSA oznámit jakékoliv informace důležité pro environmentální rizika plynoucí z výroby či používání dané přídatné látky či jejího odpadu.

(15)

Pokud nejsou požadované informace potřebné pro dokončení přehodnocení konkrétní potravinářské přídatné látky poskytnuty, může být potravinářská přídatná látka odstraněna ze seznamu Unie obsahujícího schválené potravinářské přídatné látky.

(16)

Postup přehodnocení potravinářských přídatných látek musí splňovat požadavky na transparentnost a informovanost veřejnosti a rovněž musí zajišťovat důvěrnost některých informací.

(17)

Komise do doby vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní seznam schválených potravinářských přídatných látek, které jsou přehodnocovány, s datem jejich posledního hodnocení provedeného výborem SCF či úřadem EFSA.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

a)

„schválenou potravinářskou přídatnou látkou“ se rozumí potravinářská přídatná látka povolená před 20. lednem 2009 a uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách (6), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (7) nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (8);

b)

„provozovatelem podniku“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků nařízení (ES) č. 1333/2008 v potravinářském podniku, který je pod její kontrolou;

c)

„zúčastněným provozovatelem podniku“ se rozumí provozovatel podniku, který má zájem na tom, aby jedna či více schválených potravinářských přídatných látek byly i nadále povoleny;

d)

„původní dokumentací“ se rozumí dokumentace, na jejímž základě byla potravinářská přídatná látka hodnocena a před 20. lednem 2009 bylo povoleno její používání v potravinách.

a)

přehodnocení všech schválených potravinářských barviv uvedených ve směrnici 94/36/ES se dokončí do 31. prosince 2015;

b)

přehodnocení všech schválených potravinářských přídatných látek jiných než barviv a náhradních sladidel uvedených ve směrnici 95/2/ES se dokončí do 31. prosince 2018;

c)

přehodnocení všech schválených náhradních sladidel uvedených ve směrnici 94/35/ES se dokončí do 31. prosince 2020.

a)

z nichž vyplývá, že uvedené látky mohou být rizikem pro lidské zdraví; nebo

b)

která mohou jakkoliv ovlivnit hodnocení bezpečnosti dané potravinářské přídatné látky či skupiny potravinářských přídatných látek.

a)

přezkoumá původní stanovisko a pracovní dokumenty Vědeckého výboru pro potraviny (dále jen „výbor SCF“) či úřadu EFSA;

b)

přezkoumá původní dokumentaci, je-li k dispozici;

c)

přezkoumá údaje předložené zúčastněným provozovatelem podniku / zúčastněnými provozovateli podniků a/nebo jinými zúčastněnými stranami;

d)

přezkoumá veškeré údaje zpřístupněné Komisí a členskými státy;

e)

identifikuje veškerou relevantní literaturu zveřejněnou od posledního hodnocení každé potravinářské přídatné látky.

a)

studijní zprávy z původní dokumentace zhodnocené výborem SCF či úřadem EFSA nebo Společným výborem odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives, JEFCA);

b)

informace o údajích o bezpečnosti dotčené potravinářské přídatné látky, které výbor SCF či JECFA v minulosti nepřezkoumal;

c)

informace o současně používaných specifikacích potravinářských přídatných látek, včetně informací o velikosti částic a relevantních fyzikálně-chemických charakteristikách a vlastnostech;

d)

informace o výrobním postupu;

e)

informace o dostupných analytických metodách pro zjištění v potravinách;

f)

informace o expozici člověka potravinářským přídatným látkám v potravinách (např. zvyklosti při spotřebě a používání daných látek, skutečná míra používání a maximální míra používání, četnost spotřeby a další činitele ovlivňující expozici);

g)

reakce a rozpad v potravinách.

a)

jméno a adresa zúčastěného provozovatele podniku;

b)

chemický název a přesný popis látky;

c)

informace o používání látky v určitých potravinách nebo na jejich povrchu nebo v kategoriích potravin;

d)

informace důležité pro posouzení bezpečnosti látky;

e)

metoda/metody analýzy v potravinách.

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/28

(1)

V čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 je stanovena možnost přijetí vhodných mimořádných opatření u potravin a krmiv dovezených ze třetí země za účelem ochrany veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, pokud se nelze s rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých jednotlivě členskými státy.

(2)

V červenci 2007 byla v EU v některých zásilkách guarové gumy pocházející nebo zaslané z Indie zjištěna vysoká koncentrace pentachlorfenolu a dioxinů. Tato kontaminace představuje ohrožení veřejného zdraví v Evropské unii, pokud nebudou přijata opatření s cílem přítomnosti pentachlorfenolu a dioxinů v guarové gumě zamezit.

(3)

Na základě těchto zjištění týkajících se vysoké koncentrace pentachlorfenolu a dioxinů provedl Potravinový a veterinární úřad Evropské komise (FVO) v říjnu 2007 neodkladnou inspekci v Indii. Jejím cílem bylo shromáždit informace o možném zdroji kontaminace a posoudit kontrolní opatření zavedená indickými orgány, aby se zabránilo další kontaminaci. Inspekční skupina dospěla k závěru, že nelze s dostatečnou jistotou stanovit příčinu kontaminace a že z šetření provedeného indickými orgány nelze vyvodit potřebné závěry. Vzhledem k dostupnosti pentachlorfenolátu sodného a jeho používání při výrobě guarové gumy a ke značné míře samoregulace daného odvětví nebyly prováděné kontroly dostatečné k tomu, aby se zajistilo, že k této kontaminaci již znovu nedojde.

(4)

Proto rozhodnutí Komise 2008/352/ES ze dne 29. dubna 2008, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro guarovou gumu pocházející nebo zasílanou z Indie vzhledem k riziku kontaminace těchto produktů pentachlorfenolem a dioxiny (2), stanoví, že ke každé zásilce guarové gumy a krmných a potravinových směsí obsahujících nejméně 10 % guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie musí být přiložena originální analytická zpráva schválená zástupcem příslušného orgánu země, ve které se laboratoř nachází, a prokazující, že produkt neobsahuje více než 0,01 mg/kg pentachlorfenolu. Příslušné orgány v členských státech musí odebrat a analyzovat vzorky u 5 % zásilek těchto produktů za účelem ověření, že obsah 0,01 mg/kg pentachlorfenolu není překročen. Referenční laboratoř Společenství pro dioxiny a polychlorované bifenyly v krmivech a potravinách provedla studii o souvislosti mezi výskytem pentachlorfenolu a dioxinů v kontaminované guarové gumě z Indie. Z této studie vyplývá, že guarová guma s obsahem pentachlorfenolu nepřevyšujícím 0,01 mg/kg neobsahuje nepřijatelné množství dioxinů.

(5)

V říjnu 2009 proběhla návazná inspekční mise FVO, jež měla za úkol posoudit kontrolní opatření zavedená indickými orgány s cílem zabránit kontaminaci guarové gumy pentachlorfenolem a dioxiny a zohlednit doporučení mise z října 2007.

(6)

Při uvedené inspekční misi byly zjištěny některé vážné nedostatky. Situace ohledně pentachlorfenolu v průmyslovém použití v Indii je nejasná a v době inspekce nebyly předloženy žádné důkazy o přijetí jakéhokoli opatření s cílem jeho výrobu nebo prodej zastavit. Vzorky odebírá soukromá vývozní společnost bez jakéhokoli úředního dohledu. Nesrovnalosti zjištěné laboratoří u přibližně 2,5 % analyzovaných vzorků jsou oznamovány vývozní společnosti, aniž by byly oznámeny příslušnému orgánu. Jelikož příslušný orgán neměl o těchto nesrovnalostech povědomí, nebyla v těchto případech nesplnění požadavků přijata žádná opatření.

(7)

Zjištění naznačují, že kontaminaci guarové gumy pentachlorfenolem a/nebo dioxiny nelze považovat za ojedinělý případ a že pouze účinná analýza schválenou soukromou laboratoří zabránila dalšímu vývozu kontaminovaného produktu do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že v rámci kontrolního systému nedošlo k žádnému zlepšení, měla by se přijmout dodatečná opatření s cílem omezit možná rizika.

(8)

Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že se guarová guma pocházející z Indie vyváží do EU přes jinou třetí zemi, je vhodné zajistit namátkové kontroly zaměřené na přítomnost pentachlorfenolu v guarové gumě zasílané z jiných zemí než Indie.

(9)

Rozhodnutí 2008/352/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Nicméně s ohledem na povahu pozměňujících ustanovení, která jsou přímo použitelná a závazná v celém rozsahu, je vhodné nahradit uvedené rozhodnutí nařízením.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

guarovou gumu kódu KN 1302 32 90 pocházející nebo zasílanou z Indie a určenou pro výživu zvířat nebo pro lidskou spotřebu;

b)

krmiva a potraviny obsahující nejméně 10 % guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie.

a)

osvědčení o zdravotní nezávadnosti uvedené v příloze, potvrzující, že dovážený produkt neobsahuje více než 0,01 mg/kg pentachlorfenolu; a

b)

analytická zpráva vydaná laboratoří akreditovanou v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro analýzu pentachlorfenolu v krmivech a potravinách, uvádějící výsledky odběru vzorků a analýzy na přítomnost pentachlorfenolu, nejistotu měření analytického výsledku, jakož i mez detekce (LOD) a mez kvantifikace (LOQ) analytické metody.

a)

byly provedeny úřední kontroly uvedené v čl. 5 odst. 1; a

b)

výsledky fyzických kontrol, jsou-li takové kontroly požadovány, byly příznivé.

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/32

(1)

Žádost o zápis názvu „Colline Pontine“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/34

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie  (2) zveřejněna žádost Španělska o zapsání názvu „Chirimoya de la Costa tropical de Granada-Málaga“.

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/36

(1)

Podle ustanovení čl. 67 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (2), se příjmy Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) skládají z příspěvku Unie a z poplatků placených agentuře podniky. Nařízení (ES) č. 297/95 stanoví kategorie a výši těchto poplatků.

(2)

Podle článku 12 nařízení (ES) č. 297/95 se poplatky, které se platí agentuře, každoročně aktualizují s přihlédnutím k míře inflace.

(3)

Uvedené poplatky by tudíž měly být aktualizovány s přihlédnutím k míře inflace za rok 2009. Podle údajů zveřejněných Statistickým úřadem Evropské unie (Eurostat) dosáhla míra inflace v Unii v roce 2009 výše 1 %.

(4)

Pro zjednodušení by upravené výše poplatků měly být zaokrouhleny na nejbližších 100 EUR.

(5)

Nařízení (ES) č. 297/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Z důvodů právní jistoty by se toto nařízení nemělo vztahovat na platné žádosti, které nejsou vyřízeny ke dni 1. dubna 2010.

(7)

Podle článku 12 nařízení (ES) č. 297/95 musí být aktualizace provedena s účinností ode dne 1. dubna 2010. Je tudíž vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost neprodleně a použilo se od uvedeného dne,

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

V článku 4 se částka „62 800 EUR“ nahrazuje částkou „63 400 EUR“.

3)

Článek 5 se mění takto:

4)

V článku 6 se částka „37 700 EUR“ nahrazuje částkou „38 100 EUR“.

5)

Článek 7 se mění takto:

6)

Článek 8 se mění takto:

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/40

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 10. března 2010 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl o vyřazení jedné fyzické osoby a dvou právnických osob, skupin nebo subjektů ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů (dále jen „seznam“). Dne 11. března 2010 rozhodl o zařazení dvou fyzických osob do seznamu a změnit identifikační údaje šesti fyzických osob a jedné právnické osoby nebo subjektu na tomto seznamu.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována,

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/44

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/46

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 253/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/48

(1)

Nadměrné a nekontrolovatelné hromadění a šíření ručních palných zbraní a lehkých zbraní přispívá ke zvýšení nejistoty v jihovýchodní Evropě, prohlubuje konflikt v této oblasti a ohrožuje pokonfliktní mírovou obnovu, čímž představuje vážnou hrozbu pro mír a bezpečnost v oblasti.

(2)

Ve dnech 15. a 16. prosince 2005 přijala Evropská rada strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi, v níž jsou stanoveny pokyny pro postup Unie v oblasti ručních palných a lehkých zbraní.

(3)

Jedním z cílů strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi je podporovat účinný multilateralismus za účelem vyvinutí mezinárodních a regionálních mechanismů a mechanismů uvnitř Unie a jejích členských států zaměřených proti dodávání a destabilizujícímu šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Podle uvedené strategie je západní Balkán označen za jednu z oblastí dovozu, vývozu nebo tranzitu, které jsou nedovoleným obchodováním se zbraněmi a jejich nadměrným hromaděním nejvíce ohroženy.

(4)

Pod záštitou Rozvojového programu Organizace spojených národů (UNDP) a bývalého Paktu o stabilitě pro jihovýchodní Evropu (od roku 2008 pod jménem Rada pro regionální spolupráci) bylo zřízeno Regionální středisko pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných zbraní (dále jen „středisko SEESAC“). Středisko SEESAC má sídlo v Bělehradě, je tvořeno útvarem technické podpory a podporuje řadu činností na regionální i vnitrostátní úrovni.

(5)

Jedním z cílů střediska SEESAC je zabránit šíření a nadměrnému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně v celé jihovýchodní Evropě. Středisko SEESAC klade zvláštní důraz na rozvoj regionálních projektů zaměřených na řešení problematiky přeshraničních toků zbraní.

(6)

Unie již dříve podpořila středisko SEESAC rozhodnutím Rady 2002/842/SZBP ze dne 21. října 2002, kterým se provádí společná akce 2002/589/SZBP a které bylo prodlouženo a pozměněno rozhodnutími Rady 2003/807/SZBP ze dne 17. listopadu 2003 a 2004/791/SZBP ze dne 22. listopadu 2004. Provádění těchto rozhodnutí Rady bylo Radou Evropské unie hodnoceno kladně,

—

zlepšovat řízení a bezpečnost nezabezpečených a nestabilních zásob zbraní a střeliva,

—

omezit dostupné zásoby zbraní a střeliva ničením,

—

zlepšit kontroly ručních palných a lehkých zbraní, mimo jiné prováděním mezinárodních a vnitrostátních nástrojů pro označování a sledování v zemích západního Balkánu a zdokonalením postupu registrace zbraní.

Podrobný popis projektu je uveden v příloze.

26.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/52

(1)

Mentha x piperita L. je možné považovat za rostlinnou látku, rostlinný přípravek nebo jejich kombinaci ve smyslu směrnice 2001/83/ES a splňuje podmínky stanovené v uvedené směrnici.

(2)

Je proto vhodné zařadit Mentha x piperita L. na seznam rostlinných látek, rostlinných přípravků a jejich kombinací pro použití v tradičních rostlinných léčivých přípravcích zřízený rozhodnutím Komise 2008/911/ES (2).

(3)

Aby se zabránilo zdvojování a možným rozporům mezi přílohami a články 1 a 2 rozhodnutí 2008/911/ES, je vhodné v uvedených článcích odstranit odkazy na jednotlivé látky.

(4)

Rozhodnutí 2008/911/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro humánní léčivé přípravky,

1)

Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Příloha I stanoví seznam rostlinných látek, rostlinných přípravků a jejich kombinací pro použití v tradičních rostlinných léčivých přípravcích.

Článek 2

Indikace, specifikovaná síla a dávkování, způsob podání a jakékoli další informace nezbytné pro bezpečné použití rostlinné látky jako tradičního léčivého přípravku vztahující se na rostlinné látky uvedené v příloze I jsou uvedeny v příloze II.“

2)

Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.