Úřední věstník L 117/2010

11.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 117/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 400/2010

ze dne 26. dubna 2010,

kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu výrobků zasílaných z Malajsie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1 Stávající opatření a předchozí šetření

(1)

Nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) (dále jen „původní nařízení“) Rada uložila konečné antidumpingové clo ve výši 60,4 % z dovozu ocelových lan a kabelů („OLK“) pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“). Uvedená opatření jsou dále označována jako „původní opatření“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena opatření, je dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Poté, co bylo v roce 2004 v souladu s článkem 13 základního nařízení zjištěno, že jsou původní opatření obcházena překládkou OLK pocházejících z Číny v Maroku, byla opatření rozšířena nařízením Rady (ES) č. 1886/2004 (3) na dovoz stejných OLK zasílaných z Maroka. Obdobně poté, co bylo na základě šetření podle článku 13 základního nařízení zjištěno, že dochází k obcházení původních opatření při dovozu z Ukrajiny přes Moldavsko, byla opatření rozšířena nařízením Rady (ES) č. 760/2004 (4) na dovoz stejných ocelových lan a kabelů odesílaných z Moldavska.

(3)

Nařízením (ES) č. 1858/2005 (5) Rada na základě přezkumu nařízení před pozbytím platnosti (dále jen „přezkum nařízení před pozbytím platnosti“) v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila konečné antidumpingové clo na dovoz OLK pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, a to na úrovni původních opatření. Takto uložené clo tudíž zůstává v platnosti a je dále označováno jako „platná opatření“.

1.2 Žádost

(4)

Dne 29. června 2009 obdržela Komise podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení žádost o prošetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených na OLK pocházející z Čínské lidové republiky. Žádost předložil styčný výbor Evropského svazu výrobního odvětví ocelových lan (Liaison Committee of the EU Wire Rope Industries, EWRIS) jménem výrobců ocelových lan a kabelů v Unii (dále jen „žadatel“).

(5)

Žádost uváděla, že po uložení antidumpingových opatření došlo k významné změně ve struktuře obchodu týkajícího se vývozu z Číny, Korejské republiky a Malajsie do Unie, pro kterou kromě uložení platných opatření neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Tato změna struktury obchodu byla údajně důsledkem překládky OLK pocházejících z Číny v Korejské republice a Malajsii.

(6)

Žádost dále uváděla, že vyrovnávací účinky platných opatření jsou oslabovány jak z hlediska množství, tak ceny. Kromě toho existuje dostatek důkazů, že se tento zvýšený dovoz z Korejské republiky a Malajsie uskutečnil za ceny značně nižší, než je cena nezpůsobující újmu stanovená při původním šetření.

(7)	Na závěr žadatel uvedl, že ceny OLK zasílaných z Korejské republiky a Malajsie byly dumpingové ve vztahu k běžné hodnotě, která byla stanovena pro obdobný výrobek během původního šetření.

1.3 Zahájení

(8)

Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem shledáno, že existují dostatečné přesvědčivé důkazy pro zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení, zahájila Komise šetření nařízením (ES) č. 734/2009 (6) (dále jen „zahajovací nařízení“). Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení Komise zahajovacím nařízením rovněž nařídila celním orgánům, aby evidovaly dovoz OLK zasílaných z Korejské republiky a Malajsie.

1.4 Šetření

(9)

Komise úředně uvědomila orgány Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Malajsie, výrobce/vývozce a obchodníky v těchto zemích, dovozce v Unii, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a žádající výrobní odvětví Unie o zahájení šetření. Výrobcům/vývozcům v Číně, Korejské republice a Malajsii známým Komisi z žádosti či prostřednictvím zastoupení Korejské republiky a Malajsie při Evropské unii nebo těm, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v čl. 3 odst. 1 zahajovacího nařízení, byly zaslány dotazníky. Dotazníky byly rovněž zaslány obchodníkům v Korejské republice a Malajsii a dovozcům v Unii uvedeným v žádosti. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v zahajovacím nařízení.

(10)

Přihlásilo se patnáct výrobců/vývozců a dva obchodníci z Korejské republiky, dva výrobci/vývozci z Malajsie, pět výrobců/vývozců z Číny, dva dovozci ve spojení, deset z Unie, kteří nejsou ve spojení, a Sdružení evropských dovozců ocelových lan. Několik dalších společností prohlásilo, že se nezabývají výrobou ani vývozem výrobku, který je předmětem šetření.

(11)

Následující společnosti poskytly odpovědi na dotazník a následně byly v jejich prostorách provedeny ověřovací návštěvy:

Výrobci/vývozci v Korejské republice:

—	Bosung Wire Rope Co, Ltd., Kimhae-Si,

—	Chung Woo Rope Co., Ltd., Busan,

—	CS Co., Ltd, Yangsan-City,

—	Cosmo Wire Ltd., Ulsan,

—	Dae Heung Industrial Co., Ltd., Haman – Gun,

—	DSR Wire Corp., Suncheon-City a její společnost ve spojení DSR Corp., Busan,

—	Goodwire Mfg., Co., Ltd., Yangsan-city,

—	Kiswire Ltd., Soul,

—	Line Metal Co., Ltd., Changnyoung-Gun,

—	Manho Rope & Wire Ltd., Busan,

—	Shin Han Rope Co., Ltd, Incheon,

—	Ssang Yong Cable Mfg. Co., Ltd, Busan,

—	Young Heung Iron & Steel Co., Changwon City.

Obchodník v Korejské republice:

—	Trion Co Ltd., Busan.

Výrobci/vývozci v Malajsii:

—	Kiswire Sdn. Bhd., Johor Bahru,

—	Southern Wire Industries (M) Sdn. Bhd., Shah Alam, Selangor.

Výrobci/vývozci v Číně:

—	Qingdao DSR, Qingdao,

—	Kiswire Qingdao Ltd., Qingdao,

—	Young Heung (TAICANG) Steel Wire Rope Co., Ltd., Tai Cang City.

Dovozci ve spojení:

—	Kiswire Europe, Nizozemsko,

—	Verope AG, Švýcarsko.

1.5 Období šetření

(12)	Období šetření trvalo od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „OŠ“). Pro vyšetření údajné změny ve struktuře obchodu byly shromážděny údaje za období od roku 1999 do konce období šetření.

2. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

2.1 Obecné úvahy

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byla existence obcházení posouzena prostřednictvím postupné analýzy, jejímž účelem bylo zjistit, zda dochází ke změně ve struktuře obchodu mezi třetími zeměmi a Unií, zda je tato změna způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny cenami nebo množstvím obdobného výrobku, a zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené dříve pro obdobný výrobek, v případě nutnosti v souladu s článkem 2 základního nařízení.

2.2 Dotčený výrobek a obdobný výrobek

(14)

Jak bylo definováno při původním šetření, dotčeným výrobkem jsou ocelová lana a kabely včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm (v terminologii výrobního odvětví jsou často označovány jako OLK), které pocházejí z Čínské lidové republiky a v současné době spadají pod kódy KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Šetřeným výrobkem jsou ocelová lana a kabely včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, zasílané z Korejské republiky a Malajsie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Korejské republiky a Malajsie (dále jen „šetřený výrobek“), které v současné době spadají pod stejné kódy KN jako dotčený výrobek.

(16)	Z šetření je patrné, že OLK vyvážené do Unie z Číny a OLK zasílané do Unie z Korejské republiky a Malajsie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné použití, a tudíž jsou považovány za obdobné výroby ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3 Míra spolupráce a stanovení objemu obchodu

(17)	Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, do spolupráce se poskytnutím odpovědí na dotazník zapojilo čtrnáct vývozců/výrobců v Korejské republice, jeden korejský obchodník, dva vyvážející výrobci v Malajsii a tři vyvážející výrobci v Číně.

(18)	Jedna korejská společnost po poskytnutí odpovědi oznámila Komisi, že vyhlásila úpadek, a tudíž ukončuje spolupráci.

(19)	V případě jiné korejské společnosti bylo zjištěno, že je potřebné uplatňovat čl. 18 odst. 1, a to z důvodů uvedených ve 47. bodě odůvodnění.

(20)

Spolupracující korejští vyvážející výrobci pokryli během období šetření 81 % celkového vývozu z Koreje do Unie, jak je uvedeno v databázi Comext. Ačkoli byla spolupráce intenzivní, spolupracující výrobci/vývozci tudíž nepokryli celkový objem vývozu OLK z Korejské republiky v plném rozsahu. Celkové objemy vývozu tudíž vycházely z databáze Comext.

(21)	V Malajsii jsou známi dva výrobci. Celková množství vývozu dvou spolupracujících společností v Malajsii přesáhla objem dovozu šetřeného výrobku zaznamenaný v databázi Comext. Z toho důvodu se mělo za to, že vyvážející výrobci odrážejí celkový vývoz OLK z Malajsie do Unie.

(22)

Žadatel tvrdil, že údaje z databáze Comext nejsou spolehlivé, a proto by celkový objem dovozu z Malajsie do Unie neměl být stanoven na tomto základě. Během šetření byly údaje o dovozu nicméně podrobeny křížové kontrole s oficiálními malajskými statistikami a s ověřenými vyplněnými dotazníky. Tato analýza neukázala, že by skutečný vývoz z Malajsie byl vyšší než vývoz uváděný spolupracujícími malajskými společnostmi. Argument žadatele tedy musel být odmítnut.

(23)

Úroveň spolupráce výrobců/vývozců v Číně byla nízká a odpověď na dotazník poskytli pouze tři vývozci/výrobci. Kromě toho žádná z těchto společností nevyvážela dotčený výrobek do Unie a pouze ve velmi malém množství do Malajsie. Vývoz spolupracujících společností pokrýval 41 % celkového vývozu z Číny do Korejské republiky. Proto nebylo možné na základě informací poskytnutých spolupracujícími stranami rozumně určit objem vývozu OLK z Číny.

(24)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutné založit zjištění týkající se dovozu OLK do Unie a vývozu OLK z Číny do Korejské republiky a Malajsie zčásti na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. Ke stanovení celkového objemu dovozu z ČLR do Unie byly použity údaje z databáze Comext. Ke stanovení celkového dovozu do Korejské republiky a Malajsie z Číny byly použity čínské, korejské a malajské vnitrostátní statistické údaje. Údaje byly podrobeny křížové kontrole mezi různými statistickými zdroji a potvrzeny jinými statistickými databázemi, např. Global Trade Atlas, China Export Database a údaji poskytnutými celními orgány Korejské republiky a Malajsie.

(25)	Objem dovozu zaznamenaný v korejských, malajských a čínských statistických údajích zahrnoval větší skupinu výrobků, než je dotčený výrobek nebo šetřený výrobek. Z toho důvodu byly statistické údaje odpovídajícím způsobem upraveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření.

2.4 Změna struktury obchodu

(26)	Dovoz OLK z Číny do Unie po uložení opatření v roce 1999 nejprve klesl téměř na nulu. Po postupném nárůstu mezi roky 2003 a 2006 – v roce 2006 dosáhl dovoz vrcholu na úrovni 8 656 tun – se vývoj obrátil a dovážená množství mezi rokem 2006 a obdobím šetření znovu klesla o více než 40 %.

(27)	Na druhé straně celkový dovoz korejských OLK do Unie mezi roky 1999 a 2008 výrazně vzrostl z přibližně 11 123 tun na 48 214 tun. Roční nárůst v absolutních hodnotách byl nejvýraznější v letech 2002 a 2003 a později v letech 2006 a 2007.

(28)

Na základě informací uvedených ve stížnosti a informací poskytnutých zastoupením Korejské republiky při Evropské unii se má za to, že do tohoto šetření byla zahrnuta převážná většina, ne-li všichni skuteční výrobci šetřeného výrobku v Koreji. Z toho důvodu se mělo za to, že vývoz nespolupracujících korejských společností do Unie, který z hlediska množství představoval přibližně 19 % celkového vývoz z Korejské republiky, uskutečňují kromě výrobců uvedených v 18. a 47. bodě odůvodnění především obchodníci.

(29)

Tyto společnosti v letech 2006 a 2007 viditelně zvýšily vývoz do Unie. Vývoz byl v těchto letech přibližně o 20 % vyšší než v roce 2005, tedy v prvním roce, za který jsou k dispozici údaje na této úrovni. Vývoz prováděný nespolupracujícími společnostmi od roku 2008 klesá, což je třeba vnímat s ohledem na šetření prováděné v tomto období korejskými orgány, jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění.

(30)

Pokud jde o Malajsii, je jak z údajů databáze Comext, tak z údajů o celkovém vývozu spolupracujících společností jpatrné, že vývoz z Malajsie do Unie v minulosti také soustavně rostl. Nárůst byl nejvýraznější a stabilní v období od roku 2005 do období šetření, kdy se vývoz z Malajsie do Unie zdvojnásobil.

(31)

V tabulce 1 jsou uvedena množství OLK dovezená z výše uvedených zemí do Unie od uložení opatření v roce 1999 do období šetření:

Tabulka 1

Vývoj dovozu OLK do Unie od uložení opatření

Zdroj: Comext, korejské statistické údaje (KITA).

Objemy dovozu v tunách	1999	2000	2001	2002	2003	2004
Čínská lidová republika	neuvedeno	414	283	394	913	2 809
Podíl na celkovém dovozu	—	1 %	1 %	1 %	2 %	5 %
Korejská republika	11 122	12 486	13 280	16 223	22 302	31 862
Podíl na celkovém dovozu	—	29 %	32 %	37 %	47 %	52 %
Malajsie	2 989	2 366	4 171	3 371	4 836	4 426
Podíl na celkovém dovozu	—	5 %	10 %	8 %	10 %	7 %

Objemy dovozu v tunách	2005	2006	2007	2008	Období šetření
Čínská lidová republika	4 945	8 656	6 219	6 795	4 987
Podíl na celkovém dovozu	7 %	11 %	7 %	7 %	6 %
Korejská republika	34 536	39 128	45 783	48 213	43 185
Podíl na celkovém dovozu	50 %	50 %	55 %	53 %	50 %
Korejské nespolupracující společnosti	11 577	14 042	14 160	10 287	8 391
Index (2005 = 100)	100	121	122	89	72
Malajsie	5 123	7 449	8 142	9 685	10 116
Podíl na celkovém dovozu	7 %	10 %	10 %	11 %	12 %
Malajské spolupracující společnosti (index, 2006 = 100)	—	100	102	148	144

(32)	Při pohledu na strukturu výše uvedených obchodních toků je patrné, že zejména od roku 2005 korejští a částečně malajští vývozci na trhu Unie z hlediska objemu výrazně předčili v prodeji čínské vývozce a do určité míry je nahradili.

(33)	Vzhledem ke globálnímu ekonomickému zpomalení, které se časově shoduje s obdobím šetření, obchodované objemy OLK mezi všemi dotčenými zeměmi klesly nebo se zpomalil jejich růst. K nejvýraznějšímu poklesu však došlo u dovozu z Číny do Unie (–27 %).

(34)

Během stejného období je rovněž patrný dramatický nárůst vývozu ocelových lan a kabelů z Číny do Korejské republiky: z poměrně nepatrného množství v roce 1999 (2 519 tun) vzrostl v roce 2008 na 78 822 tun. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo mezi roky 2005 a 2008, kdy dovoz vzrostl čtyřnásobně. V posledních letech byla Čína největším vývozcem OLK do Koreje a v roce 2008 představovala 89 % celkového vývozu OLK. Odhadovaný dovoz pouze dotčeného výrobku (výrobky o průměru vyšším než 3 mm) činil v roce 2008 58 885 tun.

(35)

Pokud jde pouze o dovoz uskutečňovaný nespolupracujícími korejskými společnostmi, lze zaznamenat týž dramatický nárůst, tzn. že dovoz z Číny uskutečňovaný těmito společnostmi do let 2007 a 2008 vzrostl čtyřnásobně. Ačkoli poté dovoz začal klesat, nadále značně převyšuje úroveň dovozu z roku 2005 a nadále představuje velmi významná množství.

Tabulka 2

Dovoz čínských výrobků do Korejské republiky v období mezi rokem 1999 a obdobím šetření

	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	Období šetření
Dovoz (v tunách, všechny průměry)	2 519	6 764	6 044	7 740	11 421	14 120	19 933	36 531	69 620	78 822	66 099
Roční změna (%)	—	169	–11	28	48	24	41	83	91	13	–16
Dovoz uskutečněný korejskými nespolupracujícími společnostmi (v tunách, pouze dotčené výrobky)	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	7 166	18 053	33 907	29 717	22 004
Index (2005 = 100)	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	neuvedeno	100	252	473	415	307
Zdroj: Korejské statistické údaje (KITA), údaje poskytnuté korejskými celními orgány, ověřené informace poskytnuté spolupracujícími výrobci.

(36)

Aby bylo možné určit vývojovou tendenci obchodního toku OLK z Číny do Malajsie, byly posouzeny jak malajské, tak čínské statistické údaje. Obě tyto skupiny údajů jsou k dispozici pouze na skupiny výrobků o vyšší úrovni, než je úroveň dotčeného výrobku. Kromě toho vykazovaly značné rozdíly. Proto nebylo možné určit v tomto ohledu spolehlivé údaje.

(37)

Žadatel tvrdil, že skutečnost, že nemohou být zjištěny žádné spolehlivé údaje, není dostatečným důvodem k tomu, aby bylo konstatováno, že nedošlo k žádnému obcházení. Jak je uvedeno v 38. a 55. bodě odůvodnění, důkazy dostupné z tohoto šetření, tedy zejména objem výroby spolupracujících malajských výrobců/vývozců, jakož i jejich vývoz do Unie ukázaly, že OLK vyvážené z Malajsie skutečně pocházely z Malajsie a nepředstavovaly tedy obcházení. V tomto případě proto bylo bezvýznamné, zda existoval dovoz z Číny do Malajsie, či nikoliv. Tvrzení žadatele bylo proto nutno odmítnout.

(38)

Vývoj celkového objemu výroby spolupracujících výrobců v Korejské republice zůstal mezi rokem 2006 a obdobím šetření vyrovnaný. Malajští výrobci však během téhož období značně zvýšili svůj výstup.

Tabulka 3

Výroba OLK spolupracujících společností v Korejské republice a Malajsii

Objemy výroby v tunách	2006	2007	2008	Období šetření
Korejská republika	152 657	159 584	160 113	142 413
Index	100	105	105	93
Malajsie (indexováno)	100	164	171	157
Zdroj: Ověřené informace poskytnuté spolupracujícími výrobci.

2.5 Závěr týkající se změny ve struktuře obchodu

(39)

Celkový pokles čínského vývozu do Unie od roku 2006 a souběžný nárůst vývozu z Korejské republiky a Malajsie a vývozu z Číny do Korejské republiky po uložení původních opatření, a zejména v období do roku 2008, představoval změnu ve struktuře obchodu mezi výše uvedenými zeměmi na jedné straně a Unií na straně druhé. V případě Korejské republiky bylo možné tento závěr vyvodit jednak globálně, a za období od roku 2005 do roku 2007 i samostatně pro nespolupracující společnosti.

(40)

Byly obdrženy připomínky, v nichž se tvrdí, že nárůst vývozu korejských OLK do Unie byl v průběhu let vyrovnaný a bez náhlých nárůstů; náhlý nárůst je údajně základní podmínkou pro stanovení změny ve struktuře obchodu. Kromě toho se v připomínkách tvrdilo, že by nárůst měl být považován spíše za přirozený rozvoj korejského odvětví výroby OLK.

(41)

Zaprvé, v souladu s článkem 13 základního nařízení není změna ve struktuře obchodu výlučně definována jako náhlý nárůst dovozu ze země, která je předmětem šetření. Zadruhé, ze šetření je patrné, že ačkoli vývoz z Koreje do Unie v letech 2006 a 2007 výrazně vzrostl, výroba korejských výrobců byl v těchto letech vyrovnaná. Tudíž nebylo možné vyvodit závěr, že vývoj objemů vývozu z Koreje souvisel výhradně s přirozeným rozvojem korejského odvětví výroby OLK. Konečně převážně protikladné vývojové tendence obchodních toků z Číny do Unie a z Číny do Koreje a z Koreje do Unie od roku 2006 jasně dokládají změnu obchodních toků mezi Unií a třetími zeměmi. Proto musela být uvedená tvrzení zamítnuta.

2.6 Povaha obcházení

(42)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 vyžaduje, aby byla změna ve struktuře obchodu způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce zahrnují mimo jiné zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí a montáž součástí při montážní operaci v Unii nebo třetí zemi. Pro tento účel byla existence montážních operací určena v souladu s čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(43)

Z celkové analýzy konečných míst určení OLK vyrobených v Koreji či dovezených do Koreje a vyvezených z Koreje spolupracujícími a nespolupracujícími společnostmi – včetně dovozu do a z jiných zemí než Čína a Unie – je patrné, že určité množství vývozu z Koreje do Unie mělo základ v dovozu výrobků čínského původu do Koreje, protože tento dovoz neměl zdroj v jiných třetích zemích ani u domácích korejských výrobců.

(44)

Kromě toho je ze srovnání celkového vývozu OLK z Koreje – zaznamenaného v korejských statistických údajích – a ověřených informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci ohledně jejich výroby zřejmé, že výroba, kterou korejští výrobci určili na vývoz (118 856 tun), byla během období šetření značně nižší než celkový vývoz z Koreje (156 440 tun). Vzhledem k intenzivní spolupráci korejských společností při tomto šetření nelze tento rozdíl vysvětlit tím, že někteří výrobci možná při šetření nespolupracovali.

(45)

Při šetření bylo rovněž zjištěno, že někteří dovozci v Unii získávali OLK čínského původu od korejských vývozců, kteří při stávajícím šetření nespolupracují. Tato informace byla podrobena křížové kontrole za použití korejských obchodních databází a vyšlo najevo, že přinejmenším některé z OLK vyvezených těmito nespolupracujícími společnostmi byly skutečně získány v Číně.

(46)	U spolupracujících společností bylo možné stanovit, že žádná z nich neprováděla během období šetření překládku dotčeného výrobku v Korejské republice. Některé z nich dovážely OLK z Číny, bylo však zjištěno, že tyto výrobky byly prodávány výhradně na domácím trhu a jiných vývozních trzích.

(47)

U jedné společnosti bylo zjištěno, že v odpovědi na dotazník poskytla nepravdivé informace. Kromě toho byl během ověřovací návštěvy zčásti odepřen přístup k informacím. Z toho důvodu byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se této společnosti založena na dostupných údajích. V souladu s čl. 18 odst. 4 byla společnost zpravena o záměru nezohlednit informace, které poskytla, a byla jí poskytnuta lhůta k poskytnutí dodatečných vysvětlení.

(48)

Po poskytnutí této informace společnost uznala, že v minulosti obešla opatření prostřednictvím zfalšování původu výrobků koupených v Číně. Na druhé straně společnost prohlásila, že informace o výrobě, prodejích a nákupech během období šetření, které předložila, jsou dostatečné, což bylo ověřeno na místě. Dále tvrdila, že by tyto informace měly postačovat k tomu, aby bylo stanoveno, že během období šetření neobcházela platná opatření.

(49)

Avšak vzhledem ke skutečnosti, že tato společnost uznala, že se zapojila do postupů obcházení, a navíc se snažila nepříznivě ovlivnit správné výsledky šetření, považuje se za vhodné nevzít vůbec v úvahu informace, které společnost předložila, a neosvobodit tuto společnost od rozšířených opatření, jak je uvedeno níže v 77. bodě odůvodnění.

(50)	Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění, jedna společnost oznámila Komisi, že vyhlásila úpadek, a ukončila spolupráci. Obdobně jako ve výše uvedeném případě bylo nutné založit zjištění týkající se této společnosti na dostupných údajích ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Na základě těchto údajů byl formulován závěr, že ačkoli bylo zjištěno, že do překládky nebyl zapojen žádný ze spolupracujících korejských výrobců, k překládce během období šetření a předcházejících let docházelo. To se potvrdilo i zjištěními, která se týkají změn ve struktuře obchodu a jsou popsána výše ve 39. bodě odůvodnění.

(52)

Je třeba poznamenat, že v roce 2007 zahájil úřad OLAF šetření týkající se překládky téhož produktu v Koreji. Je známo, že korejské orgány ve stejné době provedly šetření údajného obcházení a dospěly k závěru, že několik společností, zejména obchodníků, podvádělo tím, že falšovali původ OLK dovážených z Číny do Koreje, když výrobek zpětně vyváželi.

(53)	Proto byla existence překládky výrobků čínského původu v Korejské republice potvrzena.

(54)

U každé spolupracující společnosti byly analyzovány zdroje surovin a náklady spojené s výrobou, aby bylo v souladu s kritérii vymezenými v čl. 13 odst. 2 možné určit, zda montáž v Korejské republice představovala obcházení opatření. V žádném z případů nepředstavovaly suroviny čínského původu (válcovaný drát nebo meziprodukt) 60% či vyšší podíl z celkové hodnoty částí konečného výrobku. Proto nebylo nutné zkoumat, zda bylo dosaženo 25% prahu přidané hodnoty či nikoli.

(55)	Při šetření vyšlo najevo, že během období šetření nedovážel dotčený výrobek z Číny žádný ze spolupracujících výrobců v Malajsii.

(56)

Na základě podílu vývozu do Unie uskutečňovaného spolupracujícími společnostmi na celkovém vývozu z Malajsie do Unie zaznamenaném v databázi Comext lze vyvodit závěr, že nárůst dovozu z Malajsie vyplývající ze statistických údajů lze v plném rozsahu vysvětlit nárůstem vývozu uskutečňovaného spolupracujícími společnostmi. Tento závěr je posílen nárůstem celkového objemu výroby skutečných malajských výrobců ve stejném období, jak je popsáno ve 38. bodě odůvodnění.

(57)	Žadatel zpochybnil toto zjištění, aniž by uvedl další zdůvodnění nebo důkaz. Tento argument proto musel být odmítnut.

(58)

U každé spolupracující společnosti byly analyzovány zdroje surovin a náklady spojené s výrobou, aby bylo v souladu s kritérii vymezenými v čl. 13 odst. 2 možné určit, zda montáž v Malajsii představuje obcházení opatření. V žádném z případů nepředstavovaly suroviny čínského původu (válcovaný drát nebo meziprodukt) 60 % či vyšší podíl z celkové hodnoty částí konečného výrobku. Proto nebylo nutné zkoumat, zda bylo dosaženo 25 % prahu přidané hodnoty či nikoli.

(59)	Proto bylo možné vyvodit závěr, že změna ve struktuře obchodu zaznamenaná mezi Čínou, Malajsií a Unií nebyla způsobena praktikami obcházení v Malajsii. Z toho důvodu by mělo být šetření týkající se dovozu OLK z Malajsie ukončeno.

2.7 Nedostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod mimo uložení antidumpingového cla (Korejská republika)

(60)	Během šetření nevyšlo najevo žádné jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod překládky kromě snahy vyhnout se platnému antidumpingovému clu uloženému na OLK pocházející z Číny.

2.8 Ohrožování vyrovnávacího účinku antidumpingového cla (nespolupracující korejské společnosti)

(61)

Aby bylo možné posoudit, zda dovážené výrobky z hlediska množství a cen ohrožovaly vyrovnávací účinky platných opatření uložených na dovoz OLK z Číny, byly jakožto nejlepší dostupné údaje o množstvích a cenách vývozu uskutečňovaného nespolupracujícími společnostmi použity údaje z databáze Comext. Takto stanovené ceny byly srovnány s úrovní pro odstranění újmy stanovenou pro výrobce v Unii při přezkumu nařízení před pozbytím platnosti.

(62)

Nárůst dovozu z Koreje byl vzhledem k velikosti trhu určené při přezkumu nařízení před pozbytím platnosti (99. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1858/2005) z hlediska množství považován za významný. Odhadnutá spotřeba Unie během stávajícího období šetření obdobným způsobem poukazuje na význam tohoto dovozu. Ze srovnání úrovně pro odstranění újmy stanovené během přezkumu nařízení před pozbytím platnosti a vážené průměrné vývozní ceny je zřejmé, že docházelo k výraznému prodeji pod cenou. Z toho důvodu byl vyvozen závěr, že opatření jsou oslabována z hlediska množství a cen.

2.9 Důkazy o dumpingu (nespolupracující korejské společnosti)

(63)	Na závěr bylo v souladu s čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení zkoumáno, zda existuje důkaz o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené dříve pro stejné nebo obdobné výrobky.

(64)

Při přezkumu před pozbytím platnosti byla běžná hodnota stanovena na základě cen v Turecku, které bylo během šetření považováno za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím srovnatelnou s Čínou. Během stávajícího šetření bylo stanoveno, že cena válcovaného drátu, hlavního vstupu používaného při výrobě OLK, od přezkumu nařízení před pozbytím platnosti výrazně vzrostla. Z toho důvodu a vzhledem k tomu, že se vývoj cen surovin během období šetření odrazil ve vývozní ceně, bylo považováno za vhodné aktualizovat běžnou hodnotu, jak byla dříve stanovena, na základě vývoje cen surovin.

(65)

Bylo zjištěno, že značná část korejského vývozu pochází ze skutečné korejské výroby. Z toho důvodu byl pro účely stanovení vývozních cen z Korejské republiky, které jsou ovlivněny obcházením, brán v úvahu pouze vývoz nespolupracujících výrobců/vývozců, který vycházel z nejlepších dostupných údajů, tedy z průměrné vývozní ceny OLK během období šetření uvedené v databázi Comext.

(66)

V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy pro zohlednění rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Odpovídajícím způsobem byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nepřímých daních a nákladech na dopravu a pojištění vycházející z průměrných nákladů spolupracujících korejských výrobců/vývozců během období šetření.

(67)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl dumping vypočten srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty stanovené při přezkumu nařízení před pozbytím platnosti a vážených průměrných vývozních cen v průběhu tohoto období šetření, vyjádřený jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(68)	Ze srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a takto stanovených vážených průměrných vývozních cen je zřejmé, že docházelo k dumpingu.

3. OPATŘENÍ

(69)	Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyvozen závěr, že konečné antidumpingové clo uložené z dovozu OLK pocházejících z Číny bylo obcházeno překládkou v Korejské republice.

(70)	V souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by platná opatření týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Číny měla být rozšířena na dovoz téhož výrobku z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky.

(71)	Opatření, která mají být rozšířena, by měla být opatření stanovená v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) No 1858/2005, tedy konečné antidumpingové clo ve výši 60,4 %, které se použije na čistou cenu CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(72)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že by se každé rozšířené opatření mělo vztahovat na dovoz výrobků, které vstoupily do Unie na základě celní evidence zavedené zahajovacím nařízením, by měla být z těchto evidovaných případů dovozu OLK zasílaných z Koreje vybrána cla.

4. UKONČENÍ ŠETŘENÍ PROTI MALAJSII

(73)	S ohledem na zjištění týkající se Malajsie by mělo být šetření možného obcházení antidumpingových opatření dovozem OLK zasílaných z Malajsie ukončeno a měla by být zastavena celní evidence dovozu OLK zasílaných z Malajsie, která byla zavedena zahajovacím nařízením.

(74)	Žadatel zpochybnil návrh na zastavení šetření proti Malajsii. Vzhledem k tomu, že všechny své argumenty již předložil, nebyl důvod tento návrh znovu posuzovat.

5. ŽÁDOSTI O OSVOBOZENÍ

(75)	Čtrnáct společností v Korejské republice, které poskytly odpověď na dotazníky, požádalo v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení o osvobození od možných rozšířených opatření.

(76)	Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění, jedna z těchto společností následně ukončila spolupráci. Její žádost o osvobození podaná v souladu s čl. 13 odst. 4 tudíž musela být zamítnuta.

(77)	Další společnost předložila nepravdivé informace a odepřela přístup k požadovaným informacím, jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění. Její žádosti o osvobození podané v souladu s čl. 13 odst. 4 tudíž nemohlo být vyhověno.

(78)

Třetí společnost v Korejské republice nevyvážela výrobek ani během období šetření, ani po něm a ohledně povahy jejích operací nebylo možné vyvodit žádné závěry. Z toho důvodu nebylo možné udělit této společnosti osvobození. Pokud by však po rozšíření platných antidumpingových opatření bylo zjevné, že jsou podmínky čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení splněny, je možné situaci společnosti na žádost podrobit přezkumu.

(79)	Zmíněná společnost s tím nesouhlasila a znovu podala žádost o osvobození. Neposkytla však žádné nové informace nebo důkazy, které by mohly změnit výše uvedené rozhodnutí. Její žádosti proto nemohlo být vyhověno.

(80)

Nebylo zjištěno, že by opatření obcházely jiné spolupracující společnosti v Korejské republice. Kromě toho žádná ze společností žádajících o osvobození není ve spojení se společnostmi, které se podílely na obcházení. Zejména se podotýká, že čtyři dotčení výrobci jsou ve spojení se společnostmi v Číně, na něž se vztahují původní opatření. Neexistují však žádné důkazy, že by takovéto vztahy byly navázány či využívány s cílem obcházet platná opatření uložená na dovoz výrobků pocházejících z Číny. Osvobození by tudíž mělo být uděleno všem ostatním spolupracujícím společnostem, které nejsou uvedeny v 76. až 78. bodě odůvodnění.

(81)

Má se za to, že je v tomto případě zapotřebí zvláštních opatření, aby se zaručilo řádné uplatňování osvobození. Tato zvláštní opatření spočívají v požadavku předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení. Na případy dovozu, k nimž takováto faktura přiložena není, se vztahuje rozšířené antidumpingové clo použitelné pro všechny společnosti v Korejské republice, jimž nebylo uděleno osvobození.

(82)

Ostatní dotčení vývozci, na které se Komise v rámci tohoto řízení neobrátila a kteří hodlají podat žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení, budou muset vyplnit dotazník, aby Komise mohla určit, zda lze osvobození udělit. Komise v takovém případě rovněž zpravidla provede ověřovací návštěvu na místě. Komisi by musela být zaslána žádost obsahující všechny příslušné informace.

(83)	Je-li uděleno osvobození, Komise po konzultaci s poradním výborem navrhne, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno. Následně bude každé udělené osvobození sledováno, aby byl zaručen soulad s podmínkami stanovenými v osvobození.

6. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ

(84)	Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy. Žádný z předložených argumentů nedal podnět ke změně konečných zjištění,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, které pocházejí z Čínské lidové republiky, se rozšiřuje na dovoz ocelových lan a kabelů včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Korejské republiky, které v současné době spadají pod kódy KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (kódy TARIC 7312108113, 7312108313, 7312108513, 7312108913 a 7312109813), s výjimkou ocelových lan a kabelů vyrobených níže vyjmenovanými společnostmi:

Země	Společnost	Doplňkový kód TARIC
Korejská republika	Bosung Wire Rope Co., Ltd, 972-5, Songhyun-Ri, Jinrae-Myeun, Kimhae-Si, Gyeungsangnam-Do	A969
	Chung Woo Rope Co., Ltd 1682-4, Songjung-Dong, Gangseo-Gu, Busan	A969
	CS Co., Ltd, 287-6 Soju-Dong Yangsan-City, Kyoungnam	A969
	Cosmo Wire Ltd, 447-1, Koyeon-Ri, Woong Chon-Myon Ulju-Kun, Ulsan	A969
	Dae Heung Industrial Co., Ltd, 185 Pyunglim – Ri, Daesan-Myun, Haman – Gun, Gyungnam	A969
	DSR Wire Corp., 291, Seonpyong-Ri, Seo-Myon, Suncheon-City, Jeonnam	A969
	Kiswire Ltd, 20t h Fl. Jangkyo Bldg., 1, Jangkyo-Dong, Chung-Ku, Seoul	A969
	Manho Rope & Wire Ltd, Dongho Bldg, 85-2, 4 Street Joongang-Dong, Jong-gu, Busan	A969
	Shin Han Rope Co., Ltd, 715-8, Gojan-dong, Namdong-gu, Incheon	A969
	Ssang Yong Cable Mfg. Co., Ltd, 1559-4 Song-Jeong Dong, Gang-Seo Gu, Busan	A969
	Young Heung Iron & Steel Co., Ltd, 71-1 Sin-Chon Dong, Changwon City, Gyungnam	A969

2. Uplatnění osvobození udělených společnostem konkrétně vyjmenovaným v odstavci 1 nebo schváleným Komisí v souladu s čl. 3 odst. 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze, celním orgánům členských států. Není-li takováto faktura předložena, použije se antidumpingové clo uložené podle odstavce 1.

3. Clo rozšířené podle odstavce 1 tohoto článku se vybírá z dovozu z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, celně evidovaného v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 734/2009 a čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009, s výjimkou ocelových lan a kabelů vyrobených společnostmi, které jsou vyjmenovány v odstavci 1.

4. Použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Šetření zahájené nařízením (ES) č. 734/2009, které se týká možného obcházení antidumpingových opatření uložených nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem ocelových lan a kabelů zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, a celní evidence tohoto dovozu se ukončuje.

Článek 3

1. Žádosti o osvobození od cla rozšířeného podle článku 1 se podávají písemně v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být podepsány osobou oprávněnou k zastupování subjektu žádajícího o osvobození. Žádosti se zasílají na tuto adresu:

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod

Ředitelství H

kancelář: N-105 04/92

1049 Brusel

BELGIE

Fax (32 2) 295 65 05

2. V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 může Komise po konzultaci s poradním výborem prostřednictvím rozhodnutí povolit, aby byl dovoz prováděný společnostmi, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená nařízením (ES) č. 1858/2005, osvobozen od cla rozšířeného podle článku 1.

Článek 4

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 734/2009.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 26. dubna 2010.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 217, 17.8.1999, s. 1.

(3) Úř. věst. L 328, 30.10.2004, s. 1.

(4) Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 1.

(5) Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 1.

(6) Úř. věst. L 208, 12.8.2009, s. 7.

PŘÍLOHA

Platná obchodní faktura zmíněná v čl. 1 odst. 2 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který fakturu vystavil, v tomto formátu:

1)	Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2)	Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) (dotčený výrobek) prodávaných na vývoz do Evropské unie, jichž se týká tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

3)	Datum a podpis.

11.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 117/13

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 401/2010

ze dne 7. května 2010

o změně a opravě nařízení (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 121 první pododstavec písm. k), l) a m) a článek 203b ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (2) se každoroční ověření vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením provádí prostřednictvím namátkových kontrol, odběru vzorků nebo systematických kontrol s tím, že s odběrem vzorků mohou být spojeny pouze namátkové kontroly. Některé členské státy, které až dosud upřednostňovaly systematické kontroly, mění své postupy a chtěly by spojovat všechny tři formy kontrol. Z toho důvodu je třeba členským státům ohledně systému každoročního ověřování poskytnout větší míru flexibility.

(2)

Po přijetí nařízení (ES) č. 607/2009 bylo zjištěno, že obsahuje některé technické chyby, které by se měly opravit. Zejména byl v části B přílohy XV chybně uveden název moštové odrůdy „Montepulciano“, který by měl být přesunut do části A uvedené přílohy. V zájmu jasnosti by měl být rovněž v některých ustanoveních opraven pravopis.

(3)

V zájmu jasnosti a jednotnosti by rovněž měla být některá ustanovení nařízení (ES) č. 607/2009 přepracována či konkretizována. Jedná se zejména o ustanovení týkající se třetích zemí, které by měly mít možnost využívat některých nepovinných údajů za předpokladu, že splňují rovnocenné podmínky, jako jsou podmínky vyžadované od členských států. Také jde o přílohu XII, jejíž terminologie by měla být v souladu se seznamem chráněných označení původu uvedeným v rejstříku. Rovněž je třeba zařadit nová ustanovení s cílem upřesnit označování a obchodní úpravu.

(4)

Austrálie požádala o zařazení nových názvů moštových odrůd do přílohy XV, části B nařízení (ES) č. 607/2009. Po uspokojivém přezkoumání žádosti, pokud jde o podmínky stanovené v čl. 62 odst. 1 písm. b) a čl. 62 odst. 4 uvedeného nařízení, by měla Komise zařadit Austrálii do sloupce odpovídajícího názvům těchto moštových odrůd v dané příloze.

(5)

Dohoda mezi Evropským Společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem (3) obsahuje seznam názvů odrůd révy, které mohou být použity jako údaje při označování. Spojené státy by proto měly být zařazeny do přílohy XV části B nařízení (ES) č. 607/2009 do sloupce odpovídajícího názvům těchto moštových odrůd.

(6)	Nařízení (ES) č. 607/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)	S cílem zamezit administrativní zátěži spojené s náklady na certifikaci a obchodním potížím by se měly změny navržené v tomto nařízení uplatňovat od stejného data jako nařízení (ES) č. 607/2009, tj. od 1. srpna 2009.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 607/2009 se mění takto:

(1)	V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. ‚Rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení‘ vedený Komisí podle článku 118n nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (4), dále jen ‚rejstřík‘, se zařazuje do elektronické databáze ‚E-Bacchus‘.

(2)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Nahlášení hospodářských subjektů

Každý hospodářský subjekt, který se chce podílet na celé výrobě nebo balení výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či jejich části, je nahlášen příslušnému kontrolnímu orgánu uvedenému v článku 118o nařízení (ES) č. 1234/2007.“

(3)

Článek 25 se mění takto:

v odstavci 1:

se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Každoroční ověření se provádí v členském státě, v němž se uskutečňuje výroba, v souladu se specifikací výrobku a provádí se prostřednictvím:

a)	namátkových kontrol na základě analýzy rizik; nebo

b)	odběru vzorků; nebo

c)	systematických kontrol; nebo

d)	kombinace výše uvedeného.“;

ii)	pátý pododstavec se zrušuje;

odst. 4 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)	výsledky zkoušek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) a v odstavci 2 neprokáží, že dotyčný výrobek splňuje podmínky stanovené ve specifikaci a má všechny příslušné vlastnosti daného označení původu nebo zeměpisného označení;“.

(4)

Ustanovení čl. 56 odst. 1 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	‚stáčírnou‘ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropské unii, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět.“;

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)	‚adresou‘ rozumí údaj o obci a členském státu nebo třetí zemi, kde se nachází ústředí stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.“

(5)

Článek 63 se mění takto:

a)	v odstavci 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto: ‚Náklady na certifikaci nese příslušný hospodářský subjekt, pokud nerozhodne členský stát jinak.‘;

b)	v odstavci 7 se doplňuje čtvrtý pododstavec, který zní: „V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.“

(6)

V článku 64 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Odstavec 1 se nevztahuje na výrobky uvedené v bodech 3, 8 a 9 přílohy XIb nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud členské státy regulují podmínky pro použití údaje o obsahu cukru nebo pokud jsou tyto podmínky, včetně pravidel vydávaných reprezentativními profesními organizacemi, stanoveny v příslušných předpisech dotyčné třetí země.“

(7)

V čl. 67 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Aby bylo možno použít název menší zeměpisné jednotky, než je základní zeměpisná oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí být oblast dotyčné zeměpisné jednotky náležitě vymezena. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek. Z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž bylo víno vyrobeno. To nezahrnuje:

a)	jakékoli množství produktů použitých k slazení, ‚expedičního likéru‘ nebo ‚tirážního likéru‘; nebo

b)	jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze XIb bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

Zbývajících 15 % hroznů pochází z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.“

(8)	Příloha XII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

(9)	Příloha XV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

(10)

V příloze XVII písm. b) bodu 4 se první a druhá odrážka nahrazuje tímto:

„—

Tokaj,

—	Vinohradnícka oblasť Tokaj“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. května 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60.

(3) Úř. věst. L 87, 24.3.2006, s. 2.

(4) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.“

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA XII

SEZNAM TRADIČNÍCH VÝRAZŮ PODLE ČLÁNKU 40

Tradiční výrazy

Jazyk

Vína (1)

Shrnutí definice / podmínek pro použití (2)

Dotčené třetí země

ČÁST A: Tradiční výrazy uvedené v čl. 118u odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007

BELGIE

Appellation d'origine contrôlée

francouzský

CHOP

(1, 4)

Tradiční výrazy používané místo „chráněného označení původu“

Gecontroleerde oorsprongsbenaming

nizozemský

CHOP

(1, 4)

Landwijn

nizozemský

CHZO

(1)

Tradiční výrazy používané místo „chráněného zeměpisného označení“

Vin de pays

francouzský

CHZO

(1)

BULHARSKO

Гарантирано наименование запроизход (ГНП)

(guaranteed designation of origin)

bulharský

CHOP

(1, 3, 4)

Tradiční výrazy používané místo „chráněného označení původu“ nebo „chráněného zeměpisného označení“

14.4.2000

Гарантирано и контролиранонаименование за произход (ГКНП)

(guaranteed and controlled designation of origin)

bulharský

CHOP

(1, 3, 4)

Благородно сладко вино (БСВ)

(noble sweet wine)

bulharský

CHOP

(3)

Pегионално вино

(Regional wine)

bulharský

CHZO

(1, 3, 4)

ČESKÁ REPUBLIKA

Jakostní šumivé víno stanovené oblasti

český

CHOP

(4)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, výroba vína používaného k výrobě jakostního šumivého vína vyrobeného v konkrétním regionu se uskutečnila ve vinařské oblasti, ve vymezené oblasti nebyl překročen hektarový výnos; víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcím právním předpisem.

Jakostní víno

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, hektarový výnos se nezvýšil, hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 15° NM, sklizeň a výroba vína s výjimkou plnění se uskutečnila v dotyčné vinařské oblasti, víno splňuje požadavky na jakost stanovené v prováděcích právních předpisech.

Jakostní víno odrůdové

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je vyrobeno z hroznů révy vinné, rmutu (rozdrcené hrozny), hroznového moštu, víno vyrobeno z hroznů sklizených na stanovené vinici nebo smícháním jakostních vín, nejvýše ze tří odrůd.

Jakostní víno známkové

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je vyrobeno z hroznů révy vinné, rmutu, hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z hroznů sklizených na stanovené vinici.

Jakostní víno s přívlastkem, doplněno výrazy:

—	Kabinetní víno

—	Pozdní sběr

—	Výběr z hroznů

—	Výběr z bobulí

—	Výběr z cibéb

—	Ledové víno

—	Slámové víno

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné, rmutu nebo hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z hroznů sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti nebo podoblasti; nebyl překročen výnos na hektar; víno bylo vyrobeno z hroznů, jejichž původ, cukernatost a hmotnost, případně odrůda nebo směs odrůd nebo napadení plísní šedou Botrytis cinerea P. byly ověřeny Státní inspekcí a splňují požadavky pro konkrétní druh jakostního vína s přívlastkem, nebo smícháním jakostních vín s přívlastkem, víno splňuje požadavky na jakost stanovené v prováděcích právních předpisech, víno bylo zatříděno Státní inspekcí jako jakostní víno s jedním z těchto přívlastků:

—	„Kabinetní víno“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 19° NM.

—	„Pozdní sběr“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 21° NM.

—	„Výběr z hroznů“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 24° NM.

—	„Výběr z bobulí“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27° NM.

—	„Výběr z cibéb“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32° NM.

—	„Ledové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly sklizeny při teplotě –7°C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny, získané víno musí vykazovat obsah cukru nejméně 27° NM.

—	„Slámové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly před zpracováním uloženy na slámě nebo rákosu, případně byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně tří měsíců a získaný mošt vykazoval obsah cukru nejméně 27° NM.

Pozdní sběr

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, výnos na hektar se nezvýšil, hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 21 °NM, sklizeň a výroba vína s výjimkou plnění se uskutečnily v dotyčné vinařské oblasti, víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy.

Víno s přívlastkem, doplněno výrazy:

—	Kabinetní víno

—	Pozdní sběr

—	Výběr z hroznů

—	Výběr z bobulí

—	Výběr z cibéb

—	Ledové víno

—	Slámové víno

český

CHOP

(1)

—	„Kabinetní víno“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 19° NM.

—	„Pozdní sběr“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 21° NM.

—	„Výběr z hroznů“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 24° NM.

—	„Výběr z bobulí“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27° NM.

—	„Výběr z cibéb“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32° NM.

—	„Ledové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly sklizeny při teplotě –7°C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny, získané víno musí vykazovat obsah cukru nejméně 27° NM.

—	„Slámové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly před zpracováním uloženy na slámě nebo rákosu, případně byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně tří měsíců a získaný mošt vykazoval obsah cukru nejméně 27° NM.

Jakostní likérové víno

český

CHOP

(3)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na vinici ve stanovené oblasti, výnos na hektar nebyl překročen, výroba se uskutečnila ve stanovené vinařské oblasti, kde byly hrozny sklizeny, víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy.

Zemské víno

český

CHZO

(1)

Víno vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostních vín ve stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny na seznamu odrůd v prováděcích právních předpisech, může být označeno pouze zeměpisným označením stanoveným v prováděcích právních předpisech; k výrobě vína se zeměpisným označením lze použít pouze hrozny, které dosáhly cukernatosti nejméně 14 °NM a byly sklizeny v zeměpisné jednotce, která nese zeměpisné označení podle tohoto odstavce, splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy; použití názvu jiné zeměpisné jednotky, která je uvedena v prováděcích právních předpisech, je zakázáno.

Víno originální certifikace (VOC nebo V.O.C.)

český

CHOP

(1)

Víno musí být vyrobeno na stejném nebo menším území, než je vinařská oblast; výrobce musí být členem sdružení, které je ze zákona oprávněné přiznávat označení vína originální certifikace; víno je v souladu přinejmenším s požadavky na jakost podle tohoto zákona, víno splňuje podmínky stanovené v rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace; v ostatním musí víno splňovat požadavky stanovené tímto zákonem pro jednotlivé druhy vín.

DÁNSKO

Regional vin

dánský

CHZO

(1, 3, 4)

Víno nebo šumivé víno, které je vyrobeno v Dánsku podle pravidel stanovených ve vnitrostátních právních předpisech. „Regionální víno“ musí být podrobeno organoleptickým a analytickým zkouškám. Jeho povaha a vlastnosti jsou částečně dány produkční oblastí, kvalitou použitých hroznů a dovednostmi producenta a výrobce.

NĚMECKO

Prädikatswein (Qualitätswein mit Prädikat (3)), doplněno výrazy:

—

Kabinett

—

Spätlese

—

Auslese

—	Beerenauslese

—	Trockenbeerenauslese

—

Eiswein

německý

CHOP

(1)

Obecná kategorie vín se zvláštními přívlastky, která dosáhla určité minimální hustoty moštu a která nejsou obohacena (nedošlo k chaptalizaci ani obohacení zahuštěným hroznovým moštem), doplněno jedním z těchto údajů:

—	(Kabinett): Prvotřídní úroveň jakostních vín se zvláštními přívlastky (Prädikatsweine); vína Kabinett jsou lehká a jemná, dosahují 67 až 85° Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti.

—	(Spätlese): Jakostní vína se zvláštním přívlastkem, jejichž hustota moštu je v rozmezí od 76 a 95 °Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti; hrozny by měly být sklizeny pozdě a musí být zcela zralé; vína Spätlese mají intenzivní chuť (nikoli nutně sladkou).

—	(Auslese): Vyrobeno z jednotlivě vybraných plně vyzrálých hroznů, které mohou být napadeny Botrytis cinerea, jejich hustota moštu je mezi 85 a 100° Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti.

—

(Beerenauslese): Vyrobeno ze speciálně vybraných, plně vyznalých bobulí s vysokou koncentrací chuti díky Botrytis cinerea (plíseň šedá); většinou sklizené určitou dobu po běžné sklizni. Hustota moštu je v rozmezí od 110 do 125 °Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti: vína velmi sladká s vysokou trvanlivostí.

—

(Trockenbeerenauslese): Nejvyšší úroveň jakostních vín se zvláštními přívlastky (Prädikatswein), jejichž hustota moštu překračuje 150 °Öchsle. Vína tohoto druhu jsou vyrobena z pečlivě vybraných, přezrálých hroznů, jejichž šťáva byla zahuštěna Botrytis cinerea (plíseň šedá). Bobule jsou svraštělé jako hrozinky. Výsledná vína jsou mimořádně sladká a vykazují nízký obsah alkoholu.

—	(Eiswein): Eiswein musí být vyrobeno z hroznů sklizených během období mrazu s teplotami nižšími než –7o C; hrozny jsou lisovány zmrzlé; jedinečné víno nejvyšší jakosti s mimořádně vysokou koncentrací sladkosti a kyselosti.

Qualitätswein, může být doplněno výrazem b.A. (Qualitätswein bestimmter Anbaugebiete)

německý

CHOP

(1)

Jakostní víno z vymezených oblastí, které prošlo analytickou a organoleptickou zkouškou a které splňuje podmínky týkající se zralosti hroznů (hustota moštu / o Öchsle).

Qualitätslikörwein, doplněno výrazem b.A. (Qualitätslikörwein bestimmter Anbaugebiete) (4)

německý

CHOP

(3)

Jakostní likérové víno z vymezených oblastí, které prošlo analytickou a organoleptickou zkouškou a které splňuje podmínky týkající se zralosti hroznů (hustota moštu / o Öchsle).

Qualitätsperlwein, doplněno výrazem b.A. (Qualitätsperlwein bestimmter Anbaugebiete) (4)

německý

CHOP

(8)

Jakostní perlivé víno z vymezených oblastí, které prošlo analytickou a organoleptickou zkouškou a které splňuje podmínky týkající se zralosti hroznů (hustota moštu / o Öchsle).

Sekt b.A. (Sekt bestimmter Anbaugebiete) (4)

německý

CHOP

(4)

Jakostní šumivé víno z vymezených oblastí.

Landwein

německý

CHZO

(1)

Špičkové víno kvůli o něco vyšší hustotě moštu.

Winzersekt (4)

německý

CHOP

(1)

Jakostní šumivé víno vyrobené ve vymezených vinařských oblastech získané z hroznů sklizených ve stejném vinařském podniku, v němž výrobce zpracovává na víno hrozny, které jsou určeny pro výrobu jakostních šumivých vín vyrobených ve vymezené vinařské oblasti; to platí rovněž pro skupiny producentů.

ŘECKO

Ονομασία Προέλευσης Ανωτέρας Ποιότητας (ΟΠΑΠ)

(appellation d’origine de qualité supérieure)

řecký

CHOP

(1, 3, 4, 15, 16)

Název oblasti nebo konkrétního místa, jež bylo správně uznáno; pro popis vín, která splňují tyto požadavky:

—	jsou vyrobena z hroznů z nejlepších moštových odrůd druhu Vitis vinifera, které pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti, a jejich výroba se uskutečňuje v této oblasti,

—	jsou vyrobena z hroznů pocházejících z vinic s nízkými hektarovými výnosy,

—	jejich jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele.

[L.D. 243/1969 a L.D. 427/76 o zlepšení a ochraně vinařské výroby]

Ονομασία Προέλευσης Ελεγχόμενη (ΟΠΕ)

(appellation d'origine contrôlée)

řecký

CHOP

(3, 15)

Kromě nezbytných požadavků na „appellation d’origine de qualité supérieure“ musí vína náležející do této kategorie splňovat tyto požadavky:

—	jsou vyrobena z hroznů pocházejících z nejlepších vinic, s nízkými hektarovými výnosy, na půdách vhodných k produkci jakostních vín,

—	splňují určité požadavky na systém prořezávání vinic a minimální obsah cukru v moštu.

[L.D. 243/1969 a L.D. 427/76 o zlepšení a ochraně vinařské výroby]

Οίνος γλυκός φυσικός

(vin doux naturel)

řecký

CHOP

(3)

Vína patřící do kategorie vín „appellation d'origine contrôlée“ nebo „appellation d’origine de qualité supérieure“ a splňující navíc tyto požadavky:

—	pocházejí z hroznového moštu s počátečním přirozeným obsahem alkoholu nejméně 12 % objemových,

—	vykazují skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových,

—	vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových.

[L.D. 212/1982 o zápisu vín s označením původu „Samos“]

Οίνος φυσικώς γλυκύς

(vin naturellement doux)

řecký

CHOP

(3, 15, 16)

Vína patřící do kategorie vín „appellation d'origine contrôlée“ nebo „appellation d’origine de qualité supérieure“ a splňující navíc tyto požadavky:

—	jsou vyrobena z hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu,

—	jsou vyrobena bez obohacení,

—	vykazují přirozený obsah alkoholu nejméně 17 % objemových (nebo 300 gramů cukru na litr).

[L.D. 212/1982 o zápisu vín s označením původu „Samos“]

ονομασία κατά παράδοση

(appellation traditionnelle)

řecký

CHZO

(1)

Vína vyrobená výhradně na zeměpisném území Řecka a mimoto:

—	pokud jde o vína s tradičním označením Retsina, jsou vyrobena z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice Aleppo a

—	pokud jde o vína s tradičním označením Verntea, jsou vyrobena z hroznů pocházejících z vinic na ostrově Zakynthos a splňují určité podmínky týkající se použitých moštových odrůd, hektarových výnosů vinic a obsahu cukru v moštu.

[P.D. 514/1979 o výrobě, kontrole a ochraně pryskyřičných vín a M.D. 397779/92 o stanovení požadavků pro použití označení „Verntea tradiční označení ostrova Zakynthos“]

τοπικός οίνος

(vin de pays)

řecký

CHZO

(1, 3, 4, 11, 15, 16)

Údaj odkazující na oblast nebo konkrétní místo, které bylo správně uznáno, pro popis vín, která splňují tyto požadavky:

—	mají zvláštní jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, které jsou dány jejich původem,

—	nejméně 85 % hroznů použitých k jejich výrobě pochází výlučně z této zeměpisné oblasti a k jejich výrobě dochází v této zeměpisné oblasti,

—	jsou získány z moštových odrůd, které byly zařazeny ve zvláštní oblasti,

—	jsou vyrobena z hroznů pocházejících z vinic, které se nacházejí na půdách vhodných pro vinařství s nízkými hektarovými výnosy,

—	vykazují přirozený a skutečný obsah alkoholu, jak je stanoveno pro jednotlivá vína

[392169/1999 obecná pravidla pro použití výrazu regionální víno pro popis stolního vína ve znění C.M.D. 321813/2007].

ŠPANĚLSKO

Denominación de origen (DO)

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Název regionu, oblasti, lokality nebo vymezeného místa, které bylo správně uznáno, pro označení vín, která splňují tyto podmínky:

—	jsou vyrobena v daném regionu, oblasti, lokalitě nebo vymezeném místu z hroznů pocházejících z těchto oblastí,

—	jsou proslulá v obchodě kvůli svému původu a

—	jejich jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny ve výše uvedeném zákoně a v jiných právních předpisech)

Chile

Denominación de origen calificada (DOCa)

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Kromě nezbytných požadavků na „denominación de origen“ musí „denominacion de origen calificada“ splňovat tyto požadavky:

—	od uznání jako „denominación de origen“ uplynulo nejméně deset let,

—	chráněné výrobky jsou uváděny na trh výhradně jako výrobky plněné v zapsaných vinařských podnicích nacházejících se ve vymezené zeměpisné oblasti a

—	oblast považovaná za vhodnou k výrobě vín s právem na popsané označení původu je vymezena kartograficky názvem obce.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

Vino de calidad con indicación geográfica

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Víno vyrobené v regionu, oblasti, lokalitě nebo vymezeném místě z hroznů pocházejících z tohoto území, jeho jakost, pověst nebo vlastnosti jsou dány zeměpisnými či lidskými činiteli nebo obojím, na tomto území dochází k produkci hroznů, výrobě vína nebo jeho zrání. Tato vína jsou označena výrazem „vino de calidad de“, za nímž následuje název regionu, oblasti, lokality nebo vymezeného místa, kde jsou vyrobena a zpracována.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

Vino de pago

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Označuje místo nebo venkovskou lokalitu se zvláštními vlastnostmi půdy a mikroklimatem, jimiž se odlišuje od ostatních v okolí, známé svým názvem tradičně a běžně spojovaným s obděláváním vinic, z nichž jsou získávána vína s jedinečnými vlastnostmi a jakostí, maximální rozšíření je omezeno pravidly stanovenými příslušným správním úřadem v souladu s charakteristikami jednotlivých regionů. Rozšíření nemůže být rovnocenné ani nadřazené žádnému z názvů obce, na jejímž území nebo územích, je-li jich více, se nachází. Má se za to, že známá souvislost s obděláváním vinic existuje, pokud se v obchodě obvykle užívá název „pago“ k označení vín, která byla získána z této oblasti, po dobu nejméně pěti let. Všechny hrozny, které jsou určeny pro „vino de pago“ pocházejí z vinic nacházejících se v tomto „pago“ a víno je vyrobeno, skladováno a případně zraje odděleně od ostatních vín.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

Vino de pago calificado

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Je-li do územního vymezení pro označení původu zahrnuto celé „pago“, může být označeno jako „vino de pago calificado“, víno zde vyrobené je vždy označeno „de pago calificado“, pokud splňuje požadavky vztahující se na vína se zapsaným označením původu.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

Vino de la tierra

španělský

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Požadavky na používání tradičního výrazu „vino de la tierra“ doprovázeného zeměpisným označením:

Při úpravě zeměpisných označení výrobků podle článku 1 je nutno uvážit přinejmenším tyto aspekty:

a)	kategorie vína, pro něž je údaj použitelný,

b)	název zeměpisného označení, které se má používat,

c)	přesné vymezení zeměpisné oblasti,

d)	údaj o použitých moštových odrůdách,

e)	minimální přirozený obsah alkoholu jednotlivých druhů vín s právem používat daný údaj,

f)	ohodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností,

g)	systém kontrol vína, jež má provádět soukromý nebo veřejný subjekt.

2.	Používání zeměpisného označení k označení vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z hroznů sklizených v různých produkčních oblastech je přípustné, pokud minimálně 85 % vína pochází z produkční oblasti, která používá tento název.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; výnos č. 1126/2003)

Vino dulce natural

španělský

CHOP

(3)

(Příloha III část B bod 6 nařízení Komise (ES) č. 606/2009)

Vino Generoso

španělský

CHOP

(3)

(Příloha III část B bod 8 nařízení Komise (ES) č. 606/2009)

Chile

Vino Generoso de licor

španělský

CHOP

(3)

(Příloha III část B bod 10 nařízení Komise (ES) č. 606/2009)

FRANCIE

Appellation d'origine contrôlée

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 15, 16)

Název místa používaný k popisu výrobku pocházejícího z tohoto místa, jehož jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele, tento výrobek má náležitě zavedenou proslulost a jeho výroba podléhá kontrolním postupům, které zahrnují určení zúčastněných stran, kontrolu výrobních podmínek a kontrolu výrobků.

Alžírsko

Švýcarsko

Tunisko

Appellation […] contrôlée

francouzský

Appellation d'origine vin délimité de qualité supérieure

francouzský

Vin doux naturel

francouzský

CHOP

(3)

Mutované víno, tj. víno, jehož alkoholové kvašení je zastaveno přidáním neutrálního alkoholu z vína. Cílem tohoto procesu je zvýšit obsah alkoholu ve víně a současně zachovat větší část přírodních cukrů z hroznů.

Podle druhu vyrobeného přírodního sladkého vína, bílého, červeného nebo růžového, dochází k mutování ve stanovené fázi alkoholového kvašení, též s macerací.

Vin de pays

francouzský

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 15, 16)

Vína se zeměpisným označením, která splňují přísné podmínky výroby stanovené právními předpisy, například maximální výnos, minimální obsah alkoholu, moštové odrůdy a přísná pravidla pro rozbor.

ITÁLIE

Denominazione di origine controllata (D.O.C.)

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 16)

Označením původu vín se rozumí zeměpisný název vinařské oblasti charakterizované zvláštní produkcí, který se používá k popisu známého jakostního výrobku, jehož vlastnosti jsou dány zeměpisným prostředím a lidským činitelem. Uvedený zákon stanoví pro italská označení zvláštní tradiční výraz „D.O.C.“ k objasnění výše uvedeného pojmu kvalitního a tradičního označení původu.

[Zákon č. 164 ze dne 10.2.1992]

Kontrollierte Ursprungsbezeichnung

německý

Kontrolirano poreklo

slovinský

Denominazione di origine controllata e garanttia (D.O.C.G.)

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 16)

Podobný definici D.O.C., obsahuje však rovněž slovo „zaručený“ a je přidělován vínům zvláštní hodnoty, která jsou uznána jako vína DOC po dobu nejméně pěti let. Jsou uváděna na trh v nádobách o objemu maximálně 5 litrů a opatřena štítkem se státní identifikační značkou k poskytnutí lepší záruky spotřebitelům.

[Zákon č. 164 ze dne 10.2.1992]

Kontrollierte und garantierte Ursprungsbezeichnung

německý

Kontrolirano in garantirano poreklo

slovinský

Vino dolce naturale

italský

CHOP

(1, 3, 11, 15)

Tradiční výraz používaný pro popis a zařazení některých vín získaných ze sušených hroznů, jež obsahují určité množství zbytkového cukru z hroznů, bez procesů obohacování.

Použití je povoleno zvláštními předpisy týkajícími se jednotlivých vín.

Indicazione geografica tipica (IGT)

italský

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 16)

Výhradně italský výraz stanovený v zákoně č. 164 ze dne 10. února 1992 pro popis italských vín se zeměpisným označením, jejichž zvláštní povaha a jakost je dána zeměpisnou oblastí, v níž jsou produkovány hrozny.

Landwein

německý

Vin de pays

francouzský

Deželna oznaka

slovinský

KYPR

Οίνος Ελεγχόμενης Ονομασίας

Προέλευσης (ΟΕΟΠ)

(Controlled Designation of Origin)

řecký

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Označuje vína s chráněným označením původu

Κ.Δ.Π.403/2005 Αρ.4025/19.8.2005/Ε.Ε. Παρ. ΙΙΙ (Ι)

Κ.Δ.Π.212/2005 Αρ.3896/26.04.2005/Ε.Ε. Παρ.ΙΙΙ (Ι)

Κ.Δ.Π.706/2004 Αρ.3895/27.08.2004/Ε.Ε. Παρ.ΙΙΙ (Ι)

Τοπικός Οίνος

(Regional Wine)

řecký

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Označuje vína s chráněným zeměpisným označením

Κ.Δ.Π. 704/2004 Αρ.3895/ 27.8.2004/Ε.Ε. Παρ. ΙΙΙ (Ι)

LUCEMBURSKO

Crémant de Luxembourg

francouzský

CHOP

(4)

[Nařízení vlády ze dne 4. ledna 1991] Hlavní normy, jež je nutno dodržovat při výrobě:

—	hrozny jsou sklízeny ručně a vybrány zvlášť pro výrobu Crémant;

—	kupáž základních vín musí splňovat normy jakosti platné pro jakostní vína;

—	byla vyrobena z moštu získaného lisováním celých hroznů, v případě bílého nebo růžového šumivého vína nesmí množství moštu získané ze 150 kg hroznů přesáhnout 100 litrů;

—	je kvašeno v lahvi tradiční metodou;

—	maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

—	minimální tlak oxidu uhličitého je nejméně 4 atmosféry při 20°C;

—	obsah cukru je nejméně 50 g/l.

Marque nationale, doplněno výrazy:

—	appellation contrôlée

—	appellation d'origine contrôlée

francouzský

CHOP

(1, 4)

(W):

„Marque nationale“ (národní schvalovací pečeť) pro vína s označením „Moselle luxembourgeoise“ byla vytvořena nařízením vlády ze dne 12. března 1935. Nápis „Marque nationale – appellation contrôlée“ na obdélníkové etiketě připevněné na zadní straně lahve osvědčuje státem kontrolovanou výrobu a jakost vína. Vydává ji úřad pro Marque nationale. O toto označení mohou požádat pouze vína lucemburského původu, která nebyla smíchána se zahraničním vínem a splňují vnitrostátní a evropské požadavky. Existuje rovněž povinnost, že vína s touto etiketou musí být uváděna na trh v lahvích a hrozny musí být sklizeny a vinifikovány pouze ve vnitrostátní produkční oblasti. Vína jsou pravidelně podrobována analytickým a organoleptickým zkouškám.

(SW):

„Marque nationale“ lucemburských šumivých vín byla vytvořena nařízením vlády ze dne 18. března 1988 a zaručuje, že:

—	šumivé víno je získáno výhradně z vín vhodných pro výrobu jakostních vín z oblasti Mosely v Lucembursku;

—	splňuje kritéria jakosti stanovená vnitrostátními předpisy a předpisy Evropského společenství;

—	podléhá státní kontrole.

MAĎARSKO

Minőségi bor

maďarský

CHOP

(1)

Znamená „jakostní víno“ a označuje vína s chráněným označením původu.

Védett eredetű bor

maďarský

CHOP

(1)

Označuje víno s chráněným původem.

Tájbor

maďarský

CHZO

(1)

Znamená „zemské víno“ a označuje vína s chráněným zeměpisným označením.

MALTA

Denominazzjoni ta’ Origini Kontrollata (D.O.K.)

maltský

CHOP

(1)

[Úřední věstník č. 17965 ze dne 5. září 2006]

Indikazzjoni Ġeografika Tipika (I.G.T.)

maltský

CHZO

(1)

[Úřední věstník č. 17965 ze dne 5. září 2006]

NIZOZEMSKO

Landwijn

nizozemský

CHZO

(1)

Toto víno je sklizeno a vyrobeno na nizozemském území. Na etiketě může být uveden název provincie, v níž byly hrozny sklizeny. Minimální přirozený obsah alkoholu v tomto víně by měl činit 6,5 % objemových nebo více. Pro výrobu tohoto vína v Nizozemsku je nutno použít pouze moštové odrůdy, které jsou uvedeny ve vnitrostátním seznamu.

RAKOUSKO

Districtus Austriae Controllatus (DAC)

latinský

CHOP

(1)

Podmínky pro tato jakostní vína (např. odrůdy, chuť, obsah alkoholu) stanoví Regionální výbor.

Prädikatswein, může být doplněno výrazem:

—	Ausbruch / Ausbruchwein

—	Auslese / Auslesewein

—	Beerenauslese /Beerenauslesewein

—	Kabinett / Kabinettwein

—	Schilfwein

—	Spätlese / Spätlesewein

—

Strohwein

—	Trockenbeerenauslese

—

Eiswein

německý

CHOP

(1)

Tato vína jsou jakostními víny a jsou vymezena zejména obsahem přírodního cukru v hroznech a podmínkami sklizně. Obohacování a doslazování není přípustné.

Ausbruch/Ausbruchwein: Z přezrálých hroznů a hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 27 °Klosterneuburger Mostwaage (KMW); pro lepší extrakci lze přidat čerstvý mošt nebo víno.

Auslese/Auslesewein: Z přísně vybraných hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 21° KMW.

Beerenauslese/Beerenauslesewein: Z vybraných přezrálých hroznů a/nebo hroznů napadených Botrytis, s minimálním obsahem přírodního cukru 25° KMW.

Kabinett/Kabinettwein: Z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 17° KMW.

Schilfwein, Strohwein: Hrozny musí být před lisováním uloženy a přírodně sušeny na rákosu nebo slámě po dobu nejméně 3 měsíců; minimální obsah cukru musí činit 25° KMW.

Spätlese/Spätlesewein: Z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 19° KMW.

Trockenbeerenauslese: Hrozny musí být převážně napadeny Botrytis a svraštělé, s minimálním obsahem cukru 30° KMW.

Eiswein: Hrozny musí být během sklizně a lisování přirozeně zmrzlé a musí mít minimální obsah cukru 25° KMW.

Qualitätswein besonderer Reife und Leseart, může být doplněno výrazy:

—	Ausbruch / Ausbruchwein

—	Auslese / Auslesewein

—	Beerenauslese /Beerenauslesewein

—	Kabinett / Kabinettwein

—	Schilfwein

—	Spätlese / Spätlesewein

—

Strohwein

—	Trockenbeerenauslese

—

Eiswein

Qualitätswein

německý

CHOP

(1)

Z plně vyzrálých hroznů z určitých odrůd s minimálním obsahem přírodního cukru 15° KMW a maximálním výnosem 6 750 l/ha. Víno je možno prodávat pouze s kontrolním číslem jakostního vína.

Qualitätswein mit staatlicher Prüfnummer

Landwein

německý

CHZO

(1)

Z plně vyzrálých hroznů z určitých odrůd s minimálním obsahem přírodního cukru 14° KMW a maximálním výnosem 6 750 l/ha.

PORTUGALSKO

Denominação de origem (D.O.)

portugalský

CHOP

(1, 3, 4, 8)

Zeměpisný název oblasti nebo konkrétního místa nebo tradiční název spojený se zeměpisným označením či nikoli, používaný k popisu nebo označení výrobku pocházejícího z hroznů z této oblasti nebo konkrétního místa, jehož jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výhradně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele a jehož výroba se uskutečňuje ve vymezené oblasti nebo zeměpisném regionu.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.08.2004]

Denominação de origem controlada (D.O.C.)

portugalský

CHOP

(1, 3, 4, 8)

Označení vinařských produktů oprávněných nést označení původu může obsahovat tyto údaje: „Denominação de Origem Controlada“ nebo „DOC“.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.8.2004]

Indicação de proveniência regulamentada (I.P.R.)

portugalský

CHOP

(1, 3, 4, 8)

Název země nebo regionu nebo konkrétního místa nebo tradiční název, spojovaný se zeměpisným původem či nikoli, používaný k popisu nebo označení vinařského produktu vyrobeného z nejméně 85 % hroznů sklizených v této oblasti v případě konkrétního místa nebo regionu, jehož pověst, zvláštní jakost nebo jiné vlastnosti jsou dány tímto zeměpisným původem a k jehož výrobě dochází v této vymezené zeměpisné oblasti nebo regionu.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.08.2004]

Vinho doce natural

portugalský

CHOP

(3)

Víno bohaté na cukr, vyrobené z hroznů z pozdní sklizně nebo hroznů napadených plísní šedou.

[Portaria č. 166/1986, 26.6.1986]

Vinho generoso

portugalský

CHOP

(3)

Likérová vína tradičně vyráběna ve vymezených oblastech Douro, Madeira, Setúbal a Carcavelos, nazývaná Port Wine nebo Porto, a překlad tohoto názvu do jiných jazyků, Madeira Wine nebo Madeira a překlad tohoto názvu do jiných jazyků, Moscatel de Setúbal nebo Setúbal a Carcavelos.

[Decreto-Lei č. 166/1986, 26.6.1986]

Vinho regional

portugalský

CHZO

(1)

Označování vinařských produktů oprávněných nést zeměpisné označení může zahrnovat tyto údaje: „Vinho Regional“ nebo „Vinho da Região de“.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.08.2004]

RUMUNSKO

Vin cu denumire de origine controlată (D.O.C.), doplněno výrazy:

—	Cules la maturitate deplină – C.M.D.

—	Cules târziu – C.T.

—	Cules la înnobilarea boabelor – C.I.B.

rumunský

CHOP

(1, 3, 8, 15, 16)

Víny nesoucími označení původu jsou vína vyrobená z hroznů získaných ve vymezených oblastech charakterizovaných klimatickými, půdními a situačními podmínkami, které jsou příznivé pro sklizeň kvalitních hroznů, a splňují tyto požadavky:

a)	hrozny, z nichž je víno vyrobeno, pocházejí výlučně z příslušné vymezené oblasti;

b)	k výrobě dochází v příslušné zeměpisné oblasti;

c)	jakost a kvalita vína jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele;

d)	vína jsou získávána z odrůd druhu Vitis vinifera.

Podle stupně zralosti hroznů a jejich vlastností při sklizni jsou vína s označením původu zařazena takto:

a)	DOC – CMD – víno s označením původu získané z hroznů, které byly při sklizni plně vyzrálé;

b)	DOC – CT – víno s označením původu získané z hroznů z pozdní sklizně;

DOC – CIB – víno s označením původu získané při sklizni, kdy jsou hrozny napadeny plísní šedou.

Vin spumant cu denumire de origine controlată (D.O.C.)

rumunský

CHOP

(5, 6)

Šumivá vína s chráněným označením původu jsou vyrobena z odrůd doporučených pro tento druh výroby, které jsou pěstovány na vymezených vinicích, kde se víno vyrábí jako surovina, víno je zcela zpracováno až do fáze uvedení na trh výhradně ve schválené oblasti.

Vin cu indicație geografică

rumunský

CHZO

(1, 4, 9, 15, 16)

Vína se zeměpisným označením jsou vyrobena z hroznů sklizených na konkrétní vinici ve vymezených oblastech a splňují tyto podmínky:

a)	mají zvláštní jakost, pověst nebo vlastnosti, které jsou dány tímto konkrétním zeměpisným původem;

b)	nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě vína pochází výlučně z této zeměpisné oblasti;

c)	k výrobě dochází v této zeměpisné oblasti;

d)	vína jsou získávána z odrůd druhu Vitis vinifera nebo z křížení tohoto druhu s jinými druhy rodu Vitis.

Skutečný obsah alkoholu musí činit nejméně 9,5 % objemových v případě vín vyrobených ve vinařské zóně B a nejméně 10,0 % objemových pro vinařskou zónu CI a CII. Celkový obsah alkoholu nesmí být vyšší než 15 % objemových.

SLOVINSKO

Kakovostno vino z zaščitenim geografskim poreklom (kakovostno vino ZGP), může být doplněno výrazem Mlado vino

slovinský

CHOP

(1)

Víno z plně vyzrálých hroznů s minimálním přirozeným obsahem alkoholu 8,5 % objemových (9,5 % objemových v zóně CII) a maximálním výnosem 8 000 l/ha. Analytické a organoleptické zkoušky jsou povinné.

Kakovostno peneče vino z zaščitenim geografskim poreklom (Kakovostno vino ZGP)

slovinský

CHOP

(1)

Víno získané prvotním a druhotným alkoholovým kvašením s minimálním skutečným obsahem alkoholu 10 % objemových, s celkovým obsahem alkoholu kupáže nejméně 9 % objemových.

Penina

slovinský

Vino s priznanim tradicionalnim poimenovanjem (vino PTP)

slovinský

CHOP

(1)

Podmínky pro tato jakostní vína jsou stanovena nařízeními ministra na základě podrobného odborného posudku (např. odrůdy, obsah alkoholu, výnos atd.)

Renome

slovinský

Vrhunsko vino z zaščitenim geografskim poreklom (vrhunsko vino ZGP), může být doplněno výrazem:

—	Pozna trgatev

—

Izbor

—	Jagodni izbor

—	Suhi jagodni izbor

—	Ledeno vino

—	Arhivsko vino (Arhiva)

—	Slamno vino (vino iz sušenega grozdja)

slovinský

CHOP

(1)

Vína z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 83° Oechsle a maximálním výnosem 8 000 l/ha. Obohacování, slazení, okyselení a odkyselení není přípustné. Analytické a organoleptické zkoušky jsou povinné.

Pozna trgatev: z přezrálých hroznů a/nebo hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 92 °Oechsle.

Izbor: z přezrálých hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 108 °Oechsle.

Jagodni izbor: z vybraných přezrálých hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 128 °Oechsle.

Suhi jagodni izbor: z vybraných přezrálých hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 154 °Oechsle.

Ledeno vino: hrozny musí být při sklizni a lisování přírodně zmrzlé a musí mít minimální obsah cukru 128 °Oechsle.

Arhivsko vino (arhiva): zralé víno z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 83 °Oechsle.

Slamno vino (vino iz sušenega grozdja): hrozny musí být před lisováním uloženy a přírodně usušeny na rákosu nebo slámě.

Vrhunsko peneče vino z zaščitenim geografskim poreklom (Vrhunsko peneče vino ZGP)

slovinský

CHOP

(1)

Víno získané prvotním a druhotným alkoholovým kvašením s minimálním skutečným obsahem alkoholu 10,5 % objemových, s celkovým obsahem alkoholu kupáže nejméně 9,5 % objemových.

Penina

slovinský

Deželno vino s priznano geografsko oznako (Deželno vino PGO), může být doplněno výrazem Mlado vino

slovinský

CHZO

(1)

Víno z plně vyzrálých hroznů s minimálním přirozeným obsahem alkoholu 8,5 % objemových a s maximálním výnosem 12 000 l/ha. Analytické a organoleptické zkoušky jsou povinné.

SLOVENSKO

Akostné víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno zařazené kontrolním ústavem jako jakostní odrůdové víno nebo jakostní značkové víno, vyrobené z hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 16° NM a není překročen maximální hektarový výnos, víno splňuje požadavky na jakost stanovené zvláštním předpisem.

Akostné víno s prívlastkom, doplněno výrazem:

—

Kabinetné

—	Neskorý zber

—	Výber z hrozna

—	Bobuľový výber

—	Hrozienkový výber

—	Cibébový výber

—	L'adový zber

—	Slamové víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno zařazené kontrolním ústavem jako jakostní víno s přívlastkem, splňuje požadavky na jakost stanovené zvláštním předpisem, není překročen maximální hektarový výnos, moštová odrůda, původ hroznů, jejichž obsah přírodního cukru, hmotnost a stav jsou osvědčeny před zpracováním zaměstnancem kontrolního ústavu, je dodržen zákaz zvyšovat přirozený obsah alkoholu a upravovat zbytkový cukr.

Akostné víno s prívlastkom se dělí na:

—	kabinetné víno získané z plně vyzrálých hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 19° NM,

—	neskorý zber získaný z plně vyzrálých hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 21° NM,

—	výber z hrozna získaný z plně vyzrálých hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 23° NM, z pečlivě vybraných hroznů,

—	bobuľový výber získaný z ručně vybraných přezrálých hroznů, z nichž byly ručně odstraněny nezralé a poškozené bobule, s obsahem přírodního cukru nejméně 26° NM,

—	hrozienkový výber získaný výhradně z ručně vybraných přezrálých přírodních bobulí s obsahem cukru nejméně 28° NM,

—	cibébový výber získaný výhradně z ručně vybraných přezrálých bobulí napadených Botrytis cinerea Persoon, s obsahem přírodního cukru nejméně 28° NM,

—	ľadové víno získané z hroznů, které byly sklizeny při teplotě –7 oC a nižší a hrozny zůstaly během sklizně a zpracování zmrzlé a získaný mošt měl obsah přírodního cukru nejméně 27° NM,

—	slamové víno získané z dobře vyzrálých hroznů uložených před zpracováním na slámě nebo rákosu, případně byly zavěšeny po dobu nejméně 3 měsíců, obsah přírodního cukru v získaném moštu činil nejméně 27° NM.

Esencia

slovenský

CHOP

(1)

Víno získané pomalým kvašením samotoku ze zvlášť vybraných cibéb pocházejících z vymezené vinice ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“. Extrakt obsahuje nejméně 450 g přírodního cukru na litr a 50 g bezcukerného extraktu na litr. Zraje nejméně tři roky, z toho nejméně dva roky v dřevěném sudu.

Forditáš

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením moštu nebo vína ze stejné sklizně z vymezené vinice ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“ nalitého na matolinové výlisky z cibéb. Zraje nejméně dva roky, z toho nejméně jeden rok v dřevěném sudu.

Mášláš

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením moštu nebo vína ze stejné sklizně z vymezené vinice ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“ nalitého na kvasničné kaly z vína Samorodné nebo Výber. Zraje nejméně dva roky, z toho nejméně jeden rok v dřevěném sudu.

Pestovateľský sekt (5)

slovenský

CHOP

(4)

Základní podmínky výroby jsou splněny podmínkou pro produkci jakostních šumivých vín a poslední fáze procesu získávání šumivého vína provádí vinař vinice, z níž pocházejí hrozny použité při výrobě. Složky kupáže pestovateľský sekt pocházejí z jedné vinařské oblasti.

Samorodné

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením z moštových odrůd Tokaj ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“ pocházejících z vymezené vinice, pokud podmínky pro hromadnou produkci cibéb nejsou příznivé. Může být uváděno do oběhu nejdříve po dvou letech zrání, z toho nejméně jeden rok v dřevěném sudu.

Sekt vinohradníckej oblasti (5)

slovenský

CHOP

(4)

Šumivé víno získané prvotním nebo druhotným kvašením jakostního vína z hroznů vypěstovaných na vinicích ve vinařských oblastech, a to výhradně ve vinařské oblasti, v níž jsou vypěstovány hrozny pro jeho výrobu, nebo v oblasti v bezprostřední blízkosti, a základní podmínky výroby jsou splněny podmínkou pro jakostní kvalitní vína.

Výber (3)(4)(5)(6) putňový

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením po nalití na cibéby, mošt musí mít obsah cukru nejméně 21° NM, z vymezené vinice ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“, nebo z vína stejné jakosti a ze stejné sklizně z vymezené vinice ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“. Podle množství přidaných cibéb se Tokajský výber dělí na 3 až 6putňový. Výber zraje nejméně tři roky, z toho nejméně dva roky v dřevěném sudu.

Výberová esencia

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením cibéb. Během sklizně jsou bobule vybírány zvlášť a ihned po zpracování se na ně nalije mošt z vymezené vinice ve vinařské oblasti „vinohradnícka oblasť Tokaj“, nebo víno ze stejné sklizně, které obsahuje nejméně 180 g přírodního cukru na litr a 45 g bezcukerného extraktu na litr. Zraje nejméně tři roky, z toho nejméně dva roky v dřevěném sudu.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

quality (sparkling) wine

anglický

CHOP

(1, 4)

Víno nebo šumivé víno, které je vyrobeno v Anglii a Walesu v souladu s pravidly stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech těchto zemí. Vína uváděná na trh jako „quality wine“ byla podrobena organoleptickým a analytickým zkouškám. Jeho zvláštní povaha a vlastnosti jsou částečně dány produkční oblastí, kvalitou použitých hroznů a dovednostmi producenta a výrobce.

Regional (sparkling) wine

anglický

CHZO

(1, 4)

Víno nebo šumivé víno, které je vyrobeno v Anglii a Walesu v souladu s pravidly stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech těchto zemí. „Regional wine“ je podrobeno organoleptickým a analytickým zkouškám. Jeho povaha a vlastnosti jsou částečně dány produkční oblastí, kvalitou použitých hroznů a dovednostmi producenta a výrobce.

ČÁST B: Tradiční výrazy uvedené v čl. 118 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007

BULHARSKO

Колекционно

(collection)

bulharský

CHOP

(1)

Víno, které splňuje podmínky pro „special reserve“, zraje v lahvích nejméně jeden rok a jeho množství nepřekračuje 1/2 množství „special reserve“.

Ново

(young)

bulharský

CHOP / CHZO

(1)

Víno bylo vyrobeno zcela z hroznů získaných z jedné sklizně a bylo plněno do konce roku. Může být uváděno na trh s označením „mladé“ do 1. března následujícího roku. V tomto případě je na etiketách povinně uveden rovněž údaj „Doba prodeje – 1. březen…“. Po uplynutí výše uvedené lhůty nemůže být víno uváděno na trh jako „mladé“ a množství vína zbylého v obchodní síti je po 31. březnu příslušného roku povinně opatřeno novými etiketami v souladu s požadavky nařízení.

Премиум

(premium)

bulharský

CHZO

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy, nejvyšší kvality z celé sklizně. Vyrobené množství nepřekračuje 1/10 celé sklizně.

Премиум оук, или първо зареждане в бъчва

(premium oak)

bulharský

CHOP

(1)

Víno zrající v nových dubových sudech o objemu až 500 l.

Премиум резерва

(premium reserve)

bulharský

CHZO

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy, představuje vyhrazené množství vybrané z nejkvalitnější části sklizně.

Резерва

(reserve)

bulharský

CHOP / CHZO

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy, zrající nejméně jeden rok od listopadu v roce sklizně.

Розенталер

(Rosenthaler)

bulharský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z doporučených moštových odrůd s obsahem cukru nejméně 22 procent hmotnostních. Víno vykazuje obsah alkoholu nejméně 11°. Jeho vlastnosti jsou převážně dány přidáním hroznového moštu nebo zahuštěného hroznového moštu nejméně 30 dnů před expedicí.

Специална селекция

(special selection)

bulharský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy nebo scelované, zrající nejméně dva roky po uplynutí data stanoveného ve specifikaci výrobku.

Специална резерва

(special reserve)

bulharský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy nebo scelované, zrající nejméně jeden rok v dubových sudech po uplynutí data uvedeného ve specifikaci výrobku.

ČESKÁ REPUBLIKA

Archivní víno

český

CHOP

(1)

Víno uváděné na trh nejméně tři roky po roku sklizně.

Burčák

český

CHOP

(1)

Částečně zkvašený hroznový mošt, se skutečným obsahem alkoholu vyšším než jedno procento objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu.

Klaret

český

CHOP

(1)

Víno vyrobené z modrých odrůd bez nakvášení rmutu.

Košer, Košer víno

český

CHOP

(1)

Víno, které bylo vyrobeno liturgickým způsobem podle předpisů židovské kongregace.

Labín

český

CHZO

(1)

Víno z modrých odrůd, které bylo vyrobeno bez nakvášení rmutu v české vinařské oblasti.

Mladé víno

český

CHOP

(1)

Víno nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo ke slizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

Mešní víno

český

CHOP

(1)

Víno, které bylo vyrobeno liturgickým způsobem a splňuje podmínky pro používání při liturgických obřadech během katolické bohoslužby.

Panenské víno

český

CHOP

(1)

Víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň ve třetím roce po výsadbě vinice.

Panenská sklizeň

český

Pěstitelský sekt (6)

český

CHOP

(4)

Šumivé víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, které splňuje požadavky nařízení Evropských společenství na jakostní šumivé víno vyrobené v určitém regionu z hroznů révy vinné pocházejících z vinice výrobce.

Pozdní sběr

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, nebyl překročen hektarový výnos, hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 21° NM, sklizeň a výroba vína s výjimkou plnění se uskutečnila v dotyčné vinařské oblasti, víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy.

Premium

český

CHOP

(1)

Druh vín s přívlastkem – výběr z hroznů, výběr z bobulí nebo výběr z cibéb, bylo vyrobeno z hroznů, které byly nejméně z 30 % napadeny plísní šedou Botrytis cinerea P.

Rezerva

český

CHOP

(1)

Víno zrající nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a poté v láhvi, a to v sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína.

Růžák

český

CHOP

(1)

Víno vyrobené ze směsi hroznů révy vinné nebo hroznového moštu z bílých odrůd, případně z červených nebo modrých odrůd.

Ryšák

český

Zrálo na kvasnicích

český

CHOP

(1)

Víno bylo během výroby ponecháno na kalech po dobu nejméně šesti měsíců.

Krášleno na kvasnicích

český

Školeno na kvasnicích

český

NĚMECKO

Affentaler

německý

CHOP

(1)

Označení původu pro jakostní červené víno a Prädikatswein z moštové odrůdy Blauer Spätburgunder pocházející z území Altschweier, Bühl, Eisental a Neusatz obce Bühl, Bühlertal, a území Neuweier obce Baden-Baden.

Badisch Rotgold

německý

CHOP

(1)

Víno vyrobené scelením (smícháním) bílých odrůd, též rozdrcených, s červenými odrůdami, které pochází z vymezené vinařské oblasti Baden.

Classic

německý

CHOP

(1)

Červené víno nebo bílé jakostní víno vyrobené výhradně z klasických moštových odrůd, které jsou typické pro danou oblast; mošt použitý při výrobě má minimální přirozený obsah alkoholu nejméně o 1 % objemové vyšší, než je minimální přirozený obsah alkoholu stanovený pro vinařskou oblast, v níž byly hrozny sklizeny; celkový obsah alkoholu nejméně 11,5 % objemových; obsah zbytkového cukru není vyšší než 15 g/l a nepřesahuje dvojnásobek celkového obsahu kyselin; údaj o jediné moštové odrůdě; údaj o ročníku sklizně, nikoli však údaj o chuti.

Ehrentrudis

německý

CHOP

(1)

Označení původu pro jakostní a prvotřídní druh růžového vína z moštové odrůdy Blauer Spätburgunder z vinařské oblasti Tuniberg.

Federweisser

německý

CHZO

(1)

Částečně zkvašený hroznový mošt pocházející z Německa se zeměpisným označením nebo z jiných států EU; zeměpisná označení z vinařské oblasti „vin de pays“; „Federweißer“: nejběžnější označení pro částečně zkvašený hroznový mošt s ohledem na regionální rozmanitost označení.

Hock

německý

CHZO

(1)

Bílé stolní víno z vinařské oblasti Porýní, obsah zbytkového cukru v rozmezí „polosladké“; historie výrazu: Hock je tradiční angloamerické označení pro rýnské víno a lze ho vysledovat zpětně k názvu místa „Hochheim“ (nad Mohanem, vinařská oblast Rheingau).

Liebfrau(en)milch

německý

CHOP

(1)

Tradiční název bílého německého jakostního vína, které obsahuje nejméně 70 % směsi odrůd Riesling, Silvaner, Müller-Thurgau nebo Kerner z regionu Nahe, Rheingau, Rheinhessen nebo Pfalz. Obsah zbytkového cukru v rozmezí ‚polosladké‘. Určeno téměř výhradně pro vývoz.

Riesling-Hochgewächs (7)

německý

CHOP

(1)

Bílé jakostní víno, vyrobeno výhradně z hroznů moštové odrůdy Riesling, mošt použitý k výrobě vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně o 1,5 % objemových vyšší, než je minimální přirozený obsah alkoholu stanovený pro danou vinařskou oblast nebo její část, v níž byly hrozny sklizeny, a které při zkoušce jakosti dosáhlo čísla jakosti nejméně 3,0.

Schillerwein

německý

CHOP

(1)

Víno z vymezené vinařské oblasti Württemberg; jakostní víno světle až jasně červené barvy, vyrobeno scelením (smícháním) bílých odrůd, též rozdrcených, s červenými odrůdami, též rozdrcenými. Výraz „Schillersekt b.A.“ nebo „Schillerperlwein b.A.“ je přípustný, je-li Schillerwein základním vínem.

Weissherbst

německý

CHOP

(1)

Jakostní víno vyrobené ve vymezené vinařské oblasti nebo Prädikatswein (víno s přívlastkem), které je vyrobeno z jedné červené odrůdy a nejméně 95 % z jemně vylisovaného moštu; moštová odrůda musí být uvedena společně s označením Weißherbst písmem stejného typu, velikosti a barvy; může být použito rovněž pro domácí jakostní šumivé víno vyrobené z vína, které může nést označení „Weißherbst“.

ŘECKO

Αγρέπαυλη

(Agrepavlis)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nazvaná „Agrepavlis“, a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

Αμπέλι

(Ampeli)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Víno vyrobené výhradně z hroznů sklizených na vinicích určitého podniku a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

Αμπελώνας(ες)

(Ampelonas (-ès))

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Víno vyrobené výhradně z hroznů sklizených na vinicích určitého podniku a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

Αρχοντικό

(Archontiko)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nazvaná „archontiko“, a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

Κάβα

(Cava)

řecký

CHZO

(1, 3, 8, 11, 15, 16)

Vína zrající za řízených podmínek.

Από διαλεκτούς αμπελώνες

(Grand Cru)

řecký

CHOP

(3, 15, 16)

Vína vyrobená výhradně z hroznů pocházejících z vybraných vinic se zvláštními nízkými hektarovými výnosy.

Ειδικά Επιλεγμένος

(Grande réserve)

řecký

CHOP

(1, 3, 15, 16)

Vybraná vína zrající po určitou dobu za řízených podmínek.

Κάστρο

(Kastro)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nebo zřícenina historického hradu, a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

Κτήμα

(Ktima)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, který se nachází v příslušné chráněné vinařské oblasti.

Λιαστός

(Liastos)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů částečně usušených na slunci nebo ve stínu.

Μετόχι

(Metochi)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, který se nachází mimo oblast kláštera, jemuž podnik patří.

Μοναστήρι

(Monastiri)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích, jež patří klášteru.

Νάμα

(Nama)

řecký

CHOP / CHZO

(1)

Sladká vína používaná při přijímání svátosti oltářní.

Νυχτέρι

(Nychteri)

řecký

CHOP

(1)

Vína s chráněným označením původu „Santorini“, vyrobená výhradně na ostrovech „Thira“ a „Thiresia“, zrající v sudech nejméně tři měsíce.

Ορεινό κτήμα

(Orino Ktima)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, který se nachází v nadmořské výšce nad 500 m.

Ορεινός αμπελώνας

(Orinos Ampelonas)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená výhradně z hroznů vypěstovaných na vinicích nacházejících se v nadmořské výšce nad 500 m.

Πύργος

(Pyrgos)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nazývaná „Pyrgos“, a k vinifikaci dochází v tomto podniku.

Επιλογή ή Επιλεγμένος

(Réserve)

řecký

CHOP

(1, 3, 15, 16)

Vybraná vína zrající po stanovenou dobu za řízených podmínek.

Παλαιωθείς επιλεγμένος

(Vieille réserve)

řecký

CHOP

(3, 15, 16)

Vybraná likérová vína zrající po stanovenou dobu za řízených podmínek.

Βερντέα

(Verntea)

řecký

CHZO

(1)

Vína s tradičním označením vyrobená z hroznů sklizených na vinicích nacházejících se na ostrově Zakynthos, kde dochází rovněž k vinifikaci.

Vinsanto

latinský

CHOP

(1, 3, 15, 16)

Vína s chráněným označením původu „Santorini“ vyrobená v komplexu Santo Erini-Santorini na ostrovech „Thira“ a „Thirasia“ z hroznů sušených na slunci.

ŠPANĚLSKO

Amontillado

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) s chráněným označením původu „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, suché, s výraznou vůní, s dlouhou koncovkou, hladké a plné na patře, jantarové nebo zlaté barvy, se skutečným obsahem alkoholu mezi 16–22°. Zrající nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Añejo

španělský

CHOP / CHZO

(1)

Vína zrající celkem nejméně 24 měsíců v dřevěném dubovém sudu o objemu nejvýše 600 l nebo v láhvi.

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno s chráněným označením původu „Málaga“, zrající tři až pět let.

Chacolí-Txakolina

španělský

CHOP

(1)

Víno s chráněným označením původu „Chacolí de Bizkaia-Bizkaiko Txakolina“, „Chacolí de Getaria-Getariako Txakolina“ a „Chacolí de Álava-Arabako Txakolina“, vyrobené v zásadě z odrůd Ondarrabi Zuri a Ondarrabi Beltza. Víno se skutečným obsahem alkoholu nejméně 9,5 % objemových (11 % objemových u bílého vína kvašeného v sudu), s obsahem těkavých kyselin nejvýše 0,8 mg/l a celkovým obsahem oxidu siřičitého nejvýše 180 mg/l (140 mg/l u červených vín).

Clásico

španělský

CHOP

(3, 16)

Vína s obsahem zbytkového cukru více než 45 g/l.

Chile

Cream

anglický

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“ s nejméně 60 g/l redukčních činidel, jantarové barvy s mahagonovým odstínem. Zraje nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ nebo „añadas“ v dubovém sudu.

Criadera

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“ zrající systémem „criaderas y soleras“, který je v této oblasti tradiční.

Criaderas y Soleras

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“, při němž se používají systémy dubových sudů naskládaných na sebe nazývané „criaderas“, v nichž se víno z určitého ročníku posouvá na vyšší stupeň a prochází jednotlivými stupni, tj. „criaderas“, a to částečným a postupným přemisťováním během dlouhé doby, až se dostane na poslední stupeň, tj. „solera“, kde proces zrání končí.

Crianza

španělský

CHOP

(1)

Vína jiná než šumivá, perlivá a likérová, která splňují tyto podmínky:

—	červená vína musí zrát nejméně 24 měsíců, z toho musí zůstat nejméně 6 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 330 l,

—	bílá a růžová vína musí zrát nejméně 18 měsíců, z toho musí zůstat nejméně 6 měsíců v dubových sudech o stejném maximálním objemu.

Dorado

španělský

CHOP

(3)

Likérová vína s chráněným označením původu „Rueda“ a „Málaga“ s procesem zrání.

Fino

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) s chráněným označením původu „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla Moriles“ s těmito vlastnostmi: slámové barvy, suché, mírně trpké chuti, lehké a jemné na patře. Zrající pod vrstvou „flor“ nejméně dva roky, a to systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Fondillón

španělský

CHOP

(16)

Víno s chráněným označením původu „Alicante“, vyrobené z hroznů odrůdy Monastrell, dozrávajících na skladě, mimořádné kvality a zdraví. Při kvašení jsou použity výhradně přírodní kvasnice a skutečný obsah alkoholu nejméně 16 % objemových je přirozený. Zraje po dobu nejméně deseti let v dubových sudech.

Gran reserva

španělský

CHOP

(1)

Vína jiná než šumivá, perlivá a likérová, která splňují tyto podmínky:

—	červená vína musí mít minimální dobu zrání v délce 60 měsíců, z toho zůstávají nejméně 18 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 330 l a zbytek uvedené doby v lahvi;

—	bílá a růžová vína musí mít dobu zrání nejméně 48 měsíců, z toho zůstávají nejméně 6 měsíců v dubových sudech o stejném maximálním objemu a zbytek uvedené doby v lahvi.

Chile

španělský

CHOP

(4)

Minimální doba zrání u šumivých vín s chráněným označením původu „Cava“ je 30 měsíců, od „tiraje“ do „degüelle“.

Lágrima

španělský

CHOP

(3)

Sladké víno s chráněným označením původu „Málaga“, při jehož výrobě mošt vytéká po rozmačkání hroznů bez mechanického tlaku. Zraje nejméně dva roky, systémem „criaderas y soleras“ nebo podle ročníků sklizně v dubových sudech o objemu nejvýše 1 000 l.

Noble

španělský

CHOP / CHZO

(1)

Vína zrající po dobu nejméně 18 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 600 l nebo v lahvi.

španělský

CHOP

(3)

Likérová vína s chráněným označením původu „Málaga“ zrající dva až tři roky.

Oloroso

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla Moriles“ s těmito vlastnostmi: bohaté, plné a sametové, aromatické, energetické, suché nebo mírně nasládlé, mahagonové barvy, se skutečným obsahem alkoholu mezi 16 a 22°. Zrálo nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Pajarete

španělský

CHOP

(3)

Sladká nebo polosladká vína s chráněným označením původu „Málaga“ zrající neméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ nebo „añadas“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Pálido

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Condado de Huelva“ zrající více než tři roky procesem biologického zrání, se skutečným obsahem alkoholu 15–17 % objemových.

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno s chráněným označením původu „Rueda“ zrající nejméně čtyři roky, poslední tři roky v dubovém sudu.

španělský

CHOP

(3)

Víno s chráněným označením původu „Málaga“ z odrůd Pedro Ximenez a/nebo Moscatel, bez přídavku „arrope“ (vařený mošt), bez procesu zrání.

Palo Cortado

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla Moriles“, jehož organoleptické vlastnosti spočívají ve vůni vína Amontillado a barvě podobné vínu Oloroso, se skutečným obsahem alkoholu mezi 16 a 22 % objemových. Zraje ve dvou fázích: první biologické, pod vrstvou „flor“, a druhé oxidační.

Primero de Cosecha

španělský

CHOP

(1)

Víno s chráněným označením původu „Valencia“ sklizené během prvních deseti dnů období sklizně a plněné během třiceti následujících dnů, přičemž je povinné uvést na etiketě ročník sklizně.

Rancio

španělský

CHOP

(1, 3)

Vína, která mají po procesu zrání s náhlými změnami teploty za přítomnosti vzduchu, nebo v dřevěném nebo skleněném obalu značně rustikální charakter.

Raya

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Montilla Moriles“ s vlastnostmi podobnými vínům „Oloroso“, avšak s méně plnou chutí a vůní. Zrající nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Reserva

španělský

CHOP

(1)

Vína jiná než šumivá, perlivá a likérová, která splňují tyto podmínky:

—	červená vína musí mít dobu zrání nejméně 36 měsíců, z toho nejméně 12 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 330 l a zbytek uvedené doby v lahvi;

—	bílá a růžová vína musí být minimální dobu zrání nejméně 24 měsíců, z toho zůstávají nejméně šest měsíců v dubových sudech o stejném maximálním objemu a zbytek uvedené doby v lahvích.

Chile

Sobremadre

španělský

CHOP

(1)

Bílá vína „Vinos de Madrid“, která v důsledku zvláštního zpracování obsahují oxid uhličitý před vlastním kvašením moštu s „madres“ (hrozny zbavené slupky a vymačkané).

Solera

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“ zrající systémem „criaderas y soleras“.

Superior

španělský

CHOP

(1)

Vína získaná z nejméně 85 % upřednostňovaných odrůd příslušných vymezených oblastí.

Chile

Jižní Afrika

Trasañejo

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno s chráněným označením původu „Málaga“ zrající déle než pět let.

Vino Maestro

španělský

CHOP

(3)

Víno s chráněným označením původu „Málaga“, pocházející z neúplného kvašení, jelikož dříve než kvašení začne, je přidán mošt se 7 % alkoholu z vína. Kvašení je proto velmi pomalé a je zastaveno, jakmile je dosaženo obsahu alkoholu 15–16°, přičemž přibližně 160–200 g cukrů na litr zůstává bez kvašení. Zraje nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ nebo „añadas“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Vendimia Inicial

španělský

CHOP

(1)

Víno „Utiel–Requena“ vyrobené z hroznů sklizených v prvních deseti dnech období sklizně, s obsahem alkoholu mezi 10 a 11,5 % objemových, příčinou jeho zvláštních přívlastků, k nimž lze zařadit mírné uvolňování oxidu uhličitého, je jeho mládí.

Viejo

španělský

CHOP / CHZO

(1)

Víno zrající nejméně 36 měsíců, s rustikálním charakterem zapříčiněným zejména působením světla, kyslíku, tepla, či všemi těmito činiteli společně.

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) s chráněným označením původu Condado de Huelva, které má tyto vlastnosti: bohaté, plné a sametové, aromatické, energetické, suché nebo mírně nasládlé, mahagonové barvy, se skutečným obsahem alkoholu mezi 15 a 22°. Zrálo nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

Vino de Tea

španělský

CHOP

(1)

Víno ze severní podoblasti s chráněným označením původu „La Palma“, zrající v dřevěných nádobách vyrobených z borovice Pinus canariensis („Tea“) po dobu nejvýše 6 měsíců. Skutečný obsah alkoholu je u bílých vín mezi 11–14,5 % objemových, u růžových vín mezi 11–13 % objemových a u červených vín mezi 12–14 % objemových.

FRANCIE

Ambré

francouzský

CHOP

(3)

Článek 7 nařízení ze dne 29. prosince 1997: Chráněné označení původu „Rivesaltes“: aby mohlo bílé víno nést kontrolované označení původu „Rivesaltes“ doplněné údajem „ambré“, musí se vyvíjet v oxidačním prostředí do 1. září druhého roku po roku sklizně.

Clairet

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Bourgogne“, „Bordeaux“: světle červené nebo růžové víno.

Claret

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Bordeaux“: výraz používaný k označení světle červeného vína.

Tuilé

francouzský

CHOP

(3)

Článek 7 nařízení ze dne 29. prosince 1997: Aby mohlo červené víno nést kontrolované označení původu „Rivesaltes“ doplněné údajem „tuilé“, musí se vyvíjet v oxidačním prostředí do 1. září druhého roku po roku sklizně.

Vin jaune

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Arbois“, „Côtes du Jura“, „L'Etoile“, „Château-Châlon“: vinařský výrobek vyrobený výhradně z moštových odrůd stanovených ve vnitrostátních právních předpisech: pomalé kvašení, zrání v dubovém sudu po dobu nejméně 6 let.

Château

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 7,8,9,15,16)

Historický výraz spojený s typem oblasti a druhem vína, vyhrazený pro vína pocházející z podniku, který skutečně existuje pod tímto názvem nebo který je nazýván přesně tímto slovem.

Chile

Clos

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 7,8,9,15,16)

Chile

Cru artisan

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Médoc“, „Haut-Médoc“, „Margaux“, „Moulis“, „Listrac“, „St Julien“, „Pauillac“, „St Estèphe“

Výraz spojený s jakostí vína, jeho historií a typem oblasti, odkazující na hierarchii vlastností mezi víny pocházejícími z konkrétního podniku.

Cru bourgeois

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Médoc“, „Haut-Médoc“, „Margaux“, „Moulis“, „Listrac“, „Saint-Julien“, „Pauillac“, „Saint-Estèphe“: Výraz spojený s jakostí vína, jeho historií a typem oblasti, odkazující na hierarchii vlastností mezi víny pocházejícími z konkrétního podniku.

Chile

Cru classé, může být doplněno výrazy Grand, Premier Grand, Deuxième, Troisième, Quatrième, Cinquième

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Barsac“, „Côtes de Provence“, „Graves“, „Saint-Emilion grand cru“, „Médoc“, „Haut-Médoc“, „Margaux“, „Pessac-Leognan“, „Saint Julien“, „Pauillac“, „Saint Estèphe“, „Sauternes“.

Výraz spojený s jakostí vína, jeho historií a typem oblasti, odkazující na hierarchii vlastností mezi víny pocházejícími z konkrétního podniku.

Edelzwicker

německý

CHOP

(1)

Vína s chráněným označením původu „Alsace“ pocházející z jedné nebo více moštových odrůd stanovených ve specifikacích.

Grand cru

francouzský

CHOP

(1, 3, 4)

Výraz spojený s jakostí vína, vyhrazený pro vína s chráněným označením původu, které je stanoveno nařízením, kdy se tento výraz používá společně jeho začleněním do označení původu.

Chile

Švýcarsko

Tunisko

Hors d’âge

francouzský

CHOP

(3)

Chráněné označení původu „Rivesaltes“, „Banyuls“, „Rasteau“ a „Maury“: je možno použít pro vína, která prošla zráním po dobu nejméně pěti let od jejich výroby.

Passe-tout-grains

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Bourgogne“ pocházející ze dvou moštových odrůd, jak je stanoveno ve specifikacích.

Premier Cru

francouzský

CHOP

(1, 4)

Tunisko

Primeur

francouzský

CHOP

(1)

Vína, jejichž datum uvedení na trh pro spotřebitele je stanoveno na třetí čtvrtek v měsíci listopadu v roce sklizně.

francouzský

CHZO

(1)

Vína, jejichž datum uvedení na trh pro spotřebitele je stanoveno na třetí čtvrtek měsíce října v roce sklizně.

Rancio

francouzský

CHOP

(1, 3)

Chráněné označení původu „Grand Roussillon“, „Rivesaltes“, „Rasteau“, „Banyuls“, „Maury“, „Clairette du Languedoc“: výraz spojený s druhem vína a zvláštní metodou jeho výroby, vyhrazený pro některá jakostní vína v důsledku jejich stáří a půdních podmínek.

Sélection de grains nobles

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Alsace“, „Alsace Grand Cru“, „Condrieu“, „Monbazillac“, „Graves supérieur“, „Bonnezeaux“, „Jurançon“, „Cérons“, „Quarts de Chlume“, „Sauternes“, „Loupiac“, „Côteaux du Layon“, „Barsac“, „Sainte Croix du Mont“, „Côteaux de l’Aubance“, „Cadillac“: vína vyrobená povinně z ručně sklizených hroznů s následným výběrem. Cílem je výběr přezrálých hroznů, napadených plísní šedou, nebo které prošly vinifikací.

Sur lie

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Muscadet“, „Muscadet Coteaux de la Loire“, „Muscadet-Côtes de Grandlieu“, „Muscadet-Sèvre et Maine“, „Gros Plant du Pays Nantais“: vína se zvláštními specifikacemi (co se týká výnosu, obsahu alkoholu), která jsou ponechána na kalech až do 1. března roku následujícího po roku sklizně.

francouzský

CHZO

(1)

Chráněné zeměpisné označení „Vin de pays d’Oc“, „Vin de pays des Sables du Golfe du Lion“: víno se zvláštními specifikacemi, které je nejméně jednu zimu v sudu a zůstává na kalech až do plnění.

Vendanges tardives

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Alsace“, „Alsace Grand Cru“, „Jurançon“: výraz spojený s druhem vína a zvláštní metodou výroby, vyhrazený pro vína pocházející z přezrálých hroznů, které splňují podmínky týkající se měrné hmotnosti a obsahu alkoholu.

Villages

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Anjou“, „Beaujolais“, „Côte de Beaune“, „Côtes de Nuits“, „Côtes du Rhône“, „Côtes du Roussillon“, „Mâcon“: výraz spojený s jakostí vína, vyhrazený pro vína s označením původu, které je stanoveno nařízením, kdy se tento výraz používá společně jeho začleněním do označení původu.

Vin de paille

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Arbois“, „Côtes du Jura“, „L’Etoile“, „Hermitage“: výraz spojený se způsobem výroby, který spočívá ve výběru hroznů pocházejících z moštových odrůd stanovených ve vnitrostátních předpisech, které se suší po dobu nejméně šesti týdnů na slámě nebo roštech či zavěšené. Zrání nejméně 3 roky ode dne lisování, včetně zrání v dřevěných sudech po dobu nejméně 18 měsíců.

ITÁLIE

Alberata

italský

CHOP

(1)

Zvláštní výraz spojený s vínem typu „Aversa“. Odkazuje na velmi starou tradici šlechtění odrůd vína, z nichž je výrobek získán.

Vigneti ad alberata

Amarone

italský

CHOP

(1)

Výhradní historický výraz spojený s výrobní metodou vín typu „Valpolicella“. Používá se od starověku k určení místa původu vína vyrobeného podle zvláštní výrobní metody, pomocí sušených hroznů, která je založena na úplném kvašení cukrů. To vysvětluje původ názvu „Amarone“. Je to poměrně zvláštní a dobře známý výraz, který identifikuje výrobek sám o sobě.

Ambra

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený s výrobní metodou a zvláštní jantarově žlutou barvou, světlejší nebo tmavší, vín typu „Marsala“. Jeho zvláštní barva pochází z dlouhé doby výroby, která zahrnuje zrání a vývoj, procesy, které znamenají významnou oxidační redukci polyfenolů a barviv.

Ambrato

italský

CHOP

(1, 3)

Výraz je spojen s výrobní metodou a zvláštní jantarovou barvou, světlejší nebo tmavší, která je typická pro vína typu „Malvasia from Lipari“ a „Vernaccia from Oristano“. Zvláštní barva je výsledkem dlouhé doby výroby, která zahrnuje zrání a vývoj, procesy, které znamenají významnou oxidační redukci polyfenolů a barviv.

Annoso

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s vínem typu „Controguerra“. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje sušené hrozny a povinnou dobu zrání v dřevěných nádobách po dobu nejméně 30 měsíců před uvedením konečného výrobku na trh a jeho spotřebou.

Apianum

latinský

CHOP

(1)

Výhradní výraz přidělený vínu „Fiano di Avellino“. Jedná se o výraz, který má antický původ. Znamená dobrou jakost hroznů, jelikož jsou velmi oblíbené u včel (italsky „api“).

Auslese

německý

CHOP

(1)

Viz tradiční výraz „scelto“. Výhradní výraz přidělený vínům „Caldaro“ a „Caldaro Classico – Alto Adige“.

Buttafuoco

italský

CHOP

(1, 6)

Výhradní výraz spojený výslovně se zvláštním druhem vína, které pochází z podoblasti „Oltrepò Pavese“. Po dlouhou dobu se používá k popisu skutečně zvláštního výrobku, který má podle významu tohoto slova „zvláštní oheň“.

Cannellino

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s víny typu „Frascati“ a jejich výrobou. Používá se po dlouhou dobu k označení výše uvedeného druhu vína vyrobeného pomocí zvláštního výrobního procesu, který umožňuje získat víno nazvané „abboccato“, to je mírně nasládlé víno s plnou chutí.

Cerasuolo

italský

CHOP

(1)

Tradiční a historický výraz, spojený výslovně s víny „Cerasuolo di Vittoria“. Je nedílnou součástí názvu DOCG a představuje jeho nezeměpisný aspekt. Výraz je spojen s jeho výrobou a rovněž zvláštní barvou. Výraz se rovněž tradičně používá k popisu jiného typu vín „Montepulciano d'Abruzzo“, s nímž je úzce svázán.

Chiaretto

italský

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5, 6)

Výraz spojený s výrobní metodou a se zvláštní barvou souvisejícího druhu vína, získaného z modrých odrůd.

Ciaret

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s víny „Monferrato“ a související se zvláštní barvou, kterou výrobek má: jeho název tradičně znamená „světle červený“.

Château

francouzský

CHOP

(1,3,4,5,6,8, 15, 16)

Výraz spojený z názvem vinařského podniku, v případě hroznů pocházejících výhradně z tohoto podniku a k vinifikaci dochází ve stejném podniku.

Chile

Classico

italský

CHOP

(1, 3,, 8, 11, 15, 16)

Výraz stanovený v zákoně č. 164/1992. Je vyhrazen pro nešumivá vína z nejstarobylejší oblasti původu, lze mu přičíst předpis o chráněných označeních původu.

Chile

Dunkel

německý

CHOP

(1)

Výraz spojený s výrobní metodou a typickou tmavou barvou odpovídající vínům typu „Trentino“.

Fine

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený výslovně s jedním z typů vín „Marsala“. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání po dobu 1 roku, z toho nejméně 8 měsíců v dřevěných sudech.

Fior d’Arancio

italský

CHOP

(1, 6)

Výraz spojený s dvěma typy vín „Colli Euganei“: šumivá a „passito“ vína (tj. získaná ze sušených hroznů). Odkazuje na výrobní metodu a na typické aromatické vlastnosti výrobku, který je získán z hroznů odrůdy Muscat pomocí pečlivé výrobní metody.

Flétri

francouzský

CHOP

(1)

Výraz spojený se zvláštními typy vín DOC „Valle d'Aosta nebo Vallée d'Aoste“. Odkazuje na výrobní metodu a typické vlastnosti výrobku, které jsou výsledkem pečlivé metody výroby z částečně sušených hroznů.

Garibaldi Dolce

italský

CHOP

(3)

Výhradní historický výraz spojený se zvláštním typem vín Superior DOC „Marsala“. Zpočátku se výraz používal na počest Garibaldiho, který toto víno ochutnal, když přistál v Marsale. Cenil si ho pro jeho vlastnosti získané zvláštním výrobním procesem, který zahrnuje minimální dobu zrání v délce dvou let v dřevěných sudech.

Governo all’uso toscano

italský

CHOP / CHZO

(1)

Původně byl tento výraz spojen s víny s chráněným označením původu „Chianti“ a „Chianti Classico“. Poté se jeho používání rozšířilo na víno s chráněným zeměpisným označením „Colli della Toscana Centrále“, které je vyráběno ve stejné produkční oblasti. Odkazuje na zvláštní výrobní proces používaný v Toskánsku, který zahrnuje přidání sušených hroznů do vína na konci zimy, sušené hrozny zvyšují dodatečné kvašení.

Gutturnio

italský

CHOP

(1, 8)

Výhradní historický výraz spojený s druhem vína, který pochází z vinařské podoblasti „Colli Piacentini“. Odkazuje na způsob výroby výše uvedeného červeného vína, velmi typického, vysoce kvalitního vína. Bylo servírováno ve stříbrných číších římského původu nazývaných „Gutturnium“.

Italia Particolare

italský

CHOP

(3)

Výhradní historický výraz spojený s víny „Marsala fine“. Původně bylo víno „Marsala“ vyráběno výhradně pro domácí trh.

Klassisch

německý

CHOP

(1)

Tradiční oblast produkce „Caldaro“„Alto Adige“ (s označením „Santa Maddalena“ a „Terlano“).

(Viz definice výrazu „Classico“).

Klassisches Ursprungsgebiet

Kretzer

německý

CHOP

(1)

Výraz vztahující se na způsob výroby a na typickou růžovou barvu.

Výraz se používá pro odpovídající vína typu „Alto Adige“, „Trentino“ a „Teroldego rotaliano“.

Lacrima

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený výslovně s názvem vína „Lacrima di Morro d'Alba“, nedílná součást názvu tohoto vína. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, při níž jemné lisování hroznů vede k vysoce kvalitnímu výrobku.

Lacryma Christi

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5)

Výhradní historický výraz spojený výslovně s víny „Vesuvio“. Tradičně byl spojován s určitými typy výše uvedených vín (běžná vína a likérová/šumivá vína), jež jsou vyráběna zvláštní výrobní metodou, která zahrnuje jemné lisování hroznů vedoucí k vysoce kvalitnímu výrobku, jenž má náboženské konotace.

Lambiccato

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s jedním z typů vín „Castel San Lorenzo“. Odkazuje na druh výrobku a na zvláštní výrobní metodu, která používá hrozny odrůdy Muscat a při níž dochází k maceraci hroznů při kontrolované teplotě uvnitř zvláštních nádob tradičně nazývaných „Lambicchi“.

London Particolar

italský

CHOP

(3)

Výhradní historický výraz spojený s víny typu „Marsala Superiore“. Jedná se o výraz (nebo jeho iniciály) tradičně používaný k popisu výrobku určeného pro anglický trh. Používání angličtiny je rovněž tradiční a je uvedeno ve specifikaci výrobku a předpisech stanovených pro vína „Marsala“. Je běžně známo, že význam a pověst tohoto označení jako likérového vína lze přičíst činnosti výrobců i anglických distributorů, kteří od roku 1773, kdy víno Marsala objevili, vyráběli a uváděli toto mimořádné víno na trh, a tak umožnili, aby se stalo známým po celém světě, zejména v Anglii.

Inghilterra

Occhio di Pernice

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s určitými typy vín „Vin Santo“. Odkazuje na výrobní metodu a zvláštní barvu. Zvláštní způsob výroby založený na použití červených odrůd umožňuje vyrábět velmi typický výrobek s mimořádnou barvou, která sahá od svěží po světle růžovou. Jedná se o detail barvy oka koroptve (italsky „Pernice“), podle níž víno dostalo svůj název.

Oro

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený se zvláštními víny „Marsala“. Odkazuje na zvláštní barvu a způsob výroby, který zakazuje použití vařeného moštu. To umožňuje získat obzvláště hodnotný výrobek světlejší či tmavší zlaté barvy.

Passito

italský

CHOP / CHZO

(1, 3, 15, 16)

Výraz spojený s druhem výrobku a odpovídající výrobní metodou. Výrazy „passito“ nebo „vino passito“ a „vino passito liquoroso“ jsou vyhrazeny pro běžná nebo likérová vína získaná kvašením hroznů sušených přirozeně nebo na větraném místě podle specifikací výrobku. Zákon č. 82/2006 rozšířil tento výraz na vína z přezrálých hroznů.

Vino passito

Vino Passito Liquoroso

Ramie

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s jedním z typů vín „Pinerolese“. Odkazuje na druh výrobku a odpovídající výrobní metodu založenou na částečně sušených hroznech.

Rebola

italský

CHOP

(1, 15)

Výhradní výraz spojený s jedním z typů vín „Colli di Rimini“. Odkazuje na výrobní metodu a druh výrobku, jehož barva sahá od zlaté po jantarovou a který je získán z částečně sušených hroznů.

Recioto

italský

CHOP

(1, 4, 5)

Tradiční historický výraz úzce spojený s názvem tří vín s označením původu vyráběných v oblasti Veneto: chráněné označení původu „Valpolicella“, „Gambellara“ a „Recioto di Soave“, označení patřící do těchto produkčních oblasti se vzájemně velmi blíží a mají podobné tradice, zejména v provinciích Verona a Vicenza. Původ těchto názvů pochází z pátého století. V té době autoři pastýřských románů hodnotili jako zvlášť cenné a proslulé toto víno, jehož výroba byla omezena na provincii Verona a jehož název pocházel z „Retia“, hornaté oblasti, která se ve starověku rozprostírala ve veronsko-tridentské oblasti až ke comasco-valtellinským hranicím. Tento výraz se tudíž používal od starověku a používá se dosud k označení vín získaných zvláštní výrobní metodou, která zahrnuje sušení hroznů.

Riserva

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 15, 16)

Vína, která prošla určitou dobou zrání, nejméně dva roky u červených vín a jeden rok u bílých vín, s dalším zráním v sudech, jak je výslovně stanoveno ve specifikaci výrobku. Kromě běžných postupů musí specifikace výrobku stanovit povinnost uvádět na etiketě ročník sklizně a rovněž předpisy pro jeho uchovávání v případě směsi vín z různých ročníků sklizně. U druhu šumivých a likérových vín s chráněným označením původu je možno tento výraz použít v souladu s podmínkami stanovenými příslušnou specifikací výrobku a v souladu s právem Společenství.

Rubino

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s chráněným označením původu „Cantavenna“. Odkazuje na celý proces a na zvláštní barvu. Výraz „Rubino“ je mimoto spojen se zvláštním typem vín DOC „Teroldego Rotaliano“, „Trentino“ a „Garda Colli Mantovami“ a odkazuje na zvláštní barvu výrobku.

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený se zvláštním typem vín „Marsala“. Odkazuje na zvláštní proces, který zakazuje používání vařeného moštu. Toto víno má mimoto zvláštní rubínovou barvu, která po zrání získává jantarový odlesk.

Sangue di Giuda

italský

CHOP

(4, 5, 8)

Výhradní historický tradiční výraz spojený s typem vína vyráběného na území Oltrepò Pavese. Používá se dlouhou dobu k označení velmi charakteristického výrobku červené barvy, sladkého, šumivého nebo bohatého, příjemné chuti, tj. je tak lahodné, že čím více ho vypijete, tím více vás může ošálit, jako známý apoštol!!

Scelto

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s víny „Caldaro“, „Caldaro Classico – Alto Adige“ a „Colli del Trasimeno“. Odkazuje na zvláštní výrobek a odpovídající výrobní metodu, začínající výběrem hroznů (proto ho nazýváme „výběr“).

Sciacchetrà

italský

CHOP

(1)

Historický tradiční výraz úzce spjatý s „Cinque Terre“. Odkazuje na způsob použitý k získání výrobku, včetně lisování hroznů a skladování. Ve skutečnosti slovo znamená přesně „vylisovat a nechat netknuté“, což je metoda používaná pro vysoce jakostní vína.

Sciac-trà

italský

CHOP

(1)

Stejně jako výše (Schiacchetrà). V tomto případě lze rozdíl přičíst výrazu použitému pro zvláštní typ.

Spätlese

německý

CHOP / CHZO

(1, 3, 15, 16)

Viz výraz „pozdní sklizeň“ používaný v autonomní provincii Bolzano.

Soleras

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený se zvláštním typem likérových vín nazývaných „Marsala“. Odkazuje na výrobek a zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech pět let. Je zakázáno obohacování vařeným moštem nebo zahuštěným moštem. Výsledkem je čistý, přírodní produkt, který neobsahuje žádné další složky, a to ani vinného původu, samozřejmě kromě alkoholu, jelikož se jedná o likérové víno.

Stravecchio

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený výhradně s jedinečným typem „Virgin“ a/nebo „Soleras“ vín „Marsala“. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech 10 let.

Strohwein

německý

CHOP / CHZO

(1, 3, 11, 15, 16)

Viz tradiční výraz „Passito“.

Znamená přesně „slámové víno“.

Odkazuje na zvláštní víno vyrobené v provincii Bolzano a odpovídá výrobní metodě, která zahrnuje sušení hroznů po sklizni na slámě podle metody sušení stanovené v jednotlivých specifikacích výrobků.

Superiore

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 16)

Vína vyšší jakosti, předpisy pro jejichž výrobu jsou mnohem přísnější než ostatní. Specifikace výrobků stanoví tyto rozdíly:

a)	minimální přirozený obsah alkoholu v hroznech vyšší než 0,5° obj.;

b)	celkový obsah alkoholu vyšší než 0,5° obj.

San Marino

Superiore Old Marsala

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený s typem „Marsala Superiore“. Odkazuje na specifický výrobek a zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech dva roky. Jedná se o název, který mimoto zahrnuje anglický výraz, tradiční pro likérové víno a schválený specifikací výrobku i předpisy týkajícími se vín „Marsala“. Význam a proslulost tohoto označení lze přičíst činnosti výrobců i anglických distributorů, kteří od roku 1773, kdy víno Marsala objevili, vyráběli a uváděli toto mimořádné víno na trh, a tak umožnili, aby se stalo známým po celém světě, zejména v Anglii.

Torchiato

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s víny „Colli di Conegliano – Torchiato di Fregona“. Odkazuje na zvláštní vlastnosti výrobku, který je získán díky důkladné výrobní metodě, která zahrnuje jemné lisování hroznů.

Torcolato

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený se zvláštním typem vín „Breganze“.

Odkazuje na zvláštní vlastnosti výrobku, který je získán pečlivou výrobní metodou, která zahrnuje používání částečně sušených hroznů. Hrozny byly po sklizni zavěšeny na mřížoví, jímž se posléze propletly a byly případně pověšeny znovu. Tímto způsobem hrozny prošly procesem sušení.

Vecchio

italský

CHOP

(1, 3)

Výraz spojený s víny „Rosso Barletta“, „Aglianico del Vuture“, „Marsala“ a „Falerno del Massico“. Odkazuje na podmínky školení a následného zrání a vývoje výrobku.

Vendemmia Tardiva

italský

CHOP / CHZO

(1, 3, 15, 16)

Výraz spojený se zvláštním typem výrobků, který znamená pozdní sklizeň hroznů. Následný proces zrání hroznů v samotném podniku a sušení hroznů v různém prostředí a povětrnostních podmínkách zajišťuje mimořádný výrobek se zvláštním obsahem cukru a vůní. Výsledkem je naprosto mimořádné víno. Tato vína jsou rovněž zařazena jako dezertní vína nebo „meditační“ vína.

Verdolino

italský

CHOP / CHZO

(1)

Výraz spojený s výrobní metodou a zvláštní zelenou barvou.

Vergine

italský

CHOP

(1, 3)

Výraz spojený s víny „Marsala“. Odkazuje na specifický výrobek a zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech pět let, a rovněž zákaz přidávat vařený nebo zahuštěný mošt. To znamená, že výrobek je čistý, bez dalších složek, a to ani vinného původu, kromě obsahu alkoholu typického pro likérové víno.

Tento výraz je mimoto spojen s víny „Bianco Vergine Valdichiana“. Souvisí s tradiční výrobní metodou, která zahrnuje kvašení bez slupek, takže výsledkem je čistý a přírodní konečný produkt.

Vermiglio

italský

CHOP

(1)

Souvisí s víny „Colli dell’Etruria Centrale“. Odkazuje jak na zvláštní jakost, tak i zvláštní vůni.

Vino Fiore

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený se zvláštní výrobní metodou některých bílých a růžových vín. Metoda, která zahrnuje jemné lisování hroznů, takže výsledkem je zvlášť jemná chuť, která probouzí nejlepší stránku vína, tj. „výkvět“.

Vino Novello

italský

CHOP / CHZO

(1, 8)

Výraz spojený se zvláštní výrobní metodou a dobou výroby, uvedení na trh a spotřeba je stanovena na 6. listopadu roku sklizně.

Novello

Vin Santo

italský

CHOP

(1)

Historický tradiční výraz spojený s některými víny vyráběnými v oblastech Toscana, Marche, Umbria, Emilia Romagna, Veneto a Trentino Alto Adige.

Odkazuje na zvláštní typ vín a odpovídající složitou výrobní metodu, která zahrnuje skladování a sušení hroznů na vhodných větraných místech a dlouhou dobu zrání v tradičních dřevěných nádobách.

Co se týká původu výrazu, byly vypracovány četné hypotézy, přičemž většina z nich je spojena s obdobím středověku. Nejspolehlivější hypotéza je spojena s náboženským významem vína. Toto víno bylo považováno za naprosto mimořádné a pyšnilo se zázračnými účinky.

Běžně se používalo při celebrování mše svaté a to může vysvětlovat výraz „svaté víno“ (vinsanto).

Výraz se dosud používá a je podrobně popsán ve specifikacích vín s chráněným označením původu, jejichž druhy jsou obecně známy a oceňovány na celém světě.

Vino Santo

Vinsanto

Vivace

italský

CHOP / CHZO

(1, 8)

Výraz spojený s výrobní metodou a získaným výrobkem. Toto víno šumí kvůli obsahu oxidu uhličitého, což je výsledkem speciálního a přirozeného procesu kvašení.

KYPR

Αμπελώνας (-ες)

(Ampelonas (-es))

(Vineyard(-s))

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

Víno vyrobené z hroznů sklizených na vinicích o ploše nejméně 1 hektaru patřících jednomu zemědělskému podniku. K vinifikaci dochází zcela v podniku ve vymezené oblasti.

WPC – zákon č. 6/2006

(ES 382/2007, L 95, 5.4.2007)

Κτήμα

(Ktima)

(Domain)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

Víno vyrobené z hroznů sklizených na vinicích o ploše nejméně 1 hektaru patřících jednomu zemědělskému podniku. Vinifikace se zcela provádí v podniku.

WPC – zákon č. 6/2006

(ES 382/2007, L 95, 5.4.2007)

Μοναστήρι

(Monastiri)

(Monastery)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

Víno vyrobené z hroznů sklizených na vinicích o ploše nejméně 1 hektaru patřících jednomu zemědělskému podniku. V téže zemědělské oblasti se nachází klášter. Vinifikace se provádí zcela v tomto podniku.

WPC – zákon č. 6/2006

(ES 382/2007, L 95, 5.4.2007)

Μονή

(Moni)

(Monastery)

řecký

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

LUCEMBURSKO

Château

francouzský

CHOP

(1)

Výraz spojený s názvem podniku, pokud hrozny pocházejí výhradně z tohoto podniku a vinifikaci provádí tento podnik.

Chile

Grand premier cru

francouzský

CHOP

(1)

Vína schválená pro vnitrostátní pečeť „Marque nationale“ mohou nést rovněž jedno z dodatečných označení jakosti: „Vin classé“, „Premier cru“ nebo „Grand premier cru“, která se používají od roku 1959. Tato označení jsou udělována jednotlivému vínu po degustaci oficiálním výborem, který vína hodnotí pomocí 20bodové stupnice:

—	vína, která získají méně než 12 bodů, nejsou oficiálně zařazena a nesmí uvádět „Marque nationale – appellation contrôlée“,

—	vína, která dosáhnou nejméně 12,0 bodů, jsou oficiálně uznána jako „Marque nationale – appellation contrôlée“,

—	vína, která dosáhnou nejméně 14,0 bodů, mohou kromě údaje „Marque nationale – appellation contrôlée“ nést označení „Vin classé“,

—	vína, která dosáhnou nejméně 16,0 bodů, mohou kromě údaje „Marque nationale – appellation contrôlée“ nést označení „Premier cru“,

—	vína, která dosáhnou nejméně 18,0 bodů, mohou kromě údaje „Marque nationale – appellation contrôlée“ nést označení „Grand premier cru“.

Tunisko

Premier cru

Vin classé

Vendanges tardives

francouzský

CHOP

(1)

Označuje víno z pozdní sklizně vyrobené pouze z jedné z odrůd Auxerrois, Pinot blanc, Pinot gris, Riesling nebo Gewürztraminer. Hrozny jsou sklizeny ručně a přirozený objemový obsah alkoholu je pro Riesling stanoven na nejméně 95 °Oechsle a pro ostatní odrůdy na 105 °Oechsle.

(Nařízení vlády ze dne 8. ledna 2001)

Vin de glace

francouzský

CHOP

(1)

Označuje ledové víno vyrobené z hroznů sklizených ručně v zmrzlém stavu při teplotě –7°C nebo nižší. K vinifikaci lze použít pouze odrůdy Pinot blanc, Pinot gris a Riesling a mošt musí mít minimální přirozený objemový obsah alkoholu 120 °Oechsle.

(Nařízení vlády ze dne 8. ledna 2001)

Vin de paille

francouzský

CHOP

(1)

Označuje slámové víno vyrobené z hroznů jedné z odrůd Auxerrois, Pinot blanc, Pinot gris nebo Gewürztraminer. Hrozny musí být sklizeny ručně a rozloženy na rohožích se slámy, kde se suší po dobu nejméně dvou měsíců. Slámu lze nahradit moderními věšáky. Hrozny musí mít minimální přirozený objemový obsah alkoholu 130 °Oechsle.

(Nařízení vlády ze dne 8. ledna 2001)

MAĎARSKO

Aszú (3)(4)(5)(6) puttonyos

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené nalitím mladého vína, moštu nebo mladého vína v procesu kvašení na bobule napadené plísní (aszú), zrající po dobu nejméně tří let (dva roky v sudu). Stanoveny jsou rovněž podíly pro obsah cukru a bezcukerného extraktu. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaj“.

Aszúeszencia

maďarský

CHOP

(1)

Bikavér

maďarský

CHOP

(1)

Červené víno nejméně ze tří odrůd, zrající v dřevěném sudu nejméně 12 měsíců, další specifikace mohou stanovit místní předpisy. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Eger“ a „Szekszárd“.

Eszencia

maďarský

CHOP

(1)

Šťáva z bobulí napadených plísní (aszú), která samovolně odtéká z kádí, v nichž byly shromážděny během sklizně. Obsah zbytkového cukru: nejméně 450 g/l. Bezcukerný extrakt: nejméně 50 g/l. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaj“.

Fordítás

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené nalitím vína na vylisovanou dužinu aszú z téže sklizně, zrající po dobu nejméně dvou let (jeden rok v sudu). Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaj“.

Máslás

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené nalitím vína na kaly z vína Tokaj Aszú z téže sklizně, zrající po dobu nejméně dvou let (jeden rok v sudu). Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaj“.

Késői szüretelésű bor

maďarský

CHOP / CHZO

(1)

Pozdní sklizeň. Obsah cukru v moštu činí nejméně 204,5 g/l.

Válogatott szüretelésű bor

maďarský

CHOP / CHZO

(1)

Víno vyrobené z vybraných bobulí. Obsah cukru v moštu je nejméně 204,5 g/l.

Muzeális bor

maďarský

CHOP / CHZO

(1)

Víno zrající v lahvi nejméně pět let.

Siller

maďarský

CHOP / CHZO

(1)

Červené víno s velmi jasnou barvou kvůli krátké době macerování.

Szamorodni

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z bobulí napadených plísní (aszú) i zdravých bobulí, zrající nejméně dva roky (jeden rok v sudu). Mošt obsahuje nejméně 230,2 gramu cukru na litr. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaj“.

RAKOUSKO

Ausstich

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

Auswahl

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

Bergwein

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno je vyrobeno z hroznů vypěstovaných na terasách nebo strmých svazích vinic se sklonem více než 26 %.

Klassik

německý

CHOP

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

Classic

Heuriger

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno musí být prodáno maloobchodníkovi do konce prosince následujícího po sklizni hroznů a spotřebiteli musí být prodáno do konce následujícího března.

Gemischter Satz

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno musí být směsí různých odrůd bílého vína nebo červeného vína.

Jubiläumswein

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

Reserve

německý

CHOP

(1)

Víno musí mít minimální obsah alkoholu 13 % objemových. U červených vín nemůže být číslo kontroly jakosti vína použito před 1. listopadem následujícím po roku sklizně; u bílých vín nesmí být použito před 15. březnem následujícím po roku sklizně.

Schilcher

německý

CHOP / CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno ve Štýrsku pouze z hroznů odrůdy „Blauer Wildbacher“ vypěstované ve vinařské oblasti Steirerland.

Sturm

německý

CHZO

(1)

Částečně zkvašený hroznový mošt s minimálním obsahem alkoholu 1 % objemové. Víno Sturm musí být prodáno v období mezi srpnem a prosincem roku sklizně a v době prodeje musí kvasit.

PORTUGALSKO

Canteiro

portugalský

CHOP

(3)

Výraz vyhrazení pro víno s chráněným označením původu „Madeira“, které je po kvašení alkoholizováno a uloženo v sudu, zraje po dobu nejméně dvou let, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci a nesmí být plněno dříve než po třech letech.

[Portaria č. 125/98 de 29.7.1998]

Colheita Seleccionada

portugalský

CHOP / CHZO

(1)

Výraz je vyhrazen pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, balené ve skleněných lahvích, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, skutečným obsahem alkoholu nejméně o 1 % objemové vyšším než je zákonem stanovené minimum, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci a musí být povinně označeno údajem o ročníku sklizně.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Crusted

anglický

CHOP

(3)

Portské víno mimořádných organoleptických vlastností, červené, plné chuti v době plnění, s jemnou vůní a chutí získanou smícháním vín z několika ročníků k dosaženi vzájemně se doplňujících organoleptických vlastností, což vede k vytvoření usazenin (krust) na stěnách lahve, uznané Institutem vín z Porta a Doura (Instituto dos Vinhos do Douro e Porto), s oprávněním používat označení.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Crusting

Escolha

portugalský

CHOP / CHZO

(1)

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, balené ve skleněných lahvích, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Escuro

portugalský

CHOP

(3)

Výraz vyhrazení pro víno s chráněným označením původu „Madeira“ s vysokou aromatickou intenzitou, rovnováhou oranžové a hnědé barvy, přičemž posledně uvedená barva převažuje, a to kvůli oxidaci barviva a odstraňování extrahovaného materiálu ze sudu.

[Portaria č. 125/98 de 29.7.1998]

Fino

portugalský

CHOP

(3)

Kvalitní a elegantní víno s chráněným označením původu „Madeira“ s dokonalou rovnováhou svěžesti kyselinek, vyzrálosti a vůně vyvinuté během zrání v sudu.

[Portaria č. 125/98 de 29.7.1998]

Portské víno dobré jakosti s komplexností vůně a chuti, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, které se používá výhradně ve spojení s tradičními výrazy spojenými s portským vínem Tawny, Ruby a White.

[Portaria č. 1484/2002 de 22.11.2002]

Frasqueira

portugalský

CHOP

(3)

Víno s CHOP „Madeira“, jehož označení je spojeno s ročníkem sklizně, výrobek musí být získán z tradičních odrůd s dobou zrání nejméně 20 let před plněním, představující typickou jakost, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci před a po plnění.

[Portaria č. 125/98 de 29.7.1998]

Garrafeira

portugalský

CHOP / CHZO

(1, 3)

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, spojený s ročníkem sklizně, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, u červeného vína doba zrání nejméně 30 měsíců, z toho nejméně 12 měsíců ve skleněných lahvích, a u bílých nebo růžových vín doba zrání nejméně 12 měsíců, z toho nejméně 6 měsíců ve skleněných lahvích, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

CHOP

(3)

Portské víno s CHOP, které je po zrání v dřevěném sudu umístěno do skleněných nádob po dobu nejméně osmi let, poté je plněno.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

CHOP

(3)

Víno s CHOP „Madeira“ spojené s ročníkem sklizně, výrobek musí být získán z tradičních odrůd s dobou zrání nejméně 20 let před plněním, představující typickou jakost, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci před a po plnění.

[Portaria č. 40/82, 15.4.1982]

Lágrima

portugalský

CHOP

(3)

Portské víno, jehož stupeň sladkosti musí odpovídat hustotě 1 034 až 1 084 při teplotě 20o C.

[Decreto-Lei č. 166/86, 26.6.1986]

Leve

portugalský

CHOP / CHZO

(1, 3)

Výraz vyhrazený pro víno s CHZO „Lisboa“, které má minimální přirozený obsah alkoholu požadovaný pro dotyčnou vinařskou oblast, skutečný obsah alkoholu nejvýše 10 % objemových, stanovenou kyselost vyjádřenou v gramech kyseliny vinné, a to nejméně 4,5 g/l, maximální tlak 1 bar, přičemž ostatní analytické parametry jsou v souladu s hodnotami stanovenými pro vína se zeměpisným označením obecně.

[Portaria no 426/2009, 23.4.2009]

Výraz vyhrazený pro víno s CHZO „Tejo“, které má minimální přirozený obsah alkoholu požadovaný pro dotyčnou vinařskou oblast, skutečný obsah alkoholu nejvýše 10,5 % objemových, stanovenou kyselost vyjádřenou v gramech kyseliny vinné, a to nejméně 4 g/l, maximální tlak 1 bar, přičemž ostatní analytické parametry jsou v souladu s hodnotami stanovenými pro vína se zeměpisným označením obecně.

[Portaria č. 445/2009, 27.4.2009]

Bílé víno s CHOP „Port“ s obsahem alkoholu nejméně 16,5 % objemových

[Regulamento no 36/2005, de 18.4.2005]

Víno s CHOP „Madeira“ s nižší plností a vyváženou strukturou.

[Portaria no 125/98 de 29.7.1998]

Nobre

portugalský

CHOP

(1)

Výraz vyhrazený pro označení původu „Dão“, který splňuje podmínky stanovené ve statutu vinařské oblasti Dão.

[Decreto-Lei č. 376/93, 5.11.1993]

Reserva

portugalský

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5)

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, balené ve skleněných lahvích, spojený s ročníkem sklizně, charakteristických organoleptických vlastností, skutečným obsahem alkoholu vyšším než zákonem stanovené minimum nejméně o 0,5 % objemové, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Výraz vyhrazený pro jakostní šumivé víno, šumivé víno se zeměpisným označením nebo označením původu, lahvování mezi 12 a 24 měsíci před transferní metodou, degoržáží nebo odstraněním kalů.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Výraz vyhrazený pro likérové víno se zeměpisným označením a označením původu, balené ve skleněných lahvích, spojený s ročníkem sklizně, nemůže být uváděno na trh dříve než po třech letech, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

CHOP

(1, 3, 4, 5)

Portské víno s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, vykazující komplexnost vůně a chuti, získané smícháním vín různých vývojových stádií, se zvláštními organoleptickými vlastnostmi.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Víno s CHOP „Madeira“, které by mělo být plněno jako minimálně 5leté víno.

[Portaria č. 125/98, 29.7.1998]

Reserva velha (ou grande reserva)

portugalský

CHOP / CHZO

(1, 3, 4, 5)

Výraz vyhrazený pro jakostní šumivé víno, šumivé víno se zeměpisným označením a označením původu, lahvování déle než 36 měsíců před transferní metodou, degoržáží nebo odstraněním kalů.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Ruby

anglický

CHO

(3)

Portské víno červené nebo plně červené barvy. Jedná se o vína, u nichž výrobce usiluje o kontrolu vývoje jejich tmavě červené barvy a zachování ovocné chuti a síly mladého vína.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Jižní Afrika (8)

Solera

portugalský

CHOP

(3)

Víno s CHOP „Madeira“ spojené s datem sklizně, jež je základem šarže, každý rok je k lahvování vzato množství nepřesahující 10 % zásoby, přičemž množství je vynahrazeno jakostí vína. Maximum povolených přísad je 10, veškeré existující víno může být plněno najednou.

[Portaria č. 125/98 de 29.7.1998]

Super reserva

portugalský

CHOP / CHZO

(4, 5)

Výraz vyhrazený pro jakostní šumivé víno, šumivé víno se zeměpisným označením nebo označením původu, lahvování mezi 24 a 36 měsíci před transferní metodou, degoržáží nebo odstraněním kalů.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Superior

portugalský

CHOP / CHZO

(1, 3)

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením a označením původu, balené ve skleněných lahvích, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, skutečným obsahem alkoholu vyšším než zákonem stanovené minimum nejméně o 1 % objemové, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Výraz vyhrazený pro likérové víno se zeměpisným označením a označením původu, balené ve skleněných lahvích, nemůže být uvedeno na trh dříve než po pěti letech, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

Tawny

anglický

CHOP

(3)

Červené portské víno zrající v dřevěné nádobě po dobu nejméně sedmi let. Je získáno ze šarží různých vín, která zrála různě dlouhou dobu v sudech nebo kádích. S přibývajícím stářím se barva vína pomalu vyvíjí do žlutohnědé, středně žlutohnědé nebo světle žlutohnědé s vůní sušeného ovoce a dřeva; čím je víno starší, tím je tato vůně silnější.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Jižní Afrika (8)

Vintage, může být doplněno výrazem Late Bottle (LBV) nebo Character

anglický

CHOP

(3)

Portské víno s vysoce kvalitními organoleptickým vlastnostmi, z jedné sklizně, červené, s plnou chutí v době schválení, s jemnou vůní a chutí, uznané Institutem vín z Porta a Doura, s oprávněním užívat toto označení. Název „Late Bottled Vintage“ nebo „LBV“ se začíná používat ve čtvrtém roce po roku sklizně a poslední plnění lze provést do 31. prosince šestého roku po roku sklizně.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Vintage

anglický

CHOP

(3)

Portské víno s mimořádnými organoleptickými vlastnostmi, z jedné sklizně, červené, s plnou chutí v době schválení, velmi jemnou vůní a chutí, uznané Institutem vín z Porta a Doura, s oprávněním užívat toto označení a příslušné datum. Název „Vintage“ se začíná používat v druhém roce po roku sklizně a poslední plnění musí být provedeno do 30. července třetího roku od sklizně. Uvádění na trh se uskutečňuje pouze od 1. května druhého roku od sklizně.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Jižní Afrika (8)

RUMUNSKO

Rezervă

rumunský

CHOP / CHZO

(1)

Víno je školeno nejméně 6 měsíců v dubové nádobě a v lahvi zraje nejméně šest měsíců.

Vin de vinotecă

rumunský

CHOP

(1, 15, 16)

Víno je školeno nejméně jeden rok v dubové nádobě a v lahvi zraje nejméně čtyři roky.

Vin tânăr

rumunský

CHOP / CHZO

(1)

Víno je uváděno na trh do konce roku, v němž bylo schváleno.

SLOVENSKO

Mladé víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno musí být plněno do konce kalendářního roku, v němž byly sklizeny hrozny použité pro výrobu vína. Uvedení vína na trh je povoleno od prvního pondělí v listopadu ve stejném ročníku sklizně.

Archívne víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno zrálo nejméně tři roky po sklizni hroznů použitých k výrobě vína.

Panenská úroda

slovenský

CHOP

(1)

Hrozny použité pro výrobu pocházely z první sklizně vinice. První sklizní se rozumí sklizeň ve třetím roce po založení vinice, nejpozději ve čtvrtém roce.

SLOVINSKO

Mlado vino

slovinský

CHZO / PGO

(1)

Víno, které může být uvedeno na trh nejdříve 30 dnů po sklizni a pouze do 31. ledna.

(1) CHOP (chráněné označení původu) nebo CHZO (chráněné zeměpisné označení), doplněno odkazem na druhy výrobků z révy vinné, jak jsou uvedeny v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2) Text psaný kurzívou je uveden pouze pro informaci nebo vysvětlení či oboje a nevztahuje se na něj článek 3 tohoto nařízení. Jelikož tyto údaje jsou pouze orientační, nenahrazují v žádném případě příslušné vnitrostátní právní předpisy.“

(3) Výraz „Qualitätswein mit Prädikat“ je přípustný v přechodném období, jež skončí dne 31. 12. 2010.

(4) Pro výrazy „Sekt“, „Likörwein“ a „Perlwein“ se ochrana nepožaduje.

(5) Pro výraz „sekt“ se ochrana nepožaduje.

(6) Pro výraz „sekt“ se ochrana nepožaduje.

(7) Pro výrazy „Riesling“ a „Sekt“ se ochrana nepožaduje.

(8) Výrazy „Ruby“, „Tawny“ a „Vintage“ se používají ve spojení s jihoafrickým zeměpisným označením „CAPE“.

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XV

SEZNAM MOŠTOVÝCH ODRŮD A JEJICH SYNONYM, KTERÉ MOHOU BÝT UVEDENY NA ETIKETÁCH VÍN

(*) VYSVĚTLIVKY:

—	výrazy psané kurzívou:	odkaz na synonymum používané pro moštovou odrůdu
—	„°“	žádné synonymum
—	tučně vytištěné výrazy:	sloupec 3: název moštové odrůdy sloupec 4: země, v níž název odpovídá odrůdě a odkazu na odrůdu
—	výrazy, které nejsou vytištěny tučně:	sloupec 3: název synonyma odrůdy révy sloupec 4: název země používající synonymum názvu odrůdy révy.

ČÁST A: Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 62 odst. 3

	Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení	Název odrůdy nebo její synonyma	Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)
1	Alba (IT)	Albarossa	Itálie°
2	Alicante (ES)	Alicante Bouschet	Řecko°, Itálie°, Portugalsko°, Alžírsko°, Tunisko°, Spojené státy americké°, Kypr°, Jižní Afrika Pozn: K označení vína nesmí být použít název „Alicante“ samotný.
3		Alicante Branco	Portugalsko°
4		Alicante Henri Bouschet	Francie°, Srbsko a Černá Hora (6)
5		Alicante	Itálie°
6		Alikant Buse	Srbsko a Černá Hora (4)
7	Avola (IT)	Nero d’Avola	Itálie
8	Bohotin (RO)	Busuioacă de Bohotin	Rumunsko
9	Borba (PT)	Borba	Španělsko°
10	Bourgogne (FR)	Blauburgunder	Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-20-30), Rakousko (18-20), Kanada (20–30), Chile (20–30), Itálie (20–30), Švýcarsko
11		Blauer Burgunder	Rakousko (10-13), Srbsko a Černá Hora (17-30)
12		Blauer Frühburgunder	Německo (24)
13		Blauer Spätburgunder	Německo (30), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-20-30), Rakousko (10-11), Bulharsko (30), Kanada (10–30), Chile (10–30), Rumunsko (30), Itálie (10–30)
14		Burgund Mare	Rumunsko (35, 27, 39, 41)
15		Burgundac beli	Srbsko a Černá Hora (34)
16		Burgundac Crni	Chorvatsko°
17		Burgundac crni	Srbsko a Černá Hora (11-30)
18		Burgundac sivi	Chorvatsko°, Srbsko a Černá Hora°
19		Burgundec bel	Bývalá jugoslávská republika Makedonie°
20		Burgundec crn	Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-13-30)
21		Burgundec siv	Bývalá jugoslávská republika Makedonie°
22		Early Burgundy	Spojené státy americké°
23		Fehér Burgundi, Burgundi	Maďarsko (31)
24		Frühburgunder	Německo (12), Nizozemsko°
25		Grauburgunder	Německo, Bulharsko, Maďarsko°, Rumunsko (26)
26		Grauer Burgunder	Kanada, Rumunsko (25), Německo, Rakousko
27		Grossburgunder	Rumunsko (37, 14, 40, 42)
28		Kisburgundi kék	Maďarsko (30)
29		Nagyburgundi	Maďarsko°
30		Spätburgunder	Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-13-20), Srbsko a Černá Hora (11-17), Bulharsko (13), Kanada (10-13), Chile, Maďarsko (29), Moldavsko°. Rumunsko (13), Itálie (10-13), Spojené království, Německo (13)
31		Weißburgunder	Jižní Afrika (33), Kanada, Chile (32), Maďarsko (23), Německo (32, 33), Rakousko (32), Spojené království°, Itálie
32		Weißer Burgunder	Německo (31, 33), Rakousko (31), Chile (31), Slovinsko, Itálie
33		Weissburgunder	Jižní Afrika (31), Německo (31, 32), Spojené království, Itálie, Švýcarsko°
34		Weisser Burgunder	Srbsko a Černá Hora (15)
35	Calabria (IT)	Calabrese	Itálie
36	Cotnari (RO)	Grasă de Cotnari	Rumunsko
37	Franken (DE)	Blaufränkisch	Česká republika (39), Rakousko°, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko, Rumunsko (14, 27, 39, 41)
38		Frâncușă	Rumunsko
39		Frankovka	Česká republika (37), Slovensko (40), Rumunsko (14, 27, 38, 41)
40		Frankovka modrá	Slovensko (39)
41		Kékfrankos	Maďarsko, Rumunsko (37, 14, 27, 39)
42	Friuli (IT)	Friulano	Itálie
43	Graciosa (PT)	Graciosa	Portugalsko°
44	Мелник (BU) Melnik	Мелник Melnik	Bulharsko
45	Montepulciano (IT)	Montepulciano	Itálie°
46	Moravské (CZ)	Cabernet Moravia	Česká republika°
47		Moravia dulce	Španělsko°
48		Moravia agria	Španělsko°
49		Muškat moravský	Česká republika°, Slovensko
50	Odobești (RO)	Galbenă de Odobești	Rumunsko
51	Porto (PT)	Portoghese	Itálie°
52	Rioja (ES)	Torrontés riojano	Argentina°
53	Sardegna (IT)	Barbera Sarda	Itálie
54	Sciacca (IT)	Sciaccarello	Francie

ČÁST B: Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 62 odst. 4

	Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení	Název odrůdy nebo její synonyma	Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)
1	Mount Athos – Agioritikos (GR)	Agiorgitiko	Řecko°, Kypr°
2	Aglianico del Taburno (IT)	Aglianico	Itálie°, Řecko°, Malta°, Spojené státy americké
3	Aglianico del Vulture (IT)	Aglianicone	Itálie°
4	Aleatico di Gradoli (IT) Aleatico di Puglia (IT)	Aleatico	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
5	Ansonica Costa dell’Argentario (IT)	Ansonica	Itálie, Austrálie
6	Conca de Barbera (ES)	Barbera Bianca	Itálie°
7		Barbera	Jižní Afrika°, Argentina°, Austrálie°, Chorvatsko°, Mexiko°, Slovinsko°, Uruguay°, Spojené státy americké°, Řecko°, Itálie°, Malta°
8		Barbera Sarda	Itálie°
9	Malvasia di Castelnuovo Don Bosco (IT) Bosco Eliceo (IT)	Bosco	Itálie°
10	Brachetto d’Acqui (IT)	Brachetto	Itálie, Austrálie
11	Etyek-Buda (HU)	Budai	Maďarsko°
12	Cesanese del Piglio (IT) Cesanese di Olevano Romano (IT) Cesanese di Affile (IT)	Cesanese	Itálie, Austrálie
13	Cortese di Gavi (IT) Cortese dell’Alto Monferrato (IT)	Cortese	Itálie, Austrálise, Spojené státy americké
14	Duna (HU)	Duna gyöngye	Maďarsko
15	Dunajskostredský (SK)	Dunaj	Slovensko
16	Côte de Duras (FR)	Durasa	Itálie
17	Korinthos-Korinthiakos (GR)	Corinto Nero	Itálie°
18	Korinthos-Korinthiakos (GR)	Korinthiaki	Řecko°
19	Fiano di Avellino (IT)	Fiano	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
20	Fortana del Taro (IT)	Fortana	Itálie, Austrálie
21	Freisa d’Asti (IT) Freisa di Chieri (IT)	Freisa	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
22	Greco di Bianco (IT) Greco di Tufo (IT)	Greco	Itálie, Austrálie
23	Grignolino d’Asti (IT) Grignolino del Monferrato Casalese (IT)	Grignolino	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
24	Izsáki Arany Sárfehér (HU)	Izsáki Sáfeher	Maďarsko
25	Lacrima di Morro d’Alba (IT)	Lacrima	Itálie, Austrálie
26	Lambrusco Grasparossa di Castelvetro	Lambrusco grasparossa	Itálie
27	Lambrusco Grasparossa di Castelvetro	Lambrusco	Itálie, Austrálie (2), Spojené státy americké
28	Lambrusco di Sorbara (IT)
29	Lambrusco Mantovano (IT)
30	Lambrusco Salamino di Santa Croce (IT)
31	Lambrusco Salamino di Santa Croce (IT)	Lambrusco Salamino	Itálie
32	Colli Maceratesi	Maceratino	Itálie, Austrálie
33	Nebbiolo d’Alba (IT)	Nebbiolo	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
34	Colli Orientali del Friuli Picolit (IT)	Picolit	Itálie
35	Colli Orientali del Friuli Picolit (IT)	Pikolit	Slovinsko
36	Colli Bolognesi Classico Pignoletto (IT)	Pignoletto	Itálie, Austrálie
37	Primitivo di Manduria	Primitivo	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
38	Rheingau (DE)	Rajnai rizling	Maďarsko (41)
39	Rheinhessen (DE)	Rajnski rizling	Srbsko a Černá Hora (40-41-46)
40		Renski rizling	Srbsko a Černá Hora (39-43-46), Slovinsko° (45)
41		Rheinriesling	Bulharsko°, Rakousko, Německo (43), Maďarsko (38), Česká republika (49), Itálie (43), Řecko, Portugalsko, Slovinsko
42		Rhine Riesling	Jihoafrická republika°, Austrálie°, Chile (44), Moldavsko°, Nový Zéland°, Kypr, Maďarsko°
43		Riesling renano	Německo (41), Srbsko a Černá Hora (39-40-46), Itálie (41)
44		Riesling Renano	Chile (42), Malta°
45		Radgonska ranina	Slovinsko
46		Rizling rajnski	Srbsko a Černá Hora (39-40-43)
47		Rizling Rajnski	Bývalá jugoslávská republika Makedonie°, Chorvatsko°
48		Rizling rýnsky	Slovensko°
49		Ryzlink rýnský	Česká republika (41)
50	Rossese di Dolceacqua (IT)	Rossese	Itálie, Austrálie
51	Sangiovese di Romagna (IT)	Sangiovese	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
52	Štajerska Slovenija (SV)	Štajerska belina	Slovinsko
53	Teroldego Rotaliano (IT)	Teroldego	Itálie, Austrálie, Spojené státy americké
54	Vinho Verde (PT)	Verdea	Itálie°
55		Verdeca	Itálie
56		Verdese	Itálie°
57	Verdicchio dei Castelli di Jesi (IT) Verdicchio di Matelica (IT)	Verdicchio	Itálie, Austrálie
58	Vermentino di Gallura (IT) Vermentino di Sardegna (IT)	Vermentino	Itálie, Austrálie
59	Vernaccia di San Gimignano (IT) Vernaccia di Oristano (IT) Vernaccia di Serrapetrona (IT)	Vernaccia	Itálie, Austrálie
60	Zala (HU)	Zalagyöngye	Maďarsko

(1) Pro dotčené státy jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

(2) Použití povoleno v ouladu s ustanoveními čl. 22 odst. 4 Dohody ze dne 1. prosince 2008 mezi Evropským společenstvím a Austrálií o obchodu s vínem (Úř. věst. L 28, 30.1.2009, s. 3).“

11.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 117/64

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 404/2010

ze dne 10. května 2010

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových kol pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Zahájení

(1)	Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) Komise dne 13. srpna 2009 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu některých hliníkových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 30. června 2009 Sdružení evropských výrobců kol (Association of European Wheel Manufacturers, EUWA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých hliníkových kol v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

2. Strany dotčené řízením

(3)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení žadatele, výrobce v Unii uvedené v podnětu, jiné známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, a představitele ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)	Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

S ohledem na velký počet vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro zjištění dumpingu a újmy předpokládá výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorků nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(6)

Ve stanovené lhůtě se přihlásilo a požadované údaje poskytlo celkem 36 společností nebo skupin společností ve spojení (dále jen „skupiny“) v ČLR. Těchto 36 společností nebo skupin během období šetření vyrábělo dotčený výrobek a/nebo jej vyváželo na trh Evropské unie a projevilo zájem o zařazení do vzorku. Tyto společnosti se považovaly za spolupracující společnosti a byly brány v úvahu za účelem zařazení do vzorku. Úroveň spolupráce ze strany ČLR, tj. procentní podíl vývozu do EU uskutečněného čínskými spolupracujícími společnosti v porovnání s veškerým čínským vývozem do EU, činila více než 90 %.

(7)

Po konzultacích s dotčenými stranami podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení vybrala Komise podle článku 17 základního nařízení vzorek založený na největším reprezentativním objemu vývozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, a také s přihlédnutím k zeměpisnému rozložení spolupracujících společností nebo skupin. Vybraný vzorek tvoří čtyři (skupiny) společností představující 47 % vývozu 36 spolupracujících společností nebo skupin do EU a přibližně 43 % celkového vývozu z ČLR do EU. Orgány ČLR a čínská obchodní komora souhlasily s výběrem vzorku provedeným Komisí, ale požadovaly, aby byly do vzorku zařazeny nejméně dvě další (skupiny) společností. Vzhledem ke skutečnosti, že původně vybraný vzorek tvoří 20 společností patřících do 4 skupin, bylo rozhodnuto, že více společností nebo skupin již přidat nelze, protože by nebylo možné šetření ukončit v zákonem stanovené lhůtě.

(8)

Pět vyvážejících výrobců v ČLR, kteří nebyli do vzorku zařazeni, požádalo o individuální zacházení a ve stanovené lhůtě poskytlo potřebné informace, s ohledem na použití čl. 9 odst. 6 a čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Ovšem vzhledem k velikosti vzorku, který zahrnoval 4 skupiny s mnoha společnostmi, Komise podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení dospěla k závěru, že nelze povolit žádné individuální zjišťování vyvážejících výrobců v ČLR nezařazených do vzorku, protože by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

(9)	Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, zaslala Komise formuláře žádostí čínským vyvážejícím výrobcům, kteří o to požádali, a čínským orgánům.

(10)

Oznámení o zahájení řízení bylo zasláno přibližně 40 výrobcům hliníkových kol v Unii. Bylo obdrženo 17 odpovědí. Do vzorku bylo zařazeno 5 skupin společností, které byly shledány jako reprezentativní pro výrobu celé Unie, pokud jde o objem prodeje a výrobu v EU (více než 75 %), územní působnost a druh činnosti, tj. prodej na trhu výrobců původního zařízení (OEM) a prodej na následném trhu, podrobnosti viz (19). a následující body odůvodnění. Ačkoliv většina prodeje výrobců v EU zařazených do vzorku směřovala na trh OEM, 2 z výrobců zařazených do vzorku prodávali také na následném trhu. Do vzorku byly zařazeny rovněž společnosti, které podnět nepodaly.

(11)	Během šetření strany předložily další argumenty týkající se údajných rozdílů mezi trhem OEM a následným trhem. Pro získání relevantnějších informací bylo rozhodnuto vzorek rozšířit o dalšího (významného) výrobce aktivního na následném trhu.

(12)

Žadatelé požadovali, aby jejich názvy byly považovány za důvěrné údaje kvůli obavě, že by mohli čelit odvetným opatřením ze strany odběratelů nebo konkurence. Komise se domnívala, že skutečně existuje značná možnost odvetných opatření, a uznala, že by názvy neměly být zveřejněny. Po zahájení řízení všechny spolupracující společnosti souhlasily se zveřejněním svých názvů jako spolupracujících subjektů, avšak nikoliv jako žadatelů.

(13)

Oznámení o zahájení řízení bylo zasláno přibližně 80 dovozcům a dovozcům/uživatelům hliníkových kol. Bylo obdrženo 40 odpovědí od společností představujících přibližně jednu třetinu celkového dovozu z Číny. 12 z těchto odpovědí bylo obdrženo od dovozců a zbytek od dovážejících uživatelů. Do vzorku bylo zařazeno 7 společností (5 dovozců a 2 dovážející uživatelé).

(14)	Komise zaslala dotazníky 6 výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku za ČLR a těm, kteří žádali o individuální zacházení, a 7 dovozcům zařazeným do vzorku. Dotazníky byly také zaslány uživatelům a jiným spolupracujícím výrobcům.

(15)

Vyplněný dotazník byl obdržen od 4 čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od 5 čínských vyvážejících výrobců, kteří žádali o individuální zacházení podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Odpovědi byly také obdrženy od šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku, 3 dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícím výrobcem, od 9 jiných výrobců v EU a od 13 uživatelů. Informace byly obdrženy také od čínské obchodní komory a od dvou sdružení uživatelů.

(16)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

—	Skupina Borbet: Borbet Solingen GmbH – Německo

—

Skupina Heyes Lemmerz:

—	Heyes Lemmerz Alukola, s.r.o. – Česká republika

—	Heyes Lemmerz Italy Holding s.r.l. – Itálie

—

Skupina Ronal:

—	Ronal AG – Švýcarsko

—	Ronal Polska Sp. z o.o. – Polsko

—	Speedline s.r.l. – Itálie

—	Mapsa S. Coop. L. – Španělsko

—	AEZ – Německo

—	Française de Roues S.A.S.V. – Francie

Vyvážející výrobci a jejich společnosti ve spojení v ČLR

—	Baoding Lizhong Wheels manufacturing Co.Ltd. (Baoding)

—	Zhejiang Wanfeng Auto Wheel Co. Ltd (Wanfeng)

—	YHI Manufacturing (Shanghai) Co., Ltd (YHI)

—	CITIC Dicastal Wheel Manufacturing (CITIC)

Společnosti ve spojení v Unii

—	OZ Deutschland, Biberbach (Německo)

—	OZ SpA, Bassano del Grappa (Itálie)

Společnosti ve spojení v Singapuru

—

OZ Asia

—	YHI Manufacturing

Uživatelé

—	Renault – Francie

—	BMW – Německo

(17)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, kterým by nemuselo být tržní zacházení přiznáno, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z Turecka jakožto ze srovnatelné země, a to v prostorách následujících společností:

Výrobci v Turecku

—	CMS Jant ve Makina Sanayi A.Ș.

—	Hayes Lemmerz İnci Aluminyum

3. Období šetření

(18)	Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(19)	Dotčený výrobek je definován jako hliníková kola pro motorová vozidla kódů KN 8701 až 8705 bez ohledu na to, zda jsou vybavena příslušenstvím nebo pneumatikami pocházejícími z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 8708 70 10 a ex 8708 70 50.

(20)

Dotčený výrobek se v Unii prodává prostřednictvím dvou distribučních kanálů: na trh výrobců původního zařízení (OEM) a na tzv. následný trh. Na trhu OEM výrobci automobilů organizují nabídková řízení na dodávky hliníkových kol (přibližně dva roky před uvedením nového modelu automobilu na trh) a jsou zapojeni do procesu vývoje nového kola, které ponese jejich obchodní značku. V týchž nabídkových řízeních soutěží jak výrobci z Unie, tak čínští vývozci. Na následném trhu jsou hliníková kola navrhována, vyvíjena a opatřována značkou výrobci hliníkových kol a následně se prodávají velkoobchodníkům, maloobchodníkům, tuningovým společnostem, autoopravnám atd.

(21)

Jeden vývozce tvrdil, že hliníková kola určená pro trh OEM by měla být z výrobků zahrnutých do řízení vyloučena, protože se používají pouze na nových automobilech, zatímco hliníková kola určená pro následný trh mají nahradit kolo výrobce původního zařízení (OEM) během životnosti modelu automobilu. Tento argument si odporuje, protože potvrzuje, že „hliníková kola pro následný trh“ se vyrábějí tak, aby měla stejné vlastnosti jako „hliníková kola pro trh OEM“. „Hliníková kola pro následný trh“ mohou být ve skutečnosti vyráběna různými výrobními procesy (3), ve všech průměrech a hmotnostech, s nejrůznějšími druhy povrchových úprav atd. Rozdíl mezi hliníkovými koly pro „trh OEM a následný trh“ se vztahuje pouze k odlišným distribučním kanálům, které se používají v automobilovém průmyslu během procesu návrhu a vývoje kola. Bylo také tvrzeno, že určování ceny hliníkových kol „pro trh OEM a pro následný trh“ se liší, přičemž určování té první je vázáno na měnící se ceny na Londýnské burze kovů (LME). Výrobci automobilů skutečně používají tzv. vzorec pro výpočet ceny s nulovým základem. Tvoří jej tři složky: 1) cena hliníku (proměnná, vázána na LME), 2) náklady na zpracování s přidanou hodnotou a 3) pevná prémie na jakost. Tato metoda určování ceny je upravena pro potřeby automobilového průmyslu, avšak nákladové složky hliníkových kol „pro trh OEM i pro následný trh“ jsou totožné.

(22)

Ačkoliv tedy hliníková kola pro „trh OEM a následný trh“ mají odlišné distribuční kanály, sdílejí tytéž fyzické a technické vlastnosti a jsou vzájemně zaměnitelná. Jsou proto považována za jeden, homogenní výrobek. Hliníková kola jsou navíc prodávána a dovážena z Číny ve významných množstvích prostřednictvím obou prodejních kanálů. S ohledem na tato zjištění se vyvozuje předběžný závěr, že vyloučení „hliníkových kol pro trh OEM“ z výrobků zahrnutých do šetření je neodůvodněné.

(23)	Jedna zúčastněná strana tvrdila, že by měla být vyloučena kola pro motokáry, protože motokáry nespadají pod kódy KN 8701 až 8705. Tato strana však přesvědčivě neprokázala, že motokáry nemohou být do výše uvedených kódů KN zahrnuty. Proto byl tento požadavek prozatím zamítnut.

(24)

Tatáž strana tvrdila, že z výrobků zahrnutých do řízení by také měla být vyloučena kola pro všeterénní vozidla, protože takováto kola jsou zásadně odlišná od kol vyráběných pro ostatní motorová vozidla. Nicméně, některá kola pro všeterénní vozidla by mohla být zařazena do kódů KN 8701 až 8705, a proto jejich kola spadají mezi výrobky zařazené do tohoto šetření. Proto byl tento požadavek prozatím zamítnut.

2. Obdobný výrobek

(25)

Dotčený výrobek a hliníková kola vyráběná a prodávaná na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v Turecku, které předběžně sloužilo jako srovnatelná země, jakož i hliníková kola vyráběná a prodávaná v Unii výrobním odvětvím Unie mají v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

1. Tržní zacházení

(26)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v rámci antidumpingového šetření dovozu z ČLR určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

—	obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů, bez zásadních zásahů státu a náklady se zakládají na tržní hodnotě;

—	společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (dále jen „IAS“) a používané ve všech oblastech;

—	nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství;

—	právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují právní jistotu a stabilitu a

—	měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(27)	V tomto šetření všechny vyvážející skupiny zařazené do vzorku požádaly o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odevzdaly vyplněný formulář žádosti o tržní zacházení.

(28)	U všech vyvážejících skupin zařazených do vzorku si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za potřebné, a v prostorách dotčených skupin ověřila informace uvedené v žádosti o tržní zacházení.

(29)	Šetření prokázalo, že tržní zacházení nelze přiznat žádné ze čtyř čínských skupin společností, protože žádná z nich nesplnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a to z níže uvedených důvodů.

(30)	Žádná z vyvážejících skupin zařazených do vzorku neprokázala, že splňuje kritérium 1 z důvodu státních zásahů do rozhodování o hlavní surovině (hliníku).

(31)

Zdá se, že u všech skupin zařazených do vzorku je velká většina hliníku používaná pro výrobu hliníkových kol získávána na čínském domácím trhu na základě dlouhodobých smluv. Ceny vycházejí z nabídek surového hliníku na čínských krátkodobých trzích s připočtením transformačního poplatku (a v případě jedné společnosti také na Šanghajské burze neželezných kovů (SHFE)). V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že nabídky na krátkodobých trzích probíhají souběžně s burzou SHFE.

(32)	V tomto ohledu je nutné uvést, že čínský stát má při tvorbě cen surového hliníku zásadní úlohu a do trhu neustále zasahuje pomocí řady nástrojů.

(33)	Za prvé na surový hliník určený k vývozu se vztahuje DPH ve výši 17 % (zatímco v případě vývozu hotových výrobků se DPH vrací) a vývozní clo ve výši 15 %.

(34)

Za druhé stát zasahuje do mechanismů tvorby cen na Šanghajské burze neželezných kovů (SHFE), která je uzavřenou burzou pro společnosti registrované v Číně a čínské občany. Tento zásah státu do mechanismů tvorby cen na SHFE souvisí s jeho postavením prodejce surového hliníku i kupujícího prostřednictvím Státního úřadu pro rezervy a dalších státních orgánů. Kromě toho stanoví stát prostřednictvím pravidel SHFE denní cenové limity, které byly schváleny státním regulačním orgánem CSRC (Čínská komise pro cenné papíry).

(35)

Dalším příkladem státního zásahu je nedávný stimulační balíček čínské vlády, jehož cílem je omezit dopady hospodářské krize. Koncem roku 2008 zavedl Státní úřad pro rezervy systém výkupu hliníku od hutí, aby pomohl jejich provozům v době, kdy celosvětová finanční krize snížila poptávku. Tento státem podporovaný výkup pohltil většinu zásob na domácím trhu a během první poloviny roku 2009 vyhnal ceny nahoru.

(36)

Bylo to považováno za základní činitel státního zásahu do rozhodování firem týkajícího se surovin. Současný čínský systém vysokých vývozních cel a nevracení DPH při vývozu surového hliníku a jiných surovin společně s nulovým vývozním clem a vracením DPH při vývozu navazujících výrobků a státní zásahy do tvorby cen na SHFE vedly v zásadě k situaci, kdy jsou ceny čínského hliníku i nadále výsledkem státního zásahu. Nastala tedy situace, kdy se ceny na LME historicky výrazně odchýlily od cen na čínském trhu (4). V období mezi polovinou roku 2005 a koncem roku 2008. Ceny na LME jsou v porovnání s čínskými trhy výrazně vyšší, což podtrhuje skutečnost, že mezi čínskými trhy a trhy ve zbytku světa neexistuje smysluplná arbitráž.

(37)

Tato opakovaná státem zapříčiněná zkreslení čínských cen surového hliníku ovlivňují rozhodování čínských výrobců hliníkových kol při nákupu surovin. Kromě toho jim tato zkreslení přinášejí výhodu v tom smyslu, že obvykle nakupují na čínském trhu od místních dodavatelů, přičemž jako srovnávací kritérium se používají ceny čínských krátkodobých trhů (nebo SHFE), ale určitá množství mohou také kupovat za ceny LME, pokud jsou ceny na čínském trhu v důsledku státního zásahu vyšší.

(38)

Navíc kromě výše popsané celkové situace nesplňují tři další skupiny požadavky kritéria 1 z důvodu zásadních zásahů státu ve vztahu k důležitým obchodním rozhodnutím. U jedné ze skupin má jedna státní společnost pro určitá důležitá rozhodnutí právo veta neúměrné jejímu majetkovému podílu ve dvou ze svých společností. U většiny společností jiné skupiny podléhají některá důležitá rozhodnutí zásadním zásahům státu buď z důvodu 100% vlastnictví státu, nebo z toho důvodu, že ředitel zastupující státního vlastníka má právo vetovat důležitá rozhodnutí společnosti. Navíc, přestože společnosti tvrdí opak, šetření prokázalo, že místní úřad práce má právo veta ve věci zaměstnávání pracovníků ve dvou z těchto společností. Konečně u třetí skupiny má rodina, která skupinu ovládá, vazby na vládnoucí stranu a jedna ze společností patřících do této skupiny podléhá zásadním zásahům státu v určitých důležitých rozhodnutích, neboť ředitel zastupující státního vlastníka má právo vetovat důležitá rozhodnutí společnosti.

(39)

U jedné skupiny dochází k jasnému porušování základních účetních zásad ve všech jejích společnostech. Nebyly zejména dodrženy IAS 1 (Sestavování a zveřejňování účetní závěrky), IAS 12 (Daně ze zisku) a IAS 16 (Pozemky, budovy a zařízení). Proto se má za to, že účetnictví nebylo vedeno a auditory prověřováno v souladu s mezinárodními účetními standardy. U jiné skupiny zjistily útvary Komise, že nebyly dodrženy standardy IAS 1 a IAS 31.

(40)

V případě jedné skupiny dochází k jednoznačnému zkreslení v souvislosti s užívacími právy k pozemkům a pořizováním dlouhodobého majetku u několika společností a většina společností patřících do této skupiny využívá výhod režimů preferenčního daňového zacházení, vratek daní a podpor, které představují zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Tato zkreslení byla podstatná například z hlediska obratu.

(41)	Pokud jde o další skupinu zařazenou do vzorku, tři z jejích společností využívají výhod režimů preferenčního daňového zacházení, které představují zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Tato zkreslení mohou být považována za podstatná například z hlediska obratu.

(42)

U jiné skupiny se zdá, že dvě z jejích společností nesplňují kritérium 3. První z nich uhradila poplatek spojený s užívacími právy k pozemkům s dlouhým zpožděním po datu splatnosti, aniž by jí byla uložena jakákoliv pokuta, přestože ve smlouvě byly pokuty jasně stanoveny. Představovalo to přímou podporu státu (který je konečným vlastníkem pozemků) v počáteční fázi podniku. Pokud jde o druhou společnost, byla založena po odkoupení majetku státního výrobce hliníkových kol za netržních podmínek, které společnosti v počáteční fázi její existence poskytly neoprávněnou výhodu.

(43)	Skupina tvrdila, že odkoupení majetku od státního výrobce proběhlo za tržních podmínek. Tato strana nicméně neprokázala, že celou operaci lze považovat za prostou zkreslení způsobeného bývalým systémem netržního hospodářství.

(44)	Konečně společnosti patřící do jiné skupiny využívaly významného daňového osvobození a finanční podpory, které měly významný dopad na jejich finanční situaci, například z hlediska obratu.

(45)	Komise dotčeným vyvážejícím skupinám v ČLR, orgánům ČLR, čínské obchodní komoře a žadateli oficiálně sdělila výsledky zjišťování týkajícího se tržního zacházení. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody.

(46)

Jedna skupina vznesla námitky proti skutečnosti, že Komise o tržním zacházení nerozhodla ve lhůtě tří měsíců stanovené v základním nařízení, a tvrdila, že vývozci učinili před uplynutím této lhůty všechny nezbytné kroky, aby Komisi umožnili zjistit, jak by mohlo její rozhodnutí týkající se uvedeného statusu ovlivnit výpočet dumpingového rozpětí. Jinými slovy, je tvrzeno, že tržní zacházení by mělo být posouzeno ve lhůtě tří měsíců, pokud jsou odpovědi na antidumpingový dotazník poskytnuty v této lhůtě. Jinak existuje riziko, že informace poskytnuté v antidumpingovém dotazníku mohou mít dopad na rozhodnutí o přiznání tržního zacházení.

(47)

Za okolností tohoto případu je však zapotřebí zdůraznit, že o tržním zacházení nemohlo být rozhodnuto ve lhůtě 3 měsíců, protože většina informací týkajících se tržního zacházení byla shromážděna během inspekcí na místě, které byly dokončeny po uplynutí tříměsíční lhůty. V každém případě, jak je vysvětleno výše, rozhodnutí o nepřiznání tržního zacházení vyvážejícím skupinám zařazeným do vzorku bylo výlučně založeno na podrobném posouzení příslušných 5 kritérií tržního zacházení stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(48)	V souvislosti s kritériem 1 bylo tvrzeno, že arbitráž mezi čínskými trhy a LME existuje, protože během období šetření proběhlo několik menších vývozů hliníku do/z Číny. Tento argument nelze přijmout s ohledem na rozdíly cenových úrovní mezi čínskými trhy a LME.

(49)

Pokud jde o kritérium 2, bylo vzneseno množství otázek týkajících se neslučitelností s různými mezinárodními účetními standardy, které Komise zjistila v účetnictví dvou společností. Předložené argumenty však neobsahovaly nic, co by umožnilo dospět k závěru, že všechny tyto společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy.

(50)

V souvislosti s kritériem 3 bylo předloženo několik argumentů. Za prvé bylo tvrzeno, že dopad finanční podpory, práv k pozemkům a jiných výhod, jako je daňové osvobození, nezpůsobil podstatné zkreslení finanční situace společností. Tento argument nelze přijmout, protože dopad uvedených režimů je významný, je-li posuzován z hlediska obratu.

(51)

Bylo také poukázáno na to, že řada režimů podpory a daňových výhod nebyla určena pro konkrétní společnosti, a proto je nelze považovat za důsledek bývalého systému netržního hospodářství. V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že analýza tržního zacházení se týká toho, zda existují státní zásahy bez ohledu na to, zda jsou ve prospěch konkrétních společností či nikoliv. V každém případě je věcný základ tvrzení nesprávný. Výhody využívané společnostmi v tomto případě lze považovat za výhody pro konkrétní společnosti, protože jsou všechny zaměřeny na určitý druh společností: např. zahraniční společnost, společnost usazenou na určitém území a společnost, která vedla ad hoc jednání s místními orgány ohledně získání podpor, nákupu domácího zařízení, modernizace technologií, účasti na veletrzích, investic do výzkumu a vývoje atd.

(52)

Konečně bylo navrženo, aby osvobození od daně z příjmu a odpočty pro zahraniční společnosti, které vstoupily v platnost v roce 2005, nepředstavovaly zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Tento výklad nelze přijmout. Kritérium 3 se nevztahuje na kroky omezené časem (do roku 1998, kdy Čína začala uplatňovat pravidla tržního hospodářství) nebo rozsahem, ale na kroky, které znamenají státní zásah do utváření obchodního prostředí prostřednictvím opatření, která jsou typická pro netržní hospodářství, například diskriminační daňové sazby.

(53)

Na základě výše uvedených skutečností nebyla žádná z čínských společností, které požádaly o tržní zacházení, schopna prokázat, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Proto se dospělo k závěru, že by tržní zacházení nemělo být přiznáno žádné z těchto společností. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise neměl námitky.

2. Individuální zacházení

(54)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že jejich vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny, že měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů a že státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(55)

Všechny vyvážející skupiny, které požádaly o tržní zacházení, požádaly i o individuální zacházení pro případ, že by jim tržní zacházení nebylo přiznáno. Na základě dostupných informací je předběžně stanoveno, že dvě ze čtyř skupin v ČLR zařazených do vzorku splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení. Dvěma skupinám zařazeným do vzorku nebylo individuální zacházení přiznáno. Státní zásahy v případě společností CITIC Dicastal a Baoding jsou takového rozsahu, že umožňují obcházení individuálních antidumpingových opatření, zejména s ohledem na skutečnost, že tyto dvě skupiny sdílejí dva společné podniky (joint ventures) vyrábějící dotčený výrobek.

(56)

Ze čtyř vyvážejících skupin v ČLR zařazených do vzorku je třeba přiznat individuální zacházení těmto skupinám:

—	Zhejiang Wanfeng Auto Wheel Co. Ltd.

—	YHI Manufacturing (Shanghai) Co., Ltd

3. Běžná hodnota

3.1 Volba srovnatelné země

(57)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(58)	V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty Turecko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(59)	Proti této volbě vznesl námitku pouze jeden vývozce a jako alternativní zemi navrhl Malajsii. Později však uvedl, že malajské společnosti nejsou ochotny s Komisí spolupracovat.

(60)

Komise zkoumala, zda je Turecko rozumnou volbou srovnatelné země. Dospěla k závěru, že Turecko je s pěti svými výrobci a významným dovozem ze třetích zemí trhem s vysokou mírou hospodářské soutěže. Kromě toho neexistovaly žádné podstatné rozdíly ve výrobním procesu mezi výrobci v Turecku a v Čínské lidové republice. S ohledem na výše uvedené skutečnosti šetření neprokázalo žádný důvod považovat Turecko za zemi nevhodnou pro účely určení běžné hodnoty. Navíc turečtí výrobci prodávají typy výrobků srovnatelné s typy, které vyváží ČLR.

(61)	Na dotazník zaslaný všem výrobcům hliníkových kol v Turecku odpověděli dva turečtí výrobci.

(62)	Údaje poskytnuté spolupracujícími tureckými výrobci byly ověřeny na místě a byly shledány jako důvěryhodné informace, z nichž je možné vycházet při určování běžné hodnoty.

(63)	Vyvozuje se tedy předběžný závěr, že Turecko je vhodnou a rozumnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

3.2 Určení běžné hodnoty

(64)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže:

(65)	Dotčený výrobek byl prodáván na tureckém domácím trhu v reprezentativním množství.

(66)	Bylo zkoumáno, zda lze tento prodej považovat za prodej v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se stanovil podíl ziskového prodeje každého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(67)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo cenu vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto typu výrobku na domácím trhu uskutečněných během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový.

(68)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(69)	U jednoho typu výrobku, kde nebyl uskutečněn žádný ziskový prodej, byla běžná hodnota stanovena na základě výrobních nákladů tohoto typu výrobku prodávaného na domácím trhu s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného zisku na domácím trhu.

(70)	Konečně u omezeného počtu typů výrobků byla běžná hodnota vypočtena na základě běžné hodnoty srovnatelných typů výrobků s úpravou o rozdíly ve fyzických vlastnostech.

3.3 Vývozní ceny

(71)	Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele v Unii, byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě vývozních cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit.

(72)

V případech, kdy byl prodej uskutečněn prostřednictvím dovozce nebo obchodníka ve spojení, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení zjištěny početně na základě prodejní ceny, za kterou dovozce ve spojení realizoval další prodej nezávislým odběratelům Unii. Byly provedeny úpravy zohledňující veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o ziskové rozpětí, byl použit zisk dosažený dovozcem dotčeného výrobku/obchodníkem s dotčeným výrobkem, který není ve spojení, neboť skuteční zisk dovozce/obchodníka s dotčeným výrobkem ve spojení nebyl považován za spolehlivý v důsledku vztahu mezi vyvážejícími výrobci a příslušným dovozcem/obchodníkem ve spojení.

3.4 Srovnání

(73)	Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě cen ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(74)	Srovnání cen kol vyvážených z ČLR a kol prodávaných na tureckém trhu tureckými spolupracujícími výrobci bylo provedeno na základě rozlišení prodejů na trh OEM a prodejů na následný trh.

(75)

Kromě toho byly ve vhodných případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, nepřímými daněmi a bankovními poplatky ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

4. Dumpingová rozpětí

4.1 U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jimž bylo přiznáno individuální zacházení

(76)

U dvou společností zařazených do vzorku, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty stanovené pro turecké výrobce, kteří plně spolupracovali, s váženým průměrem ceny každé společnosti při vývozu do Unie, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(77)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny na hranici Evropské unie před proclením jsou stanovena takto:

Společnost	Dumpingové rozpětí
YHI Manufacturing (Shanghai) Co., Ltd	36,7 %
Zhejiang Wanfeng Auto Wheel Co. Ltd	61,8 %

4.2 U všech ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců

(78)

Dumpingová rozpětí u společností zařazených do vzorku, jimž nebylo přiznáno tržní nebo individuální zacházení, a u spolupracujících společností nezařazených do vzorku byla vypočtena jako vážený průměr výsledků všech společností zařazených do vzorku. U dvou společností, jímž nebyl udělen ani status tržního hospodářství, ani individuální zacházení, byly výpočty provedeny stejným způsobem, jako je popsán v odstavci 76. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl dovozní ceny na hranice Evropské unie před proclením činí 48,7 %.

4.3 U všech ostatních vyvážejících výrobců

(79)

Vzhledem k velmi vysoké míře spolupráce ze strany ČLR bylo dumpingové rozpětí použitelné celostátně pro všechny ostatní vývozce v ČLR vypočteno na základě nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného na základě transakcí jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Zbytkové dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl dovozní ceny na hranice Evropské unie před proclením tedy činí 69,3 %.

D. ÚJMA

1. Výroba v Unii

(80)	Hliníková kola vyrábí přibližně 30 společností nacházejících se v mnoha zemích EU. Společnosti, které podpořily podnět a při šetření spolupracovaly, představovaly více než 85 % celkové výroby v Unii během období šetření.

(81)

Celková výroba v Unii a podpora šetření byly stanoveny na základě všech dostupných informací, včetně informací poskytnutých v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před a po zahájení šetření, informací získaných od výrobců zařazených do vzorku a jiných spolupracujících výrobců. Tyto informace umožnily potvrdit existenci a úroveň výroby také těch výrobců, kteří při šetření nespolupracovali.

(82)	Bylo zjištěno, že jeden výrobce zařazený do vzorku dotčený výrobek dováží z ČLR a dále prodává na trhu Unie. Srovnání s jeho celkovým prodejem však ukázalo, že dovoz je okrajovou záležitostí a neovlivňuje skutečnost, že je považován za výrobce v Unii.

2. Spotřeba unie

(83)

Spotřeba Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Spotřeba unie	2006	2007	2008	Období šetření
Jednotky (v tis.)	58 607	62 442	58 313	49 508
Index 2006 = 100	100	107	99	84

(84)

Spotřeba Unie (5) byla stanovena tak, že se k prodeji uskutečněnému v EU výrobci v Unii přičetl dovoz na základě údajů Eurostatu. Na dovoz hliníkových kol se vztahují dva kódy KN s označením „ex“, které zahrnují také jiné výrobky. Pro posouzení části týkající se hliníkových kol v rámci každého kódu KN byl stanoven jejich podíl dovozu v rámci kódů KN 8708 70 10 a 8708 70 50 podle jednotlivých zemí na základě metodiky navržené v podnětu. Jelikož dovoz byl hlášen na základě hmotnosti, převod na jednotky byl proveden s odvoláním na metodiku navrženou v podnětu (za použití průměrné hmotnosti na jednotku). Tyto údaje byly zkontrolovány a potvrzeny na základě údajů poskytnutých čínskými vývozci zařazenými do vzorku. Dodávky do EU byly vypočteny tak, že k dodávkám výrobců v Unii zařazených do vzorku byly připočteny dodávky ostatních výrobců (údaje shromážděné před zahájením šetření, informace získané z podnětu, určité odhady provedené na základě údajů výrobců zařazených do vzorku).

(85)

Celkově klesla spotřeba za posuzované období o 15,5 %. Trend však byl nerovnoměrný a hlavní pokles ve výši 15,1 % nastal mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Spotřeba se zvýšila z 58,6 milionu jednotek v roce 2006 na 62,4 milionu jednotek v roce 2007 a poté klesla na 58,3 milionu jednotek v roce 2008 a na 49,5 milionu jednotek v období šetření.

3. Dovoz z ČLR

3.1 Objem dovozu dotčeného výrobku a jeho podíl na trhu

(86)

Vývoj dovozu z ČLR z hlediska objemu a podílu na trhu byl následující:

Objem dovozu v tis. jednotek	2006	2007	2008	Období šetření
ČLR	3 703	5 144	5 809	6 137
Index 2006 = 100	100	139	157	166
Podíl na trhu (%)	6,3	8,2	10	12,4
Zdroj: Eurostat a údaje o prodeji uskutečněném v Unii výrobci v Unii.

(87)	Objem čínského dovozu se zvýšil z 3,7 milionu jednotek v roce 2006 na 5,1 milionu jednotek v roce 2007, 5,8 milionu jednotek v roce 2008 a na 6,1 milionu jednotek v období šetření. Mezi rokem 2006 a obdobím šetření se tak zvýšil o více než 66 %.

(88)	Podíl čínského dovozu na trhu se zdvojnásobil. Zvýšil se z 6,3 % v roce 2006 na 8,2 % v roce 2007, na 10 % v roce 2008 a 12,4 % v období šetření. Celkově získal čínský dovoz za posuzované období 6,1 procentního bodu podílu na trhu.

3.2 Dovozní ceny

(89)

Níže uvedená tabulka porovnává průměrné čínské dovozní ceny (na základě Eurostatu, protože dotazníky pro vývozce se vztahují pouze k období šetření, avšak ne k předchozím letům) s průměrnými prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku.

EUR/jednotka	2006	2007	2008	Období šetření
Čína	34,7	33,5	31,4	31,9
Výrobci v EU zařazení do vzorku	49,7	49,7	48	46,5
Rozdíl	15	16,2	16,6	14,6

(90)	V letech 2006–2008 průměrné dovozní ceny z ČLR postupně klesly o 9,5 % a v období šetření pak mírně stouply o 0,5 %. Za posuzované období ceny klesly o 8 %.

(91)	Na základě tohoto srovnání cen lze vyvodit, že celkově byly čínské dovozní ceny v posuzovaném období neustále a významně pod cenami výrobců zařazených do vzorku, které nutily jejich vlastní ceny významně snižovat.

3.3 Cenové podbízení

3.3.1 Obecné připomínky

(92)

Tento případ se vyznačuje rozdělením do dvou distribučních kanálů podle segmentů, tj. trh OEM a následný trh. Většina prodeje výrobců v Unii se soustředí na trh OEM, zatímco čínský dovoz směřuje zejména na následný trh (přibližně 70 % dovozu z ČLR). Směrování prodeje z výrobního odvětví Unie podle segmentů na jedné straně a čínský dovoz na straně druhé jsou tedy nesouměrné.

3.3.2 Cenové podbízení

(93)

Bylo provedeno srovnání prodejních cen na trhu Unie mezi cenami výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku a dovozem z dotčené země. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě potřeby upravené na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů v Unii a po odečtu slev a rabatů.

(94)	Tyto ceny byly srovnány s cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci po očištění o slevy a v případě potřeby upravenými na ceny CIF na hranice Unie s příslušnou úpravou o náklady na proclení a náklady vzniklé po dovozu.

(95)

Na základě údajů předložených spolupracujícími vyvážejícími výrobci ze srovnání vyplynulo, že během období šetření byl dovoz dotčeného výrobku v Unii prodáván za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to o 22 až 37 % v poměru k cenám výrobního odvětví Unie. Z této úrovně cenového podbízení a z nepříznivého vývoje cen ve výrobním odvětví Unie je jasné, že došlo k podstatnému snížení cen.

(96)

Některé strany tvrdily, že úroveň podbízení by měla být vypočtena pouze ve vztahu k „přidané hodnotě“ ceny (s vyloučením nákladů na hliník). Použití této metodiky by skutečně vedlo k ještě vyšší úrovni podbízení. Avšak vzhledem k tomu, že úrovně podbízení vypočtené ve vztahu k plné ceně již byly podstatné, nebyla tato metoda dále zkoumána.

(97)	Vysoká úroveň podbízení společně se snížením cen (viz (89). a následující body odůvodnění) na straně výrobního odvětví Unie dokazuje zřetelný účinek dumpingu v tomto případě.

(98)	Aby se předešlo případným pochybnostem ohledně rozdílů mezi oběma segmenty, byla pro oba segmenty provedena samostatná analýza na základě téže metodiky, jako je popsána výše. Podbízení zůstává podstatné u obou segmentů (13 až 30 % u prodejů na OEM trhu a 56 až 63 % u prodejů na následném trhu).

4. Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(99)

Následující tabulka ukazuje vývoj dovozu ze třetích zemí s výjimkou ČLR.

Objem dovozu v tis. jednotek	2006	2007	2008	Období šetření
Turecko	4 140	4 522	4 021	3 426
Index 2006 = 100	100	109	97	83
Podíl na trhu (%)	7,1	7,2	6,9	6,9
Norsko	1 079	1 210	1 106	520
Index 2006 = 100	100	112	102	48
Podíl na trhu (%)	1,8	1,9	1,9	1,1
Jižní Afrika	490	851	790	700
Index 2006 = 100	100	173	161	143
Podíl na trhu (%)	0,8	1,4	1,4	1,4
Jiné	3 746	4 029	3 690	2 928
Index 2006 = 100	100	108	99	78
Podíl na trhu (%)	6,4	6,5	6,3	5,9

(100)

Jak je vidět z výše uvedených údajů, Turecko je druhým největším dovozcem po ČLR, přičemž jeho podíl na trhu je podstatný, ale relativně stabilní. Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR a Turecka snížil jejich podíl na trhu z 9 % v roce 2006 na 8,4 % v období šetření. Dopad cen tohoto dovozu na situaci výrobního odvětví Unie je uveden ve (136). a následujících bodech odůvodnění.

5. Situace výrobního odvětví Unie

5.1 Obecně

(101)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie od roku 2006 do období šetření.

(102)

Jak je vysvětleno výše, musela být použita ustanovení o výběru vzorku. Pro účely analýzy újmy byly zkoumány ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

—

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, vytížení kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, mzdy a rozsah dumpingového rozpětí) byly posouzeny na úrovni celkové výroby v Unii. V zásadě vycházejí z dotazníků předložených šesti společnostmi zařazenými do vzorku a z dalších zkrácených dotazníků. Tyto dotazníky se vztahují ke společnostem, které představují více než 80 % celkové výroby v Unii. S cílem pokrýt celou výrobu Unie byly pro zbytek výroby navíc k údajům dostupným z různých zdrojů, především údajům z podnětu a údajům shromážděným před zahájením šetření, provedeny určité extrapolace. Všechny tyto činitele byly dle možností zkontrolovány s celkovými informacemi uvedenými v příslušných statistikách.

—	Analýza mikroekonomických prvků (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál a investice, výrobní náklady) byla provedena pro jednotlivé společnosti, tj. na úrovni těch výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

5.2 Makroekonomické ukazatele

5.2.1 Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(103)

Následující tabulka ukazuje vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity na základě celkové výroby v Unii:

	2006	2007	2008	Období šetření
Výroba (jednotky)	49 711	49 511	45 269	37 687
Indices 2006 = 100	100	100	91	76
Výrobní kapacita (jednotky)	53 762	53 378	53 819	51 588
Indices 2006 = 100	100	99	100	96
Vytížení kapacity (%)	92,5	92,8	84,1	73,1
Indices 2006 = 100	100	100	91	79

(104)

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, výroba zůstala relativně stabilní ve výši okolo 49,5 milionu jednotek v roce 2006 a 2007 a poté klesla na 45,2 milionu jednotek v roce 2008 a na 37,6 milionu jednotek v období šetření, což představuje 24 % pokles za posuzované období. Míra vytížení kapacity ztratila za totéž období 19,4 procentních bodů.

(105)

Hlavní příčinou poklesu vytížení kapacity za přítomnosti snížení kapacity lze připsat pouze výraznému poklesu výroby.

5.2.2 Objem prodeje a podíl na trhu

(106)

Níže uvedené údaje představují objem prodeje, podíl na trhu a průměrné jednotkové prodejní ceny na základě všech výrobců Unie.

	2006	2007	2008	Období šetření
Objem prodeje celého výrobního odvětví Unie v tis. jednotek	45 447	46 684	42 895	35 794
Index 2006 = 100	100	103	94	79
Podíl na trhu (%)	78	75	74	72
Index 2006 = 100	100	97	95	93

(107)

Prodej v EU se zvýšil ze 45,4 milionu jednotek v roce 2006 na 46,6 milionu jednotek v roce 2007 a poté klesl na 42,8 milionu jednotek v roce 2008 a na 35,7 milionu jednotek v období šetření. Celkově klesl prodej v EU za posuzované období o 21 %.

(108)

Všichni výrobci v EU postupně ztráceli podíl na trhu, a to ze 78 % v roce 2006 na 75 % v roce 2007, 74 % v roce 2008 a 72 % v období šetření. Za posuzované období to představuje celkovou ztrátu 6 procentních bodů. Čínský dovoz přitom získal přibližně 6 procentních bodů podílu na trhu.

5.2.3 Zaměstnanost, produktivita a mzdy

	2006	2007	2008	Období šetření
Počet zaměstnanců	14 204	14 818	14 309	12 981
Index 2006 = 100	100	104	101	91
Produktivita (jednotka/zaměstnanec)	3 500	3 341	3 164	2 903
Index 2006 = 100	100	95	90	83
Roční mzdy (EUR)	22 371	20 007	18 649	18 420
Index 2006 = 100	100	89	83	82

(109)

Zaměstnanost se zvýšila z 14 204 zaměstnanců na konci roku 2006 na 14 818 zaměstnanců na konci roku 2007, poklesla na 14 309 zaměstnanců na konci roku 2008 a dále na 12 981 zaměstnanců na konci období šetření. Zejména v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření došlo ke ztrátě 328 pracovních míst odpovídajících více než jedné desetině pracovní síly za šest měsíců. Souběžně se vyvíjela produktivita z 3 500 jednotek na zaměstnance v roce 2006 na 3 341 jednotek na zaměstnance v roce 2007, 3 164 jednotek na zaměstnance v roce 2008 a 2 903 jednotek na zaměstnance v období šetření.

(110)

Pokles produktivity zejména mezi rokem 2008 a obdobím šetření lze vysvětlit tím, že úprava objemu pracovních sil neprobíhala stejným tempem jako pokles produkce. To se vysvětluje omezenou možností tohoto průmyslu, pokud jde o přeměnu nebo dočasné zastavení strojního zařízení, a vysokými náklady souvisejícími s příspěvky pro personál v případě propouštění. Šetření ukázalo, že zejména v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření zaměstnanost poklesla. Mzdové náklady se v posuzovaném období snížily. Očekává se, že efektivnost a produktivita investic výrobního odvětví Unie uskutečněných během období šetření se ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýší.

5.2.4 Rozsah skutečného dumpingového rozpětí

(111)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

5.2.5 Smluvní prostředí

(112)

Jak je uvedeno ve (20). a následujících bodech odůvodnění, většina hliníkových kol vyrobených v Unii se prodává na základě nabídkových řízení organizovaných v průměru dva roky před uvedením nového modelu automobilu na trh. Komise proto také přezkoumala smlouvy uzavřené v posuzovaném období (které by byly plněny po skončení období šetření), aby stanovila, zda lze vyvodit nějaký závěr ohledně pravděpodobného vývoje dodávek na straně výrobního odvětví Unie po skončení období šetření. Shromážděné údaje však v této fázi neumožňují dospět k odůvodněným závěrům, a budou tedy dále přezkoumávány.

5.3 Mikroekonomické ukazatele

5.3.1 Obecné poznámky

(113)

Tři ze šesti výrobců zařazených do vzorku jsou velké skupiny s výrobními závody v několika členských státech, zatímco další tři mají menší provozy soustředěné v jednom nebo dvou členských státech. Během období šetření byly tři výrobní závody výrobců zařazených do vzorku uzavřeny, první z nich v roce 2006, druhý v roce 2008 krátce před zahájením období šetření a poslední koncem období šetření.

5.3.2 Zásoby

(114)

Údaje v následující tabulce představují objem zásob výrobního odvětví Unie na konci každého období.

	2006	2007	2008	Období šetření
Zásoby (v tis. jednotek)	2 204	2 444	2 359	2 173
Index 2006 = 100	100	111	107	99

(115)

Zásoby zůstaly pod hranicí 12 % výroby. Je třeba připomenout, že tento ukazatel není příliš relevantní, protože výrobní odvětví Unie vyrábí hliníková kola do značné míry na zakázku a zásoby v určitém časovém okamžiku představují většinou zboží, které již bylo prodáno, ale nebylo dosud dodáno.

5.3.3 Prodejní ceny

(116)

Jednotkové prodejní ceny vzorku výrobců v EU byly v letech 2006–2007 stabilní a dosahovaly přibližně 49 EUR za jednotku. V roce 2008 však došlo k poklesu na 48 EUR za jednotku a v období šetření na 46,5 EUR za jednotku. Odpovídá to více než 6 % snížení za posuzované období a ukazuje to také velmi podstatný pokles v období šetření (viz tabulka v Chyba! Nenalezen zdroj odkazů bodě odůvodnění).

5.3.4. Ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál a investice

(117)

Ziskovost obdobného výrobku byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku společnostmi ve vzorku byl vyjádřen jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Zatímco v letech 2006–2007 byla výroba ještě stále zisková, v roce 2008 a v období šetření se situace dramaticky změnila z důvodu klesajících objemů prodeje a snížení prodejních cen s nepružnou strukturou nákladů daného výrobního odvětví vyznačující se vysokými pevnými náklady.

	2006	2007	2008	Období šetření
Ziskovost (%)	3,2	0,7	–1,5	–5,4

(118)

Trend investic do dotčeného výrobku u výrobců Unie ukazuje následující tabulka.

EUR	2006	2007	2008	Období šetření
Investice (v tis. EUR)	96 335	99 279	161 803	153 724
Index 2006 = 100	100	103	168	160

(119)

Tabulka ukazuje, že výrobní odvětví Unie zvýšilo své investice do dotčeného výrobku i přes klesající ziskovost. Investice se týkaly především strojního zařízení v zájmu zvýšení efektivnosti výrobního odvětví Unie. Tato zvýšení investic ukazují, že výrobní odvětví si udržovalo schopnost opatřit si kapitál.

(120)

Navzdory těmto snahám se však návratnost investic dotčeného výrobku během posuzovaného období zhroutila a v období šetření dosáhla – 40 %. Potvrzuje to pokles ziskovosti výrobního odvětví a jeho neschopnost vytvářet zisk z investic.

	2006	2007	2008	Období šetření
Návratnost investic	50,8 %	12,2 %	–13,5 %	–40,8 %
Index 2006 = 100	100	24	–27	–80
Peněžní tok (jako procentní podíl obratu)	9,3 %	4,4 %	3,6 %	1,2 %
Index 2006 = 100	100	47	39	13

(121)

Výrobci zařazení do vzorku zaznamenali za posuzované období také pokles provozního peněžního toku ve výši 8,1 procentního bodu, což do značné míry odráží pokles ziskovosti. Výrazný pokles tohoto ukazatele nelze přičítat zvýšení investic, ale je nutno ji vyvozovat ze skutečnosti, že provozy vytvářely méně peněžních prostředků. Jelikož výrobní odvětví systematicky vyžaduje neustálé finanční injekce do dlouhodobého majetku, pokles peněžního toku ukazuje narůstající slabost výrobního odvětví Unie a jeho neschopnost spoléhat se na samofinancování.

5.3.5 Výrobní náklady a náklady na suroviny

(122)

Následující tabulka ukazuje vývoj průměrných nákladů na tunu dotčeného výrobku u výrobců zařazených do vzorku.

V EUR	2006	2007	2008	Období šetření
Průměrné výrobní náklady (na jednotku)	49,3	49,7	50,5	49,2

(123)

Průměrné náklady zůstaly během posuzovaného období neměnné v průměrné výši přibližně 50 EUR na jednotku.

6. Závěr o újmě

(124)

Na tomto základě se vyvozuje předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu. Dokládá to rovněž počet společností nebo výrobních závodů, které byly během posuzovaného období uzavřeny (pět na trhu OEM) nebo proti kterým bylo zahájeno úpadkové řízení (21 na následném trhu a čtyři na trhu OEM).

E. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1. Úvod

(125)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Dále byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že jakákoliv újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

2. Dopad dovozu z ČLR

2.1 Obecně

(126)

Existuje zřejmá časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu, který získal 6 procentních bodů podílu na trhu od roku 2006 do období šetření, a souběžnou ztrátou podílu na trhu ve výši 6 procentního bodu, kterou utrpěli výrobci v Unii za totéž období. Při šetření byly také zjištěny nepříznivé účinky dumpingového dovozu, který neustále způsoboval cenové podbízení výrobců v Unii.

(127)

Jedna strana tvrdila, že podíl čínského dovozu na trhu je příliš malý, než aby způsobil podstatnou újmu. Celkový podíl na cenově citlivém trhu (a zejména pak na trhu OEM) ve výši 12 % však nelze považovat za malý.

(128)

Dále se připomíná, že objemy dovozu z ČLR vzrostly přibližně o 65 % a že jejich odhadovaný podíl na trhu se během posuzovaného období téměř zdvojnásobil. Kromě toho, jak je vysvětleno v (86). a následujících bodech odůvodnění, se dovozní ceny z ČLR snížily o 8 % (viz (89). a následující body odůvodnění) a docházelo k podstatnému cenovému podbízení (viz (93). a následující body odůvodnění). A právě prudký nárůst dovozu a zjištěné podstatné cenové podbízení jsou hlavní činitele, které je třeba v tomto případě vzít v úvahu.

(129)

Výrobní odvětví Unie reaguje na dumping působící újmu snižováním svých cen již od roku 2007. Z důvodu cenového tlaku vyvolávaného čínským dovozem nebylo výrobní odvětví Unie schopno si udržet svůj podíl na trhu ani při snížených cenách. U nabídkových řízení na trhu OEM bylo zjištěno, že levné čínské nabídky hrají klíčovou úlohu při snižování cen nabízených výrobním odvětvím Unie. Navzdory snížení cen na straně výrobního odvětví Unie však průměrná prodejní cena čínského dovozu zůstala nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Prodej výrobního odvětví Unie za posuzované období tedy významně poklesl. Vzhledem k tomu, že čínské ceny v období šetření v porovnání s rokem 2006 dále klesly, výrobní odvětví Unie muselo své ceny znovu snížit, aby se udrželo na trhu. Jeho výroba přestala být zisková – což mu neumožní ve své činnosti v průběhu času pokračovat.

(130)

Je proto zřejmé, že mezi významným nárůstem objemů dovozu za vůbec nejnižší ceny a újmou zjištěnou u výrobního odvětví Unie existuje silná vazba. V této fázi lze tedy dospět k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi levným čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

2.2 Rozdělení v rámci dotčeného výrobku podle segmentu

(131)

Byly předloženy argumenty, že trh OEM a následný trh jsou dva samostatné prodejní kanály, které se vzájemně nijak významně neovlivňují. Na tomto základě bylo zejména tvrzeno, že újma výrobního odvětví Unie, které směruje většinu svého prodeje na trh OEM (85 % u výrobců zařazených do vzorku), nemohla být způsobena čínským dovozem, který se soustředí především na následný trh a na trhu OEM se vyskytuje omezeně.

(132)

Ačkoliv se skutečně jedná o samostatné distribuční kanály, podle zjištění Komise může k určitému, ačkoliv ne přímému, vzájemnému ovlivňování docházet. Pro získání úplného obrazu situace však byly oba tyto segmenty také uvažovány samostatně.

(133)

Na následném trhu lze zjištěnou újmu s jistotou přičítat vysokým objemům levného čínského dovozu, který v tomto segmentu tvořil až 34 %. Na trhu OEM, který představuje hlavní část spotřeby EU (35 milionů jednotek z přibližně 50), je čínská přítomnost z hlediska objemů mnohem menší (nejvýše 6 %). Jak již však bylo vysvětleno, je třeba připomenout, že újmu vzniklou v souvislosti s prodejem na trhu OEM vyvolaly nízké čínské ceny, a tato újma tedy s cenou skutečně souvisí. Konkrétněji existují náznaky, že výrobci automobilů používají čínské nabídky jako srovnávací kritérium, což ve svém důsledku tlačí ceny výrobců hliníkových kol v EU v rámci nabídkových řízení dolů. Aby se výrobci v Unii udrželi na trhu, nemají ve skutečnosti jinou možnost než ustoupit a své ceny snížit.

(134)

Dále nelze vyloučit, že sestupný cenový trend na následném trhu ovlivňuje ceny na trhu OEM. Ze srovnání průměrných cen na následném trhu a na trhu OEM vyplynulo, že zatímco do roku 2007 byly ceny na trhu OEM v průměru vyšší než ceny na následném trhu, v roce 2008 a v období šetření se tato situace změnila. Dokazuje to, že cenový tlak na trh OEM je v posledních letech výraznější.

(135)

Předběžně se tedy má za to, že čínský dovoz způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie jak na následném trhu, tak na trhu OEM. Toto zjištění bude v každém případě předmětem dalšího šetření.

3. Účinky jiných činitelů

3.1 Dopad dovozu ze třetích zemí s výjimkou ČLR

3.1.1 Dopad dovozu z Turecka

(136)

Jak je uvedeno v (99). a následujících bodech odůvodnění, je Turecko druhým největším dovozcem po Číně. Během posuzovaného období dosahoval turecký dovoz celkového podílu na trhu EU ve výši přibližně 7 %. Následující tabulka srovnává ceny dovozu ze všech třetích zemí s cenami výrobců v EU.

V EUR/jednotka	2006	2007	2008	Období šetření
Turecko	40,8	42,6	52,4	40,7
Výrobci v EU zařazení do vzorku	49,7	49,7	48	46,5
Čína	34,7	33,5	31,4	31,9
Rozdíl mezi tureckými výrobci a výrobci v EU	8,9	7,1	4,4	5,8
Rozdíl mezi čínskými výrobci a výrobci v EU	15	16,2	16,6	14,6

(137)

Během posuzovaného období byly turecké ceny neustále nižší než ceny výrobců v EU zařazených do vzorku, s výjimkou roku 2008. V období šetření dosahoval cenový rozdíl mezi tureckými výrobci a výrobci v Unii 5,7 EUR (+/– 12,3 % cen v EU), zatímco odpovídající cenový rozdíl pro Čínu dosahoval 14,5 EUR (+/– 31 %). Na tomto základě je oprávněné dospět k předběžnému závěru, že v období šetření měly nižší ceny dovozu z Turecka určitý nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví EU, který však nebyl natolik významný, aby mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

3.1.2 Dopad dovozu ze třetích zemí s výjimkou Turecka

(138)

Pokud jde o dovoz z jiných zemí než Číny a Turecka, jejich souhrnný podíl na trhu klesl z 9 % v roce 2006 na 8,3 % v období šetření (viz (99). bod odůvodnění). Odpovídající ceny zůstaly v tomtéž období na téměř stejné úrovni jako ceny výrobců v Unii. Na tomto základě se má za to, že dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny a Turecka nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

3.2 Dopad hospodářské krize

(139)

Některé strany tvrdily, že dovoz z Číny plně kompenzoval nárůst spotřeby v EU v roce 2007 a že pokles spotřeby v roce 2008 nastal ve stejnou dobu jako hospodářský pokles a současné snížení prodeje v automobilovém průmyslu. Tito činitelé byli podle tohoto argumentu klíčovými příčinami slabé výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(140)

Hospodářská krize nepříznivě ovlivnila situaci výrobního odvětví Unie z důvodu snižující se spotřeby a účinků klesajících cen. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesla spotřeba o 14,5 %.

(141)

Výrobci hliníkových kol působí v symbióze s automobilovým průmyslem, kterého se krize vážně dotkla. Následující tabulka ukazuje vývoj objemů výroby automobilů v Evropě za posuzované období. Je pravdou, že automobily jsou vybaveny hliníkovými nebo ocelovými koly a jejich podíl je obtížné stanovit. Neexistují však žádné náznaky, že by se tento podíl během posuzovaného období významně měnil. Nelze tedy vyloučit, že by pokles objemu výroby automobilů – který se od konce roku 2008 do období šetření skutečně dramaticky snížil, měl dopad na objem prodeje výrobců hliníkových kol. Následující tabulka ukazuje, že objem výroby mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesl o více než 15 %.

V EU 27	2006	2007	2008	Období šetření
Výroba v Evropě (v tis. jednotek)	16 198	17 103	15 947	13 443

(142)

Z analýzy hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Unie však vyplývá, že sestupný trend započal dlouho před hospodářskou krizí a časově se shodoval se začátkem pronikání čínského dovozu na trh. Údaje o ziskovosti například dokazují, že sestupný trend začal v letech 2006–2007 (pokles o 2,5 procentního bodu), pokračoval v letech 2007–2008 (další pokles o 2,2 procentního bodu) a mimořádného poklesu o 6,9 procentního bodu dosáhl mezi rokem 2008 a obdobím šetření.

(143)

Čínský dovoz pak navzdory snižující se spotřebě dále zvyšoval svou přítomnost na trhu a v období šetření dosáhl 12,4 %. Jeho objem a podíl na trhu plynule rostl a jeho ceny neustále způsobovaly cenové podbízení výrobního odvětví EU. Oprávněně by se však dalo očekávat, že krize by se měla dotknout všech tržních subjektů obdobným způsobem. Přesto, jak je vysvětleno výše, se čínský dovoz zvyšoval při cenách, které v dané situaci způsobovaly podstatné cenové podbízení v EU. Lze tedy oprávněně dospět k závěru, že pokud by hospodářská krize nenastala, objemy a podíl čínského dovozu na trhu by se zvýšily ještě více.

(144)

Na tomto základě lze oprávněně předpokládat, že hospodářský pokles, ačkoliv přispěl k újmě výrobního odvětví Unie, sám o sobě není činitelem, který by narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Naopak objemy dovozu z Číny by se měly za normálních okolností snížit s poklesem spotřeby, jak se stalo u dovozu z ostatních třetích zemí, a zejména u prodeje výrobního odvětví EU (který – jak se připomíná – poklesl souměřitelně se zvýšením čínského dovozu).

3.3 Dopad změn vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie

(145)

Vývozní činnost výrobců v Unii zůstala během posuzovaného období nízká (méně než 2 % celkového prodeje výrobců v EU zařazených do vzorku). Nemohla tedy mít žádný nepříznivý dopad na špatnou situaci výrobního odvětví Unie a nemohla narušit příčinnou souvislost.

3.4 Hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii a koncentrace na trhu EU

(146)

Počet výrobců hliníkových kol (přibližně třicet) působících na trhu EU naznačuje, že na trhu EU je velmi významná hospodářská soutěž, ačkoliv se tento trh vyznačuje také vysokou úrovní koncentrace průmyslu: podíl 3 největších společností na celkové výrobě činí 60 %, dalších 2 společností přibližně 8 % a 4 společností přibližně 4 %. Z dostupných údajů o výrobních objemech vyplývá, že ostatní výrobci jsou malé nebo střední podniky.

(147)

Je třeba uvést, že řada menších výrobců svou výrobu před rokem 2008, v roce 2008 a v období šetření ukončila. Mohlo by to naznačovat, že hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii – a zjevný probíhající proces koncentrace – přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Údaje šetření však ukazují, že ovlivněni nejsou jen malí výrobci. Současný vývoj ve skutečnosti ovlivňuje větší i menší výrobce obdobně. Nelze tedy dospět k závěru, že hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii významně přispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

3.5 Preference spotřebitelů, pokud jde o ocelová a hliníková kola

(148)

Byl předložen argument, že snižující se poptávka po hliníkových kolech by mohla souviset s hospodářskou krizí a znamenat změnu v preferencích spotřebitelů, kteří by se mohli přeorientovat na levnější ocelová kola. Toto tvrzení však nebylo ničím doloženo. V této fázi a vzhledem k tomu, že nejsou evidovány žádné údaje, které by tento argument podpořily, nemohl být žádný takový vývoj potvrzen.

3.6 Sortimentní skladba

(149)

Některé strany tvrdily, že zvýšení čínského dovozu bylo důsledkem zvýšené poptávky po specifických typech kol vyráběných pomocí drahých technologií v ČLR (tj. kovaná nebo odlévaná a tvarovaná kola), která nebyla (ve významném množství) vyráběna v EU. Dovoz z ČLR tedy nemohl způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie. Šetření však stanovilo, že tento dovoz představoval pouze velmi malou část celkového dovozu z ČLR. Proto musel být uvedený argument odmítnut.

4. Závěr o příčinných souvislostech

(150)

Je třeba připomenout, že v tomto případě byl zjištěn významný pokles výroby a prodeje, ztráta podílu na trhu, jakož i snížení cen vedoucí ke ztrátám výrobního odvětví Unie. Objemy dovozu z ČLR, které způsobily podstatné cenové podbízení výrobního odvětví Unie a rovněž snížení jeho podílu na trhu, se během téhož období zvýšily.

(151)

Komise také zkoumala všechny ostatní činitele, které mohly přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V tomto ohledu bylo zjištěno, že hospodářská krize, dovoz z Turecka a hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii vedoucí k procesu koncentrace mohly vzniklou újmu ovlivnit. Vyvozuje se však předběžný závěr, že jejich dopad není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou, jak je podrobně uvedeno výše.

(152)

Na základě uvedené analýzy účinků všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie byl vyvozen předběžný závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

F. ZÁJEM UNIE

1. Zájem výrobního odvětví Unie

(153)

V tomto případě byla zjištěna vysoká úroveň spolupráce a podpory ze strany výrobního odvětví Unie (více než 70 %). Naznačuje to, že uložení opatření je zcela zřejmě v zájmu výrobců v EU.

(154)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie trpí podstatnou újmou z důvodu účinků dumpingového dovozu způsobujícího cenové podbízení, jak je podrobně uvedeno v (93). a následujících bodech odůvodnění.

(155)

Lze očekávat, že výrobní odvětví Unie bude těžit z opatření, která by pravděpodobně zabránila dalšímu nárůstu levného dumpingového dovozu.

(156)

Pokud by opatření nebyla uložena, lze očekávat, že levný dumpingový dovoz hliníkových kol, zejména na následný trh, bude pokračovat, nebo se dokonce zvyšovat. Dále nelze vyloučit, že zvyšující se cenový tlak a pronikání na následný trh bude přinejmenším nepřímo ovlivňovat situaci na trhu OEM. V tomto ohledu bylo zjištěno, že někteří výrobci v dotčené zemi se přesunují, nebo se již přesunuli, na následný trh se středně drahými až drahými výrobky a dále pak na trh OEM – s velmi nízkými cenami. Lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat a velmi pravděpodobně ohrozí také velkou skupinu výrobců v Unii aktivních na trhu OEM. Jelikož finanční situace a ziskovost těchto výrobců není dostatečně silná, aby odolala dalšímu cenovému tlaku dumpingového dovozu, který je nutí nabízet výrazně nižší ceny, velmi pravděpodobně by to vedlo k postupnému zániku velkého počtu výrobců v Unii, ne-li všech.

2. Zájem dovozců

(157)

Při výběru vzorku (viz výše uvedený (13). bod odůvodnění) bylo na základě objemu dovozu vybráno 5 dovozců, kteří nejsou ve spojení, a 2 dovážející uživatelé.

(158)

Spolupráce dovozců, kteří nejsou ve spojení, obecně představuje méně než 10 % celkového objemu dovozu z ČLR.

(159)

Šetření ukázalo, že většina dovozců jsou obchodníci specializující se na autopříslušenství. Mezi nimi lze rozlišovat 2 kategorie. Jednu kategorii tvoří společnosti, které dovážejí a dále prodávají svá vlastní značková hliníková kola, jejichž výrobu zadali v ČLR. Nejsou však ve spojení s čínským vývozci. Tato kategorie dovozců má v EU obvykle nikoliv nevýznamné činnosti s „přidanou hodnotu“ (např. návrh, výzkum a vývoj), a někdy dokonce svůj vlastní distribuční řetězec s odpovídající úrovní zaměstnanosti. Druhou kategorii tvoří dovozci/distributoři, kteří jsou obchodníky zaměřujícími se více na objemy a méně na značku. Tito dovozci mají obvykle nižší nákladové struktury a méně činností s přidanou hodnotou v Unii.

(160)

Nízká úroveň spolupráce dovozců, kteří nejsou ve spojení, naznačuje, že uložení opatření by nemělo na jejich činnost žádný významný dopad. Pokud jde o spolupracující dovozce/distributory, bylo zjištěno, že následný prodej čínských hliníkových kol představuje 1 až 6 % jejich celkového obratu. Situace outsourcingových společností je složitější, protože následný prodej hliníkových kol může představovat téměř celou jejich podnikatelskou činnost. Případná opatření by na jejich činnost jistě měla dopad – i když je v této fázi obtížné posoudit přesný rozsah. Tato záležitost bude dále prověřena.

3. Zájem uživatelů

3.1 Obecně

(161)

Uživatelské dotazníky byly zaslány přibližně 20 určeným uživatelům. V rámci šetření spolupracovalo 13 výrobců automobilů. Spolupracovala také dvě sdružení zastupující uživatele a dovozce hliníkových kol pro trh OEM a následný trh.

(162)

Na základě údajů Eurostatu představuje dovoz spolupracujících uživatelů 19 % celkového dovozu z ČLR. Údaje Eurostatu neumožňují přesně stanovit, zda byl dovoz určen na trh OEM nebo na následný trh. Jak je uvedeno výše ve (133). bodě odůvodnění, bylo nicméně možné rozlišit mezi trhem OEM a následným trhem a ukázat, že trh OEM představuje 20 až 30 % celkového dovozu z ČLR. Na tomto základě lze oprávněně předpokládat, že spolupráce trhu OEM byla velmi vysoká.

(163)

Zdá se, že výrobci automobilů se obecně opírají o čínské dodávky pouze v omezené míře. Jsou-li posuzováni samostatně, spolupracující výrobci automobilů uplatňují různé obchodní modely. Někteří z Číny nedovážejí vůbec, jiní dovážejí méně než 5 %, někteří však dovážejí až 30 % své potřeby.

(164)

Dovážející i nedovážející uživatelé jsou proti opatřením. Jedním z jejich hlavních argumentů je, že výrobci automobilů mají zájem udržet různé zdroje dodávek a využívat výhod hospodářské soutěže na trhu kol. V důsledku opatření by se stali příliš závislými na omezeném počtu evropských výrobců. Jelikož však existuje významný dovoz z jiných třetích zemí, nezdá se být tento argument sám o sobě rozhodující.

3.2 Náklady na opatření

(165)

Hliníková kola představují přibližně 1 % nákladů na automobil. Opatření pro hliníková kola ve výši 20 % by tedy vedlo ke zvýšení nákladů o 0,2 %. U těch výrobců automobilů, kteří z Číny dovážejí nejvýše 5 % hliníkových kol, by celkové navýšení nákladů z hlediska celé výroby automobilů tedy představovalo 5 % z 0,2 %, tj. 0,01 %. Avšak i u těch výrobců automobilů, kteří dovážejí až 30 % hliníkových kol z Číny, by se celkové náklady zvýšily o 30 % z 0,2 %, tj. o 0,06 %. Opatření by tedy měla na náklady velmi omezený dopad. Navíc je zjevně běžné, že hliníková kola dovážená výrobci automobilů za určitou cenu (kupříkladu za 50 EUR) se koncovému zákazníkovi prodávají za cenu třikrát až čtyřikrát vyšší (tj. 200 EUR).

3.3 Náklady na změnu dodavatele

(166)

Jak je vysvětleno výše, hliníková kola určená na trh OEM se obvykle vyvíjejí 2 roky před uvedením nového modelu automobilu na trh. Jakákoliv změna dodavatele vyžaduje čas (nejméně 6 měsíců) a mohla by znamenat také dodatečné náklady na nářadí. Šetření však ukázalo, že většina výrobců automobilů své zdroje dodávek samozřejmě diverzifikuje, tj. dělí výrobu konkrétních hliníkových kol mezi 2 (nebo více) výrobce. Tento systém zadávání výroby dvěma výrobcům se vztahuje také na modely nakupované v ČLR, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek. Zdá se tedy, že riziko nutnosti změnit dodavatele je již dáno rozhodnutím nakupovat v ČLR. Ze smluv shromážděných během šetření pak dále vyplývá, že výrobci automobilů obecně mohou smlouvu kdykoliv bez penále vypovědět.

3.4 Další argumenty předložené stranami

(167)

Některé strany tvrdily, že uložení cla na hliníková kola pocházející z ČLR by poskytlo výhodu jihokorejským výrobcům automobilů navíc k nulovému clu na dovoz automobilů podle nadcházející dohody o volném obchodu. Podle tohoto argumentu by jihokorejští výrobci automobilů měli i nadále přístup k levným čínským hliníkovým kolům, a mohli by dokonce požadovat vrácení cla na automobily vyvážené do EU (o vrácení cla uhrazeného při dovozu některých náhradních dílů pro automobily lze žádat při vývozu takovéhoto automobilu). Antidumpingové opatření na dovoz čínských hliníkových kol by evropské výrobce automobilů znevýhodnilo v hospodářské soutěži ve vztahu k jihokorejským automobilům dováženým do EU s nulovým clem.

(168)

V tomto ohledu je třeba uvést, že podíl automobilů pocházejících z Jižní Koreje na trhu v současné době představuje pouze 3 % automobilového trhu EU. Je sice obtížné předvídat vývoj dovozu korejských automobilů, ale s ohledem na velmi omezený přímý nákladový dopad opatření na výrobce automobilů v EU, nelze v této fázi dospět k závěru, že by uložení antidumpingového opatření na dovoz hliníkových kol z Číny v tomto ohledu hrálo významnou úlohu.

4. Zájem spotřebitelů

(169)

Pokud jde o dopad opatření na koncové spotřebitele, nebyl předložen žádný argument. Tato skutečnost, jakož i nízký nákladový dopad a strategie cenotvorby výrobců automobilů zjištěné během šetření hovoří proti pravděpodobnosti znatelného vlivu na spotřebitelské ceny.

5. Zájem dodavatelů

(170)

Na dodavatelský dotazník odpovědělo pět dodavatelů surovin/zařízení, kteří dodávají výrobcům hliníkových kol v Unii. Dodávají hliníkové/surové ingoty, nátěrové hmoty/podkladové nátěrové hmoty nebo nízkotlaké stroje. Pokud jde o dodavatele ingotů, prodej do výrobního odvětví Unie představuje pouze malou část jejich činnosti (méně než 6 % jejich celkového obratu), což ukazuje jejich relativně nevýrazný zájem o uložení antidumpingových opatření na dovoz hliníkových kol z Číny. U ostatních dodavatelů (strojního zařízení, nátěrových hmot nebo nízkotlakých strojů) se prodej do výrobního odvětví Unie pohybuje v rozmezí od 30 do 50 % jejich celkového obratu. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti jsou malými a středními podniky, je životaschopnost výrobního odvětví Unie pro jejich činnost zásadní.

6. Závěr týkající se zájmu Unie

(171)

Vzhledem k výše uvedenému se vyvozuje předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz hliníkových kol pocházejících z ČLR.

G. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

1. Úroveň pro odstranění újmy

(172)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem z ČLR.

(173)

Pro účely stanovení výše těchto cel byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(174)

Jak je uvedeno ve (20). bodě odůvodnění, vyznačuje se trh hliníkových kol existencí dvou relativně odlišných tržních segmentů. Šetření dále zjistilo, že prodej výrobců v Unii se soustředí na trh OEM a představuje 85 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie.

(175)

Pro účely uložení prozatímních opatření bylo tedy shledáno jako vhodné posoudit rozpětí újmy s přihlédnutím ke konkrétní situaci na trhu.

(176)

Na trhu OEM objednatelé hliníkových kol (kterými jsou výrobci automobilů) obvykle zadávají objednávky na základě nabídkového řízení. Tentýž model kola, který má být instalován na tentýž model automobilu, může tedy být – nikoliv v zanedbatelném počtu případů – objednán z různých zdrojů, často od čínského dodavatele a zároveň od dodavatele v EU. Bylo předběžně usouzeno, že toto nabídkové řízení přesně a spolehlivě odráží průměrnou cenovou konkurenci, která v období šetření existovala mezi čínskými dodavateli a dodavateli v Unii soutěžícími v rámci téhož nabídkového řízení.

(177)

Bylo tedy shledáno jako vhodné vypočíst rozpětí podbízení na základě cen zjištěných z údajů předložených výrobci v EU a čínskými vývozci v rámci jejich účasti na uvedených nabídkových řízeních.

(178)

Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout přiměřeného zisku před zdaněním. Pokud jde o výrobní náklady, byla provedena úprava o skutečnou ztrátu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období šetření (– 5,4 %). Dále se mělo za to, že přiměřený zisk před zdaněním, kterého by mohlo v rozumné míře dosáhnout výrobní odvětví tohoto typu z prodeje obdobného výrobku v Unii za normálních podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu, by měl být posuzován s ohledem na ziskovost dosaženou v roce 2006, která činila + 3,2 %. V uvedeném roce byly objemy dovozu z Číny skutečně ještě relativně nízké. Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(179)

Rozpětí podbízení tedy činí 20,6 %.

(180)

Tento výsledek byl dále potvrzen dalším výpočtem vycházejícím ze srovnání smluv uzavřených na základě nabídkového řízení, které poskytli někteří výrobci automobilů během šetření. V případech, kdy výrobci automobilů objednali tentýž model hliníkových kol jak od čínského výrobce, tak od výrobce v EU, bylo zjištěné rozpětí podbízení s přihlédnutím k provedeným úpravám, jak je vysvětleno ve výše uvedeném (93). a následujících bodech odůvodnění, řádově stejné jako rozpětí stanovené v předchozím bodě odůvodnění.

(181)

Konstatuje se, že toto rozpětí podbízení je nižší než dumpingová rozpětí stanovená výše v (76). a následujících bodech odůvodnění, a proto by mělo sloužit jako základ pro stanovení výše cla podle pravidla nižšího cla.

(182)

Vzhledem k metodice použité v tomto případě k určení úrovně pro odstranění újmy je považováno za neproveditelné stanovit sazby individuálních antidumpingových cel podle čl. 9 odst. 5 druhé věty základního nařízení. Důvodem je zejména skutečnost, že neexistují spolehlivé údaje k provedení analýzy pro jednotlivé společnosti. Proto bylo prozatímně rozhodnuto uložit celostátní antidumpingové clo na veškerý dovoz z Číny na úrovni rozpětí podbízení ve výši 20,6 %.

2. Prozatímní opatření

(183)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo na dovoz pocházející z ČLR. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěného rozpětí újmy.

(184)

Navrhované antidumpingové clo tedy činí 20,6 %.

H. ZVEŘEJNĚNÍ

(185)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoliv stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Prozatímní antidumpingové clo se tímto ukládá na dovoz hliníkových kol pro motorová vozidla kódů KN 8701 až 8705, bez ohledu na to, zda jsou vybavena příslušenstvím nebo pneumatikami, v současnosti kódů KN ex 8708 70 10 a ex 8708 70 50 (kódy Taric 8708701010 a 8708705010) a pocházející z Čínské lidové republiky.

2. Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu s dodáním na hranici Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 činí 20,6 %.

3. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, sdělit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatňování tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. května 2010.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. C 190, 13.8.2009, s. 22.

(3) Litá, odlévaná a tvarovaná, kovaná a dvou- a třídílná kola.

(4) Pro některé měsíce období šetření tohoto řízení to výjimečně neplatilo. Tento nárůst cen na čínských trzích s hliníkem je výsledkem stimulačního balíčku čínské vlády, jehož cílem je omezit dopady hospodářské krize (koncem roku 2008 zavedl Státní úřad pro rezervy systém výkupu hliníku od hutí, aby pomohl jejich provozům v době, kdy celosvětová finanční krize snížila poptávku). Tento státem podporovaný výkup pohltil v březnu a dubnu většinu zásob na domácím trhu a během první poloviny roku 2009 vyhnal ceny nahoru.

(5) Byly porovnány dva výpočty spotřeby, které poskytly obdobné výsledky. Jelikož je většina výroby „na objednávku“, nehrají objemy zásob v porovnání s celkovou spotřebou významnou úlohu. V prvním výpočtu byla výroba v EU připočtena k dovozu a byl odečten vývoz. V druhém výpočtu byly sečteny dovoz a prodej v EU (údaje od výrobců zařazených do vzorku, zkrácené dotazníky a předpoklad pro zbytek výrobců). Upřednostněna byla druhá možnost, protože v tomto případě poskytuje vyšší míru přesnosti.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.117.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 117

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 11. května 2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 400/2010 ze dne 26. dubna 2010, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu výrobků zasílaných z Malajsie	1
	*	Nařízení Komise (EU) č. 401/2010 ze dne 7. května 2010 o změně a opravě nařízení (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů	13
	*	Nařízení Komise (EU) č. 402/2010 ze dne 10. května 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Pintadeau de la Drôme (CHZO))	60
	*	Nařízení Komise (EU) č. 403/2010 ze dne 10. května 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Tarta de Santiago (CHZO))	62
	*	Nařízení Komise (ES) č. 404/2010 ze dne 10. května 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových kol pocházejících z Čínské lidové republiky	64
		Nařízení Komise (EU) č. 405/2010 ze dne 10. května 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	83
		ROZHODNUTÍ
		2010/266/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 30. dubna 2010, kterým se mění rozhodnutí 92/260/EHS, 93/195/EHS, 93/197/EHS a 2004/211/ES, pokud jde o dovoz evidovaných koní z některých částí Číny a o úpravu některých názvů třetích zemí (oznámeno pod číslem K(2010) 2635) ( 1 )	85
		2010/267/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2010 o harmonizovaných technických podmínkách využívání kmitočtového pásma 790–862 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací v Evropské unii (oznámeno pod číslem K(2010) 2923) ( 1 )	95
		2010/268/EU
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 6. května 2010 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených řeckou vládou (ECB/2010/3)	102

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	66,8
	TN	108,2
	TR	104,6
	ZZ	93,2
0707 00 05	MA	50,9
	MK	59,4
	TR	118,9
	ZZ	76,4
0709 90 70	TR	104,9
0709 90 70	ZZ	104,9
0805 10 20	EG	47,6
	IL	64,5
	MA	55,4
	TN	47,1
	TR	52,3
	US	67,7
	ZZ	55,8
0805 50 10	TR	72,0
	ZA	78,1
	ZZ	75,1
0808 10 80	AR	86,7
	BR	78,3
	CA	119,3
	CL	85,5
	CN	81,0
	CR	59,1
	NZ	120,8
	US	131,0
	UY	72,1
	ZA	87,8
	ZZ	92,2