ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.287.cze |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 287 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 53 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
MEZINÁRODNÍ DOHODY |
|
|
|
2010/648/EU |
|
|
* |
||
|
|
2010/649/EU |
|
|
* |
||
|
|
AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU |
|
|
|
2010/650/EU |
|
|
* |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
4.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 287/1 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 14. května 2010
o podpisu Dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005, jménem Evropské unie
(2010/648/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 23. února 2009 Rada zmocnila Komisi k zahájení jednání se skupinou afrických, karibských a tichomořských států s cílem podruhé změnit Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (1) a poprvé pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005 (2) (dále jen „dohoda z Cotonou“). |
(2) |
Jednání byla uzavřena dne 19. března 2010, kdy na mimořádném zasedání Rady ministrů EU-AKT byla parafována znění tvořící základ dohody, kterou se mění dohoda z Cotonou (dále jen „dohoda“). |
(3) |
V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se Evropská unie stala právním nástupcem Evropského společenství. |
(4) |
Dohoda by měla být podepsána, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005 (dále jen „dohoda“), včetně společných prohlášení a prohlášení Evropské unie připojených k závěrečnému aktu, se schvaluje jménem Evropské unie.
Znění dohody a závěrečného aktu se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie s výhradou jejího uzavření a učinit toto prohlášení připojené k závěrečnému aktu dohody:
„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho právním nástupcem a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na ‚Evropské společenství‘ se proto tam, kde je to vhodné, považují za odkazy na ‚Evropskou unii‘.
Evropská unie navrhne stranám AKT výměnu dopisů, kterou se uvede dohoda do souladu s institucionálními změnami v Evropské unii vyplývajícími ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.“
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 14. května 2010.
Za Radu
předseda
D. LÓPEZ GARRIDO
(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.
DOHODA,
kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005.
JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,
PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,
PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA IRSKA,
PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,
PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA LITEVSKÉ REPUBLIKY,
JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,
PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY MALTA,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,
SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT RUMUNSKA,
PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,
PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „členské státy“),
a
Evropská unie (dále jen „Unie“ nebo „EU“)
na straně jedné a
PREZIDENT ANGOLSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ANTIGUY A BARBUDY,
HLAVA STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
HLAVA STÁTU BARBADOS,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA BELIZE,
PREZIDENT BENINSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT BURKINY FASO,
PREZIDENT BURUNDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KOMORSKÉHO SVAZU,
PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY KONGO,
PREZIDENT KONŽSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA COOKOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENT REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,
PREZIDENT DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
PREZIDENT DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT STÁTU ERITREA,
PREZIDENT ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY FIDŽIJSKÉ OSTROVY,
PREZIDENT GABONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT A HLAVA STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT GHANSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA GRENADY,
PREZIDENT GUINEJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,
PREZIDENT GUYANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT HAITSKÉ REPUBLIKY,
HLAVA STÁTU JAMAJKA,
PREZIDENT KEŇSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENTKA LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MALAWSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MALIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENT MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,
PREZIDENT MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA NAURSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT NIGERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,
VLÁDA NIUE,
VLÁDA PALAUSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,
PREZIDENT REPUBLIKY RWANDA,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. KRYŠTOFA A NEVISE,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. LUCIE,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. VINCENTA A GRENADIN,
HLAVA NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,
PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,
PREZIDENT SENEGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT REPUBLIKY SIERRA LEONE,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENT JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT SURINAMSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENT SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,
PREZIDENT ČADSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY VÝCHODNÍ TIMOR,
PREZIDENT TOŽSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL TONGY,
PREZIDENT REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA TUVALU,
PREZIDENT UGANDSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA VANUATSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,
jejichž státy jsou dále uváděny jako „státy AKT“,
na straně druhé,
S OHLEDEM NA Smlouvu o fungování Evropské unie na jedné straně a na dohodu z Georgetownu o založení skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) států na straně druhé,
S OHLEDEM NA Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005 (dále jen „dohoda z Cotonou“),
MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že čl. 95 odst.1 dohody z Cotonou stanoví, že dohoda byla uzavřena na dobu dvaceti let počínající dnem 1. března 2000,
MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že dohoda pozměňující poprvé dohodu z Cotonou byla podepsána v Lucemburku dne 25. června 2005 a vstoupila v platnost dne 1. července 2008,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,
ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,
ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTKU IRSKA,
ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,
ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTKU LITEVSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,
ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,
ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA RUMUNSKA,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,
ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
ZA EVROPSKOU UNII,
ZA PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ANTIGUY A BARBUDY,
ZA HLAVU STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
ZA HLAVU STÁTU BARBADOS,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU BELIZE,
ZA PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA BURKINY FASO,
ZA PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KOMORSKÉHO SVAZU,
ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY KONGO,
ZA PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU COOKOVÝCH OSTROVŮ,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,
ZA PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
ZA PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA STÁTU ERITREA,
ZA PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY FIDŽIJSKÉ OSTROVY,
ZA PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA A HLAVU STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU GRENADY,
ZA PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,
ZA PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,
ZA HLAVU STÁTU JAMAJKA,
ZA PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
ZA PREZIDENTKU LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,
ZA PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,
ZA PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU NAURSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,
ZA VLÁDA NIUE,
ZA VLÁDU PALAUSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY RWANDA,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. KRYŠTOFA A NEVISE,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. LUCIE,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. VINCENTA A GRENADIN,
ZA HLAVU NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,
ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,
ZA PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,
ZA PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
ZA PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,
ZA PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY VÝCHODNÍ TIMOR,
ZA PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE TONGY,
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU TUVALU,
ZA PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU VANUATSKÉ REPUBLIKY,
ZA PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
ZA VLÁDU ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,
DOHODLI TAKTO:
Jediný článek
Dohoda z Cotonou se v souladu s postupem podle svého článku 95 mění takto:
A. PREAMBULE
1. |
Jedenáctý bod preambule, který začíná slovy: „PŘIPOMÍNAJÍCE prohlášení hlav států a vlád zemí AKT z Libreville a Santo Dominga …“, se nahrazuje tímto: „PŘIPOMÍNAJÍCE prohlášení hlav států a předsedů vlád států AKT z následných vrcholných schůzek;“. |
2. |
Dvanáctý bod preambule, který začíná slovy: „MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí …“, se nahrazuje tímto: „MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí vycházející z prohlášení přijatého Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2000 u příležitosti Summitu tisíciletí, zejména vymýcení extrémní chudoby a hladu, a rovněž rozvojové cíle a zásady dohodnuté na konferencích Organizace spojených národů poskytují jasnou vizi a musí být oporou spolupráce AKT-EU v rámci této dohody; uznávajíce, že EU a státy AKT musí společně usilovat o urychlení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí;“. |
3. |
Za dvanáctý bod preambule, který začíná slovy: „MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí …“ se doplňuje nový bod preambule, který zní: „ZTOTOŽŇUJÍCE SE s programem efektivní pomoci, zahájeným na fóru v Římě, potvrzeným v Paříži a dále rozvinutým v akčním programu z Akkry;“. |
4. |
Třináctý bod preambule, který začíná slovy: „Se zvláštním zřetelem k slibům vyhlášeným …“, se nahrazuje tímto: „VĚNUJÍCE zvláštní pozornost příslibům učiněným a cílům schváleným na významných konferencích OSN a dalších mezinárodních konferencích a uznávajíce potřebu podniknout další kroky pro dosažení cílů a provádění akčních programů, jež byly na těchto fórech vypracovány;“. |
5. |
Za třináctý bod preambule, který začíná slovy: „Se zvláštním zřetelem k slibům vyhlášeným …“, se doplňuje bod nový, který zní: „VĚDOMY SI významných celosvětových ekologických problémů, jež přináší změna klimatu, a hluboce znepokojeny tím, že nejzranitelnější obyvatelstvo žije v rozvojových zemích, především v nejméně rozvinutých zemích a v malých ostrovních státech AKT, kde jsou životní podmínky a udržitelný rozvoj ohrožovány jevy spojenými s klimatem, jako je zvyšování hladiny moří, eroze pobřeží, povodně, sucha a desertifikace;“. |
B. ZNĚNÍ ČLÁNKŮ DOHODY Z COTONOU
1. |
Článek 1 se mění takto:
|
2. |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Hlavní zásady Spolupráce AKT-ES, založená na právně závazném systému a existenci společných orgánů, se řídí mezinárodně schváleným programem efektivní pomoci týkajícím se vlastnictví, sbližování, harmonizace, řízení pomoci zaměřeného na výsledky a vzájemné odpovědnosti, uskutečňovaným v souladu s těmito hlavními zásadami:
|
3. |
Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Obecný přístup Státy AKT určují rozvojové zásady, strategie a modely svých ekonomik a společností s veškerou svrchovaností. Se Společenstvím zakládají programy spolupráce podle této dohody. Strany však uznávají doplňkovou úlohu nestátních účastníků, národních parlamentů států AKT a místních decentralizovaných orgánů a jejich potenciál přispět k procesu rozvoje, především na státní a regionální úrovni. Za tímto účelem a za podmínek stanovených v této dohodě – nestátní účastníci, národní parlamenty států AKT a místní decentralizované orgány tam, kde je to vhodné:
Tam, kde je to vhodné, nestátní účastníci a místní decentralizované orgány:
|
4. |
Článek 6 se mění takto:
|
5. |
Článek 8 se nahrazuje tímto: „Článek 8 Politický dialog 1. Strany se pravidelně účastní komplexního, vyváženého a hlubokého politického dialogu vedoucího k závazkům na obou stranách. 2. Cílem tohoto dialogu je výměna informací, podpora vzájemného porozumění a usnadnění zavádění dohodnutých priorit a společných agend, zejména uznáváním existujících vazeb mezi různými aspekty vztahů mezi stranami a různými oblastmi spolupráce stanovenými v této dohodě. Dialog usnadňuje konzultace mezi stranami a posiluje jejich spolupráci na mezinárodních fórech a dále prosazuje a podporuje systém účinného multilateralismu. Cíle dialogu rovněž zahrnují předcházení vzniku situací, ve kterých by jedna strana mohla považovat za nutné využít konzultační postupy podle článků 96 a 97. 3. Dialog zahrnuje veškeré cíle stanovené v této dohodě, stejně jako otázky společného, obecného nebo regionálního zájmu včetně záležitostí týkajících se regionální a kontinentální integrace. Prostřednictvím dialogu strany přispívají k míru, bezpečnosti a stabilitě a podporují stabilní a demokratické politické prostředí. Dialog zahrnuje strategie spolupráce, včetně programu účinnosti pomoci, stejně jako globální a odvětvové politiky, zahrnující i životní prostředí, změnu klimatu, rovnost mužů a žen, migraci a otázky související s kulturním dědictvím. Zabývá se rovněž globálními a odvětvovými politikami obou stran, jež by mohly ovlivnit plnění cílů rozvojové spolupráce. 4. Dialog se mimo jiné zaměřuje na specifické politické problémy společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů této dohody, jako je obchod se zbraněmi, nadměrné vojenské výdaje, drogy, organizovaný zločin, dětská práce nebo jakákoli diskriminace, založená například na rase, barvě pleti, pohlaví, jazyku, náboženském vyznání, politických či jiných názorech, národním nebo sociálním původu, majetku, rodu nebo jiném postavení. Dialog rovněž zahrnuje pravidelné posouzení vývoje dodržování lidských práv, demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných. 5. Vedoucí úlohu v tomto dialogu hrají široce založené politiky na podporu míru a předcházení, zvládání a řešení násilných konfliktů, jakož i potřeba brát při vymezování prioritních oblastí spolupráce plně v úvahu cíle, jimiž jsou mír a demokratická stabilita. V této souvislosti se tam, kde je to vhodné, do dialogu plně zapojí příslušné regionální organizace států AKT a Africká unie. 6. Dialog je veden pružně. Dialog je podle potřeby formální nebo neformální a je veden uvnitř nebo vně institucionálního rámce včetně skupiny AKT, Společného parlamentního shromáždění, ve vhodném formátu a na vhodné úrovni včetně úrovně vnitrostátní, regionální, kontinentální nebo úrovně celé skupiny AKT. 7. K tomuto dialogu se přidružují regionální organizace a zástupci organizací občanské společnosti a dále tam, kde je to vhodné, národní parlamenty států AKT. 8. Za účelem předcházení vzniku situací, v nichž by jedna strana mohla považovat za nezbytné využít konzultační postup podle článku 96, je případně dialog zahrnující podstatné prvky systematický a formalizovaný v souladu s postupy uvedenými v příloze VII.“ |
6. |
Článek 9 se mění takto:
|
7. |
Článek 10 se mění takto:
|
8. |
Článek 11 se nahrazuje tímto: „Článek 11 Politika budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení, reakce na nestabilní situace 1. Strany uznávají, že bez rozvoje a bez snižování chudoby nemůže být dosaženo udržitelného míru a bezpečnosti, a že bez míru a bezpečnosti nemůže být dosaženo udržitelného rozvoje. V rámci partnerství strany sledují aktivní, komplexní a integrovanou politiku zaměřenou na budování míru a předcházení konfliktům a jejich řešení a na bezpečnost obyvatel a zabývají se nestabilními situacemi. Tato politika se zakládá na zásadě vlastní odpovědnosti a soustřeďuje se zejména na budování vnitrostátních, regionálních a kontinentálních kapacit a na předcházení násilným konfliktům v raném stadiu cíleným řešením jejich základních příčin, včetně chudoby, a vhodnou kombinací veškerých dostupných nástrojů. Strany uznávají, že je nutné se zabývat novými či zhoršujícími se bezpečnostními hrozbami, jako je organizovaný zločin, pirátství a nelegální obchod, zejména s lidmi, drogami a zbraněmi. Je třeba rovněž zohlednit následky celosvětových problémů, jako jsou otřesy na mezinárodních finančních trzích, změna klimatu a pandemie. Strany zdůrazňují význam úlohy regionálních organizací při budování míru a předcházení konfliktům a jejich řešení a v boji s novými či zhoršujícími se bezpečnostními hrozbami v Africe, a zásadní význam Africké unie v této oblasti. 2. Vzájemná závislost bezpečnosti a rozvoje zahrnuje činnosti v oblasti budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení, jež kombinují krátkodobý a dlouhodobý přístup; tyto činnosti zahrnují oblast zvládání krizí a přesahují ji. Činnosti v oblasti boje s novými či zhoršujícími se bezpečnostními hrozbami podporují mimo jiné vymáhání práva, včetně spolupráce při hraničních kontrolách, zvyšování bezpečnosti mezinárodního dodavatelského řetězce a zlepšování bezpečnostních záruk letecké, námořní a pozemní dopravy. Činnosti v oblasti budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení zahrnují zejména podporu vyvažování politických, hospodářských, sociálních a kulturních příležitostí mezi všemi segmenty společnosti, posilování demokratické legitimity a účinnosti správy věcí veřejných, zřizování účinných mechanismů mírového řešení skupinových zájmů, aktivního zapojení žen, překonávání hranic mezi různými segmenty společnosti, stejně jako podporu aktivní a organizované občanské společnosti. V tomto ohledu se věnuje obzvláštní pozornost vývoji systémů včasného varování a mechanismů budování míru, jež přispějí k předcházení konfliktů. 3. Příslušné činnosti rovněž mimo jiné zahrnují podporu snah o zprostředkování, vyjednávání a usmiřování, účinnou regionální správu sdílených vzácných přírodních zdrojů, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků do společnosti a řešení problému dětských vojáků a násilí páchaného na ženách a dětech. Budou přijata vhodná opatření pro stanovení rozumných limitů vojenských výdajů a obchodu se zbraněmi, včetně podpory používání dohodnutých norem a kodexů chování, stejně jako pro boj s činnostmi, jež jsou zdrojem konfliktů. 3a. Zvláštní důraz se klade na boj proti protipěchotním minám a zbytkům vojenských výbušnin a také na řešení nedovolené výroby, přepravy, šíření a hromadění ručních palných zbraní a lehkých zbraní a nábojů do nich, včetně jejich nekontrolovaného šíření a nedostatečně zabezpečených a špatně spravovaných zásob a skladů. Strany se dohodly, že budou koordinovat, sledovat a plně uplatňovat své závazky v rámci všech příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů a za tímto účelem se zavazují spolupracovat na vnitrostátní, regionální a kontinentální úrovni. 3b. Strany se rovněž zavazují spolupracovat při předcházení žoldnéřským aktivitám v souladu se svými závazky v rámci všech příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů a svých příslušných právních předpisů. 4. Strany si vyměňují informace a usnadňují preventivní opatření tak, aby se nestabilní situace řešily strategickým a účinným způsobem, a využívají při tom soudržným způsobem diplomatické, bezpečnostní a rozvojové nástroje. Dohodnou se na způsobech, jak nejlépe posílit schopnosti států plnit své základní funkce a stimulovat politickou vůli k reformě při současném respektování zásady vlastní odpovědnosti. Za nestabilních situací je obzvláště důležitý politický dialog, který bude dále rozvíjen a posilován. 5. V situacích násilných konfliktů činí strany veškeré vhodné kroky k tomu, aby zabránily nárůstu násilí, omezily jeho územní rozšíření a usnadnily mírové řešení stávajících sporů. Zvláštní pozornost je věnována zajištění toho, aby finanční zdroje pro spolupráci byly užívány v souladu se zásadami a cíli partnerství a aby se předcházelo zneužívání prostředků pro válečné účely. 6. V situacích po skončení konfliktu strany přijmou veškerá vhodná opatření ke stabilizaci situace v období přechodu tak, aby byl usnadněn návrat k nenásilné, stabilní a demokratické situaci. Strany zajistí vytvoření všech nezbytných vazeb mezi krizovými opatřeními, rehabilitací a rozvojovou spoluprací. 7. Při podpoře posilování míru a mezinárodní spravedlnosti strany znovu potvrzují své odhodlání:
Strany usilují o přijetí kroků směřujících k ratifikaci a provádění Římského statutu a souvisejících nástrojů.“ |
9. |
Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Soudržnost politik Společenství a jejich dopad na provádění této dohody Strany se zavázaly zabývat se soudržností politik ve prospěch rozvoje cílenějším a strategičtějším způsobem více zaměřeným na partnerství, zahrnujícím zesílení dialogu o otázkách soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Evropská unie uznává, že rozvojové priority států AKT mohou být v souladu s cíli této dohody podporovány také dalšími politikami Unie kromě rozvojové politiky. Evropská unie proto za účelem plnění cílů této dohody zvýší soudržnost těchto politik. Aniž je dotčen článek 96, v případě, že Společenství hodlá při výkonu svých pravomocí přijmout opatření, které by mohlo mít vliv na zájmy států AKT, pokud jde o cíle této dohody, skupině AKT své záměry včas oznámí. Za tímto účelem Komise pravidelně informuje sekretariát skupiny AKT o plánovaných návrzích a současně oznámí svůj návrh takových opatření. Tam, kde je to nezbytné, může být rovněž z podnětu států AKT vznesena žádost o informace. Na žádost těchto států se budou neprodleně konat konzultace tak, aby bylo možné před přijetím jakéhokoli konečného rozhodnutí vzít v úvahu jejich obavy ohledně dopadu těchto opatření. Kromě toho mohou po ukončení těchto konzultací státy AKT a skupina AKT co nejdříve písemně oznámit Společenství své případné obavy a předložit návrhy změn, jimiž by bylo možné jejich obavy odstranit. Pokud Společenství návrhy států AKT nepřijme, co nejdříve je informuje s uvedením důvodů. Skupina AKT rovněž obdrží přiměřené informace o vstupu takových rozhodnutí v platnost, a to předem, kdykoli to bude možné.“ |
10. |
Článek 14 se nahrazuje tímto: „Článek 14 Společné orgány 1. Společnými orgány této dohody jsou Rada ministrů, Výbor velvyslanců a Společné parlamentní shromáždění. 2. Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení stávajících či budoucích dohod o hospodářském partnerství, vynasnaží se společné orgány a orgány ustavené v rámci dohod o hospodářském partnerství zajistit koordinaci, soudržnost a doplňkovost, jakož i výměnu informací.“ |
11. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 14a Setkání hlav států a předsedů vlád Strany se setkávají na úrovni hlav států a předsedů vlád, a to na základě společné dohody a v odpovídajícím složení.“ |
12. |
Článek 15 se mění takto:
|
13. |
Článek 17 se mění takto:
|
14. |
V článku 19 se na odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Spolupráce vychází ze závěrů konferencí OSN a ze záměrů, cílů a akčních programů sjednaných na mezinárodní úrovni a z jejich pokračování, jakožto základu pro zásady rozvoje. Spolupráce rovněž vychází z cílů mezinárodní rozvojové spolupráce a přikládá zvláštní význam realizaci kvalitativních a kvantitativních ukazatelů pokroku. Strany společně usilují o urychlení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí.“ |
15. |
Článek 20 se mění takto:
|
16. |
Článek 21 se mění takto:
|
17. |
V čl. 22 odst. 1 se úvodní věta v písmeni b) nahrazuje tímto:
|
18. |
Článek 23 se nahrazuje tímto: „Článek 23 Rozvoj hospodářského odvětví Spolupráce podporuje udržitelnou politiku a institucionální reformy a investice nutné pro spravedlivý přístup k hospodářským činnostem a výrobním prostředkům, zejména:
|
19. |
Doplňuje se nový článek, který zní: „Článek 23a Rybolov Protože se uznává skutečnost, že rybolov a akvakultura hrají v zemích AKT zásadní úlohu, mají pozitivní vliv na vytváření pracovních míst, tvorbu příjmů, bezpečnost potravin a životní podmínky venkovských a pobřežních komunit, a tím snižují chudobu, zaměří se spolupráce na další rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury v zemích AKT tak, aby došlo k udržitelnému zvýšení souvisejících sociálních a hospodářských výhod. Programy a činnosti spolupráce podpoří mimo jiné rozvoj a provádění udržitelných strategií rozvoje a plánů řízení odvětví rybolovu a akvakultury v zemích a regionech AKT; začlenění rybolovu a akvakultury do vnitrostátních a regionálních rozvojových strategií; rozvoj infrastruktury a technického know-how potřebných pro to, aby mohly země AKT získat ze svého rybolovu a akvakultury nejvyšší možnou udržitelnou hodnotu; budování kapacit zemí AKT na překonání vnějších problémů, jež jim brání plně využívat jejich rybolovné zdroje; a podpora a rozvoj společných podniků pro investice do odvětví rybolovu a akvakultury v zemích AKT. Jakákoli dohoda o rybolovu, která bude sjednávaná mezi Společenstvím a státy AKT, musí být konzistentní s rozvojovými strategiemi v této oblasti. Na základě společné dohody a s cílem rozvíjet, zlepšovat nebo posilovat rozvojovou spolupráci mezi EU a AKT pro udržitelný rybolov a akvakulturu se mohou konat konzultace na vysoké úrovni, včetně ministerské úrovně.“ |
20. |
V čl. 25 odst. 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
|
21. |
Článek 27 se mění takto:
|
22. |
Články 28, 29 a 30 se nahrazují tímto: „Článek 28 Obecný přístup 1. Spolupráce AKT a EU poskytuje účinnou pomoc při plnění cílů a priorit, jež si státy AKT stanovily v rámci regionální spolupráce a integrace. 2. V souladu s obecnými cíli uvedenými v článcích 1 a 20 se spolupráce mezi AKT a EU zaměřuje na:
3. Za podmínek stanovených v článku 58 spolupráce rovněž podporuje meziregionální spolupráci a spolupráci v rámci AKT, zahrnující například:
Článek 29 Spolupráce AKT a EU při podpoře regionální spolupráce a integrace 1. V oblasti stability, míru a předcházení konfliktům se spolupráce zaměřuje na:
2. V oblasti regionální hospodářské integrace spolupráce podporuje:
3. V oblasti regionálních politik udržitelného rozvoje podporuje spolupráce priority regionů AKT, zejména:
Článek 30 Budování kapacit na podporu regionální spolupráce a integrace v AKT Spolupráce za účelem dosažení účinnosti a efektivity regionálních politik rozvíjí a posiluje kapacity:
|
23. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 31a HIV/AIDS Spolupráce podporuje snahy států AKT rozvinout a posílit všechny odvětvové politiky a programy zaměřené na to, jak vyřešit pandemii HIV/AIDS a zabránit jí v omezování rozvoje. Podporuje snahy států AKT o urychlené dosažení a udržení všeobecné dostupnosti prevence HIV/AIDS, léčby, péče a podpory a zaměřuje se zejména na:
|
24. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 32a Změna klimatu Strany uznávají, že změna klimatu přináší významné ekologické problémy po celém světě a představuje hrozbu dosažení rozvojových cílů tisíciletí, takže její zvládání vyžaduje odpovídající, předvídatelnou a včasnou finanční podporu. Z těchto důvodů, a v souladu s ustanoveními článku 32, a zejména odst. 2 písm. a) tohoto článku, spolupráce:
|
25. |
V čl. 33 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
26. |
V článku 34 se odstavce 2 až 4 nahrazují tímto: „2. Konečným cílem hospodářské a obchodní spolupráce je umožnit státům AKT plné uplatnění v mezinárodním obchodu. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje potřebě států AKT aktivně se účastnit mnohostranných obchodních jednání. Při současné úrovni rozvoje zemí AKT je hospodářská a obchodní spolupráce zaměřena na to, aby státy AKT mohly zvládnout výzvu globalizace a postupně se přizpůsobit novým podmínkám mezinárodního obchodu a tím usnadnit svůj přechod k liberalizovanému světovému hospodářství. V této souvislosti je třeba věnovat bedlivou pozornost zranitelnosti mnoha zemí AKT v důsledku jejich závislosti na komoditách nebo jen několika klíčových produktech, včetně zemědělsko-průmyslových produktů s přidanou hodnotou, a riziku eroze preferencí. 3. Za tímto účelem se hospodářská a obchodní spolupráce zaměřuje prostřednictvím vnitrostátních a regionálních rozvojových strategií podle hlavy I na zvyšování výrobních, dodavatelských a obchodních kapacit zemí států AKT, stejně jako jejich schopnosti přilákat investice. Dále se zaměřuje na vytváření nové obchodní dynamiky mezi stranami, posilování obchodních a investičních politik států AKT, snižování jejich závislosti na komoditách, podporu diverzifikovanějšího hospodářství a zlepšování kapacit států AKT pro zvládnutí veškerých problémů spojených s obchodem. 4. Hospodářská a obchodní spolupráce je prováděna v plném souladu s ustanoveními Světové obchodní organizace (WTO), včetně zvláštního a diferencovaného zacházení, s ohledem na vzájemné zájmy stran a jejich příslušné úrovně rozvoje Rovněž se zcela souladu s mnohostrannými závazky zabývá následky eroze preferencí.“ |
27. |
V článku 35 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Hospodářská a obchodní spolupráce je založena na spolehlivém, pevném a strategickém partnerství. Dále je založena na komplexním přístupu, vybudovaném na kladech a výsledcích předchozích úmluv AKT-ES. 2. Hospodářská a obchodní spolupráce je budována na regionálních integračních iniciativách států AKT. Spolupráce při podpoře regionální spolupráce a integrace, jak je vymezuje hlava I, a hospodářská a obchodní spolupráce se vzájemně posilují. Hospodářská a obchodní spolupráce se zabývá zejména řešením nabídkových a poptávkových omezení, zvláště propojenosti infrastruktury, diverzifikace ekonomik a opatřeními pro rozvoj obchodu jakožto prostředky zvyšování konkurenceschopnosti států AKT. Odpovídající opatření tudíž budou mít příslušnou důležitost v rámci rozvojových strategií států a regionů AKT, které Společenství podporuje, zejména prostřednictvím zajištění pomoci na podporu obchodu.“ |
28. |
Články 36 a 37 se nahrazují tímto: „Článek 36 Formy 1. S ohledem na výše uvedené cíle a zásady se strany dohodly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily uzavření nových dohod o hospodářském partnerství, slučitelných s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), odstraňující postupně překážky jejich vzájemného obchodu a zlepšující spolupráci ve všech oblastech souvisejících s obchodem. 2. Jakožto rozvojové nástroje mají dohody o hospodářském partnerství za cíl podpořit hladkou a postupnou integraci států AKT do světové ekonomiky, zejména plným využitím potenciálu regionální integrace a obchodu mezi jižními zeměmi (Jih–Jih). 3. Strany se dohodly, že tato nová obchodní opatření se budou zavádět postupně. Článek 37 Postupy 1. Během vyjednávání dohod o hospodářském partnerství je v souladu s ustanoveními hlavy I a článku 35 zajištěno budování kapacit ve veřejném a soukromém sektoru států AKT, včetně opatření ke zvyšování konkurenceschopnosti, k posilování regionálních organizací a k podpoře regionálních iniciativ obchodní integrace tam, kde je to vhodné, s pomocí při úpravách rozpočtu a fiskální reformě, jakož i k modernizaci a rozvoji infrastruktury a podpoře investic. 2. Strany pravidelně přezkoumávají pokrok v jednání, jak to předpokládá článek 38. 3. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství budou pokračovat se zeměmi AKT, které je dle své úvahy budou schopny vést na úrovni, kterou považují za vhodnou, a v souladu s postupy dohodnutými skupinou AKT za účelem podpory procesů regionální integrace v rámci AKT. 4. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství se zaměří zejména na stanovení harmonogramu postupného odstraňování překážek obchodu mezi stranami v souladu s příslušnými pravidly WTO. Na straně Společenství se liberalizace obchodu zakládá na acquis a zaměřuje se na zlepšování současného přístupu na trh pro země AKT, mimo jiné přezkumem pravidel původu. Jednání berou v úvahu úroveň rozvoje a společensko-ekonomický dopad obchodních opatření na země AKT a jejich schopnost přizpůsobit se a upravit svá hospodářství podle procesu liberalizace. Jednání budou proto co nejpružnější při stanovení doby trvání dostatečného přechodného období, konečného zahrnutí produktů, vezmou v úvahu citlivá odvětví a stupeň asymetrie v rámci časového plánu pro odstranění cel, při zachování souladu s aktuálně platnými pravidly WTO. 5. Strany úzce spolupracují v rámci WTO s cílem vysvětlit a odůvodnit dosažených ujednání, zejména s ohledem na stupeň možné pružnosti. 6. Strany nadále projednávají, jakým způsobem zjednodušit a přezkoumat pravidla původu, včetně ustanovení o kumulaci, jež se vztahují na jejich vývozy. 7. Jakmile státy AKT uzavřou dohodu o hospodářském partnerství, mohou k ní státy, jež nejsou stranami dané dohody, kdykoli přistoupit. 8. V kontextu spolupráce AKT a EU při podpoře regionální spolupráce a integrace, jak ji uvádí hlava I a v souladu s článkem 25, strany věnují obzvláštní pozornost potřebám, jež vznikly v důsledku provádění dohod o hospodářském partnerství. Použijí se zásady uvedené v článku 1 přílohy IV k této dohodě. Za tímto účelem strany schvalují využití stávajících nebo nových regionálních mechanismů financování, jež mohou nasměrovat zdroje z víceletých finančních rámců spolupráce a další zdroje.“ |
29. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 37a Jiné obchodní dohody 1. Vzhledem k současným trendům obchodní politiky, zaměřeným na větší liberalizaci obchodu, se EU a státy AKT mohou účastnit vyjednávání a provádění dohod vedoucích k další liberalizaci mnohostranného a dvoustranného obchodu. Liberalizace může vést k erozi preferencí poskytnutých státům AKT a ovlivnit jejich soutěžní postavení na trhu EU i jejich rozvojové úsilí, které EU hodlá podporovat. 2. V souladu s cíli hospodářské a obchodní spolupráce se EU vynasnaží provádět nadále opatření, jež mají pomoci zvládnout případné negativní dopady liberalizace, aby mohl být pokud možno co nejdéle zachován významný preferenční přístup států AKT v rámci mnohostranného obchodu, a zajistit, aby bylo jakékoli nevyhnutelné omezení preferencí rozloženo na co nejdelší období.“ |
30. |
V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Ministerský výbor pro obchod projednává veškeré záležitosti související s obchodem, jež se týkají států AKT, a zejména pravidelně sleduje jednání o dohodách o hospodářském partnerství a jejich provádění. Věnuje zvláštní pozornost aktuálním mnohostranným obchodním jednáním a přezkoumává dopad iniciativ širší liberalizace na obchod AKT-ES a rozvoj ekonomik AKT. S cílem zvýšit výhody obchodních dohod AKT-ES vydává výbor zprávy a nezbytná doporučení Radě ministrů, jež se týkají také veškerých podpůrných opatření.“ |
31. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 38a Konzultace 1. V případě, že by nová opatření nebo opatření stanovená v programech přijatých Společenstvím pro sbližování právních a správních předpisů s cílem usnadnit obchod mohla ovlivnit zájmy jednoho nebo více států AKT, informuje o tom Společenství před přijetím těchto opatření sekretariát skupiny AKT a příslušné státy AKT. 2. Aby Společenství mohlo přihlédnout k zájmům skupiny AKT, budou se na její žádost konat konzultace podle ustanovení článku 12 této dohody tak, aby mohlo být dosaženo uspokojivého řešení. 3. V případě, že stávající pravidla nebo předpisy Společenství přijaté s cílem usnadnit obchod ovlivní zájmy jednoho nebo více států AKT, nebo v případě, že tyto zájmy jsou ovlivněny výkladem, používáním či prováděním takových pravidel nebo předpisů, budou se v souladu s ustanoveními článku 12 na žádost příslušných států AKT konat konzultace s cílem dosáhnout uspokojivého řešení. 4. Za účelem nalezení uspokojivého řešení mohou strany rovněž upozornit smíšený ministerský výbor pro obchod na jakékoli jiné problémy týkající se obchodu, které by případně mohly vzniknout v důsledku opatření přijatých nebo plánovaných členskými státy Evropské unie. 5. Aby byla zajištěna efektivnost konzultací, strany se o těchto opatřeních vzájemně informují. 6. Strany se dohodly, že konzultace a poskytování informací v rámci orgánů dohody o hospodářském partnerství týkající se záležitostí, které spadají do oblasti působnosti takových dohod, rovněž splňuje ustanovení tohoto článku a článku 12, pokud všechny potenciálně zasažené státy AKT podepsaly dohodu o hospodářském partnerství, v jejímž rámci byly tyto konzultace vedeny nebo tyto informace poskytnuty.“ |
32. |
V článku 41 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Společenství podporuje prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, snahy států AKT posílit kapacity pro poskytování služeb. Zvláštní pozornost je věnována službám souvisejícím s pracovními silami, podnikáním, distribucí, financemi, cestovním ruchem, kulturou a výstavbou a souvisejícími inženýrskými službami, v zájmu zvýšení jejich konkurenceschopnosti a tím i zvýšení jejich hodnoty a objemu jejich obchodu zbožím a službami.“ |
33. |
V článku 42 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Společenství v zájmu zvýšení účasti subjektů ze států AKT v mezinárodních přepravních službách podporuje prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, snahy států AKT rozvíjet a povzbuzovat nákladově účinné a účelné služby námořní dopravy ve státech AKT.“ |
34. |
V článku 43 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Strany se rovněž dohodly na urychlení vzájemné spolupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií a informační společnosti. Tato spolupráce prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, se zejména zaměří na vyšší slučitelnost a harmonizaci komunikačních systémů na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni a jejich přizpůsobení novým technologiím.“ |
35. |
V článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, Společenství podporuje úsilí států AKT posílit své kapacity pro zvládnutí všech oblastí souvisejících s obchodem, případně i včetně zlepšování a podpory institucionálního rámce.“ |
36. |
V článku 45 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Strany se rovněž dohodly, že s přihlédnutím k formulování a podpoře účinných politik hospodářské soutěže zesílí spolupráci v této oblasti s příslušnými vnitrostátními agenturami pro hospodářskou soutěž, které postupně zajišťují účinné vymáhání pravidel hospodářské soutěže ze strany soukromých i státních podniků. Spolupráce v této oblasti zahrnuje zejména, prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, pomoc při navrhování příslušného právního rámce a jeho správního prosazování se zvláštním ohledem na zvláštní postavení nejméně rozvinutých zemí.“ |
37. |
V článku 46 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Strany se dále dohodly na posílení své spolupráce v této oblasti. Na vyžádání, za vzájemně dohodnutých podmínek a prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, se spolupráce mimo jiné rozšíří na tyto oblasti: příprava právních předpisů na ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv jejich držiteli a porušování těchto práv soutěžiteli, zřízení a posílení státních a regionálních úřadů a jiných agentur včetně podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do vymáhání a ochrany práv, včetně odborné přípravy personálu.“ |
38. |
V čl. 47 odst. 2 se úvodní věta nahrazuje tímto: „2. Spolupráce při normalizaci a certifikaci prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, se zaměří na podporu systémů slučitelných mezi stranami a zejména zahrnuje:“. |
39. |
V článku 48 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Strany se dohodly, že posílí svou spolupráci prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, v zájmu posílení kapacit státního a soukromého sektoru v zemích AKT v této oblasti.“ |
40. |
Článek 49 se mění takto:
|
41. |
V článku 50 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Strany se dohodly, že pracovněprávní normy by neměly být užívány k ochranářským účelům.“ |
42. |
V článku 51 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Spolupráce se zaměřuje prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, zejména na zlepšování institucionálních a technických kapacit v této oblasti, na zavádění systémů včasné výstrahy pro vzájemnou informovanost o nebezpečných výrobcích, na výměnu informací a zkušeností ohledně zřizování a provádění následného tržního dozoru nad výrobky a bezpečností výrobků, na zlepšování informovanosti spotřebitelů o cenách, charakteristikách nabízených výrobků a služeb, na podporu rozvoje nezávislých sdružení spotřebitelů a kontaktů mezi zástupci zájmů spotřebitelů, na zvyšování slučitelnosti spotřebitelských politik a systémů, na oznamování vynucování práva a podporování spolupráce při šetření škodlivých nebo nekalých obchodních postupů a na uplatňování zákazů vývozu v obchodu mezi stranami ohledně zboží a služeb, jejichž uvádění na trh bylo v zemi jejich produkce zakázáno.“ |
43. |
V článku 56 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Spolupráce při financování rozvoje se provádí na základě rozvojových cílů, strategií a priorit stanovených státy AKT a je s nimi v souladu, a to na státní a regionální úrovni i na úrovni AKT. Přihlíží se k zeměpisným, sociálním a kulturním rysům jednotlivých států i k jejich konkrétnímu potenciálu. Spolupráce se řídí mezinárodně schváleným programem efektivní pomoci a je založena na vlastnictví, sbližování, koordinaci a harmonizaci dárců, řízení zaměřeném na výsledky a vzájemné odpovědnosti. Spolupráce především:
|
44. |
Článek 58 se mění takto:
|
45. |
Článek 60 se mění takto:
|
46. |
Článek 61 se mění takto:
|
47. |
V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. S cílem zmírnit břemeno zadluženosti států AKT a problémy jejich platební bilance se strany dohodly využít prostředky stanovené v rámci víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody k přispění na iniciativy pro promíjení dluhů ve prospěch států AKT, schválené na mezinárodní úrovni. Společenství se dále zavazuje přezkoumat, jak by pro podporu mezinárodně schválených iniciativ pro promíjení dluhů bylo možné v dlouhodobém výhledu mobilizovat jiné zdroje Společenství.“ |
48. |
V článku 67 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Víceletý finanční rámec spolupráce podle této dohody stanoví podporu pro makroekonomické a odvětvové reformy prováděné státy AKT. V tomto rámci strany zajišťují, aby úprava byla ekonomicky životaschopná a sociálně a politicky únosná. Podpora se poskytuje v rámci společného hodnocení Společenství a dotyčného státu AKT ohledně prováděných nebo plánovaných reformních opatření na makroekonomické nebo odvětvové úrovni a umožňuje celkové hodnocení reformních snah. Společné posouzení se pokud možno harmonizuje s režimy určenými pro jednotlivé země a na základě dosažených výsledků bude prováděna kontrola podpory. Důležitým rysem podpůrných programů je rychlá výplata.“ |
49. |
Nadpis kapitoly 3 v hlavě II části 4 se nahrazuje tímto: |
50. |
Článek 68 se nahrazuje tímto: „Článek 68 1. Strany uznávají, že makroekonomická nestabilita způsobená vnějšími otřesy může nepříznivě ovlivňovat rozvoj států AKT a ohrožovat plnění jejich rozvojových potřeb. Proto se v rámci víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody zavádí systém dodatečné podpory s cílem zmírnit krátkodobé nepříznivé důsledky vnějších otřesů, včetně vlivů na příjmy z vývozu. 2. Účelem této podpory je ochrana sociálních a hospodářských reforem a politik, které by mohly být negativně ovlivněny v důsledku poklesu příjmů, a náprava krátkodobých nepříznivých důsledků takových otřesů. 3. Při přidělování prostředků se bere v úvahu extrémní závislost ekonomik států AKT na vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví. V tomto ohledu se poskytuje příznivější zacházení nejméně rozvinutým, vnitrozemským a ostrovním státům AKT a státům AKT, v nichž došlo ke konfliktu nebo k přírodní pohromě. 4. Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se specifickými postupy podpůrného mechanismu, jak je uvedeno v příloze II o podmínkách financování. 5. Společenství rovněž poskytuje podporu tržním pojistným programům navrženým pro státy AKT, které se chtějí chránit proti krátkodobým následkům vnějších otřesů.“ |
51. |
Nadpis kapitoly 6 v hlavě II části 4 se nahrazuje tímto: |
52. |
Článek 72 se nahrazuje tímto: „Článek 72 Obecné zásady 1. V krizových situacích se poskytuje humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech a následná pomoc. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech jsou zaměřeny na záchranu a ochranu životů a předcházení lidskému utrpení a úlevu od něj, kdekoli je to potřebné. Následná pomoc při mimořádných událostech se zaměřuje na obnovu a spojuje krátkodobé úlevy s programy dlouhodobějšího rozvoje. 2. Krizové situace včetně dlouhodobé strukturální nestability nebo oslabení představují ohrožení veřejného pořádku či bezpečnosti jednotlivců a mohou vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizovat zemi. Krizové situace mohou rovněž vznikat v důsledku přírodních katastrof, krizí způsobených člověkem, jako jsou války a jiné konflikty, nebo mimořádných okolností se srovnatelnými dopady, jež mohou být spojené i se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, přístupem k energiím a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou. 3. Humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech a následná pomoc se poskytují po dobu nezbytně nutnou k vyřešení potřeb obětí vyplývajících z těchto situací, spojuje se v nich tedy úleva, obnova a rozvoj. 4. Humanitární pomoc se poskytuje výhradně podle potřeb a zájmů obětí krizí a v souladu se zásadami mezinárodního humanitárního práva a s ohledem na zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Zejména se poskytuje bez diskriminace mezi oběťmi na základě rasy, etnického původu, náboženství, pohlaví, věku, státní nebo politické příslušnosti, a zaručuje se volný přístup k obětem a jejich ochrana, stejně jako bezpečnost humanitárních pracovníků a zařízení. 5. Humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech a následná pomoc se tam, kde tato pomoc nemůže být poskytnuta z rozpočtu EU, financují z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody. Poskytování humanitární pomoci, pomoci při mimořádných událostech a následné pomoci probíhá podle zásad doplňkovosti a koordinace s úsilím členských států a v souladu s osvědčenými postupy v oblasti účinnosti pomoci.“ |
53. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 72a Cíl 1. Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:
2. Pomoc může být poskytnuta státům či regionům AKT, které přijímají uprchlíky nebo navrátilce, pro řešení jejich okamžitých potřeb nezahrnutých do pomoci při mimořádných událostech. 3. Následná pomoc při mimořádných událostech se zaměřuje na fyzickou a sociální obnovu podle důsledků konkrétní krize a může být poskytnuta proto, aby spojila krátkodobé úlevy a obnovu s příslušnými programy dlouhodobějšího rozvoje financovanými z národních či regionálních indikativních programů nebo z programu v rámci AKT. Takovéto zásahy musí být nezbytně nutné pro přechod z nouzové do rozvojové fáze, musí podporovat opětovnou sociálně-hospodářskou integraci postižených skupin obyvatel, co nejvíce odstraňovat příčiny krize a posilovat instituce a vlastnictví místních a vnitrostátních účastníků v jejich úloze formulování politiky udržitelného rozvoje pro dotyčný stát AKT. 4. V případě potřeby se krátkodobé mechanismy předcházení katastrofám a připravenosti na ně podle odst. 1 písm. e) koordinují s dalšími existujícími mechanismy předcházení katastrofám a připravenosti na ně. Vytváření a posilování mechanismů snižování a řízení rizik na národní a regionální úrovni a na úrovni AKT pomůže státům AKT při budování odolnosti vůči dopadům katastrof. Všechny s tím spojené činnosti se mohou provádět ve spolupráci s regionálními a mezinárodními organizacemi a programy, jež již prokázaly svou účinnosti při snižování rizik katastrof.“ |
54. |
Článek 73 se nahrazuje tímto: „Článek 73 Provádění 1. Operace pomoci se provádějí buď na žádost státu nebo regionu AKT postiženého krizovou situací, nebo z iniciativy Komise, případně na doporučení mezinárodních organizací nebo místních či mezinárodních nestátních organizací. 2. Společenství přijme přiměřené kroky k usnadnění rychlého zásahu nutného pro splnění okamžitých potřeb, pro něž je třeba pomoc. Tato pomoc je spravována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a efektivní fungování. 3. Je třeba zdůraznit rozvojovou povahu pomoci poskytované v souladu s touto kapitolou, jež může být na žádost dotyčného státu či regionu výjimečně využita společně s indikativním programem.“ |
55. |
V článku 76 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
56. |
V čl. 95 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto: „3. Společenství a členské státy na jedné straně a státy AKT na straně druhé oznámí druhé straně nejpozději 12 měsíců před uplynutím každého pětiletého období přezkum ustanovení, který chtějí provést s ohledem na možnou změnu dohody. Bez ohledu na toto časové omezení, pokud jedna strana požádá o přezkum kteréhokoli ustanovení dohody, druhá strana má lhůtu dvou měsíců na žádost o rozšíření přezkumu na další ustanovení související s těmi, která byla předmětem původní žádosti.“ |
57. |
V článku 100 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Tato dohoda, sepsaná ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivech generálního sekretariátu Rady Evropské unie a sekretariátu států AKT, které předají její ověřený opis vládě každého ze signatářských států.“ |
C. PŘÍLOHY
1. |
Příloha II ve znění rozhodnutí Smíšené rady č. 1/2009 ze dne 29. května 2009 (1) se mění takto:
|
2. |
Příloha III se mění takto:
|
3. |
Příloha IV ve znění rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008 ze dne 15. prosince 2008 (2) se mění takto:
|
4. |
Příloha V včetně protokolů k této příloze se zrušuje. |
5. |
V příloze VII v článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Strany uznávají úlohu skupiny AKT v politickém dialogu, definovaném na základě podmínek, které stanoví skupina AKT a sdělí je Evropskému společenství a jeho členským státům. Sekretariát AKT a Evropská komise si navzájem předají všechny nezbytné informace o procesu politického dialogu, který probíhal před konzultacemi vedenými v souladu s články 96 a 97 této dohody, během těchto konzultací i po nich.“ |
D. PROTOKOLY
Protokol 3 o Jihoafrické republice ve znění rozhodnutí Rady ministrů AKP-ES č. 4/2007 ze dne 20. prosince 2007 (6) se mění takto:
1. |
V článku 1 se v odstavci 2 slova „podepsané v Pretorii dne 11. října 1999“ nahrazují slovy „ve znění dohody podepsané dne 11. září 2009“. |
2. |
Článek 4 se mění takto:
|
3. |
V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Tento protokol nebrání Jihoafrické republice v projednávání a v podpisu jedné z dohod o hospodářském partnerství stanovených v části 3 hlavě II této dohody, pokud s tím souhlasí ostatní strany dohody o hospodářském partnerství.“ |
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.
Настоящото споразумение е открито за подписване в Ouagadougou на 22 юни 2010 г. и след това от 1 юли 2010 г. до 31 октомври 2010 г. в Генералния секретариат на Съвета на Европейския съюз в Брюксел.
El presente Acuerdo quedará abierto a la firma en Uagadugu el 22 de junio de 2010 y, a continuación, del 1 de julio de 2010 al 31 de octubre de 2010 en la Secretaría General del Consejo de la Unión Europea, en Bruselas.
Tato dohoda je otevřena k podpisu dne 22. června v Ouagadougou a poté od 1. července 2010 do 31. října 2010 v generálním sekretariátu Rady Evropské unie v Bruselu.
Denne aftale er åben for undertegnelse den 22. juni 2010 i Ouagadougou og derefter fra den 1. juli 2010 til den 31. oktober 2010 i Generalsekretariatet for Rådet for Den Europæiske Union i Bruxelles
Dieses Abkommen liegt am 22. Juni 2010 in Ouagadougou und danach vom 1. Juli bis 31. Oktober 2010 beim Generalsekretariat des Rates der Europäischen Union in Brüssel zur Unterzeichnung auf.
Käesolev leping on allakirjutamiseks avatud 22. juunil 2010 Ouagadougous ning seejärel 1. juulist 2010 kuni 31. oktoobrini 2010 Euroopa Liidu Nõukogu peasekretariaadis Brüsselis.
Η παρούσα συμφωνία κατατίθεται προς υπογραφή στο Ουαγκαντούγκου, στις 22 Ιουνίου 2010 και στη συνέχεια, από την 1η Ιουλίου 2010 έως τις 31 Οκτωβρίου 2010, στη Γενική Γραμματεία του Συμβουλίου της Ευρωπαϊκής Ένωσης, στις Βρυξέλλες.
This Agreement shall be open for signature in Ouagadougou on 22 June 2010 and thereafter from 1 July 2010 to 31 October 2010 at the General Secretariat of the Council of the European Union in Brussels.
Le présent accord est ouvert à la signature à Ouagadougou le 22 juin 2010 et ensuite du 1er juillet 2010 au 31 octobre 2010 au Secrétariat général du Conseil de l’Union européenne, à Bruxelles.
Il presente accordo è aperto alla firma a Ouagadougou il 22 giugno 2010 e successivamente a Bruxelles presso il Segretariato generale del Consiglio dell’Unione europea, dal 1o luglio 2010 al 31 ottobre 2010.
Šo nolīgumu dara pieejamu parakstīšanai 2010. gada 22. jūnijā Vagadugu (Ouagadougou) un pēc tam no 2010. gada 1. jūlija līdz 2010. gada 31. oktobrim Briselē, Eiropas Savienības Padomes Ģenerālsekretariātā.
Šis susitarimas pateiktas pasirašyti 2010 m. birželio 22 d. Uagadugu, o paskui, 2010 m. liepos 1 d.- 2010 m. spalio 31 d., Europos Sąjungos Tarybos generaliniame sekretoriate Briuselyje.
Ez a megállapodás 2010. június 22-én Ouagadougouban, majd 2010. július 1. és 2010. október 31. között Brüsszelben, az Európai Unió Tanácsának Főtitkárságán aláírásra nyitva áll.
Dan il-Ftehim huwa miftuħ għall-iffirmar f’Ouagadougou fit-22 ta’ Ġunju 2010 u wara dan mill-1 ta’ Lulju 2010 sal-31 ta’ Ottubru 2010, fis-Segretarjat Ġenerali tal-Kunsill tal-Unjoni Ewropea, fi Brussell.
Deze overeenkomst staat open voor ondertekening op 22 juni 2010 te Ouagadougou en vervolgens met ingang van 1 juli tot en met 31 oktober 2010 bij het secretariaat-generaal van de Raad van de Europese Unie in Brussel.
Niniejsza Umowa będzie otwarta do podpisu w Wagadugu w dniu 22 czerwca 2010 r., a następnie od 1 lipca 2010 r. do 31 października 2010 r. w Sekretariacie Generalnym Rady Unii Europejskiej w Brukseli.
O presente Acordo está aberto para assinatura em Uagadugu, em 22 de Junho de 2010 e, posteriormente, de 1 de Julho a 31 de Outubro de 2010, no Secretariado-Geral do Conselho da União Europeia, em Bruxelas.
Acest acord va fi deschis pentru semnare în Ouagadougou, la 22 iunie 2010, iar ulterior, începând cu 1 iulie 2010 până la 31 octombrie 2010, la Secretariatul General al Consiliului Uniunii Europene din Bruxelles.
Táto dohoda je otvorená na podpis 22. júna 2010 v Ouagadougou a potom od 1. júla 2010 do 31. októbra 2010 na Generálnom sekretariáte Rady Európskej únie v Bruseli.
Ta sporazum bo na voljo za podpis 22. junija 2010 v Ouagadougouju in nato od 1. julija 2010 do 31. oktobra 2010 v generalnem sekretariatu Sveta Evropske unije v Bruslju.
Tämä sopimus on avoinna allekirjoittamista varten Ouagadougoussa 22 päivänä kesäkuuta 2010 ja sen jälkeen 1 päivästä heinäkuuta 201031 päivään lokakuuta 2010 Euroopan unionin neuvoston pääsihteeristössä Brysselissä.
Detta avtal är öppet för undertecknande i Ouagadougou den 22 juni 2010 och sedan från och med den 1 juli till och med den 31 oktober 2010 vid generalsekretariatet för Europeiska unionens råd i Bryssel.
(1) Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 48.
(2) Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 59.
(3) Článek 21 byl zrušen rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008.
(4) Články 23 a 25 byly zrušeny rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008.
(5) Články 27, 28 a 29 byly zrušeny rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008.
(6) Úř. věst. L 25, 30.1.2008, s. 11.
ZÁVĚREČNÝ AKT
Zplnomocnění zástupci:
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ,
PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA,
PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKY IRSKA,
PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA,
PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKY LITEVSKÉ REPUBLIKY,
JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA,
PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA,
SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA RUMUNSKA,
PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,
PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKY FINSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
smluvních stran Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „členské státy“),
a EVROPSKÉ UNIE (dále jen „Unie“ nebo „EU“)
na jedné straně a
zplnomocnění zástupci:
PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ANTIGUY A BARBUDY,
HLAVY STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
HLAVY STÁTU BARBADOS,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY BELIZE,
PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA BURKINY FASO,
PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KOMORSKÉHO SVAZU,
PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY KONGO,
PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY COOKOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY,
PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA STÁTU ERITREA,
PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY FIDŽIJSKÉ OSTROVY,
PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA A HLAVY STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY GRENADY,
PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU,
PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,
HLAVY STÁTU JAMAJKA,
PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENTKY LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDX MARSHALLOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE,
PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY NAURSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY,
VLÁDY NIUE,
VLÁDY PALAUSKÉ REPUBLIKY,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA,
PREZIDENTA REPUBLIKY RWANDA,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. KRYŠTOFA A NEVISE,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. LUCIE,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. VINCENTA A GRENADIN,
HLAVY NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,
PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV,
PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ,
PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,
PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY VÝCHODNÍ TIMOR,
PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVA KRÁLE TONGY,
PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO,
JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY TUVALU,
PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY VANUATSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDY ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,
jejichž státy jsou dále uváděny jako „státy AKT“,
na straně druhé,
kteří se sešli v Ouagadou dne dvacátého druhého června roku dva tisíce deset k podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005,
při podpisu této dohody přijali tato prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:
Prohlášení I |
Společné prohlášení o podpoře přístupu na trh v rámci partnerství AKT-ES |
Prohlášení II |
Společné prohlášení o migraci a rozvoji (článek 13) |
Prohlášení III |
Prohlášení Evropské unie o institucionálních změnách vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost |
a dále se dohodly na tom, že následující přílohy se stávají v důsledku zrušení přílohy V obsoletními:
Prohlášení XXII |
Společné prohlášení o zemědělských produktech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) přílohy V |
Prohlášení XXIII |
Společné prohlášení o přístupu na trh v rámci partnerství AKT-ES |
Prohlášení XXIV |
Společné prohlášení o rýži |
Prohlášení XXV |
Společné prohlášení o rumu |
Prohlášení XXVI |
Společné prohlášení o hovězím a telecím mase |
Prohlášení XXVII |
Společné prohlášení o ujednáních upravujících přístup na trhy francouzských zámořských departementů pro produkty pocházející ze států AKT, uvedené v čl. 1 odst. 2 přílohy V zeměmi a územími a francouzskými zámořskými departementy |
Prohlášení XXIX |
Společné prohlášení o produktech spadajících do společné zemědělské politiky |
Prohlášení XXX |
Prohlášení AKT k článku 1 přílohy V |
Prohlášení XXXI |
Prohlášení Společenství k čl. 5 odst. 2 písm. a) přílohy V |
Prohlášení XXXII |
Společné prohlášení o zákazu diskriminace |
Prohlášení XXXIII |
Prohlášení Společenství k čl. 8 odst. 3 přílohy V |
Prohlášení XXXIV |
Společné prohlášení k článku 12 přílohy V |
Prohlášení XXXV |
Společné prohlášení k protokolu 1 přílohy V |
Prohlášení XXXVI |
Společné prohlášení k protokolu 1 přílohy V |
Prohlášení XXXVII |
Společné prohlášení k protokolu 1 přílohy V o původu produktů rybolovu |
Prohlášení XXXVIII |
Prohlášení Společenství k protokolu 1 přílohy V o rozsahu teritoriálních vod |
Prohlášení XXXIX |
Prohlášení AKT k protokolu 1 přílohy V o původu produktů rybolovu |
Prohlášení XL |
Společné prohlášení k používání pravidla tolerance hodnoty v odvětví tuňáků |
Prohlášení XLI |
Společné prohlášení k čl. 6 odst. 11 protokolu 1 přílohy V |
Prohlášení XLII |
Společné prohlášení k pravidlům původu: kumulace s Jihoafrickou republikou |
Prohlášení XLIII |
Společné prohlášení k příloze 2 k protokolu 1 přílohy V |
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto závěrečnému aktu své podpisy.
PROHLÁŠENÍ I
Společné prohlášení o podpoře přístupu na trh v rámci partnerství AKT-ES
Strany uznávají významnou hodnotu podmínek preferenčního přístupu na trh pro ekonomiky AKT, konkrétně pro komodity a další zemědělsko-průmyslová odvětví, jež jsou klíčová pro hospodářský a sociální rozvoj států AKT a mají značný přínos pro zaměstnanost, příjmy z vývozu a vládní příjmy.
Strany si uvědomují, že některá odvětví procházejí s podporou EU procesem transformace, který má příslušným vývozcům ze zemí AKT pomoci konkurovat v EU a na mezinárodních trzích, mimo jiné pomocí vývoje značkových produktů a dalších výrobků s přidanou hodnotou.
Rovněž si uvědomují, že v případech, kdy větší liberalizace trhu může působit hlubší změny v podmínkách přístupu na trh pro výrobce z AKT, by mohla vzniknout potřeba další podpory. Za tímto účelem se dohodly, že přezkoumají veškerá nezbytná opatření s cílem udržet soutěžní postavení států AKT na trhu EU. Přezkoumání se může týkat pravidel původu, hygienických a rostlinolékařských opatření a provádění specifických opatření, jež se zabývají omezeními na straně nabídky ve státech AKT. Cílem je umožnit státům AKT využít jejich stávající i potenciální komparativní výhodu na trhu EU.
Strany se dohodly, že až budou vytvořeny programy pomoci a poskytnuty prostředky, budou provádět pravidelná hodnocení pokroku a dosažených výsledků a rozhodnou se, jaká dalších opatřeních je vhodné zavést.
Společný ministerský výbor pro obchod bude sledovat provádění tohoto prohlášení a podávat příslušné zprávy a doporučení Radě ministrů.
PROHLÁŠENÍ II
Společné prohlášení o migraci a rozvoji (článek 13)
Strany se dohodly, že posílí a prohloubí vzájemný dialog a spolupráci v oblasti migrace, a při tom budou stavět na následujících třech pilířích souhrnného a vyváženého přístupu k migraci.
1) |
migrace a rozvoj včetně záležitostí diaspor, odlivu mozků a finančních převodů; |
2) |
legální migrace včetně přijetí, mobility a pohybu dovedností a služeb a |
3) |
ilegální migrace včetně převaděčství a obchodu s lidmi, správy hranic a zpětného přebírání. |
Aniž je dotčen současný článek 13, strany se zavazují vypracovat detaily této posílené spolupráce v oblasti migrace.
Strany se dále dohodly, že budou pracovat na včasném dokončení tohoto dialogu a podají zprávu o dosaženém pokroku na příštím zasedání Rady AKT-ES.
PROHLÁŠENÍ III
Prohlášení Evropské unie o institucionálních změnách vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost
V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho právním nástupcem a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na „Evropské společenství“ se proto tam, kde je to vhodné, považují za odkazy na „Evropskou unii“.
Evropská unie navrhne státům AKT výměnu dopisů, kterou se uvede dohoda do souladu s institucionálními změnami v Evropské unii vyplývajícími ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
4.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 287/50 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 7. října 2010
o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob
(2010/649/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 3 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise jménem Evropského společenství sjednala dohodu s Pákistánskou islámskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (dále jen „dohoda“). |
(2) |
Dohoda byla podepsána jménem Evropského společenství dne 26. října 2009 s výhradou uzavření. |
(3) |
V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se Evropská unie stala právní nástupkyní Evropského společenství. |
(4) |
Dohoda by měla být schválena. |
(5) |
Dohodou se zřizuje smíšený readmisní výbor, který může přijmout svůj jednací řád. Je vhodné, aby v tomto případě mohla Evropská unie zaujmout stanovisko zjednodušeným postupem. |
(6) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
(7) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(8) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Evropské unie.
Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady provede oznámení podle čl. 20 odst. 2 dohody zavazující Unii (1) a učiní toto prohlášení:
„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se Evropská unie stala právní nástupkyní Evropského společenství a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na ‚Evropské společenství‘ nebo ‚Společenství‘ se proto tam, kde je to vhodné, považují za odkazy na ‚Evropskou unii‘.“
Článek 3
Komise, které jsou nápomocni odborníci z členských států přizvaní na žádost Komise, zastupuje Unii ve smíšeném readmisním výboru zřízeném podle čl. 16 odst. 2 dohody.
Článek 4
Postoj Unie ve smíšeném readmisním výboru k přijetí jeho jednacího řádu, jak vyžaduje čl. 16 odst. 2 dohody, přijímá Komise po konzultaci se zvláštním výborem jmenovaným Radou.
Článek 5
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Článek 6
Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 7. října 2010.
Za Radu
předseda
M. VATHELET
(1) Generální sekretariát Rady zajistí zveřejnění dne vstupu dohody o zpětném přebírání osob v platnost v Úředním věstníku Evropské unie.
DOHODA
mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou Islámskou Republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
dále jen „Společenství“,
a
PÁKISTÁNSKÁ ISLÁMSKÁ REPUBLIKA,
dále jen „Pákistán“,
dále jednotlivě označovány jako „strana“ a společně jako „strany“,
odhodlány posilovat svou spolupráci za účelem účinného boje proti nedovolenému přistěhovalectví,
PŘEJÍCE SI zavést prostřednictvím této dohody a na základě vzájemnosti rychlé a účinné postupy pro identifikaci a bezpečné a řádné navrácení osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území Pákistánu nebo některého členského státu Evropské unie, a usnadnit průvoz těchto osob v duchu spolupráce,
ZDŮRAZŇUJÍCE, že touto dohodou nejsou dotčena práva, povinnosti a odpovědnost členských států Evropské unie a Pákistánu vyplývající z mezinárodního práva,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že se ustanovení hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství a veškeré akty přijaté na základě uvedené hlavy nevztahují na Dánské království,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody se rozumí:
a) |
„členským státem“ každý členský stát Evropské unie s výjimkou Dánského království; |
b) |
„státním příslušníkem členského státu“ osoba, která má státní příslušnost členského státu tak, jak je definována pro účely Společenství; |
c) |
„státním příslušníkem Pákistánu“ osoba, která má státní příslušnost Pákistánu; |
d) |
„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která má jinou státní příslušnost než státní příslušnost Pákistánu nebo některého z členských států; |
e) |
„osobou bez státní příslušnosti“ osoba, která nemá žádnou státní příslušnost; |
f) |
„povolením k pobytu“ povolení jakéhokoliv druhu vydané Pákistánem nebo některým členským státem, které opravňuje osobu k pobytu na území vydávajícího státu. |
g) |
„vízem“ povolení vydané nebo rozhodnutí přijaté Pákistánem či některým z členských států, které se vyžaduje pro vstup na území daného státu nebo průjezd přes ně. Nezahrnuje letištní průjezdní víza; |
h) |
„žádajícím státem“ stát (Pákistán nebo jeden z členských států), který podává žádost o zpětné převzetí podle článků 2 a 3 nebo žádost o průvoz podle článku 12 této dohody; |
i) |
„žádaným státem“ stát (Pákistán nebo jeden z členských států), kterému je podána žádost o zpětné převzetí podle článků 2 a 3 nebo žádost o průvoz podle článku 12 této dohody. |
ODDÍL I
ZÁVAZKY TÝKAJÍCÍ SE ZPĚTNÉHO PŘEBÍRÁNÍ
Článek 2
Zpětné přebírání vlastních státních příslušníků
1. Žádaný stát převezme, po prokázání státní příslušnosti v souladu s článkem 6, na žádost žádajícího státu své státní příslušníky, kteří nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území žádajícího státu.
2. Žádaný stát vydá podle potřeby a bez odkladů osobě, jejíž zpětné převzetí bylo schváleno, cestovní doklad potřebný pro její návrat. Platnost tohoto dokladu činí nejméně šest měsíců. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotčenou osobu předat v době platnosti původně vydaného cestovního dokladu, vydá dotyčný žádaný stát do 14 dnů nový cestovní doklad se stejnou délkou platnosti.
Článek 3
Zpětné přebírání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
1. Žádaný stát na žádost žádajícího státu a bez dalších formalit kromě těch, jež jsou uvedeny v této dohodě, převezme zpět státní příslušníky třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území žádajícího státu, pokud tyto osoby
a) |
jsou v době podání žádosti o zpětné převzetí držiteli platného víza nebo povolení k pobytu vydaného žádaným státem; nebo |
b) |
na území žádajícího státu vstoupily neoprávněně přímo z území žádaného státu. Osoba ve smyslu tohoto pododstavce vstupuje přímo z území žádaného státu tehdy, pokud se na území žádajícího státu, nebo je-li dožadovaným státem Pákistán, na území členských států dostala letecky nebo lodí, aniž by mezitím vstoupila do jiné země. |
2. Závazek zpětného převzetí podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže
a) |
se státní příslušník třetího státu nebo osoba bez státní příslušnosti nacházel pouze v tranzitním prostoru mezinárodního letiště žádaného státu; nebo |
b) |
žádající stát vydal státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti vízum či povolení k pobytu před vstupem nebo po vstupu na své území, ledaže tato osoba je držitelem víza nebo povolení k pobytu vydaného žádaným státem s delší dobou platnosti. |
3. Pokud je žádaným státem členský stát, vztahuje se závazek zpětného převzetí podle odstavce 1 na členský stát, který vydal vízum nebo povolení k pobytu. Bylo-li vízum nebo povolení k pobytu vydáno dvěma nebo více členskými státy, vztahuje se závazek zpětného převzetí podle odstavce 1 na členský stát, který vydal doklad s delší dobou platnosti, nebo pokud doba platnosti jednoho nebo více z nich uplynula, jehož doklad je stále platný. Jestliže doba platnosti všech dokladů již uplynula, vztahuje se závazek zpětného převzetí podle odstavce 1 na členský stát, který vydal doklad s nejpozdějším datem skončení platnosti.
4. Žádaný stát vydá podle potřeby a bez odkladů osobě, jejíž zpětné převzetí bylo schváleno, cestovní doklad potřebný pro její návrat. Platnost tohoto dokladu činí nejméně šest měsíců. Pokud z právních nebo věcných důvodů nelze dotčenou osobu předat v době platnosti původně vydaného cestovního dokladu, vydá dotyčný žádaný stát do 14 kalendářních dnů nový cestovní doklad se stejnou délkou platnosti.
ODDÍL II
POSTUP PŘI ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ
Článek 4
Zásady
1. S výhradou odstavce 2 vyžaduje každé předání osoby, jež má být zpětně převzata na základě závazků uvedených v článcích 2 a 3, podání žádosti o zpětné převzetí u příslušných orgánů žádaného státu.
2. Aniž jsou dotčeny čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1, není žádost o zpětné převzetí nutná, pokud je osoba, která má být převzata, držitelem platného cestovního dokladu a případně platného víza nebo povolení k pobytu vydaného žádaným státem.
3. Žádnou osobu nelze převzít zpět pouze na věrohodných prostředků o její státní příslušnosti.
Článek 5
Žádost o zpětné převzetí
1. Žádost o zpětné převzetí musí obsahovat tyto informace:
a) |
osobní údaje osoby, která má být převzata zpět (např. jméno, příjmení, datum narození, místo narození a místo posledního pobytu); |
b) |
označení důkazních prostředků, jejichž prostřednictvím bude prokázána státní příslušnost, průjezd, podmínky pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti a neoprávněný vstup a pobyt. |
2. Žádost o zpětné převzetí má v rámci možností obsahovat i tyto informace:
a) |
za předpokladu, že dotčená osoba s tím výslovně souhlasí, konstatování, že osoba, která má být převzata zpět, pravděpodobně potřebuje pomoc či péči; |
b) |
jakákoliv další ochranná a bezpečnostní opatření, která mohou být v konkrétním případě zpětného převzetí nutná. |
3. Společný formulář, který je třeba pro žádost o zpětné převzetí použít, je připojen jako příloha V této dohody.
Článek 6
Důkazní prostředky týkající se státní příslušnosti
1. Státní příslušnost nelze prokazovat padělanými doklady.
2. Státní příslušnost lze prokazovat podle čl. 2 odst. 1 kterýmkoliv z dokladů uvedených v příloze I této dohody, a to i v případě, že doba jejich platnosti uplynula. Při předložení těchto dokladů žádaný a žádající stát státní příslušnost vzájemně uznají, aniž by požadovaly další šetření.
3. Státní příslušnost lze prokazovat podle čl. 2 odst. 1 i kterýmkoliv z dokladů uvedených v příloze II této dohody, a to i v případě, že doba jejich platnosti uplynula. Při předložení těchto dokladů zahájí žádaný stát postup pro určení státní příslušnosti dané osoby.
4. Není-li možné předložit žádný z dokladů uvedených v příloze I nebo II, zařídí příslušný orgán žádajícího státu a diplomatické nebo konzulární zastoupení žádaného státu na požádání a bez zbytečného odkladu pohovor s osobou, ohledně které byla podána žádost o zpětné převzetí.
Článek 7
Důkazní prostředky týkající se státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
1. Splnění podmínek zpětného převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti uvedených v čl. 3 odst. 1 této dohody lze prokázat především důkazními prostředky uvedenými v příloze III této dohody. Splnění těchto podmínek nelze prokazovat padělanými doklady. Takový důkaz je založen na skutečnostech, které žádaný a žádající stát vzájemně uznaly.
2. Splnění podmínek zpětného převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti uvedených v čl. 3 odst. 1 této dohody lze prokázat i důkazními prostředky uvedenými v příloze IV této dohody. Jsou-li tyto důkazní prostředky předloženy, považuje je žádaný stát za dostačující pro zahájení šetření.
3. Neoprávněnost vstupu, přítomnosti nebo pobytu se prokazuje pomocí cestovních dokladů dotyčné osoby, ve kterých chybí potřebné vízum nebo jiné povolení k pobytu na území žádajícího státu. Jako věrohodný prostředek prokazující neoprávněný vstup, přítomnost nebo pobyt může sloužit prohlášení žádajícího státu, že dotčená osoba byla zadržena na jeho území bez potřebných cestovních dokladů, víza nebo povolení k pobytu.
Článek 8
Lhůty
1. Žádost o zpětné převzetí se podává příslušnému orgánu žádaného státu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán žádajícího státu dozvěděl, že státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky platné pro vstup, přítomnost nebo pobyt. Pokud existují právní nebo faktické překážky pro podání žádosti ve stanovené lhůtě, prodlouží se tato lhůta na požádání, avšak pouze na dobu, než jsou tyto překážky odstraněny.
2. Odpověď na žádost o zpětné převzetí musí být dána bez zbytečného prodlení a v každém případě do 30 kalendářních dní; odmítnutí žádosti o zpětné převzetí je třeba zdůvodnit. Lhůta začíná běžet dnem obdržení žádosti o zpětné převzetí. Pokud existují právní nebo faktické překážky pro podání žádosti ve stanovené lhůtě, může být tato lhůta na základě řádně odůvodněné žádosti prodloužena až o 60 kalendářních dní, není-li maximální doba zadržení stanovená právními předpisy žádajícího státu 60 dní nebo méně. Pokud v této lhůtě není dána žádná odpověď, považuje se to za souhlas s předáním.
3. Poté, co je dán souhlas, nebo případně po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 je dotčená osoba předána do tří měsíců. Tato lhůta může být na žádost prodloužena o dobu potřebnou k překonání právních nebo faktických překážek.
Článek 9
Způsoby předání a přepravy
Před navrácením osoby se příslušné orgány Pákistánu a dotčeného členského státu předem písemně dohodnou na dni předání, hraničním přechodu, případném doprovodu a způsobu přepravy.
Článek 10
Zpětné převzetí, k němuž došlo omylem
Pákistán neprodleně přijme zpět osobu převzatou členským státem a členský stát neprodleně přijme zpět osobu převzatou Pákistánem, je-li do tří měsíců od jejího předání zjištěno, že podmínky stanovené v článcích 2 a 3 této dohody nebyly splněny. V těchto případech si příslušné orgány Pákistánu a dotčeného členského státu rovněž vymění veškeré dostupné informace týkající se skutečné totožnosti, státní příslušnosti nebo průjezdní trasy osoby, jež má být přijata zpět.
ODDÍL III
PRŮVOZ
Článek 11
Zásady
1. Žádaný stát může povolit průvoz státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti tehdy, pokud jej nelze vrátit zpět do státu určení přímo a poté, co se na základě písemných důkazů přesvědčil, že se stát určení zavázal převzít zpět svého státního příslušníka nebo případně osobu bez státní příslušnosti.
2. Žádaný stát může odvolat své povolení, není-li již zajištěna další cesta přes případné státy průvozu či zpětné převzetí státem určení. V tomto případě přijme žádající stát na vlastní náklady státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti zpět.
Článek 12
Postup při průvozu
1. Žádost o průvoz se podává písemně příslušným orgánům a obsahuje tyto údaje:
a) |
typ průvozu, případné další státy průvozu a místo určení; |
b) |
osobní údaje dotčené osoby (např. jméno, příjmení, datum, a je-li to možné, místo narození, státní příslušnost a druh a číslo cestovního dokladu); |
c) |
předpokládaný hraniční přechod, čas předání a případné použití doprovodu. |
Společný formulář žádosti o průvoz je připojen jako příloha VI této dohody.
2. Žádaný stát do 14 kalendářních dní písemně vyrozumí žádající stát o svém rozhodnutí, a pokud průjezd povolí, potvrdí hraniční přechod a předpokládaný čas průjezdu.
3. Probíhá-li průvoz letecky, jsou přepravovaná osoba a členové případného doprovodu osvobozeni od povinnosti získat letištní průjezdní vízum.
4. Příslušné orgány žádaného státu si v souladu se svými předpisy poskytují po vzájemných konzultacích pomoc při průvozech, a to zejména dohledem nad dotčenými osobami a poskytnutím vhodného prostoru pro tento účel.
ODDÍL IV
NÁKLADY
Článek 13
Náklady na přepravu a průvoz
Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů žádajícího státu vymáhat úhradu nákladů spojených se zpětným převzetím od osoby, která má být převzata zpět, nebo od třetích stran, hradí žádající stát veškeré náklady na dopravu spojené se zpětným převzetím a průvozem podle této dohody až na hranice státu určení. V případě zpětného převzetí, k němuž došlo omylem, podle článku 10 hradí tyto náklady stát, který musí danou osobu přijmout zpět.
ODDÍL V
OCHRANA ÚDAJŮ A SOULAD S JINÝMI PRÁVNÍMI ZÁVAZKY
Článek 14
Osobní údaje
1. Osobní údaje jsou zpracovávány pouze v případě, kdy je to nezbytné k provedení této dohody příslušnými orgány Pákistánu a členských států. Pro účely tohoto článku se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 95/46/ES (1). Pokud je správcem příslušný orgán členského státu, řídí se zpracování údajů směrnicí 95/46/ES a vnitrostátními právními předpisy přijatými k jejímu provedení, včetně pravidel týkajících se poskytování osobních údajů třetím zemím.
2. Kromě toho zpracování osobních údajů při provádění této dohody, a zejména sdělování osobních údajů z Pákistánu do členského státu a naopak, podléhá těmto zásadám:
a) |
osobní údaje musí být zpracovávány spravedlivě a zákonným způsobem; |
b) |
osobní údaje musí být shromažďovány ke konkrétnímu, vymezenému a oprávněnému účelu provádění této dohody a předávající ani přijímající orgán je nesmí dále zpracovávat způsobem, který je s tímto účelem neslučitelný; |
c) |
osobní údaje musí být přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účel, pro který jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány; sdělované osobní údaje mohou zejména zahrnovat pouze tyto údaje:
|
d) |
osobní údaje musí být přesné musí být podle potřeby aktualizovány; |
e) |
osobní údaje musí být uchovávány v podobě, která umožňuje identifikaci subjektů údajů pouze po dobu nezbytnou pro účel, pro který byly shromážděny nebo pro který jsou dále zpracovávány; |
f) |
předávající i přijímající orgán učiní všechna přiměřená opatření k zajištění případných oprav, výmazů nebo blokování osobních údajů pro případ, že jejich zpracování není v souladu s tímto článkem, zejména pro případ, že nejsou přiměřené, podstatné nebo přesahují míru s ohledem na účel jejich zpracování. To zahrnuje oznámení jakékoli opravy, výmazu nebo blokování druhé straně; |
g) |
přijímající orgán uvědomí na požádání předávající orgán o použití sdělených údajů a o výsledcích dosažených s jejich využitím; |
h) |
osobní údaje je možné sdělit pouze příslušným orgánům. Další sdělení jiným orgánům vyžaduje předchozí souhlas předávajícího orgánu; |
i) |
předávající i přijímající orgány jsou povinny pořídit zápis o předání a převzetí osobních údajů. |
Článek 15
Soulad s jinými právními závazky
1. Touto dohodou nejsou dotčena práva, povinnosti a odpovědnost Společenství, členských států a Pákistánu vyplývající z mezinárodního práva a z mezinárodních smluv, jichž jsou smluvními stranami.
2. Nic v této dohodě nebrání návratu osoby na základě jiných dvoustranných ujednání.
3. Touto dohodou nejsou dotčeny prostředky nápravy a práva, které má daná osoba na základě právních předpisů hostitelské země, včetně mezinárodního práva.
ODDÍL VI
PROVÁDĚNÍ A POUŽÍVÁNÍ
Článek 16
Smíšený readmisní výbor
1. Strany si navzájem poskytují pomoc při používání a výkladu této dohody. Za tímto účelem strany zřídí smíšený readmisní výbor (dále jen „výbor“), jehož úkolem je zejména
a) |
sledovat používání této dohody; |
b) |
rozhodovat o technických opatřeních nezbytných k jednotnému používání této dohody, včetně změn příloh III a IV; |
c) |
pravidelně vyměňovat informace o prováděcích protokolech vypracovaných jednotlivými členskými státy a Pákistánem podle článku 17; |
d) |
navrhovat změny této dohody a příloh I a II. |
2. Rozhodnutí výboru se přijímají jednomyslně a provádějí se odpovídajícím způsobem.
3. Výbor se skládá ze zástupců Společenství a Pákistánu; Společenství zastupuje Evropská komise, které jsou nápomocni odborníci z členských států.
4. Výbor se schází podle potřeby na žádost jedné ze stran, zpravidla jednou ročně.
5. Spory, které nemůže urovnat výbor, se řeší prostřednictvím konzultací mezi stranami.
6. Výbor stanoví svůj jednací řád, včetně pracovního jazyka společného oběma stranám.
Článek 17
Prováděcí protokoly
1. Pákistán a členský stát mohou vypracovat prováděcí protokol, který bude obsahovat pravidla týkající se:
a) |
určení příslušných orgánů, hraničních přechodů a výměny kontaktních míst; |
b) |
podmínek navracení s doprovodem, včetně doprovodu při průvozu státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti; |
c) |
dalších prostředků a dokladů vedle prostředků a dokladů uvedených v přílohách I až IV této dohody. |
2. Prováděcí protokoly uvedené v odstavci 1 vstoupí v platnost po svém oznámení výboru uvedenému v článku 16.
Článek 18
Vztah k dvoustranným dohodám nebo ujednáním o zpětném přebírání osob uzavřeným s členskými státy
Ustanovení této dohody mají přednost před ustanoveními jakékoliv jiné dvoustranné dohody nebo ujednání o předávání a zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, které byly nebo mohou být podle článku 17 uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Pákistánem, pokud jsou jejich ustanovení neslučitelná s ustanoveními této dohody.
ODDÍL VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Územní působnost
1. S výhradou odstavce 2 tohoto článku se tato dohoda použije na území, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, a na území Pákistánu.
2. Tato dohoda se nepoužije na území Dánského království.
Článek 20
Vstup v platnost, doba trvání a vypovězení
1. Strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu se svými postupy.
2. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy si strany navzájem oznámí dokončení postupů uvedených v odstavci 1.
3. Aniž jsou dotčeny stávající závazky stran podle zvykového mezinárodního práva ohledně zpětného přijímání vlastních státních příslušníků, vztahuje se tato dohoda a prováděcí protokoly na osoby, které vstoupily na území Pákistánu a členských států po vstupu této dohody a prováděcích protokolů v platnost.
4. Každá strana může tuto dohodu kdykoliv vypovědět oficiálním oznámením druhé smluvní straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců po dni tohoto oznámení.
Článek 21
Přílohy
Přílohy I až VI tvoří nedílnou součást této dohody.
V Bruselu dne 26. října 2009 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
За Европейската общност
Por la Comunidad Europea
Za Evropské společenství
For Det Europæiske Fællesskab
Für die Europäische Gemeinschaft
Euroopa Ühenduse nimel
Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα
For the European Community
Pour la Communauté européenne
Per la Comunità europea
Eiropas Kopienas vārdā
Europos bendrijos vardu
Az Európai Közösség részéről
Għall-Komunità Ewropea
Voor de Europese Gemeenschap
W imieniu Wspólnoty Europejskiej
Pela Comunidade Europeia
Pentru Comunitatea Europeană
Za Európske spoločenstvo
Za Evropsko skupnost
Euroopan yhteisön puolesta
För Europeiska gemenskapen
За Ислямска република Пакистан
Por la República Islámica de Pakistán
Za Pákistánskou islámskou republiku
For Den Islamiske Republik Pakistan
Für die Islamische Republik Pakistan
Pakistani Islamivabariigi nimel
Για την Ισλαμική Δημοκρατία του Πακιστάν
For the Islamic Republic of Pakistan
Pour la République islamique du Pakistan
Per la Repubblica islamica del Pakistan
Pakistānas Islāma Republikas vārdā
Pakistano Islamo Respublikos vardu
A Pakisztáni Iszlám Köztársaság részéről
Għar-Repubblika Iżlamika tal-Pakistan
Voor de Islamitische Republiek Pakistan
W imieniu Islamskiej Republiki Pakistanu
Pela República Islâmica do Paquistão
Pentru Republica Islamică Pakistan
Za Pakistanskú islamskú republiku
Za Islamsko republiko Pakistan
Pakistanin islamilaisen tasavallan puolesta
För Islamiska republiken Pakistan
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
PŘÍLOHA I
Společný seznam dokladů, jejichž předložením se prokazuje státní příslušnost (čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 2)
— |
Pravé pasy všech druhů (vnitrostátní cestovní pasy, diplomatické pasy, služební pasy, hromadné pasy a náhradní cestovní doklady včetně pasů pro děti), |
— |
strojově čitelné vnitrostátní průkazy totožnosti, |
— |
pravá osvědčení o občanství. |
PŘÍLOHA II
Společný seznam dokumentů, na základě kterých se zahájí postup pro určení státní příslušnosti (čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 3)
— |
Digitalizované otisky prstů nebo jiné biometrické údaje, |
— |
dočasné a přechodné vnitrostátní průkazy totožnosti, vojenské průkazy totožnosti a rodné listy vydané vládou žádané strany, |
— |
fotokopie (1) některého z dokladů uvedených v příloze I této dohody, |
— |
řidičské průkazy nebo jejich fotokopie (1), |
— |
fotokopie (1) jiných úředních dokladů zmiňujících nebo uvádějících občanství (např. rodné listy), |
— |
služební průkazy, námořnické registrační průkazy, služební průkazy velitelů lodí nebo jejich fotokopie (1), |
— |
prohlášení dotčené osoby. |
(1) Pro účely této přílohy se „fotokopií“ rozumí fotokopie úředně ověřená orgány Pákistánu nebo příslušných členských států.
PŘÍLOHA III
Společný seznam dokladů, jejichž předložením se prokazuje splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích států a osob bez státní příslušnosti (čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst.1)
— |
Vstupní či výstupní razítka nebo záznamy v cestovním dokladu dotyčné osoby, |
— |
platné vízum nebo povolení k pobytu vydané žádaným státem. |
PŘÍLOHA IV
Společný seznam dokladů, jejichž předložením se prokazuje splnění podmínek pro zahájení šetření ohledně zpětného převzetí státních příslušníků třetích států a osob bez státní příslušnosti (čl. 3 ve spojení s čl. 7 odst.2)
— |
Úřední prohlášení učiněná zejména zaměstnanci pohraniční stráže a jinými úředníky či nezaujatými svědky (např. zaměstnanci letecké společnosti), kteří mohou dotčené osobě prokázat, že překročila hranice, |
— |
popis místa a okolností, za kterých byla dotčená osoba po vstupu na území žádajícího státu zadržena, vypracovaný příslušnými orgány žádajícího státu, |
— |
informace o totožnosti nebo pobytu osoby, které poskytla mezinárodní organizace (např. Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky), |
— |
zprávy či potvrzení informací od rodinných příslušníků, |
— |
prohlášení dotčené osoby, |
— |
jízdenky, potvrzení nebo účtenky jakéhokoliv druhu (např. hotelové účtenky, objednací průkazky u lékaře nebo zubního lékaře, karta opravňující ke vstupu do veřejné nebo soukromé instituce atd.) uvádějící jméno, které jasně prokazují, že dotčená osoba pobývala na území žádaného státu, |
— |
jménem označené jízdenky nebo seznamy cestujících leteckých nebo lodních společností, které dosvědčují cestu na území žádaného státu, |
— |
informace prokazující, že dotyčná osoba použila služeb kurýrní služby nebo cestovní kanceláře. |
PŘÍLOHA V
PŘÍLOHA VI
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČL. 1 PÍSM. f)
Pro účely čl. 1 písm. f) se strany dohodly, že povolení k pobytu nezahrnuje dočasná povolení k setrvání na jejich územích v souvislosti s vyřízením žádosti o azyl nebo žádosti o povolení k pobytu.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČL. 2 ODST. 1
Strany berou na vědomí, že podle stávajícího pákistánského zákona o státním občanství z roku 1951 a pravidel zavedených tímto zákonem se občan Pákistánu nemůže vzdát svého občanství, aniž by získal nebo mu byl vydán platný doklad zajišťující udělení občanství nebo státní příslušnosti v jiném státě.
Strany se dohodly, že se v případě potřeby spolu poradí.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 3
Pokud jde o článek 3, budou strany v zásadě usilovat o předání státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, jež nesplňuje nebo přestala splňovat platné podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území kterékoliv ze smluvních stran, do země jeho původu.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. b)
Strany se dohodly, že pouhý tranzitní pobyt v třetí zemi během letecké přepravy se ve smyslu těchto ustanovení nepovažuje za případ, kdy osoba „mezitím vstoupila do jiné země“.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČL. 8 ODST. 2
Strany se dohodly, že pokud jde o žádosti o zpětné převzetí podané členskými státy, jejichž vnitrostátní právní předpisy stanoví maximální dobu zadržení na 30 dní nebo méně, zahrnuje doba 30 kalendářních dní uvedená v čl. 8 odst. 2 v případě kladné odpovědi na žádost o zpětné převzetí vydání cestovního dokladu potřebného k zpětnému převzetí dané osoby s ohledem na čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 4 dohody.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉ KOMISE A PÁKISTÁNU O LEGÁLNÍ MIGRACI
V souladu se zájmem Pákistánu o využívání příležitostí k legální migraci, které existují v členských státech Evropské unie, se strany dohodly, že uplatňování této dohody bude sloužit jako doporučení jednotlivým členským státům, aby pákistánským občanům poskytovaly možnosti legální migrace. V této souvislosti Evropská komise vyzývá členské státy, aby na základě svých vnitrostátních právních předpisů zahájily jednání s Pákistánem o možnostech legální migrace pákistánských občanů.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O TECHNICKÉ POMOCI
Strany jsou odhodlány provádět tuto dohodu na základě společné zodpovědnosti a vyváženého partnerství v duchu solidarity, pokud jde o řízení migračních toků mezi Evropskou unií a Pákistánem.
V této souvislosti bude Evropská unie podporovat Pákistán v provádění všech částí této dohody prostřednictvím programů pomoci Společenství, zejména programu Aeneas, a to včetně podpory zaměřené na přesídlení a dobré životní podmínky převzatých osob.
Tato podpora se v zásadě může vztahovat i na posílení propojení mezi migrací a rozvojem, organizování a podporu legální ekonomické migrace, zvládání nelegální migrace a ochranu migrantů před vykořisťováním a vyloučením.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE DÁNSKA
Strany berou na vědomí, že se tato dohoda nevztahuje na území Dánského království ani na státní příslušníky Dánského království. Za těchto okolností je žádoucí, aby Pákistán a Dánsko uzavřely dohodu o zpětném přebírání se stejnými podmínkami, jaké jsou obsaženy v této dohodě.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE ISLANDU A NORSKA
Strany berou na vědomí úzké vztahy mezi Evropským společenstvím a Islandem a Norskem, zejména na základě dohody ze dne 18. května 1999 o přidružení těchto zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Za těchto okolností je žádoucí, aby Pákistán uzavřel s Islandem a Norskem dohody o zpětném přebírání se stejnými podmínkami, jaké jsou obsaženy v této dohodě.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O KOMPLEXNÍM DIALOGU O ŘÍZENÍ MIGRACE
Strany jsou odhodlány zahájit komplexní dialog o řízení migrace v rámci společné komise, která má být zřízena na základě dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o spolupráci třetí generace. Tento dialog se bude, s cílem posílit mezilidské kontakty, zabývat i otázkami vízové politiky.
AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
4.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 287/68 |
ROZHODNUTÍ RADY MINISTRŮ AKT-EU č. 2/2010
ze dne 21. června 2010
o přechodných opatřeních použitelných ode dne podpisu do dne, kdy vstoupí v platnost Dohoda, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005
(2010/650/EU)
RADA MINISTRŮ AKT-EU,
s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 (1) a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005 (2) (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na čl. 95 odst. 3 této dohody,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dohoda z Cotonou byla uzavřena na dobu dvaceti let počínaje dnem 1. března 2000. Byla přitom stanovena možnost pozměnit dohodu každých pět let prostřednictvím revize. |
(2) |
Jednání o první změně dohody z Cotonou byla uzavřena v Bruselu dne 23. února 2005. Pozměněná dohoda byla podepsána v Lucemburku dne 25. června 2005 a vstoupila v platnost dne 1. července 2008. |
(3) |
Jednání o druhé změně dohody z Cotonou byla oficiálně zahájena na zasedání Rady ministrů AKT-ES konaném dne 29. května 2009 a byla uzavřena v Bruselu dne 19. března 2010. Dohoda, kterou se podruhé mění dohoda z Cotonou (dále jen „dohoda“), podepsaná dne 22. června 2010 v Ouagadougou vstoupí v platnost, jakmile bude dokončen ratifikační proces podle článku 93 dohody z Cotonou. |
(4) |
V souladu s čl. 95 odst. 3 dohody z Cotonou by měla Rada ministrů AKT-EU přijmout nezbytná přechodná opatření pokrývající období ode dne podpisu dohody do dne jejího vstupu v platnost. |
(5) |
Evropská unie a její členské státy a členové skupiny afrických, karibských a tichomořských států (dále jen „strany“) považují za vhodné stanovit prozatímní uplatňování dohody tak, aby mohla ode dne podpisu nabýt účinku. |
(6) |
Strany se budou snažit dokončit ratifikační proces do dvou let od podpisu dohody, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Prozatímní uplatňování dohody
Dohoda, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005 (dále jen „dohoda“), se prozatímně uplatňuje ode dne podpisu.
Článek 2
Provádění tohoto rozhodnutí a vstup dohody v platnost
Unie přijme veškerá potřebná opatření, aby zajistila úplné provádění tohoto rozhodnutí. Členské státy Unie a členové skupiny afrických, karibských a tichomořských států se vyzývají, aby přijaly vhodná opatření za účelem provádění tohoto rozhodnutí.
Strany se budou snažit dokončit všechny potřebné postupy s cílem zajistit úplný vstup dohody v platnost do dvou let ode dne jejího podpisu.
Článek 3
Vstup rozhodnutí v platnost a doba jeho platnosti
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem podpisu dohody.
Použije se do dne vstupu dohody v platnost.
V Ouagadougou dne 21. června 2010.
Za Radu ministrů AKT-EU
předseda
P. BUNDUKU-LATHA
(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.