Úřední věstník L 112/2012

24.4.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 112/6

ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÉ UNIE

ze dne 5. prosince 2011

o přijetí Chorvatské republiky do Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 49 této smlouvy,

s ohledem na stanovisko Evropské komise (1),

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (2),

vzhledem k tomu, že Chorvatská republika podala žádost o členství v Evropské unii,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Rada přijímá tuto žádost o přijetí, přičemž podmínky tohoto přijetí a úpravy Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež toto přijetí vyžaduje, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a Chorvatskou republikou.

V Bruselu dne 5. prosince 2011.

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Viz str. 3 tohoto Úředním věstníku.

(2) Viz str. 5 tohoto Úředním věstníku.

OBSAH

Smlouva mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

B.	Akt o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii

Část první:

Zásady

Část druhá:

Úpravy smluv

Hlava I:

Ustanovení o orgánech

Hlava II:

Jiné úpravy

Část třetí:

Trvalá ustanovení

Část čtvrtá:

Dočasná ustanovení

Hlava I:

Přechodná opatření

Hlava II:

Ustanovení o orgánech

Hlava III:

Finanční ustanovení

Hlava IV:

Jiná ustanovení

Část pátá:

Ustanovení k provedení tohoto aktu

Hlava I:

Úpravy jednacích řádů orgánů a statutů a jednacích řádů výborů

Hlava II:

Použitelnost aktů orgánů

Hlava III:

Závěrečná ustanovení

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I:

Seznam úmluv a protokolů, k nimž Chorvatská republika přistupuje dnem přistoupení (uvedený v čl. 3 odst. 4 aktu o přistoupení)

PŘÍLOHA II:

Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazné a použitelné v Chorvatské republice od přistoupení (uvedený v čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení)

PŘÍLOHA III:

Seznam uvedený v článku 15 aktu o přistoupení: úpravy aktů přijatých orgány

1.	Volný pohyb služeb

2.	Právo duševního vlastnictví

I.	Ochranná známka Společenství

II.	Dodatková ochranná osvědčení

III.	(Průmyslové) vzory Společenství

3.	Finanční služby

4.	Zemědělství

Rybolov

Daně

7.	Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů

8.	Životní prostředí

PŘÍLOHA IV:

Seznam uvedený v článku 16 aktu o přistoupení: jiná trvalá ustanovení

1.	Právo duševního vlastnictví

2.	Hospodářská soutěž

3.	Zemědělství

Rybolov

5.	Celní unie

Dodatek k příloze IV

PŘÍLOHA V:

Seznam uvedený v článku 18 aktu o přistoupení: přechodná opatření

1.	Volný pohyb zboží

2.	Volný pohyb osob

3.	Volný pohyb kapitálu

4.	Zemědělství

I.	Přechodná opatření pro Chorvatsko

II.	Přechodná celní kvóta pro surový třtinový cukr určený k rafinaci

III.	Dočasná opatření týkající se přímých plateb pro Chorvatsko

5.	Bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika

Nosnice

II.	Zařízení (maso, mléko, ryby a vedlejší produkty živočišného původu)

III.	Uvádění osiva na trh

IV.	Neumský koridor

Rybolov

7.	Dopravní politika

Daně…

9.	Svoboda, bezpečnost a právo

10.	Životní prostředí

I.	Horizontální právní předpisy

II.	Kvalita ovzduší

III.	Nakládání s odpady

IV.	Jakost vod

V.	Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPOZ)

VI.	Chemické látky

Dodatek k příloze V

PŘÍLOHA VI:

Rozvoj venkova (uvedený v čl. 35 odst. 2 aktu o přistoupení)

PŘÍLOHA VII:

Konkrétní závazky přijaté Chorvatskou republikou během přístupových jednání (uvedené v čl. 36 odst. 1 druhém pododstavci aktu o přistoupení)

PŘÍLOHA VIII:

Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace chorvatského loďařského průmyslu (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)

PŘÍLOHA IX:

Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace ocelářství (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)

PROTOKOL

Protokol o některých ujednáních týkajících se případného jednorázového převodu jednotek přiděleného množství vydaných podle Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu na Chorvatskou republiku a související vyrovnání

ZÁVĚREČNÝ AKT

I.	Znění závěrečného aktu

II.	Prohlášení

A.	Společné prohlášení stávajících členských států

Společné prohlášení o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis

B.	Společné prohlášení některých stávajících členských států

Společné prohlášení Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky o volném pohybu pracovníků: Chorvatsko

C.	Společné prohlášení stávajících členských států a Chorvatské republiky

Společné prohlášení o Evropském rozvojovém fondu

D.	Prohlášení Chorvatské republiky

Prohlášení Chorvatské republiky o přechodných opatřeních pro liberalizaci chorvatského trhu se zemědělskou půdou

III.	Výměna dopisů mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o informačním a konzultačním postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením

SMLOUVA

MEZI

BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, BULHARSKOU REPUBLIKOU, ČESKOU REPUBLIKOU, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ESTONSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, ITALSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM, MAĎARSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA, NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU, POLSKOU REPUBLIKOU, PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, RUMUNSKEM, REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU, ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

(ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)

CHORVATSKOU REPUBLIKOU

O PŘISTOUPENÍ CHORVATSKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,

PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,

PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT IRSKA,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,

PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MALTY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT RUMUNSKA,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

JEDNOTNI ve své vůli pokračovat v dosahování cílů Evropské unie,

ROZHODNUTI pokračovat ve vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy na již položených základech,

VZHLEDEM K TOMU, že článek 49 Smlouvy o Evropské unii nabízí evropským státům možnost stát se členy Unie,

VZHLEDEM K TOMU, že Chorvatská republika požádala o členství v Unii,

VZHLEDEM K TOMU, že Rada se po obdržení stanoviska Komise a souhlasu Evropského parlamentu vyslovila pro přijetí Chorvatské republiky,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ

Elio DI RUPO

předseda vlády

ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY

Bojko BORISOV

předseda vlády

ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY

Petr NEČAS

předseda vlády

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA

Helle THORNING-SCHMIDTOVÁ

předsedkyně vlády

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO

Dr. Angela MERKELOVÁ

spolková kancléřka

ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY

Andrus ANSIP

předseda vlády

ZA PREZIDENTA IRSKA

Enda KENNY

předseda vlády (Taoiseach)

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY

Lucas PAPADEMOS

předseda vlády

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA

José Luis RODRIGUEZ ZAPATERO

předseda vlády

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY

Jean LEONETTI

ministr pověřený evropskými záležitostmi

ZA CHORVATSKOU REPUBLIKU

Ivo JOSIPOVIČ

prezident

Jadranka KOSOROVÁ

předsedkyně vlády

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY

Sen. Prof. Mario MONTI

předseda Rady ministrů

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY

Demetris CHRISTOFIAS

prezident

ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY

Valdis DOMBROVSKIS

předseda vlády

ZA PREZIDENTKU LITEVSKÉ REPUBLIKY

Dalia GRYBAUSKAITĖ

prezidentka

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA

Jean-Claude JUNCKER

předseda vlády, státní ministr

ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY

Viktor ORBÁN

předseda vlády

ZA PREZIDENTA MALTY

Lawrence GONZI

předseda vlády

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA

Mark RUTTE

předseda vlády, ministr pro obecné záležitosti

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY

Werner FAYMANN

spolkový kancléř

ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY

Donald TUSK

předseda vlády

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY

Pedro PASSOS COELHO

předseda vlády

ZA PREZIDENTA RUMUNSKA

Traian BĂSESCU

prezident

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO

Borut PAHOR

předseda vlády

ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Iveta RADIČOVÁ

předsedkyně vlády

ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY

Jyrki KATAINEN

předseda vlády

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

Fredrik REINFELDT

předseda vlády

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

The Rt. Hon. David CAMERON

předseda vlády

DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

1. Chorvatská republika se stává členem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

2. Chorvatská republika se stává stranou Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jak byly změněny nebo doplněny.

3. Podmínky přijetí a úpravy smluv uvedených v odstavci 2, jež si toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu tvoří nedílnou součást této smlouvy.

Článek 2

Ustanovení týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Unie, stanovená smlouvami, jichž se Chorvatská republika stává smluvní stranou na základě čl. 1 odst. 2, se vztahují i na tuto smlouvu.

Článek 3

1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky do 30. června 2013.

2. Má se za to, že ratifikací této smlouvy Chorvatská republika rovněž ratifikuje nebo schvaluje veškeré změny smluv uvedených v čl. 1 odst. 2, jež jsou v okamžiku ratifikace této smlouvy Chorvatskou republikou otevřeny k ratifikaci nebo schválení členskými státy podle článku 48 Smlouvy o Evropské unii, jakož i veškeré akty orgánů přijaté v daném okamžiku nebo před ním, jež vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

3. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. července 2013 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před tímto dnem.

4. Bez ohledu na odstavec 3 mohou před přistoupením orgány Unie přijmout opatření uvedená v čl. 3 odst. 7, čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci, odst. 3 druhém pododstavci, odst. 6 druhém a třetím pododstavci, odst. 7 druhém pododstavci a odst. 8 třetím pododstavci, článku 17, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 5, čl. 35 odst. 3 a 4, článcích 38, 39, 41, 42, 43, 44, 49, 50 a 51 a přílohách IV, V a VI aktu uvedeného v čl. 1 odst. 3.

Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem vstupu této smlouvy v platnost.

5. Bez ohledu na odstavec 3 se článek 36 aktu uvedeného v čl. 1 odst. 3 použije od okamžiku podpisu této smlouvy.

Článek 4

Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění v těchto jazycích mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.

Съставено в Брюксел на девети декември две хиляди и единадесета година.

Hecho en Bruselas, el nueve de diciembre de dos mil once.

V Bruselu dne devátého prosince dva tisíce jedenáct.

Udfærdiget i Bruxelles den niende december to tusind og elleve.

Geschehen zu Brüssel am neunten Dezember zweitausendelf.

Kahe tuhande üheteistkümnenda aasta detsembrikuu üheksandal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις εννέα Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες έντεκα.

Done at Brussels on the ninth day of December in the year two thousand and eleven.

Fait à Bruxelles, le neuf décembre deux mille onze.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an naoú lá de mhí na Nollag an bhliain dhá mhíle agus a haon déag.

Sastavljeno u Bruxellesu dana devetog prosinca godine dvije tisuće jedanaeste.

Fatto a Bruxelles, addì nove dicembre duemilaundici.

Briselē, divtūkstoš vienpadsmitā gada devītajā decembrī.

Priimta du tūkstančiai vienuoliktų metų gruodžio devintą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenegyedik év december havának kilencedik napján.

Magħmul fi Brussell, fid-disa jum ta’ Diċembru tas-sena elfejn u ħdax.

Gedaan te Brussel, de negende december tweeduizend elf.

Sporządzono w Brukseli dnia dziewiątego grudnia roku dwa tysiące jedenastego.

Feito em Bruxelas, em nove de Dezembro de dois mil e onze.

Întocmit la Bruxelles la nouă decembrie două mii unsprezece.

V Bruseli dňa deviateho decembra dvetisícjedenásť.

V Bruslju, dne devetega decembra leta dva tisoč enajst.

Tehty Brysselissä yhdeksäntenä päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattayksitoista.

Som skedde i Bryssel den nionde december tjugohundraelva.

Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen

Pour Sa Majesté le Roi des Belges

Für Seine Majestät den König der Belgier

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaams Gewest, het Waals Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Република България

Za prezidenta České republiky

For Hendes Majestæt Danmarks Dronning

Für den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi Presidendi nimel

Thar ceann Uachtarán na hÉireann

For the President of Ireland

Για τον Пρόεδρο της Еλληνικής Δημοκρατίας

Por Su Majestad el Rey de España

Pour le Président de la République française

Za Republiku Hrvatsku

Per il Presidente della Repubblica italiana

Για τον Пρόεδρο της Кνπριαкής Δημοκρατίας

Latvijas Republikas Valsts prezidenta vārdā –

Lietuvos Respublikos Prezidentės vardu

Pour Son Altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg

A Magyar Köztársaság Elnöke részéről

Għall-President ta' Malta

Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden

Für den Bundespräsidenten der Republik Österreich

Za Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej

Pelo Presidente da República Portuguesa

Pentru Președintele României

Za predsednika Republike Slovenije

Za prezidenta Slovenskej republiky

Suomen Tasavallan Presidentin puolesta

För Republiken Finlands President

För Konungariket Sveriges regering

For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

AKT

o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY

Článek 1

Pro účely tohoto aktu se:

—

„původními smlouvami“ rozumějí:

a)	Smlouva o Evropské unii („Smlouva o EU“) a Smlouva o fungování Evropské unie („Smlouva o fungování EU“) ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před přistoupením Chorvatské republiky;

b)	Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii („Smlouva o Euratomu“) ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před přistoupením Chorvatské republiky,

—

„stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarská republika, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

—	„Unií“ rozumí Evropská unie založená na Smlouvě o EU a na Smlouvě o fungování EU, nebo podle okolností Evropské společenství pro atomovou energii,

—	„orgány“ rozumějí orgány zřízené Smlouvou o EU.

Článek 2

Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány před přistoupením stávají závaznými pro Chorvatsko a uplatňují se v Chorvatsku za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.

Dohodnou-li se po ratifikaci smlouvy o přistoupení Chorvatskem zástupci vlád členských států v souladu s čl. 48 odst. 4 Smlouvy o EU na změnách původních smluv a tyto změny nevstoupí v platnost do dne přistoupení, ratifikuje je Chorvatsko v souladu se svými ústavními předpisy.

Článek 3

1. Chorvatsko přistupuje k rozhodnutím a dohodám hlav států a předsedů vlád členských států, zasedajících v Evropské radě.

2. Chorvatsko přistupuje k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě.

3. Chorvatsko se nachází ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Evropské rady nebo Rady, jakož i o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Unie a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států. Proto bude Chorvatsko dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijme opatření, jež se ukáží jako nezbytná k zajištění jejich provedení.

4. Chorvatsko přistupuje k úmluvám a protokolům uvedeným v příloze I. Tyto úmluvy a protokoly vstupují pro Chorvatsko v platnost dnem určeným Radou v rozhodnutích uvedených v odstavci 5.

5. Rada na doporučení Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodne o provedení veškerých úprav úmluv a protokolů uvedených v odstavci 4, které jsou nezbytné z důvodu přistoupení, a zveřejní upravená znění v Úředním věstníku Evropské unie.

6. Ve vztahu k úmluvám a protokolům uvedeným v odstavci 4 se Chorvatsko zavazuje zavést správní a další mechanismy podobné těm, které ke dni přistoupení přijaly stávající členské státy nebo Rada, a usnadnit praktickou spolupráci mezi orgány a organizacemi členských států.

7. Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím doplnit přílohu I o příslušné úmluvy, dohody a protokoly, které budou podepsány přede dnem přistoupení.

Článek 4

1. Ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie (dále jen „schengenský protokol“), připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a akty na ně navazující nebo s ním jinak související uvedené v příloze II, jakož i všechny další takové akty přijaté přede dnem přistoupení jsou ode dne přistoupení závazné a použitelné v Chorvatsku.

2. Ustanovení schengenského acquis, jak je začleněno do rámce Evropské unie, a akty na ně navazující nebo s ním jinak související, které nejsou uvedeny v odstavci 1, jsou závazné pro Chorvatsko ode dne přistoupení, avšak jsou v Chorvatsku použitelné pouze na základě rozhodnutí Rady přijatého za tímto účelem poté, co bylo podle příslušných schengenských postupů pro vyhodnocování ověřeno, že podmínky nezbytné pro uplatnění všech předmětných částí acquis byly v Chorvatsku splněny, včetně účinného uplatňování všech schengenských pravidel v souladu s dohodnutými společnými standardy a se základními zásadami. Rada přijme uvedené rozhodnutí v souladu s příslušnými schengenskými postupy a zohlední přitom zprávu Komise potvrzující, že Chorvatsko nadále plní závazky přijaté v rámci přístupových jednání týkající se schengenského acquis.

Toto rozhodnutí přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem na základě jednomyslnosti svých členů zastupujících vlády členských států, vůči nimž již ustanovení uvedená v tomto odstavci nabyla účinku, a zástupce vlády Chorvatské republiky. Členové Rady zastupující vlády Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se na tomto rozhodnutí budou podílet, pokud se týká ustanovení schengenského acquis a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, na nichž se tyto členské státy podílejí.

Článek 5

Chorvatsko se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 139 Smlouvy o fungování EU.

Článek 6

1. Dohody uzavřené nebo prozatímně prováděné Unií s jednou nebo více třetími zeměmi, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetí země jsou pro Chorvatsko závazné za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.

2. Chorvatsko se zavazuje přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám uzavřeným nebo podepsaným stávajícími členskými státy a Unií s jednou nebo více třetími zeměmi nebo s některou mezinárodní organizací.

Není-li v příslušných dohodách zmíněných v prvním pododstavci stanoveno jinak, přistoupí Chorvatsko k uvedeným dohodám sjednáním a uzavřením protokolu k těmto dohodám mezi Radou, jež jedná jednomyslně jménem členských států, a dotyčnou třetí zemí či třetími zeměmi nebo dotyčnou mezinárodní organizací. Komise nebo v případě, že se dohoda výlučně nebo převážně týká společné zahraniční a bezpečnostní politiky, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) sjedná tyto protokoly jménem členských států na základě směrnic pro jednání schválených jednomyslně Radou po konzultaci s výborem složeným ze zástupců členských států. Komise nebo podle okolností vysoký představitel předloží Radě návrh protokolů k uzavření.

Tímto postupem není dotčen výkon vlastních pravomocí Unie ani rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy při uzavírání takových dohod v budoucnu nebo přijímání jiných změn, které se netýkají přistoupení.

3. Ode dne přistoupení až do vstupu nezbytných protokolů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci v platnost bude Chorvatsko uplatňovat ustanovení dohod uvedených v odst. 2 prvním pododstavci uzavřených nebo prozatímně prováděných přede dnem přistoupení, s výjimkou dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (1).

Do vstupu protokolů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci v platnost přijmou Unie a členské státy, které případně jednají v rámci svých příslušných pravomocí společně, veškerá vhodná opatření.

4. Chorvatsko přistupuje k Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (2), jakož i k oběma dohodám, kterými se uvedená dohoda mění, totiž dohodě podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005 (3) a dohodě otevřené k podpisu v Ouagadougou dne 22. června 2010 (4).

5. Chorvatsko se zavazuje přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (5) podle článku 128 uvedené dohody.

6. Ode dne přistoupení uplatňuje Chorvatsko dvoustranné dohody a ujednání o textilu, které byly uzavřeny mezi Unií a třetími zeměmi.

Množstevní omezení uplatňovaná Unií na dovoz textilních a oděvních výrobků se s ohledem na přistoupení Chorvatska k Unii upraví. Za tímto účelem mohou být změny dvoustranných dohod a ujednání o textilu uvedených v prvním pododstavci sjednány Unií s dotyčnými třetími zeměmi přede dnem přistoupení.

Jestliže změny dvoustranných dohod a ujednání o textilu nevstoupí v platnost přede dnem přistoupení, provede Unie nezbytné úpravy pravidel pro dovoz textilních a oděvních výrobků ze třetích zemí s ohledem na přistoupení Chorvatska.

7. Množstevní omezení uplatňovaná Unií na dovoz oceli a ocelářských výrobků se upraví na základě dovozu oceli a ocelářských výrobků pocházejících z dotyčných dodavatelských zemí do Chorvatska během posledních let.

Za tímto účelem budou přede dnem přistoupení sjednány nezbytné změny dvoustranných dohod a ujednání o oceli uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi.

Jestliže změny dvoustranných dohod a ujednání o oceli nevstoupí v platnost přede dnem přistoupení, použije se první pododstavec.

8. Ode dne přistoupení jsou dohody o rybolovu uzavřené mezi Chorvatskem a třetími zeměmi před uvedeným dnem spravovány Unií.

Práva a povinnosti vyplývající pro Chorvatsko z těchto dohod nejsou v období, během něhož budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.

Jakmile to bude možné, v každém případě před pozbytím platnosti dohod uvedených v prvním pododstavci, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou v jednotlivých případech vhodná rozhodnutí umožňující pokračování rybolovných činností vyplývajících z těchto dohod, včetně možnosti prodloužení platnosti některých dohod o dobu nepřesahující jeden rok.

9. Chorvatsko odstoupí od dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, včetně Středoevropské dohody o volném obchodu ve znění pozdějších úprav.

Pokud jsou dohody mezi Chorvatskem na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé neslučitelné se závazky vyplývajícími z tohoto aktu, učiní Chorvatsko veškeré vhodné kroky k odstranění zjištěné neslučitelnosti. Jestliže Chorvatsko narazí na obtíže při úpravě dohody uzavřené s jednou nebo více třetími zeměmi, odstoupí od této dohody.

Chorvatsko přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění dodržování závazků stanovených v tomto odstavci ode dne přistoupení.

10. Chorvatsko přistupuje za podmínek stanovených v tomto aktu k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provedení dohod uvedených v odstavcích 2 a 4.

11. Chorvatsko případně přijme vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami jsou také Unie nebo jiné členské státy, přizpůsobilo svůj postoj právům a povinnostem vyplývajícím ze svého přistoupení k Unii.

Chorvatsko zejména odstoupí od mezinárodních dohod o rybolovu, jejichž stranou je rovněž Unie, a vystoupí z organizací v oblasti rybolovu, jejichž členem je rovněž Unie, pokud se jeho členství netýká jiných záležitostí než rybolovu.

Chorvatsko přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění dodržování závazků stanovených v tomto odstavci ode dne přistoupení.

Článek 7

1. Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.

2. Akty přijaté orgány, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.

3. Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit akty přijaté orgány, nemají-li tato ustanovení jen přechodnou povahu, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.

Článek 8

Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.

ČÁST DRUHÁ

ÚPRAVY SMLUV

HLAVA I

USTANOVENÍ O ORGÁNECH

Článek 9

Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Euratomu, se mění takto:

1)	V článku 9 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Částečná obměna, k níž dochází každé tři roky, se týká čtrnácti soudců.“

2)	Článek 48 se nahrazuje tímto: „Článek 48 Tribunál se skládá ze dvaceti osmi soudců.“

Článek 10

Protokol o statutu Evropské investiční banky, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se mění takto:

V čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci se:

a)	návětí nahrazuje tímto: „1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši 233 247 390 000 EUR, který upíší členské státy v těchto částkách:“;

mezi údaje pro Rumunsko a Slovensko vkládá tento údaj:

„Chorvatsko

854 400 000“.

V čl. 9 odst. 2 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„2. Správní rada je složena z 29 řádných členů a 19 zastupujících členů.

Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů, přičemž každý členský stát nominuje jednoho řádného člena a jeden řádný člen je nominován Komisí.

Zastupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto:

—	dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo,

—	dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou,

—	dva zastupující členy nominované Italskou republikou,

—	dva zastupující členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,

—	jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Španělského království a Portugalské republiky,

—	jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Belgického království, Lucemburského velkovévodství a Nizozemského království,

—	dva zastupující členy nominované vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky, Irska a Rumunska,

—	dva zastupující členy nominované vzájemnou dohodou Estonské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království,

—	čtyři zastupující členy nominované vzájemnou dohodou Bulharské republiky, České republiky, Chorvatské republiky, Kyperské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky,

—	jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.“

Článek 11

V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec, který se týká složení Výboru pro vědu a techniku, nahrazuje tímto:

„2. Výbor se skládá ze 42 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.“

HLAVA II

JINÉ ÚPRAVY

Článek 12

V čl. 64 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se doplňuje nová věta, která zní:

„S ohledem na omezení existující ve vnitrostátním právním řádu Chorvatska je odpovídajícím dnem 31. prosinec 2002.“

Článek 13

V článku 52 Smlouvy o EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Smlouvy se vztahují na Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Irsko, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Chorvatskou republiku, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“

Článek 14

1. V článku 55 Smlouvy o EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.“

2. V článku 225 Smlouvy o Euratomu se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V souladu se smlouvami o přistoupení mají rovněž anglické, bulharské, české, dánské, estonské, finské, chorvatské, irské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění této smlouvy stejnou platnost.“

ČÁST TŘETÍ

TRVALÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Akty uvedené v seznamu v příloze III se upravují podle zmíněné přílohy.

Článek 16

Opatření uvedená v seznamu v příloze IV se uplatňují za podmínek stanovených ve zmíněné příloze.

Článek 17

Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně provést úpravy ustanovení tohoto aktu týkajících se společné zemědělské politiky, které se ukáží jako nezbytné v důsledku změny pravidel Unie.

ČÁST ČTVRTÁ

DOČASNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘECHODNÁ OPATŘENÍ

Článek 18

Opatření uvedená v seznamu v příloze V se vztahují na Chorvatsko za podmínek stanovených ve zmíněné příloze.

HLAVA II

USTANOVENÍ O ORGÁNECH

Článek 19

1. Odchylně od článku 2 Protokolu o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Euratomu, a odchylně od maximálního počtu míst stanoveného v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o EU se počet členů Evropského parlamentu zvyšuje s ohledem na přistoupení Chorvatska o dvanáct členů z Chorvatska pro období ode dne přistoupení do konce volebního období Evropského parlamentu 2009–2014.

2. Odchylně od čl. 14 odst. 3 Smlouvy o EU uspořádá za tímto účelem Chorvatsko přede dnem přistoupení všeobecné a přímé volby do Evropského parlamentu, v nichž jeho obyvatelé zvolí počet členů stanovený v odstavci 1 tohoto článku v souladu s acquis Unie. Dojde-li však k přistoupení v den, kdy bude do příštích voleb do Evropského parlamentu zbývat méně než šest měsíců, mohou být členové Evropského parlamentu zastupující občany Chorvatska jmenováni parlamentem Chorvatska z vlastních řad, pokud byli zvoleni ve všeobecných a přímých volbách.

Článek 20

V článku 3 Protokolu o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Euratomu, se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Aniž je dotčen čl. 235 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, platí do dne 31. října 2014 následující ustanovení:

Má-li se Evropská rada nebo Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:

Belgie	12
Bulharsko	10
Česká republika	12
Dánsko	7
Německo	29
Estonsko	4
Irsko	7
Řecko	12
Španělsko	27
Francie	29
Chorvatsko	7
Itálie	29
Kypr	4
Lotyšsko	4
Litva	7
Lucembursko	4
Maďarsko	12
Malta	3
Nizozemsko	13
Rakousko	10
Polsko	27
Portugalsko	12
Rumunsko	14
Slovinsko	4
Slovensko	7
Finsko	7
Švédsko	10
Spojené království	29

Pokud musí být podle Smluv akty přijaty na návrh Komise, je k jejich přijetí třeba nejméně 260 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko většiny členů. V ostatních případech se k přijetí aktů vyžaduje nejméně 260 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko alespoň dvou třetin členů.

Člen Evropské rady nebo Rady může požádat, aby při přijímání aktu Evropské rady nebo Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není daný akt přijat.“

Článek 21

1. Jeden státní příslušník Chorvatska bude jmenován členem Komise na dobu ode dne přistoupení do 31. října 2014. Nového člena Komise jmenuje Rada kvalifikovanou většinou po dohodě s předsedou Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 17 odst. 3 druhém pododstavci Smlouvy o EU.

2. Funkční období člena jmenovaného podle odstavce 1 končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Článek 22

1. Funkční období soudce Soudního dvora a soudce Tribunálu jmenovaných za Chorvatsko při přistoupení v souladu s čl. 19 odst. 2 třetím pododstavcem Smlouvy o EU končí v případě soudce Soudního dvora dnem 6. října 2015 a v případě soudce Tribunálu dnem 31. srpna 2013.

2. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudním dvorem a Tribunálem ke dni přistoupení, jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedají plénum a senáty Soudního dvora a Tribunálu ve stejném složení jako před přistoupením, přičemž se použije jednací řád ve znění platném ke dni předcházejícímu dni přistoupení.

Článek 23

1. Odchylně od čl. 301 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, který stanoví maximální počet členů Hospodářského a sociálního výboru, se článek 7 Protokolu o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Euratomu nahrazuje tímto:

„Článek 7

Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v článku 301 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost je rozdělení členů Hospodářského a sociálního výboru toto:

Belgie	12
Bulharsko	12
Česká republika	12
Dánsko	9
Německo	24
Estonsko	7
Irsko	9
Řecko	12
Španělsko	21
Francie	24
Chorvatsko	9
Itálie	24
Kypr	6
Lotyšsko	7
Litva	9
Lucembursko	6
Maďarsko	12
Malta	5
Nizozemsko	12
Rakousko	12
Polsko	21
Portugalsko	12
Rumunsko	15
Slovinsko	7
Slovensko	9
Finsko	9
Švédsko	12
Spojené království	24“

2. Počet členů Hospodářského a sociálního výboru se s ohledem na přistoupení Chorvatska dočasně zvýší na 353 na dobu ode dne přistoupení do konce funkčního období, během něhož Chorvatsko přistoupí k Unii, nebo do dne, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí uvedené v čl. 301 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU, podle toho, co nastane dříve.

3. Bude-li rozhodnutí uvedené v čl. 301 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU přijato již před přistoupením, přidělí se Chorvatsku odchylně od čl. 301 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU stanovícího maximální počet členů Hospodářského a sociálního výboru dočasně příslušný počet členů do konce funkčního období, během něhož k Unii přistoupí.

Článek 24

1. Odchylně od čl. 305 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, který stanoví maximální počet členů Výboru regionů, se článek 8 Protokolu o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Euratomu, který se týká složení Výboru regionů, nahrazuje tímto:

„Článek 8

Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v článku 305 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost je rozdělení členů Výboru regionů toto:

Belgie	12
Bulharsko	12
Česká republika	12
Dánsko	9
Německo	24
Estonsko	7
Irsko	9
Řecko	12
Španělsko	21
Francie	24
Chorvatsko	9
Itálie	24
Kypr	6
Lotyšsko	7
Litva	9
Lucembursko	6
Maďarsko	12
Malta	5
Nizozemsko	12
Rakousko	12
Polsko	21
Portugalsko	12
Rumunsko	15
Slovinsko	7
Slovensko	9
Finsko	9
Švédsko	12
Spojené království	24“

2. Počet členů Výboru regionů se s ohledem na přistoupení Chorvatska dočasně zvýší na 353 na dobu ode dne přistoupení do konce funkčního období, během něhož Chorvatsko přistoupí k Unii, nebo do dne, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí uvedené v čl. 305 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU, podle toho, co nastane dříve.

3. Bude-li rozhodnutí uvedené v čl. 305 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU přijato již před přistoupením, přidělí se Chorvatsku odchylně od čl. 305 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, který stanoví maximální počet členů Výboru regionů, dočasně příslušný počet členů do konce funkčního období, během něhož k Unii přistoupí.

Článek 25

Funkční období řádného člena správní rady Evropské investiční banky nominovaného Chorvatskem a jmenovaného po přistoupení, jak stanoví čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec Protokolu o statutu Evropské investiční banky, skončí na konci výročního zasedání Rady guvernérů, během něhož bude přezkoumána výroční zpráva za účetní rok 2017.

Článek 26

1. Noví členové výborů, skupin, agentur nebo jiných subjektů zřízených původními smlouvami nebo aktem orgánů budou jmenováni za podmínek a v souladu s postupy stanovenými pro jmenování členů těchto výborů, skupin, agentur nebo jiných subjektů. Funkční období nově jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

2. Výbory, skupiny, agentury nebo jiné subjekty zřízené původními smlouvami nebo aktem orgánů, jejichž počet členů je pevně stanoven bez ohledu na počet členských států, se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu, pokud funkční období stávajících členů neskončí do dvanácti měsíců od přistoupení.

HLAVA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 27

1. Ode dne přistoupení uhradí Chorvatsko následující částku odpovídající jeho podílu na upsaném základním kapitálu, jak je vymezen v článku 4 Protokolu o statutu Evropské investiční banky:

Chorvatsko

42 720 000 EUR.

Tento příspěvek se uhradí v osmi stejných splátkách splatných k 30. listopadu 2013, 30. listopadu 2014, 30. listopadu 2015, 31. květnu 2016, 30. listopadu 2016, 31. květnu 2017, 30. listopadu 2017 a 31. květnu 2018.

2. Chorvatsko přispěje v osmi stejných splátkách splatných ke dnům stanoveným v odstavci 1 do rezervních fondů a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fond a rezervy a jež odpovídá zůstatku účtu zisků a ztrát, jak je vykazuje Evropská investiční banka v rozvaze ke konci měsíce předcházejícího přistoupení, částkami odpovídajícími následujícímu procentnímu podílu na rezervním fondu a rezervách:

Chorvatsko

0,368 %.

3. Základní kapitál a splátky stanovené v odstavcích 1 a 2 uhradí Chorvatsko v hotovosti v eurech, pokud Rada guvernérů Evropské investiční banky jednomyslně nerozhodne jinak.

4. Údaje pro Chorvatsko uvedené v odstavci 1 a v čl. 10 bodě 1 mohou být upraveny rozhodnutím řídících orgánů Evropské investiční banky na základě nejnovějších konečných údajů o HDP zveřejněných Eurostatem před přistoupením.

Článek 28

1. Chorvatsko zaplatí následující částku do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, uvedeného v rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2002/234/ESUO ze dne 27. února 2002 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel (6):

(EUR, běžné ceny)

Chorvatsko

494 000.

2. Příspěvek do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel bude zaplacen ve čtyřech splátkách počínaje rokem 2015 vždy první pracovní den prvního měsíce každého roku takto:

—	2015: 15 %,

—	2016: 20 %,

—	2017: 30 %,

—	2018: 35 %.

Článek 29

1. Zadávání zakázek, udělování grantů a platby předvstupní finanční pomoci v rámci složky pro pomoc při transformaci a budování institucí a v rámci složky pro přeshraniční spolupráci nástroje pro předvstupní pomoc (NPP), zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006 (7), pro finanční prostředky přidělené před přistoupením, s vyloučením přeshraničních programů Chorvatsko-Maďarsko a Chorvatsko-Slovinsko, a pro pomoc v rámci přechodového nástroje uvedeného v článku 30 spravují ode dne přistoupení chorvatské provádějící agentury.

Od kontroly zadávání zakázek a udělování grantů prováděné Komisí ex ante se upustí na základě odpovídajícího rozhodnutí Komise poté, co se Komise ujistí o efektivním fungování dotyčných systémů řízení a kontroly v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v čl. 56 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8), a v článku 18 nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (9).

Nebude-li rozhodnutí Komise o upuštění od kontroly ex ante přijato přede dnem přistoupení, nejsou žádné smlouvy podepsané mezi dnem přistoupení a dnem, ke kterému bude rozhodnutí Komise přijato, způsobilé pro předvstupní finanční pomoc a přechodový nástroj podle prvního pododstavce.

2. Rozpočtové závazky učiněné přede dnem přistoupení v rámci předvstupní finanční pomoci a přechodového nástroje podle odstavce 1, včetně uzavírání a registrace následných jednotlivých právních závazků a plateb uskutečňovaných po přistoupení, se nadále řídí pravidly pro předvstupní finanční nástroje a zaznamenávají se do odpovídajících kapitol rozpočtu až do ukončení dotyčných programů a projektů.

3. Ustanovení o provádění rozpočtových závazků dohod o financování týkajících se předvstupní finanční pomoci podle odst. 1 prvního pododstavce a složky NPP pro rozvoj venkova, vztahující se k rozhodnutím o financování přijatým před přistoupením, se nadále použijí i po dni přistoupení. Řídí se pravidly platnými pro předvstupní finanční nástroje. Bez ohledu na to musí být postupy zadávání veřejných zakázek zahájené po přistoupení prováděny v souladu s odpovídajícími směrnicemi Unie.

4. Předvstupní prostředky na úhradu správních výdajů uvedených v článku 44 lze přidělit na závazek v prvních dvou letech po přistoupení. V případě nákladů souvisejících s auditem a hodnocením lze předvstupní prostředky přidělit na závazek až do pěti let po přistoupení.

Článek 30

1. První rok po přistoupení poskytne Unie Chorvatsku dočasnou finanční pomoc (dále jen „přechodový nástroj“) na rozvoj a posílení jeho správní a soudní kapacity pro provádění a prosazování práva Unie a na podporu výměny osvědčených postupů mezi odborníky z daných oborů. Z této pomoci se financují projekty budování institucí a s nimi související omezené menší investice.

2. Pomoc se zaměří na trvalou potřebu posílení institucionální kapacity v některých oblastech prostřednictvím činností, jež nemohou být financovány ze strukturálních fondů nebo z fondů na rozvoj venkova.

3. Pro twinningové projekty mezi orgány veřejné správy pro účely budování institucí se bude nadále uplatňovat postup výzvy k podávání návrhů prostřednictvím sítě kontaktních míst v členských státech.

4. Prostředky na závazky pro přechodový nástroj v běžných cenách činí pro Chorvatsko celkem 29 milionů EUR v roce 2013 a jsou určeny k řešení vnitrostátních a horizontálních priorit.

5. Pomoc v rámci přechodového nástroje je schvalována a prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 nebo na základě jiných technických předpisů nutných pro fungování přechodového nástroje, která přijme Komise.

6. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění odpovídající doplňkovosti s předpokládanou podporou z Evropského sociálního fondu pro správní reformu a rozvoj institucionálních kapacit.

Článek 31

1. Zřizuje se schengenský nástroj (dále jen „dočasný schengenský nástroj“) jako dočasný nástroj na pomoc Chorvatsku v období mezi dnem přistoupení a koncem roku 2014 k financování činností na nových vnějších hranicích Unie pro provádění schengenského acquis a kontrol na vnějších hranicích.

2. Na období od 1. července 2013 do 31. prosince 2014 budou Chorvatsku v rámci dočasného schengenského nástroje zpřístupněny následující částky (v běžných cenách) v podobě paušálních příspěvků:

(miliony EUR, v běžných cenách)
	2013	2014
Chorvatsko	40	80

3. Roční částka na rok 2013 je splatná Chorvatsku dne 1. července 2013 a roční částka na rok 2014 první pracovní den po 1. lednu 2014.

4. Paušální částky musí být využity do tří let od první platby. Nejpozději šest měsíců po uplynutí tohoto tříletého období předloží Chorvatsko souhrnnou zprávu o konečném provedení plateb v rámci dočasného schengenského nástroje spolu s odůvodněním výdajů. Všechny nevyužité nebo neoprávněně použité prostředky musí být vráceny Komisi.

5. Komise může přijmout technické předpisy nezbytné k fungování tohoto dočasného schengenského nástroje.

Článek 32

1. Zřizuje se nástroj pro hotovostní toky (dále jen „dočasný nástroj pro hotovostní toky“) jako dočasný nástroj na pomoc Chorvatsku v období mezi dnem přistoupení a koncem roku 2014 ke zlepšení hotovostních toků ve státním rozpočtu.

2. Na období od 1. července 2013 do 31. prosince 2014 budou Chorvatsku v rámci dočasného nástroje pro hotovostní toky zpřístupněny následující částky (v běžných cenách) v podobě paušálních příspěvků:

(miliony EUR, v běžných cenách)
	2013	2014
Chorvatsko	75	28,6

3. Každá roční částka se rozdělí na stejné měsíční splátky splatné první pracovní den každého měsíce.

Článek 33

1. V roce 2013 se Chorvatsku v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vyhrazuje částka ve výši 449,4 milionů EUR (v běžných cenách) v prostředcích na závazky.

2. Jedna třetina částky uvedené v odstavci 1 se vyhrazuje pro Fond soudržnosti.

3. Pro období, na něž se vztahuje příští finanční rámec, se částky zpřístupněné Chorvatsku v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v podobě prostředků na závazky vypočtou na základě acquis Unie platného v daném období. Tyto částky se upraví v souladu s tímto plánem postupného zařazování do financování:

—	70 % v roce 2014,

—	90 % v roce 2015,

—	100 % od roku 2016.

4. V mezích stanovených novým acquis Unie se provede úprava s cílem zajistit zvýšení finančních prostředků pro Chorvatsko v roce 2014 na 2,33násobek a v roce 2015 na trojnásobek částky na rok 2013.

Článek 34

1. Celková částka přidělených prostředků, jež mají být v roce 2013 Chorvatsku zpřístupněny v rámci Evropského rybářského fondu, činí 8,7 milionů EUR (v běžných cenách) v prostředcích na závazky.

2. Předběžné financování v rámci Evropského rybářského fondu činí 25 % celkové částky uvedené v odstavci 1. Tato částka se vyplatí v jedné splátce.

3. Pro období, na něž se vztahuje příští finanční rámec, se částky zpřístupněné Chorvatsku v podobě prostředků na závazky vypočtou na základě acquis Unie platného v daném období. Tyto částky se upraví v souladu s tímto plánem postupného zařazování do financování:

—	70 % v roce 2014,

—	90 % v roce 2015,

—	100 % od roku 2016.

Článek 35

1. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (10) se na Chorvatsko nevztahuje po celé programové období 2007-2013.

V roce 2013 se Chorvatsku přidělí částka 27,7 milionů EUR (v běžných cenách) v rámci složky pro rozvoj venkova podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1085/2006.

2. Dočasná dodatečná opatření na rozvoj venkova pro Chorvatsko jsou uvedena v příloze VI.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla nezbytná pro uplatňování přílohy VI. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 90 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (11), případně náležitým postupem stanoveným příslušným právním předpisem.

4. Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem provede v případě potřeby nezbytné úpravy přílohy VI, aby zajistila soudržnost s nařízeními o rozvoji venkova.

HLAVA IV

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 36

1. Komise podrobně monitoruje všechny závazky přijaté Chorvatskem během přístupových jednání, včetně závazků, jež musí být splněny přede dnem přistoupení nebo ke dni přistoupení. Monitorování Komisí zahrnuje pravidelnou aktualizaci monitorovacích tabulek, dialog v rámci Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé (12) (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“), mise pro vzájemné hodnocení, předvstupní hospodářský program, fiskální oznámení a v případě potřeby dopisy včasného varování určené chorvatským orgánům. Komise Radě a Evropskému parlamentu na podzim roku 2011 předloží zprávu o pokroku. Komise Radě a Evropskému parlamentu na podzim roku 2012 předloží souhrnnou monitorovací zprávu. Komise během celého procesu monitorování vychází rovněž ze vstupních informací od členských států a tam, kde je to vhodné, přihlíží ke vstupním informacím od mezinárodních organizací a organizací občanské společnosti.

Monitorování Komisí se zaměří zejména na závazky přijaté Chorvatskem v oblasti soudnictví a základních práv (příloha VII), včetně průběžného pokroku ve výsledcích dosahovaných v oblasti soudní reformy a účinnosti soudnictví, nestranného posuzování válečných zločinů a boje proti korupci.

Monitorování Komisí se dále zaměří na prostor svobody, bezpečnosti a práva, včetně provedení a vynucování požadavků Unie, pokud jde o správu vnějších hranic, policejní spolupráci, boj proti organizované trestné činnosti a justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, jakož i na závazky v oblasti politiky hospodářské soutěže, včetně restrukturalizace loďařského průmyslu (příloha VIII) a ocelářství (příloha IX).

V rámci svých pravidelných monitorovacích tabulek a zpráv bude Komise předkládat až do přistoupení Chorvatska pololetní hodnocení závazků, které Chorvatsko v těchto oblastech přijalo.

2. Budou-li během procesu monitorování zjištěny obtíže, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout jakákoli vhodná opatření. Tato opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a Rada je v každém případě stejným postupem zruší po účinném vyřešení dotyčných obtíží.

Článek 37

1. Jestliže se do konce období tří let po přistoupení vyskytnou vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určité zeměpisné oblasti, může Chorvatsko požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství vnitřního trhu.

Za stejných okolností může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči Chorvatsku.

2. Na žádost dotyčného státu určí Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a režim, který se na ně vztahuje.

V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná, musí brát v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.

3. Opatření povolená podle tohoto článku se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o EU, Smlouvy o fungování EU a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů této ochrany. Přednost bude dána opatřením, která nejméně naruší fungování vnitřního trhu.

Článek 38

Pokud Chorvatsko nesplní závazky přijaté v rámci jednání o přistoupení, včetně jakýchkoliv závazků ve všech odvětvových politikách, které se týkají hospodářských činností s přeshraničním účinkem, a způsobí tím vážné narušení fungování vnitřního trhu, ohrožení finančních zájmů Unie nebo bezprostřední riziko takového narušení nebo ohrožení, může Komise do konce období tří let po přistoupení na odůvodněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout vhodná opatření.

Tato opatření musí být přiměřená a přednostně taková, která nejméně naruší fungování vnitřního trhu, a bude-li to vhodné, budou přednostně uplatňovány stávající odvětvové ochranné mechanismy. Ochranná opatření podle tohoto článku nesmějí sloužit jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Tato ochranná doložka může být použita i před přistoupením na základě monitorovacích zjištění a přijatá opatření vstoupí v platnost dnem přistoupení, pokud v nich nebude stanoveno pozdější datum. Tato opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a v každém případě musí být zrušena po splnění dotyčného závazku. Mohou však být uplatňována i po uplynutí období uvedeného v prvním pododstavci, dokud nebudou dotyčné závazky splněny. Podle pokroku Chorvatska v plnění závazků může Komise opatření přiměřeně upravit. Komise informuje Radu v potřebném předstihu před zrušením ochranných opatření a náležitě přihlíží k vyjádření Rady v tomto ohledu.

Článek 39

Pokud se v Chorvatsku vyskytnou vážné nedostatky nebo bezprostřední riziko nedostatků v provádění nebo stavu provedení aktů přijatých orgány podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování EU a aktů přijatých orgány před vstupem v platnost Lisabonské smlouvy podle hlavy VI Smlouvy o EU nebo podle části třetí hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství, může Komise do konce období tří let po přistoupení na odůvodněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a po konzultaci s členskými státy přijmout vhodná opatření a upřesnit podmínky a režim, který se na ně vztahuje.

Tato opatření mohou spočívat v dočasném pozastavení uplatňování dotyčných ustanovení a rozhodnutí ve vztazích mezi Chorvatskem a jiným členským státem nebo členskými státy, aniž by tím bylo dotčeno pokračování úzké justiční spolupráce. Tato ochranná doložka může být použita i před přistoupením na základě monitorovacích zjištění a přijatá opatření vstoupí v platnost dnem přistoupení, pokud v nich nebude stanoveno pozdější datum. Tato opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a v každém případě musí být zrušena po odstranění nedostatků. Mohou však být uplatňována i po uplynutí období uvedeného v prvním pododstavci, dokud budou tyto nedostatky přetrvávat. Podle pokroku Chorvatska v nápravě zjištěných nedostatků může Komise po konzultaci s členskými státy opatření přiměřeně upravit. Komise informuje Radu v potřebném předstihu před zrušením ochranných opatření a náležitě přihlíží k vyjádření Rady v tomto ohledu.

Článek 40

Aby nebylo narušeno řádné fungování vnitřního trhu, nesmí uplatňování vnitrostátních předpisů Chorvatska v průběhu přechodných období uvedených v příloze V zahrnovat hraniční kontroly mezi členskými státy.

Článek 41

Budou-li k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Chorvatsku na režim vyplývající z uplatňování společné zemědělské politiky za podmínek stanovených v tomto aktu nezbytná přechodná opatření, přijme je Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (13), ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14), nebo náležitým postupem stanoveným příslušným právním předpisem. Tato opatření mohou být přijímána v období tří let ode dne přistoupení a jejich uplatňování se omezí na toto období. Rada může toto období na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím prodloužit.

Přechodná opatření uvedená v prvním pododstavci lze v nezbytném případě přijmout rovněž přede dnem přistoupení. Tato opatření přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo pokud se týkají aktů původně přijatých Komisí, přijme je Komise postupy vyžadovanými pro přijetí dotčených aktů.

Článek 42

Budou-li k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Chorvatsku na režim vyplývající z uplatňování pravidel Unie ve veterinární a rostlinolékařské oblasti a v oblasti bezpečnosti potravin nezbytná přechodná opatření, přijme je Komise náležitým postupem stanoveným příslušným právním předpisem. Tato opatření budou přijímána v období tří let ode dne přistoupení a jejich uplatňování se omezí na toto období.

Článek 43

Rada na návrh Komise stanoví kvalifikovanou většinou podmínky, za nichž lze:

a)	upustit od požadavku výstupního souhrnného celního prohlášení v případě produktů uvedených v čl. 28 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, které opouštějí území Chorvatska za účelem přepravy přes území Bosny a Hercegoviny u města Neum („neumský koridor“);

b)	upustit od požadavku vstupního souhrnného celního prohlášení v případě produktů, na které se vztahuje písmeno a) a které opětovně vstupují na území Chorvatska poté, co byly přepraveny přes území Bosny a Hercegovina u města Neum.

Článek 44

Komise může přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění toho, že v Chorvatsku budou zachováni nezbytní statutární zaměstnanci po dobu nejvýše osmnácti měsíců po přistoupení. Během tohoto období mají úředníci, dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci přidělení na místa v Chorvatsku před přistoupením, po kterých bude požadováno, aby zůstali ve službě v Chorvatsku po dni přistoupení, stejné finanční a materiální podmínky, jaké byly uplatňovány před přistoupením v souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství, stanoveným v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (15). Správní výdaje, včetně platů ostatních nezbytných zaměstnanců, budou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ K PROVEDENÍ TOHOTO AKTU

HLAVA I

ÚPRAVY JEDNACÍCH ŘÁDŮ ORGÁNŮ A STATUTŮ A JEDNACÍCH ŘÁDŮ VÝBORŮ

Článek 45

Orgány provedou příslušnými postupy stanovenými v původních smlouvách úpravy svých jednacích řádů nezbytné v důsledku přistoupení.

Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami nezbytné v důsledku přistoupení se provedou co nejdříve po přistoupení.

HLAVA II

POUŽITELNOST AKTŮ ORGÁNŮ

Článek 46

V souladu s původními smlouvami se směrnice a rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU ode dne přistoupení považují za určené Chorvatsku. Tyto směrnice a rozhodnutí, s výjimkou směrnic a rozhodnutí vstoupivších v platnost podle čl. 297 odst. 1 třetího pododstavce a odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, se považují za oznámené Chorvatsku v okamžiku přistoupení.

Článek 47

1. Chorvatsko uvede v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU, není-li v tomto aktu stanovena jiná lhůta. Chorvatsko tato opatření sdělí Komisi do dne přistoupení, případně později ve lhůtě stanovené v tomto aktu.

2. Jestliže změny směrnic ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU zavedené tímto aktem vyžadují změnu právních nebo správních předpisů stávajících členských států, uvedou stávající členské státy v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení Chorvatska dosaženo souladu se změněnými směrnicemi, není-li v tomto aktu stanovena jiná lhůta. Tato opatření sdělí Komisi do dne přistoupení, případně později ve lhůtě stanovené v tomto aktu.

Článek 48

Chorvatsko sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jeho území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.

Článek 49

Na základě řádně odůvodněné žádosti Chorvatska předložené Komisi nejpozději ke dni přistoupení může Rada na návrh Komise, nebo Komise, pokud byl původní akt přijat Komisí, učinit opatření spočívající v dočasných odchylkách od aktů orgánů přijatých mezi 1. červencem 2011 a dnem přistoupení. Tato opatření se přijímají v souladu s pravidly hlasování, kterými se řídí přijetí aktu, od něhož se dočasná odchylka požaduje. Jsou-li tyto odchylky přijaty po přistoupení, mohou být použitelné ode dne přistoupení.

Článek 50

Jestliže akty orgánů přijaté před přistoupením vyžadují v důsledku přistoupení úpravy a jestliže tyto nezbytné úpravy nejsou stanoveny tímto aktem ani jeho přílohami, přijme akty nezbytné k tomuto účelu Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo Komise, pokud byl původní akt přijat Komisí. Jsou-li tyto akty přijaty po přistoupení, mohou být použitelné ode dne přistoupení.

Článek 51

Není-li v tomto aktu stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou opatření nezbytná k provedení ustanovení tohoto aktu.

Článek 52

Znění aktů přijatých orgány před přistoupením, jež byla těmito orgány vypracována v jazyce chorvatském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících úředních jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících úředních jazycích.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Přílohy I až IX, dodatky k nim a protokol jsou nedílnou součástí tohoto aktu.

Článek 54

Vláda Italské republiky předá vládě Chorvatské republiky ověřený opis Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které tyto smlouvy mění nebo doplňují, včetně smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, smlouvy o přistoupení Řecké republiky, smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, smlouvy o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, smlouvy o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a smlouvy o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském.

Znění smluv uvedených v prvním pododstavci vypracovaná v jazyce chorvatském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění těchto smluv vypracovaná ve stávajících úředních jazycích.

Článek 55

Generální tajemník předá vládě Chorvatské republiky ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu Generálního sekretariátu Rady.

(1) Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6

(2) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(3) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27, Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 4 a Úř. věst. L 168 M, 21.6.2006, s. 33.

(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(5) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(6) Úř. věst. L 79, 22.3.2002, s. 42.

(7) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.

(8) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(9) Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1.

(10) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1 a Úř. věst. L 286 M, 4.11.2010, s. 26.

(11) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(12) Úř. věst. L 26, 28.1.2005, s. 3.

(13) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(14) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(15) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

PŘÍLOHA I

Seznam úmluv a protokolů, k nimž Chorvatská republika přistupuje dnem přistoupení (uvedený v čl. 3 odst. 4 aktu o přistoupení)

Úmluva ze dne 23. července 1990 o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (Úř. věst. L 225, 20.8.1990, s. 10)

—	Úmluva ze dne 21. prosince 1995 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (Úř. věst. C 26, 31.1.1996, s. 1)

—	Protokol ze dne 25. května 1999, kterým se mění Úmluva ze dne 23. července o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (Úř. věst. C 202, 16.7.1999, s. 1)

—

Úmluva ze dne 8. prosince 2004 o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (Úř. věst. C 160, 30.6.2005, s. 1)

Úmluva ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49)

—	Protokol ze dne 27. září 1996 k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 2)

—	Protokol ze dne 29. listopadu 1996 o výkladu Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství Soudním dvorem Evropských společenství prostřednictvím rozhodnutí o předběžné otázce, vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 151, 20.5.1997, s. 2)

—	Druhý protokol ze dne 19. června 1997 k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 221, 19.7.1997, s. 12)

3.	Úmluva ze dne 26. května 1997 o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracovaná na základě čl. K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 2)

4.	Úmluva ze dne 18. prosince 1997 o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 24, 23.1.1998, s. 2)

5.	Úmluva ze dne 17. června 1998 o zákazu řízení motorových vozidel, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 216, 10.7.1998, s. 2)

Úmluva ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou podle článku 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3)

—	Protokol ze dne 16. října 2001 k Úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaný Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 326, 21.11.2001, s. 2)

PŘÍLOHA II

1.	Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích ze dne 14. června 1985 (1).

Tato ustanovení Úmluvy podepsané v Schengenu dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, jejího závěrečného aktu a společných prohlášení (2), ve znění některých aktů uvedených v bodě 8 této přílohy:

Článek 1, pokud se týká tohoto bodu; článek 26; článek 39; články 44 až 49 (kromě čl. 47 odst. 4 a čl. 49 písm. a)), článek 51, články 54 až 58; čl. 62 odst. 3; články 67 až 69; články 71 a 72; články 75 a 76; článek 82; článek 91; články 126 až 130, pokud se týkají ustanovení tohoto bodu; a článek 136; společná prohlášení 1 a 3 závěrečného aktu.

Tato ustanovení dohod o přistoupení k Úmluvě podepsané v Schengenu dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, jejich závěrečných aktů a souvisejících prohlášení, ve znění některých aktů uvedených v bodě 8 této přílohy:

dohoda podepsaná dne 19. prosince 1996 o přistoupení Dánského království:

—	čl. 5 odst. 2 a článek 6;

dohoda podepsaná dne 19. prosince 1996 o přistoupení Finské republiky:

—

článek 5,

—	prohlášení vlády Finské republiky k Ålandským ostrovům v části III závěrečného aktu;

dohoda podepsaná dne 19. prosince 1996 o přistoupení Švédského království:

—

článek 5.

Tyto dohody a ujednání navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související:

—

Dohoda ze dne 18. května 1999 uzavřená mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, včetně příloh, závěrečného aktu, prohlášení a výměn dopisů k ní připojených, schválená rozhodnutím Rady 1999/439/ES (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 35),

—

Dohoda ze dne 30. června 1999 uzavřená mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o právech a povinnostech mezi Irskem a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně jedné a Islandskou republikou a Norským královstvím na straně druhé v oblastech schengenského acquis, které se vztahují na tyto státy, schválená rozhodnutím Rady 2000/29/ES (Úř. věst. L 15, 20.1.2000, s. 1),

—

Dohoda mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, podepsaná dne 26. října 2004 a schválená rozhodnutím Rady 2008/146/ES a rozhodnutím Rady 2008/149/SVV (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1 a 50),

—

Protokol mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, podepsaný dne 28. února 2008 a schválený rozhodnutím Rady 2011/349/EU a rozhodnutím Rady 2011/350/ES (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 1 a s. 19),

—

Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Islandskou republikou a Norským královstvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto dvou států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, včetně společného prohlášení k němu připojeného, podepsané dne 1. února 2007 a schválené rozhodnutím Rady 2007/511/ES (Úř. věst. L 188, 20.7.2007, s. 15),

—

Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto dvou států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, včetně přílohy a společných prohlášení k němu připojených, podepsané dne 30. září 2009 a schválené rozhodnutím Rady 2010/490/EU (Úř. věst. L 243, 16.9.2010, s. 2),

—

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013, včetně prohlášení k ní připojených, podepsaná dne 19. března 2010 a schválená rozhodnutím Rady 2011/350/EU (Úř. věst. L 137, 25.5.2011, s. 1) (3).

Ustanovení následujících rozhodnutí (viz Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 1) výkonného výboru zřízeného Úmluvou podepsanou v Schengenu dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, ve znění některých aktů uvedených v bodě 8 této přílohy:

—	SCH/Com-ex (93) 10 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o prohlášeních ministrů a státních tajemníků,

—	SCH/Com-ex (93) 14 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o zdokonalení praktické soudní spolupráce při boji proti nedovolenému obchodu s omamnými látkami,

—	SCH/Com-ex (94) 16 rev. Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. listopadu 1994 o pořizování společných vstupních a výjezdních razítek,

—	SCH/Com-ex (94) 28 rev. Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 22. prosince 1994 o osvědčení pro převážení omamných a psychotropních látek podle článku 75,

—	SCH/Com-ex (94) 29 rev. 2 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 22. prosince 1994 o uvedení v platnost prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě ze dne 19. června 1990,

—	SCH/Com-ex (95) 21 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 20. prosince 1995 o rychlé výměně statistických informací a konkrétních údajů o případných obtížích na vnějších hranicích mezi státy Schengenu,

—	SCH/Com-ex (98) 1 rev. 2 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. dubna 1998 o zprávě o činnosti „task force“, pokud se týká ustanovení uvedených výše v bodě 2 této přílohy,

—	SCH/Com-ex (98) 26 def. Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu,

—	SCH/Com-ex (98) 37 def. 2 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 27. října 1998 o přijetí opatření k boji proti nedovolenému přistěhovalectví, pokud se týká ustanovení uvedených výše v bodě 2 této přílohy,

—	SCH/Com-ex (98) 52 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o Příručce přeshraniční policejní spolupráce, pokud se týká ustanovení uvedených výše v bodě 2 této přílohy,

—	SCH/Com-ex (98) 59 rev. Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o koordinovaném nasazení poradců pro doklady,

—	SCH/Com-ex (99) 1 rev. 2 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o drogové situaci,

—	SCH/Com-ex (99) 6 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o schengenském acquis v odvětví telekomunikací,

—	SCH/Com-ex (99) 7 rev. 2 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o styčných úřednících,

—	SCH/Com-ex (99) 8 rev. 2 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o obecných zásadách odměňování informátorů a agentů,

—	SCH/Com-ex (99) 10 Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o nedovoleném obchodu se střelnými zbraněmi.

Tato prohlášení (viz Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 1) výkonného výboru zřízeného Úmluvou podepsanou v Schengenu dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud se týkají ustanovení uvedených v bodě 2 této přílohy:

—	SCH/Com-ex (96) decl. 6 rev. 2 Prohlášení výkonného výboru ze dne 26. června 1996 o vydávání osob,

—	SCH/Com-ex (97) decl. 13 rev. 2 Prohlášení výkonného výboru ze dne 9. února 1998 o únosech nezletilých osob.

Tato rozhodnutí (viz Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 1) ústřední skupiny zřízené Úmluvou podepsanou v Schengenu dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud se týkají ustanovení uvedených v bodě 2 této přílohy:

—	SCH/C (98) 117 Rozhodnutí ústřední skupiny ze dne 27. října 1998 o přijetí opatření k boji proti nedovolenému přistěhovalectví,

—	SCH/C (99) 25 Rozhodnutí ústřední skupiny ze dne 22. března 1999 o obecných zásadách odměňování informátorů a agentů.

Tyto akty navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související:

—	nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1),

—	rozhodnutí Rady 1999/307/ES ze dne 1. května 1999 o podrobnostech začlenění schengenského sekretariátu do generálního sekretariátu Rady (Úř. věst. L 119, 7.5.1999, s. 49)

—

rozhodnutí Rady 1999/435/ES ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 1),

—	rozhodnutí Rady 1999/436/ES ze dne 20. května 1999, kterým se určuje právní základ všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří schengenské acquis, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 17),

—

rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31),

—	rozhodnutí Rady 1999/848/ES ze dne 13. prosince 1999 o úplném používání schengenského acquis v Řecku (Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 58),

—	rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43),

—	rozhodnutí Rady 2000/586/SVV ze dne 28. září 2000 o postupu, kterým se mění čl. 40 odst. 4 a 5, čl. 41 odst. 7 a čl. 65 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 248, 3.10.2000, s. 1),

—	rozhodnutí Rady 2000/777/ES ze dne 1. prosince 2000 o uplatňování schengenského acquis v Dánsku, Finsku a Švédsku, jakož i na Islandu a v Norsku (Úř. věst. L 309, 9.12.2000, s. 24),

—	nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1),

—	směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 (Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 45),

—	nařízení Rady (ES) č. 333/2002 ze dne 18. února 2002 o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 4),

—	rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20),

—	nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1),

—	směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17),

—	rozhodnutí Rady 2003/170/SVV ze dne 27. února 2003 o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států (Úř. věst. L 67, 12.3.2003, s. 27),

—	rozhodnutí Rady 2003/725/SVV ze dne 2. října 2003, kterým se mění čl. 40 odst. 1 a 7 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 260, 11.10.2003, s. 37),

—	směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou (Úř. věst. L 321, 6.12.2003, s. 26),

—	nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1),

—	směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti přepravců předávat údaje o cestujících (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24),

—	rozhodnutí Rady 2004/573/ES ze dne 29. dubna 2004 o organizaci společných letů za účelem navrácení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje individuální rozhodnutí o vyhoštění, z území dvou nebo více členských států (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 28),

—	rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5 a Úř. věst. L 142 M, 30.5.2006, s. 60),

—	nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1 a Úř. věst. L 153 M, 7.6.2006, s. 136),

—	nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1 a Úř. věst. L 153 M, 7.6.2006, s. 375),

—	rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70),

—	rozhodnutí Rady 2005/267/ES ze dne 16. března 2005 o zřízení bezpečné webové informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států (Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48 a Úř. věst. L 159 M, 13.6.2006, s. 288),

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1), kromě první věty článku 1, čl. 5 odst. 4 písm. a), hlavy III a těch ustanovení hlavy II a příloh nařízení, které odkazují na Schengenský informační systém (SIS),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 1), kromě čl. 4 písm. b) a čl. 9 písm. c),

—

rozhodnutí Rady 2007/471/ES ze dne 12. června 2007 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice (Úř. věst. L 179, 7.7.2007, s. 46),

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, pokud se jedná o tento mechanismus a o pravomoci a úkoly vyslaných příslušníků (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30), kromě těch ustanovení čl. 6 odst. 8 a 9, která se týkají přístupu k Schengenskému informačnímu systému,

—

rozhodnutí Rady 2007/801/ES ze dne 6. prosince 2007 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice (Úř. věst. L 323, 8.12.2007, s. 34),

—	rozhodnutí Rady 2008/421/ES ze dne 5. června 2008 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému ve Švýcarské konfederaci (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 74),

—

rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, článek 6 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129),

—	rozhodnutí Rady 2008/903/ES ze dne 27. listopadu 2008 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis ve Švýcarské konfederaci (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 15),

—	rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), článek 3 (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1),

—

rozhodnutí Rady 2010/252/EU ze dne 26. dubna 2010, kterým se doplňuje Schengenský hraniční kodex, pokud jde o ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 111, 4.5.2010, s. 20),

—	rozhodnutí Rady 2010/365/EU ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 17).

(1) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 13.

(2) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(3) Dokud tato dohoda nebude uzavřena, pouze v tom rozsahu, v jakém je prováděna prozatímně.

PŘÍLOHA III

Seznam uvedený v článku 15 aktu o přistoupení: úpravy aktů přijatých orgány

1. VOLNÝ POHYB SLUŽEB

32005 L 0036: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

V článku 23 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Aniž je dotčen článek 43b, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a lékaře se specialiovanou působností, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, zubního lékaře se specialiovanou působností, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalé Jugoslávii nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:

a)	pro Slovinsko před 25. červnem 1991 a

b)	pro Chorvatsko před 8. říjnem 1991,

pokud orgány uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v bodě 6.1 přílohy VI, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a lékaře se specialiovanou působností, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, zubního lékaře se specialiovanou působností, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 43b

Nabytá práva v případě porodních asistentek se nevztahují na tyto kvalifikace získané v Chorvatsku před 1. červencem 2013: viša medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (vrchní zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), viša medicinska sestra primaljskog smjera (vrchní zdravotní sestra v oboru porodní asistence), medicinska sestra primaljskog smjera (zdravotní sestra v oboru porodní asistence), ginekološko-opstetrička primalja (gynekologicko-porodní asistentka) a primalja (porodní asistentka).“

2. PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

I. OCHRANNÁ ZNÁMKA SPOLEČENSTVÍ

32009 R 0207: nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

V článku 165 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Ode dne přistoupení Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový členský stát“ či „nové členské státy“) se ochranná známka Společenství zapsaná nebo přihlášená podle tohoto nařízení přede dnem jejich přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měla stejné účinky v celém Společenství.“

II. DODATKOVÁ OCHRANNÁ OSVĚDČENÍ

31996 R 1610: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin (Úř. věst. L 198, 8.8.1996, s. 30).

V článku 19a se doplňuje nové písmeno, které zní:

„m)	pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno po 1. lednu 2003, lze vydat osvědčení v Chorvatsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení.“

b)	V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Toto nařízení se vztahuje na dodatková ochranná osvědčení vydaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska přede dnem jejich přistoupení.“

32009 R 0469: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s.1).

V článku 20 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„m)	pro léčivé přípravky chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první rozhodnutí o registraci jako léčivý přípravek vydáno po 1. lednu 2003, lze vydat osvědčení v Chorvatsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení.“

b)	V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Toto nařízení se vztahuje na dodatková ochranná osvědčení vydaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska přede dnem jejich přistoupení.“

III. (PRŮMYSLOVÉ) VZORY SPOLEČENSTVÍ

32002 R 0006: nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s.1).

V článku 110a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Ode dne přistoupení Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový členský stát“ či „nové členské státy“) se (průmyslový) vzor Společenství chráněný nebo přihlášený podle tohoto nařízení přede dnem jejich přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měl stejné účinky v celém Společenství.“

3. FINANČNÍ SLUŽBY

32006 L 0048: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

V článku 2 se za odrážku pro Francii vkládá nová odrážka, která zní:

„—	v Chorvatsku: na činnost „kreditne unije“ a „Hrvatska banka za obnovu i razvitak“,“

4. ZEMĚDĚLSTVÍ

31991 R 1601: nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).

V příloze II se za zeměpisné označení „Nürnberger Glühwein“ vkládá toto zeměpisné označení:

„Samoborski bermet“.

32007 R 1234: nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1):

V článku 66 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a. Pro Chorvatsko se zřizuje zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v bodě 2 přílohy IX. Tato rezerva bude uvolněna ke dni 1. dubna prvního kvótového roku po přistoupení v rozsahu, ve kterém v Chorvatsku klesne během období 2008–2012 spotřeba mléka a mléčných výrobků ve vlastním hospodářství.

Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 na základě vyhodnocení zprávy, kterou Chorvatsko předloží do 31. prosince 2013. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků Chorvatska, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.“

b)	V čl. 103k odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska se tento odstavec pro rozpočtový rok 2013 nepoužije. Chorvatsko předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory na programové období 2014–2018.“

V části II přílohy III se bod 13 nahrazuje tímto:

„13.

„rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ se rozumí výrobní jednotka,

—	jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru nebo

—	jež provedla v hospodářském roce 2004/05 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru. Pro účely této odrážky se v případě Chorvatska jedná o hospodářský rok 2007/08.“

Příloha VI se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VI

KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY

od hospodářského roku 2010/11

(v tunách)
Členské státy nebo regiony	Cukr	Isoglukóza	Inulinový sirup
Belgie	676 235,0	114 580,2	0
Bulharsko	0	89 198,0
Česká republika	372 459,3
Dánsko	372 383,0
Německo	2 898 255,7	56 638,2
Irsko	0
Řecko	158 702,0	0
Španělsko	498 480,2	53 810,2
Francie (metropolitní území)	3 004 811,15		0
Francouzské zámořské departementy	432 220,05
Chorvatsko	192 877,0
Itálie	508 379,0	32 492,5
Lotyšsko	0
Litva	90 252,0
Maďarsko	105 420,0	220 265,8
Nizozemsko	804 888,0	0	0
Rakousko	351 027,4
Polsko	1 405 608,1	42 861,4
Portugalsko (pevninské území)	0	12 500,0
Autonomní oblast Azory	9 953,0
Rumunsko	104 688,8	0
Slovinsko	0
Slovensko	112 319,5	68 094,5
Finsko	80 999,0	0
Švédsko	293 186,0
Spojené království	1 056 474,0	0
CELKEM	13 529 618,20	690 440,8	0“

V bodě 1 přílohy IX se za řádek pro Francii vkládá nový řádek, který zní:

„Členský stát	2008/09	2009/10	2010/11	2011/12	2012/13	2013/14	2014/15
Chorvatsko						765 000	765 000“

V bodě 2 přílohy IX se tabulka nahrazuje tímto:

„Členský stát:	Tuny
Bulharsko	39 180
Chorvatsko	15 000
Rumunsko	188 400“

V příloze X se za řádek pro Francii vkládá nový řádek, který zní:

„Chorvatsko

40,70“

V příloze Xb se doplňuje nová tabulka, která zní:

v 1000 EUR
„Rozpočtový rok	2013	2014	2015	2016	Od roku 2017
HR	0	11 885	11 885	11 885	10 832“

V bodě 2 dodatku přílohy XIb se doplňuje nové písmeno, které zní:

„h)	v Chorvatsku plochy vinic v těchto subregionech: Moslavina, Prigorje-Bilogora, Plešivica, Pokuplje a Zagorje-Međimurje.“

V bodě 3 dodatku přílohy XIb se doplňuje nové písmeno, které zní:

„h)	v Chorvatsku plochy vinic v těchto subregionech: Hrvatsko Podunavlje a Slavonija.“

V bodě 4 dodatku přílohy XIb se doplňuje nové písmeno, které zní:

„g)	v Chorvatsku plochy vinic v těchto subregionech: Hrvatska Istra, Hrvatsko primorje, Dalmatinska zagora, Sjeverna Dalmacija a Srednja i Južna Dalmacija.“

32008 R 0110: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

a)	V článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Lhůta pro předložení technické dokumentace uvedená v odstavci 1 se použije rovněž pro zeměpisná označení týkající se Chorvatska zapsaná v příloze III.“

V příloze III bodě 9 se doplňují tato zeměpisná označení:

	„Hrvatska loza	Chorvatsko
	Hrvatska stara šljivovica	Chorvatsko
	Slavonska šljivovica	Chorvatsko“

V příloze III bodě 32 se doplňuje toto zeměpisné označení:

„Hrvatski pelinkovac

Chorvatsko“

V příloze III se vkládá nový bod, který zní:

„39.	Maraschino/ marrasquino/ maraskino

Zadarski maraschino

Chorvatsko“

V příloze III se v kategorii „Ostatní lihoviny“ doplňuje toto zeměpisné označení:

„Hrvatska travarica

Chorvatsko“

32009 R 0073: nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

V článku 2 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)	„novými členskými státy“ rozumějí Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko;“

V čl. 6 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Jiné členské státy než nové členské státy zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu pro rok 2003 zůstala vyčleněna pro toto využití. Nové členské státy jiné než Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. květnu 2004 zůstala vyčleněna pro toto využití. Bulharsko a Rumunsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. lednu 2007 zůstala vyčleněna pro toto využití. Chorvatsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. červenci 2013 zůstala vyčleněna pro toto využití.“

V čl. 33 odst. 1 písm. b) se bod iv) nahrazuje tímto:

„iv)	podle čl. 47 odst. 2, článků 57a a 59, čl. 64 odst. 2 třetího pododstavce, článku 65 a čl. 68 odst. 4 písm. c).“

d)	V čl. 51 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Chorvatsko může rozhodnout, že využije možností stanovených v článku 52 a v čl. 53 odst. 1 tohoto nařízení. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 15. července 2013.“

V čl. 51 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od druhého pododstavce se v případě Chorvatska tento strop stanoví na základě vnitrostátních stropů uvedených v čl. 104 odst. 4, pokud jde o platby na skopové a kozí maso uvedené v článku 52, a v čl. 112 odst. 5, pokud jde o platby na hovězí a telecí maso uvedené v článku 53, a to s ohledem na plán zavádění přímých plateb uvedený v článku 121.“

f)	V článku 52 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního pododstavce může Chorvatsko zadržet až 50 % částky vyplývající ze stropu uvedeného v čl. 51 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení, aby mohlo na ročním základě vyplácet zemědělcům dodatečnou platbu.“

V čl. 53 odst. 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce může Chorvatsko zadržet celou částku vyplývající ze stropu uvedeného v čl. 51 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení nebo její část, aby mohlo na ročním základě vyplácet zemědělcům dodatečnou platbu.“

h)	Nadpis kapitoly 3 hlavy III se nahrazuje tímto:

i)	Nadpis článku 55 se nahrazuje tímto: „Zavedení režimu jednotné platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu, a v Chorvatsku“.

j)	V čl. 55 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1. Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se tato hlava na nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle hlavy V kapitoly 2, a na Chorvatsko.“

k)	V čl. 57 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní: „V případě Chorvatska toto snížení nepřesáhne 20 % ročního stropu uvedeného v tabulce 3 přílohy VIII.“

V čl. 57 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Použití vnitrostátní rezervy v Chorvatsku podléhá schválení Komise prostřednictvím prováděcího aktu bez zapojení výboru uvedeného v článku 141. Komise zejména posoudí zavedení jakéhokoli vnitrostátního režimu přímých plateb platného přede dnem přistoupení a podmínky, za nichž byl uplatňován. Chorvatsko zašle žádost o schválení vnitrostátní rezervy Komisi do 15. července 2013.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 57a

Zvláštní vnitrostátní rezerva na odminovanou půdu v Chorvatsku

1. Chorvatsko vytvoří zvláštní vnitrostátní rezervu na odminovanou půdu, jež se v období deseti let od přistoupení a v souladu s objektivními kritérii využije pro účely přiznání platebních nároků zemědělcům, jejichž půda byla odminována a bude opětovně využita pro zemědělskou činnost, přičemž musí být zajištěno rovné zacházení s jednotlivými zemědělci a zamezeno narušení trhu a hospodářské soutěže.

2. Půda způsobilá pro přiznání platebních nároků podle tohoto článku není způsobilá pro přiznání platebních nároků podle článků 59 a 61.

3. Hodnota platebních nároků stanovených podle tohoto článku nepřesáhne hodnotu platebních nároků stanovených podle článků 59 a 61.

4. Pro zvláštní vnitrostátní rezervu na odminovanou půdu se vyčlení nejvýše částka 9 600 000 EUR, jež podléhá plánu zavádění přímých plateb uvedenému v článku 121. Maximální částky za rok jsou následující:

(EUR 1000)
Chorvatsko	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022
Maximální částka pro zvláštní vnitrostátní rezervu na odminovanou půdu	2 400	2 880	3 360	3 840	4 800	5 760	6 720	7 680	8 640	9 600

5. V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby přiznává Chorvatsko zemědělcům platební nároky na základě odminované půdy ohlášené těmito zemědělci v žádostech o podporu podaných v uvedeném roce, jejíž opětovné využívání pro zemědělskou činnost započalo mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2012.

6. V letech 2013 až 2022 jsou zemědělcům platební nároky přiznávány na základě odminované půdy ohlášené těmito zemědělci v daném roce, pokud opětovné využívání této půdy pro zemědělskou činnost započalo v předcházejícím kalendářním roce a pokud to bylo oznámeno Komisi v souladu s odstavcem 9.

7. V zájmu zajištění řádného využití finančních prostředků Unie změní Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 strop uvedený v tabulce 3 přílohy VIII tak, že jej doplní o částky ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminovanou půdu přiznané do 31. prosince 2022.

8. Veškerá půda ohlášená pro účely tohoto článku musí odpovídat definici hektaru, na který lze poskytnout podporu, stanovené v čl. 34 odst. 2.

9. Chorvatsko do 15. července 2013 oznámí Komisi rozlohu půdy, na kterou lze poskytnout podporu v souladu s odstavcem 5, přičemž uvede jak půdu, na kterou lze poskytnout podporu ve výši stanovené podle článku 59, tak půdu, na kterou lze poskytnout podporu ve výši stanovené podle článku 61. Toto oznámení musí zahrnovat rovněž informace o odpovídajícím rozpočtovém krytí a nevyužitých částkách. Od roku 2014 musí být Komisi do 31. ledna každého roku zasláno sdělení obsahující stejné informace za předcházející kalendářní rok, které uvádí rozlohy půdy opětovně využívané pro zemědělskou činnost a odpovídající rozpočtové krytí.

10. Veškerá zaminovaná a odminovaná půda, pro kterou mohou zemědělci získat platební nároky ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminovanou půdu, musí být do 31. prosince 2012 zanesena do integrovaného administrativního a kontrolního systému zavedeného v souladu s hlavou II kapitolou 4.“

n)	V článku 59 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Komise přijme postupem podle čl. 141 odst. 2 pravidla pro první přiznání platebních nároků v Chorvatsku.“

o)	V článku 61 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska se namísto dat uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) použije datum 30. června 2011.“

V čl. 69 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Chorvatsko se může ke dni přistoupení rozhodnout, že od prvního roku uplatňování režimu jednotné platby ve smyslu čl. 59 odst. 2 využije až 10 % vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 a stanoveného v tabulce 3 přílohy VIII.“

V čl. 69 odst. 9 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

„aa)	stanovených pro rok 2022 v případě Chorvatska;“

V článku 104 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

Členské státy	Vnitrostátní strop
Bulharsko	2 058 483
Česká Republika	66 733
Dánsko	104 000
Estonsko	48 000
Španělsko	19 580 000
Francie	7 842 000
Chorvatsko	542 651
Kypr	472 401
Lotyšsko	18 437
Litva	17 304
Maďarsko	1 146 000
Polsko	335 880
Portugalsko	2 690 000
Rumunsko	5 880 620
Slovinsko	84 909
Slovensko	305 756
Finsko	80 000
celkem	41 273 174“

V čl. 112 odst. 5 se za řádek pro Francii vkládá nový řádek, který zní:

„Chorvatsko

105 270“

Článek 121 se nahrazuje tímto:

„Článek 121

Zavádění přímých plateb

V nových členských státech, kromě Bulharska, Chorvatska a Rumunska, se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně těchto plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

—	60 % v roce 2009,

—	70 % v roce 2010,

—	80 % v roce 2011,

—	90 % v roce 2012,

—	100 % od roku 2013.

V Bulharsku a Rumunsku se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

—	35 % v roce 2009,

—	40 % v roce 2010,

—	50 % v roce 2011,

—	60 % v roce 2012,

—	70 % v roce 2013,

—	80 % v roce 2014,

—	90 % v roce 2015,

—	100 % od roku 2016.

V Chorvatsku se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

—	25 % v roce 2013,

—	30 % v roce 2014,

—	35 % v roce 2015,

—	40 % v roce 2016,

—	50 % v roce 2017,

—	60 % v roce 2018,

—	70 % v roce 2019,

—	80 % v roce 2020,

—	90 % v roce 2021,

—	100 % od roku 2022.“

u)	V čl. 132 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního pododstavce písm. a) a b) může Chorvatsko doplňovat přímé platby až do 100 % úrovně použitelné v jiných než nových členských státech.“

V příloze VII se za řádek pro Francii vkládá nový řádek, který zní:

„Chorvatsko

100

1“

V příloze VIII se doplňuje nová tabulka, která zní:

„Tabulka 3 (1)

Členský stát	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022
Chorvatsko	93 250	111 900	130 550	149 200	186 500	223 800	261 100	298 400	335 700	373 000

5. RYBOLOV

32002 R 2371: nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59).

V příloze I se doplňují nové části, které znějí:

„11. POBŘEŽNÍ VODY CHORVATSKA (2)

Zeměpisná oblast	Členský stát	Druh	Význam nebo zvláštní vlastnosti
12 mil omezených na chorvatské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana)	Slovinsko	Druhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné	100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi

12. POBŘEŽNÍ VODY SLOVINSKA (3)

Zeměpisná oblast	Členský stát	Druh	Význam nebo zvláštní vlastnosti
12 mil omezených na slovinské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana)	Chorvatsko	Druhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné	100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi

32006 R 1198: nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).

V článku 27 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5. Z fondu lze přispívat na financování režimu individuálních prémií pro rybáře, kteří budou moci využívat režim přístupu stanovený v části 11 přílohy I nařízení (ES) č. 2371/2002 ve znění aktu o přistoupení Chorvatska. Tento režim lze uplatnit pouze v období let 2014 až 2015 nebo, pokud k tomu dojde dříve, do dne plného provedení nálezu rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu.“

b)	V článku 29 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Odchylně od odstavce 2 lze poskytovat podporu všem podnikům v nejvzdálenějších regionech, na odlehlých řeckých ostrovech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo.“

c)	V článku 35 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Odchylně od odstavce 3 lze poskytovat podporu všem podnikům v nejvzdálenějších regionech, na odlehlých řeckých ostrovech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo.“

V čl. 53 odst. 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9. Pokud jsou z fondu financovány operace na odlehlých řeckých ostrovech, které jsou znevýhodněny vzhledem ke své odlehlé poloze, v nejvzdálenějších regionech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo, zvyšuje se strop pro příspěvek z fondu pro každou prioritní osu až o 10 procentních bodů u regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ a až o 35 procentních bodů u regionů, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.“

V příloze II písm. a) se tabulka nahrazuje tímto:

Skupina 1

Skupina 2

Skupina 3

Skupina 4

„Regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“, odlehlé řecké ostrovy a chorvatské ostrovy Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo

A ≤ 100 %

B ≥ 0 %

A ≤ 40 %

B ≥ 60 % (4) (5)

A ≤ 80 %

B ≥ 20 %

A ≤ 60 %

B ≥ 40 % (6)

Regiony, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“

A ≤ 100 %

B ≥ 0 %

A ≤ 40 %

B ≥ 60 % (4) (5)

A ≤ 60 %

B ≥ 40 %

A ≤ 40 %

B ≥ 60 % (6)

Nejvzdálenější regiony

A ≤ 100 %

B ≥ 0 %

A ≤ 50 %

B ≥ 50 % (4) (5)

A ≤ 80 %

B ≥ 20 %

A ≤ 75 %

B ≥ 25 %

V příloze II písm. a) se druhý odstavec části „Skupina 2“ nahrazuje tímto:

„Použije-li se (*) a (**) v případech, kdy jsou z fondu financovány operace uvedené v čl. 25 odst. 3 ve prospěch plavidel pro drobný pobřežní rybolov, rovnají se podíly (B) u skupiny 2:

—	60 nebo více procentním bodům (B ≥ 60 %) u regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, u odlehlých řeckých ostrovů, u chorvatských ostrovů Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo a u regionů, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“, a

—	50 nebo více procentním bodům (B ≥ 50 %) u nejvzdálenějších regionů.“

6. DANĚ

32006 L 0112: směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

V článku 287 se doplňuje nový bod, který zní:

„19)	Chorvatsko: 35 000 EUR.“

32008 L 0118: směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12).

V článku 46 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Aniž je dotčen článek 32, mohou členské státy neuvedené v čl. 2 odst. 2 třetím a čtvrtém pododstavci směrnice 92/79/EHS od 1. ledna 2014 v souvislosti s cigaretami, které mohou být na jejich území dovezeny bez další platby spotřební daně, uplatňovat množstevní omezení ve výši nejméně 300 kusů u cigaret dovezených z členského státu, který v souladu s čl. 2 odst. 2 třetím a čtvrtým pododstavcem uvedené směrnice uplatňuje nižší spotřební daň, než jak vyplývá z čl. 2 odst. 2 prvního pododstavce.

Členské státy uvedené v čl. 2 odst. 2 třetím a čtvrtém pododstavci směrnice 92/79/EHS, které vybírají spotřební daň ve výši nejméně 77 EUR z 1 000 kusů cigaret bez ohledu na váženou průměrnou maloobchodní prodejní cenu, mohou od 1. ledna 2014 uplatňovat množstevní omezení ve výši nejméně 300 kusů u cigaret, které jsou na jejich území dovezeny bez další platby spotřební daně z členského státu uplatňujícího nižší spotřební daň podle čl. 2 odst. 2 třetího pododstavce uvedené směrnice.

Členské státy uplatňující množstevní omezení v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce o tom uvědomí Komisi. Mohou provádět nezbytné kontroly, které však nesmějí mít vliv na řádné fungování vnitřního trhu.“

7. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ

32006 R 1083: nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).

a)	V čl. 15 odst. 4 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „V případě Chorvatska je dnem pro toto ověření 31. prosinec 2017.“

b)	V čl. 18 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1. Zdroje, které jsou k dispozici na závazky z fondů pro období 2007 až 2013, se stanoví na 308 417 037 817 EUR v cenách roku 2004 v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze I.“

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Zdroje pro cíl „Konvergence“

Celkové zdroje pro cíl „Konvergence“ představují 81,56 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 251 529 800 379 EUR) a rozdělují se mezi jednotlivé složky takto:

a)	70,50 % (tj. celkem 177 324 921 223 EUR) na financování podle čl. 5 odst. 1, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti;

b)	4,98 % (tj. celkem 12 521 289 405 EUR) na přechodnou a zvláštní podporu podle čl. 8 odst. 1, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti;

c)	23,23 % (tj. celkem 58 433 589 750 EUR) na financování podle čl. 5 odst. 2, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet obyvatel, prosperita státu a jeho rozloha;

d)	1,29 % (tj. celkem 3 250 000 000 EUR) na přechodnou a zvláštní podporu uvedenou v čl. 8 odst. 3.“

d)	V článku 20 se návětí nahrazuje tímto: „Celkové zdroje pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ představují 15,93 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 49 127 784 318 EUR) a rozdělují se mezi jednotlivé složky takto:“.

V článku 21 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Celkové zdroje pro cíl „Evropská územní spolupráce“ představují 2,52 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 7 759 453 120 EUR). Tyto zdroje, s výjimkou částky uvedené v bodě 22 přílohy II, se rozdělují mezi jednotlivé složky takto:

a)	73,86 % (tj. celkem 5 583 386 893 EUR) na financování přeshraniční spolupráce podle čl. 7 odst. 1, přičemž jako kritérium pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použije počet způsobilých obyvatel;

b)	20,95 % (tj. celkem 1 583 594 654 EUR) na financování nadnárodní spolupráce podle čl. 7 odst. 2, přičemž jako kritérium pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použije počet způsobilých obyvatel;

c)	5,19 % (tj. celkem 392 471 574 EUR) na financování meziregionální spolupráce, sítí pro spolupráci a výměny zkušeností podle čl. 7 odst. 3.

2. Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce pobřežních oblastí v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství a pro programy přeshraniční spolupráce v rámci Nástroje pro předvstupní pomoc, zřízeného nařízením (ES) č. 1085/2006, se stanoví na 817 691 234 EUR, jako výsledek získaný na základě částky uvedené každým dotyčným členským státem, odečtené od jeho přídělů podle odst. 1 písm. a). Tyto příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nepodléhají přerozdělování mezi dotyčnými členskými státy.“

V článku 22 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce může Chorvatsko v zájmu dosažení vysoké úrovně účinnosti a zjednodušení rozdělit své finanční prostředky přidělené v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ mezi tři složky uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a), b) a c).“

g)	Článek 23 se nahrazuje tímto: „Článek 23 Zdroje pro výkonnostní rezervu 3 % zdrojů podle čl. 19 písm. a) a b) a článku 20 mohou členské státy s výjimkou Chorvatska přidělit v souladu s článkem 50.“

Článek 28 se mění takto:

i)	v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska se národní strategický referenční rámec vztahuje na období ode dne přistoupení do 31. prosince 2013.“,

ii)	v odstavci 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Chorvatsko svůj národní strategický referenční rámec předloží Komisi do tří měsíců ode dne přistoupení.“

i)	V článku 29 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na Chorvatsko.“

V čl. 32 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě Chorvatska přijme Komise do dne 31. prosince 2013 rozhodnutí o schválení financování operačního programu v programovém období 2007-2013. Chorvatsko ve svém operačním programu zohlední veškeré připomínky Komise a předloží jí ho nejpozději tři měsíce ode dne přistoupení.“

k)	V čl. 33 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Operační programy přijaté přede dnem přistoupení mohou být v případě Chorvatska revidovány pouze za účelem lepšího sladění s tímto nařízením.“

l)	V čl. 49 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě operačních programů Chorvatska se hodnocení ex post dokončí do 31. prosince 2016.“

m)	Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 51a Články 50 a 51 se nepoužijí na Chorvatsko.“

V článku 53 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. V případě operačních programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, jejichž alespoň jeden účastník pochází z členského státu, jehož průměrný HDP na obyvatele za období 2001–2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, nebo v případě programů, v nichž je zúčastněnou zemí Chorvatsko, nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 85 % způsobilých nákladů. U všech ostatních operačních programů nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 75 % způsobilých výdajů spolufinancovaných z tohoto fondu.“

V čl. 56 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě Chorvatska jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů mezi dnem vzniku způsobilosti výdajů stanoveným v souladu s nástroji přijatými podle nařízení (ES) č. 1085/2006 a 31. prosincem 2016. U operačních programů přijatých po přistoupení jsou však výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů ode dne přistoupení, pokud není v rozhodnutí o příslušném operačním programu stanoveno pozdější datum.“

V čl. 56 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Bez ohledu na zvláštní ustanovení o způsobilosti obsažená v článku 105a se kritéria stanovená monitorovacím výborem pro operační programy Chorvatska nepoužijí na operace, pro něž bylo rozhodnutí o schválení přijato přede dnem přistoupení a které byly součástí nástrojů přijatých na základě nařízení (ES) č. 1085/2006.“

V článku 62 se odstavec 1 mění takto:

v písmeni c) se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„V případě Chorvatska auditní orgán operačního programu předloží Komisi aktualizovaný roční pracovní plán auditorské činnosti podle čl. 29 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (7), do tří měsíců ode dne přistoupení.

ii)

v písm. d) bodě i) se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě Chorvatska se první výroční kontrolní zpráva předloží do 31. prosince 2013 a vztahuje se na období od 1. října 2012 do 30. června 2013. Následující zprávy, které se vztahují na období od 1. července 2013 do 30. června 2014, od 1. července 2014 do 30. června 2015 a od 1. července 2015 do 30. června 2016 se Komisi předloží postupně do 31. prosince 2014, do 31. prosince 2015 a do 31. prosince 2016. Informace týkající se auditů provedených po 1. červenci 2016 se zahrnou do závěrečné kontrolní zprávy, která je podkladem pro prohlášení o uzavření podle písmene e);“,

iii)	v písmeni e) se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska se prohlášení o uzavření podložené závěrečnou kontrolní zprávou Komisi předloží do 31. března 2018.“

r)	V čl. 67 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska zašle řídící orgán závěrečnou zprávu o provádění operačního programu do 31. března 2018.“

Článek 71 se mění takto:

i)	vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Bez ohledu na odstavec 1 Chorvatsko co nejdříve po dni přistoupení nebo nejpozději do provedení jakékoli platby Komisí předloží Komisi popis systémů pokrývající prvky uvedené v písmenech a) a b) zmíněného odstavce.“,

ii)	vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. Odstavec 2 se použije pro Chorvatsko obdobně. Zpráva uvedená v odst. 2 prvním pododstavci se považuje za přijatou za stejných podmínek, jak jsou uvedeny v odst. 2 druhém pododstavci. Toto přijetí je však podmínkou pro předběžnou platbu podle článku 82.“

V článku 75 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Příslušné rozpočtové závazky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu na rok 2013 se přijímají v případě Chorvatska na základě rozhodnutí podle čl. 28 odst. 3 předtím, než Komise přijme jakékoli rozhodnutí o revizi přijatého operačního programu. Rozhodnutí podle čl. 28 odst. 3 je rozhodnutím o financování ve smyslu článku 75 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 v případě jakéhokoliv rozpočtového závazku ve prospěch Chorvatska.“

V čl. 78 odst. 2 písm. c) se doplňuje nová věta, která zní:

„V případě Chorvatska jsou kryty výdaji vynaloženými příjemci při provádění projektu a doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty nejpozději tři roky po roce, kdy byla záloha vyplacena, nebo 31. prosince 2016, podle toho, co nastane dříve; pokud tomu tak není, musí být další výkaz výdajů odpovídajícím způsobem opraven.“

V článku 82 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. V návaznosti na přijetí zprávy podle čl. 71 odst. 2a a na příslušné rozpočtové závazky podle čl. 75 odst. 1a je v případě Chorvatska provedena v jedné splátce jediná předběžná platba na zbytek období 2007–2013, která představuje 30 % příspěvku na operační program ze strukturálních fondů a 40 % příspěvku na operační program z Fondu soudržnosti.“

w)	V čl. 89 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska se žádost o platbu obsahující dokumenty uvedené v písm. a) bodech i), ii) a iii) zasílá do 31. března 2018.“

V článku 93 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a. Odchylně od odstavců 1 až 3 použije Komise v případě Chorvatska mechanismus zrušení závazku uvedený v odstavci 1 takto:

i)	lhůta pro jakoukoliv otevřenou část závazku za rok 2010 je 31. prosinec 2013;

ii)	lhůta pro jakoukoliv otevřenou část závazku za rok 2011 je 31. prosince 2014;

iii)	lhůta pro jakoukoliv otevřenou část závazku za rok 2012 je 31. prosinec 2015;

iv)	jakákoliv část závazků za rok 2013 dosud otevřená k 31. prosinci 2016 se automaticky zruší, pokud k ní Komise neobdrží přijatelnou žádost o platbu do dne 31. března 2018.“

y)	V článku 95 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního a druhého pododstavce se v případě Chorvatska lhůty podle čl. 93 odst. 3a přerušují za podmínek uvedených v prvním pododstavci tohoto článku, pokud jde o částku na dané operace.“

z)	V čl. 98 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě Chorvatska mohou být takto uvolněné zdroje z fondů Chorvatskem znovu použity do 31. prosince 2016.“

za)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 105a

Zvláštní ustanovení pro dobu po přistoupení Chorvatska

1. Programy a velké projekty, které byly ke dni přistoupení Chorvatska schváleny na základě nařízení (ES) č. 1085/2006 a jejichž provádění nebylo do uvedeného dne ukončeno, se považují za schválené Komisí podle tohoto nařízení, s výjimkou programů schválených v rámci složek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a e) nařízení (ES) č. 1085/2006.

Tato výjimka se vztahuje i na níže uvedené programy, které spadají do složky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1085/2006:

a)	„program přeshraniční spolupráce v oblasti Jadranu v rámci NPP“;

b)	přeshraniční program „Chorvatsko–Bosna a Hercegovina“;

c)	přeshraniční program „Chorvatsko–Černá Hora“;

d)	přeshraniční program „Chorvatsko–Srbsko“.

Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 7, použijí se na uvedené operace a velké projekty ustanovení upravující provádění operací a velkých projektů schválených podle tohoto nařízení.

2. Postup zadávání zakázek týkající se operací v rámci programů nebo týkající se velkých projektů uvedených v odstavci 1, na něž se ke dni přistoupení již vztahovalo nabídkové řízení vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, se provádí v souladu s pravidly stanovenými v dotyčném nabídkovém řízení. Článek 165 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se nepoužije.

Postup zadávání zakázek týkající se operací v rámci programů nebo týkající se velkých projektů uvedených v odstavci 1, na něž se ke dni přistoupení ještě nevztahovalo nabídkové řízení vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, se provádí v souladu se Smlouvami nebo akty přijatými na jejich základě a s článkem 9 tohoto nařízení.

Jiné operace než operace uvedené v prvním a druhém pododstavci, pro které byly vyhlášeny výzvy k předkládání návrhů podle článku 158 nařízení Komise (ES) č. 718/2007 nebo pro které byla předložena žádost příslušným orgánům přede dnem přistoupení, přičemž uzavření smlouvy bylo možné dokončit až po tomto dni, se provádějí v souladu s podmínkami a pravidly způsobilosti zveřejněnými v příslušné výzvě k předkládání návrhů nebo s podmínkami a pravidly způsobilosti, jež byly předem sděleny potenciálním příjemcům.

3. Platby prováděné Komisí v rámci programů uvedených v odstavci 1 se považují za příspěvek z fondů podle tohoto nařízení a účtují se do nejstaršího otevřeného závazku včetně závazků NPP.

Jakákoliv část závazků přijatých Komisí v rámci programů uvedených odstavci 1 dosud otevřená ke dni přistoupení se ode dne přistoupení řídí tímto nařízením.

4. V případě operací schválených na základě nařízení (ES) č. 1085/2006, které byly schváleny před přistoupením nebo pro které byly před přistoupením podepsány příslušné dohody o grantech s konečnými příjemci, se nadále použijí pravidla o způsobilosti výdajů v souladu s nařízením Komise (ES) č. 718/2007 nebo na základě tohoto nařízení, s výjimkou řádně odůvodněných případů, o nichž rozhodne Komise na žádost Chorvatska.

Pravidlo způsobilosti stanovené v prvním pododstavci se použije rovněž pro velké projekty uvedené v odstavci 1, pro které byly před přistoupením podepsány dvoustranné dohody o projektech.

5. V případě Chorvatska se jakýkoli odkaz na fondy definované v čl. 1 druhém pododstavci považuje za odkaz, který zahrnuje rovněž nástroj předvstupní pomoci zřízený nařízením (ES) č. 1085/2006.

6. Konkrétní lhůty použitelné pro Chorvatsko se použijí rovněž pro níže uvedené přeshraniční programy spadající do složky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1085/2006, jichž se Chorvatsko účastní:

a)	přeshraniční program „Maďarsko–Chorvatsko“ a

b)	přeshraniční program „Slovinsko–Chorvatsko“.

Konkrétní lhůty použitelné pro Chorvatsko na základě tohoto nařízení se nepoužijí pro operační programy spadající do nadnárodních a meziregionálních složek v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, jichž se Chorvatsko účastní.

7. Budou-li k usnadnění přechodu Chorvatska z předvstupního režimu na režim vyplývající z uplatňování tohoto článku nezbytná určitá opatření, přijme požadovaná opatření Komise.“

zb)

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

Roční rozpis prostředků na závazky na období 2007-2013

(uvedený v článku 18)

(EUR, v cenách roku 2004)
2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
42 863 000 000	43 318 000 000	43 862 000 000	43 860 000 000	44 073 000 000	44 723 000 000	45 718 037 817“

zc)

Příloha II se mění takto:

v bodě 5 se doplňují nová písmena, která znějí:

„c)	v případě Chorvatska se zdroje pro financování přeshraniční spolupráce stanoví na 7 028 744 EUR v cenách roku 2004;

d)	v případě Chorvatska se zdroje pro financování nadnárodní spolupráce stanoví na 1 874 332 EUR v cenách roku 2004.“,

ii)

vkládá se nový bod, který zní:

„7a.	V případě Chorvatska se maximální úroveň převodů z fondů stanoví na 3,5240 % jeho HDP.“,

iii)

Vkládá se nový bod, který zní:

„9a.	V případě Chorvatska budou výpočty HDP prováděné Komisí založeny na statistických údajích a odhadech zveřejněných v květnu roku 2011.“

zd)

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

Stropy použitelné pro míry spolufinancování

(uvedené v článku 53)

Kritéria

Členské státy

Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond

Podíl způsobilých výdajů v procentech

Fond soudržnosti

Podíl způsobilých výdajů v procentech

1.	Členské státy, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období 2001–2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období

Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko

85 % na cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

85 %

2.	Jiné členské státy než státy uvedené v bodě 1, které jsou způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti od 1. ledna 2007

Španělsko

80 % na cíl „Konvergence“ a na regiony postupně zařazované do financování v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

50 % na cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ mimo regiony postupně zařazované do financování

85 %

3.	Jiné členské státy než státy uvedené v bodech 1 a 2

Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Spojené království

75 % na cíl „Konvergence“

—

4.	Jiné členské státy než státy uvedené v bodech 1 a 2

Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Spojené království

50 % na cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

—

5.	Nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU čerpající dodatečně přidělené finanční prostředky pro tyto regiony podle bodu 20 přílohy II

Španělsko, Francie a Portugalsko

50 %

—

6.	Nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU

Španělsko, Francie a Portugalsko

85 % na cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

—“

32006 R 1084: nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79).

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Zvláštní ustanovení pro dobu po přistoupení Chorvatska

1. Opatření, na něž se ke dni přistoupení Chorvatska vztahovala rozhodnutí Komise o pomoci na základě nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik (8) a jejichž provádění nebylo do uvedeného dne ukončeno, se považují za schválená Komisí podle tohoto nařízení.

Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 5, vztahují se na opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce ustanovení upravující provádění činností schválených podle tohoto nařízení a podle nařízení (ES) č. 1083/2006.

2. Postup zadávání zakázek týkající se opatření uvedených v odstavci 1, na něž se ke dni přistoupení již vztahovalo nabídkové řízení vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, se provádí v souladu s pravidly stanovenými v dotyčném nabídkovém řízení. Článek 165 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9), se nepoužije.

Postup zadávání zakázek týkající se opatření uvedeného v odstavci 1, na něž se ke dni přistoupení ještě nevztahovalo nabídkové řízení vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, se provádí v souladu se Smlouvami nebo akty přijatými na jejich základě a s článkem 9 nařízení (ES) č. 1083/2006.

3. Platby prováděné Komisí v rámci opatření uvedeného v odstavci 1 se považují za příspěvek z fondu podle tohoto nařízení.

Platby prováděné Komisí v rámci opatření uvedeného v odstavci 1 se účtují do nejstaršího otevřeného závazku učiněného nejprve podle nařízení (ES) č. 1267/1999 a poté podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 1083/2006.

Podmínky týkající se průběžných plateb nebo konečného zůstatku jsou stanoveny v čl. D odst. 2 písm. b) až d) a odst. 3 až 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94.

4. V případě opatření uvedených v odstavci 1 se nadále použijí pravidla o způsobilosti výdajů v souladu s nařízením (ES) č. 1267/1999 nebo pravidla k tomuto účelu stanovená v příslušných finančních dohodách, s výjimkou řádně odůvodněných případů, o nichž rozhodne Komise na žádost Chorvatska.

5. Budou-li k usnadnění přechodu Chorvatska z předvstupního režimu na režim vyplývající z uplatňování tohoto článku nezbytná určitá opatření, přijme požadovaná opatření Komise.

8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

32003 L 0087: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

a)	V čl. 9 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Množství povolenek pro celé Společenství se v důsledku přistoupení Chorvatska zvýší pouze o takové množství povolenek, jež bude Chorvatsko dražit podle čl. 10 odst. 1.“

V příloze IIa se za řádek pro Španělsko vkládá nový řádek, který zní:

„Chorvatsko

26 %“.

32009 D 0406: rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

V příloze II se za řádek pro Francii vkládá nový řádek, který zní:

„Chorvatsko

11 %“.

(1) Stropy vypočtené s ohledem na plán zvýšení stanovený v článku 121.“

(2) Uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu.

(3) Uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu.“

(4) V případě operací uvedených v čl. 25 odst. 3 se podíly (B) u skupiny 2 zvyšují o 20 procentních bodů. Podíly (A) se odpovídajícím způsobem snižují.

(5) V případě operací uvedených v čl. 26 odst. 2 (investice podle článku 25 do plavidel pro drobný pobřežní rybolov) lze podíly (B) u skupiny 2 snížit o 20 procentních bodů. Podíly (A) se odpovídajícím způsobem zvyšují.

(6) V případě operací uvedených v článcích 29 a 35, provádějí-li je podniky, které nespadají pod definici v čl. 3 písm. f) a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo obrat menší než 200 milionů EUR, se zvyšují podíly (B) v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, s výjimkou odlehlých řeckých ostrovů a chorvatských ostrovů Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo, o 30 procentních bodů, a v regionech, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“, o 20 procentních bodů. Podíly (A) se odpovídajícím způsobem snižují.“

(7) Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1.“,

(8) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73..

(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.“

PŘÍLOHA IV

Seznam uvedený v článku 16 aktu o přistoupení: jiná trvalá ustanovení

1. PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí hlava II Volný pohyb zboží

SPECIFICKÝ MECHANISMUS

Pokud se jedná o Chorvatsko, může majitel nebo oprávněný z patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení pro léčivý přípravek přihlášeného v členském státě v době, kdy tato ochrana nemohla být pro takový přípravek v Chorvatsku získána, uplatňovat práva poskytnutá patentem nebo dodatkovým ochranným osvědčením za účelem zabránit dovozu a uvádění na trh tohoto přípravku v členském státě nebo členských státech, kde dotyčný výrobek požívá patentové ochrany nebo dodatkové ochrany, třebaže poprvé byl přípravek uveden na trh v Chorvatsku přímo jím nebo s jeho souhlasem.

Každý, kdo zamýšlí dovézt nebo uvést na trh léčivý přípravek uvedený v prvním odstavci v členském státě, kde přípravek požívá patentové nebo dodatkové ochrany, musí v žádosti týkající se tohoto dovozu prokázat příslušným orgánům, že majiteli nebo oprávněnému z takové ochrany bylo zasláno oznámení s předstihem jednoho měsíce.

2. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí hlava VII kapitola 1 Pravidla hospodářské soutěže

Následující režimy podpor a jednotlivé podpory, které v Chorvatsku nabyly účinku přede dnem přistoupení a jsou stále použitelné i po tomto dni, se považují po přistoupení za existující podpory ve smyslu čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU:

a)	podpůrná opatření, která nabyla účinku před 1. březnem 2002;

b)	podpůrná opatření uvedená v dodatku k této příloze;

c)	podpůrná opatření, která byla ke dni přistoupení posouzena chorvatským úřadem pro hospodářskou soutěž, která byla shledána slučitelnými s acquis Unie a v jejichž případě Komise nevznesla námitku na základě vážných pochybností o slučitelnosti opatření s vnitřním trhem postupem uvedeným v odstavci 2.

Všechna opatření stále použitelná po dni přistoupení, která představují státní podporu a nesplňují výše uvedené podmínky, se pro účely čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU po přistoupení považují za nové podpory.

Výše uvedená ustanovení se nepoužijí pro podporu činností spojených s výrobou, zpracováním a uváděním na trh produktů uvedených v příloze I Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU.

Pokud si Chorvatsko přeje, aby Komise postupem podle odst. 1 písm. c) přezkoumala určité podpůrné opatření, bude Komisi pravidelně poskytovat

a)	seznam existujících podpůrných opatření, která byla posouzena chorvatským úřadem pro hospodářskou soutěž a která byla tímto úřadem shledána slučitelnými s acquis Unie, a

b)	jakékoli další informace nezbytné pro posouzení slučitelnosti podpůrného opatření, které má být přezkoumáno,

v souladu s konkrétním formulářem poskytnutým Komisí.

Pokud Komise do tří měsíců od obdržení úplných informací o existujícím podpůrném opatření nebo od obdržení prohlášení Chorvatska, kterým Chorvatsko informuje Komisi, že poskytnuté informace považuje za úplné, neboť požadované dodatečné informace nejsou dostupné nebo již byly poskytnuty, nevznese námitky na základě vážných pochybností o slučitelnosti tohoto opatření s vnitřním trhem, má se za to, že Komise proti němu nemá námitek.

Tento postup se použije na veškerá podpůrná opatření předložená Komisi postupem podle odst. 1 písm. c) přede dnem přistoupení bez ohledu na to, zda se v době zkoumání již Chorvatsko stalo členem Unie.

Rozhodnutí Komise vznést námitky proti podpůrnému opatření ve smyslu odst. 1 písm. c) se považuje za rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1) (současný článek 108 Smlouvy o fungování EU).

Pokud je takové rozhodnutí přijato přede dnem přistoupení, nabývá účinku dnem přistoupení.

3. ZEMĚDĚLSTVÍ

a) Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí hlava III Zemědělství a rybolov

Veřejné zásoby uchovávané Chorvatskem ke dni přistoupení, které vyplývají z jeho politiky na podporu trhu, převezme Unie v hodnotě vyplývající z použití čl. 4 odst. 1 písm. d) a přílohy VIII nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (2). Tyto zásoby budou převzaty pouze za podmínky, že se veřejné intervence v Unii pro dané produkty provádějí a že zásoby splňují požadavky pro intervenci Unie.

Za veškeré zásoby, soukromé i veřejné, ve volném oběhu v Chorvatsku ke dni přistoupení přesahující úroveň, kterou lze považovat za běžné zásoby převáděné do následujícího období, je Chorvatsku vyměřena částka k úhradě do souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Částka úhrady se stanoví ve výši, jež odráží náklady související s důsledky přebytečných zásob na trzích se zemědělskými produkty.

Úroveň přebytečných zásob se stanoví pro každý produkt s přihlédnutím k jeho vlastnostem, k příslušným trhům a k právním předpisům Unie, které se na tento produkt vztahují.

3.	Zásoby uvedené v odstavci 1 se odečtou od množství přesahujícího obvyklý převod zásob.

Komise provádí a uplatňuje opatření stanovená v odstavcích 1, 2 a 3 postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (3) nebo případně postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 nebo příslušným postupem projednávání ve výboru stanoveným platnými právními předpisy.

b) Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí hlava VII kapitola 1 Pravidla hospodářské soutěže

Aniž jsou dotčeny postupy týkající se existujících podpor stanovené v článku 108 Smlouvy o fungování EU, považují se režimy podpor a jednotlivé podpory poskytované na činnosti spojené s produkcí produktů uvedených v příloze I Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU a s obchodem s nimi, s výjimkou produktů rybolovu a z nich odvozených výrobků, zavedené v Chorvatsku přede dnem přistoupení a stále použitelné po tomto dni, za existující podpory ve smyslu čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU za této podmínky:

—

podpůrná opatření budou sdělena Komisi do čtyř měsíců ode dne přistoupení. Toto sdělení musí zahrnovat údaje o právním základu každého opatření. Existující podpůrná opatření a záměry poskytnout nebo upravit podpory, které byly Komisi sděleny přede dnem přistoupení, se považují za sdělené dnem přistoupení. Komise zveřejní seznam těchto podpor.

Tato podpůrná opatření se považují za „existující“ podporu ve smyslu čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU po dobu tří let ode dne přistoupení.

Chorvatsko tato podpůrná opatření do tří let ode dne přistoupení podle potřeby upraví tak, aby byla v souladu s pokyny Komise. Po tomto období se každá podpora, u níž bude zjištěno, že není slučitelná s uvedenými pokyny, považuje za novou podporu.

4. RYBOLOV

Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí hlava VII kapitola 1 Pravidla hospodářské soutěže

Aniž jsou dotčeny postupy týkající se existujících podpor stanovené v článku 108 Smlouvy o fungování EU, považují se režimy podpor a jednotlivé podpory zavedené v Chorvatsku přede dnem jeho přistoupení a stále použitelné po tomto dni, jež jsou poskytovány na činnosti spojené s produkcí produktů rybolovu a výrobků z nich uvedených v příloze I Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU a s obchodem s nimi, za existující podpory ve smyslu čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU za této podmínky:

—

Tato podpůrná opatření se považují za „existující“ podporu ve smyslu čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU po dobu tří let ode dne přistoupení.

Chorvatsko tato podpůrná opatření podle potřeby upraví tak, aby byla v souladu s pokyny Komise. Po uplynutí tohoto období se každá podpora, u níž bude zjištěno, že není slučitelná s uvedenými pokyny, považuje za novou podporu.

5. CELNÍ UNIE

Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí hlava II Volný pohyb zboží, kapitola 1 Celní unie

31992 R 2913: nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

31993 R 2454: nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňují s výhradou těchto zvláštních ustanovení.

PROKAZOVÁNÍ STATUSU ZBOŽÍ UNIE (OBCHOD V RÁMCI ROZŠÍŘENÉ UNIE)

Bez ohledu na článek 20 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 nepodléhá zboží, které je ke dni přistoupení dočasně uskladněno nebo se nachází v některém z celně schválených určení a celních režimů uvedených v čl. 4 bodě 15 písm. b) a bodě 16 písm. b) až h) uvedeného nařízení v podmínkách rozšířené Unie, nebo zboží, které je přepravováno uvnitř rozšířené Unie po ukončení vývozních formalit, clu ani jiným celním opatřením při propouštění do volného oběhu v rámci rozšířené Unie, za podmínky, že je předložen jeden z těchto dokladů:

a)	doklad o preferenčním původu řádně vydaný nebo vystavený přede dnem přistoupení podle dohody o stabilizaci a přidružení;

b)	některý z dokladů o statusu zboží Unie uvedených v článku 314c nařízení Komise (EHS) č. 2454/93;

c)	karnet ATA vydaný přede dnem přistoupení ve stávajícím členském státě nebo v Chorvatsku.

Pro účely vydání dokladu uvedeného v odst. 1 písm. b) s ohledem na stav ke dni přistoupení a nad rámec čl. 4 bodu 7 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 se za „zboží Společenství“ považuje zboží:

—	zcela získané na území Chorvatska za podmínek totožných s podmínkami uvedenými v článku 23 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a neobsahující zboží dovezené z jiných zemí či území,

—	dovezené ze zemí či území jiných než z Chorvatska a propuštěné do volného oběhu v Chorvatsku, nebo

—	získané či vyrobené v Chorvatsku buď pouze ze zboží uvedeného ve druhé odrážce, nebo ze zboží uvedeného v první a druhé odrážce.

Pro účely ověření dokladu uvedeného v odst. 1 písm. a) se použijí ustanovení o definici pojmu „původní výrobky“ a metodách správní spolupráce dohody o stabilizaci a přidružení. Žádosti o následné ověření tohoto dokladu budou příslušné celní orgány stávajících členských států a Chorvatska přijímat po dobu tří let od vydání nebo vystavení dotyčného dokladu o původu a mohou je samy vystavovat po dobu tří let od přijetí dokladu o původu jako podkladu pro celní prohlášení pro volný oběh.

PROKAZOVÁNÍ PREFERENČNÍHO PŮVODU (OBCHOD S TŘETÍMI ZEMĚMI VČETNĚ TURECKA V RÁMCI PREFERENČNÍCH DOHOD O ZEMĚDĚLSTVÍ, UHLÍ A VÝROBCÍCH Z OCELI)

Aniž je dotčeno uplatňování opatření vyplývajících ze společné obchodní politiky, bude doklad o původu řádně vydaný ve třetích zemích nebo vystavený v rámci preferenčních dohod uzavřených Chorvatskem s těmito třetími zeměmi přijímán v Chorvatsku za podmínky, že

získání tohoto původu uděluje preferenční sazební zacházení na základě preferenčních sazebních opatření obsažených v dohodách, které Unie uzavřela s třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí, nebo právních předpisech, které ve vztahu k nim přijala, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 3 písm. d) a e) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92;

b)	doklad o původu a přepravní doklady byly vydány nebo vystaveny nejpozději jeden den přede dnem přistoupení a

c)	doklad o původu je předložen celním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přistoupení.

Pokud bylo zboží navrženo v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu v Chorvatsku přede dnem přistoupení, lze v Chorvatsku rovněž přijmout doklad o původu vydaný nebo vystavený zpětně podle preferenčních dohod platných v Chorvatsku ke dni propuštění do volného oběhu za podmínky, že je předložen celním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přistoupení.

Chorvatsko si může zachovat povolení, jimiž bylo přiznáno postavení „schváleného vývozce“ v rámci dohod uzavřených se třetími zeměmi, za podmínky, že

a)	takové ustanovení je též obsaženo v dohodách, které Unie uzavřela s třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí, nebo právních předpisech, které ve vztahu k nim přijala přede dnem přistoupení a

b)	schválení vývozci uplatňují pravidla původu stanovená v těchto dohodách nebo právních předpisech.

Tato povolení budou v Chorvatsku do jednoho roku ode dne přistoupení nahrazena novými povoleními vydanými podle podmínek právních předpisů Unie.

Pro účely ověření dokladu uvedeného v odstavci 4 se použijí ustanovení o definici pojmu „původní výrobky“ a metodách správní spolupráce v příslušných dohodách nebo právních předpisech. Žádosti o následné ověření tohoto dokladu budou příslušné celní orgány stávajících členských států a Chorvatska přijímat po dobu tří let od vydání nebo vystavení dotyčného dokladu o původu a mohou je samy vystavovat po dobu tří let od přijetí dokladu o původu jako podkladu pro celní prohlášení pro volný oběh.

Aniž je dotčeno uplatňování opatření vyplývajících ze společné obchodní politiky, bude doklad o původu vydaný nebo vystavený zpětně ve třetích zemích v rámci preferenčních dohod, které Unie uzavřela s těmito třetími zeměmi, nebo právních předpisů, které ve vztahu k nim přijala, přijímán v Chorvatsku za účelem propuštění do volného oběhu zboží, jež je v den přistoupení buď přepravováno, nebo dočasně uskladněno, nebo je v celním skladu či ve svobodném pásmu v některé z těchto třetích zemí nebo v Chorvatsku, za podmínky, že Chorvatsko nemá v době vydání přepravních dokladů s touto třetí zemí žádnou platnou dohodu o volném obchodu vztahující se na dotyčné produkty, a za podmínky, že:

b)	přepravní doklady byly vydány nejpozději jeden den přede dnem přistoupení a

c)	zpětně vydaný nebo vystavený doklad o původu je předložen celním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přistoupení.

8.	Pro účely ověření dokladů uvedených v odstavci 7 se použijí ustanovení o definici pojmu „původní výrobky“ a metodách správní spolupráce v příslušných dohodách nebo právních předpisech.

PROKAZOVÁNÍ STATUSU PODLE USTANOVENÍ O VOLNÉM OBĚHU PRŮMYSLOVÝCH VÝROBKŮ V RÁMCI CELNÍ UNIE MEZI EU A TURECKEM

Doklady o původu řádně vydané buď Tureckem, nebo Chorvatskem, nebo vystavené v rámci vzájemně uplatňovaných preferenčních obchodních dohod, jež stanoví zákaz navracení cla nebo dočasné osvobození od cla u dotyčného zboží, budou v těchto zemích přijímány jako doklad o statusu podle ustanovení o volném oběhu průmyslových výrobků obsažených v rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provedení poslední fáze celní unie (4) (dále jen „rozhodnutí č. 1/95“) za podmínky, že

a)	doklad o původu a přepravní doklady byly vydány nebo vystaveny nejpozději jeden den přede dnem přistoupení a

b)	doklad o původu je předložen celním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přistoupení.

Pokud bylo v rámci preferenčních obchodních dohod uvedených v prvním pododstavci zboží navrženo v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu přede dnem přistoupení buď v Turecku, nebo v Chorvatsku, lze rovněž přijmout doklad o původu zpětně vydaný nebo vystavený na základě těchto dohod za podmínky, že je předložen celním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přistoupení.

10.

Pro účely ověření dokladu uvedeného v odstavci 9 se použijí ustanovení o definici pojmu „původní výrobky“ a metodách správní spolupráce v příslušných preferenčních dohodách. Žádosti o následné ověření tohoto dokladu budou příslušné celní orgány stávajících členských států a Chorvatska přijímat po dobu tří let od vydání nebo vystavení dotyčného dokladu o původu a mohou je samy vystavovat po dobu tří let od přijetí dokladu o původu jako podkladu pro celní prohlášení pro volný oběh.

11.

Aniž je dotčeno uplatňování opatření vyplývajících ze společné obchodní politiky, bude Chorvatsko přijímat průvodní osvědčení A.TR vydané podle ustanovení o volném oběhu průmyslových výrobků obsažených v rozhodnutí č. 1/95 pro propuštění do volného oběhu zboží, jež je v den přistoupení po ukončení vývozních formalit přepravováno uvnitř Unie nebo v Turecku nebo je dočasně uskladněno či se nachází v některém celním režimu uvedeném v čl. 4 bodě 16 písm. b) až h) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 v Turecku nebo v Chorvatsku, za podmínky, že

a)	u dotyčného zboží není předložen žádný doklad o původu uvedený v odstavci 9;

b)	zboží splňuje podmínky pro provádění ustanovení o volném oběhu průmyslových výrobků;

c)	přepravní doklady byly vydány nejpozději jeden den přede dnem přistoupení a

d)	průvodní osvědčení A.TR je předloženo celním orgánům ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přistoupení.

12.

Pro účely ověření průvodních osvědčení A.TR uvedených v odstavci 11 se použijí ustanovení o vydávání průvodních osvědčení A.TR a metodách správní spolupráce obsažená v rozhodnutí Výboru pro celní spolupráci ES-Turecko č. 1/2006 ze dne 26. července 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 (5).

CELNÍ REŽIMY

13.

Dočasné uskladnění a celní režimy uvedené v čl. 4 bodě 16 písm. b) až h) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, které začaly před přistoupením, budou ukončeny nebo vyřízeny podle podmínek právních předpisů Unie.

Pokud ukončení nebo vyřízení režimu vede ke vzniku celního dluhu, musí částka dovozního cla k úhradě odpovídat částce platné podle společného celního sazebníku v době vzniku celního dluhu a uhrazená částka se pokládá za vlastní zdroje Unie.

14.

Režim uskladňování v celním skladu stanovený v článcích 84 až 90 a 98 až 113 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a v článcích 496 až 535 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňuje s výhradou tohoto zvláštního ustanovení:

—

pokud se částka celního dluhu určuje na základě povahy dováženého zboží a pokud celní prohlášení s návrhem na jeho propuštění do daného režimu bylo přijato přede dnem přistoupení, vyplývá sazební zařazení, množství, celní hodnota a původ dováženého zboží v době propuštění do daného režimu z právních předpisů použitelných v Chorvatsku ke dni přijetí prohlášení celními orgány.

15.

Režim aktivního zušlechťovacího styku stanovený v článcích 84 až 90 a 114 až 129 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a v článcích 496 až 523 a 536 až 550 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňuje s výhradou těchto zvláštních ustanovení:

—

—	pokud vyřízením režimu vzniká celní dluh, je z dovozního cla ode dne přistoupení placen vyrovnávací úrok za podmínek stanovených právními předpisy Unie, aby se dodržela rovnost mezi držiteli povolení usazenými v současných členských státech a v Chorvatsku;

—	pokud je prohlášení pro režim aktivního zušlechťovacího styku přijato v systému navracení, uskutečňuje vrácení podle podmínek stanovených právními předpisy Unie Chorvatsko na vlastní náklady, jestliže celní dluh, u něhož je vrácení požadováno, vznikl přede dnem přistoupení.

16.

Režim dočasného použití stanovený v článcích 84 až 90 a 137 až 144 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a v článcích 496 až 523 a 553 až 584 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňuje s výhradou těchto zvláštních ustanovení:

—

—	pokud vyřízením režimu vzniká celní dluh, je z dovozního cla ode dne přistoupení placen vyrovnávací úrok podle podmínek stanovených právními předpisy Unie, aby se dodržela rovnost mezi držiteli povolení usazenými v současných členských státech a v Chorvatsku.

17.

Režim pasivního zušlechťovacího styku stanovený v článcích 84 až 90 a 145 až 160 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a v článcích 496 až 523 a 585 až 592 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňuje s výhradou tohoto zvláštního ustanovení:

—	ustanovení čl. 591 druhého pododstavce nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se použijí obdobně na dočasně vyvážené zboží, které bylo dočasně vyvezeno z Chorvatska přede dnem přistoupení.

JINÁ USTANOVENÍ

18.

Povolení, která Chorvatsko udělilo přede dnem přistoupení za účelem použití celních režimů uvedených v čl. 4 bodě 16 písm. d), e) a g), nebo postavení oprávněného hospodářského subjektu podle čl. 5a odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 platí do konce své platnosti nebo po dobu jednoho roku ode dne přistoupení, podle toho, co uplyne dříve.

19.

Postupy upravující vznik celního dluhu, jeho zaúčtování a vybrání po propuštění zboží stanovené v článcích 201 až 232 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a v článcích 859 až 876a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňují s výhradou tohoto zvláštního ustanovení:

—	výběr se uskutečňuje podle podmínek stanovených právními předpisy Unie. Pokud však celní dluh vznikl přede dnem přistoupení, uskutečňuje výběr Chorvatsko ve vlastní prospěch podle podmínek platných v tomto státě před přistoupením.

20.

Postupy pro vrácení a prominutí cla stanovené v článcích 235 až 242 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a v článcích 877 až 912 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 se v případě Chorvatska uplatňují s výhradou tohoto zvláštního ustanovení:

—

vrácení a prominutí cla se uskutečňuje podle podmínek stanovených právními předpisy Unie. Pokud se však cla, jejichž vrácení nebo prominutí je požadováno, vztahují k celnímu dluhu, který vznikl přede dnem přistoupení, uskutečňuje vrácení a prominutí Chorvatsko na vlastní náklady podle podmínek platných v tomto státě před přistoupením.

(1) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(2) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35 a Úř. věst. L 326M, 10.12.2010, s. 70.

(3) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(4) Úř. věst. L 35, 13.2.1996, s. 1.

(5) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 18.

Dodatek k PŘÍLOZE IV

Seznam existujících podpůrných opatření uvedených v bodě 1 písm. b) mechanismu existujících podpor stanoveného v oddíle 2 („Politika hospodářské soutěže“)

Poznámka:

Podpůrná opatření uvedená v tomto dodatku se považují za existující podpory pro účely uplatňování mechanismu existujících podpor stanoveného v oddíle 2 pouze v rozsahu, v němž spadají do oblasti působnosti jeho prvního odstavce.

Registrační číslo			Název (v původním znění)	Datum schválení chorvatským úřadem pro hospodářskou soutěž	Doba trvání
ČS	Č.	Rok	Název (v původním znění)	Datum schválení chorvatským úřadem pro hospodářskou soutěž	Doba trvání
HR	1	2011	Zakon o slobodnim zonama (NN 44/96, 92/05 i 85/08)	17.6.2008	31.12.2016
HR	3	2011	Zakon o Hrvatskoj radioteleviziji (NN 137/10)	21.10.2010	Neomezená
HR	4	2011	Odluka o otvorenosti Zračne luke Osijek d.o.o. u razdoblju od 2009. do 2013. godine, od 20. veljače 2009. i 24. travnja 2009	25.5.2009	31.12.2013
HR	5	2011	Program financiranja nakladništva od 2011. do 2013	10.2.2011	31.12.2013
HR	6	2011	Naknadno odobrenje državnih potpora poduzetniku Rockwool Adriatic d.o.o.	30.12.2010	31.12.2015
HR	9	2011	Zakon o znanstvenoj djelatnosti i visokom obrazovanju (NN 123/03, 198/03, 105/04, 174/04, 46/07)	1.2.2007	31.12.2014
HR	10	2011	Odluka o obvezi otvorenosti Zračne luke Rijeka d.o.o. za javni zračni promet u razdoblju od 2010. do 2014., od 25. siječnja 2010. i 3. studenoga 2010	10.3.2011	31.12.2014

PŘÍLOHA V

Seznam uvedený v článku 18 aktu o přistoupení: přechodná opatření

1. VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

32001 L 0083: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

Odchylně od požadavků na jakost, bezpečnost a účinnost stanovených ve směrnici 2001/83/ES zůstávají rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, na něž se nevztahuje čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (1), a jež jsou uvedeny na seznamu (v dodatku k této příloze tak, jak jej poskytlo Chorvatsko), vydaná podle chorvatského práva přede dnem přistoupení v platnosti až do svého prodloužení v souladu s acquis Unie nebo do uplynutí čtyř let ode dne přistoupení, podle toho, co nastane dříve.

Rozhodnutí o registraci, na která se vztahuje tato odchylka, nejsou v členských státech vzájemně uznávána, dokud tyto přípravky nebudou registrovány v souladu se směrnicí 2001/83/ES.

Vnitrostátní rozhodnutí o registraci vydaná podle vnitrostátního práva před přistoupením, na která se tato výjimka nevztahuje, a veškerá nová rozhodnutí o registraci musí být ode dne přistoupení v souladu se směrnicí 2001/83/ES.

2. VOLNÝ POHYB OSOB

Smlouva o fungování Evropské unie

31996 L 0071: směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).

32004 L 0038: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků se volně pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

32011 R 0492: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1).

Článek 45 a čl. 56 první pododstavec Smlouvy o fungování EU se ve vztahu k volnému pohybu pracovníků a volnému pohybu služeb, zahrnujícímu dočasný pohyb pracovníků vymezený v článku 1 směrnice 96/71/ES, mezi Chorvatskem na jedné straně a všemi stávajícími členskými státy na straně druhé použijí v plném rozsahu pouze podle podmínek přechodných ustanovení uvedených v odstavcích 2 až 13.

Odchylně od článků 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011 budou stávající členské státy do konce období dvou let po dni přistoupení uplatňovat vnitrostátní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, upravující přístup chorvatských státních příslušníků na jejich trhy práce. Stávající členské státy mohou tato opatření dále uplatňovat do konce období pěti let ode dne přistoupení.

Chorvatští státní příslušníci, kteří ke dni přistoupení ve stávajícím členském státě legálně pracují a je jim umožněn vstup na trh práce tohoto členského státu na nepřerušenou dobu 12 měsíců nebo delší, mají přístup na trh práce tohoto členského státu, ale ne na trh práce ostatních členských států uplatňujících vnitrostátní opatření.

Stejných práv požívají chorvatští státní příslušníci, kterým bude na nepřerušenou dobu 12 měsíců nebo delší umožněn vstup na trh práce stávajícího členského státu až po přistoupení.

Chorvatští státní příslušníci uvedení v druhém a třetím pododstavci přestanou požívat práv uvedených ve zmíněných pododstavcích, pokud dobrovolně opustí trh práce daného stávajícího členského státu.

Práv uvedených v druhém a třetím pododstavci nepožívají chorvatští státní příslušníci, kteří ve stávajícím členském státě legálně pracují ke dni přistoupení nebo v průběhu období, po které se uplatňují vnitrostátní opatření, a kterým byl umožněn vstup na trh práce tohoto členského státu na dobu kratší než 12 měsíců.

Před koncem období dvou let po dni přistoupení přezkoumá Rada na základě zprávy Komise působení přechodných ustanovení uvedených v odstavci 2.

Po dokončení tohoto přezkoumání a nejpozději na konci období dvou let po dni přistoupení oznámí stávající členské státy Komisi, zda budou dále uplatňovat vnitrostátní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, nebo zda budou napříště uplatňovat články 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011. Nebude-li takové oznámení učiněno, uplatňují se články 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011.

4.	Na žádost Chorvatska se může uskutečnit ještě jedno přezkoumání. Použije se postup podle odstavce 3, přičemž přezkoumání bude dokončeno do šesti měsíců od doručení žádosti Chorvatska.

Členský stát, který na konci období pěti let uvedeného v odstavci 2 zachovává vnitrostátní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, může v případě vážných narušení svého trhu práce nebo nebezpečí takových narušení po oznámení Komisi dále uplatňovat tato opatření do konce období sedmi let ode dne přistoupení. Nebude-li takové oznámení učiněno, uplatňují se články 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011.

Členské státy, které během období sedmi let ode dne přistoupení vůči státním příslušníkům Chorvatska na základě odstavců 3, 4 nebo 5 uplatňují články 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011 a které během tohoto období vydávají státním příslušníkům Chorvatska pro účely evidence povolení k zaměstnání, vydávají tato povolení automaticky.

Členské státy, ve kterých se na základě odstavců 3, 4 nebo 5 ve vztahu k chorvatským státním příslušníkům uplatňují články 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011, se mohou do konce období sedmi let ode dne přistoupení rozhodnout pro postup stanovený v druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce.

Pokud je ve členském státě uvedeném v prvním pododstavci vážně narušen trh práce nebo se předvídá jeho narušení, které by mohlo vážně ohrozit životní úroveň nebo úroveň zaměstnanosti v dané oblasti nebo povolání, informuje o tom tento členský stát Komisi a ostatní členské státy a současně jim poskytne veškeré náležité údaje. Na základě těchto informací může členský stát požádat Komisi, aby oznámila úplné nebo částečné pozastavení uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011 za účelem obnovení běžného stavu v dané oblasti nebo povolání. Komise rozhodne o pozastavení a délce jeho trvání a rozsahu nejpozději do dvou týdnů od doručení žádosti a oznámí své rozhodnutí Radě. Každý členský stát může do dvou týdnů od vydání rozhodnutí Komise požádat Radu o zrušení nebo změnu uvedeného rozhodnutí. Rada rozhodne o této žádosti kvalifikovanou většinou do dvou týdnů.

Členský stát uvedený v prvním pododstavci může v naléhavých a výjimečných případech pozastavit uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011 a následně zašle odůvodněné oznámení Komisi.

Po dobu, kdy je podle výše uvedených odstavců 2 až 5 a 7 uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011 pozastaveno, se na státní příslušníky stávajících členských států v Chorvatsku a na chorvatské státní příslušníky ve stávajících členských státech, pokud jde o právo rodinných příslušníků pracovníků nechat se zaměstnávat, uplatňuje článek 23 směrnice 2004/38/ES za těchto podmínek:

—

manžel nebo manželka pracovníka a jejich děti mladší 21 let nebo vyživované, kteří s pracovníkem na území členského státu legálně bydlí ke dni přistoupení, mají po přistoupení okamžitý přístup na trh práce tohoto členského státu. To se nevztahuje na rodinné příslušníky pracovníka, kterému byl legálně umožněn vstup na trh práce členského státu na dobu kratší dvanácti měsíců;

—

manžel nebo manželka pracovníka a jejich děti mladší 21 let nebo vyživované, kteří s pracovníkem na území členského státu legálně bydlí ode dne pozdějšího než den přistoupení, ale v době uplatňování výše uvedených přechodných ustanovení, mají přístup na trh práce od okamžiku, kdy v dotyčném členském státě bydlí nejméně po dobu osmnácti měsíců, nebo od třetího roku po dni přistoupení, podle toho, co nastane dříve.

Těmito ustanoveními nejsou dotčena výhodnější vnitrostátní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod.

Pokud některá ustanovení směrnice 2004/38/ES, která nahrazují ustanovení směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství (2), nemohou být oddělena od těch ustanovení nařízení (EU) č. 492/2011, jejichž uplatňování je podle odstavců 2 až 5 a 7 a 8 odloženo, mohou se Chorvatsko a stávající členské státy od těchto ustanovení odchýlit v rozsahu nezbytném pro uplatňování odstavců 2 až 5 a 7 a 8.

10.

V případech, kdy jsou na základě výše uvedených přechodných ustanovení stávajícími členskými státy uplatňována vnitrostátní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, může Chorvatsko ponechat v platnosti rovnocenná opatření ve vztahu ke státním příslušníkům daného členského státu nebo členských států.

11.

Každý stávající členský stát uplatňující vnitrostátní opatření v souladu s odstavci 2 až 5 a 7 až 9 může v rámci vnitrostátního práva zavést větší svobodu pohybu, než je svoboda pohybu ke dni přistoupení, včetně úplného přístupu na trh práce. Od třetího roku po dni přistoupení se každý stávající členský stát uplatňující vnitrostátní opatření může kdykoli rozhodnout uplatňovat místo nich články 1 až 6 nařízení (EU) č. 492/2011. O tomto rozhodnutí informuje Komisi.

12.

S cílem čelit vážným narušením trhu práce Německa a Rakouska nebo nebezpečí takových narušení v určitých citlivých odvětvích služeb, která mohou vzniknout v některých oblastech při nadnárodním poskytování služeb definovaném v článku 1 směrnice 96/71/ES, se mohou Německo a Rakousko po dobu, kdy uplatňují na základě výše uvedených přechodných ustanovení na volný pohyb chorvatských pracovníků vnitrostátní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, po oznámení Komisi odchýlit od čl. 56 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU s cílem omezit v rámci poskytování služeb společnostmi usazenými v Chorvatsku dočasný pohyb pracovníků, jejichž právo na přístup k zaměstnání v Německu nebo Rakousku podléhá vnitrostátním opatřením.

Seznam odvětví služeb, na která se může vztahovat tato odchylka, je následující:

—

v Německu:

Odvětví	Kód NACE (3), pokud není uvedeno jinak
Stavebnictví včetně souvisejících oborů	45.1 až 4; Činnosti uvedené v příloze směrnice 96/71/ES
Průmyslové čištění	74.70 Průmyslové čištění
Jiné služby	74.87 Pouze činnosti v oblasti dekorace interiérů

—

v Rakousku:

Odvětví	Kód NACE (4), pokud není uvedeno jinak
Zahradnické činnosti	01.41
Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů pro výtvarné nebo stavební účely	26.7
Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů	28.11
Stavebnictví včetně souvisejících oborů	45.1 až 4; Činnosti uvedené v příloze směrnice 96/71/ES
Pátrací a bezpečnostní služby	74.60
Průmyslové čištění	74.70
Domácí pečovatelství	85,14
Mimoústavní sociální péče	85.32

Chorvatsko může po oznámení Komisi a v rozsahu, v jakém se Německo a Rakousko v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce odchýlí od čl. 56 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, přijmout rovnocenná opatření.

Uplatňování tohoto odstavce nesmí vést ke zpřísnění podmínek dočasného pohybu pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb mezi Německem nebo Rakouskem a Chorvatskem v porovnání s podmínkami ke dni podpisu smlouvy o přistoupení.

13.

Uplatňování odstavců 2 až 5 a 7 až 11 nesmí vést ke zpřísnění podmínek přístupu chorvatských státních příslušníků na trhy práce stávajících členských států v porovnání s podmínkami ke dni podpisu smlouvy o přistoupení.

Bez ohledu na uplatňování odstavců 1 až 12 budou stávající členské státy během doby uplatňování vnitrostátních opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, upřednostňovat v přístupu na svůj trh práce pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členských států, před pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí.

Na chorvatské migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v jiném členském státě, nebo na migrující pracovníky z ostatních členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v Chorvatsku, se nebudou vztahovat větší omezení než na migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky z třetích zemí, kteří bydlí a pracují v členském státě nebo v Chorvatsku. Při uplatňování zásady upřednostňování pracovníků z členských států Unie se s migrujícími pracovníky z třetích zemí, kteří bydlí a pracují v Chorvatsku, nesmí zacházet příznivěji než se státními příslušníky Chorvatska.

3. VOLNÝ POHYB KAPITÁLU

Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie.

Bez ohledu na povinnosti vyplývající ze smluv, na nichž je založena Evropská unie, může Chorvatsko po dobu sedmi let ode dne přistoupení ponechat v platnosti omezení stanovená v zákoně o zemědělské půdě (úřední věstník č. 152/08), ve znění platném ke dni podpisu smlouvy o přistoupení, týkající se nabývání zemědělské půdy státními příslušníky jiného členského státu nebo států, jež jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a právnickými osobami zřízenými podle práva jiného členského státu nebo státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Se státním příslušníkem členského státu nebo právnickou osobou založenou podle práva jiného členského státu však nesmí být v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy v žádném případě zacházeno méně příznivě, než jak by bylo s takovým státním příslušníkem nebo osobou zacházeno ke dni podpisu smlouvy o přistoupení, ani se na ně nesmí vztahovat větší omezení než na státní příslušníky nebo právnické osoby ze třetích zemí.

Na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v Chorvatsku, se nebude vztahovat první odstavec ani jiná pravidla a postupy než ty, které se vztahují na státní příslušníky Chorvatska.

Obecné přezkoumání těchto přechodných opatření se uskuteční do konce třetího roku po dni přistoupení. K tomuto účelu předloží Komise zprávu Radě. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období uvedeného v prvním odstavci.

Bude-li dostatečně prokázáno, že po uplynutí přechodného období nastanou vážná narušení nebo hrozba vážných narušení trhu se zemědělskou půdou v Chorvatsku, rozhodne Komise na žádost Chorvatska o prodloužení přechodného období o tři roky. Toto prodloužení může být omezeno na vybrané zvláště postižené zeměpisné oblasti.

4. ZEMĚDĚLSTVÍ

I. PŘECHODNÁ OPATŘENÍ PRO CHORVATSKO

32001 L 0113: směrnice Rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 67).

Odchylně od povinnosti stanovené v článku 8 mohou být výrobky označené jako „domaća marmelada“ a „ekstra domaća marmelada“ uváděny na chorvatský trh do vyčerpání zásob existujících ke dni přistoupení.

32006 R 0510: nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12 a Úř. věst. L 335 M, 13.12.2008, s. 213).

a)	V čl. 5 odst. 8 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko přijmou uvedené právní a správní předpisy nejpozději do jednoho roku ode dne přistoupení.“

b)	V čl. 5 odst. 11 se první pododstavec nahrazuje tímto: „11. V případě Bulharska, Rumunska a Chorvatska může vnitrostátní ochrana zeměpisných označení a označení původu, která platí ke dni jejich přistoupení, trvat dvanáct měsíců ode dne přistoupení.“

32007 R 1234: nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

V článku 118m se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5. Odchylně od odstavců 1 až 4 smí Chorvatsko uvádět na trh v Chorvatsku nebo vyvážet do třetích zemí vína označená jako „Mlado vino portugizac“ až do vyčerpání zásob existujících ke dni přistoupení. Chorvatsko zřídí počítačovou databanku informací o zásobách existujících ke dni přistoupení a zajistí, aby tyto zásoby byly ověřeny a ohlášeny Komisi.“

V článku 118s se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5. V případě Chorvatska je ochrana názvů vín zveřejněných v Úř. věst. C 116 dne 14. dubna 2011 podle tohoto nařízení podmíněna kladným výsledkem řízení o námitce. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n.

Odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku se použijí s těmito úpravami: Lhůta uvedená v odstavci 3 činí jeden rok ode dne přistoupení Chorvatska. Lhůta uvedená v odstavci 4 činí čtyři roky ode dne přistoupení Chorvatska.“

Odchylně od povinnosti dodržovat povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 73/2009, která je stanovena v čl. 4 odst. 1 daného nařízení, zahrnou zemědělci v Chorvatsku, kteří jsou příjemci přímých plateb, do oblasti působnosti podmíněnosti povinné požadavky na hospodaření stanovené v bodech A, B a C přílohy II podle tohoto harmonogramu: od 1. ledna 2014 pro bod A, od 1. ledna 2016 pro bod B a od 1. ledna 2018 pro bod C.

V hlavě V nařízení (ES) č. 73/2009 se za kapitolu 1 vkládá nový název kapitoly a nový článek, které znějí:

„KAPITOLA 1a

Režim jednotné platby

Článek 121a

Režim jednotné platby v Chorvatsku

Pro Chorvatsko je použití článků 4, 5, 23, 24 a 25 nepovinné až do 31. prosince 2013, pokud se uvedená ustanovení týkají povinných požadavků na hospodaření. Od 1. ledna 2014 musí zemědělec, který je v Chorvatsku příjemcem plateb v rámci režimu jednotné platby, splňovat povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II podle tohoto harmonogramu:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2014;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2016;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2018.“

II. PŘECHODNÁ CELNÍ KVÓTA PRO SUROVÝ TŘTINOVÝ CUKR URČENÝ K RAFINACI

Chorvatsku je na období až tří hospodářských let po přistoupení vyhrazena roční autonomní erga omnes dovozní kvóta ve výši 40 000 tun surového třtinového cukru určeného k rafinaci s dovozním clem 98,00 EUR za tunu. Pokud jednání s dalšími členskými zeměmi Světové obchodní organizace podle článku XXIV.6 Všeobecné dohody o clech a obchodu o kompenzačním vyrovnání po přistoupení Chorvatska povedou před skončením přechodného období k otevření kompenzačních kvót pro cukr, bude kvóta ve výši 40 000 tun přidělená Chorvatsku otevřením kompenzačních kvót pro cukr zcela nebo částečně ukončena. Komise přijme nezbytná prováděcí opatření postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

III. DOČASNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE PŘÍMÝCH PLATEB PRO CHORVATSKO

Proplacení přímých plateb poskytnutých zemědělcům na rok 2013 bude podmíněno tím, že Chorvatsko bude před přistoupením uplatňovat pravidla, která budou shodná s pravidly stanovenými pro tyto přímé platby v nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a v nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5), nařízení Komise (ES) č. 1121/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení (6), a nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (7).

5. BEZPEČNOST POTRAVIN, VETERINÁRNÍ A ROSTLINOLÉKAŘSKÁ POLITIKA

I. NOSNICE

31999 L 0074: směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53).

Odchylně od článku 6 směrnice Rady 1999/74/ES, pokud jde o Chorvatsko, mohou být nosnice ke dni přistoupení chovány v klecích, které nejsou v souladu se strukturálními požadavky stanovenými v tomto článku. Chorvatsko zajistí, aby bylo používání těchto klecí ukončeno do dvanácti měsíců po přistoupení.

Vejce z nezdokonalených klecí smějí být uváděna pouze na chorvatský vnitrostátní trh. Tato vejce a jejich obaly musí být zřetelně opatřeny zvláštním označením umožňujícím provádění nezbytných kontrol. Přesný popis tohoto zvláštního označení musí být Komisi sdělen nejpozději jeden rok přede dnem přistoupení.

II. ZAŘÍZENÍ (MASO, MLÉKO, RYBY A VEDLEJŠÍ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU)

32004 R 0852: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

32004 R 0853: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30. 4.2004, s. 55).

32009 R 1069: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu ) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

Strukturální požadavky stanovené v:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004:

—	kapitole II přílohy II;

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004:

—	oddíle I kapitolách II a III přílohy III,

—	oddíle II kapitolách II a III přílohy III,

—	oddíle V kapitole I přílohy III;

nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (8):

—	kapitole I přílohy IV,

—	kapitolách I, II a III přílohy IX,

—	kapitolách I a II přílohy X a

—	příloze XIII

se až do 31. prosince 2015 nevztahují na některá zařízení v odvětví masa, mléka, ryb a vedlejších produktů živočišného původu v Chorvatsku, s výhradou níže stanovených podmínek.

Dokud se na zařízení zmíněná v odstavci 1 vztahuje uvedený odstavec, smějí být produkty pocházející z těchto zařízení uváděny pouze na chorvatský vnitrostátní trh nebo na trhy třetích zemí v souladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo použity k dalšímu zpracování v zařízeních v Chorvatsku, na které se rovněž vztahuje odstavec 1, bez ohledu na datum uvedení na trh.

Potraviny ze zařízení uvedených v odstavci 1 musí být opatřeny odlišným označením zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením, než jsou označení stanovená v článku 5 nařízení (ES) č. 853/2004. Přesný popis odlišného označení zdravotní nezávadnosti nebo odlišného identifikačního označení musí být Komisi sdělen nejpozději jeden rok přede dnem přistoupení.

4.	Odstavce 2 a 3 se vztahují rovněž na všechny produkty pocházející z integrovaných zařízení na produkci masa, mléka nebo ryb, pokud se na část zařízení vztahuje odstavec 1.

Chorvatsko průběžně monitoruje provádění vnitrostátního programu modernizace zařízení a předkládá Komisi roční plán pokroku v této oblasti. Chorvatsko zajistí, aby byl pro každé z těchto zařízení vypracován individuální plán modernizace se stanovením lhůt pro nápravu podle strukturálních požadavků a aby byl tento plán na požádání poskytnut Komisi.

6.	Komise vypracuje v dostatečném předstihu před přistoupením seznam zařízení, na která se vztahuje odstavec 1. Tento seznam, obsahující název a adresu každého podniku, zveřejní.

7.	Chorvatsko zajistí, aby každé zařízení, které v době přistoupení nebude dosahovat plného souladu s acquis Unie v oblasti bezpečnosti potravin, s výjimkou zařízení, na která se vztahuje toto přechodné opatření, ukončilo činnost.

8.	Prováděcí pravidla k zajištění řádného fungování přechodné úpravy s ohledem na nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004 mohou být přijata postupem podle čl. 12 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 852/2004 a čl. 9 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 853/2004.

9.	Prováděcí pravidla k zajištění řádného fungování přechodné úpravy s ohledem na nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou být přijata postupem podle čl. 52 odst. 4 uvedeného nařízení.

III. UVÁDĚNÍ OSIVA NA TRH

32002 L 0053: směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

32002 L 0055: směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33).

Chorvatsko může do 31. prosince 2014 odložit uplatňování čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/53/ES a čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/55/ES, pokud jde o uvádění na chorvatský trh osiva odrůd zapsaných v jeho vnitrostátních katalozích odrůd druhů zemědělských rostlin a odrůd druhů zeleniny, které nebyly úředně schváleny v souladu s uvedenými směrnicemi. V průběhu tohoto období nesmí být toto osivo uváděno na trh na území ostatních členských států.

IV. NEUMSKÝ KORIDOR

31997 L 0078: směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Veterinární kontroly produktů ze třetích zemí vstupujících na jedno z území uvedených v příloze I provádějí členské státy v souladu s touto směrnicí a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (9).

2. Odchylně od odstavce 1 mohou být zásilky produktů přivážené z území Chorvatska a přepravované přes území Bosny a Hercegoviny neumským koridorem před opětovným vstupem na území Chorvatska ve vstupních místech Klek nebo Zaton Doli osvobozeny od veterinárních kontrol, s výhradou splnění těchto požadavků:

a)	Chorvatsko zřídí nejpozději ke dni přistoupení vstupní místa na severní a jižní straně neumského koridoru vybavená materiálem i personálem a připravená pro zajištění souladu s požadavky tohoto odstavce;

Chorvatsko zajistí, aby:

i)	se pro přepravu zásilek používala pouze uzavřená vozidla;

ii)	vozidla přepravující zásilky byla před průjezdem neumským koridorem zaplombována plombami opatřenými jedinečným sériovým číslem;

iii)	byl vytvořen rejstřík uvádějící přiřazení číslovaných plomb k jednotlivým vozidlům, což umožní nezbytné kontroly;

iv)	se datum a čas, kdy vozidla přepravující zásilky opouštějí území Chorvatska a kdy na ně opětovně vstupují, zaznamenával, a bylo tak možno vypočíst celkovou dobu průjezdu;

Chorvatsko zajistí, aby zásilky nemohly opětovně vstoupit na jeho území, jestliže:

i)	plomba vozidla byla během průjezdu neumským koridorem poškozena nebo nahrazena, nebo

ii)	celková doba průjezdu značně překračuje přijatelnou dobu průjezdu s ohledem na jeho celkovou délku, dokud příslušný orgán neposoudí rizika pro zdraví zvířat a veřejné zdraví a nepřijme na základě tohoto hodnocení účinná, přiměřená a cílená opatření;

d)	Chorvatsko pravidelně a podle potřeby informuje Komisi o každém nedodržení požadavků podle písmene b) a o opatřeních přijatých podle písmene c);

e)	v případě potřeby je postupem podle článku 29 přijato rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení odchylky od odstavce 1 tohoto článku;

f)	v případě potřeby mohou být postupem podle článku 29 přijata podrobná prováděcí pravidla k tomuto odstavci.

6. RYBOLOV

32006 R 1967: nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11. Opravené znění v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

Odchylně od čl. 13 odst. 1 a 2 smějí plavidla registrovaná a provozovaná výhradně v oblasti Západní Istrie do 30. června 2014 přechodně používat vlečné sítě pro lov při dně v hloubkách nedosahujících 50 metrů a v minimální vzdálenosti 1,5 námořních mil od pobřeží.

Tato odchylka platí pro oblast označovanou jako Západní Istrie, vymezenou přímkami, jež jsou vedeny severním a západním směrem z bodu o zeměpisných souřadnicích φ=44,52135 a λ=14,29244.

Pokud jde plavidla o celkové délce nepřesahující 15 metrů, smí Chorvatsko v hloubkách přesahujících 50 metrů do 30. června 2014 přechodně používat vlečné sítě pro lov při dně v minimální vzdálenosti 1 námořní míle od pobřeží, přičemž všechna ostatní prostorová a časová omezení uplatňovaná ke dni přistoupení jsou zachována.

Odchylně od čl. 17 odst. 1 se omezenému počtu nejvýše 2 000 plavidel spadajících do zvláštní kategorie neziskového rybolovu označené jako „drobný rybolov pro osobní potřebu“ umožňuje do 31. prosince 2014 používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry, při maximální délce těchto sítí nepřesahující 200 metrů, za podmínky, že všechna ostatní omezení platná ke dni přistoupení zůstanou zachována. Nejpozději ke dni svého přistoupení Chorvatsko předloží Komisi seznam plavidel, na něž se toto přechodné období vztahuje, s uvedením vlastností těchto plavidel a jejich kapacity vyjádřené prostřednictvím hrubé prostornosti v GT a výkonu motoru v kW.

7. DOPRAVNÍ POLITIKA

31992 R 3577: nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7).

V článku 6 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„4. Odchylně od čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce mohou být zakázky na veřejné služby uzavřené přede dnem přistoupení Chorvatska nadále uplatňovány až do 31. prosince 2016.

5. Odchylně od čl. 1 odst. 1 jsou do 31. prosince 2014 výletní plavby provozované mezi chorvatskými přístavy loděmi menšími než 650 GT (hrubá prostornost) vyhrazeny lodím registrovaným v Chorvatsku, plujícím pod chorvatskou vlajkou a provozovaným společnostmi lodní dopravy, jež byly zřízeny podle chorvatského práva a jejichž hlavní sídlo ekonomické činnosti se nachází v Chorvatsku, kde je rovněž vykonávána faktická kontrola.

6. Odchylně od čl. 1 odst. 1 může Komise po dobu přechodného období do 31. prosince 2014 na základě odůvodněné žádosti některého z členských států do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti rozhodnout, že lodě využívající výjimky uvedené v odstavci 5 tohoto článku nesmějí provozovat výletní plavby mezi přístavy určitých oblastí členského státu jiného než je Chorvatsko, pokud se prokáže, že poskytování těchto služeb vážně narušuje nebo by mohlo vážně narušit vnitřní dopravní trh v dotčených oblastech. Pokud Komise nepřijme do 30 pracovních dnů žádné rozhodnutí, je příslušný členský stát oprávněn uplatňovat ochranná opatření, dokud Komise nerozhodne. V případě nouze může daný členský stát jednostranně přijmout vhodná prozatímní opatření, která mohou zůstat v platnosti nejdéle tři měsíce. Tento členský stát o tom Komisi neprodleně uvědomí. Komise může daná opatření zrušit nebo je potvrdit do doby, než přijme konečné rozhodnutí. Členské státy jsou průběžně informovány.“

32009 R 1072: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (přepracované znění) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).

Odchylně od článku 8 nařízení (ES) č. 1072/2009 platí:

—	podniky usazené v Chorvatsku jsou na období dvou let ode dne přistoupení Chorvatska vyloučeny z kabotáže v ostatních členských státech;

—

během období dvou let ode dne přistoupení Chorvatska mohou jiné členské státy oznámit Komisi, zda hodlají přechodné období uvedené v první odrážce prodloužit, a to nejvýše o dva roky, nebo zda na podniky usazené v Chorvatsku hodlají uplatňovat článek 8. Není-li takové oznámení učiněno, použije se článek 8;

—	kterýkoli ze stávajících členských států může kdykoli během období dvou let ode dne přistoupení Chorvatska oznámit Komisi, že hodlá na podniky usazené v Chorvatsku uplatňovat článek 8;

—	kabotáž mohou v Chorvatsku provozovat pouze dopravci usazení v členských státech, v nichž se na podniky usazené v Chorvatsku uplatňuje článek 8;

—

kterýkoli členský stát uplatňující článek 8 může v případě závažného narušení svého vnitrostátního trhu či jeho částí způsobeného či zhoršeného kabotáží, jako je podstatný převis nabídky nad poptávkou, ohrožení finanční stability či ohrožení přežití významného počtu podniků silniční nákladní dopravy, během období čtyř let ode dne přistoupení Chorvatska požádat Komisi, aby uplatňování článku 8 na podniky usazené v Chorvatsku zcela či částečně pozastavila. V tom případě se použije článek 10.

Členské státy uplatňující přechodné opatření uvedené v prvním odstavci první a druhé odrážce mohou na základě dvoustranných dohod s Chorvatskem postupně vzájemně vyměňovat povolení kabotáže.

Přechodná opatření uvedená v prvním a druhém odstavci nesmějí vést k většímu omezení přístupu chorvatských dopravců ke kabotáži v kterémkoli členském státě, než jaké existuje v okamžiku podpisu smlouvy o přistoupení.

8. DANĚ

31992 L 0079: směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 8).

V čl. 2 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro dosažení úrovní požadovaných v prvním a druhém pododstavci se Chorvatsku povoluje přechodné období do 31. prosince 2017. Od 1. ledna 2014 však spotřební daň nesmí být nižší než 77 EUR z 1 000 kusů cigaret bez ohledu na váženou průměrnou maloobchodní prodejní cenu.“

32006 L 0112: směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Členské státy mohou činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou osvobozeny od daně podle článků 132, 135, 136 a 371, článků 374 až 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 nebo článků 380 až 390c, považovat za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné moci.“

V čl. 80 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	je-li protiplnění nižší než obvyklá cena, dodavatel či poskytovatel není oprávněn k plnému odpočtu podle článků 167 až 171 a 173 až 177 a na dodání nebo poskytnutí se vztahuje osvobození podle článků 132, 135, 136, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 nebo článků 380 až 390c;“

V článku 136 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	dodání zboží použitého výlučně na činnost, která je osvobozena od daně podle článků 132, 135, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 a článků 380 až 390c, pokud u tohoto zboží nevznikl nárok na odpočet daně;“

V článku 221 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Členské státy mohou zprostit osoby povinné k dani povinnosti podle čl. 220 odst. 1 nebo článku 220a vystavovat faktury za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, která se uskutečnila na jejich území a která jsou na základě článků 110 a 111, čl. 125 odst. 1, článku 127, čl. 128 odst. 1, článku 132, čl. 135 odst. 1 písm. h) až l), článků 136, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 a článků 380 až 390c osvobozena od daně, a to s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni i bez něj.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 390c

Chorvatsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u těchto plnění:

a)	dodání stavebního pozemku, s budovami, které na něm stojí, či bez nich, jak je uvedeno v čl. 135 odst. 1 písm. j) a v části B bodě 9 přílohy X, do 31. prosince 2014, přičemž toto období nelze prodloužit;

b)	mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Unie před přistoupením Chorvatska.“

f)	Článek 391 se nahrazuje tímto: „Článek 391 Členské státy, které osvobodí od daně plnění uvedená v článcích 371, 375, 376 nebo 377, v čl. 378 odst. 2, v čl. 379 odst. 2 nebo v článcích 380 až 390c, mohou poskytovat osobám povinným k dani možnost rozhodnout se pro zdanění těchto plnění.“

g)	Název přílohy X se nahrazuje (a to i v obsahu) tímto: „SEZNAM PLNĚNÍ, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ ODCHYLKY UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 370 A 371 A ČLÁNCÍCH 375 AŽ 390c“.

9. SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO

32006 R 0562: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Odchylně od ustanovení tohoto nařízení vztahujících se k vytvoření hraničních přechodů a do vstupu v platnost rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Chorvatsku podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení nebo do změny tohoto nařízení tak, aby obsahovalo ustanovení o kontrole hranic na společných hraničních přechodech, podle toho, co nastane dříve, může Chorvatsko zachovat společné hraniční přechody na hranici s Bosnou a Hercegovinou. Na těchto společných hraničních přechodech vykonává pohraniční stráž jedné strany vstupní a výstupní kontroly na území druhé strany. Veškeré vstupní a výstupní kontroly vykonávané chorvatskou pohraniční stráží musí být prováděny v souladu s acquis Unie, včetně povinností členských států, pokud jde o mezinárodní ochranu a zásadu nenavracení. Příslušné dvoustranné dohody ustanovující dané společné hraniční přechody se v případě nutnosti za tímto účelem pozmění.“

10. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. HORIZONTÁLNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Pro začlenění veškerých letů mezi dvěma letišti umístěnými na chorvatském území a veškerých letů mezi letištěm umístěným na chorvatském území a letištěm umístěným v zemi mimo EHP (dále jen „dodatečné činnosti v oblasti letectví“) platí:

i)	Odchylně od čl. 3c odst. 2 období uvedené v čl. 13 odst. 1 a počínající dnem 1. ledna 2013 začne v souvislosti s dodatečnými činnostmi v oblasti letectví dnem 1. ledna 2014.

ii)	Odchylně od čl. 3c odst. 4 rozhodne Komise postupem uvedeným ve zmíněném odstavci o historických emisích z letectví pro dodatečné činnosti v oblasti letectví do šesti měsíců ode dne přistoupení.

iii)

Odchylně od čl. 3d odst. 2 od 1. ledna 2014 odpovídá procentní podíl povolenek, jež se mají vydražit pro dodatečné činnosti v oblasti letectví, podílu povolenek zbylých po výpočtu množství povolenek, jež mají být přiděleny zdarma podle čl. 3e odst. 3 písm. d), a množství povolenek, jež mají být vyčleněny do zvláštní rezervy podle článku 3f.

iv)

Odchylně od čl. 3d odst. 3 o emisích způsobených dodatečnými činnostmi v oblasti letectví rozhoduje Komise na základě nejlepších dostupných údajů za referenční rok 2010. Množství povolenek, jež mají vydražit členské státy, jejichž emise způsobené letectvím zahrnují emise z letů počínajících na chorvatských letištích, se od 1. července 2013 upraví tak, aby dražební práva související s těmito emisemi byla přidělena Chorvatsku.

v)	Odchylně od čl. 3e odst. 1 je sledovaným rokem pro dodatečné činnosti v oblasti letectví rok 2012 a žádosti o přidělení povolenek se u příslušných chorvatských orgánů podávají do 31. března 2013.

vi)	Odchylně od čl. 3e odst. 2 předloží Chorvatsko Komisi žádosti související s dodatečnými činnostmi v oblasti letectví do 1. července 2013.

vii)	Odchylně od čl. 3e odst. 3 přijme Komise rozhodnutí o záležitostech uvedených v písmenech a) až e) zmíněného odstavce v souvislosti s dodatečnými činnostmi v oblasti letectví do 30. září 2013.

viii)

Odchylně od čl. 3e odst. 3 písm. d) se u dodatečných činností v oblasti letectví počet povolenek, jež mají být přiděleny zdarma, vypočte vynásobením referenční hodnoty uvedené v písmeni e) a součtu tunokilometrů uvedených v žádostech předložených Komisi v souladu s čl. 3e odst. 2, který se upraví tak, aby zohledňoval průměrnou změnu tunokilometrové aktivity zahrnuté do EU ETS oproti hodnotám pro rok 2010. V případě potřeby Komise na referenční hodnotu uplatní jednotný opravný koeficient.

ix)	Odchylně od čl. 3e odst. 3 je pro dodatečné činnosti v oblasti letectví referenční hodnota uvedená v písmeni e) uvedeného odstavce stejná jako hodnota vypočtená pro činnosti v oblasti letectví zahrnuté do systému EU pro obchodování s emisemi počínaje dnem 1. ledna 2012.

x)	Odchylně od čl. 3e odst. 5 je dnem vydání povolenek k dodatečným činnostem v oblasti letectví 28. únor 2014.

xi)	Odchylně od článku 3f, pokud jde o dodatečné činnosti v oblasti letectví, se každý odkaz na druhý kalendářní rok období počínajícího v roce 2013 považuje za odkaz na rok 2014 a každý odkaz na třetí kalendářní rok daného období za odkaz na rok 2015.

xii)	Odchylně od čl. 14 odst. 3 se v souvislosti s dodatečnými činnostmi v oblasti letectví použije pro účely daného ustanovení datum 1. července 2013.

xiii)

Odchylně od čl. 18a odst. 1 budou v průběhu roku 2014 Chorvatsku přiděleny správní kompetence provozovatelů letadel poté, co provozovatel splní své povinnosti za rok 2013, ledaže se předchozí orgány správy a Chorvatsko dohodnou na jiném datu na žádost provozovatele letadla podanou do šesti měsíců ode dne, kdy Komise zveřejnila aktualizovaný seznam operátorů zohledňující přistoupení Chorvatska. V takovém případě dojde k přidělení nejpozději v roce 2020 s ohledem na obchodovací období, jež začíná v roce 2021.

xiv)	Odchylně od bodu 6 přílohy I budou dodatečné činnosti v oblasti letectví zahrnuty od 1. ledna 2014.

b)	Aniž jsou dotčeny výše uvedené odchylky, uvede Chorvatsko v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k zajištění souladu se směrnicí ke dni přistoupení a po celý rok 2013.

32010 R 0920: nařízení Komise (EU) č. 920/2010 ze dne 7. října 2010 o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 270, 14.10.2010, s. 1):

Články 16, 29, 41, 46 a 54 a příloha VIII, pokud jde o činnosti v oblasti letectví, se v Chorvatsku použijí ode dne 1. ledna 2014.

II. KVALITA OVZDUŠÍ

32008 L 0050: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

a)	Odchylně od přílohy XIV je referenčním rokem pro účely bodu A prvního pododstavce druhý rok po skončení roku, v němž Chorvatsko přistoupí. Průměrný ukazatel expozice pro daný referenční rok bude klouzavá koncentrace za rok přistoupení a první dva roky následující po roce přistoupení.

b)	Odchylně od bodu B přílohy XIV je cíl snížení expozice vypočten ve vztahu k průměrnému ukazateli expozice za referenční rok, který odpovídá druhému roku po skončení roku, v němž Chorvatsko přistoupí.

III. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

31999 L 0031: směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

Odchylně od čl. 5 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), b) a c) se požadavek na snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky na 75 %, 50 % a 35 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1997 v Chorvatsku uplatní v souladu s níže uvedenými lhůtami.

Chorvatsko zajistí postupné snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky podle tohoto harmonogramu:

i)	do 31. prosince 2013 se podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky sníží na 75 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1997,

ii)	do 31. prosince 2016 se podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky sníží na 50 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1997,

iii)	do 31. prosince 2020 se podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky sníží na 35 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1997.

Odchylně od čl. 14 písm. c) musí všechny stávající skládky v Chorvatsku splňovat požadavky směrnice, s výjimkou požadavků stanovených v bodě 1 přílohy I, k 31. prosinci 2018.

Chorvatsko zajistí postupné snižování množství odpadu uloženého na stávajících skládkách, které nejsou v souladu se směrnicí, podle těchto maximálních ročních množství:

—	do 31. prosince 2013: 1 710 000 tun,

—	do 31. prosince 2014: 1 410 000 tun,

—	do 31. prosince 2015: 1 210 000 tun,

—	do 31. prosince 2016: 1 010 000 tun,

—	do 31. prosince 2017: 800 000 tun.

Chorvatsko předloží Komisi do 31. prosince každého roku, počínaje rokem přistoupení, zprávu o postupném provádění uvedené směrnice a o dosahování přechodných cílů.

IV. JAKOST VOD

31991 L 0271: směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

Odchylně od článků 3, 4, 5, 6 a 7 se požadavky na stokové soustavy a čištění městských odpadních vod v Chorvatsku plně uplatňují od 1. ledna 2024 v souladu s těmito přechodnými cíli:

do 31. prosince 2018 bude souladu s uvedenou směrnicí dosaženo pro aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 15 000, s výjimkou těchto pobřežních aglomerací:

Bibinje – Sukošan,

Biograd,

Jelsa – Vrboska,

Makarska,

Mali Lošinj,

Malinska – Njivice,

Nin,

Pirovac – Tisno – Jezera,

Pula – sjever,

Vela Luka,

Vir;

do 31. prosince 2020 bude souladu s uvedenou směrnicí dosaženo pro aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000, jejichž odpadní vody jsou vypouštěny do citlivých oblastí, jakož i pro čistírny odpadních vod, které se nacházejí v příslušných povodích Dunaje a nad dalšími citlivými oblastmi a přispívají ke znečištění těchto oblastí, a pro 11 pobřežních aglomerací uvedených v písmeni a);

c)	do 31. prosince 2023 bude souladu s uvedenou směrnicí dosaženo pro aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 2 000.

31998 L 0083: směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

Odchylně od částí A a C přílohy I se mikrobiologické ukazatele a indikační ukazatele v nich stanovené vztahují na Chorvatsko od 1. ledna 2019, pokud jde o následující oblasti zásobované vodou:

Oblast zásobovaná vodou	Oblast č.	Obyvatelstvo	kód NUTS
DA BJELOVAR	107	51 921	HR02
DA DARUVAR	125	25 608	HR02
DA ĐURĐEVAC	204	30 079	HR01
DA GORSKI KOTAR	306	26 430	HR03
DA HRVATSKO ZAGORJE	101	143 093	HR01
DA ISTOČNA SLAVONIJA – SLAVONSKI BROD	129	124 349	HR02
DA ISTRA	301	97 046	HR03
DA JASTREBARSKO-KLINČA SELA	114	23 213	HR01
DA KARLOVAC-DUGA RESA	116	91 511	HR02
DA KNIN	404	17 187	HR03
DA KOPRIVNICA	203	58 050	HR01
DA KRIŽEVCI	103	36 338	HR01
DA LAPAC	311	1 880	HR03
DA LIČKA JESENICA	118	13 893	HR02
DA NAŠICE	210	37 109	HR02
DA NERETVA-PELJEŠAC-KORČULA-LASTOVO-MLJET	407	58 246	HR03
DA OGULIN	117	25 192	HR02
DA OPATIJA-RIJEKA-KRK	304	238 088	HR03
DA OTOČAC	309	15 434	HR03
DA OZALJ	113	11 458	HR02
DA PETRINJA-SISAK	121	84 528	HR02
DA PISAROVINA	115	3 910	HR01
DA PITOMAČA	205	10 465	HR02
DA POŽEŠTINE	128	70 302	HR02
DA SVETI IVAN ZELINA	102	17 790	HR01
DA UDBINA-KORENICA	310	6 747	HR03
DA VARAŽDIN	201	184 769	HR01
DA VELIKA GORICA	503	75 506	HR01
DA ZAGREB	501	831 047	HR01
DA ZAPREŠIĆ	502	50 379	HR01
DA ZRMANJA-ZADAR	401	158 122	HR03
DA ŽRNOVNICA	307	20 160	HR03

V. INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ (IPOZ)

31999 L 0013: směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních (Úř. věst. L 85, 29.3.1999, s. 1).

Odchylně od článku 5 a příloh IIA a IIB se mezní hodnoty emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních vztahují v Chorvatsku na následující zařízení od stanovených dat:

ode dne 1. ledna 2014:

1.	ČATEKS, dioničko društvo za proizvodnju tkanine, umjetne kože, kućanskog rublja i proizvoda za šport i rekreaciju (ČATEKS d.d.), Čakovec, Ulica Zrinsko-Frankopanska 25,

2.	Drvna industrija KLANA d.d. (DI KLANA d.d.), Klana, Klana 264;

ii)

ode dne 1. ledna 2015:

1.	HEMPEL društvo s ograničenom odgovornošću Prerađivačka kemijska industrija (HEMPEL d.o.o.), Umag, Novigradska ulica 32,

2.	ALUFLEXPACK, proizvodno, trgovačko, export-import društvo s ograničenom odgovornošću (ALUFLEXPACK, d.o.o.), Zadar, Murvica bb – pogon Zadar (závod Zadar, umístění: Zadar, Murvica bb),

3.	ALUFLEXPACK, proizvodno, trgovačko, export-import društvo s ograničenom odgovornošću (ALUFLEXPACK, d.o.o.), Zadar, Murvica bb – pogon Umag (závod Umag, umístění: Umag, Ungarija bb);

iii)

ode dne 1. ledna 2016:

1.	PALMA društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju pogrebnih potrepština (PALMA d.o.o.), Jastrebarsko, Donja Reka 24,

2.	FERRO-PREIS društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju lijevanih, kovanih i prešanih metalnih proizvoda (FERRO-PREIS d.o.o.), Čakovec, Dr. Tome Bratkovića 2,

3.	AD PLASTIK dioničko društvo za proizvodnju dijelova i pribora za motorna vozila i proizvoda iz plastičnih masa (AD PLASTIK d.d.), Solin, Matoševa ulica 8 – umístění: Zagreb, Jankomir 5,

4.	REMONT ŽELJEZNIČKIH VOZILA BJELOVAR društvo s ograničenom odgovornošću (RŽV d.o.o.), Bjelovar, Trg kralja Tomislava 2,

5.	FEROKOTAO d.o.o. za proizvodnju transformatorskih kotlova i ostalih metalnih konstrukcija (FEROKOTAO d.o.o.), Kolodvorska bb, Donji Kraljevec,

6.	SAME DEUTZ-FAHR Žetelice, društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju i usluge (SAME DEUTZ-FAHR Žetelice d.o.o.), Županja, Industrijska 5,

7.	CMC Sisak d.o.o. za proizvodnju i usluge (CMC Sisak d.o.o.), Sisak, Braće Kavurića 12,

8.	METALSKA INDUSTRIJA VARAŽDIN dioničko društvo (MIV d.d.), Varaždin, Fabijanska ulica 33,

9.	CHROMOS BOJE I LAKOVI, dioničko društvo za proizvodnju boja i lakova (CHROMOS BOJE I LAKOVI, d.d.), Zagreb, Radnička cesta 173/d,

10.	CHROMOS-SVJETLOST, Tvornica boja i lakova, društvo s ograničenom odgovornošću (CHROMOS-SVJETLOST d.o.o.), Lužani, Mijata Stojanovića 13,

11.	MURAPLAST društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju i preradu plastičnih masa (MURAPLAST d.o.o.), Kotoriba, Industrijska zona bb,

12.	ISTRAPLASTIKA dioničko društvo za proizvodnju ambalaže (ISTRAPLASTIKA d.d.), Pazin, Dubravica 2/a,

13.	GRUDINA društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju i usluge (GRUDINA d.o.o.), Županja, Aleja Matice hrvatske 21,

14.	SLAVICA - KEMIJSKA ČISTIONICA, vlasnik Slavica Hinek, Beli Manastir, J. J. Strossmayera 17,

15.	MIDA d.o.o. za usluge i ugostiteljstvo (MIDA d.o.o.), Osijek, Ivana Gundulića 206,

16.	EXPRESS KEMIJSKA ČISTIONA, vlasnik Ivanka Drčec, Križevci, Ulica Petra Preradovića 14,

17.	Kemijska čistionica „BISER“, vlasnik Gojko Miletić, Dubrovnik, Nikole Tesle 20,

18.	Kemijska čistionica „ELEGANT“, vlasnik Frane Miletić, Dubrovnik, Andrije Hebranga 106,

19.	KOLAR obrt za kemijsko čišćenje odjeće, vlasnik Svjetlana Kolar, Žakanje, Kamanje 70/a,

20.	MM d.o.o. za trgovinu i usluge (MM d.o.o.), Draganić, Lug 112,

21.	KEMIJSKA ČISTIONA „AGATA“, vlasnik Branko Szabo, Virovitica, S. Radića 66,

22.	Obrt za kemijsko čišćenje odjeća „KEKY“, vlasnik Jovita Malek-Milovanović, Pula, Dubrovačke bratovštine 29,

23.	LORNA d.o.o. za pranje i kemijsko čišćenje tekstila i krznenih proizvoda (LORNA d.o.o.), Pula, Valdebečki put 3,

24.	KEMIJSKA ČISTIONICA I KOPIRANJE KLJUČEVA „ŠUPER“, vlasnik Ivan Šuper, Virovitica, J.J. Strossmayera 5,

25.	KEMIJSKO ČIŠĆENJE ŠTEFANEC kemijsko čišćenje tekstila i krznenih proizvoda, vlasnik Nadica Štefanec, Koprivnica, Ledinska 1a,

26.	ARIES društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju glazbala i usluge (ARIES d.o.o.), Varaždin, Creska 3,

27.	OBRT ZA PRANJE I ČIŠĆENJE TEKSTILA I ODJEĆE ĐORĐEVIĆ, vlasnik Javorka Đorđević, Makarska, Ante Starčevića 2,

28.	OBRT ZA USLUGE PRANJA I KEMIJSKOG ČIŠĆENJA „KORDIĆ“, vlasnik Pero Kordić, Makarska, Kipara Rendića 2,

29.	Kemijsko čišćenje tekstila i krznenih proizvoda ČISTIONICA GALEB, vlasnik Stipan Radović, Zadar, Varoška 6,

30.	KEMIJSKA ČISTIONICA, vlasnik Krešimir Borovec, Varaždin, Juraja Habdelića 2,

31.	KEMIJSKA ČISTIONICA „VBM“, vlasnik Biserka Posavec, Maruševec, Biljevec 47,

32.	OBRT ZA KEMIJSKO ČIŠĆENJE I PRANJE RUBLJA „PLITVICE“, vlasnik Momirka Ninić, Pula, Rizzijeva 34,

33.	„ANA“ KEMIJSKA ČISTIONA, vlasnik Saša Dadić, Pula, Zagrebačka 18,

34.	Kemijska čistionica, vlasnik Gordana Bralić, Trogir, Put Demunta 16,

35.	„ECONOMATIC“ – PRAONICA RUBLJA, vlasnik Marino Bassanese, Umag, Savudrijska cesta 9,

36.	SERVIS ZA ČIŠĆENJE „SJAJ“, vlasnik Danijela Brković, Virovitica, Golo Brdo 2A.

Odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. b) povinnost provozovatele příslušnému orgánu uspokojivým způsobem prokázat, že je používána nejlepší dostupná technika, pokud jde o natírání při stavbě lodí, platí v Chorvatsku ve vztahu k následujícím zařízením ode dne 1. ledna 2016:

1.	BRODOTROGIR d.d., Trogir, Put brodograditelja 16,

2.	NCP-NAUTIČKI CENTAR PRGIN-REMONTNO BRODOGRADILIŠTE ŠIBENIK d.o.o. za remont i proizvodnju brodova (NCP – REMONTNO BRODOGRADILIŠTE ŠIBENIK d.o.o.), Šibenik, Obala Jerka Šižgorića 1,

3.	BRODOGRADILIŠTE VIKTOR LENAC dioničko društvo (BRODOGRADILIŠTE VIKTOR LENAC d.d.), Rijeka, Martinšćica bb,

4.	MAJ BRODOGRADILIŠTE d.d., Rijeka, Liburnijska 3,

5.	BRODOSPLIT-BRODOGRADILIŠTE društvo s ograničenom odgovornošću (BRODOSPLIT-BRODOGRADILIŠTE d.o.o.), Split, Put Supavla 21,

6.	ULJANIK Brodogradilište, d.d., Pula, Flaciusova 1.

32001 L 0080: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1).

Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 3 se mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky vztahují na následující zařízení v Chorvatsku ode dne 1. ledna 2018:

1.	BELIŠĆE d.d., Belišće: parní kotel K3+K4 (240 MW),

2.	DIOKI d.d., Zagreb: parní kotel SG 6401C (86 MW),

3.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, TE Plomin 1: parní kotel (338 MW),

4.	TE PLOMIN d.o.o., Plomin, TE Plomin 2: parní kotel (544 MW),

5.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, TE Rijeka: parní kotel (800 MW),

6.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, TE Sisak – blok 1: parní kotle 1A+1B (548 MW),

7.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, TE Sisak – blok 2: parní kotle 2A+2B (548 MW),

8.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, TE-TO Zagreb: sestává z bloku C parního kotle K3, horkovodních kotlů VK 3, VK 4, VK 5, VK 6 a parního kotle PK 3 (celkem: 828 MW),

9.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, EL-TO Zagreb: sestává z bloku 30 MW s parními kotly K4 (K8) a K5 (K9), bloku 12 MW s parním kotlem K3 (K6), horkovodních kotlů WK 1 a WK 3 a parního kotle K2 (K7) (celkem: 510 MW),

10.	HEP-Proizvodnja d.o.o., Zagreb, TE-TO Osijek: parní kotle K1+K2 (celkem: 196 MW).

32008 L 0001: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění) (Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8).

Odchylně od čl. 5 odst. 1 požadavky na udělení povolení pro stávající zařízení v Chorvatsku platí pro následující zařízení ode dne uvedeného pro každé zařízení, pokud jde o povinnost provozovat tato zařízení v souladu s mezními hodnotami emisí, odpovídajícími ukazateli nebo technickými opatřeními založenými na nejlepších dostupných technikách podle čl. 2 bodu 12:

ode dne 1. ledna 2014:

1.	NAŠICECEMENT Tvornica cementa, dioničko društvo (NAŠICECEMENT d.d. Našice), Našice, Tajnovac 1, IPOZ činnost 3.1,

2.	LIPIK GLAS za proizvodnju stakla društvo s ograničenom odgovornošću (LIPIK GLAS d.o.o.), Lipik, Staklanska b.b., IPOZ činnost 3.3,

3.	KOKA peradarsko prehrambena industrija dioničko društvo (KOKA d.d.), Varaždin, Jalkovečka ulica bb – farma br. 18 (farma č. 18, umístění: Čakovec, Totovec), IPOZ činnost 6.6.a,

4.	ŽITO d.o.o. za proizvodnju i trgovinu (ŽITO d.o.o.), Osijek, Đakovština 3 – farma Forkuševci, IPOZ činnost 6.6.c,

5.	ŽITO d.o.o. za proizvodnju i trgovinu (ŽITO d.o.o.), Osijek, Đakovština 3 – farma V. Branjevina, IPOZ činnost 6.6.c,

6.	Drvna industrija KLANA d.d. (DI KLANA d.d.), Klana, Klana 264, IPOZ činnost 6.7,

7.	ČATEKS, dioničko društvo za proizvodnju tkanine, umjetne kože, kućanskog rublja i proizvoda za šport i rekreaciju (ČATEKS d.d.), Čakovec, Ulica Zrinsko-Frankopanska 25, IPOZ činnost 6.7;

ode dne 1. ledna 2015:

1.	CIMOS LJEVAONICA ROČ d.o.o. proizvodnja aluminijskih odljevaka (CIMOS LJEVAONICA ROČ d.o.o.), Roč, Stanica Roč 21, IPOZ činnost 2.5.b,

2.	P. P. C. BUZET društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju, trgovinu i usluge (P. P. C. BUZET d.o.o.), Buzet, Most 24, IPOZ činnost 2.5.b,

3.	Vetropack Straža tvornica stakla d.d. Hum na Sutli (Vetropack Straža d.d. Hum na Sutli), Hum na Sutli, Hum na Sutli 203, IPOZ činnost 3.3,

4.	KOKA peradarsko prehrambena industrija dioničko društvo (KOKA d.d.), Varaždin, Jalkovečka ulica bb – pogon mesa (zpracování masa), IPOZ činnost 6.4.a,

5.	SLADORANA TVORNICA ŠEĆERA dioničko društvo (SLADORANA d.d.), Županja, Šećerana 63, IPOZ činnost 6.4.b,

6.	KOKA peradarsko prehrambena industrija dioničko društvo (KOKA d.d.), Varaždin, Jalkovečka ulica bb – farma br. 19 (farma č. 19, umístění: Donji Martijanec, Vrbanovec), IPOZ činnost 6.6.a,

7.	ŽITO d.o.o. za proizvodnju i trgovinu (ŽITO d.o.o.), Osijek, Đakovština 3 – farma Slaščak, IPOZ činnost 6.6.b,

8.	ŽITO d.o.o. za proizvodnju i trgovinu (ŽITO d.o.o.), Osijek, Đakovština 3 – farma Magadenovac, IPOZ činnost 6.6.c,

9.	ALUFLEXPACK, proizvodno, trgovačko, export-import društvo s ograničenom odgovornošću (ALUFLEXPACK, d.o.o.), Zadar, Murvica bb – pogon Umag (závod Umag, umístění: Umag, Ungarija bb), IPOZ činnost 6.7,

10.	ALUFLEXPACK, proizvodno, trgovačko, export-import društvo s ograničenom odgovornošću (ALUFLEXPACK, d.o.o.), Zadar, Murvica bb – pogon Zadar (závor Zadar, umístění: Zadar, Murvica bb), IPOZ činnost 6.7,

11.	HEMPEL društvo s ograničenom odgovornošću Prerađivačka kemijska industrija (HEMPEL d.o.o.), Umag, Novigradska ulica 32, IPOZ činnost 6.7,

12.	BELIŠĆE dioničko društvo za proizvodnju papira, kartonske ambalaže, strojeva, primarnu i finalnu preradu drva i suhu destilaciju drva (BELIŠĆE d.d.), Belišće, Trg Ante Starčevića 1 – kromě parních kotlů K3 a K4 (přechodné období do 31. prosince 2017, viz níže), IPOZ činnost 6.1.b,

13.	MAZIVA-ZAGREB d.o.o. za proizvodnju i trgovinu mazivima i srodnim proizvodima (MAZIVA-ZAGREB d.o.o.), Zagreb, Radnička cesta 175, IPOZ činnost 1.2;

ode dne 1. července 2015:

GAVRILOVIĆ Prva hrvatska tvornica salame, sušena mesa i masti M. Gavrilovića potomci, d.o.o. (GAVRILOVIĆ d.o.o.), Petrinja, Gavrilovićev trg 1 – pogon klaonice: papkari, rezanje i prerada mesa i proizvodnja prerađevina od peradi i papkara, te skladištenje mesa (jateční závod: dobytek, krájení a zpracování masa, výroba zpracovaných produktů z drůbeže a dobytka a uskladňování masa), IPOZ činnost 6.4.a;

ode dne 1. ledna 2016:

1.	FERRO-PREIS društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju lijevanih, kovanih i prešanih metalnih proizvoda (FERRO-PREIS d.o.o.), Čakovec, Dr. Tome Bratkovića 2, IPOZ činnost 2.4,

2.	CEMEX Hrvatska dioničko društvo za proizvodnju i prodaju cementa i drugih građevinskih materijala (CEMEX Hrvatska d.d.), Kaštel Sućurac, Cesta dr. Franje Tuđmana bb – pogon Sv. Kajo (závod Sv. Kajo), IPOZ činnost 3.1,

3.	CEMEX Hrvatska dioničko društvo za proizvodnju i prodaju cementa i drugih građevinskih materijala (CEMEX Hrvatska d.d.), Kaštel Sućurac, Cesta dr. Franje Tuđmana bb – pogon Sv. Juraj (závod Sv. Juraj), IPOZ činnost 3.1,

4.	CEMEX Hrvatska dioničko društvo za proizvodnju i prodaju cementa i drugih građevinskih materijala (CEMEX Hrvatska d.d.), Kaštel Sućurac, Cesta dr. Franje Tuđmana bb – pogon 10. kolovoza (závod 10. kolovoza), IPOZ činnost 3.1,

5.	KIO KERAMIKA d.o.o. za proizvodnju keramičkih pločica – "u stečaju" (KIO KERAMIKA d.o.o. – "u stečaju"), Orahovica, V. Nazora bb – pogon Orahovica (závod Orahovica, umístění: Orahovica, V. Nazora bb), IPOZ činnost 3.5,

6.	KIO KERAMIKA d.o.o. za proizvodnju keramičkih pločica – "u stečaju" (KIO KERAMIKA d.o.o. – "u stečaju"), Orahovica, V. Nazora bb - pogon Rujevac (závod Rujevac, umístění: Dvor, Rujevac bb), IPOZ činnost 3.5,

7.	PLIVA HRVATSKA d.o.o. za razvoj, proizvodnju i prodaju lijekova i farmaceutskih proizvoda (PLIVA HRVATSKA d.o.o.), Zagreb, Prilaz baruna Filipovića 25 – pogon Savski Marof (závod Savski Marof, umístění: Prigorje Brdovečko, Prudnička 98), IPOZ činnost 4.5,

8.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – mesna industrija (zpracování masa, umístění: Sv. Petar u Šumi), IPOZ činnost 6.4.a a 6.4.b,

9.	KOKA peradarsko prehrambena industrija dioničko društvo (KOKA d.d.), Varaždin, Jalkovečka ulica bb – farma br. 20 (farma č. 20, umístění: Petrijanec-Nova Ves), IPOZ činnost 6.6.a,

10.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Sv. Petar u Šumi 8 (umístění: Sveti Petar u Šumi), IPOZ činnost 6.6.a,

11.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Sv. Petar u Šumi 9 (umístění: Sveti Petar u Šumi), IPOZ činnost 6.6.a,

12.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Barban (umístění: Barban), IPOZ činnost 6.6.a,

13.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Muntrilj (umístění: Muntrilj), IPOZ činnost 6.6.a,

14.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Šikuti (umístění: Svetvinčenat), IPOZ činnost 6.6.a,

15.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Žminj 2 (umístění: Žminj), IPOZ činnost 6.6.a,

16.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Surani 2 (umístění: Tinjani, Surani), IPOZ činnost 6.6.a,

17.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Pilati (umístění: Lovrin, Pilati), IPOZ činnost 6.6.a,

18.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Škropeti 2 (umístění: Škropeti), IPOZ činnost 6.6.a,

19.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Katun 2 (umístěn: Trviz, Katun Trviski), IPOZ činnost 6.6.a,

20.	PURIS, poljoprivredna, prehrambena, trgovačka i ugostiteljska djelatnost, dioničko društvo (PURIS d.d.), Pazin, Hrvatskog narodnog preporoda 2 – farma Srbinjak (umístění: Jakovici, Srbinjak), IPOZ činnost 6.6.a,

21.	AD PLASTIK dioničko društvo za proizvodnju dijelova i pribora za motorna vozila I proizvoda iz plastičnih masa (AD PLASTIK d.d.), Solin, Matoševa ulica 8 – umístění: Zagreb, Jankomir 5, IPOZ činnost 6.7,

22.	BRODOSPLIT-BRODOGRADILIŠTE društvo s ograničenom odgovornošću (BRODOSPLIT-BRODOGRADILIŠTE d.o.o.), Split, Put Supavla 21, IPOZ činnost 6.7,

23.	CHROMOS BOJE I LAKOVI, dioničko društvo za proizvodnju boja i lakova (CHROMOS BOJE I LAKOVI, d.d.), Zagreb, Radnička cesta 173/d, IPOZ činnost 6.7,

24.	MURAPLAST društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju i preradu plastičnih masa (MURAPLAST d.o.o.), Kotoriba, Industrijska zona bb, IPOZ činnost 6.7,

25.	3. MAJ BRODOGRADILIŠTE d.d., Rijeka, Liburnijska 3, IPOZ činnost 6.7,

26.	CHROMOS-SVJETLOST, Tvornica boja i lakova, društvo s ograničenom odgovornošću (CHROMOS-SVJETLOST d.o.o.), Lužani, Mijata Stojanovića 13, IPOZ činnost 6.7,

27.	BRODOTROGIR d.d., Trogir, Put brodograditelja 16, IPOZ činnost 6.7,

28.	ULJANIK Brodogradilište, d.d., Pula, Flaciusova 1, IPOZ činnost 6.7;

ode dne 1. ledna 2017:

1.	METALSKA INDUSTRIJA VARAŽDIN dioničko društvo (MIV d.d.), Varaždin, Fabijanska ulica 33, IPOZ činnost 2.4,

2.	KANDIT PREMIJER d.o.o. za proizvodnju, promet i usluge (KANDIT PREMIJER d.o.o.), Osijek, Frankopanska 99, IPOZ činnost 6.4.b,

3.	KOKA peradarsko prehrambena industrija dioničko društvo (KOKA d.d.), Varaždin, Jalkovečka ulica bb – farma br. 21 (farma č. 21, umístění: Čakovec, Totovec), IPOZ činnost 6.6.a,

4.	ŽITO d.o.o. za proizvodnju i trgovinu (ŽITO d.o.o.), Osijek, Đakovština 3 – farma Lužani, IPOZ činnost 6.6.b;

ode dne 1. ledna 2018:

BELIŠĆE dioničko društvo za proizvodnju papira, kartonske ambalaže, strojeva, primarnu i finalnu preradu drva i suhu destilaciju drva (BELIŠĆE d.d.), Belišće, Trg Ante Starčevića 1 – parni kotao K3, parni kotao K4 (parní kotel K3, parní kotel K4), IPOZ činnost 1.1 (týká se pouze parních kotlů K3 a K4),

2.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 – KTE Jertovec (elektrárna s kombinovaným cyklem Jertovec, umístění: Konjšćina, Jertovec, Jertovec 151), IPOZ činnost 1.1,

3.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 – TE Plomin 1 (tepelná elektrárna Plomin 1, umístění: Plomin, Plomin bb), IPOZ činnost 1.1,

4.	TE PLOMIN društvo s ograničenom odgovornošću za proizvodnju električne energije (TE PLOMIN d.o.o.), Plomin, Plomin bb – TE Plomin 2 (tepelná elektrárna Plomin 2, umístění: Plomin, Plomin bb), IPOZ činnost 1.1,

5.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 - EL-TO Zagreb (elektrárna Zagreb – teplárna, umístění: Zagreb, Zagorska 1), IPOZ činnost 1.1,

6.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 – TE-TO Zagreb (tepelná elektrárna Zagreb – teplárna, umístění: Zagreb, Kuševačka 10 a), IPOZ činnost 1.1,

7.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 – TE Sisak (tepelná elektrárna Sisak, umístění: Sisak, Čret bb), IPOZ činnost 1.1,

8.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 – TE-TO Osijek (tepelná elektrárna Osijek – teplárna, umístění: Osijek, Martina Divalta 203), IPOZ činnost 1.1,

9.	HEP-Proizvodnja d.o.o. za proizvodnju električne i toplinske energije (HEP-Proizvodnja d.o.o.), Zagreb, Ulica grada Vukovara 37 – TE Rijeka (tepelná elektrárna Rijeka, umístění: Kostrena, Urinj bb), IPOZ činnost 1.1,

10.	DIOKI Organska petrokemija dioničko društvo (DIOKI d.d.), Zagreb, Čulinečka cesta 252, IPOZ činnost 1.1,

11.	INA-INDUSTRIJA NAFTE, d.d. (INA, d.d.), Zagreb, Avenija V. Holjevca 10 – Rafinerija nafte Rijeka - Urinj (ropná rafinérie Rijeka – Urinj,umístění: Kostrena, Urinj), IPOZ činnost 1.2,

12.	INA-INDUSTRIJA NAFTE, d.d. (INA, d.d.), Zagreb, Avenija V. Holjevca 10 – Rafinerija nafte Sisak (ropná rafinérie Sisak, umístění: Sisak, Ante Kovačića 1), IPOZ činnost 1.2,

13.	ŽELJEZARA SPLIT poduzeće za proizvodnju i preradu čelika d.d. „u stečaju“ (ŽELJEZARA SPLIT d.d. „u stečaju“), Kaštel Sućurac, Cesta dr. F. Tuđmana bb, IPOZ činnost 2.2,

14.	PETROKEMIJA, d.d. tvornica gnojiva (PETROKEMIJA, d.d.), Kutina, Aleja Vukovar 4, IPOZ činnost 4.2.b.

VI. CHEMICKÉ LÁTKY

32006 R 1907: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

Odchylně od čl. 23 odst. 1 a 2 a od článku 28, které stanovují lhůtu pro registraci a předběžnou registraci látek v nich uvedených, se výrobcům, dovozcům a výrobcům předmětů usazeným v Chorvatsku poskytuje pro předběžnou registraci zavedených látek přechodné období v délce šesti měsíců ode dne přistoupení. Lhůta stanovená v čl. 23 odst. 1 a 2 pro první a druhou registraci činí dvanáct měsíců ode dne přistoupení.

b)	Články 6, 7, 9, 17, 18 a 33 se v Chorvatsku nepoužijí po dobu šesti měsíců ode dne přistoupení.

Odchylně od přechodných opatření pro látky zahrnuté do přílohy XIV se žadatelům usazeným v Chorvatsku poskytuje přechodné období v délce šesti měsíců ode dne přistoupení, do jehož skončení musí být doručeny žádosti o povolení, pokud lhůta pro podání žádosti uplyne přede dnem přistoupení nebo do šesti měsíců od tohoto dne.

(1) Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33) a s účinkem od 30. dubna 2006 zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(3) NACE: viz 31990 R 3037: Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1);

(4) NACE: viz 31990 R 3037: Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).

(5) Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 1.

(6) Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 27.

(7) Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65.

(8) Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1.

(9) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.“

Dodatek k PŘÍLOZE V

Chorvatskem poskytnutý seznam (1) léčivých přípravků, u nichž rozhodnutí o registraci vydané podle chorvatských právních předpisů přede dnem přistoupení zůstane v platnosti, dokud nebude prodlouženo v souladu s acquis Unie, nebo do 30. června 2017, podle toho, co nastane dříve.

Uvedení léčivého přípravku na tomto seznamu samo o sobě neznamená, že pro něj bylo vydáno rozhodnutí o registraci v souladu s acquis Unie.

(1) Viz Úř. věst. C 119 E, 24.4.2012.

PŘÍLOHA VI

Rozvoj venkova (uvedený v čl. 35 odst. 2 aktu o přistoupení)

DOČASNÁ DODATEČNÁ OPATŘENÍ NA ROZVOJ VENKOVA PRO CHORVATSKO

A. Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací

V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020 bude v případě Chorvatska v souladu se zásadami stanovenými v článku 34 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 poskytována zemědělcům zvláštní podpora pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství, a to u žádostí schválených do 31. prosince 2017, pokud v novém nařízení o rozvoji venkova na programové období 2014–2020 nebude stanoveno žádné obdobné opatření nebo podpora obecné povahy.

B. Seskupení producentů

V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020 bude v případě Chorvatska v souladu se zásadami stanovenými v článku 35 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 seskupením producentů uznaným příslušným chorvatským orgánem do 31. prosince 2017 poskytována zvláštní podpora pro usnadnění zřizování seskupení producentů a jejich správní provoz, pokud v novém nařízení o rozvoji venkova na programové období 2014–2020 nebude stanoveno žádné obdobné opatření nebo podpora obecné povahy.

C. Leader

V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020 bude v případě Chorvatska stanovena minimální sazba příspěvku z EZFRV do programu pro rozvoj venkova Leader v průměru na úrovni odpovídající alespoň polovině procentního podílu na rozpočtu platného pro ostatní členské státy, je-li takovýto požadavek stanoven.

D. Příplatky k přímým platbám

1.	Podporu lze poskytovat zemědělcům, kterým lze poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podporu podle článku 132 nařízení Rady (ES) č. 73/2009.

Podpora poskytnutá určitému zemědělci za roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:

a)	úrovní přímých plateb platnou v Chorvatsku pro daný rok v souladu s článkem 121 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a

b)	45 % úrovně přímých plateb platné v Unii ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce.

3.	Příspěvek Unie k podpoře poskytnuté v Chorvatsku podle tohoto pododdílu D v souvislosti s roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne 20 % jejích celkových ročních prostředků určených pro EZFRV.

4.	Míra příspěvku Unie k příplatkům k přímým platbám nepřesáhne 80 %.

E. Nástroj předvstupní pomoci – rozvoj venkova

Chorvatsko může i nadále uzavírat smlouvy nebo přijímat závazky v rámci programu IPARD podle nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (1), a to až do té doby, kdy začne uzavírat smlouvy nebo přebírat závazky podle příslušného nařízení o rozvoji venkova. Chorvatsko informuje Komisi, ke kterému dni začíná uzavírat smlouvy nebo přijímat závazky podle příslušného nařízení o rozvoji venkova.

2.	Komise za tímto účelem přijme nezbytná opatření postupem podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. K tomuto účelu je Komisi nápomocen Výbor pro nástroj předvstupní pomoci, uvedený v čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1085/2006.

F. Následné hodnocení programu IPARD

Pokud jde o provádění programu IPARD v případě Chorvatska, mohou být v legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020 výdaje související s následným hodnocením programu IPARD stanoveným v článku 191 nařízení Komise (ES) č. 718/2007 způsobilé v rámci technické pomoci.

G. Modernizace zemědělských hospodářství

V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020 se v případě Chorvatska maximální výše podpory na modernizaci zemědělských hospodářství stanoví na 75 % částky způsobilých investic na provádění směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (2), a to po dobu nejdéle čtyř let ode dne přistoupení podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice.

H. Dodržování norem

V legislativním rámci pro rozvoj venkova na programové období 2014–2020 je v případě Chorvatska třeba dodržet povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 platné v daném programovém období podle tohoto harmonogramu: požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí od 1. ledna 2014, požadavky uvedené v bodě B přílohy II se použijí od 1. ledna 2016 a požadavky uvedené v bodě C přílohy II se použijí od 1. ledna 2018.

(1) Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

PŘÍLOHA VII

Konkrétní závazky přijaté Chorvatskou republikou během přístupových jednání (uvedené v čl. 36 odst. 1 druhém pododstavci aktu o přistoupení)

1.	I nadále zajišťovat účinné provádění své strategie a akčního plánu v oblasti soudní reformy,

2.	i nadále posilovat nezávislost, odpovědnost, nestrannost a profesionalismus soudnictví,

3.	i nadále zlepšovat účinnost soudnictví,

4.	i nadále zlepšovat řešení případů vnitrostátních válečných zločinů,

i nadále zajišťovat trvalé a významné výsledky na základě účinného, efektivního a nestranného vyšetřování, stíhání a soudního rozhodování v případech organizované trestné činnosti a korupce na všech úrovních, včetně korupce na vysoké úrovni, a v citlivých oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek,

6.	i nadále zlepšovat své výsledky v oblasti posílených preventivních opatření v boji proti korupci a střetu zájmů,

7.	i nadále posilovat ochranu menšin, mimo jiné prostřednictvím účinného provádění ústavního zákona o právech národnostních menšin,

8.	i nadále řešit dosud nevyřešené otázky navracení uprchlíků,

9.	i nadále zlepšovat ochranu lidských práv,

10.	i nadále plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

PŘÍLOHA VIII

Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace chorvatského loďařského průmyslu (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)

Mají být restrukturalizovány tyto loďařské společnosti (dále jen „společnosti“):

—	Brodograđevna industrija 3. MAJ dioničko društvo, Rijeka (dále jen „3. MAJ“)

—	BRODOTROGIR d.d., Trogir (dále jen „Brodotrogir“)

—	BRODOGRAĐEVNA INDUSTRIJA SPLIT, dioničko društvo, Split (dále jen „Brodosplit“)

—	BRODOSPLIT-BRODOGRADILIŠTE SPECIJALNIH OBJEKATA društvo s ograničenom odgovornošću, Split (dále jen „BSO“)

—	BRODOGRADILIŠTE KRALJEVICA dioničko društvo za izgradnju i popravak brodova, Kraljevica (dále jen „Kraljevica“).

Chorvatsko souhlasilo, že provede restrukturalizaci těchto společností jejich privatizací na základě konkurenčního nabídkového řízení. Uchazeči předložili plány restrukturalizace těchto společností, které schválily chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž a Komise. Plány restrukturalizace budou součástí příslušných smluv o privatizaci, které budou uzavřeny mezi Chorvatskem a kupci těchto společností.

V plánech restrukturalizace předložených pro každou z těchto společností jsou upřesněny následující klíčové podmínky, které je třeba při procesu restrukturalizace dodržovat:

—

Veškerá státní podpora, kterou tyto společnosti ode dne 1. března 2006 získaly, musí být považována za podporu na restrukturalizaci. Společnosti poskytnou na plán restrukturalizace příspěvek z vlastních zdrojů, který musí být skutečný, nesmí zahrnovat státní podporu a musí představovat alespoň 40 % celkových nákladů na restrukturalizaci.

—

Celková výrobní kapacita uvedených společností bude ve srovnání se stavem k 1. červnu 2011 snížena z 471 324 CGT na 372 346 CGT. Společnosti sníží svou výrobní kapacitu nejpozději dvanáct měsíců od podepsání smlouvy o privatizaci. Kapacita bude snížena trvalým uzavřením skluzů loděnice, určením skluzů pro výlučně vojenskou výrobu ve smyslu článku 346 Smlouvy o fungování EU nebo omezením výrobních ploch. CGT jsou jednotky měření objemu výroby vypočítané podle platných pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

—

Celková roční výroba těchto společností bude na desetileté období začínající 1. lednem 2011 snížena na 323 600 CGT. Objem výroby těchto společností se sníží takto (1):

—	3. MAJ: 109 570 CGT,

—	Brodotrogir: 54 955 CGT,

—	Brodosplit a BSO: 132 078 CGT,

—	Kraljevica: 26 997 CGT.

Společnosti se mohou dohodnout na revizi svých individuálních výrobních omezení. Na základě závazných dohod mohou výslovně stanovit, kterou část své individuální výrobní kvóty (vyjádřené v CGT) si vzájemně postoupí. Celkové roční výrobní omezení ve výši 323 600 CGT musí být dodrženo.

—	Plán restrukturalizace rovněž upřesňuje řadu dalších opatření, která bude každá společnost uplatňovat, aby zajistila návrat k dlouhodobé životaschopnosti.

Každá následná změna těchto plánů musí být v souladu s výše uvedenými klíčovými podmínkami v procesu restrukturalizace a musí být předložena Komisi ke schválení.

Tyto společnosti už nedostanou žádnou další podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, dokud neuplyne alespoň deset let od podpisu smlouvy o privatizaci. Při přistoupení Komise Chorvatsku nařídí, aby získalo zpět veškerou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, která byla poskytnuta v rozporu s tímto ustanovením, včetně složeného úroku.

Plány restrukturalizace, které schválily chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž a Komise, budou součástí příslušných smluv o privatizaci, jež budou uzavřeny mezi Chorvatskem a kupci těchto společností. Smlouvy o privatizaci se předloží Komisi ke schválení a budou podepsány před přistoupením Chorvatska.

Komise bude pozorně monitorovat uplatňování plánů restrukturalizace a dodržování podmínek stanovených v této příloze, pokud jde o výši státní podpory, vlastní příspěvek, snížení kapacity, omezení výroby a opatření přijatých v zájmu zajištění návratu k životaschopnosti.

Toto monitorování se během období restrukturalizace provádí každoročně. Chorvatsko bude plnit všechna opatření v oblasti monitorování. Zejména:

—	Chorvatsko bude Komisi až do konce období restrukturalizace každého půl roku předkládat zprávy týkající se restrukturalizace přijímajících společností, a to nejpozději do 15. ledna a 15. července každého roku;

—	tyto zprávy budou obsahovat všechny informace nezbytné k monitorování procesu restrukturalizace, vlastního příspěvku, snížení kapacity, omezení výroby a opatření přijatých k zajištění návratu k životaschopnosti;

—	Chorvatsko bude až do konce roku 2020 každý rok nejpozději 15. července předkládat zprávu o ročním objemu výroby společností procházejících restrukturalizací;

—	Chorvatsko stanoví společnostem povinnost sdělit veškeré údaje, které by za jiných okolností mohly být považovány za důvěrné; Komise zajistí, aby důvěrné informace týkající se jednotlivých společností nebyly prozrazeny.

Komise může kdykoli rozhodnout, že zmocní nezávislého odborníka, aby vyhodnotil výsledky monitorování, provedl veškerý potřebný průzkum a podal zprávu Komisi. Chorvatsko bude s nezávislým odborníkem jmenovaným Komisí plně spolupracovat a zajistí, aby měl plný přístup ke všem informacím, které bude potřebovat ke splnění úkolů, které mu Komisí svěří.

Při přistoupení Komise Chorvatsku nařídí, aby získalo zpět veškerou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, která byla ode dne 1. března 2006 udělena konkrétní společnosti, včetně složeného úroku, pokud:

—	smlouva o privatizaci v případě dané společnosti dosud nebyla podepsána nebo do ní nejsou plně začleněny podmínky uvedené v plánu restrukturalizace, který schválily chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž a Komise, nebo

—	společnost dosud neposkytla z vlastních zdrojů skutečný příspěvek bez zahrnutí státní podpory, který by představoval alespoň 40 % nákladů na restrukturalizaci, nebo

—

v průběhu dvanácti měsíců od podepsání smlouvy o privatizaci nebylo přistoupeno ke snížení celkové výrobní kapacity. V takovém případě se navracení podpory požaduje pouze od společností, které nedosáhly následujícího individuálního snížení kapacity:

—	3. MAJ: o 46 543 CGT

—	Brodotrogir: o 15 101 CGT

—	Brodosplit a BSO: o 29 611 CGT

—	Kraljevica: o 9 636 CGT, nebo

—

celkové omezení výroby pro společnosti (tj. 323 600 CGT) bylo v letech 2011 až 2020 v některém z jednotlivých kalendářních let překročeno. V takovém případě bude požadováno zpětné získání podpory od společností, které svá individuální výrobní omezení (případně pozměněná na základě právně závazné dohody s jinou loďařskou společností) překročily.

(1) Roční výroba příslušné společnosti se vypočte takto: začátkem výroby lodi je plánovaný den předpokládaného řezání oceli a koncem výroby je den předpokládaného dodání lodi, jak je uveden ve smlouvě s kupcem (nebo předpokládaný den dodání nekompletní lodi, pokud se na stavbě lodi podílejí dvě společnosti). Počet CGT na jednu loď se přiděluje lineárně na kalendářní roky pokrývající období výroby. Celková výroba dané společnosti v daném roce se vypočítá jako součet CGT vyrobených za příslušný rok.

PŘÍLOHA IX

Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace ocelářství (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)

Chorvatsko Komisi dopisem ze dne 23. května 2011 informovalo, že obdrželo uznání dluhu od výrobce oceli CMC Sisak d.o.o. odpovídající podpoře na restrukturalizaci, která byla této společnosti poskytována v období od 1. března 2002 do 28. února 2007, včetně složeného úroku (1). Poskytnutá státní podpora bez složeného úroku činí 19 117 572,36 HRK.

V případě, že společnost CMC Sisak d.o.o. do přistoupení Chorvatska celkovou částku této podpory včetně složeného úroku nevrátí, nařídí Komise Chorvatsku, aby získalo zpět veškerou podporu na záchranu a restrukturalizaci, která byla této společnosti od 1. března 2006 poskytnuta, včetně složeného úroku.

(1) Vypočítaných v souladu s články 9 až 11 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1), naposledy pozměněného nařízením Komise (ES) č. 1125/2009 (Úř. věst. L 308, 24.11.2009, s. 5).

PROTOKOL

o některých ujednáních týkajících se případného jednorázového převodu jednotek přiděleného množství vydaných podle kjótského protokolu k rámcové úmluvě organizace spojených národů o změně klimatu na chorvatskou republiku a související vyrovnání

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

KONSTATUJÍCE, že vzhledem ke zvláštním historickým okolnostem, jež ovlivnily situaci v Chorvatsku, bylo dohodnuto vyjádřit ochotu poskytnout Chorvatsku pomoc prostřednictvím jednorázového převodu jednotek přiděleného množství vydaných podle Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Kjótský protokol“),

KONSTATUJÍCE, že by tento převod byl proveden pouze jednou, nezakládal by precedens a odrážel by ojedinělost a výjimečnost situace Chorvatska,

ZDŮRAZŇUJÍCE, že jakýkoli takovýto převod by muselo Chorvatsko vyrovnat úpravou svých závazků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (1) s cílem zajistit ekologickou vváženost tím, že se zabrání zvýšení celkového objemu povolených emisí Unie a Chorvatska do roku 2020,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

PŘEVOD

Článek 1

Tato část se použije na opatření týkající se případného jednorázového převodu určitého počtu jednotek přiděleného množství (jednotek AAU) vydaných podle Kjótského protokolu na Chorvatsko.

Článek 2

Převod se uskuteční pouze tehdy, pokud Chorvatsko vezme zpět odvolání podané proti rozhodnutí, které vydala sekce pověřená prosazováním v rámci Výboru pro kontrolu plnění závazků podle Kjótského protokolu, a to v souladu s příslušnými pravidly a lhůtami stanovenými pro zpětvzetí odvolání a před zahájením konference stran UNFCCC v Durbanu (28. listopadu – 9. prosince 2011).

Převod je podmíněn tím, že expertní tým UNFCCC pro přezkum po uplynutí srovnávacího období shledá, že Chorvatsko nesplnilo své závazky podle článku 3 Kjótského protokolu.

Převod se uskuteční pouze tehdy, pokud Chorvatsko vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby splnilo své závazky podle článku 3 Kjótského protokolu, včetně plného využití jednotek propadů pocházejících z využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví.

Článek 3

Veškerá rozhodnutí o převodu jednotek AAU jsou přijímána přezkumným postupem stanoveným v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2). Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu, zřízený článkem 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (3). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Žádné rozhodnutí o převodu jednotek AAU se nepřijme, pokud nebylo vydáno stanovisko.

Jednotky AAU, jež mají být převedeny, se odpočítají z množství jednotek AAU uvedených v článku 2 rozhodnutí Komise 2006/944/ES ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví příslušné úrovně emisí přidělené Společenství a každému jeho členskému státu v rámci Kjótského protokolu podle rozhodnutí Rady 2002/358/ES (4).

Převod nepřekročí celkové množství sedmi milionů jednotek AAU.

ČÁST II

VYROVNÁNÍ

Článek 4

Tato část se použije na vyrovnání, které má Chorvatsko poskytnout v případě převodu jednotek AAU v souladu s částí I.

Článek 5

1. Chorvatsko poskytne vyrovnání za veškeré jednotky AAU, jež na ně byly převedeny, úpravou svých závazků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES provedenou na základě tohoto článku.

Zejména bude množství odpovídající tunám ekvivalentu oxidu uhličitého veškerých převedených jednotek AAU odečteno od ročních emisních přídělů Chorvatska, jakmile budou tyto příděly stanoveny na základě čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES.

2. Komise údaje pro roční emisní příděly Chorvatska vyplývající z odpočtu provedeného v souladu s odstavcem 1 zveřejní.

(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1

(4) Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 87. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Komise 2010/778/EU (Úř. věst. L 332, 16.12.2010, s. 41).

ZÁVĚREČNÝ AKT

I. ZNĚNÍ ZÁVĚREČNÉHO AKTU

Zplnomocnění zástupci:

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ,

PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA,

PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA IRSKA,

PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA,

PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

CHORVATSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA,

PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MALTY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA RUMUNSKA,

PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

shromážděni v Bruselu dne devátého prosince dva tisíce jedenáct u příležitosti podpisu Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii,

potvrzují skutečnost, že v rámci konference mezi členskými státy Evropské unie a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii byly vypracovány a přijaty následující dokumenty:

Smlouva mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen „smlouva o přistoupení“);

II.	Akt o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „akt o přistoupení“);

III.

níže uvedené dokumenty, které se připojují k aktu o přistoupení:

příloha I	:	Seznam úmluv a protokolů, k nimž Chorvatská republika přistupuje dnem přistoupení (uvedený v čl. 3 odst. 4 aktu o přistoupení),
příloha II	:	Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazné a použitelné v Chorvatské republice od přistoupení (uvedený v čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení),
příloha III	:	Seznam uvedený v článku 15 aktu o přistoupení: úpravy aktů přijatých orgány,
příloha IV	:	Seznam uvedený v článku 16 aktu o přistoupení: jiná trvalá ustanovení,
příloha V	:	Seznam uvedený v článku 18 aktu o přistoupení: přechodná opatření,
příloha VI	:	Rozvoj venkova (uvedený v čl. 35 odst. 2 aktu o přistoupení),
příloha VII	:	Zvláštní závazky přijaté Chorvatskou republikou během přístupových jednání (uvedené v čl. 36 odst. 1 druhém pododstavci aktu o přistoupení),
příloha VIII	:	Závazky přijaté Chorvatskou republikou týkající se restrukturalizace chorvatského loďařského průmyslu (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení),
příloha IX	:	Závazky přijaté Chorvatskou republikou týkající se restrukturalizace odvětví oceli (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení);

B.	Protokol o některých ujednáních týkajících se případného jednorázového převodu jednotek přiděleného množství vydaných podle Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu na Chorvatskou republiku a související vyrovnání;

znění Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii spolu se smlouvami, které je mění nebo doplňují, včetně smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, smlouvy o přistoupení Řecké republiky, smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, smlouvy o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, smlouvy o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a smlouvy o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska v chorvatském jazyce.

Vysoké smluvní strany dosáhly politické dohody ohledně souboru úprav aktů přijatých orgány nutných z důvodu přistoupení a vyzývají Radu a Komisi, aby tyto úpravy přijaly před přistoupením v souladu s článkem 50 aktu o přistoupení, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 smlouvy o přistoupení, v případě potřeby doplněné a aktualizované s přihlédnutím k vývoji práva Unie.

Vysoké smluvní strany se zavazují sdělit Komisi a ostatním smluvním stranám veškeré informace nezbytné pro uplatňování aktu o přistoupení. Bude-li to nezbytné, budou tyto informace poskytnuty v takovém předstihu přede dnem přistoupení, aby bylo možné akt o přistoupení v celém rozsahu uplatňovat ode dne přistoupení, zejména v oblasti fungování vnitřního trhu. V této souvislosti má prvořadý význam včasné oznámení opatření přijatých Chorvatskou republikou podle článku 47 aktu o přistoupení. Komise může informovat Chorvatskou republiku o lhůtě, ve které považuje za vhodné obdržet nebo předat konkrétní informace.

Ke dni podpisu vysoké smluvní strany obdržely seznam stanovící informační povinnosti ve veterinární oblasti.

Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí následující prohlášení, která byla učiněna a která jsou připojena k tomuto závěrečnému aktu:

A.	Společné prohlášení stávajících členských států Společné prohlášení o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis

B.	Společné prohlášení některých stávajících členských států Společné prohlášení Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky o volném pohybu pracovníků: Chorvatsko

C.	Společné prohlášení stávajících členských států a Chorvatské republiky Společné prohlášení o Evropském rozvojovém fondu

D.	Prohlášení Chorvatské republiky Prohlášení Chorvatské republiky o přechodných opatřeních pro liberalizaci chorvatského trhu se zemědělskou půdou

5.	Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí výměnu dopisů mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou, která je připojena k tomuto závěrečnému aktu, o informačním a konzultačním postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením.

Съставено в Брюксел на девети декември две хиляди и единадесета година.

Hecho en Bruselas, el nueve de diciembre de dos mil once.

V Bruselu dne devátého prosince dva tisíce jedenáct.

Udfærdiget i Bruxelles den niende december to tusind og elleve.

Geschehen zu Brüssel am neunten Dezember zweitausendelf.

Kahe tuhande üheteistkümnenda aasta detsembrikuu üheksandal päeval Brüsselis.

'Εγινε στις Βρυξέλλες, στις εννέα Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες έντεκα.

Done at Brussels on the ninth day of December in the year two thousand and eleven.

Fait à Bruxelles, le neuf décembre deux mille onze.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an naoú lá de mhí na Nollag an bhliain dhá mhíle agus a haon déag.

Sastavljeno u Bruxellesu dana devetog prosinca godine dvije tisuće jedanaeste.

Fatto a Bruxelles, addì nove dicembre duemilaundici.

Briselē, divtūkstoš vienpadsmitā gada devītajā decembrī.

Priimta du tūkstančiai vienuoliktų metų gruodžio devintą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenegyedik év december havának kilencedik napján.

Magħmul fi Brussell, fid-disa jum ta' Diċembru tas-sena elfejn u ħdax.

Gedaan te Brussel, de negende december tweeduizend elf.

Sporządzono w Brukseli dnia dziewiątego grudnia roku dwa tysiące jedenastego.

Feito em Bruxelas, em nove de Dezembro de dois mil e onze.

Întocmit la Bruxelles la nouă decembrie două mii unsprezece.

V Bruseli dňa deviateho decembra dvetisícjedenásť.

V Bruslju, dne devetega decembra leta dva tisoč enajst.

Tehty Brysselissä yhdeksäntenä päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattayksitoista.

Som skedde i Bryssel den nionde december tjugohundraelva.

Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen

Pour Sa Majesté le Roi des Belges

Für Seine Majestät den König der Belgier

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

За Република България

Za prezidenta České republiky

For Hendes Majestæt Danmarks Dronning

Für den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi Presidendi nimel

Thar ceann Uachtarán na hÉireann

For the President of Ireland

Για τον Πρόεδρο της Ελληνικής Δημοκρατίας

Por Su Majestad el Rey de España

Pour le Président de la République française

Za Republiku Hrvatsku

Per il Presidente della Repubblica italiana

Για τον Πρόεδρο της Κυπριακής Δημοκρατίας

Latvijas Republikas Valsts prezidenta vārdā –

Lietuvos Respublikos Prezidentės vardu

Pour Son Altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg

A Magyar Köztársaság Elnöke részéről

Għall-President ta' Malta

Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden

Für den Bundespräsidenten der Republik Österreich

Za Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej

Pelo Presidente da República Portuguesa

Pentru Președintele României

Za predsednika Republike Slovenije

Za prezidenta Slovenskej republiky

Suomen Tasavallan Presidentin puolesta

För Republiken Finlands President

För Konungariket Sveriges regering

For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

II. PROHLÁŠENÍ

A. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ STÁVAJÍCÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Společné prohlášení o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis

Má se za to, že dohodnuté postupy pro budoucí plné uplatňování všech ustanovení schengenského acquis Chorvatskou republikou, jak budou vloženy do smlouvy o přistoupení Chorvatska k Unii (dále jen „Smlouva o přistoupení Chorvatska“), se nedotýkají rozhodnutí, jež přijme Rada ohledně plného uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku, ani na toto rozhodnutí nemají žádný vliv.

Rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku bude přijato postupem stanoveným v této souvislosti ve smlouvě o přistoupení Bulharska a Rumunska k Unii a v souladu se závěry Rady ze dne 9. června 2011 o dokončení hodnocení stavu připravenosti Bulharska a Rumunska provádět všechna ustanovení schengenského acquis.

Dohodnuté postupy pro budoucí plné uplatňování všech ustanovení schengenského acquis Chorvatskem, jak budou vloženy do smlouvy o přistoupení Chorvatska, nezakládají právní závazky v žádné jiné souvislosti než v rámci smlouvy o přistoupení Chorvatska.

B. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH STÁVAJÍCÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Společné prohlášení Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky o volném pohybu pracovníků: Chorvatsko

Znění odstavce 12 přechodných opatření pro volný pohyb pracovníků podle směrnice 96/71/ES uvedených v oddíle 2 přílohy V aktu o přistoupení Spolková republika Německo a Rakouská republika ve shodě s Komisí chápou tak, že výraz „některé oblasti“ může tam, kde je to vhodné, zahrnovat veškeré území státu.

C. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ STÁVAJÍCÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A CHORVATSKÉ REPUBLIKY

Společné prohlášení o Evropském rozvojovém fondu

Chorvatská republika v návaznosti na své přistoupení k Unii přistoupí k Evropskému rozvojovému fondu ke dni vstupu nového víceletého finančního rámce spolupráce v platnost a bude do něho přispívat od 1. ledna druhého kalendářního roku po dni přistoupení.

D. PROHLÁŠENÍ CHORVATSKÉ REPUBLIKY

Prohlášení Chorvatské republiky o přechodných opatřeních pro liberalizaci chorvatského trhu se zemědělskou půdou

S ohledem na přechodná opatření týkající se nabývání zemědělské půdy v Chorvatské republice fyzickými a právnickými osobami z EU/EHP stanovená v příloze V aktu o přistoupení,

s ohledem na ustanovení, podle něhož Komise na žádost Chorvatské republiky rozhodne o prodloužení sedmiletého přechodného období o další tři roky, lze-li dostatečně prokázat, že po uplynutí sedmiletého přechodného období nastanou vážná narušení nebo hrozba vážných narušení trhu se zemědělskou půdou v Chorvatské republice,

Chorvatská republika prohlašuje, že bude-li zmíněné prodloužení přechodného období povoleno, bude usilovat o to, aby nezbytné kroky k liberalizaci nabývání zemědělské půdy v uvedených oblastech byly provedeny před uplynutím stanoveného tříletého období.

III. VÝMĚNA DOPISŮ

mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o informačním a konzultačním postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením

Vážený pane,

dovoluji si odvolat se na otázku, vznesenou v rámci jednání o přistoupení, týkající se informačního a konzultačního postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Vaší země k Evropské unii.

Potvrzuji, že Evropská unie může za podmínek uvedených v příloze tohoto dopisu souhlasit s takovým postupem, který by mohl být vůči Chorvatské republice uplatňován ode dne, kdy přístupová konference prohlásí, že přístupová jednání byla s konečnou platností uzavřena.

Byl bych Vám vděčen, kdybyste potvrdil, že Vaše vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí.

S veškerou úctou

PŘÍLOHA

Informační a konzultační postup při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením

1.	K zajištění přiměřeného informování Chorvatské republiky jsou všechny návrhy, sdělení, doporučení a podněty, jež mají vést k přijetí právního aktu Evropského parlamentu a Rady, Rady nebo Evropské rady, dány na vědomí Chorvatsku poté, co jsou předloženy Radě nebo Evropské radě.

2.	Konzultace se konají na odůvodněnou žádost Chorvatska, které v ní výslovně vyjádří své zájmy jako budoucí člen Unie a uvede své připomínky.

3.	Správní rozhodnutí zpravidla nejsou důvodem ke konání konzultací.

4.	Konzultace se konají v rámci prozatímního výboru složeného ze zástupců Unie a Chorvatska. Pokud Unie ani Chorvatsko nevznese odůvodněné námitky, mohou se konzultace konat i formou výměny zpráv elektronickými prostředky, zejména v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

5.	Členy prozatímního výboru jsou za Unii členové Výboru stálých zástupců nebo osoby jimi jmenované pro tento účel. Členy prozatímního výboru mohou být ve vhodných případech členové Politického a bezpečnostního výboru. Ve výboru je náležitě zastoupena Komise.

6.	Prozatímnímu výboru je nápomocen sekretariát, kterým je sekretariát přístupové konference, pokračující v činnosti za tímto účelem.

7.	Konzultace se konají, jakmile přípravné práce vedené na úrovni Unie s cílem přijmout akty uvedené v odstavci 1 dospějí k vypracování společných obecných zásad, které umožňují účelné pořádání těchto konzultací.

8.	Jestliže po konzultacích přetrvávají vážné obtíže, může být daná věc na žádost Chorvatska projednána na ministerské úrovni.

9.	Výše uvedená ustanovení se obdobně vztahují na rozhodnutí Rady guvernérů Evropské investiční banky.

10.	Postup stanovený ve výše uvedených bodech se použije také na každé rozhodnutí, které má být přijato Chorvatskem a které by mohlo mít důsledky pro závazky vyplývající z jeho postavení budoucího člena Unie.

II.

11.

Unie a Chorvatsko přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby k přistoupení Chorvatska k dohodám či úmluvám a protokolům uvedeným v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 2 a 5 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, (dále jen „akt o přistoupení“) došlo pokud možno současně se vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

12.	Při jednáních s dalšími smluvními stranami protokolů uvedených v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci aktu o přistoupení se zástupci Chorvatska připojí k práci jako pozorovatelé po boku zástupců stávajících členských států.

13.	Některé nepreferenční dohody, které Unie uzavřela a které zůstávají v platnosti po dni přistoupení, mohou být změněny nebo upraveny, aby se zohlednilo rozšíření Unie. Tyto změny nebo úpravy sjedná Unie ve spojení se zástupci Chorvatska postupem podle odstavce 12.

III.

14.	Orgány v patřičnou dobu vypracují znění uvedená v článku 52 aktu o přistoupení. K tomuto účelu Chorvatsko orgánům včas poskytne překlady těchto dokumentů.

Vážený pane,

dovoluji si potvrdit příjem Vašeho dopisu, který zní takto:

„Dovoluji si odvolat se na otázku, vznesenou v rámci jednání o přistoupení, týkající se informačního a konzultačního postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Vaší země k Evropské unii.

Byl bych Vám vděčen, kdybyste potvrdil, že Vaše vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí.“

Dovoluji si potvrdit, že má vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí.

S veškerou úctou

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.112.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 112

České vydání	Právní předpisy	Svazek 55 24. dubna 2012

Obsah			Strana
	*	Stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Chorvatské republiky o přistoupení k Evropské Unii	3
	*	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (14409/2011 – C7-0252/2011 – 2011/0805(NLE)) (Souhlas)	5
	*	Rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 5. prosince 2011 o přijetí Chorvatské republiky do Evropské unie	6
		Obsah	7
		Smlouva mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii	10
		Akt o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii	21
		PŘÍLOHA I Seznam úmluv a protokolů, k nimž Chorvatská republika přistupuje dnem přistoupení (uvedený v čl. 3 odst. 4 aktu o přistoupení)	35
		PŘÍLOHA II Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazné a použitelné v Chorvatské republice od přistoupení (uvedený v čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení)	36
		PŘÍLOHA III Seznam uvedený v článku 15 aktu o přistoupení: úpravy aktů přijatých orgány	41
		PŘÍLOHA IV Seznam uvedený v článku 16 aktu o přistoupení: jiná trvalá ustanovení	60
		PŘÍLOHA V Seznam uvedený v článku 18 aktu o přistoupení: přechodná opatření	67
		PŘÍLOHA VI Rozvoj venkova (uvedený v čl. 35 odst. 2 aktu o přistoupení)	87
		PŘÍLOHA VII Konkrétní závazky přijaté Chorvatskou republikou během přístupových jednání (uvedené v čl. 36 odst. 1 druhém pododstavci aktu o přistoupení)	88
		PŘÍLOHA VIII Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace chorvatského loďařského průmyslu (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)	89
		PŘÍLOHA IX Závazky přijaté Chorvatskou republikou ohledně restrukturalizace ocelářství (uvedené v čl. 36 odst. 1 třetím pododstavci aktu o přistoupení)	91
		Protokol o některých ujednáních týkajících se případného jednorázového převodu jednotek přiděleného množství vydaných podle kjótského protokolu k rámcové úmluvě organizace spojených národů o změně klimatu na chorvatskou republiku a související vyrovnání	92
		Závěrečný akt	95